Pro řadu mladých lidí je diplom odsouzení k smrti, protože jdou a vydělávají, místo aby se pokusili normálně žít, aby něco vytvořili. Musí si najít práci, aby splatili dluhy, které je jejich vzdělání stálo.
(Godfrey Reggio)
23 komentářů: „Vzdělání může zabíjet“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
Godfrey Reggio nejspíš nežil v Čechách. Tady si dluhy kvůli studujícím dětem dělají rodiče. Dluhy dětí tu přicházejí až v další etapě zadlužovacího procesu, když si pořizují bydlení. Lékařská věda a sociální péče jim přitom dělají čáru přes rozpočet, protože jejich prarodiče se dožívají tak hnusně vysokého věku, že dědictví po nich, které by věc pomohlo řešit, je zatím v nedohlednu. Škarohlídi předpovídají, že dědictví po prarodičích se dočkají až zase děti těch původních dětí, takže tito současní studenti budou skutečně zadluženi kam se podívají, protože se nejspíš budou zadlužovat i za studia těch svých dětí. Světlo na konci tunelu? Možná si děti těch dětí, současných studentů, pořídí bydlení už z toho dědictví po oněch prarodičích a ze spirály se tak vysmeknou. Věří tomu někdo?
:-)
Voni už ráčili zavíst školný?
Osobně jsem při studiu pracoval a s výjimkou prvního roku VŠ nebyl ani částečně závislý na rodičích ani jiné podpoře a nemám pocit, že by mi to nějak ublížilo. :-)
Nevím co jste studoval, ale věřte mi že taková medicína nebo i technika se se zaměstnáním příliš neslučuje. Kulturní antropologie nebo i ta moje žurnalistika (kdysi dávno) snad dnes ano. Nevím nezkoušel jsem. Ale pokud jste si platil bydlení, oblečení, stravu a i nějakou tu zábavu (co by to bylo za život bez ní), musel jste to mít na plný úvazek.
Nevěřím. Studoval jsem přírodovědný obor, kde bylo hodně matematiky a fyziky. :-)
Tehdy jsem uměl žít skromně a bydlel v podnájmu v malém bytě, takže stačil v průměru poloviční úvazek.
Ono i dnes spolubydlení vyjde lépe, než kolej.
Ten podnájem za kolik ? To mě zajímá….
Ono je to už nějakou dobu, ale pronajali jsme si (já a přítelkyně) jeden neprůchozí pokoj v blízkosti metra a vyšlo nás to tehdy na odhadem 3000 Kč + energie. V dnešních cenách zhruba 2x tolik.
No a pak jak jsme se „zmáhali“, přišel nájem garsonky, 1+1, koupě bytu v paneláku, … a tak dále a už samá pozitiva a sociální jistoty. :-)
Dům v londýnské čtvrti Mayfair, vila na Kanárech, Bugatti Veyron, Bussines Jet, jachta 5000 BRT :-)
No, asi nejspíš nepijete víno z Bordeaux. Pak bych to chápal :-) .
V době studií pro mě byl svátečním nápojem jakékoli přívlastkové víno odkudkoli a odbývali jsme se s přítelkyní někdy i krabicí červeného s no-name colou, tzv. houbou. :-)
Příjemnější stránky vinného listu života objevuji až cca od třetí dekády věku.
Když já si ještě pořád myslím, že v ideálním případě lze skloubit život s vyděláváním a kýženou tvorbou. Zaplaťpánbu za stále ještě dostupné a relativně solidní české veřejné vysoké školství. Zatím je gratis, jakkoli pro rodiče nikoli bez nákladů.
S těmi rodiči, jak píše pan Hudec, je to ovšem oštara. Nejen, že nechtějí včas umírat, ale ještě drze upadají do bezmoci a mladé tedy svou existencí přímo obtěžují. Je ovšem nezadatelným právem každého geronta chodit na červenou či podlézat spuštěné závory. Věc se tak usnadní, je-li senior pečlivý v přípravě. Když nejhůř, může ještě krmit od 5. patra výše z okna holuby…
To vás čekají pěkné věci.
Podle mne platí, že děti se chovají k rodičům podobně, jako se ti chovali ke svým.
No to víte, tatu jsem umlátil řetězem, mamě jsem šlápl na krk. Furt měla nějaké řeči.
Jit na studia s tim, ze se clovek bud zadluzi, anebo bude muset pri studiu pracovat, nejak nedava smysl, to uplne popira tezi o vedomostni spolecnosti. Pokud stat/ firma stoji o kvalifikovane sily, tak by si mely jejich vychovu zaplatit. Uz dnes se stava a stavat se bude cim dal casteji, ze skrtnete par nejlepsich let sveho zivota a po absolutoriu budete zadluzeny a navic nezamestnany.
To je lepsi a rozumnejsi jit na remeslo, anebo si udelat nejakou nastavbu :o)
Google s Facebookem ted nabizeji jako karierni vyhodu svym kvalifikovanym pracovnicim, ze jim zdarma zmrazi vajicka (ta pohlavni, ne v kuchyni) a az budou za pracovnim zenitem, mohou se nechat oplodnit. Tomu rikam velkorysy zamestnavatel!
Úplně si to nemyslím. Dokonce preferuju absolventy, kteří zvládli při studiu pracovat (kvalifikovaná brigáda a/nebo spolupráce na grantech). Dnes jsou tak nízké nároky na VŠ studenty, že ten, který nezvládne při studiu ještě něco dalšího, buď není dostatečně kvalitní (a vůbec na té škole neměl být), nebo se fláká.
Nevim co si nemyslite, ja jen naznacuji, ze po angazovanem studiu vas take nemusi cekat nic dobreho, coz jen potvrzujete svymi preferencemi :o)
Nechápu jak podobnou zhovadilost může autor pastnout k diskusi. Když bych udělal research jak se mají absolventi amerických prestižních universit (placených) ve srovnání s těmi, co mají ony evropské zdarma (anebo je vůbec nemají) co se týče průměrných příjmů, pak vyjde zcela jednoznačně, že udělat dluh v přepočtu několik set tis.kč se jednoznačně vyplatí.
tady je pár statistik
Harvard nebo Massachussetts Technology Institut se dá splatit za 3 roky platu ve věku středně dlouhé kariéry (5-10 let po studiu) resp. za 6 let ihned po absolutoriu. Pak plat kolem 120tis. USD ročně.Pravda nic moc, ale je to průměr a každá škola má i málo placené profese (historie, lingvistika, kult./hist.antropologie), ale dohání to technické profese a obory jobs by economic & law rules.
Full List of Schools
Do you want to compare earnings for graduates of every school in PayScale’s College Salary Report? See the full list of schools below and sort according to school type, salary or job meaning.
Pro příklad na prvním místě je prestižní stavebně inženýrská, Harvard je až 8.
Avg. Starting Salary: $73,300
Avg. Mid-Career Salary: $143,000
Read more: http://www.universityherald.com/articles/4523/20130912/top-10-schools-highest-paid-graduates.htm#ixzz3IBLBXBJW
http://www.payscale.com/college-salary-report-2014/full-list-of-schools
další nezávislé srovnání je na
Top 10 Schools With Highest Paid Graduates – University Herald
Jinak je na každém jaký životní styl zvolí a jsou pro mě dost znepokojující hlasy lidí, brojících proti snahám mladých po dosažení špičkového vzdělání, které pak najde uplatnění v nejvyšších platových patrech předpokládající celoživotní budování své profesní kariéry. Primárně se jedná od takových lidí o závist, sekundárně pak přímo o zášť, protože každý zná se limity schopností, kam až je edukovatelný podle jednotlivých levelů graduace a náročnosti oborů, které pak jsou v praktické ekonomice těmi nejlépe placenými. 50% lidí je dopředu vzhledem ke svým genetickým dispozicím, dalších cca 20-25% kvůli sociálním limitům odsouzeno mít předem stanovený život na (pod)průměrném příjmu resp. příjmu získaném vykonávaním prací, které budí ve společnosti spíše despekt neřku-li vyloženě posměch, ačkoli jsou ve vyšším decilu než jen průměrně hodnocené a i přes vyšší výdělek o jejich vykonávání není zájem. Tam kde společnost tedy může pomoci, pak právě v rovnosti šancí. Odbourání sociálních bariér placeným VŠ školstvím je šancí pro ty, co se při „výběrovém“ elitním školství s limitovaným počtem míst na státních fakultách stane trvale nedostupným dětem z menších měst a vesnic, dětem z rodin, kde je jsou oba rodiče vyučení, či jen jeden z nich má maturitou ukončené středoškolské vzdělání, děti z rozvedených rodin žijící s matkou a s minimálním stykem s otcem, děti z rodin přistěhovalců, ovládající špatně úřední jazyk dané země/angličtinu. Toto je statistika OECD, kterou přijala i Evropská komise do své Lisabonské strategie (dále byla součástí tzv. Boloňského procesu).
Pane Broži, nehodlám s vámi diskutovat, protože vzdělávání se mě už prakticky netýká. Jen bych rád upozornil na jeden váš argument, a to odvolávání se na Lisabonskou strategii EU. Jak jistě víte, něco jiného jsou záměry a něco jiného může být realita. Výsledky tzv. Lisabonské strategie EU jsou zatím velmi tristní, jeví se mi.
Vtipné je, jak se socialisté perou za to, aby dělníci museli ze svých daní platit kapitalistům jejich školy.
dal jsem tam dva odkazy, čeká na schválení.
V ČR se už dávno vzdělání (pomineme-li několik málo lukrativních oborů) zkrátka nevyplatí.
Šikovný řemeslník pracuje od 18 let, VŠ student nastupuje o 5 let později. Řemeslník za 5 let vydělal (zůstanu-li hodně při zemi) 1 000 000 a ušetřil na studiu 300 000.
Většina vysokoškoláků ho nikdy, co se týká celoživotních příjmů, nedožene.
Školství u nás je skvělou hladovou zdí. Zaměstnává spoustu lidí, drží spoustu studentů mimo trh práce. Nic víc, nic míň.
U nás to ještě není tak tragické, ale jdeme stejnou cestou jako země EU na západ od nás. Prodlužování věku vzdělávání a studium skoro celé populace (nadsazuji) minimálně do 25 let je vlastně v mnoha případech jen dočasné vylepšování statistik nezaměstnanosti, do nichž se spousta mladých po škole přesunuje. Čím později, tím (zatím) lepší statistika.