Reklamy se nenajíme

Ze sobotních Lidovek:

Ve společnosti existuje stále živá představa, že Čechy a Moravany živila výroba, kterou mohli kontrolovat od počátku procesu do jeho konce. Na představu, že by nás živily dejme tomu informační technologie, reklama a služby si vysoké procento občanů dosud nezvyklo.

Jen jestli ono to není spíš tak, že vysoké procento české populace je zatím ještě intuitivně elementárně příčetné, na rozdíl od postmoderních intelektuálů ze pražského kavárenského skleníku. Lze si snadno představit, že se na reklamě a službách dá dobře vydělat, ale neexistuje způsob, jak by nás mohla živit reklama. Reklamy ani služeb se nenajíme. Živí nás obilí, mléko, maso, v širším slova smyslu domov. Výše uvedená úvaha ovšem krásně ilustruje metropolitní aroganci, podle které hodnoty nevznikají prací, ale vlastnictvím nebo spekulací a dokud budou peníze, tak budou regály v obchodech přetékat zbožím, které nějakým zcela nepodstatným způsobem z těch peněz vzniká. Jenže ono z nich nevzniká, ono se za něj kupuje, což znamená, že musí být někdo, kdo je ochoten prodat a ten někdo musí mít co prodat. Správná úvaha je, jak snížit počet lidí potřebných pro produkci potravin a uvolnit kapacity pro činnosti s vyšší přidanou hodnotou, ale živit nás bude vždy primární produkce. Jestli si zvykneme na to, že nic nevyrábíme a jen přeprodáváme, tak se budeme při první vážnější krizi (věřte mi, že existují vážnější krize, než prasknutí bubliny na burze) moc divit, jak to že nás nikdo nechce živit, protože potom budou potřebovat všichni chleba, ale nikdo reklamu.

Reklamy

66 comments

  1. brtnikvbrlohu

    Ale Tribune – že hodnoty vznikají prací přece říkal ten fousatej – jak se jmenoval …….. Marx??? a to je přece fůj. Dneska přece ví každý že nejlepší způsob jak zhodnotit majetek je když už ne spekulovat tak si nakrást, třeba tak že si půjčím z banky a jako zástavu dám bezcennou bižuterii, za půjčené koupím drahé kamení které obratem se ziskem prodám a vypařím se….. nebo vytuneluju koupenou fabriku za pět prstů …. tak jakápak práce. Přece i ti zlí komunisti říkali že teorie se potvrzují praxí – a v praxi to takle funguje – tak kdo má pravdu — ten vousáč či naše kavárna??

    • Tribun

      Akumulace není totéž co tvorba. A cena není hodnota. (To samozřejmě neříkám vám, ale těm, co přijdou na kruciátu po vás.)

      • XY

        Mno, palec vzhůru jste už dostal, ale pamatuji-li se přesně, pak to byl jeden financministr a posléze dvojnásobná hlava Česka (pánbu mne netrestej!), kdo už v 90. roce objevil, že hodnota není dána žádnou prací, ale že se tvoří v průběhu směny… :-)
        Mno, naštěstí nejsem ekonom, takže tuhle kruciální otázku neřeším a vaši argumentaci chápu, Tribune.

        • vladimír šmídl

          O tvorbě hodnot

          Ve škole nás učívali
          -vzpomínka se vrací
          Hodnoty se odedávna
          Vytvářejí prací

          ,,To je omyl!“ poučil nás
          expert na finance
          ,,Hodnoty se vytvářejí
          na burze a v bance.“

          Proto stojí v každé vísce
          aspoň jedna banka
          zatím ale místo hodnot
          vytvářejí manka.
          (Jiří Žáček, Idioti mají přednost)

  2. Ota

    Zpatky ke spolecnosti hodnot! Zpet k ruralni spolecnosti a smennemu obchodu.Namisto kavaren jeskyne, namisto informacni spolecnosti almanachy a oralni historie predavana starenami pri drani peri, zahranicni info od krajanku a vozku z dostavniku. No business just like a poverty.

      • Ota

        Myslíte, že podobné dotazy hodnotu vašeho myšlenkového výronu spíše intelektuálně posilují nebo naopak dehonestují? Infantilizace totiž je na cenových skupinách zcela nezávislá, i když obvykle se s ní lze setkat tam, kde kvalita občerstvení obvykle koresponduje s čistotou toalet a počtem fleků na ubrusech. S tím, zda-li je hlavním podávaným nápojem káva či něco lidovějšího, je pak výsledkem konání spíše jiných orgánů než Vy máte za určující proto, co kdo (tam) řekne, aby o tom pak mohl někdo zcela jiný napsat někde na webu.

        • Tribun

          Děkujeme za komickou vložku, která jistě velmi dobře poslouží i jako argument. Jen asi pro něco jiného, než jste původně zamýšlel.

  3. tresen

    Váš dotaz na Otu, jak mohl přijít na to, co napsal, nechápu.
    To vy jste přece nahoře hodil reklamu, služby a informace do jednoho pytlíku jako smetí bez kouska hodnoty.

    • Tribun

      Smetí? Smetím se živit dá, kolikrát i musí. Jen se poptejte v Africe, Americe, Asii.. i u nás by se pár takových nešťastníků bohužel jistě našlo. Pokud si to, co jsem napsal, přečtete ještě jednou, třeba pochopíte, že vůbec neřeším ani hodnotu ani cenu reklamy, ale jen a pouze její použitelnost pro uživení se. Uživit se podle mne znamená získat prostředky obživy i mimo fungující systém, reklamou se ale uživíte pouze a jedině v rámci fungujícího systému. A o většině služeb i o těch informacích (ať už jste jimi myslela cokoliv, protože informace a informatika není totéž) to platí jakbysmet.

      • Hudec

        Tribune, oni by vám i rozuměli, ale nechtějí. Přece nelze akceptovat, že by se společnost konzumu musela obejít bez konzumu, kdyby nikdo neprodukoval, aby jiní mohli konzumovat.
        Virtuální svět. Reklama na něco, co existuje jen virtuálně, je zdánlivě možná třeba u počítačových her, ale i ty musel někdo „vyrobit“. I mého nového mercedesa musel někdo vyrobit, zcela nevirtuálně. Musel vytěžit rudu, z ní odlít ingoty, ty ingoty vyválcovat na plech, z jiné rudy a ingotů odlít blok motoru. Někdo musel chovat ty krávy mj. kvůli kůži na ty příjemné sedačky a někdo jiný v Otrokovicích vyrobit na vulkanizačním lisu letní i zimní pneu.
        Pak přijde ta reklama, která by bez té práce viz výše byla na virtuální zboží – takovým virtuálním mercedesem bych mohl jezdit jen ve svých snech.
        Zábavné je, že na ten auťák jsem si viděl PR, což vlastně není nic jiného, než specifická forma reklamy na zcela virtuální zboží. Čert aby se v tom vyznal… :-)

        • Hudec

          Pardon, předposlední řádek vytvořil korektor po mém překlepu. Takže nikoliv „..si viděl PR“, ale “ si vydělal PR, což…“

      • Vlasta

        Není třeba chodit do Afriky nebo Asie. Stačí si zajet do Ruska, abyste viděli, v jaké bídě žijí obyčejní Rusové.

  4. tresen

    „Uživit se podle mne znamená získat prostředky obživy i mimo fungující systém…“
    S tím by podle mne měl problém nejen člověk z reklamy, ale i dělník z konzervárny, ačkoli to, co mu běží pod rukama na pásu, představuje podle vousatého pána nepochybně větší hodnotu než baner, který ty blafy propaguje.

    • Tribun

      Každopádně by oba zcela jistě dali přednost obsahu těch konzerv, i kdyby to mělo být žrádlo pro psy, před reklamou na nový iPhone. Dřív nebo později zcela jistě, náraz do reality by je naučil.

      • Anonymní

        „Uživit se podle mne znamená získat prostředky obživy i mimo fungující systém…“
        Pokud tím bylo myšleno, kdo a jak by se uživil, kdyby současný systém fungoval přestal, pak asi opravdu platí, že zbylými konzervami pro psy by nepohrdl ani reklamní kreativec, ani dělník od pásu. Oba by však byli nejspíš nuceni je ukrást, protože by těžko nacházeli něco, co by za ně mohli nabídnout.

  5. brtnikvbrlohu

    Bylo by docela zajímavé zjistit procento důchodců kupujících – pro sebe – psí žrádlo v hypáči, jako projev nouze. Vím o řadě konkrétních případů.

  6. Martas

    Mam dojem, ze e zapomina, ze stroje a procesy zpracovani surovin musi nekdo vymyslet a pripravit, aby se s jejich pomoci pote vznikaly fyzicke vyrobky. Tato nematerialni tedy dusevni prace je take potrebna, jinak bychom byli dodnes sberaci a zemedelstvi by se nerozvinulo. To bychom pak, jak za komancu, hanobili intelogenci a adorovali pouze manualni praci.
    I marketing dela lidem sluzbu v tom, ze je upozornuje na vyrobky a sluzby, ktere by jim mohly pomoci. Bez reklamy by se o mnohych vyrobcich ani sluzbach spotrebitel nedozvedel a mohl by tak neefektivne orbu sveho policka dodnes provadet s kravkou misto s traktorem.

    • Tribun

      To si asi nerozumíme, já vůbec nepodceňuji význam duševní práce, to bych si kálel do vlastního hnízda. Já jen říkám, že v reálném světě jsme my lidé závislí na reálných zdrojích – obilí, mase, uhlí, ropě… (možná je právě tohle ten materialismus). A i když duševní práce může – a také by měla – vytvářet efektivnější metody produkce, sama o sobě nic neprodukuje. Je jedno, jestli copywriter baští bůček, nebo vyznává paleo, to svoje musí jíst oba. Živí nás produkce (práce), nikoliv spekulace. A většina těch vzývaných služeb dnes nic nevytváří, nic nepřidává, jen přesouvá – spekuluje. Vagón uhlí je pořád cca 44 MW bez ohledu na to, kolikrát ho přeprodáte a v kolika futures figuruje.

      I marketing dela lidem sluzbu v tom, ze je upozornuje na vyrobky a sluzby
      Člověče, vy mě vysloveně lekáte. To, co přisuzujete marketingu, by měla dělat škola nebo žurnalistika (ta dobrá, ne ta standardní úslužná infotainmentová), marketing nikomu žádnou službu nedělá, marketing lidi zneužívá, protože podstatou marketingu je manipulace. Z pohledu fungování firem a ekonomiky (zejména té kapitalistické) je asi nevyhnutelné, ale to nic nemění na tom, že marketing nic nevytváří (kromě poptávky, ale ta není reálná, to je jen psychologický konstrukt) a reklamy se nikdo nenají (pokud není vytištěn jedlém papíře, ale i pak se nají toho papíre a ne té reklamy).

      • Martas

        Snazim se jen upozornit, ze neni nutne mit binarni postoj, ze skutecnost muze davat za pravdu obema stranam, tj. jednu pravdu nevylucovat druhou. Pouze v zakladech logiky (a to jen te stredoskolske) se pohybujeme mezi dvema stavy true a false. Jinymi slovy, skutecnost ma vice dimenzi.
        Co to znamena produkovat? Produkuje hornik tim, ze zapichne vrtak do uhli a vypaci balvan? Jestli ano, proc tak necini treba kun? Lisi se tim, ze o zpusobu prace musi premyslet, cehoz je schopen v komplexnejsich predstavach pouze clovek. Jinyni slovy, pokud hornik nevi, jak s pneumatickym kladivem nakladat, muze uhli odlupovat asi pouze dlanemi. K praci je tudiz potreba i dusevni cinnost a to v ruznych stupnich abstrakce (delnik vs. konstrukter). Nelze proto za praci povazovat pouze fyzikou cast aktivity svalu ale i te casti naseho tela, ktera ty svaly efektivne ridi. Jedno bez druheho totiz nepovede ke kyzenemu vysledku – narubanemu voziku uhli. Zamerime-li se pouze na vysledek, dusevni cinnost vedouci k vyssi produkci (voziku uhli) za jednotku casu je z hlediska vysledku cinnosti fyzicke praci komplementarni. Jing a jang, muz a zena atp. pro ty duchovne zamerene.
        Proto je pravda, jak pisete, ze dusevni prace sama o sobe nic neprodukuje, ale to same plati i o fyzicke cinnosti (ktera sama o sobe neni praci). K zadane produkci (tj. formou prace) jsou potreba obe slozky a to v ruzne mire – navrh integrovanych obvodu je jiste z hlediska dusevni prace jinde, nez zivocisna vyroba. Nejdrive je potreba (hlad, zima, samota…proste ruzne priority napr. dle Maslova), z ni vyvera zamer potrebu naplnit a cil + strategiek dosazeni cile. Az pak prijde na radu kladivo a hrebik.
        K vasemu prikladu vagonu uhli: ma i nema pouze 44MW. 44MW je pravda pouze v pripade spaleni stavajici technologii s mizernou ucinnosti. Kolik z tech 44MW vyuzijeme je otazka prave dusevni prace – technologie. Pokud bude uhli palivo do jaderne fuzniho reaktoru, budeme s energii uplne jinde. A pokud to bude katalizator (nikoliv v ciste chemickem smyslu) zvyseni vyteznosti jineho zdroje energie (treba solarniho, pokud by se uhlik z uhli pouzil napriklad na solarni panely), jsme s energii take uplne jinde. Jeste nazorneji to bude videt, pokud budu tvrdit, ze to uhli ma energii rovnou kineticke energii dane nadmorskou vyskou, take budu mit pravdu.
        Asi tak.

        • Tribun

          Říkáte jinými slovy víceméně totéž, co já. Moje pointa je ovšem v tom, že i když z toho vagónu uhlí budeme schopni dostat ne 44 MW, ale třeba 95 MW (tohle číslo jsem si samozřejmě vycucal z prstu), tak to samozřejmě bude kvůli duševní činnosti (mentální či intelektuální práci) vědců a techniků, ale v žádném případě se výtěžnost toho vagónu uhlí nezvýší tím, že se několikrát přeprodá, nebo že se na něj udělá reklama. Asi tu vytahuji jistého vousatého pána, jehož jméno se nesmí vyslovit, ale to je přesně ta nadstavba a základna. Opakuji: hodnoty vznikají prací, i tou duševní, ale spekulace ani vlastnění není práce. Když se vrátíme k tomu horníkovi, tak ten si bez manažera vždy nějak poradí, ale manažer je bez horníka nahraný.

          • Martas

            Je pravda, ze vagon uhli zustane vagonem uhli bez ohledu na to, kolikrat objede zemekouli. Zase je ale potreba rozlisovat, komu se (dle vaseho prikladu) se uhli proda. Pokud bude prodano na polarni stanici v Antarktide, bude jeho energeticky uzitek (kterym argumentujete) jiny, nez kdyz se proda k vyrobe hi-tech solarnich panelu do NASA. Stale jde o stejne uhli, fyzicky se nezmenilo, presto je jeho energeticky uzitek (mereno MW) jiny. Z toho je videt, ze i preprodej muze ke zmene uzitku prispivat. Je to trosku komplikovanejsi, pokud se posuneme k terminu uzitek, tj. to, co nam zbozi/sluzba poskytuje, co je pro nas dulezite – jim vnimame individualni hodnotu zbozi. Uzitek je tedy individualni, kyblik uhli bude mit jinou relativni hodnotu v Donecku pri -20C bez elektriny a plynu a v Praze.
            Zaroven je pravda, ze pokud si budou stejny vagon uhli preprodavat elektrarenske spolecnosti v Evrope, bude vysledna ziskana el.energie priblizne stejna.
            Z toho je zrejme, ze energie ziskana (nikoliv obsazena) z uhli se preprodejem zvysit muze, ale nemusi. Preprodej (obchodnik) ji zde vlastne zprostredkuje. Energie obsazena v uhli neni absolutni udaj a neni az tak podstatna, protoze nas zajima energie ziskana (napr. na svorkach generatoru).
            Nuze to, o co nam jde, je naplneni potreby a nikoliv o samotny vagon uhli. Uhli je pouze fyzickym nositelem uzitku, ktery poskytuje (tim, ze zahreje, ze se z nej vyrobi barvivo, uhlikove filtry atp.) a ten je pro kazdeho jiny.
            A ted k te reklame, kde je to analogicke – muze i nemusi byt praci ve smyslu zvyseni uzitku, ktery nam hmota (predmet reklamy) poskytuje. Reklama informuje o vlastnostech a existenci neceho, o cem nas presvedcuje, ze nam pomuze ucinneji naplnit nase potreby (jist zdrave, byt hezky, zit v bezpeci atp.) Napriklad reklama na bezpecnejsi nebo uspornejsi vozidlo, vykonnejsi pocitac, telefon, praci prasek atp. V tomto smyslu muze zvysovat nas uzitek tim, ze budeme nakupy podporovat urcity vyrobek nebo sluzbu.
            Abych to shrnul: je potreba definovat pojmy a je potreba rozlisovat, pak dojdeme ke stejnym zaverum, jinak je to jeden o voze a druhy…
            Jeste k tomu hornikovi: bez manazera si neporadi, pokud nekuta nekde ve sklepe, ale v jame v hloubce 500m. Bez nej tu jamu nevykope, aniz by ho to zasypalo, nezjisti, ze tam vubec nejake uhli je. Manazer potrebuje hornika na to, aby uhli vyrubal, hornik na to, aby mu ukazal kde a kdy rubat.
            Asi tak.

            • Tribun

              Ale ovšem, že klíčem k pokroku je a vždy byla dělba práce, ta ale znamená spolupráci, kdy se všechny zúčastněné strany podílejí na dosažení cíle a navzájem se potřebují. Neoliberální pohled na svět ale spolupráci nezná, ten vidí jen dominanci, konkurenci a predaci. Pokud se na dodávce vagónů uhlí podílí X lidí, je přece nesmysl z nich vybrat jednoho a přiřknout veškeré zásluhy a právo na zisk jenom jemu s tím, že je jen na jeho libovůli, jak se o něj podělí s ostatními, aniž by na ten podíl měl někdo jiný morální nárok.

              Na tom, že reklama hodnoty netvoří, ale deformuje, a to co zvyšuje je cena, nikoliv hodnota¨. Opakuji, že hodnota a cena jsou dvě odlišné věci. O ceně má smysl mluvit pouze v podmínkách trhu, ale hodnotu mají věci vždy.

              • Martas

                Vidite, ze jste k tomu dosel – dnesni vyroba zbozi je tak slozita, ze se na ni musi podilet vice lidi (tedy i zemi) nebo stroju, nestaci uz jen zemedelec a jeho kravicka . Pak i sam vidite, ze sluzby (IT, reklama, komunikace, bankovnictvi atp., ale i uklid odpadku, ci udrzba semaforu) nas mohou v tomto smyslu zivit, protoze jsou soucasti vyrobniho retezce, na jehoz vystupu je to, co jime, oblekame, cteme atp.
                Reklama a podobny druh sluzeb nas prestane zivit pouze v okamziku zmeny vyrobnich podminek vyzadujici zasadni zjednoduseni vyrobnich procesu. K tomu obvykle dochazi pri zmenach vyrobnich zdroju (vycerpani ropy, zmena klimatu, epidemie a podobne katastrofy), kdy se stavajici slozity (a tedy dlouhy) retezec spolecensko-vyrobnich vztahu nekde narusi, jinymi slovy: prestane byt funkcni. Vysledne zjednoduseni vyroby pak spociva treba prave v tom, ze si mrkev a brambory budete pestovat na zahradce a nikoliv je vozit pres pul Evropy.
                Nyni je zrejme, ze vase uvodni poznamka o reklame je i neni pravdiva, zalezi na podminkach, za kterych ji zkoumate. Obecne je ale vase myslenka samozrejme nepravdiva (to neznamena nespravna, to bych ji totiz hodnotil), protoze i podle elementarniho testu (reality check) je vase tvrzeni v rozporu se stavajici stavem a proto jej nemuze spravne popisovat.
                Asi tak.

                • Tribun

                  Vy stále odmítáte pochopit rozdíl mezi živit se a vydělávat. Peněz v jakékoliv podobě se ještě nikdy nikdo nenajedl (pokud fyzicky nepozřel bankovky). Živí nás „základna“, reklama patří k tak vysoké „nadstavbě“, že její zánik bychom nijak nepocítili.

              • Martas

                Neoliberalni pohled – jak to presne chapat? Nemuze preci videt vsude dominanci a konkurenci, ta je mozna pouze v ramci mistne shodneho trhu zbozi nebo jeho substitutu. Nebude si konkurovat svymi vyrobky vyrobce vajicek a automobilu. Budou si vsak konkurovat na vstupu, napr. trhu nakupu pracovni sily a energii, pokud jsou ze stejneho regionu, ale nikoliv uz na strane vystupu. Proto to, co pisete vyse neplati.
                To, co rikate, je, ze vsichni ucastnici (lide, ne firmy, ty realne neexistuji) na trhu by meli mit pravo na urcity zivotni standard. Za tim vidim nazor (jako vami zmineny „moralni narok“), ze nikdo by nemel trpet a meli bychom si pomahat. A jsme zase u konceptu vlastniho pojeti – otazky, kdo jsem? Vsechna hledani odpovedi na vase temata k ni smeruji…
                Asi tak.

                • Tribun

                  Takže čím hůř, tím líp? Máme trpět, abychom byli „svobodní“, a když není reálný důvod, tak si ho vytvoříme systémově?

                • NavajaMM

                  Myslím, že Tribun má pravdu. Základom súčasnej ekonomickej teórie je konkurencia a voľný trh a ten tradičný koncept „neviditeľnej ruky“. Tá teória však vie uspokojivo vysvetliť len stavy blízko rovnovážnym, ktoré sú v reálnom živote veľmi zriedkavé, a naviac predpokladá racionálne chovanie všetkých účastníkov trhu, pričom všetci majú k dispozícii všetky potrebné informácie. Tieto predpoklady už sú úplne mylné. Dalo by sa nájsť veľa príkladov, že teóriou povzbudzovaná konkurencia trh fakticky deformuje a prináša celospoločenské straty.
                  Podľa toho, čo poznám z praxe, existuje aj vnútorná konkurencia medzi zúčastnenými na výrobe a predaji určitých výrobkov a to v celom reťazci (dizajnér-dodávateľ strojov-zamestnanec-marketér-veľkoobchodník-maloobchodník). Táto konkurencia je o to záludnejšia, že tu neexistuje ani náznak transparentnej súťaže a zúčastnení majú často filozofiu „bližšia košeľa ako kabát“.

        • NavajaMM

          Keď hovoríte o tej základni a nadstavbe, súhlasím s tribunom a pridám príklad ako tomu rozumiem.
          Môže sa stať, že na život budeme potrebovať toho veľmi málo. V Afrike, kde nemusia kúriť a v buši sa urodí dosť potravy aj sú príklady takých spoločenstiev. Ako spoločnosť teda môžeme potrebovať pomerne málo času a práce na uživenie všetkých. A popri tom pomerne veľa času a práce si vyžiadajú vzájomné služby. To, že HDP by v tom prípade tvorili prevažne služby, by neznamenalo, že nás služby živia. Bol by to len kumulatívny agregát vzájomných transakcií.
          Na zaplatenie týchto služieb budú potrebné peniaze. Za súčasného monetárneho systému však peniaze nebudú k dispozícii, pretože tie sa tlačia len na podklade reálnych hodnôt – aktív, resp. produkcie základne. Súčasný systém to popri emisii rieši vytváraním peňazí zadlžovaním. Súčasné peniaze teda fakticky nie sú podopreté reálnymi hodnotami. V U.S. ich aj volajú „fiat money“.
          Riešením by bolo emitovať peniaze výhradne kryté aktívami, medzi ktoré by sa mal počítať pracovný potenciál (znalosti a pracovná sila). Zároveň by bolo potrebné obmedziť nekontrolované podnikanie súkromných bánk.

          • Tribun

            Fiat money = budiž peníze :-) Ale navzdory mému dlouhodobému přesvědčení to neznamená primárně nekryté, ale nuceně používané. Že nemusí být kryté, protože je lidé musejí používat, i když jim už nevěří, je sekundární efekt.

            • NavajaMM

              Áno, to je presné. A platí to o všetkých peniazoch vrátane zlata. Ľudia ich prijímajú len dovtedy, kým veria, že ich budú môcť použiť ďalej. Dobrá správa je, že nech to bude hocičo, nejaké „peniaze“ vždy budú musieť existovať. :-)
              To, že fiat sú aj nekryté vyplýva z nemožnosti v krátkom čase ich všetky použiť – niečo za ne kúpiť. Pri takom pokuse (panike) by veľmi rýchlo vyskočili ceny a hodnota peňazí by sa „zreálnila“. Ekonomický rast, ktorý predbieha rast „základne“ je vždy bublinou, ktorá raz spľasne.

          • Martas

            Zakladna, nadstavba… Co to je? Je nadstavba zakladnou jine nad-nadstavby?
            Myslim, ze jste to zaslechli kdysi davno na hodinach marxismu, ja mozna take…
            Jenomze vsechny tyto pojmy a koncepty dosti kulhaji, kazdy je chape jinak a jak nam pise Wikipedie „Rané Marxovy práce uznávají možnost zpětného ovlivnění základny nadstavbou, zatímco pozdější práce zastávají přísné stanovisko jednosměrného vlivu základny na nadstavbu.“, coz lze prelozit – je to tak i tak, takze vlastne nijak! Weber to vzal z druheho konce nez Marx a take svou pravdu „dokazal“.
            Timto teoretickym mudrovanim o slepici a vejci se prilis neposunete, budete jak moucha v siti, cim vic se cuka, tim vic se do toho zamotava.

            Kdyz uz se poustite do disputace na tema, co nas zivi, myslim, ze otazka neni vhodne polozena a tedy ani pochopena, pokud se omezuje na to, co pozreme, protoze to nas samotne zrejme nezivi. V opacnem pripade bychom mrtvolu mohli oziviti talirem slepici polevky. Nikomu se to jeste nepodarilo a to zkouseli i mnohem invazivnejsi metody. Co nas tedy zivi? mysleno – udrzuje pri zivote? Tato otazka jiz ukazuje smer mnohem sirsi, kde si s marxisticky definovanou zakladnou nevystacite. Prijmeme, ze co nas zivi, udrzuje nas pri zivote, ale co je to zivot, co ho udrzuje? V tomto smyslu nas zivi paprsky slunce, vzduch, voda, jidlo atp., ale je to cela PRAVDA? Vzdyt dodnes nevime, co je to zivot a co potrebuje k tomu, aby byl! Proc za zivot povazujeme pouze bunecny zivot? Je pak virus chripky zivy nebo neni? Je kamen zivy? Je zivot pouze projevem vedomi? Nevim, vazne neznam odpoved, ale vim, ze tady jste od materialisticke zakladny taaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaakhle daleko.
            Asi tak.

            • NavajaMM

              Toto je ozaj hodne dlhá odbočka od témy. To delenie na základňu a nadstavbu som nikdy nemal moc rád a radšej to už scholasticky nerozpitvávajme.
              Otázka bola pôvodne položená tak, či nie je nezmyslom plánovať zarábať si na živobytie (vytvárať časť HDP) službami s vysokou pridanou hodnotou (napr. reklamou), ktoré sú naviazané na neexistujúce produkty. Neexistujúce, lebo ich nemá kto, ani z čoho vyrobiť.
              Pripomenulo mi to tú známu bájku o svrčkovi a mravcovi.

              • Trpaslík z Trpasloje

                Nesmyl to není, pokud existuje někdo, kdo reálně poptává služby a zároveň má dostatečnou produktivitu při tvorbě fyzického produktu a zároveň je ochoten přebytky směnit.
                Dále si pamatujme, že určitý druh služeb je podmínkou pro vysokou produktivitu výroby.

                • NavajaMM

                  Hneď ma napadlo: „zlaté české ruce“. Ale aj tá šikovná hlava, samozrejme.
                  Áno, ako stratégia jednotlivca je to určite dobrý nápad. Je otázne, aké úspešné to môže byť ako stratégia štátu. Tie ruky a hlava sú totiž oveľa mobilnejšie ako „výrobné prostriedky“.

                • Trpaslík z Trpasloje

                  Co funguje na mikro úrovni nemusí fungovat makro úrovni. Ten, kdo řídí makro prostředí, se musí vždycky ptát, jak rozhodnutí na mikro úrovni ovlivňují prostředí.

    • NavajaMM

      Naše účtovné postupy v tomto krivia pohľad na hodnotu skrytú vo výrobkoch. Surovinám sa prisudzuje hodnota hneď na začiatku procesu a je pomerne nízka – podľa trhovej hodnoty danej suroviny. Konečné produkty majú rádovo vyššiu hodnotu a to nám dáva ilúziu, že práve tie procesy spracovania + marketing + reklama + obchod, to všetko pridalo k surovine oveľa viac hodnoty. Ale je to len účtovná ilúzia.
      Z pohľadu hodnoty, ako ju vníma zákazník, t.j. za čo je on ochotný platiť, sa pomer obracia v prospech surovín a priamej práce. Nehovoriac už o tom, že žiadny zákazník nemá záujem platiť „zisk“.
      A to ešte spomeniem, že práca sa podľa účtovného prístupu k hodnote prejavuje na výrobku len (a až) podľa výšky nákladov, ktoré výrobca vynaložil. To, že platí nízke mzdy za manuálnu prácu a vysoké „manažérom“ nie je voľba zákazníka a tento pomer je v hodnote výrobku fixovaný.

        • Tribun

          Proč? Účetnictví bylo vždy o cenách a je to tak v pořádku. Problém je v něčem jiném, totiž v tom, že ten účetně-ekonomicko-manažerský pohled na svět je dominantní a privilegovaný. Není třeba měnit účetní standardy, je potřeba dosáhnout toho, aby nám nevládli omezení sociopatičtí kupčíci.

          • Trpaslík z Trpasloje

            Souhlasím. Jen dodávám, že potřebujeme i jinou informaci, než o účetní hodnotě. Manažerské účetnictví dává také informaci, jinou a také nedokonalou. Daňové ani manažerské účetnictví jsou platné na mikroúrovni. My potřebujeme něco, co funguje i na makroúrovni.

        • NavajaMM

          Áno. Nezačínal by som však zabehnutým účtovníctvom v podnikateľskej sfére, ale účtovníctvom štátu. Verejná sféra už teraz má iné účtovné štandardy – rozpočtové účtovníctvo – a to je správne. Celé je však zamerané len na príjmy a výdaje v rámci daného rozpočtového obdobia. V štátnom účtovníctve by sa malo začať účtovať aj o aktívach – to sú tie znalosti a schopnosť produkovať prácou, ktoré má obyvateľstvo. Odráža sa v tom aj zdravotný stav, výživa a podobne. Úlohou štátu je, aby tieto aktíva rástli a boli efektívne. Výdavky štátu je možné spravidla rozlíšiť na investície do aktív a na čistú spotrebu (napr. sociálne dávky).
          Potom by som zmenil systém odvodov za zamestnancov. Nie podľa výšky reálnej mzdy, ale podľa hodnoty týchto ľudských aktív, ktoré podnikateľ zamestnáva. Tým by si podnikatelia začali byť vedomí hodnoty ľudských aktív a vymysleli by sami, ako to zohľadniť vo svojom účtovníctve.

  7. Trpaslík z Trpasloje

    Význam „živit“:
    1) „dávat potravu, krmit“. Příklad: Samice živí mláďata mateřským mlékem. Závěr – reklamu nelze jíst, tudíž se jí v tomto výnamu nelze živit.
    2) „hradit životní náklady“. Příklad: Otec z jednoho platu živí celou rodinu. Závěr – otec pracující v reklamě může být schopen hradit své životní náklady, tedy získat svůj podíl na finální spotřebě.
    3) (přeneseně) „dávat lidem práci“. Příklad: Továrna živí mnoho místních obyvatel. Závěr – reklama může živit určitý počet reklamních pracovníků.

    Význam „vydělávat“:
    1) „získávat peníze“ Příklad: Jako ředitel velké firmy hodně pracuje, ale také hodně vydělává. Závěr – vydělávat peníze znamená získat podíl na vytvořených hodnotách. S tvorbou hodnot kauzálně nesouvisí.

    Aktivitám s vysokou přidanou hodnotou se můžeme věnovat tehdy, kdy je budem schopni v příznivém poměru směnit za ty ostatní, které potřebujeme. Vzhledem k postavení ČR „ekonomické kolonie“ to považuju přinejmenším za obtížné.

  8. NavajaMM

    Výborný postreh, tento článok.
    Kaviarenskí pseudoekonómovia sú vedľa ako tá jedľa. Sotva totiž zvládli základy mikroekonómie firmy, tak si myslia, že vedia všetko.
    Veľký omyl ekonómie je v tom, že v účtovných výkazoch má hodnotu len kapitál a suroviny na sklade. Bez znalostí a práce však z toho žiadna hodnota nevznikne. Nositeľmi znalostí a schopnosti práce sú zamestnanci a s tými vlastníci narábajú tak, ako keby to bola všade dostupná komodita bez vnútornej hodnoty. V tomto pohľade sa s nimi, žiaľ zhodol aj Marx, preto jeho teória o mnoho nepokročila a neposkytla správne teoretické riešenie. Kým sa tieto hodnoty (znalosti a schopnosť práce) nedostanú do finančných výkazov štátu, riešenie sa ani nenájde.
    Čo sa týka tej reklamy a služieb, tie k produktu pridávajú hodnotu virtuálne. Tým, že sa náklady na ne premietajú do ceny. Ceny za reklamu sú však úplne arbitrárne (nezohľadňujú svoju reálnu hodnotu). Zákazník často v cene výrobku musí platiť za niečo (reklama), čo vôbec nechcel a o čom nemusí mať ani poňatia. Ako v jednej diskusii niekto vtipne poznamenal, že ho futbal nezaujíma, ale keď ide na pivo, tak zároveň platí rozprávkové platy futbalistom.
    Stručne zhrnuté – naše ekonomické zákony (aj účtovnícke) vôbec nevyhovujú reálnemu svetu a záujmom väčšiny ľudí. Preto sa aj naša liberálna kapitalistická spoločnosť potĺka od jednej krízy k druhej.

    • Anonymní

      Poznání, že státy produkují zákony, ovlivňující ekonomickou sféru /včetně účetních předpisů/, které vůbec nevyhovují reálnému světu, pravděpodobně nepovede k jejich změně, natož odbourání. Aspoň v čase, jaký je vyměřen našim životům.

      • Tribun

        To platilo snad v době, kdyby státy samostatné a suverénní entity. Dnes jsou ovšem personálně, systémově i ideologicky provázány s korporacemi takovým způsobem, že korporace diktují státům, nikoliv naopak. Viz TTIP.

  9. tresen

    „Potom by som zmenil systém odvodov za zamestnancov. Nie podľa výšky reálnej mzdy, ale podľa hodnoty týchto ľudských
    aktív, ktoré podnikateľ zamestnáva…“
    Můžete naznačit metodiku, podle které by se takováto hodnota určovala?

    • NavajaMM

      Viem si predstaviť rôzne prístupy, podľa toho, čo by štát považoval za prioritu. Ako prvý nástrel (lebo viem, že ide o úplné neznámo) by som vzal do úvahy náklady, ktoré štát vynaložil v doterajšom živote na vzdelávanie a sociálnu podporu človeka. Aby štát fungoval hospodárne, zamestnávateľ by tieto náklady mal štátu (aspoň ich podstatnú časť) vrátiť v daniach a odvodoch. A nemal by mať možnosť modelovať si výšku odvodov tým, že bude oficiálne zamestnancom platiť menej.

      • tresen

        Nevedlo by to k situaci, že by si zaměstnavatelé z důvodu úspory nákladů vybírali adepty, které stát nepodporoval?
        Sociální podpora by se tak mohla stát stigmatem nezaměstnatelnosti.

        • Tribun

          A ona jím snad ještě není? Je na dávkách -> je zranitelný -> neumí se bránit, nikdo se ho nezastane -> můžeme ho natáhnout, bude levný. Tady by právě pomohl všeobecný základní příjem – žádné stigma, žádný rozlišovací znak, protože ho mají všichni.

        • NavajaMM

          Áno, riziká sú a štát by mal hlavne vedieť, čo chce (nie zameriavať sa na to, čo nechce).
          A ospravedlňujem sa, nevyjadril som sa celkom presne. Sociálna podpora v nezamestnanosti by sa do aktív započítavať nemala, to je aj pre štát len náklad. Počítať by sa však mala sociálna podpora v detstve a počas prípravy na povolanie. Áno, v tomto prípade by bolo pre zamestnávateľov výhodné zamestnávať absolventov čo najskôr po získaní kvalifikácie. To by som nevnímal ako negatívum. Okrem toho by tu bol stimul nezamestnávať prekvalifikované sily kvôli vyšším odvodom.
          Na druhej strane, mimoriadnymi stimulmi – odmenami by zamestnávateľ nezvyšoval odvody, takže celý stimul by dostal zamestnanec.
          Tribun – ten všeobecný základný príjem je príťažlivý nápad. Len sa v tej súvislosti zamýšľam nad možnosťou existencie viacerých typov peňazí. Tak, aby sa zo základného príjmu dali financovať len základné životné potreby a nedali sa akumulovať a kapitalizovať (kvôli úžerníckej mafii).

          • Tribun

            Těch víc druhů peněz by byla jen další komplikace, která by vytvářela podmínky pro obcházení, tunelování a chytračení. Problém by byl i určit, co jsou to ty základní potřeby, protože jak můžete vidět všude kolem, tak lidé mají problém shodnout se i na tom, že všichni musí dýchat a na záchodě nikdo nevoní po fialkách. Čím jednodušší pravidla, tím je složitější je obcházet.

            • NavajaMM

              Áno, to je pravda, tiež by som bol skôr za jednoduchosť, ak by to šlo. Viac druhov peňazí však máme už dnes – stravné lístky, napr. A za súčasného stavu je priveľké riziko, že ľudia, čo majú najnižšie príjmy a najviac potrebujú základný príjem, sa stanú obeťou organizovaného zločinu, ktorý ten príjem z nich vytiahne.
              Možno by bolo riešením používanie predplatených platobných kariet.(?)

              • Tribun

                Vždycky se najde někdo, kdo vám za dvě 80,- stravenky dá kilo. Vy si za to kilo koupíte rum a za těch 160,- steak. Já bych prostě tu presumpci nemravnosti zrušil. Tady máš svoje peníze a dělej, co umíš, ale nezapomeň, že jiné nedostaneš. Jde o to nezajásat při prvním problému a rychle to zrušit, ale vytrvat a hodnotit až pak.

                • NavajaMM

                  No… spomeňte si na „liečbu šokom“ a kupónovú privatizáciu. V princípe máte pravdu, len sa prihováram za postupné prechodné obdobie, aby sa ľudia mohli naučiť na nové spôsoby.
                  Keď sme v 2009 na Slovensku prechádzali na Euro, mali sme 3 roky prechodné obdobie, kým sa uvádzali obidve ceny SKK aj EUR. Mnohí ľudia si ceny na koruny prepočítavajú ešte dnes. Základný príjem by bola podobne razantná zmena. Čo naviac hrozí inflačným tlakom, takže niekde by tie peniaze bolo potrebné ubrať. Ako kandidáta dávam návrh na armádu :-).

        • NavajaMM

          Tresen – a este jeden moment – zamestnávateľ by mal byť motivovaný na vzdelávaní zamestnanca – príspevkom na vzdelanie by zmrazil rast odvodu za daného zamestnanca. Mohol by si teda udržať odvody na minime, ak by kompletne financoval vzdelanie svojich zamestnancov. Bol by tým pádom aj motivovaný udržať si ich čo najdlhšie.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s