Škola, základ odstupu od života

Z referátu T. Matějčkové o myšlenkách rakouského filozofa Konrada Liessmanna, který polemizuje s konceptem „vzdělanostní společnosti“, která se podle něj vyznačuje pohrdavým přístupem ke skutečnému vzdělání a preferuje výcvik v praktických dovednostech:

Právě škola či vzdělání zažehává reflexi, schopnost kritického odstupu od daného stavu společnosti a posléze i svobodu. Paradoxně právě společnosti vědění nemá pro podobné pojetí vzdělání nejmenší porozumění: vědění platí za hodné výuky pouze tehdy, tepe-li v rytmu doby, a následně považujeme za vzdělání jen takovou výuku, která v učebnách simuluje reálný život, či praxi. Vše ostatní je nepotřebný balast. Normou, jíž se mají podřídit vzdělávací instituce, je chování dětí v jejich volném čase. Naprosto tedy není zohledněno, že je škola – ať základní, střední či vysoká – svébytným prostorem, který má na svěřence vznášet nároky, se kterými se jinde nesetkávají. (…) Neužitečnosti v osnovách nabývají v tomto kontextu nový význam. Žáci a studenti se nemají ve škole učit životu, který nacvičují mimo učebny. Ve škole se mají učit, jak se ze života stáhnout, jak se mu odcizit. Tím překonávají svou omezenost, v níž je chce duch doby uzavřít, neboli se vzdělávají.

Důsledkem potom je, že: „Z takového člověka nezbude nic než uzlíček nervů, který bude hnán od jedné rekvalifikace k druhé.“

Reklamy

32 comments

  1. NavajaMM

    Som z učiteľskej rodiny a v škole som vždy patril medzi lepších žiakov. Ale s tým vzdelávacím systémom som sa nezžil. Keby to malo byť na mne, pustil by som človeka učiť deti minimálne po 10 rokoch praxe – kdekoľvek inde ako v škole.
    Ten školský systém, ktorý máme, vznikal pred vyše tisícročím v kláštoroch. Preto ten odstup od života si tá inštitúcia ťahá so sebou. Našim cieľom by však nemalo byť „vzdelanie“ ako si ho sama pre seba definuje daná inštitúcia. Cieľom by mala byť múdrosť a rozvoj potenciálu tak, ako si ho sama pre seba definuje daná vzdelávaná osobnosť. Preto len „majster“ – múdry človek, ktorý vie rozvíjať potenciál vlastnej osobnosti môže byť prospešným učiteľom.
    Okrem toho – mám z rôznych odvetví z praxe skúsenosť, že ak človek má celkové schopnosti učiť sa, spojené s motiváciou vykonávať určitú činnosť, je absencia formálnej kvalifikácie druhoradá.

    • Tribun

      Ta formální kvalifikace, to je právě ta omezující praxe. Student není vzdělán jako ekonom, ale je vycvičen na ekonomista. Moudrost? Ta vzniká jedině v nadhledu a ten je možný jedině z odstupu. Oni tam Matějíčková s Liessmannem říkají ještě jednu podstatnou věc (parafrázuji, jsem již líny to opisovat): abyste si začal něco zjišťovat, musíte nejprve vědět, že něco nevíte. Jenže vzdělání postavené na principech bezprostředního praktického užitku vám neřekne, že něco nevíte, protože jeho cílem není naučit vás tázat se, ale dát vám odpovědi.

      • NavajaMM

        Základ vzdelania je, aby človek vedel narábať so sebou. Dieťa sa tiež najskôr učí používať ruky a nohy, až potom sa môže učiť konkrétnu manipuláciu s vonkajším svetom. To isté je aj v osobnostnej psychológii, ktorá je v našom súčasnom systéme úplne mizivá. Človek sa nenaučí používať svoje emócie a svoj rozum, ale hneď sa učí pomocou nich manipulovať s druhými. Človek sa musí naučiť učiť z vlastných chýb, aj zo skúseností druhých. To vzdelávanie pomocou konkrétnych zručností však nie je na závadu. Náš systém kladie priveľmi veľký dôraz na rozum. Naučíme sa teoretické vedomosti a už si s tým, človeče, nejako poraď. Lenže učenie nových vecí spočíva v troch fázach: 1. rozleptanie a spochybnenie starého spôsobu, 2. metodické naučenie sa novej zručnosti, 3. upevnenie návykmi.
        Škola nám poskytuje len krok 2 a to bez 1 a 3 nefunguje. Naviac, dnes je svet taký náročný, že celý proces je sústavná iterácia. To sa v skleníkových podmienkach akademických inštitúcií naučiť nedá.

        • vera

          Osobnostní psychologie, potenciál jak si ho sama pro sebe definuje vzdělávaná bytost… to je právě ta norma, ze které se panu Liesmannovi ježí všechny vlasy. Aby si dítě samo vybralo co se bude učit? Znám to podle sebe – mnoho by toho nebylo…
          Ale chtěla jsem podotknout tady k té vaší posloupnosti, že není úplně přesná. Dítě na první pohled opravdu věnuje nejvíc pozornosti výuce ovládání rukou a nohou. Ale už dávno před tím, a souběžně s touto praxí, dítě přijímá, vyhodnocuje, a někam zařazuje všechno s čím se setká – neuvěřitelná množství informací. Musí mít „nasáto“ dostatečné množství vzorů, aby je pak mohlo začít používat při praktickém manipulování okolím:-). Dokážete už v tomto předchodícím období oddělit co je praktická užitečná informace, a co nepotřebný balast?
          A tak to je pořád v životě, škola má jenom navíc nástroje, kterými nám umožňuje opakovat své omyly, opravit je, zafixovat lepší postupy, vytvořit systémy a udržovat řád. Je to přece vzdělávací instituce. Má jiné poslání než dětská herna, hřiště, divadlo. Když bude chtít vyhovět všem, tak bude mít se všemi problémy.

          • Tribun

            Dítě si samozřejmě může vybírat, ale mimo školu. Aby škola fungovala a měla smysl, musí být jiná. Pokud je společnost liberální, pak má být škola konzervativní, v konzervativní společnosti má být škola naopak liberální. A dále – a to už netvrdí Liessmann, ale já – úkolem školy je zajistit reprodukci společnosti, tj. dát studentům takové znalosti a dovednosti, které jsou pro život v té které společnosti a pro její reprodukci nutné. Škola má svým způsobem bojovat proti entropii.

          • NavajaMM

            Tu si vám dovolím trochu protirečiť obom. Zopakujem ešte raz, že v každej profesii, do ktorej som mal možnosť nazrieť (a že ich bolo viac ako 10 veľmi rôznych) je dôležité celoživotné učenie. Rozdelenie života na „prípravnú“ a „produkčnú“ fázu je umelé a vzdelávanie je neefektívne. Učím sa celý život a rád a väčšinu toho, čo viem (a čo som ešte nezabudol) som sa naučil sám. Zo školy a od učiteľov si nesiem dôležité osobnostné vzory (aby som nebol nespravodlivý), ale konkrétnych zručností a vedomostí len málo. Ak to poviem drsne a na rovinu, v škole sa prevažne zabíjal čas a v mnohých jednotlivých prípadoch sa potenciál dieťaťa nadobro zničil.
            V osobnostnej psychológii som inšpirovaný Maslowom a Rogersom a ich prístupu, ktorý je centralizovaný na subjekt, verím. Mám to overené na sebe aj viacerých iných ľuďoch, že motivovaný človek vo vhodnom prostredí sa učí veľmi rýchlo a efektívne.
            Tribun – čo sa týka myšlienky, že škola má byť iná – tak skôr vizionárska. Páčilo sa mi, že niektorí moji pedagógovia (Matfyz – computer science) nás schválne učili úplne horúce novinky, aby sme ich potom u svojich budúcich zamestnávateľov očakávali a presadzovali.
            Ale inak by nemala byť odtrhnutá od praxe. Človek potom získa nevhodné návyky. Keď som pracoval v banke, videl som na svojich kolegoch, ktorí boli „dobrí žiaci“ a boli zvyknutí excelovať písomnými prácami a odpoveďami pred tabuľou. Tí potom mali skvele vypracované návrhy a skvele ich predniesli na porade vedenia. Ale obvykle to tým pre nich zhaslo – očakávali, že to posunú ďalej kolegom a „staň sa“. Nadriadení, ktorí boli tej istej krvnej skupiny, potom väčšinou nevedeli oceniť ľudí, ktorí plány naozaj realizovali.

            • Tribun

              Tady asi dochází trochu ke zmatení že škola = titul. Náš problém je právě to, že chceme mít většinu populace formálně vzdělanou, ačkoliv po ní (a pro ní) žádáme především praktický výcvik. Pak to dopadá tak, že člověk chodí na univerzitu, aby se tam učil to, co by ho dřív naučil mistr v dílně. I ten papír by na to měl, jen by si za jméno nepsal PhD., ale švec. Je zde samozřejmě otázka míry, jaké části populace se to má týkat, ale trvám na tom, že kupředu nás posunuje pouze odtržení od praxe. Praxe může být motivací, ale řešení v ní nikdy neleží, protože je sama problémem.

              • NavajaMM

                Áno, v tomto si asi nerozumieme. Pre mňa škola nie je titul. Resp. titul neznamená automaticky kvalifikáciu.
                Zároveň nepoznám veľa užitočných aplikácií a riešení, ktoré by vznikli v škole a nie v praxi. Nám v praxi práve chýba ten učiaci sa a zdokonaľovací prístup. Mnohokrát som prichádzal s návrhmi na zlepšenia – až mi v najlepšom prípade prischlo označenie – „to je ten teoretik“, čo nevie, ako „sa to u nás robí“, lebo veď to tak už robíme roky a inak to nejde. Škola odtrhnutá od praxe dokonale konzervuje tento kostnatý prístup k inovácii a zlepšeniu. Aj preto, že „opakovanie je matka múdrosti“ a pomaly postupujeme od jednoduchšieho k zložitejšiemu… a nestáva sa často, že by učiteľ prišiel s tým, že „tak sme sa to vlani pekne naučili a teraz to všetko zahodíme, lebo sa to dá robiť aj lepšie“.
                A ešte jednu zásadnú výhradu mám voči existujúcemu školskému systému. Hodnotiaci prístup – nielen k výkonu – ku všetkému. Ľudia sa v škole naučia všetko, s čím sa stretnú, hodnotiť: dobré, zlé, správne, nesprávne, pekné, škaredé…
                To je absolútna brzda osobného aj spoločenského rozvoja. Som presvedčený, že vďaka tomuto prístupu ľudia často nie sú schopní vnímať veci také, aké sú, alebo aspoň „out of box“.

                • Tribun

                  Já se zase mockrát setkal s tím, že v praxi něco fungovalo a když to pak fungovat přestalo, tak se po dlouhém a těžkém boji zjistilo, že kdyby se na začátku dodržovali teoretické základy, tak by se to nikdy takhle nerozbilo. Teorie vždy muže dojít dál, než momentální praxe.

                • NavajaMM

                  Áno, to tiež poznám z mnohých príkladov zo života. A je to presne voda na môj mlyn. To si niektorí šlendriáni z praxe mysleli, že škola je len pre šprtov a prax je o niečom inom. Je to dôsledok toho odtrhnutia teórie od praxe.
                  A ešte jeden nedostatok školy ste mi pripomenuli. – Ako sme tam napríklad bazírovali na presnosti na x-tom desatinnom mieste. Medzi chybami sa nerozlišovalo, všetky boli rovnako nevyhovujúce. Pritom v praxi záleží hlavne na tom, aby sa nerobili hrubé chyby a aby drobné odchýlky bolo možné relatívne ľahko odstrániť. Ale aby človek vedel, čo je hrubá chyba, musí poznať kontext a súvislosti – veľmi často medziodborové, čo presahujú rámec vyhraneného učebného predmetu.
                  Aby som nebol nespravodlivý, áno, boli učitelia – osobnosti, ktorí toto vedeli a vkladali to do svojho vyučovania. Žiaľ len, že zväčša to robili navzdory systému, nie preto, že bol tak nastavený systém.

                • vera

                  Stručně se dá říct : nadšenec brodil se bahnem, zatímco vedle stál most… :-)
                  Odtženo od praxe…třeba taková latina, mrtvý jazyk. Učila se dlouhá léta, protože rozvíjí logiku – stejně jako matematika, navíc s ní člověk získával zákald pro cizí slova – tkerá dnes jen papouškuje, nebo složitě gůgluje.
                  Škola nemůže naučit všechnu teorii a všechny její praktické aplikace – dává dětem do rukou nástroje. Co s nimi děti dovedou – to záleží na jejich schopnostech – abych tak řekla, i na schopnosti na novém pracovišti se nejdřív rozhlédnout, proniknout do problematiky, ptát se, počkat co se jak vyvrbí, zůstat na počátku skromný a pokorný… Neboť košatý je ten strom života:-)

                • Tribun

                  Zrovna o té latině je v článku zmínka: sama o sobě není k ničemu, ale dovednosti, které učení se jí v mozku „odemyká“, jsou zcela zásadní. Být to na mě, tak zavedu na školách povinnou latinu a matematiku. Ne kvůli praktické použitelnosti, ale kvůli rozvoji a tréninku myšlení.

                • NavajaMM

                  Matiky som mal v škole požehnane a neľutujem. Občas mi je ľúto, že som sa neučil tú latinu. :-)

                • vera

                  Latina je lepší než matematika, protože není tak abstraktní. Nese příběhy, obrazy. Nic v ní není akční a aktuální, všechno je tak staré, úplně historie:-) A to se mně líbí – dotýká se mýtů a mytologie, něco co dneska nemáme…přesah a vize…My takové věci nemáme moc na čem stavět, protože všechno vznešené je nám směšné, bud to přepočítáváme na peníze nebo „umělecky“ zesměšňujem… Neříkám že by latina všechno vyřešila, jenom mám pocit že její zmizení z našeho světa ho nějak poznamenalo.

                • NavajaMM

                  Áno, tento „latinský“ sentiment mi je veľmi sympatický. Cez tú latinu by sme cítili, že sme dedičmi a pokračovateľmi rímskej civilizácie. Cítili by sme, že naše korene siahajú ďaleko do minulosti a nabádalo by nás to myslieť trochu ďalej do budúcnosti než po najbližšie kvartálne odmeny alebo najbližšie voľby.
                  Veľmi ma však v tomto smere zasahuje aj náš vlastný jazyk. Keď napríklad čítam úryvky z Komenského alebo Husa, či ešte pôvodný Proglas …

            • vera

              Lepší odměny pro inovátory, menší pro realizátory – zato ale nemůže škola, tak už to prostě chodí, větší odměnu má architekt než zedník, jinak by ten svět dopředu nešel.

              • NavajaMM

                To som nemyslel takto. To by bolo v poriadku. Lepšie odmeny má ten, kto sa vie lepšie prezentovať pred dôležitou osobou (učiteľ, šéf). Menšie odmeny pre tých, ktorí vedia, makajú a celej triede dávajú odpísať.
                Áno, tak to proste v živote chodí, aj preto, že sa to deti naučia už v škole.

          • NavajaMM

            Ešte jedna dôležitá poznámka.
            Aby tá osobnostná psychológia učenia fungovala, musí existovať vnútorná motivácia niečo zvládnuť a niečo sa naučiť. Funguje to presne opačne ako v klasickej škole, kde sa „učíme na sklad“. Tu ide o to, že človek má záujem učiť sa niečo, čo okamžite potrebuje. Alebo – a to je vrchol pedagogického umenia – myslí si, že sa chce učiť jedno a popri tom sa „cestou“ nebadane naučí x ďalších vecí.
            Mnohokrát som videl, že to funguje v takej suchopárnej oblasti, akou je matematika.

  2. Sio

    Tady asi těžko vyřešíme všechny funkce, které by měla škola plnit a které plní. Málo se mluví o vlivu kolektivu. Dělal jsem elitní matematické gymnázium a myslím, že to nejdůležitější jsem se naučil v diskusích se spolužáky. Kolik asi diskutérů na téma matematika bych našel na běžném gymnáziu? V normální třídě bych byl za cvoka, kterého baví matika.
    Co by škola měla naučit? Ano, pokud na to člověk má (bohužel, ne každý) tak rozvíjet abstraktní myšlení, koncepční a tvořivé přístupy, vědět co je to strategie a co taktika a jik ji při práci používat.
    Ale – umět se naučit dovednostem a návykům je stejně důležité. Člověk by se neměl ke každému úkolu stavět, jakoby ho řešil poprvé. Například znalost malé násobilky zpaměti je nutnost. Znalost řečí rovněž. Tyhle věci se prostě musíte „nadrtit“.
    Nevím – nikdo nemluví o výchově, etice atd …

    • Tribun

      Popravdě, když přemýšlím o tom, co mě vlastně dalo gymnázium, tak to nebyla tvrdá data, ale právě ten přístup, jiní spolužáci a jiní učitelé, ti hlavně. Ale ta jinakost byla právě v té odtrženosti od pragmatické praxe.

  3. Martas

    Abych trochu mirnil vas optimismus, ze vzdelanim neco zmenite, pokud se zamerite na obsah a budete ignorovat formu nebo naopak. George Carlin o tom krasne hovori zde:

    A ma pravdu – skola vas musi bud naucit kritickemu mysleni nebo vas uci uvazovat jako otrok a byt otrokem po zbytek zivota. Uvedomte si, co skola s detmi dela a budete mit bezesnou noc, protoze si uvedomite:
    a\ co to udelalo s vami
    b\ ze to uz nezmenite
    c\ co to dela s vasimi detmi
    d\ ze s tim moc nenadelate
    nebot v mori ignorantu a hlupaku, ktere denne kolem sebe potkavam (a s formalnim vzdelanim to nema tolik spolecneho, formalni vzdelani to casto naopak zhorsuje) je spolehlive uslapan kazdy Dr.Galen.
    Jak prohlasil vyse zmineny George Carlin: People are fuck..g dumb!
    Co s tim delam ja? Davam dite do skoly, kde to je snad (mozna) o trochu lepsi, kde deti vice respektuji a nemusi sedet v lavivich, ale i presto delaji nesmyslene domaci ulohy a na to, co je bavi a touzi delat jim uz cas nezbyva. A to me to stoji na skolnem 300K+ rocne…

    • Tribun

      A to se vyplatí! :-) Já si to tedy uvědomuji a nijak špatné spaní z toho nemám, protože nevidím žádnou hodnotu v tom být za každou cenu v opozici ve společnosti, v níž žiji. Škola též – a možná především – děti socializuje a připravuje na život ve společnosti. To mě opravdu netraumatizuje, víc se děsím výchovy „silných individualit“, pro které jsou ostatní lidé jen panenky na hraní a dobytek k podojení. Obrazně řečeno, škola má naučit plavat, nemá vyhledávat talenty a zbytek nechat, ať se utopí.

      • Martas

        „…nevidím žádnou hodnotu v tom být za každou cenu v opozici ve společnosti, v níž žiji. Škola též – a možná především – děti socializuje a připravuje na život ve společnosti. To mě opravdu netraumatizuje…“

        Za kazdu cenu byt v opozici skutecne neni nutne, ve skutecnosti k tomu staci pomerne malo usili – premyslet, zvazovat, overovat, pochybovat, zkratka vse, co neni v dnesni zlate tele a vedu zboznujici spolecnosti zadouci. Je nadmiru vysilujici zit v tom mori ignorace a tvarit se, tak nejak americky happy. O to se totiz snazi vetsina lidi a k tomu jim dopomaha siroke spektrum antidepresiv a anxiolitik, obsedantnich neuroz a bipolarnich poruch, alkoholismu, sexu a drog, jak mi nechtene potvrzuje me okoli. Jo jo, zkratka trh to zaridi – kde je potreba, je i jeji naplneni a HDP nam roste.
        No a ti ve skutecnosti lepe prizpusobivi – adaptibilni (z pohledu nas „lepsich“ nazyvani neprizpusobivi) pak prodaji volebni hlas za talir gulase a pivo. To pak muzete mit sest titulu a osm vysokych skol a jste nahrani (a pak i na hrani, jak pisete)… Nakonec, i Jezise Krista ukrizovali ti prizpusobivi tak nejak z pleziru a co na tom, ze pry byl nevinny.
        A proto se bojim prave tech, kteri se adaptovali, prizpusobili, socializovali, integrovali, zkratka uz se zaradili a naucili se v tom chodit a aniz si vsimli, ztratili sve lidstvi, soucit a pocit sounalezitosti. Prave ONI jsou pak nastrojem tech, kterych se bojite vy. To ONI vezmou flintu a ustreli vam hlavu, protoze je to tak „spravne“, vzdyt sef jim rikal, at to zaridi, ze pak uz bude lip…

        Ze skola ma vyhledavat talenty a nechat zbytek plavat jsem nepsal ani s tim v teto forme nesouhlasim – alias si to nemyslim. Je to presne naopak, ale i proto skolne takove skoly stoji v CZ mesicni plat jednoho z rodicu.
        Asi tak.

        • Tribun

          Tu hlavu vám ustřelí spíš ten, kdo se adaptoval na právo silnějšího (liberalismu, objektivismus), než ten, kdo se socializoval do společnosti a uvědomujete si, že se všichni navzájem potřebujeme a ovlivňujeme. Být výjimečný je konformita dneška.

      • Martas

        Nasel jsem k tomu, co jsem dlouze opisoval, celkem vystizny citat:
        “A nation of sheep will beget a government of wolves.” – Edward R. Murrow

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s