Ktož jsú boží bojovníci

Následující slova pronesl Ch. Günther na adresu protagonistů islámského státu:

Myslím, že sami sebe chápou jako asketické elitní bojovníky a domnívají se, že všechno, co dělají, dělají ve jménu nějakého vyššího dobra. Říkají: Bůh nám přikázal založit Islámský stát a ustavit jeho zákony a řád na zemi. Naše činy nelze posuzovat lidskými měřítky. Děláme vše, co je možné, abychom splnili povinnost vůči Bohu.

Ono se ale bohužel ukazuje, že se nejedná o nějaký specifický rys fanatiků z Islámského státu, ale že jde o obecný rys lidské povahy. Je jedno, jestli je tím bohem Alláh, Hospodin nebo Volný Trh, je jedno, jestli dotyční šíří islám, demokracii nebo jiné vynikající hodnoty, dříve nebo později skončí u toho, že oni mohou vše, protože jejich poslání není z tohoto světa a jejich činy nelze posuzovat lidskými měřítky. Přitom opak je pravdou: jejich činy je nutno posuzovat pouze lidskými měřítky! Neexistuje žádná bůh, který by z lidí sňal odpovědnost za jejich činy, není žádný účel, který by posvětil jakýkoliv prostředek, není žádný vyšší princip mravní, který by mravným učinil cokoliv, co je vykonáno v jeho jménu. Máme-li se z bludného kruhu svatých válek někdy vymanit, musíme z našich životů škrtnout veškerou metafyziku a nechat si jen to lidské, materialistické.

57 komentářů: „Ktož jsú boží bojovníci

  1. Tribune, máte pravdu, až na záver a posledné slovo. Materialistický je prírodný výber a právo silnejšieho – a ste tam, kde ste začínali.
    Ten základný problém vidím nie vo vertikále, ale v horizontále. V rozdeľovaní na my a oni. My sme boží ľud a oni nie sú. My sme vyvolení a všetci ostatní sú podradné bytosti.
    Nebude to náboženstvom. Ono je to jedno, aké to božstvo je, ale ak je univerzálne a monoteistické, tak by mala byť rúhaním už myšlienka, že niektoré tvory sú tomuto božstvu milé bez ohľadu na to, čo robia a zas niektoré iné tvory sú božstvu nemilé a je potrebné ich hubiť. Keby to bola pravda, načo by sa vôbec božstvo obťažovalo ich stvoriť.
    Či to nebude v tom, že určití proroci sa cítia byť božskejší než Boh a oni vedia všetko lepšie než sám Boh…
    Proroci sú spravidla majstrami propagandy.

    1. Ovšem kdyby lidé neakceptovali koncept boha (metafyziku), tak by proroci neměli na čem stavět. Je to náboženství, co smiřuje lidi s nerovností a osudem (předurčeností). Máte pravdu, že přírodní výběr je materialistický, ale v materialistickém pojetí světa musejí všechny argumenty z toho světa pocházet a být s ním v souladu. Podstata náboženství je v tom, že je nefalzifikovatelné – vše, o čem se rozhodnete, že bude pravda, bude pravdou bez ohledu na okolnosti.

      1. Tribune, NavajaMM to říká správně. Oprostěte člověka od snění, tužeb a ideí – a co vám zbude? Ani se nedá říci že zvíře, protože co my víme o tom, co se jim prohání mezi ušima? Co je materialistického na lásce, soucitu, altruismu nebo touze po vědění takového druhu, kdy vím že získané poznatky s největší pravděpodobností, nijak prakticky nevyužiji?
        Přitom ale JAKOUKOLI ideu můžete povýšit na Vyšší princip. Třeba i tu, že se máme zbavit Vyšších principů. No a v momentu kdy se začne s jejím prosazováním, projeví se to o čem píšete.
        Není třeba zbavovat se metafyziky a byla by to škoda. Stačí si jen uvědomit kolik tvůrčích duchů, o jejichž díla bychom neradi přišli, právě metafyzika inspirovala. Vždyť bychom přišli i o většinu pohádek.
        Co je však rozhodně třeba – v tom s vámi souhlasím bez nejmenší výhrady – posuzovat lidské činy lidskými měřítky.
        Snaha o naplnění jakýchkoli ideí prostě nesmí světit činy, jež způsobují utrpení, ponížení… prostě takové jednání které je z prostého lidského hlediska zavrženíhodné.

        1. To si nerozumíme, Kamile. Já nechci škrtnout duši, já chci škrtnout duchařství.

          Co je materialistického na lásce, soucitu, altruismu nebo touze po vědění takového druhu, kdy vím že získané poznatky s největší pravděpodobností, nijak prakticky nevyužiji?

          To, že pocházejí z člověka, a nikoliv z boha, že nebyly do člověka vloženy, že mu nebyly propůjčeny, ale že jsou jeho vlastní.

    2. Ještě jsem vám chtěl říct tohle: je rozdíl mezi tím, když někoho zabijete proto, že jste chtěl a mohl, nebo proto, že bůh to chtěl. Je to podobný rozdíl, jako mezi úkladnou vraždou a vraždou v afektu. Náboženství „osvobozuje“ od odpovědnosti.

      1. Áno, súhlasím. Je to rozdiel.
        Ale čo ak je ten „boh“ môj materialistický generál a moje sväté písmo je branný zákon (a edyna ukraina)? To sme, Tribune, tam, kde sme boli. Tiež ma to zbavuje zodpovednosti.
        Zrušiť ideu je okrem iného aj nereálne. Je to nesplniteľná predstava. Než sa vybíjať na nedosiahnuteľný cieľ, radšej zakážme zneužívanie druhých bytostí. Ono svojim spôsobom to v právnom poriadku EÚ aj je. Od Veľkej francúzskej revolúcie ľudstvo občas urobí pokrok týmto smerom. Navrhujem len, aby sme dôsledne pokračovali a boli trpezliví, ešte to potrvá hodne generácií.

        1. Ale čo ak je ten „boh“ môj materialistický generál a moje sväté písmo je branný zákon (a edyna ukraina)? To sme, Tribune, tam, kde sme boli. Tiež ma to zbavuje zodpovednosti.

          Ano, potom jsme tam, kde jsme byli. A to je také jádro pudla: bez náboženských konceptů bychom se tam nikdy nedostali. Náboženství je koneckonců jen forma idealismu. Proto prosazuji materialismus, ve kterém neexistuje žádné svaté, takže se nemá na co vymluvit a své zodpovědnosti se nezbavíte.

  2. A sakla … pouze materialismus ?
    No to se Tribune připravte, co Vám sem začne naskakovat za komentáře…jdu se opět schovat do kouta a pouze číst, protože s lidmi co budou obhajovat vyšší pravdu a hlavně „boha“, nelze vést žádnou diskuzi…

  3. Tribune, ešte budem protirečiť a snáď neodradím Brumlu.
    Aby sme spolu dokázali žiť na jednej Zemi, musíme sa tolerovať a byť k sebe slušní. Ako niekoľko ľudí spolu v jednej miestnosti. Základná poučka slušnosti a úspešnej komunikácie je „nehovoriť o náboženstve a hlavne nekritizovať náboženstvo partnera (aj keď ide o materializmus alebo voľný trh)“.
    Preto je jedno, aké kto máme náboženstvo. Je to súkromná vec a mala by byť tabu. Podstata je v tom, či sa cítime ako vlastníci Zeme alebo ako na návšteve. Ak ako na návšteve, prirodzene si uvedomujeme, že musíme byť slušní. Aj k domácim aj k ostatným hosťom.
    Ak sa chceme cítiť ako vlastníci Zeme, tak buď sme najsilnejší a hocikomu sme schopní dať do držky, alebo Zem stvoril „náš“ Boh a „dal nám ju“ aj so všetkým tvorstvom, ktoré je na nej.
    Riešením podľa mňa nie je všeobecný materializmus, ale iné chápanie vlastníctva.

    1. Tam, kde je náboženství, není pro toleranci místo. Náboženství není věc soukromá, ale veřejná, to je jeho podstata. Soukromý může být spiritualismus, ale ne náboženství.

      1. Takto to nie je, Tribune. V histórii bolo veľa prípadov veľmi tolerantných náboženstiev a to aj vrátane islamu. Ak Vám nejaký duchovný vodca začne rozprávať, čo od Vás chce Boh, to už je zneužitie náboženstva. Tí najmilitantnejší proroci nestelesňujú náboženstvo. Práve naopak sú stelesnením materializmu, ktorý to náboženstvo zneužíva.
        Obrana nespočíva v eliminácii náboženstva, ale v totálnom zákaze vymývania mozgov. Náboženstvo je súčasťou osobnosti človeka a preto je potrebné zakázať zásahy do integrity osobnosti druhých.
        Nebezpečenstvo nie je v tom, že by si niekto sám od seba zobral do hlavy, že boh od neho chce, aby vraždil. Také prípady sa čas od času stanú, ale je to na úrovni bežnej psychickej úchylky. Nebezpečenstvo je v ovládaní druhých ľudí cez náboženské predstavy. A toto zneužitie by malo byť trestné.
        Veľmi často je už za hranicou prípustného aj komerčná reklama.

        1. Máte o náboženství naivně romantické představy. Náboženství je vymývání mozků par excelence.

          Nebezpečenstvo nie je v tom, že by si niekto sám od seba zobral do hlavy, že boh od neho chce, aby vraždil.

          Pokaždé si to dotyčný vezme do hlavy „sám od sebe“, protože žádný bůh, který by mu to vnukl není. Náboženství ale umožňuje takové šílenství legitimovat a heroizovat.

          Nebezpečenstvo je v ovládaní druhých ľudí cez náboženské predstavy.

          Ba že. A právě toto ovládání srze náboženské představy rovná se náboženství, ergo je náboženství nebezpečné samo o sobě.

          Argumentujete úplně stejně jako ti, kteří tvrdí, že u nás nikdy žádný komunismus nebyl, protože to, co u nás provozovali komunisté, nemělo s ideálem komunismu nic společného. To je nakrásně možné, ale na tom, jak to tady chodilo, to nic nemění.

          1. Tribune, je vidieť, že ste ateista ako repa. Toto poňatie náboženstva, ktoré považujete za jediné, je inštitucionalizované náboženstvo, resp. cirkev. Cirkev na svoje udržanie to vymývanie mozgov potrebuje, ale nedá sa to stotožniť s náboženstvom. Práve naopak, tvrdím, že takmer každá cirkev vo väčšej alebo menšej miere náboženstvo zneužíva. Mali by sme svoj odpor obrátiť proti zneužívaniu čohokoľvek (a teda aj náboženstva) na ovládanie druhých ľudí.

          2. V tom zmysle, ako hovorím, bola aj komunistická strana cirkvou a vedecký komunizmus bol jej katechizmom.

      2. Co se týče náboženství, my neznabozi se snad shodneme, že jde o lidské výtvory. Jako taková podléhají vývoji a podle mne se jim proto nedá upřít, že mohou dospět i k toleranci. Asi ne všechna, ale některá snad ano.

        1. áno, tresen, náboženstvo je v každom prípade ľudský výtvor. Aj neznabohovia by mohli pripustiť, že pojednáva minimálne o subjektívnej realite, teda je to akási forma psychológie. A v tejto forme by mohla plniť aj pozitívnu úlohu.
          Pripomeniem napríklad matku Terezu alebo Dalajlámu ako takéto príklady.

  4. To je konečně názor do pranice! Pryč s metafyzickým bludařstvím, aneb Bůh je mrtev. Člověk je nakonec jen biologický kompostér, jakýsi recyklátor organické hmoty na sirovodík – neboli lidský „prd“. Možná by nebylo od věci říci k podstatě člověka paráfrází onoho náboženské „prach jsi a v prach se obrátíš“, že „prd jsi (člověče) a v prd se obrátíš“.

    Bez Boha nám všem bude líp, s tím Tribune, naprosto souhlasím. Možná bude více témat, kde najdeme naprostou shodu.

      1. No, víte Tribune, v polovině 60. let působil na VAAZ (tj. dnešní Univerzitě obrany) jistý Vítězslav Gardavský, naprosto nepravděpodobný muž na místě vojenského marxisty (k jeho žákům patřil mj. dnešní enviromentalistický myslitel Josef Šmajs). Ten člověk u vědomí toho, že vzdělává lidi, kteří budou schopni zmáčknout ten příšerný červený nebo jaký knoflík ke zničení lidstva, vzdělával ty příští zelené mozky, za něž myslí někdo jiný, v odpovědnosti. A protože odmaturoval (za války) na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, zabýval se především katolicismem a napsal mj. velmi populární (a v roce 1967, kdy kniha vyšla, velmi kacířskou) studii – esej Bůh není zcela mrtev (dočkala se 7 překladů na Západě, včetně Japonska…). Dostanete-li se k ní, stojí za přečtení i dnes, včetně Gardavského závěrečného dobového poznání: Bůh není zcela mrtev, marxismus není dosti živ.
        Nemusím snad dodávat, že v normalizačních časech V.G. skončil jako skladník v JZD Prosetín…

        1. Není hanba dělat skladníka, i skladník si může přečíst Vergilia v originále.

          1. Není hanba dělat skladníka, je hanba zakazovat člověku psát a publikovat eseje.

  5. Všichni, kdo tu diskutují jsou informačně na dobré úrovni, toho si vážím. Mám takovou hloupou vlastnost – pořád se ptám a pochybuji, než zahlédnu něco jako „obraz věci“… Komu to prospěje? Kdo na tom vydělá? Kdo vytváří chaos a pak jej příjde hasit (a přitom nenápadně omezí další lidská práva)? Jde tady skutečně o náboženství? (islám nená náboženství, ale státní zřízení podpořené náboženskou ideologií). Kdo vytvořil, vyzbrojil, zafinancoval a nadále podporuje islámský stát? Jak je možné, že ze dne na den se objevila tato armáda? Na netu najdete fotografie a videa, kde s nimi kooperuje jejich nepřítel, jak je to možné? Jak je možné, že v jejich dobytém táboře našli poradce nejmenované velmoci? Jak je možné, že na přehledné poušti jede obrovská vojenská kolona isil jako na výletě a nikdo nic nedělá? V době, kdy se dá ze satelitu vidět, jaké mají holky na pláži pihy na zadku? Jaktože zbraně a materiál jedné nejmenované velmoci jen tak náhodou „padnou do ruky“ isil? A tak se dá pokračovat donekonečna…
    Dopustím se mentorování, tak se omlouvám…
    Dle mého jde o naši duši (svědomí, charakter jestli chcete) -> záleží, co si necháme líbit a v čem budou žít naše děti. Syn se mě zeptal – tati, děcka ve škole ví, kdo jsou ilumináti, jen se každý diví, že dospělí s tím nic nedělají…
    Motto: Pokud chceš strkat hlavu do písku, musíš při tom klečet. David Icke

    1. To nebylo ze dne na den, jen to jednoho dne vyhřezlo. A není to jen o islámu, ta „nejmenovaná velmoc“ má také svá (sic!) náboženství. A právě proto jedná tak, jak jedná.

        1. Jo, to je podobné.
          BTW, když se vám objeví pod komentářem mínus, je to z mé strany proto, že jsem se na mobilu netrefila prstem na políčko pro odpověď.

          1. Tribune, budete se divit, ale vcelku souhlasím. Víra v ilumináty se od víry v boha příliš neliší.

          2. To se tedy divím. Pokud jde o víru, pak samozřejmě ano. Otázka je, jestli v případě iluminátů jde skutečně jen o víru.

          3. Nojo, víra v boha a víra v ilumináty a jejich světodějnou moc má hodně společného.

          4. Obávám se, Tribune, že připodobněním víry v ilumináty a jejich světodějnou moc k víře v boha si u vás nepolepším, že?

  6. Tribune, aj keď vyššie s Vami vo veci náboženstva väčšinou nesúhlasím, je dobre, že ste nastolili túto otázku, aj presne takouto formou.
    Aby sme neskĺzli do filozofickej diskusie o povahe náboženstva, kde sa určite stratíme a zabudneme, aká bola téma, navrhujem sústrediť sa na prorokov a „kňazov“. Aj v prípade náboženských aj materialistických prorokov medzi nimi a ich poslucháčmi je niečo ako „kognitívna nehomogenita“. Proroci s auditóriom nemajú rovnakú výbavu znalostí a skúseností. Ak Vás správne chápem, mali by sme zakázať prorokom odovzdávať svoje vízie, predstavy a imperatívy.
    Lenže svojim spôsobom je to situácia analogická aká nastáva, keď vychovávate svoje deti. Máte oveľa viac skúseností ako oni a z ich pohľadu im odovzdávate „náboženstvo“ vrátane prikázaní, čo sa smie a čo nie. Ony sú so svojou výbavou odkázané len na to, aby Vám verili a je len na Vás, či to zneužijete alebo nie. Zakázať Vám to ale nikto nemôže, naopak, všetci to považujeme za Vaše právo a povinnosť.
    Podobná situácia je vždy medzi učiteľom (majstrom) a žiakom.
    Tu je vždy namieste Hipokratova prísaha – nehľadieť na svoj prospech a neublížiť, ak nedokážem pomôcť.

    1. Já nechci nic zakazovat, já mluvím o výchově a vzdělávání lidí v tom smyslu, že se žádného boha neschovají a žádný bůh jim nepomůže, že jsou na světě sami se sebou a sami za sebe.

      1. Cítim, že sa naše stanoviská pomaly približujú. Myslím, že je realistické dosiahnuť, aby sa uplatňovala zásada nulity náboženských argumentov v spoločenských a právnych záležitostiach. Neprípustnosť „božstva“ ako právnickej osoby, ani vo forme „vyššej moci“.
        Z etického pohľadu to znamená, že (nech už to znamená čokoľvek) božstvo stvorením urobilo pre svet maximum a teraz spočíva celá zodpovednosť za seba a za svet – na nás.
        Myslím, že s tým by dokázali žiť aj veriaci a verím, že som približne vyjadril to, čo ste mysleli.

        1. Právně snad, ale eticky v žádném případě. Emancipace od fikce boha evidentně nepokročila tak, jak si to komunisté namlouvali.

          1. Když jde o použití mustru: „Rozděl a panuj.“ tak se v něm bez boha i náboženství v pohodě obejdete.
            Nejde přece o nic jiného než zdecimovat někoho pro jeho jinakost. Tou jinakostí může být cokoli: barva kůže, jiný nos, životní styl, žebříček hodnot … Nebo jde-li o národ obývající jiné území pak postačí tvrzení že je „nespravedlivě obdařen“ něčím co nevyužívá, zatímco my bychom to potřebovali: suroviny pod zemí, nějaké vzácné koření – prostě cokoli. „Oni“ to nevyužívají, „neváží si toho“ jsou to barbaři a je potřeba je ztrestat.

            Vlastního Boha pak snadno nahradíte kultem vhodně zvolené osobnosti, jejíž „odkaz“ se cítíte „povinováni“ naplnit protože „jedině tak je to správné“. Mrtvá osobnost je samozřejmě vhodnější než živá, protože už nemá možnost jakkoli zasahovat do vašich výkladů jejího učení.

            Hlavně je třeba aby ti „jiní“ nebyli silnější než vy – všechno ostatní se už „domodeluje“ dle potřeby – od „veřejného mínění“, přes uměle vytvořené kritické situace, až po „nutný zásah“ za použití síly.

            Lidská historie by bez náboženství vypadala úplně stejně, jen by se vše okecávalo jinými slovy a místo chrámů a symbolů božích by přibylo více pomníků „zasloužilých osobností“.

          2. Věřit můžete i bez boha. Jde o strukturu, nikoliv o objekt.

            „Ti jiní“ jsou vždy slabší než my jaksi z definice: jsou přeci podřadní, méněcenní, primitivní…

          3. „Věřit můžete i bez boha.“
            No, o tom právě píši. Náboženství je jen jeden z mnoha nástrojů, které můžete použít k poštvání jedněch proti druhým. Nástrojem zhusta využívaným pro jeho snadnou dostupnost, ale (jak máme možnost vidět my, kteří jsme vyrůstali v prostředí silně ateistickém) také nástrojem velmi snadno nahraditelným. Vždyť jaký je rozdíl v míře fanatismu fotbalového fanouška a fanatismu ortodoxního věřícího v jakéhokoli Boha?

            „Jde o strukturu, nikoliv o objekt.“
            No právě….
            Nahradíme-li slovo „víra“ (které jsme si zvykli používat převážně ve spojení s náboženstvím) slovem „přesvědčení“, máme k dispozici proměnnou do které můžeme libovolně dosazovat a odhadnout (možná i vypočítat) nadkritické množství libovolně nasměrovaných fanatiků, využitelných, při jeho dosažení, v celé škále užitečných idiotů pro jakýkoli záměr.

            Problém tedy nespočívá v jednom z nástrojů, ale v existující metodice univerzální výroby „naprogramovaných“ jedinců, ze kterých lze snadno poskládat potřebnou množinu s dostatečnou účinností. Tedy, jak výše píše NavajaMM: „Mali by sme svoj odpor obrátiť proti zneužívaniu čohokoľvek (a teda aj náboženstva) na ovládanie druhých ľudí.“

            Potíž je ovšem v tom, že využije-li se současně i metoda „vařené žáby“, pak je velice těžké zaregistrovat včas ten okamžik kdy celý proces začíná a i ti nejpozornější jedinci začnou zpravidla bít na poplach až ve chvíli kdy už mohou být snadno překřičeni nebo umlčeni různým způsobem. Ona ta přípravná fáze může probíhat různě dlouho – v rozpětí od několika měsíců až po časový úsek zahrnující třeba dvě generace, kdy se už ta druhá generace rodí do částečně připraveného prostředí.

            Proto je ta obrana proti takové manipulaci velmi těžká a dopad této obtížnosti můžeme opakovaně pozorovat v celé lidské historii. Jediné co můžeme je vychovávat své potomky aby byli dostatečně ve střehu a současně se nestali paranoidními. Ale, ruku na srdce, kolik rodičů to dělá? Ostatně, ne každý na to má dostatek potřebného vzdělání, vůle, času, inteligence a didaktických schopností.
            Vždyť většina režimů se snaží o to aby takových lidí bylo co nejméně.

            „Ti jiní“ jsou vždy slabší než my jaksi z definice: jsou přeci podřadní, méněcenní, primitivní…
            Mohou být i silnější než my. V takovém případě však zpravidla nenajdeme dost odvahy, abychom jim jakkoli „okopávali kotníky“ tím, že bychom dali najevo co si o nich myslíme, natož abychom se zmohli na něco razantnějšího. To se pak raději „přizpůsobíme“ a nebo jim rovnou sloužíme. :-(

          4. Anebo pomníků a chrámů konzumu :-) Mám dojem že tuhle historii bez náboženství už začínáme žít. Ta naše bílá civilizace už nepoužívá křesťanskou symboliku, máme „hodnoty Západu“, a Boha jsme brali do úst naposled za druhé světové války. Do svržení atomovky. Pak přišlo co…rozum? věda?… Pomohli jsme si tím nějak? Nevím… je tu něco co ovládá jiné skrze ekonomické představy, co nám říká že jsme za sebe zodpovědní…a zas je to fiasko:-)
            A bohužel, nejvíc pro bílou civilizaci. Nějaké uznání něčeho mimo mně, vyšší princip mravní, ať ve formě prasíly, energie, bohů do lidské kultury patřilo vždycky, nahrazovalo to policii a soudy, všechno to bylo určitým spojujícím prvkem lidského kmene. A tohle duchovní propojení je to co dává sílu judaismu, a taky islámu, a proto jsou oba silnější než křesťanství, a tak nějak vnímám že dnes tyhle dva mohutné duchovní podproudy rozbíjejí něco co se zvalo křesťanstvím a evropou starých časů.

          5. K vládnutí. Ke kritice. K nastavení zrcadla. K potrestání naší pýchy. K pochopení našich slabostí, a využití jich pro vlastní potřeby. K vytvoření svého světa. ? V tom cítím větší sílu judaismu – přečkalo tolik staletí, aniž by někdy někde ovládalo nějaké rozsáhlé území nebo dokonce říši, zatímco jiná náboženství ano. To je nevyčerpaný potenciál nového. Je trochu zrádná, ta síla, protože vůbec nevíme, jaká je. Na rozdíl od jiných nejde s kůži na trh – víra zůstává uvnitř, nikoho do ní nenutí a nepřemlouvá, takže ani nevíme, jak jí vyhovět, nebo jak se jí bránit. Zdánlivě vůbec neexistuje. Takže nedokážu říct, k čemu tahle síla směřuje…

          6. Pane Mudro – „barbarství“ vs „kmenové tradice“ a jejich vliv na vývoj civilizace v závislosti na náboženském memplexu a soupravy „udělej si vlastního člověka“ je krásně laicky rozebráno v trilogii „Věda na Zeměploše“…

      1. Pravdu sice má, ale je nepříjemné že to říká v době, kdy je uznání Kosova používáno též jako argument pro uznání práva Krymčanů na sebeurčení. Já si sice nevzpomínám jak se Zeman v tomto smyslu vyjádřil ke Krymu, ale pokud kladně, tak mu to teď určitě někdo „peprně předhodí“. :-(

  7. No, přeji už jen pěkné svátky – dámám už ten dnešní, ten zítřejší všem – zejména pod rozkvetlými stromy!

  8. Tribune, čo ak na vine nie je náboženstvo, ale plazí mozog – amygdala, centrum emócií.
    Náboženskí fanatici sú vždy plní emócií. Proroci každého druhu apelujú na emócie. Reklama a propaganda útočí na emócie.
    Zo všetkých emócií je najnebezpečnejší strach.
    Ľudia by sa ešte na základnej škole mali naučiť pracovať so svojimi emóciami a niekedy okolo puberty a maturity by sa mali naučiť techniky ako sa zbaviť strachu. Potom človek môže dostať občianku. Nie automaticky keď má x rokov.

    1. Nojo… Ale co s těmi davy lidí bez občanky? Vždyť by ani nebylo možné je zaměstnat. Brali by „podporu v nezralosti“? To si pak dovedu představit velké množství lidí kteří by byli ochotni zůstat „nezralými“ až do důchodu.

      1. Je to dnes lepšie? Dnes sú tieto davy nepoznané, nič so svojou duševnou nezrelosťou nehodlajú robiť a naviac sú to aj tí, čo riadia krajinu a tých zrelých, čo by to vedeli robiť, k tomu nepustia.

        1. Obávám se že většina těch co zemi řídí by tu občanku dostala. :-(
          Kdyby náhodou hrozilo že ne, tak se test zralosti upraví (jako st. maturity) na nějakou „softverzi“ pro politiky. Nesmělo by se ale zavést žádné testování funkčnosti svědomí. To by se nám parlament (o ministerstvech nemluvě) vyprázdnil natolik že bychom zůstali bez vedení. :-)

    2. Okolo puberty a maturity jen málokdo tuší, co je opravdový strach.
      Naučit se zvládat emoce, zejména takové, které budí agresi, je skvělé, ale nejsem si jistá, co v tom může udělat škola – kromě nejzákladnějších poučení a proklamací.

        1. Napsal jste: Ľudia by sa ešte na základnej škole mali naučiť pracovať so svojimi emóciami a niekedy okolo puberty a maturity by sa mali naučiť techniky ako sa zbaviť strachu. Potom človek môže dostať občianku.
          Asi jsem to pochopila špatně.

          1. To ja som sa špatne vyjadril. Myslel som to hlavne ako vymedzenie veku. Vy ste veľmi správne zapochybovali, lebo ste to vztiahli na súčasný školský systém. V škole na to nie je žiadny priestor ani kvalifikovaní učitelia.

Komentáře nejsou povoleny.