Zkratka je nejhloupější cesta mezi dvěma nesmysly

Odborník žasne, laik se diví a blbec jásá, až se hory zelenají. Nad čím? Nad „geniálním“ a „brilantně“ vyargumentovaným objevem, že současné potíže s imigranty zavinilo Rusko tím, že komunisté prováděli zcela idiotskou politiku dekolonizace ve jménu tzv. práva národů na sebeurčení (zdroj). Ať jsem pátral, jak jsem pátral, žádný náznak ironie jsem nevypátral. Podle všeho to pachatel onoho pamfletu Ziegler myslí vážně. Mýtus o břímě bílého může nejenom že nezemřel, ale naopak žije a má se k světu. I když to smrdí rasismem na sto honů a imperialismem nejméně na padesát, nepochybuji o tom, že před českou justicí jen pan Ziegler v naprostém bezpečí, protože plive tím správným směrem, na rozdíl třeba od takového Kosudise. Přitom opěvování kolonialismu není nic jiného, než opěvování genocidy (k takovému závěru úplně stačí to, co prováděli Belgičané v Kongu). Jenom když tak čtu takový paján na bílého nadčlověka, nemohu se ubránit pochybnostem, jaké že to vlastně jsou, ty naše skvělé hodnoty, jestli to náhodou nejsou násilí, nenávist a nerovnost, kterou pan Ziegler tak oslavuje? Vlna běženců sice skutečně představuje riziko, ale především pro naše pohodlí, až pak pro naše bezpečí, lidé jako pan Ziegler jsou ale nebezpeční všem: nám i běžencům. Ještě že se můžeme před nutností hledat skutečné příčiny problémů schovat do bezpečí smyšlenek a blábolů a problém potom vyřešit sice špatně, ale zato rychle a levně.

79 komentářů: „Zkratka je nejhloupější cesta mezi dvěma nesmysly

  1. Ten článok pána Zieglera je neskutočný blábol. Jeho názory sú nedospelé, ako keby ešte zápasil s pubertou. Bolo by vôbec škoda na také „dielo“ strácať čas, keby obecná úroveň vzdelanosti bola dostatočne vysoko, aby si tento pán nemohol písať do profilu, že je „publicista“.

    1. To používá jako „babolapku“, dodává mu to křídla:-). By mě zajímalo jak si takový člověk určí tu časovou hranici, před kterou nejde, jak se to stane že nemá žádná historická data z před roku 1960, takže netuší, že bez práva na sebeurčení národů by neměl dneska ani české občanství:-).

      1. … a chodil do školy asi ešte za socializmu, keď má zafixované, že za právo národov na sebaurčenie môže „VŘSR“. :-)

        1. Pány Zieglera a Kosudise nemá cenu komentovat. Oba jsou „ulítlí“ i když každý jiným způsobem a jejich vyjádření nejsou formulována pro ucho normálně, zdravě, přemýšlejícího člověka. Blbé a nebezpečné je, že uchu nezdravému mohou lahodit.

          Co se kolonií týče – „bílý nadčlověk“ kolonizoval vždy jen taková místa kde mohl něco ukrást a za vše, co na takových místech vybudoval aby se mu lépe kradlo, si nemá nárok přisuzovat jakékoli zásluhy. Lidé si na těch územích žili po svém, přizpůsobeni prostředí na základě zkušeností mnoha generací a ať už se bílému muži na jejich životním stylu nelíbilo cokoli – neměl žádné právo to měnit.

          To se ovšem týká jakéhokoli způsobu kolonizace a proto říkám, ve shodě s Andrejem Duhanem že: „Ten, kdo do země přichází, aniž by se jí chtěl přizpůsobit, není imigrant, ale kolonizátor.“
          http://ceskapozice.lidovky.cz/imigranti-neochotu-evropanu-reprodukovat-se-nevyresi-pgd-/tema.aspx?c=A150611_135729_pozice-tema_lube

          Ledaskomu by ta slova mohla znít příliš drsně, když si představí ty lidičky nacpané v křehkých člunech, nebo ve smrdutém podpalubí pašerácké lodě. Jenže ono jim po vstupu na pevnou zemi „otrne“ a brzy začnou myslet na jiné věci. Poučením by pro nás měla být současná situace ve Velké Británii:
          http://svobodnenoviny.eu/neberme-si-priklad-z-britanie-je-cas-sundat-satek-z-hlavy/

          Jde sice o poměrně dlouhý text a občas v něm probleskne nějaký autorův názor se kterým nemusí každý souhlasit. Ale je napsaný stylem který neunavuje a já doporučuji dočíst ho až do konce. Vím že článek nekecá, protože mám dvě nejstarší děti už dost dlouho v Anglii (dceru třetí a syna druhý rok) a moje děti mi také nekecají. Nicméně jejich pozorování se s článkem plně shodují.
          Dcera se před časem odstěhovala z Londýna asi čtyřicet kilometrů daleko, prý tam kde je Anglie ještě aspoň trochu anglická. Syn (světoběžník – projel celou Evropu než na ty dva roky v Anglii zakotvil) si momentálně na Bali rozmýšlí zda se do Anglie vrátí či nikoli – ze stejného důvodu.
          A ze stejného důvodu se u nás v ČR už začínají objevovat zájemci o trvalý pobyt nejen z Anglie ale např. i ze severských zemí. „Prý proto že Česko je zatím stále ještě bílé.“

          V Británii už téměř dvě desítky let fungují muslimské arbitrážní soudy a rodinné šaríové rady. S proměňující se populací a nárůstem počtu muslimů se pro mnohé politiky stávají zajímavou voličskou skupinou a tím narůstá i vstřícnost politiků k islámu (ať už míněná vážně nebo jen coby předvolební tah). Muslimové se jeví jako klíčový hlasovací blok v britské politice a podle zprávy zastřešující organizace Muslimské rady Británie jsou již schopni určovat výsledek místních voleb v mnoha částech země.
          Zakládající ředitel Centra pro studium etnicity a kultur na Birminghamské univerzitě Tahír Abbás si už před osmi lety pochvaloval že místa ve vládě a státní správě obsadila řada schopných lidí, z nichž mnozí jsou navíc muslimové.

          Ani ty nejstřízlivější odhady časového horizontu kdy islám zcela ovládne Velkou Británii nepřekračují hranici dvaceti let. Mohli bychom si říci: „Dobře jim tak – bývalým kolonizátorům!“ Jenže – až k tomu dojde, bude v rukou islámu také 215 britských jaderných hlavic. Možná to nestačí na zlikvidování veškerého života na zemi, ale určitě je to postačujícím „argumentem“ pro „nabídku která se neodmítá“ vyjádřenou slovy: „Islám nebo nic!“ – od předkladatele u něhož není nejmenších pochyb že svá slova myslí vážně.

          Ve světle téhle zcela reálné a hodně pravděpodobné možnosti je vcelku jedno, jak daleko v průběhu dvaceti let pokročí islamizace Evropy, protože po takové „nabídce z Británie“ se buďto staneme ze dne na den všichni muslimy a nebo společně s nimi poputujeme do náruče Aláhovy, doprovázeni velkolepým ohňostrojem.

          Ale i kdyby k tomu z nějakého důvodu nedošlo, stejně si říkám že jsem ještě dost mladý na to abych se dožil toho, že budu přemýšlet o tom zda je Praha ještě stále Česká – bohužel, už příliš starý na to abych se někam jinam stěhoval.

          1. Ti uprchlíci jsou pro naše mocné učiněné požehnání z nebes, až si jeden říká, jestli za tou migrační vlnou opravdu není záměr. Když se evropská veřejnost zabaví bojem s imigranty, nebude mít čas vyrušovat panstvo při „sklizni“. Budeme chtít udělat něco pro bílou rasu, budeme se rvát s ještě většími chudáky, než jsme sami, a panstvo bude v bezpečí.

          2. To znie veľmi pravdepodobne. Zároveň je to možno plán B pripravený ako alternatíva, ak nevypukne vojna s Ruskom kvôli Ukrajine.

          3. Tomu by odpovídalo to strašení Ruskem v situaci, kdy je reálné nebezpeční někde úplně jinde.

          4. Nu ano. Tenhle scénář jsem popisoval u Janiky, ale (mimo haupmana) skoro nikoho nezaujal. Pastnu to i sem:
            Amící tu Afriku s prominutím rozesrali jak se dalo. Pak skrze Ukrajinu a přes prosazování sankcí rozeštvali Evropu s Ruskem. Časově skoro souběžně se v Africe „rozjel“ ISIL – nyní IS – a do Evropy se začali valit migranti jak na běžícím pásu. Ať už se k tomu Evropa teď postaví jakkoli, v budoucnu bude muset vyloženě z existenčních důvodů tu migrační vlnu zastavit. Jenže to nejde dokud mají migranti status ohrožených uprchlíků a tím kdo je ohrožuje je IS. Tedy se Evropa bude muset nejdříve vypořádat s IS a to nepůjde jinak než vojensky.

            Dá se předpokládat co zahájení takové akce udělá s muslimy, kteří tu už jsou a do té doby ještě přijdou. Z Evropy se stane „druhá Ukrajina“. A koho asi bude Evropa nucena požádat o pomoc, když ke svému přirozenému spojenci, Rusku, si tak „prozíravě“ zavřela vrátka? A kdo velmi rád pomůže a „při té příležitosti“ už zůstane na „trvalé návštěvě“ jako např. v Německu?
            Celý tenhle scénář se „v pohodě“ obejde bez jaderných zbraní takže jeho realizaci nic nebrání.

            Evropa je prostě „málo poslušná“, protože se ji nechce do války s Ruskem. Je tedy třeba „dát jí za vyučenou“ pak ji „zachránit“ a následně, už pokornou, zcela bez vlastní vůle, využít ve shodě s dalšími záměry. Veškeré snahy směřují „k vylákání Rusa z ulity“ aby bylo možné si to s ním „rozdat“ v natolik „neutrální zóně“ že se ještě neuchýlí k použití jaderného arsenálu. Všechny předchozí akce, dokonce i velmi slibná Ukrajina, zatím nezabraly – medvěd se stále drží svého doupěte. Provokace evropského rozměru, spočívající v té „správné formě úklidu“ by už ale zabrat měla. Ti co tuhle hru hrají potřebují v Evropě válku – třeba i občanskou (v první fázi)

            Pokud jde o jakékoli evropské hodnoty – za ty lze označit ledacos a mít na ně různé názory. Co však já vidím za největší hodnotu Evropy je mír mezi státy a zatím stále ještě smír mezi společenskými vrstvami uvnitř těch států. A je to přesně ta hodnota, kterou nám mohou imigranti vzít, byť ani sami nechtějí a jsou jen nástrojem či zbraní.

          5. Áno, toto mi sedí odhora až dolu. Vrátane toho mieru medzi európskymi štátmi ako najdôležitejšej hodnoty.
            Mám však obavy, že sa to režisérom vymkne z rúk a „sorry“ z toho vycúvajú.

          6. Ešte ma spätne napadlo, že niečo podobného sa už stalo s Rímom na začiatku 5. storočia. Góti boli vtedy tiež spočiatku utečenci pred Hunmi a humanitárni imigranti. Takže cieľom by mohol byť aj úplný rozvrat Európy. Myslím, že by sme mali prestať považovať USA za svojho spojenca.

          7. Největší sranda je, že spousta Američanů to vidí úplně naopak a myslí, že USA skáčou jak Evropa, zejména Británie, píská.

          8. A byl Řím také ke Gótům tak vstřícný? Mě ten přístup Evropy připadá jako něco historicky úplně nového. Osobně jsem přestal považovat USA za našeho spojence zanedlouho po převratu. Ale je celkem jasné že pro ty které mají „na výplatní pásce“ spojenci být nepřestanou. Plus pro užitečné idioty, samozřejmě.

          9. Mír, co to je, vždyť kdyby to nějakou hodnotu mělo, už by se na tom pár neziskovek přiživilo:-) Zamlklé slovo. Vašeho scénáře si člověk všimne, jenom neví co s ním, protože ten význam přesahuje všechny obzory, které známe. Cíl je možná jasný, ale nepřítel? Ten jakoby neexistuje (nepočítám oficiální elity USA), není hmatatelný nepřítel, není možné se na něj připravit, není kde stavět hradby. Začnete se bránit, a ejhle, ptačí chřipka, salmonela, omylem rozeslané viry. Nad námi létají letadla, která nemáme právo kontrolovat, víme my co všechno mohou rozsypávat? Myslím si že i proto se Evropa chová jako ochromená, a možná že migranity si vybrala jako to nejmenší zlo, které máme snášet.
            Ať je cílem cokoliv, vidím mír a klid jako jedinou možnost, jedinou zbraň, kterou máme. Přijmout, vstřebat, přečkat…napsala bych nechat vymrznout, ale všimli jste si že už ani ty zimy nejsou co bývaly? :-)

          10. Kamile, do psích pochev :-), tohle chápete, ale nechápete, že abychom přežili, musíme se začít bránit už teď? A nakašlat na humanismus, protože druhá strana ho neuznává a zůstaneme-li při něm, prohrajeme?

          11. Otázka ovšem stojí, jestli ono to náhodou není tak, že jediný způsob obrany, který ovládáme, je takový, že nakonec nepřežije nikdo?

          12. To si žádá zodpovědět filosofickou otázku, zda je lepší se vůbec nebránit a zemřít, nebo bránit se s rizikem neúspěchu.

          13. Je lepší nebránit se a zemřít, protože při tom rozhodujete jenom o sobě, ne o druhých. Sebevražda je vždy menší zlo, než vražda.

          14. Věru, nechtěl bych být vaším přítelem, dítětem, nebo manželkou. Fakt ne.

          15. Spoluobčany si člověk nevybírá (tedy alespoň pokud nechce strávit život na útěku).

  2. Blábol to je, ale určitě není totožné explicitně říci o do nedávna mladých žijících lidech, že je fajn, že byli zabiti jako říct že někomu vyhovovaly kolonie, protože v nich postupem doby kolonisté zavedli „řád a pořádek“. Ostatně to se dnes říká o předválečném Iráku a Afghánistánu, že „to tam fungovalo“, když si tam pokojně a „na svém“ vraždili Saddám a Talibán a to v menší míře než když je tam demokracie na základě svobodných voleb a z ní vzešlé vlády pod ochranou US Army. Jestli se ztotožňujete s tímto výrokem, pak neděláte nic jiného než pan Ziegler ohledně kolonií. A asi sám neočekáváte, že vás za to někdo obžaluje ze schvalování vražd Talibánců.

    Výroky pana Kesudise jsou něco jiného, stejně jako výroky o zpochybňování holocaustu, které jsou trestné a spadají do skutkové podstaty, kdy se explicitně vyjadřují sympatie nějaké skupině lidí za jejich konkrétní čin vraždu. To o kolonialismu en block ani o Saddámovu režimu v Iráku v takto formulované větě neříkáte.

    1. Svobodné volby pod okupační správou mi zní jako oxymorón. Také si myslím, že připomínat, že naši vojáci v Afghánistánu jsou v roli okupantů, šli tam (zatím ještě) dobrovolně a věděli, jaké riziko na sebe berou, je nejenom možné, ale dokonce nutné. A za co že to Němci popravovali (ano, popravovali, protože vraždili zde přes veškerou odpornost jimi napáchaného není na místě) české odbojáře?

      1. Americane take za sve okupace privedli povalecne Nemecko ke svobodnym volbam. Nebyt tam, denacifikaci by ti Nemci, co chteli zacit budovat skutecne svobodnou a demokratickou zemi, sami nezvladli.

        To plati obecne nejen na evropske narody, pokud tedy priznam vsem narodum a etnikam sveta, chovat se lidsky. Tedy jestli je svoboda a tolerance ke svobode druhych bytostne lidska vlastnost nejen „spolecensky uzus“, ktery jsme si podobne jako Lidska prava museli vymyslet abychom s nimi „sikanovali“ jine:-)

        1. To máte pravdu, že politický pluralismus a svoboda projevu, hlavní demokratické instrumenty, byly v jen SRN, ale denacifikace probíhala v obou republikách. Komunisté převzali z Marxe internacionalismus a jakékoliv etnické či národnostní fóbie se netolerovaly.

      2. Tribune, moc tlačíte na pilu. I te Miloš Zeman má daleko více rozumu a soudnosti než vy. Jak se cítíte když vás Zeman označuje za „špínu této země“?

        „Přecházím k tématu, o němž bych raději nemluvil a o němž mluvím s nesmírným smutkem. K tématu pěti statečných, kteří padli ve válce s mezinárodním terorismem, kteří zemřeli v Afghánistánu. A jednomu, jehož se díky Bohu podařilo zachránit. Špína této země označuje tyto padlé vojáky jako žoldáky. Žoldák je ten, kdo bojuje za peníze v cizí armádě, žoldák není ten, kdo bojuje v armádě své vlasti. Je to hrdina, který chrání naši zemi před mezinárodním terorismem. A je mi smutno, když tyto lidi s úctou a s přátelstvím k pozůstalým zahrnuji do seznamu vyznamenaných.“
        Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/kdo-oznacuje-padle-vojaky-za-zoldaky-je-spinou-zeme-rekl-zeman-20141028.html

        1. Najednou je pro vás Zeman autorita? I kdyby mě za „špínu této země“ označil osobně, tak mě tím nedojme. Z toho, že se jedná o naše vojáky, ještě neplyne, že cokoliv dělají je správné a v pořádku. Byla chyba je tam poslat, když už tam jsou, nejsou to hrdinové, ale profesionálové, a „špína této země“ jsou spíš ti, kteří je tam poslali, a to tím víc, čím víc to udělali jenom proto, aby se zalíbili USA. Oslavovat vojenskou intervenci v cizí zemi je projev právě takového zastydlého údělu bílého muže, jaký předvedl pan Ziegler.

    2. To jsem rád, Oto, že jste vskutku „brilantní“ analýzu J.Zieglera nazval blábolem. Já bych jen dodal k tomu Saddámovi a Tálibánu, že tyto figury a subjekty zabíjející vlastní lidi byly sice odpudivé, ale nesplodila je jen tak z plezíru pouze jejich vlastní země, nýbrž vydatně přispěla geopolitika soupeřících mocností. Konkrétně Saddáma a Tálibán stvořily k obrazu svému Spojené Státy, no a pak je zas svrhly. Pořádek neustanovily, ale zato si mnohonásobně vynahradili vojenské výdaje. Navíc v případě S.Hussaina se jednalo přece jen o relativně funkční stát, který dnes neexistuje. Stát, na jehož území se rozkládal starobylý Sumer a o jehož památky se ten škaredý diktátor staral. Jo a svrženi byli také také Spojenými Státy, samozřejmě ne kvůli tomu, že vraždili nevinné Iráčany, či Afghánce, ale zas ta geopolitika.

  3. Asi bych tomu doporučil jistého Samuela L.Clemense a povídku Samomluva krále Leopolda.

  4. Ať se všichni humanisté a sluníčkáři štětí sebevíc, ten Ziegler má trochu pravdu. I když Rusko je v tom nevinně, za proces dekolonizace může naše (Západu) vlastní hloupost a ignorance.
    Můžete šermovat spoustou obětí, ale JAR nebo Rhodesie byly docela pěkné, civilizované a bezpečné země, což se o současné Zimbabwe říct nedá. O Alžíru též nemluvě. Ale to jsou všechno loňské sněhy, bez mravní, finanční a faktické síly prosazovat to, čemu se dříve vážně a dnes posměšně říkalo a říká břemeno bílého muže, nelze, a myšlenky na to jsou snem starého zbrojnoše u whisky.
    Lkát nad rozlitým lékem je zbytečné, otázka je, jak z toho ven. :-)

    1) Tribunovo řešení volného pohybu, aneb chceme náš vlastní malý Afghánistán, Alžír a Zimbabwe tady u nás doma. Free to move a kašleme na naši existenci.

    2) Současné typické EU řešení neřešení přísun uprchlíků omezující a zároveň podporující. Nejsme free to move, ale důsledky budou stejné, jako u Tribuna. Jen mezitím současní eurokraté budou po smrti, alespoň v to doufají.

    3) Pevnost Evropa. Najít zpátky tu životní sílu, která nám dovolila vyspět a použít ji k ochraně. Přestat si nechat hodnoty vnucovat a až zesílíme, začít je opět šířit.

    Jiné možnosti se nenabízejí. Doufám v třetí, reálně vidím druhou možnost. Leda by nastal nějaký opravdu velký průšvih, ale když ani 11. září s xenofilstvím a sluníčkařením nezamávalo, …

    1. Jaké hodnoty chcete šířit a jakým právem? Právem silnějšího? Potom to právo musíte přiznat i imigrantům, když jich bude víc a budou silnější. A mimochodem, uvědomte, kde bychom my Češi byli, kdybychom nemigrovali.

      Na koloniích samozřejmě není nic ošklivého, pokud se vám líbí otrokářství.

      1. Nemusím. Přiznávat každému stejná práva a starat se především o symetrii je vhodné cvičení pro chvíle klidu a pohody, ale nikoliv dobrý přístup pro situaci, kdy proti nám stojí protivník, který téhle naší slabosti využívá.
        Je třeba domýšlet, kam jednotlivá řešení povedou, a ne každé povýšeně zavrhovat, protože není křišťálově čisté. Žijeme v divokém světě a redukovat práva civilizace Západu na právo nechat se sežrat Vám může připadat humánní, ale nevěřím, že je to cesta, kterou si většina naší populace vybere. Problém je, že čím později prozře, tím více obětí to bude stát, na obou stranách.
        Přitom ten plot jsme měli začít stavět už dávno.

        1. Mluvíte velmi jasně, ale originální nejste. Jako vynálezce fašismu vás historie znát nebude.

    2. Ziegler je úplne mimo. Za celý ten svetový bordel nemôže dekolonizácia. Naopak, môže za to náš bezhlavý západný pokrok, ktorý sme praktizovali posledných 300 rokov. Sme ako obmedzení dedinčania, ktorí si myslia, že všetok bordel môžu vyhadzovať do rieky a rieka sa vyčistí sama. Myslíme si, že celý svet je samočistiaci. Ale už sme ho naplnili po okraj. Už ten bordel (nielen materiálny) proste už nie je kam dávať.
      Musíme si uvedomiť, že svet sa zmenil a hra na udržateľný rast skončila. Už ďalej nie je možné chodiť na 10 hodín denne do práce, nakupovať v hypermarketoch, po večeroch čučať do bedne a cez víkendy jazdiť na chalupu. Tento štýl života je už pasé.
      Musíme si uvedomiť, že žiadny raj na zemi zadarmo sa už nekoná ani pre nás. A potom to vysvetliť aj všetkým ostatným na Zemeguli a spoločne hľadať riešenie. Lebo ani jedno z Michalových 1 – 3 nie sú riešenia, len odklady. Niektoré viac, niektoré menej.

      1. Nějaké řešení nabídněte, když se Vám ta moje nelíbí.
        Vzhledem k tomu, že civilizovaný svět spíše přirozeně vymírá, myslím si, že se problém vyřeší výše zmíněným odkladem č. 3 docela sám.

        1. Řešení čeho, jakého problému? Jsou problém imigranti, nebo příčiny, které je k migraci vedou? Pokud imigranti, představují problém sám o sobě, nebo jejich příhod jen odhaluje náš vlastní vnitřní problém?

          1. Problém nadměrné exploatace zdrojů, o němž mluvil Navaja.

          2. Mluvil spíš o odpadu a binci, o našem pohodlí až shnilosti, o potřebě pokory a uklízení a srovnání se člověka s člověkem. O věcech, které pro lepší život může udělat každý. Malé krůčky pro člověka, velké pro lidstvo :-)

          3. Silně pochybuji, že pokorný život v nepohodlí by byl lepším životem. Pro rozvoj tvůrčích schopností ano, ale pak to má trvat týden a ne celý život.
            Alespoň takový je můj pohled.

          4. Když nic jiného, tak byste alespoň neškodil druhým, což se o arogantním životě v luxusu říci nedá.

        2. Mne je už úplne jasné (a to nepatrím medzi prvých, ktorým sa rozjasnilo), že takmer všetky princípy liberálneho kapitalizmu prestávajú fungovať alebo vedú do slepej uličky. Riešenie nevznikne tak, že ho niekto (ja) vytiahne spod klobúka. Riešenie, aby malo nádej na úspech alebo aspoň realizovateľnosť, musí prijať súčasne veľmi veľa ľudí a preto by malo vzniknúť ako tímová práca. Začať určite treba tak ako pri všetkých zmenách – rozmrazením a spochybnením súčasného stavu. Musíme si urobiť inventúru našich princípov a vzťahov a rozlúčiť sa s tým, čo je už odpadom.
          (Čo pre začiatok nemusí byť nezlučiteľné s „pevnosťou Európa“ – avšak brániť sa treba najmä pred nadnárodnými korporáciami, TTIP a USA.)

          1. Po r. 1945 (a reálně 1930) aby liberální kapitalismus pohledal, to co nefunguje, je sociálně tržní hospodářství, ale to by bylo téma na dlouhou diskusi.
            Postoj – řešení neznám, ale tvoje řešení je určitě blbě – nechápu a nerozumím mu. Inu, rozmrazujte a zpochybňujte, ale dokud nenajdete pozitivní vizi, která pro bílého Evropana přinese menší pokles kvality života, než opevnění Evropy, nemáte v demokracii (naštěstí) nejmenší šanci. Současný životní styl je možný, pokud ho omezíme na náš kousek světa a v tomto kousku světa se přestaneme bezuzdně množit, naopak, snížíme populaci během tří až čtyř generací na polovinu. USA zatím potřebujeme k tomu, abychom byli schopni tuto vizi prosadit, ne že bych byl příznivcem závislosti na USA, ale takový je holý fakt. Bez USA nebyla Evropa schopna vyřešit žádné vnější ohrožení.

          2. A hele, najednou je populismus spojenec. No, on není ani tak problém najít nějaké řešení, jako najít takové, na kterém by byla možná alespoň nějaká shoda.

          3. A hele, najednou je přání většiny lidí populismem, když se nehodí do sluníčkářské představy o světě. :-)
            Ano, i populismus může být užitečný spojenec.

          4. Nikoliv přání většiny, ale schovávání se za něj. Proč jindy na mínění lidí vůbec nezáleží, ale teď najednou je to zásadní argument?

          5. Nikoliv zásadní argument, ale užitečný spojenec. Jinak obecně řečeno, žádná věc nemůže být prosazena přes aktivní odpor podstatné části lidí, žijících v tom konkrétním místě, to je slabina všech ismů, liberalismu i socialismu.

          6. Neberte to osobne, Michale, môj postoj je ten, že Vaše návrhy nie sú riešením (nie, že sú v princípe blbé).
            Predstavu o riešení mám, ale je kontraproduktívne diskutovať o tom, či náhodou tiež nie je blbé alebo nedostatočné. Po rozmrazení fixácie na daný stav, keď sa ľudia zmieria s nevyhnutnosťou zmeny (a na to nie je potrebné poznať žiadaný cieľový stav), zvyknú sa objaviť úplne nové pohľady a riešenia od ľudí, ktorí boli spočiatku proti zmene. Je lepšie byť pripravený rozpoznať vo vhodnom čase najlepšie riešenie, než od začiatku bezhlavo presadzovať svoju víziu.
            Dúfam, že som to vysvetlil dostatočne a uspokojil som Vás.

          7. Ani Vy si to neberte osobně, ale řešení ve smyslu uvidíme, určitě se něco objeví řešením není. Podsouváte představu, že dále stejně pokračovat nemožno, aniž byste ji nějak konkretizoval (v čem ano, v čem ne). Neuspokojil jste mě.

          8. Áno, som si vedomý, že to riešením nie je. Predbežne apelujem na to, aby sme riešenie hľadali. Riešenie je treba hľadať s pokojnou mysľou a mnoho ľudí silne znepokojuje už len zmienka o nutnosti zmeny. Na Vašu otázku „v čom áno, v čom nie“ odpoviem – je to tak, ako keď sa rozhodujete zmeniť zamestnanie. Neexistuje možnosť, že ho zmeníte len trochu, proste dáte výpoveď a poobzeráte sa po niečom inom. A tiež si nemôžete presne vysnívať nového zamestnávateľa, musíte sa poobzerať okolo po tom, čo je voľné.

          9. Změny čeho? Abstraktně mluvit o změně něčeho, když ani nevíme, zda je změna právě tohoto nutná, znamená počínat si jako politik. Něco je třeba udělat, toto je něco a proto dělejme toto

          10. Ideme po ceste, ktorá smeruje do priepasti. Preto hovorím, aby sme sa zastavili a poobzerali sa po lepšej ceste. Možno žiadnu inú cestu nevidíme, lebo ideme príliš rýchlo. Veď teraz treba ísť na dovolenku, potom vystrojiť deti do školy a potom hneď začať zháňať darčeky na Vianoce…
            Vy hovoríte, že o zmene smeru budete uvažovať až keď tú inú cestu budete vidieť. No… raz aj tak všetci zomrieme, to je fakt.

      2. Přesně. Když slyším pojem „trvale udržitelný růst“, mám chuť vraždit. Nedávno s tím dofrčel od Velkého Inkvizitora za oceánem náš zmatený Zadolárek a ani na okamžik se nezamyslel nad tím, že pokud se nepohnou kupředu technologie, bude to i fyzikální nesmysl. Jelikož zatím všechny naše energetické rezervy fungují na principu přechodu z nižší entropie k vyšší. Stejně tak ekonomický rozvoj je na bázi nějakého přebytkového schodku a ten se taky nekouzlí tak rychle, nové produkty, jakkoliv náročné na výrobu, jsou brzo bezcenné. A samozřejmě je tady ještě chamtivost a touha po ovládnutí zdrojů, lidských i přírodních, plus zelený paka, gumy, co touží po válce od chvíle, co si hráli u babičky v kurníku s plastovou pistolkou.

        1. Nedělejte si starosti s budoucností: vzpomeňte, že v roce 1850 se předvídalo, že pokud se doprava bude i nadále vyvíjet stejným tempem, bude do roku 1970 celý povrch Země pokryt šesti stopami koňského trusu.

          1. Michale, pravdepodobne práve vďaka podobným prognózam, keď bolo každému súdnemu človeku jasné, že kone nemajú ako dopravný prostriedok budúcnosť, sa presadila stavba železníc na parné stroje a rozvoj automobilizmu.
            Dnes nám už začína byť jasné, že fosílne palivá nemajú budúcnosť a nejako sa ešte reálna náhrada nečrtá.

          2. Reálných náhrad vidím docela dost, problém je, že jádra (a zejména rychlých reaktorů) se bojíme, zemního plynu a ropy je ještě na tři generace a sluneční energií vyrobený vodík je pro pohon aut zatím 2x dražší, než ropná paliva. Před desetiletími byl 10x dražší. Mně ten pokrok docela stačí a jakkoliv jsem si nedovedl před 20 lety představit, že bude benzín 10x dražší a auto 7x dražší, aniž by se zhroutil svět, dneska si nárůst ceny benzínu a aut na dvojnásobek (hrubé odhady, tehdy se začne solárně vyrobený vodík vyplácet) dovedu představit vcelku snadno.
            Uhlí pak je ještě na nejméně pět generací, takže tam si lze dát pauzičku.

          3. Takže pojedeme ve starých kolejích a na poslední chvíli budeme hasit průser? V jakém smyslu vůbec myslíte „dražší“? V penězích, v objemu práce, ve vložené energii?

          4. Ano, neboť jiné koleje nevidím a Navajou slibované nové koleje zatím nejsou.
            Peníze a objem práce jsou totožná veličina (axiom: práce, kterou nelze prodat, je neužitečná, proto ji nelze prodat = nikdo ji nechce), v tom smyslu dražší. Vloženou energii nám musí dát uran (200+ let) nebo slunce, vítr, voda („navždy“), tato energie bude nepochybně dražší ve smyslu peněz/práce, než byla ta ropná. Ale jinu cestu nemáme. Ani není nutné hledat nějaký předěl, ropa nikdy nedojede – zkrátka bude čím dál dražší, až začnou být jiná, „trvale udržitelně“ vyrobená paliva levnější.

          5. To, že za nějakou práci někdo nechce nebo nemůže zaplatit ještě neznamená, že ta práce je neužitečná. Pokud je na vykopání díry potřeba 6 hodin práce, tak je na vykopání díry potřeba 6 hodin práce bez ohledu na to, jak a jestli vůbec je ta práce placená. To je ta práce, o které jsem mluvil, práce reálné, nikoliv práce ekonomicko-statistická.

          6. Michale, „Peníze a objem práce jsou totožná veličina“ – to je ekonomický nezmysel. Peniaze dokonca s vykonanou prácou nemajú takmer nič spoločné. Aj keď sa peniaze poskytujú výmenou za prácu, na akt výmeny (a cenu práce) vplýva x faktorov z ekonomického okolia a skutočný objem a kvalita práce sú relatívne málo významné.
            Čo sa týka „neužitočnosti práce“, za ktorú nie je nikto ochotný platiť – ono je to tiež naopak. Hŕstka ľudí sedí na zdrojoch a má moc vyrábať peniaze – oni (vlastníci) rozhodujú o tom, čo je a čo nie je užitočné. Oni (vlastníci) sú zodpovední za súčasnú krízu, lebo blokujú toky zdrojov a dopyt po práci tak, že nie je možné zabezpečovať potreby veľkých skupín ľudí.
            Východisko je možné len tým, že vlastníci zmenia názor a chovanie, inak zmenia názor tí, čo nevlastnia nič a vlastníci prestanú byť dôležití. Čím skôr to vlastníci pochopia, tým lepšie pre nich.

          7. Podle Michalovy logiky by přehazování kupky hnoje zleva doprava 24*7 mohla být velice užitečná práce, stačilo by, aby se za ni dobře platilo.

          8. NavajaMM:
            Tady se neshodneme a bylo by to na dlouhou diskusi. Neexistují žádné potřeby skupin lidí, pokud má člověk potřebu čehokoliv, musí ji nějak vykompenzovat svou prací, případně najít někoho, kdo ho podaruje. I vlastnictví těch, kterým říkáte hrstka lidí je jen naakumulovaná práce, šikovnost, štěstí, nápady a co já vím ještě buď přímo jich, nebo jejich předků, kteří místo, aby si peníze sami rozházeli, je posunuli do další generace.
            Problém peněz/měny je v tom, že je nestálá a bezuzdně tištěna, to je problém neexistence komoditního standardu a dodatečného zdanění formou inflace, za niž může stát.
            Východisko je možné takové, že se malí vlastníci (každý něco má) smíří s tím, že jim majetek velkých vlastníků nenáleží a že je třeba být hodně užitečný (nápaditý, mít štěstí, dobře se vdát, co já vím), aby se člověk z malého vlastníka stal větším. Násilím cesta kupředu nevede (následná demotivace všech spolehlivě přebije zisk malých vlastníků z likvidace těch velkých), jak už jsme ostatně zjistili nepovedeným experimentem se socialismem.

            Tribun:
            Pokud najdete někoho, kdo Vám zaplatí za přehazování kupek hnoje, bude pro něj tato práce užitečná a odměnou, kterou Vám vyplatí, přímo vyjadřuje užitečnost této práce pro něj. Tohle jsou základy. :-)

          9. naakumulovaná práce, šikovnost, štěstí, nápady a co já vím ještě buď přímo jich, nebo jejich předků, kteří místo, aby si peníze sami rozházeli, je posunuli do další generace

            A nebo také nakradená práce druhých. To mnohem spíš. Problém socialismu je v tom, že se v něm v tomto smyslu špatně krade.

            Východisko je možné takové, že se malí vlastníci (každý něco má) smíří s tím, že jim majetek velkých vlastníků nenáleží a že je třeba být hodně užitečný.

            Gratuluji, právě jste objevil náboženství.

            Užitečnost práce nelze měřit perverzním uspokojením, práce není sex.

          10. Snáď by sa to ešte zlepšilo, keby sme svoju inteligenciu presmerovali zo zbraní na užitočnejšie veci. „Aby to svítilo, hřálo“, ako napísal Čapek v Krakatite. :-)

          11. Snad. A nebo taky ne. To je zase „ta Vaše“ chiméra. Jsem přízemní člověk a nezačnu považovat nějaký způsob (života, výroby energie, …) za špatný, když neuvidím jiný (nemusí být lepší, může být i dán nouzí).

          12. Chtělo by to méně obraznosti a více konkrétna. Mimochodem to přirovnání s žábou je samo o sobě nesmyslem.

    3. Mně osobně by se líbilo jedno opatření – zrušit všechny nevládní neziskové svobodupohybumenšinpodporující organizace a převést věci státní do rukou státu, a pak dodržovat pevná pravidla včetně kontrol na hranicích (proč ne, když můžeme držet ústa a krok před tělesnými skenery na letištích? ). Jenže, to je pevná ruka státu…

      1. Máte promyšlené, podle jakého paragrafu by se ty neziskovky rušily? Máte na mysli nějaké konkrétní? Podle mne to naštěstí zatím moc nejde, ledaže je spolek v rozporu se zákonem. Asi byste musela mít zbrusu nový obecně formulovaný zákon, na jehož základě by stát směl podle své úvahy občanům zatrhnout všeliké srocování a organizování.
        Déjà vu.

        1. Úplně by stačilo zrušit ty financované ze zahraničí, nebo právnickými osobami obecně.

          1. Předpokládám, že jste v momentě, kdy jste to psal, ani nevzdechl na slavnou éru Ne základnám!

          2. Netušila jsem, že vlastníte firmu BigBoard. :-)

          3. Ani já ne. Ale když to říkáte…nicméně právnická osoba to byla jistě.

        2. Dežo ví. Aranka tiež? :-) že i taková USA má něco jako imigrační zákon, jímž si Stát určuje pravidla. A zákon FARA, jehož účelem je zajistit, „aby americká vláda a veřejnost měla informace, na základě kterých by mohla hodnotit jejich prohlášení a politické aktivity a finanční zdroje“. Holt, někteří vědí že něco se musí zpevnit, aby to fungovalo:-)
          Že by tady u nás byl problém vymyslet nějaký nový paragraf ? zatím, dokud je možné aby si velvyslanci vysedávali v debatních klubech.

Komentáře nejsou povoleny.