Manifest třídní justice

Jak praví klasik, právo je vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon. Soudce je potom, kdo pod maskou nezávislosti toto právo aplikuje. Bylo tomu tak v padesátých letech a je tomu tak i nyní, jak ukazuje rozsudek nad squatterem z Cibulky, v němž soudce-kazatel pravil takto:

Přičemž oprávněnou dispozicí s tím majetkem je nepochybně i to, pokud se vlastník rozhodne nechat majetek ležet ladem. V rámci toho samozřejmě dochází k těm smutným situacím, kdy tedy nějaký majetek takto může zchátrat, nicméně nikde není dána povinnost majetek využívat účelně, takové doby tu byly a myslím, že nikdo soudný v demokratické společnosti nemůže žádat, aby taková povinnost byla nastolena.

Pan soudce je nepochybně perspektivní režimní kádr se smyslem pro třídní spravedlnost: vlastník může vše, vlastníkovi nesmí nikdo nic. Kampak se asi panu soudci ztratil Článek 11 odst. (3) LZPS, kterou pan soudce argumentuje? Možná do kolonky „nehodící se škrtněte.“ S takovouhle „demokracií“ běžte, vaše ctihodnosti, laskavě do tmy. Já raději zůstanu u té skutečné, ve které ani vlastní nemůže vše a i vlastník musí něco respektovat. Pokud se to tedy ještě smí.

82 komentářů: „Manifest třídní justice

  1. Že by LZPS říkala, že „co je tvoje, to je moje“?
    Jestli je to pravda, tak potěš nás pánbůh … :-(

      1. Četl jsem. O tom, že bych jako majitel nemovitosti, kterou nevyužívám, měl povinnost ji nechat squatterům napospas se v ní ale nepíše.
        …vzato do důsledků – přesně naopak…

          1. Opravdu jste přesvědčen, že když zákonodárce napsal větu „Vlastnictví zavazuje“, tak tím myslel, že vy máte právo říkat ostatním vlastníkům, kdy ztrácí právo na svůj majetek ve prospěch třetí osoby? Obávám se, že s takovým duchem byste u soudu neuspěl, protože soud nejspíš bude ducha zákona vyvozovat i z dalších odstavců (třeba hned prvního v článku 11) a ne jen z jedné věty o dvou slovech.

          2. Především bude soud rozhodovat v intencích konkrétního společenského uspořádání. Socialistický soudy by se totožným ustanovením bezpochyby vypořádal jinak.

          3. V rovině obecné bych souhlasil.
            V tomhle konkrétním případě si nemyslím, že by litera duch byl zákona byly v zásadním rozporu…

      2. V článku 11, odstavec 3 čtu, že vlastnictví nesmí být zneužito na újmu práv druhých. Pokud vlastním byt, který jsem si třeba postavil a ve kterém nikdo nebydlí, tak tím nikomu újmu nezpůsobuji. A aby si nemohli různí vykukové vykládat odstavec 3 podle svého a tvrdit, že neužívaný majetek jednoho způsobuje újmu práv druhého, obsahuje LZPS i odstavec 1, ve kterém se dočteme, že každý člověk má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Z toho tedy vyplývá, že jeden nemůže zabavit druhému majetek jenom proto, že se mu chce.
        Když citujete je zákona, je dobré si ten zákon přečíst celý a ne jen jednu jeho větu.

        1. Právo vlastnit není povinnost. Stejně jako vás mohou zavřít za trestný čin, je možné vám zabavit majetek. Je to jen otázka společenské smlouvy.

  2. V ústave Nemecka je to, čo máte na mysli, definované oveľa priamejšie (čl. 14 ods. 2): „Vlastníctvo zaväzuje. Jeho užívanie má zároveň slúžiť obecnému blahu.“ V Nemecku by sudca nemohol zdôvodňovať, že vlastník má právo nechať úmyselne svoj majetok schátrať.
    Ešte by som v tejto súvislosti upozornil na čl. 12 ods. 1 LZPS: „Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.“ Toto si sudca nevšimol, lebo nie je napísané, že ten, kto v obydlí býva, ho musí aj vlastniť, takže jednoznačne boli práva squattera porušené. Keby niekto namietal, že squatter do Cibulky vnikol skôr bez súhlasu vlastníka – je to rozdiel, pretože vlastník Cibulku neužíval, nebola používaná ako obydlie ani hospodársky priestor, ktoré sú inak chránené zákonom. Podľa správy o súde squatter na Cibulke nespôsobil žiadnu škodu a nezbavil majiteľa Cibulky vlastníctva.
    *
    Toto rozhodnutie súdu dokumentuje, že v ČR je nedotknuteľnosť majetku povýšená nad nedotknuteľnosť osoby a jej súkromia.

    1. Ještě bych pochopil argumentaci, že se s tím chátráním nedá nic dělat, protože soukromé vlastnictví, ale čekal bych, že soudce vlastníka alespoň pokárá, ne že se ho zastane. Obecně se málo, vlastně vůbec, mluví o tom, že vlastnictví je právo, nikoliv povinnost, a pokud se vlastník o svůj majetek nezvládá starat, může ho klidně prodat.

      1. Nebál by som sa dať do zákona, aby vlastník nehnuteľnosti (budovy) do nej ročne investoval minimálne čiastku rovnajúcu sa odpisu, aby ju udržiaval vo funkčnom stave. Ak to bude zanedbávať, musí nehnuteľnosť predať.

        1. A když to nebude třeba, protože nemovitost bude v dobrém stavu? Úplně by stačila větší vymahatelnost veřejného zájmu.

          1. Nuž hej, s tým ročným kritériom som to prehnal, lebo napr. oprava strechy je veľmi drahá a má dlhú životnosť

          2. No když mohla bytovou nouzi legislativně řešit demokratická 1. republika (ne-li už c. a k. monarchie), tak by proč by to nemohlo jít dneska? Nebylo by to samozřejmě nic protiústavního – viz LZPS. Tehdy se vycházelo z toho, že poskytování nájemního bydlení včetně vlastnictví představuje zvláštní druh podnikání, které je třeba s ohledem na bytovou nouzi regulovat. Ale znáte přece to pořekadlo o šedé teorii a zeleném stromu života.

          3. Veřejný zájem přistěhovalců je nastěhovat se k nám do bytu. Kolik jste jich vy sám už u sebe ubytoval, když tak orodujete za veřejný zájem?

          4. Já už jsem se bál, že tahle etuda nebude :-)

            Přistěhovalci žádný veřejný zájem nemají, ti mají své fatální osobní zájmy. Veřejným zájmem je problematiku přistěhovalectví řešit.

    2. „Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.“
      Mám dojem hraničící s jistotou, že se tím myslí obydlí legální, tedy podepřené buď vlastnickým právem, či nájemní smlouvou. Tím pádem soudce tento článek ignoroval zcela správně, protože se souzeného squattera prostě netýkal…

      1. Ovšem v zákoně existuje i cosi jako „vydržení nájmu“ a je otázka, zda v tomto konkrétním případě nenastalo. Pak by soudce ten článek ignoroval protiprávně.

        1. Spíš ne. Vydržení nájmu hovoří o situaci, kdy prostor využíváte v dobré víře, že „nájem je po právu“, abych OZ citoval přesně. To třeba jeden měsíc zapomenete zaplatit jeden nájemný, majitel má zrovna taky frmol a neuhání vás a vzpomene si na to po čert ví jak dlouhé době, že mu dlužíte nájem + třeba nějaký smlouvou sjednaný penále… To vydržení nájmu by pak pro vás mělo být pomůckou, jak se se situací vypořádat tak, abyste se kvůli pochybení nemusel třeba vystěhovat…
          Zkrátka „dobrá víra, že nájem je po právu“ předpokládá, že jste někdy někde s někým nějakou nájemní smlouvu podepsal.

          Squatteři obvykle spoléhají spíš na to, že na jimi obsazenou nemovitost její majitel kašle a nových obyvatel si nevšimne.

          1. Pokud by existovala nájemní smlouva, tak nedává smysl mluvit o vydržení. To je právě pro situace, kdy smlouva neexistuje, ale obě strany se fakticky chovají, jako kdyby ano. A myslím, že do toho spadá i laxnost majitele. V případě těch squatterů o nich majitel věděl a pokud tam byli dostatečně dlouho, dalo by se hovořit o tom, že nájem byl vydržen.

          2. Dovedu si představit pár situací, v nichž platnost existující nájemní smlouvy může být zpochybněna a právě vydržení může nájemníka zachránit od stěhování.

      2. To, že má ísť o „legálne“ obydlie, to sa v článku netvrdí. Úplne prirodzene sa totiž aplikuje na nájomníkov, ktorí nemajú zaplatený nájom. Ani k nim nie je možné vstúpiť do obydlia bez súdneho povolenia napriek tomu, že pominul právny dôvod ich pobytu.
        Okrem toho, súdy u nás na Slovensku majú iný právny názor a napríklad nedovolili zlikvidovať nelegálnu cigánsku osadu na súkromnom pozemku práve z dôvodov, že ide o obydlia a LZPS.
        http://rodobrana.org/marian-kotleba-o-incidente-v-nelegalnej-ciganskej-osade-pod-hradom-krasna-horka/
        http://romovia.sme.sk/c/6901262/romske-osady-nezburaju-kotleba-nech-si-nerobi-iluzie-odkazuje-vajda.html

        1. Jistě, netvrdí a ano, aplikuje se i na nájemníky, kteří nemají zaplacený nájem. Jenže si všimněte, že i v případě, kdy pominul právní důvod jejich pobytu, ten nájem alespoň někdy legální byl.
          Nelegální cikánské osady bych do toho asi netahal, do té problematiky mohou snadno promlouvat i jiné vlivy.

          1. I brloh je majetek a pak na sebe naráží dvě absolutní vlastnická práva: právo majitele pozemku a právo majitele brlohu.

          2. Vy by ste cigánske osady do toho neťahali, no slovenské súdy použili na ne práve zdôvodnenie, že ide o súkromné obydlia, ktoré sú ústavou a LZPS chránené. Inak ide o nelegálny pobyt na cudzom majetku. Medzi nelegálnymi osadami a obydlím squattera nevidím žiadny vecný rozdiel. Nerobte z toho žiadne závery o tom, čo považujem za správne, len demonštrujem, že v demokratickom právnom štáte môže dať súd prednosť aj inému právnemu názoru.

          3. Klid, závěry nedělám. Jenom prostě takhle položený zdůvodnění beru s rezervou, protože vzhledem k předmětu rozhodování nemusela soudcům do rozvahy promlouvat jen striktně právní analýza. Ona mohla klidně vypadat nějak zhruba takhle: „Jasně, já je nechám vystěhovat a do tejdne mam na krku frikulíny z Amnesty International, nebo Helsinskýho výboru. To nemam zapotřebí. Tam naroubuju článek 12 a bude klid.“

          4. Áno, samozrejme, berte to s rezervou.
            Len tak na okraj, išlo o pomerne široko medializovanú kauzu, lebo asi rok pred spomenutým súdom obyvatelia danej osady vypaľovali trávu a spôsobili požiar, ktorý úplne zničil strechu zámku – národnej kultúrnej pamiatky Krásna hôrka. Je v tomto prípade veľmi pravdepodobné, že verejnosť by sa väčšinovo postavila proti obyvateľom osady. Je to vidieť aj na tom, že táto publicita vyniesla vlastníka pozemkov – Kotlebu do kresla župana Banskobystrického VÚC.
            Pravdepodobnejšie než Amnesty International a ľudské práva mohli byť v hre osobné a politické averzie voči Kotlebovi.

  3. V poslednim souveti mate jiste pravdu, nicmene pravo nechat svuj majetek docasne nevyuzity k vlastnimu prospechu vlastnika k nemu bezpochyby patri. Cesi patri k nejvetsim vlastnikum rekreacnich nemovitosti v Evrope. Patrim k nim i ja. Svoji chalupu jsem pouzil k obyvani minuly rok asi jen 14 dnu v roce.

    Mela by mi byt zabavena a predana do uzivani squatteru ci bezdomovcu, nebo meli by mit vyse zmineni dotycni pravo ji vyuzivat po zbyvajicich 351 dnu v roce? Jak byste takove pravo nevlastniku chtel vubec kodifikovat? Co auto, ktere vyuzivam jen o vikendech? Co mixer ktery pouzivam tak 4x za rok? Jak byste chtel kodifikovat rozdil ve vyuzivani soukromeho a osobniho vlastictvi, kdyz i to osobni muze slouzit formou pronajmu k movitemu obohaceni se jeho majitele, tedy dle liturgie marxismu-leninismu k zisku ziskaneho vykoristovanim nevlastniku?

    Jestli budete chtit reagovat, pak prosim, je zbytecne psat co si o mne myslite, ale jak byste chtel pravni normu o pravu na vlastnictvi modifikovat tak, aby dokazalo aplikovat i tyto vlastnicke fenomeny „nevyuzivani“ jinak nakladnych veci (rekr.nemovitosti, auta) a ktere by mohly pomoci nemajetnym v jejich zivotni situaci prijit si k lepsimu zivotnimu standardu a jejich majitelum by se tim „zas az tak nic strasneho nestalo“?

    1. Obecně předpokládám, že každý dokáže rozlišit chátrají a zanedbanou nemovitost od nemovitosti sice zřídka využívané, ale udržované. Do úvahy je třeba brát i dopady do okolí či celospolečenský význam (kulturní památka). Dá se říct, že je to otázka míry a u slušného a zodpovědného člověka bych očekával, že tu míru bude schopen nalézt.

      Pokud něco využíváte jen 14 dní v roce, pak to velmi pravděpodobně nepotřebujete a vlastnictví je pro vás důležitější, než užitek. V takovém případě bych se úvahám o nějaké formě vyvlastnění nebo sdílení nebránil.

    2. No moje zkušenost je spíš taková, že vyznavači nedotknutelnosti soukromého vlastnictví by nejraději zrušili zákon o památkové péči. U nich mě to samozřejmě nepřekvapuje. Ale to že soudkyně nechápe, co listina základních svobod myslí tím, že výkon vlastnictví nesmí být v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy, mě připadá jako docela velký průšvih.

        1. Chápat a souhlasit není totéž. Vy jste neslyšel nikdy o tom, že demokracie jde ruku v ruce s pluralitou?

  4. Jenže ono to není o nějakém třídním antagonismu, jak se domníváte. Prostě jen z cizího se nežere, ale to socialisté asi nepochopí.

    1. Je to o tom, že i to, co nemohu sežrat sám, radši nechám zkazit, jen aby se nemohl nažrat i někdo jiný. Pokud má vlastnické právo absolutní primát nad právem na obydlí, potom se na mě nezlobte, ale to je třídní pohled.

      1. Na tom není nic třídního, byť to tam vidíte. To je zcela jednoduché ctění majetkového práva. Když budu mít třeba deset baráků, co je komu do toho. Pokud nebude jejich existence ohrožovat kolemjdoucí či v domě bydlící, tedy nebudou padat nikomu na hlavu, pak to co s nimi dělám je moje věc a nikomu do toho nic není i kdybych je třeba nechal rozbourat. A to samé platí i o tom, že pokud mám moc žrádla, a nemohu ho sežrat sám, tak je také moje věc co s ním bude. Jsou v něm totiž moje peníze.
        Třídní pohled na to mají maximálně ti, kteří jsou líní a chtějí cizí majtek. Jenže to nejsou žádní třídní bojovníci. Jsou to prachsprostí zloději.

          1. Omlouvat krádež jakýmsi třídním antagonismem sice můžete, ale pořád to ve skutečnosti bude jen sprostá zlodějna.

          2. Co máte pořád s tou krádeží? Společenská zodpovědnost není krádež.

  5. Učebnicový logický faul. Soudce argumentuje, že majitel může svůj dům (na který třeba celý život těžce šetřil) nechat ležet ladem (protože se třeba do něj hodlá později sám nastěhovat), a autor článku s ním polemizuje poukazem na článek v ústavě, ve kterém se praví, že člověk nesmí svým majetkem způsobit újmu třetí osobě. Autor nám tedy sděluje, že každý bohatší člověk nám způsobuje újmu, pokud se s námi o svůj majetek nerozdělí, což nám dává právo ho o jeho majetek obrat. Že to odporuje ostatním článkům Listiny základních lidských práv a svobod (např. hned odst. 1 čl. 11) autorovi nijak nevadí…

    1. Autorovi vadí, že vlastnictví má mít absolutní primát nad všemi ostatními právy a nesmí být omezeno, ale smí omezovat. Autor by rád viděl nějakou uměřenost, a ne tuhle vlastnickou hybris. A mimochodem faulujete vy, protože do debaty taháte nějaký rodinný domek za ušetřené peníze, o jaký v kauze vůbec, ale vůbec nejde.

      1. Vlastnictví nemá mít primát nad všemi ostatními právy a také to nikdo netvrdí.
        Vlastnictví musí být omezováno (např. vlastnictví zbraní) a nesmí omezovat. O tom také není spor.
        To jen vy stále nechápete, že když si postavím nebo pořídím nějakou nemovitost, kterou nepoužívám – třeba z důvodu toho, že se bojím, aby někomu nespadla na hlavu – tak to neznamená, že tím omezuji někoho, kdo by tam chtěl bydlet.
        Prostě pokud si můj bohatý soused pořídí do své garáže 10 Ferrari, tak mě to nijak neomezuje ani mi to nevytváří jakýkoliv nárok na užívání jeho aut.

        1. Tady není řeč o vlastnictví pro osobní potřebu, ale o spekulativním vlastnictví.

    2. Podľa mňa nevadí, koľko sa v tom pripravenom domčeku fyzicky naozaj zdržujete. Máte ho totiž zabezpečený pred vniknutím cudzích osôb, máte tam osobný majetok a aspoň občas tam chodíte vetrať (teda ho využívate na osobnú potrebu). Nenechávate ho chátrať, lebo prípadné závady odstraňujete.
      Legálne využívanie vlastníckeho práva je aj to, že ho chcete predať, ale čakáte na záujemcu, ktorý bude akceptovať vašu cenu. Ale toto je iný prípad, ako Cibulka.

  6. Svoje sympatie co se týče squattingu přiděluju případ od případu, například v loňské kauze „klinika“ jsem byla na straně těch mladých, kteří v zanedbaném baráku patřícím státu uklidili sajrajt a injekční stříkačky a měli plno plánů, co tam rozjedou za vesměs všeobecně přijatelnou aktivitu. A lidi v okolí si docela oddechli, víc se báli feťáků, co tam lezli předtím. Ale se státem žádná rozumná řeč stejně nebyla.
    Když je squat v soukromém baráku a majitel neprotestuje, ať tam klidně lidi táboří. Ale jakmile je proti, měli by to respektovat.

  7. Ze stavebního zákona vyplývá, že stavební úřady mají rozsáhlé pravomoci k tomu, aby zamezily stavu, do kterého se dostala Cibulka. Nejsou využívány proto, že český úředník je neschopné jelito, které svou inteligenci používá pouze k dvěma účelům: pracovat co nejméně a židle se držet zuby nehty.

    Je zřejmé, že Cibulka není užívána v souladu s podmínkami, za kterých byla postavena. Tedy měl stavební úřad po jednání s majitelem nařídit konzervační práce, pokud ten nehodlá stavbu momentálně užívat, nebo nezbytné úpravy, pokud ji i nadále hodlá užívat. Důvodů k nařízení těchto úprav je hafo, jak vyplývá z níže uvedené citace zákona:

    „(1) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy
    a) jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením,
    b) jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby,
    e) spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením,
    f) k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,
    g) spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno nebo zastaveno,
    i) jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického dědictví.

    (3) Nezbytné úpravy podle odstavce 1 může stavební úřad nařídit pouze v případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu. Jsou-li stavba nebo zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy podle odstavce 1 jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly.“

    Jenže – to by musel úředník začít už konečně něco dělat.

    1. Úřad nařídí, majitel to dá k soudu a soud se postaví za majitele. Problém ČR není v zákonech, ale v jejich (ne)respektování a (ne)vymáhání.

  8. Další wishful thinking.

    Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

    Zmíněný článek Ústavy praví (zjednodušeně), že vlastník majetku ho nemůže využívat ke uškození druhým – resp. toto uškození nesmí být vyšší, než stanoví zákon. To neznamená, že ho musí využívat ve prospěch druhých.
    Nechat spadnout nějaký barák na vlastním pozemku je zcela indiferentní záležitost (předpokládám, že kusy baráku nepadají na cizí veřejné ani soukromé pozemky).
    Neprospívat druhým nezakládá právo druhých někoho okrást.

    A krom toho, tak zvaní squatteři své okolí mimořádně často poškozují hlukem, zápachem a šířením drog. Což ovšem s věcí nesouvisí, možná s tím, že tak zvaný squatting rozhodně není v obecném zájmu. Naopak.

    1. Nepochybně vyznáváte s panem soudcem stejné hodnoty. Podle mě ovšem, pokud sedím jako žába na prameni na zdroji, který chybí jinde, pak prostě škodím. Je samozřejmě otázkou, od jaké intenzity zasahovat. Podstatné ale je, že i vlastnictví musí být zákonu podřízeno, nikoliv nadřazeno, jak postulujete vy a pan soudce.

      1. pokud sedím jako žába na prameni na zdroji, který chybí jinde, pak prostě škodím

        To je ale právě ta chybná premisa. Pokud je ten zdroj něčí, pak jinému nemůže chybět. Tohle se učí už děcka na pískovišti; když má Franta kyblíček, lopatičku a hrabičky a Michal :-) nemá nic, je hezké, aby Franta půjčil Michalovi alespoň hrabičky a je správné ho za to chválit. Jakmile ovšem Franta nepůjčí a Michal mu je proti jeho vůli vezme, zaslouženě dostane na zadek.
        Vám chybí základy socializace na pískovišti. :-)

        1. Škodit znamená, že si Franta s kyblíčkem sice nehraji a ani hrát nechce, v žádném případě ho ale nepůjčí. Asi jsem se socializoval na pískovišti, kam nevodili své zhrzené buržoazní paničky :-)

          1. Asi :-)
            Jinak by Vás rodiče naučili, že pro půjčení kyblíčku musí souhlasit ten, čí ten kyblíček je, a není povinen své důvody vysvětlovat. U nás na pískovišti byli zloději v o něco větším opovržení než krkouni. A tak je to i v lidské společnosti a proto squatteři patří sedět. :-)

        2. No jasně – pokud má někdo zdroj vody, tak ostatní nemohou mít žízeň ….. Michale točíte se v kruhu, tohle jsme probírali už 100x..

          1. Brumlo – teď Michala tlučete argumentem, nebo metaforou?
            Když přijde malej Fanda na písek s kyblíčkem, přinesl tam něco navíc. To, že si do té doby snad ostatní děti neměli s čím hrát, nezlobte se, není předpoklad, který by se opíral o realitu. Ta spíš bude vypadat tak, že Anička má svůj kyblíček, ale červenej, a ona by si chtěla hrát ausgerechnet s Fandovo žlutym. Tomášek taky má svůj kyblíček, ale menší… A Michal? …ten má taky kyblíček. Ale nechal ho doma, protože dneska si chtěl vzít ven místo báboviček odrážedlo. Jenže pak vylez ven, viděl kamarády, jak se hrabou v písku a chtěl najednou taky.
            A je něco z toho Fandova chyba, že tvrdíte, že svym kyblíčkem někomu uškodil???

          2. Pokud Franta ten kyblíček nepůjčí jenom proto, že ho těší mít nad Michalem moc, potom škodí.

          3. Franta ale má moc jen nad kyblíčkem. Nad Michalem pouze takovou, jakou mu Michal dovolí…

          4. Takže je to Michalova chyba, že chce kyblíček? A když bude chtít Michal jíst, bude to také jeho chyba?

          5. Neřekl jsem, že je to chyba tribune, zkuste se napříště podobných dezinterpretací vyvarovat…
            Nicméně ano – jestli něčí, tak Michalova.

            Druhá otázka mi v daných souvislostech nedává smysl (protože když bude chtít Michal jíst, bude to řešit s někým jiným, než s cizím klukem z pískoviště, že), tak ji nechám ležet.

          6. Ať to bude řešit s kýmkoliv, vždy to bude někdo, kdo to jídlo vlastní a má tak skrze jeho vlastnictví na Michalem moc.

          7. Pokud má někdo zdroj vody, neznamená to, že by byl povinen ukájet žízeň jiných. Jedinou výjimkou může být krajní nouze (bezprostřední riziko smrti), což ovšem není případ squatterů; to jsou usmrkanci, kteří by mohli bydlet u rodičů či jiným běžným způsobem, pokud by pracovali a dodržovali základní normy společenského soužití.

          8. Pokud nemá ten, kdo kontroluje zdroj vody, povinnost ukájet žízeň druhých, pak je něco špatně, protože voda je základní předpoklad života a pití není otázka svobodné volby, nebo dokonce rozmaru.

            Squatteři prostě nechtějí hrát podle pravidel, která říkají, že je v pořádku když vedle sebe existují bezdomovci a prázdné domy, které nikdo neobývá. Podobně jako kdysi jiní nechtěli hrát podle pravidel, která říkala, že král smí a vlastní vše, nebo že ženy nesmějí volit.

          9. Okay, pak zase vůči nim nebudeme hrát podle našich pravidel humánního zacházení se zločinci. Pokud nerespektovat, pak ve všem.
            Já jsem zase liberál, který si nepřeje existenci sociálního státu, a přesto platím daně. Byť s nimi bytostně nesouhlasím a budu se snažit toto změnit. Ale dokud jsou zákony takové, jaké jsou, je třeba je respektovat.

          10. I zákon o vedoucí úloze strany? I vy komiku. Zrovna vám nevěřím, že ty daně platíte z jiného důvodu, než že se bojíte neplatit.

          11. Ne, ani norimberské zákony bych nedodržoval. Ve středověku byla možnost pro ty, kteří nerespektovali zákony, žít „mimo zákon“, to jest přestali být subjektem ochrany ze strany státu a kdokoliv s nimi mohl činit cokoliv.
            Není to otázka strachu, ale přesvědčení, že válka všech proti všem bez pravidel není nakonec výhodná pro nikoho. Proto dodržuji i zákony, s nimiž nesouhlasím.

          12. Takže si sám vybíráte, které zákony budete dodržovat? Budiž, pak ale musíte totéž právo přiznat i ostatním. Být psancem nebyla otázka volby, ale autoritativního rozhodnutí moci.

        3. michale, to heslo, to heslo! pamatujete? privatizovalo se pod ním, široké úsměvy a lesklé kravaty : Soukromý vlastník se postará nejlíp! Konečně naděje že zachráníme před státem co by jinak surově a brutálně zničil! :-)
          S tímhle heslem šel Franta pro ten kyblík, ale když ho dostal tak co, staral se o něj? Jaktože najednou není důležitá žádná památka, žádná hodnota, žádná tradice? Opuštěný barák, to je to „nejlíp“? Vážně?
          Dali jsme mu něco, co jsme původně chtěli zachraňovat před státní mašinérií, protože to bylo hezké místo, krása, kouzlo…a teď cítíme že ten nový soukromník je hovňous. Proto ho nemáme rádi, ne proto že je vastník.
          Někdy si říkám, když jako stát vidím že soukromník Franta nechce dodržovat moje předpisy… mám mu ochraňovat jeho ruinu?? radši to neřeknu:-)

          1. Michal vychází z premisy, že špatný soukromý vlastník je pořád nesrovnatelně lepší, než dobrý státní. Radši když památka zchátrá v soukromých rukách, než aby prosperovala ve státních.

          2. Michal vychází z premisy, že nelze měřit, který vlastník je dobrý a který je špatný, protože každý má jiná měřítka. Bydlet poblíž squatu je velmi nepříjemné, to je lepší bydlet vedle zbořeniště.
            Jinak z mé osobní zkušenosti se o většinu nemovitých věcí starají soukromí vlastníci lépe, než anonymní vlastnictví státu, byť jsou i výjimky, dané ale z většiny nevymahatelností práva (víc lidí se o nemovitost soudí a tudíž nikdo investovat nemůže). A pak jsou samozřejmě lotři, jako všude.

          3. Který vlastník je dobrý a který špatný lze měřit pomocí veřejného zájmu nebo externalit.

          4. Veřejný zájem na soukromém majetku neexistuje, pokud ten majetek „nepřekáží“ ostatním občanům(počínaje koncentrací uživatelů drog, až po znečištění a padající cihly); z toho squat vychází jako nejhorší možné řešení :-)

          5. Přesněji řečeno squatt podle stereotypu, které umožňuje jakýkoliv squatt delegitimovat a kriminalizovat. Jen mi řekněte, čím se tak zásadně liší konzumace drog ve squattu od konzumace drog v hospodě nebo v klubu?

          6. Pokud ten squat objekt zabydlí a udržuje v docela ucházejícím stavu, tak zase až tak nejhorším řešením není. A několikrát byli vyhnáni prostě jen z chuti majitele, nikoliv za rušení okolí, však zrovna na Cibulku měli i několikaletou smlouvu.

          7. Protože ve vlastnickém systému má vlastnictví přednost před užitkem. Podstatou vlastnictví totiž není užívání věci, ale vyloučení z užívání jinými.

  9. Tribune, váš blog jsem měl v oblibě,ale máte sestupnou tendenci se utápět ve sluníčkaření a měkkém anarchismu. A taky, zda se, nerozlišujete příčinu a následek.

      1. Z pohledu zprava – sluníčkaření znamená, že pro cizí chudé zapomínáte na potřeby vlastních chudých spoluobčanů a proklamovanou podporou cizích chudých jim škodíte. :-)

        1. Tak to každopádně. Jenom pořád nechápu, jak to konkrétně souvisí s tím, co jsem napsal?

Komentáře nejsou povoleny.