Hus a úroky

Mistr Jan byl nebezpečný kverulant, který neměl pochopení pro stabilitu vlády, nejen ve své do době. Jeho myšlenky jsou nepříjemně aktuální i dnes (nenechte se zmást Bohem, toho lze docela dobře izolovat a na brizanci Husova myšlení to nic neubere) a spousta lidí je určitě velmi ráda, že je již 600 let bezpečně po smrti a nemůže otravovat naši postkomunistickou selanku svým kacířstvím. Třeba tím, co si myslel o úrocích:

Málo komentovaným Husovým postojem je jeho odmítání úroků. (…) Úrok je zisk, který stoupá v čase. Avšak Bůh je pánem času – a tak si lichvář ten čas nemůže přivlastnit, aby mu vydělával peníze.

(podle Jana Schneidera, k nalezení na Psu)

Reklamy

19 comments

  1. NavajaMM

    Tento Husov dôvod je pre našu sekulárnu spoločnosť už hodne abstraktný. No určitá nemorálnosť úrokov je zrejmá aj z toho, že kto veľa požičiava (banky), má zákonite aj straty kvôli podvodom a pôžičkám, ktoré sa nikdy nevrátia. Úrok je nástroj na to, aby sa tieto straty rozdelili medzi všetkých, čo pôžičky poctivo splácajú.

    • Tribun

      Říkám: zapomeňte na boha, o toho vůbec nejde. Jde o to, že někteří vydělávají na základě něčeho, co ani nevytvořili, ani to nemohou vlastnit.

      • NavajaMM

        Áno. A úplne čarovný je ten bankový multiplikátor. Banka vám požičia peniaze na investičný projekt, ale v zmluve je podmienka, že celý obrat budete vykonávať cez svoje účty v dotyčnej banke. Tak banka dostane požičané peniaze do depozitu skôr, ako sú reálne splatené a môže ich následne požičať ešte raz. Šikovne vedená banka dokáže toto koliesko urobiť s jednými peniazmi 8 – 10 x.

        • Tribun

          Kdyby tam byla jen cena (přirážka) za půjčení, je to jiné. Úrok je ovšem něco jiného, a to ještě nemluvíme o složeném úročení.

  2. XY

    Mno, dle mé naivity je půjčka věřitelova spekulativní INVESTICE, jež mu má přinést skrze úroky ZISK. Dlužník spekuluje podobně – míní, že věřitelovy peníze investuje tak výhodně, že obdrží zisk, z něhož splatí dlužnou částku včetně úroků. Nikde není psáno, že taková spekulace MUSÍ vyjít. Nesplacená půjčka = zmařená investice, v níž se pak potácejí obě strany.
    Pro Boha či morálku tam není žádný prostor – jako v každé spekulativní investici. Vidina zisku (a zejména zmařeného zisku) vsazuje věřitele s dlužníkem na stejnou loď výher i potíží.

    • NavajaMM

      Toto je špekulatívne vysvetlenie, ktoré vzniklo ex post. Máte vôbec poňatie, ako v bankách vzniká „riziková prirážka“ a ostatné zložky výpočtu úrokov na pôžičkách? Ja som mal tú česť vidieť to úplne zblízka…

      • XY

        Nezajímá mne to, pane NavajeMMe, protože o ústavech, které si před několika lety „půjčovaly“ za 1,6% od střadatelů a jim byly ochotny půjčovat za 16%, si myslím své. Vždy jsem si říkal, Bože, kýž jsem bankéřem, to je vyražení… Jak je to dnes, ví jen ti bankéři (a možná i vy). Je to prostě něco, čeho se v žádném případě nehodlám účastnit a nabídky na skvělé kreditní a debetní karty strkám rovnou do kamen. Je to prostě extrémní bankovní chucpe – a to nemluvím o těch bohulibých malých společnostech, specializovaných na tzv. „malé půjčky“ bez ručitele! No, neberte to.
        Jinak přeji všem pěkný víkend – a pokud možno, žádné půjčky.

          • XY

            To je v pořádku, pane NavajaMMe… Upřímně řečeno, začíná mne neskutečně dráždit, když velkověřitelské státy, které si z půjček třeba těm Řekům mj. částečně sanovaly např. vlastní strojírenský průmysl a tím i své vlastní sociální problémy (např. řecké nákupy armádní techniky v Německu) teď vytahují morální argumenty o potřebě platit dluhy. Jakoby jim v okamžiku uzavírání těch úžasných obchodů ani nepřišlo na mysl, jak přehazují prostřednictvím půjček své problémy na dlužníky. A když předlužený dlužník není s to půjčky splácet, najednou nedokáží čelit situaci. Jsem docela zvědavý, kterak jednou budou MF a finanční euroinstituce spolu s těmi severoamerickými odepisovat z veleprůhledných politických důvodů dluhy ukrajinské… :-)

            • NavajaMM

              Za starých husových čias sa medzinárodné dlhy riešili ešte nekompromisnejšie. Líška zrzavá Žigmund si r. 1410 od poľského kráľa požičal závratnú sumu na vedenie vojen a musel mu dať do zálohu 13 spišských miest (vrátane Popradu, Spišskej Novej Vsi a celých Tatier). Ťahanice o vrátenie týchto miest potom trvali viac ako 350 rokov, lebo Poliaci tieto mestá nechceli vrátiť. Poľský kráľ dokonca odmietol prijať späť dlžnú sumu.
              … Takže je možné, že Gréci prídu o niektoré zo svojich ostrovov.

    • NavajaMM

      XY, podobnou úvahou by sa tiež dalo vysvetliť, že sú celkom v poriadku hry typu lotérie. Tam tiež vsádzajúci špekuluje na možnú výhru a zisk. Ten malý obnos, ktorý vsádza, sa mu zdá primeraný. Organizátor v jednotlivom prípade môže poskytnúť veľa jednotlivcovi, ktorý vyhrá. Neúprosné štatistické zákony však zabezpečujú to, že neriskuje vôbec nič a v sumáre vždy získa oveľa viac ako je suma všetkých výhier. Jeho pozícia v tejto „zmluve“ je voči hráčom asymetrická – je nefér.
      Podobne ako je nefér pozícia bankového domu, ktorý požičiava drobným žiadateľom o pôžičky.

  3. tresen

    Domnívám se, že vaše vyzdvihování Husa pro jeho postoj k úroku je ahistorické, protože citovaná slova pouze odrážejí ve středověku všeobecně rozšířený postoj křesťanské církve.
    Takže žádné kacířství, v tomhle případě byl Hus dokonale konformní a kdyby hlásal jen toto, na hranici by nešel.

    • Tribun

      Ahistoričnost si představuji poněkud jinak, i ve vztahu k Husovi. Zdroj je v odkazu, v poslední době vyšla i řada dalších pojednání o Husovi, a když si dáte tu práci a přečtete si toto více, tak (možná) pochopíte, že Hus je stále aktuální (pokud ne aktuálnější) ve svém celku, nikoliv v rozporovatelné jednotlivosti (což ovšem imho není tento případ).

      • Anonymní

        Já přece netvrdím, že taková slova o úroku Hus neřekl, ani se nepřu o jejich aktuálnost.
        Moje poznámka směřovala ke slovní omáčce, kterou jste to doprovodil. Namítám, že v tomhle ohledu Hus žádný rebel nebyl, protože ohledně odsudku úroků souzněl s církví svatou. Takže pokud mu nasazujete buřičskou korunu v souvislosti s uvedenými výroky, jste mimo. Mimo historickou skutečnost.

        • Tribun

          Bože, to je zase křeč. Jde o to, jak a v čem Hus aktuální dnes, jde o to, že Hus řešil ve své době mnohem širší škálu problémů, a jde i o to, že Hus nebyl v rozporu s učením církve, na kterém naopak lpěl, ale s její praxí. Opravdu věříte tomu, že preláti, co kázali vodu, se nikdy nedotkli vína?

    • NavajaMM

      Paní tresen, práve naopak. Hus bol konformný k princípom, na ktorých stála cirkev a bol rebelom voči osobám na čele cirkevnej hierarchie. V tom by nám mal byť Hus vzorom aj pre dnešok. Mali by sme byť napríklad verní princípom mieru a spolupráce, na ktorých stojí Európska únia a byť rebelmi voči našim politickým špičkám, ktoré za peniaze slúžia oligarchom (veľmi podobné ako za Husových čias).

      • tresen

        Nerozumím, v čem se váš názor liší od mého.
        S tím, co jste napsal jako odpověď na můj příspěvek, nemám nejmenší problém.
        Já přece nezpochybňuju, že byl v opozici k církevním hodnostářům.
        Tvrdím jenom, že středověký odpor k úroku byl princip, který s církví sdílel.

  4. Pingback: Hus a úroky | Outsider Media
  5. Pingback: Anonymous Slovensko UK &raquo Hus a úroky

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s