Premiér B. Sobotka poskytl sobotním LN obsáhlý (dvě strany) rozhovor. Česká obec vlastenecká ho nejspíš „ukřižuje“ za větu: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům,“ já však považuji za závažnější jiné premiérovo sdělení:
Jednoduché řešení nemá ani migrační krize. (…) Turecko nereaguje dostatečně razantně. (…) Abychom měli Turecko, které bude kooperovat, protože bude mít šanci na strategické partnerství s Evropou a na sblížení. Ne Turecko vůči Evropě odtažité – vývoj v posledních letech k tomu vedl, Turecko se vzdalovalo a k ničemu dobrému to nevedlo, jak teď vidíme.
To Turecko, které stále u kořenů uprchlické krize, které ji prosazováním svých zájmů v Sýrii přiživovalo a které teď dostalo od EU miliardy na její řešení, aby stejně nic neudělalo, má být teď EU odměněno nabídkou dalších výhod? Vzhledem k tomu, že se jeden čas mluvilo přímo v stupu Turecka do EU. mě řeči o strategickém partnerství s sbližování celkem děsí. Jak a hlavně proč se chce EU sbližovat se státem, který stále více rezignuje na sekulární uspořádání a který se ke Kurdům a těm, kteří s nimi sympatizují, chová způsobem, který naznačuje, že genocida Arménů nebyla žádná zvláštní exces?
Aby bylo jasno, proti komunikaci a kooperaci s Tureckem nic nemám, jen se mi nelíbí to zahrávání si se sbližováním a potom ten nepříjemný pocit, že ve vztahu EU a Turecko tahá EU za kratší konce. A pak bych také rád viděl, kdyby to, co chápe EU ve vztahu k Turecku, tedy že vzdalování se ničemu dobrému neprospívá, aplikovala i na své vztahy s Ruskem, které naopak izoluje aktivně a systematicky. Více vstřícnosti k Rusku a méně k Turecku by EU – a tím celému světu – jistě prospělo.
Tribun 
Široce rozkročený Sobotka: Na jednu stranu chválí dobrovolníky (Rozumějme: nadbíhá mládežníkům z ČSSD), a na druhou stranu mluví tak, jak si přeje Berlín. No a do třetice vytáhne na světlo plán „B“, který je akorát o tom, jak přeměnit jedenáctimilionové, oslabené Řecko na jeden velký internační tábor. Kdyby se aspoň snažil o nějakou zahraniční politiku třeba v tom „tureckém“ směru, jak o tom teď zasvěceně promlouvá ke svému domácímu elektorátu… Jenže to by se hned dostal do rozporu s nepsaným principem české zahraniční politiky: Kvůli ekonomických zájmům je především třeba rozdávat jako suvenýry nějaké ty známé české hračky pro děti a hlavně nikoho nenaštvat. Za zmínku stojí i to, že z toho cca 0,9 mil. lidí, kteří vloni prchali přes Řecko, bylo 479 648 osob ze Sýrie, 209 367 lidí z Afganistánu a 87 761 uprchlíků z Iráku. Rád bych se v téhle souvislosti od pana premiéra dozvěděl i něco o tom, co koncepčního v případě těch známých válečných konfliktů dělá česká zahraniční politika. „Malá, ale naše“, což samozřejmě automaticky neznamená, že by měla být ausgerechnet zcela bezvýznamná. A zrovna ČSSD by si to mohla pamatovat, když kdysi mývala na své kandidátce i toho staršího Dienstbiera.
Samozřejmě: „mívala“. Ten Freud je fakt děsnej.
No, řekl bych, že řecká politika je v čemsi podobna té turecké – ona se každá miliarda eur docela šikne…
Mezi Řeckem a Tureckem je ovšem ten drobný rozdíl, že Řeckou jsou „naši“, zatímco Turecko ne (naštěstí zatím).
Ona se nějaká miliarda šikne i v Česku, Není-liž pravda? To mě jako argument bavilo už tehdy, když česká pravice v nějakém předvolebním záchvatu začala strašit Řeckem. No a přitom už tehdy se vědělo, že rozhodující část řeckého rozpočtového deficitu vznikla tímhle souběhem:
1. Vyvádění zisků do zahraničí.
2. Předražené státní zakázky; typicky na silové složky nebo do dopravní infrastruktury.
3. Neplacení daní jako „národní“ sport (samozřejmě v případě těch, kteří si daně přiznávají sami).
No a protože to takhle obnaženě P.T. občanstvu prodat nešlo, tak to zejména německý tisk zabalil do čtenářsky hodně vděčných absurdit (jenom se tak nějak pozapomnělo třeba na daňové nedoplatky německých firem nebo na různé černé fondy, s jejichž pomocí si němečtí podnikatelé zajišťovali přísun sice lukrativních, ale pro řecké občany hodně předražených nebo i vyloženě zbytečných státních zakázek).
Řecko hodně dlouho bralo podle Dublinu uprchlický problém na sebe, takže až do loňského roku o něm nikdo ve střední Evropě ani pořádně nevěděl. Fakticky až do května 2014 se třeba nejvytíženější ostrov Lesbos potýkal s tím, co by se tak nějak dalo přirovnat i v českých celorepublikových podmínkách k celkem zvládnutelné normě: 461 lidí/měsíc. No ale už v srpnu 2014 to bylo 1064 osob, v březnu 2015 pak 3 403 osob, v květnu 2015 přístálo na Lesbosu 8 025 lidí, o měsíc později už dvojnásobek, v srpnu 2015 se vykazuje 89 690 uprchlíků a peak představuje říjen 2015, kdy statistiky UNHRC (nikoli výkaznictví řecké vlády!) vykazují 135 063 osob. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jak moc jsou ta čísla přesná. Ale i kdyby to byla jenom polovina: Dovedete si aspoň trochu představit, co by to znamenalo, kdyby se něco podobného odehrávalo v české kotlině? Ani Maďarsko na tom tehdy nebylo tak špatně, a to včetně té cca 1/3 žadatelů o azyl, kteří se mu zrovna v létě 2015 jako na potvoru poztráceli (a i když se teď dodatečně někde najdou, tak je Budapešť zpátky nechce). V případě dnešních rozhořčených Čechů včetně Sobotky a spol. bych spíš řešil tu skutečnost, že koncem června 2015 ECB jako na potvoru vypnula nouzové financování řeckého bankovního sektoru. Odtud vám totiž vede přímá lajna i k tomu údajně „sluníčkářskému“ výroku Frau Merkel, který se na českém internertu rozebírá horem – dolem. Je to vlastně jako už skoro vždycky: Buď se bavíme o systému, anebo právě kvůli systému chceme jenom slyšet na nějakou tu vhodnou oběť.
Je sice možné, že je Řecko čisté a nevinné jako beránek boží, nicméně ve vší tichosti loni zinkasovalo nějakých 415 milionů euro na hotspoty – a kolik že jich mají? Už aspoň ten první funguje? Systém, který jeho signatáři ignorují, je z podstaty věci nefunkční potěmkinova vesnice, což se ukázalo ve vší nahotě. Ve skutečnosti to odtud vypadá tak, že Řekové celý Dublin pro sebe pojednali jako otevřenou mýtnou bránu: koho vylovili z moře, případně kdo jim přistál u břehů (a že jich na těch ostrovech mají!), případně vystoupil z tureckého autobusu, toho poslali dál do Makedonie, případně do Bulharska. Prosím pěkně, naložím-li nějakých 2000 běženců na trajekt na pevninu, mám ideální příležitost je identifikovat a zúřadovat, než je pustím dál. V tom směru Řekové se vší svou balkánskou velkorysostí neudělali nic, snad je ani turniketem neprohnali, aby zjistili přesný počet uprchlíků (a že to bylo nějakých trajektů!), zato nejspíše s potěšením sledovali potíže s návaly běženců u sousedních Makedonců, kteří mají tu drzost nazývat se Makedonci a svou zemi Makedonií, což se Řekům z historických důvodů krajně nelíbí. Zabíjeli tak dvě mouchy jednou ranou… :-)
Ta ECB je jen další motiv, jak zasolit evropským ekonomickým silákům, odhodlaným dluhy z Řecka vyrazit stůj co stůj.
Myslím, že z toho musejí být Řekové celí odvaření, být permanentním otloukánkem Evropy.
To číslo 415 mil. EUR máte odkud? Evropský asylový a migrační fond garantuje Řekům do r. 2020 čerpání cca 260 mil. EUR (BTW: ČR si řekla kvůli migrační krizi o 27,5 mil. EUR). Realita je taková, že počátkem prosince 2015 měli Řekové z fondu 33 mil EUR a dalších 50 mil EUR bylo teprve schváleno. O ochotě členských států EU řešit uprchlickou krizi na hranicích EU nejlépe vypovádá „snaha“ naplňovat i tak zredukované požadavky Frontexu ze srpna 2015, ať už jde o personál nebo příslušnou techniku k evidování uprchlíků. Už jsem to nejmíň dvakrát konkrétně zmiňoval, takže to opakovat nebudu. Jako první byl zřízen hotspot na Lesbosu, který má kapacitu 4000 běženců. Kdyby je Řekové hned po zaregistrování neposílali trajektem pryč, tak se dostanou do neřešitelných problémů: Na Lesbosu totiž sice žije skoro 90 tisíc obyvytel, ale vloni sem celkově dorazilo cca 450 tisíc migrantů. Řekové pustili běžence na sever nikoli proto, aby se pomstili Makedoncům, ale proto, že kvůli hrozící humanitární katastrofě dostali z Dublinu výjimku. Proud uprchlíků mimochodem regulovali podle toho, jak představitelé EU upravovali seznam bezpečných zemí, takže velký počet těch tzv. problémových se jim současně nahromadil přímo v Aténách a jejich okolí. Ale jinak je pravda, že řecká námořní stráž zachránila na moři cca 100 tisíc uprchlíků a zadržela přes čtyři sta pašeráků.
Kdyby nebyli Řekové takoví flinkové nezodpovědní, mohlo být o 100 tisíc uprchlíků méně. Moře je velké… :-(
Sláva, jeden hotspot na Lesbosu funguje. A další? Co se požadavků Frontexu týče, mám za to, že z Česka působí nějací lidé na hot spotu v Itálii, kde je to s nimi ostatně podobné jako v Řecku, je-li kdo v Řecku, nevím. To číslo o finanční podpoře Řecku tahám z děravé paměti, může být, že je to těch Vašich 260 milionů; ač nejsa panem prezidentem a nemaje Ovčáčka dopouštím se téže chyby jako pan prezident s Peroutkou. Ale určitě jsem někde to číslo viděl… :-)
No, jinak opravdu nevím, čím to je, že jsou na to Řecko všichni tak nasrknutí, že neplní, k čemu se zavázali.
S těmi výjimkami (to jen na okraj) si EU kope docela hrob – silní si udělují výjimky, jak potřebují, a slabší pak hodnotí podle toho, jak se s jejich výjimkami popasují. Rozpočtovými pravidly to počíná, Dublinem a Schengenem nekončí. Není to augerechnet moc dobrá politika do přítomnosti i do budoucna. K tomu Frontexu: jaký smysl má podnik sídlící kdesi v Polsce, když hoří periférie?
Dneska už oficiálně existují hotspoty i na Kosu, Lerosu, Chiosu a Samosu. Frontex tam má cca 380 lidí, kteří v nich provádějí bezpečností skríning, registraci atd. Je v podstatě jedno, kde má Frontex hlavní stan. Podstatnější problém je ten, že na jeho říjnový požadavek o poskytnutí dalších 775 příslušníků pohraniční policie se zatím podařilo dát dohromady jenom 447 lidí. ČR nabídla pouze 8 mužů (Slováci 20), ale aspoň jsme dodali 35 azylových úředníků (EASO). I tak to hodně relativizuje ta silná letní prohlášení českých politiků o tom, jak je třeba bránit Festung Europa na jejích hranicích. Uprchlická vlna se prakticky nezastavila, protože od počátku roku do Řecka dorazilo dalších 35,5 tisíc lidí. Když jsme u čísel: Z těch 3 mld. eur Turecku má jít pouze malá část z unijních rozpočtů a většina má být poskládaná z příspěvků jednotlivých zemí. Pokud se nic nezměnilo, tak bychom tam během dvou let měli nasypat 25 mil. eur. A to se přece vyplatí! Aspoň že máme Zemana a jeho bonmoty. Třeba ten poslední o tom, že pohraniční stráž v počtu 1500 mužů je komická, byl hodně dobrý. Kolik mužů jsme tam ale ochotni vůbec vyslat? Třeba to ví Ovčáček, anebo mu to pošeptá Babiš :-)
Pohraniční stráž ČSSR měla asi 20 000 mužů.
Řeky mám lidsky rád, jako celý ten kraj podél Jadranu až do Středozemního a Egejského moře s generální devízou Nema problema v srbochorvatské verzi. Trochu je potíž, že nemá-li jeden problema, zákonitě ima problema jiný. A pak se to začne nějak řešit a vypuká pláč a skřípění zubů – a pohodář je rázem ubližovaným otloukánkem. Seal vyjmenoval tři důvody řeckých hospodářských potíží – je jich jistě ještě o něco více; ten hlavní a zásadní je velkorysá neodpovědnost řeckých politiků a sklon k hazardnímu chytračení – viz řecký vstup do eurozóny. Ten přístup „vono to nějak dopadne“ je možná skvělé životní pravidlo, ale ve státní a mezinárodní politice se bez fatálních důsledků dlouhodbě používat nedá, jakkoli je to tak pěkné i ve verších:
Má milá rozmilá neplakej,
život už není jinakej.
Dnes buďme ještě veselí
na naší bílé posteli.
Zejtra? Co zejtra, kdopak ví?
Zejtra si lehneme do rakví
On to rozhodně není jen Sobotkův nápad udělat záložní makedonsko-bulharskou hranici EU (pomineme-li, že ta Makedonie je zrovna mezi eurokandidáty a že právě její členství jsou Řekové odhodláni tvrdě vetovat, nepřejmenuje-li se ta země Makedonců) – už to opakují bez udání zdroje jiní. Třeba to Řeky pohne k činu aspoň v tom, že začnou naplňovat, co podepsali. Hrozí totiž, že ti uprchlíci jim pak zůstanou doma a při známých řecko-tureckých averzích pochybuji, že by si v tom směru ještě s gustem nepřiložil další milionové uprchlické polínko pan Erdogan.
Ale třeba se mýlím a padne celý Schengen (Němci, Dánové, Rakušané a Švédové už o tom mluví docela na plnou hubu), čímž budeme tam, kde jsme byli před nějakými pětadvaceti lety.
A není to tak, že si ty problémy děláme navzájem? Možná, že kdyby neměl problémy jeden, neměl by je ani druhý.
K té eurozóně: určitě se do ní Řekové sami cpali, nelákal je tam třeba někdo, aby si z nich udělal svoji kolonii? (Myslím třeba Německo.)
Řecký vstup do eurozóny je téma především pro země erozóny, které by si hlavně měly poradit s německým kurzem Eura. Řekové myslím nebyli jediní, kdo předvedli „kreativní“ statistiku, ale ten problém je – jak sám píšete – obecnější: Politická zodpovědnost/nezodpovědnost politické elity. Ta řecká na to při volbách tvrdě doplatila, zatímco ta česká se vám dál směje za zády. Sobotka samozřejmě musel vědět, že Řekové dostali v případě uprchlíků výjimku, protože vzhledem k celkové situaci si nemohou dovolit postupovat příliš partyzánsky (jako třeba před časem Italové, kteří – když je nikdo v EU neslyšel – tak část uprchlíků vypustili s prozatimními doklady do Francie). Těch plánů je teď na stole víc: Uprava azylového práva a odstoupení od poslední verze Dublinu, Minischengen, „dvourychlostní“ EU… Tradiční problém ČR je v tom, že politická scéna se nedokáže sjednotit na nějakých základních, douhodobých prioritách, takže i tu zahraniční politiku dělá jenom tak, aby zabodovala u svých potencionálních voličů. Nechce se mi dávat zrovna Tsiprase za příklad, ale na druhou stranu platí, že s těmi Turky sami intenzivně jednají. U nás s výjimkou toho problémového plánu „B“ politici tu krizi především komentují. Nic je to samozřejmě nestojí a mohou se přitom před svým voličstvem naopak vytáhnout, jací to vlastně jsou i Evropani.