Dovolil jsem si pořídit neumělý překlad klíčové pasáže z článku Why Rich Kids Like the Taste of Health Food:
Vyhozené jídlo jsou vyhozené peníze a rodiny s napjatým rozpočtem pocítí, když dítě zdravé jídlo nedojí. Nová studie ukazuje, že nízkopříjmové rodiny s větší pravděpodobností vzdají snahu krmit své děti zdravě a raději dají dětem co, o čem vědí, že to děti snědí, zatímco bohatší si mohou dovolit krmit děti zdravě tak dlouho, až se děti na zdravé jídlo naučí.
Za sebe k tomu dodám, že právě toto je důvod, proč si myslím, že by školní jídelny měly vařit zdravě a pestře, aby se chudé děti měli možnost seznámit i s jiným jídlem, než je chutný (protože sladký a tučný) krmný odpad, proč do škol patří ovoce a mléko a naopak nepatří automaty na brambůrky, čokoládu a kokakolu.
Tribun 
Tady souhlas, ovšem stravovací návyky nejsou dané jen majetkovými poměry. Nechci do toho tahat politiku, ale dozajista bychom našli někoho vysoce postaveného kdo doslova opovrhuje zdravou výživou a utápí se v nezdravém jídle a má dost peněz na to, jíst zdravě. Arbitrární soudy lze činit tam, kde je jasně prokázané že peníze jsou zásadní příčinou nějakého nedostatku. AU chudých jistě ano, ale naše populace je nezdravá z 80% tipnul bych si. Takže pro jasnou většinu (těch co nejsou považováni za chudé), je motivem špatných stravovacích návyků buď jejich lenost si s dítkem dát více starostí anebo jeho vlastní špatný příklad, či snad dokonce ignorantská hrdost že jím jako chlap „co má koule“ a ne nějaká veganská slečinka. Další příklady archetypální psychologické determinace přístupu ke zdravé stravě by si také jistě našly, lidé daleko více slyší než na rady a doporučený vzdělaných v nějakém oboru, na vzory a mainsteamový diskurz anebo skupinové zvyky svého sociálního okruhu.
Příklad: Ten čekankový salát s rajčaty, kousky lososa a nízkotučným čerstvým sýrem, by mi chutnal, ale co by tomu chlapi z hospody co zvu k nám na grilovačku řekli?!
Jde o to, jak definujete chudobu, jestli za ni považujete jen nejchudší z chudých (současná mainstreamová metrika), nebo ji budete třeba definovat právě tím, jaké stravování si lidé mohou dovolit. Svoji roli hraje i osvěta, lidé musejí o (ne)zdravých potravinách vědět, bez významu jistě není ani setrvačnost a změny poměrů. Vepřo-knedlo-zelo bylo po strádání na shnilých bramborách jistě nutriční pokrok, nicméně nyní již není život zachraňující, ale ohrožující. Nic proti flákotě, ale moje zkušenost je, že bezmasá jídla mají mnohem širší škálu chutí, než steaky, které jsou nakonec jeden jako druhý.
Ohledně Vašich chutí mě přesvědčovat nemusíte, masa jím málo, vepřové vůbec (ne nejsem muslim:-) a mám to štěstí že na většinu zdravých jídel mé chuťové pohárky reagují pozitivně. Otřesná statistika ohledně rakoviny tlustého střeva by na každého „vepřožrouta“ měla blikat červenými světly.
Bezmasá jídla tedy u mě dominují, nicméně mám slabost mimo ryb a mořských plodů na jehněčí:). Ohledně sociální podmíněnosti nezdravé výživy bych nesouhlasil s tou „většinou“ tedy všemi těmi mimo „nejchudší z chudých“. Jídlo u nás není v poměru k platu natolik drahé, aby pro většinu rodin (s platem nad hranicí chudoby do mediánu) bylo těžké pořídit zdravé a zároveň přiměřeně finančně dostupné jídlo.
Že se objevuje stále více dětí co nemá na obědy je otřesný fakt, ovšem podíváme-li se sociální příčiny zjistíme, že je v drtivé většině jedná o děti matek-samoživitelek, co jim jejich otcové neplatí alimenty. Tedy jsou chudé od doby rozvodu, jako následek naší děsné rozvodovosti a zároveň stejně sociálně fenomenálního faktu (opět se bojím, že česká partnerská „kultura“je v tomto na čelných příčkách mez.statistik, tedy otřesný je ten fakt, že máme převážnou měrou muže, které poté co si pořídili díte od ženy utečou a zanechají ji s dítětem bez prostředků a společnost to jako „běžné“ toleruje a machisticky akceptuje, že žena je převážně odpovědná za to, s kým má ditě a je to tedy hlavně její vina), že naši společnosti nevadí jak se chovají převážně muži ke svým rodinným závazkům a že sociální úprava zákonné normy zálohové pomoci výplaty státu výživného těm z rodičů, kterým je svěřeno dítě do výchovy a jeho partner na dítě neplatí, má tolik odpůrců (i mezi ženami).
Takže nemyslím si, že na vině v našich ekonomicko-zeměpisných šířkách je převážně chudoba, ale spíše náš, čeští kulturní nacionalisté odpustí, národní stravovací zvyklosti. Kdo projel svět a může srovnávat jen přibližný kvantitativní poměr typického „národního“ jídelníčku děleno na zdravá a nezdravá jídla s tím naším, mi v tomto jistě dá za pravdu.
To, o čem píšete je ovšem příčina čeho? Chudoby. Chyba je ovšem v tom, že žena, resp. dítě, je závislá na nějakém chlapovi a nepomůže jí stát. Další argument pro nepodmíněný základní příjem.
Feminism plus nepodmíněný základní příjem … ještě by to chtělo pár poznámek třeba o chemtrails a NWO. A zkuste se u toho tvářit seriózně, to Vám jde.
To by se sem ale vůbec nehodilo, stejně jako váš komentář.
Chudoba nevzniká tím, že mám dítě a nemohu do práce, protože kdybych mohl, pak bych si vydělal/a a chudý bych nebyl, ale sociálních zákonů a nevymahatelnosti práva. Není možné spadnout do chudoby tím, že mám dítě. Protože předtím, dotyčný/á chudý nebyl/a. To se na mě nezlobte, taky byste byl chudý i Vy kdybyste nemohl pracovat, a to i bez dítěte a bez podpory v nezaměstnanosti. Až se budeme někdy bavit (a u Vás tady na to jistě někdy přijde řeč, o „pracující chudobě“a prekarizované práci, pak Vám dám za pravdu, že ti lidé tloustnou či semtam něco ukradnou proto, že jsou chudí. Takže pak ano, na vině je chudoba, tedy stav, který nejsem schopen změnit když pracuji a jsem aktivní – ale chudoba není, že si nemohu dovolit starat se o dítě, a nepracovat. Na vině je neodpovědnost rodiče, pak policie/soudu a ve finále státu. Maminka co si předtím sama vydělala třeba 25tis. měsíčně tedy skoro průměrný plat, prostě chudá nebyla.
Plánované rodičovství ve vašem podání dostává takový třídně-eugenický náboj.
Ano, věřící říkají že Pán nás stvořil všechny k obrazu svému. Takže kus eugeniky v tom být musí, ať to děláme spontánně nebo plánovitě:-)
I řekl Stvořitel: „Ploďte a množte se a naplňte zemi.“ Pak jsou tam ještě nějaké kecy o vyvolenosti lidské rasy, ale nic o tom, že by tomu množení měl předcházet byznys plán a konzultace s osobním bankéřem.
Stvořitel řekl: „Ploďte a množte se, naplňte zem, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem i nad každým živočichem lezoucím po zemi. Hle, dal jsem vám všechny byliny vydávající semeno na celém povrchu země i každý strom, na němž je ovoce vydávající semeno. To vám bude za pokrm. Také veškeré polní zvěři, všem nebeským ptákům i všemu, co leze po zemi, zkrátka všemu, co má v sobě život, jsem dal za pokrm všechny zelené byliny“ Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré!
Bylo to dobré a čisté a než jsme všechno zasvinili svými chemickými exhalacemi a odpady bylo to i zdravé. Bankéře Stvořitel do manuálu nezahrnul neb jsme si je vytvořili sami. :-)
Jedinej byznys plán, o kterým vím, že přecházel zplození dítěte byl za socialismu…Tedy přesněji ve filmu „Jak básníkům chutná život“. Zněl přibližně takto: „První dovolená v Jugoslávii, následuje první dítě, pak již výše zmíněný automobil, zde se stávám zástupcem ředitele, druhá dovolená v Jugoslávii, druhé dítě.“ Banka byla v tomto případě KSČ a bankéřem byl její generální tajemník. A to doslova.
Protože tak zvaná „zdravá výživa“ je především byznys? Protože je prezentovaná jako „nezbytný“ luxus?
Je tohle fakt hlavní problém chudých dětí, nebo se tu opět snažíte ukázat, jak moc na háku máte lidi, co mají hluboko do kapsy?
Výživa levná & lidová je také byznys, nebo snad myslíte, že Agrofert provozuje charitu? Navíc je kolikrát levná jen kvůli externalitám, jako je palmový olej. Přepočteno na nutriční hodnotu není tzv. zdravá výživa zase o tolik dražší, vyjádřeno pravděpodobně nižší nemocností a vyšším dožitím levnější. Já lidi, co mají hluboko do kapsy, rozhodně na háku nemám, naopak s nimi cítím a proto píši takovéhle články, abych ukázal, jak jsou systémově tlačeni do špatných rozhodnutí, jak si systém bere svobodu volbu. Pokud má někdo hluboko do kapsy, až tak, že nemůže pořádně nakrmit své děti (což je poměrně běžné i v ČR!), pak potřebuje podporu toho druhu, aby mohl zdravě jíst on i jeho děti, a utvrzování v tom, že na žraní odpadků není nic špatného.
Teď ještě co je to zdravá výživa, že jo.
Pro mnoho odborníků to rozhodně není mléko, a třeba jeden velice známý a úspěšný lékař si liboval nad CocaColou, že je kyselina fosforečná základním stavebním kamenem kostí.
A vejce třeba…..od jedu k zázračné potravině.
Jsou to žvásty pro blbce, i jablko může být jedovaté, záleží kde roste.
Jsou samozřejmě extrémy, zrovna třeba ty brambůrky, ty ještě nechválil nikdo…
Kyselinu fosforečnou používají zubaři k leptání skloviny. Závěr si udělejte sám. Že co ve velkém škodí může v malém prospívat je známá věc, kterou nikdo nezpochybňuje, řeč je o tom, že čeho je moc, toho je příliš.
Cenzurujete, co, lháři a hlupáku?
Nemáte ani na to, aby jste zveřejnil moje texty pod chlast, pěkně jste se ztrapnil.
Když tomu nerozumíte, tak se do toho neserte!
Nezveřejněný text patřil ovšem Kamilovi, ne vám, tedy ten jeden….
Nebyl jsem to já, kdo bagatelizoval alkoholismus a zpochybňoval, že alkohol je droga. Jestli chcete klábosit s Kamilem, založte si Facebook nebo chat, ale nezneužívejte k tomu můj blog.
Tak ono by se relativně dalo zdravě jíst i levně. Ovoce, zelenina, ryby… se od jiného zas tak moc cenově neliší. Problém je spíše v tom, co i ty údajně zdravé suroviny obsahují. Na příklad zelenina. Koupíte si „bio“ a máte pocit že jste pro své tělo udělali bůh ví co. A pak se dočtete že bio-zelenina je nezdravější než ta „umělá“ protože je mnohem náchylnější ke všelijakým plísním a jiným neřádům. U mořských ryb zas nevíte jestli je nevytáhli z vody někde u Fukušimi nebo z podobného prostředí, kapr sežere kdejaké svinstvo, ovoce se všelijak ošetřuje kvůli dopravě. Maso zvířat a drůbeže je znehodnocené stresem i krmením. Pečivo a oleje – GMO. Ve všem možném i nemožném všelijaké konzervanty. Lepší na to snad ani nemyslet a baštit prostě pestře – ať už se s tím to tělo nějak srovná :-(
Jde spíše o strukturu, než o původ. Hype typu bio a organic neřeším.
Ovoce stojí v akcích pár halířů, děti ale mají raději hranolky v mekáči, kde by za jednu porci nějakého svinstva rodič pořídil 8 kg českých jablek a 6 kilo mandarinek.
Podle mě to je tím, že tělo má raději energeticky bohaté potraviny, než hlávkový salát.
A také do toho asi něco míchají, podle mě je to cukr, protože ten je návykový sám o sobě, a ještě energeticky bohatý.
Jíst nezdravě je dražší, jak jíst zdravě.
Resp, jíst nezdravě a hned, než zdravě po domácí přípravě!
Ono..udělat třeba čočku s cibulkou a volským okem chvíli trvá.
Nebo i ta dušená zelenina není hned, a pokud se to má dělaz z čerstvé, tak už vůbec ne.
Samozřejmě, že má tělo raději energeticky bohaté potraviny – protože po tisíciletí je mělo k dispozici jen sporadicky. Teď, když jsou dispozici neustále, je třeba rozumem tělu poručit, protože tělo se ještě neadaptovalo na změněné podmínky.
S tím souhlasím.
Teď co to má společného s chudobou….
Tak, že cukr a tuk jsou levné.
Tribune, Vás netrápí, že u nás je plno dětí, jejichž rodiče si nemohou dovolit žádný oběd ve školní jídelně. „Zdravý“ ani „nezdravý“. Vy tu opět peskujete chudé lidi, tentokrát, že dávají svým dětem odpadky, spravedlivě rozhořčen, že systém lidi tlačí do špatných rozhodnutí. Ať jedí rozvařenou shnilou zeleninu, když nemají na mastné hranolky. Vaše knížecí rady by neměly být zapomenuty.
Právě, že mě to trápí, řešení ovšem vidím v tom, že nebudou chudí, ne že jejich chudoba akceptována.
Není náhoda, že slova chudý (penězi) a chudý (v tělesných proporcích) mají zrovna tyto významy. Bývalo totiž zvykem, že kdo byl chud penězi, byl chud rovněž na těle. Dnes je doba, kdy je téměř všechno naopak a tak co by to bylo za pořádek, kdyby se na hlavu nepostavila i tato „odvěká zvyklost“.
Člověk nemusí příliš odborně bádat, aby zjistil, že obezita je dnes nemoc stíhající především středně a nízkopříjmové vrstvy. Vyvětlení není rovněž nijak složité. Jídlo je požitek „tady a teď“ a díky globalizaci je vcelku dostupné i těm nejchudším. Samozřejmě cena vs. kvalita, všichni víme, jak to chodí. Pravičáci to nemají rádi, ale konstatování, že „za komunistů“ bylo bio pro všechny, není zas tak daleko od pravdy. Zatímco dnes mají na zdravé potraviny zpravidla jen lidé bohatí (což pravičáci rovněž neradi slyší). Požitek z jídla je pak zpravidla jen jedním z mála požitků, které nízkopříjmový člověk, navíc lapený v pasti prekariátu, má. Tedy se po namáhavém dni aspoň naláduje, což mu aspoň na chvíli spraví náladu. Boháč má na výběr z tisíce a jedné kratochvíle, takže upínání k plnému talíři klidně vymění za golf, squash, či podobnou bohulibou činnost.
Plus samozřejmě dalších 1000 věcí dělá z jídla a stravování politikum jak vyšité.
Veselá kuchařka hází čerstvou bazalku na čerstvé skopové z biofarmy, k tomu biobrambor, extra panenský olivový olej. Hmmm, to voní. Na talíře velikosti dlaně se dá malá lžíce přílohy a ždibec masa, pochvaly okolí nad vůní, jen kousek ochutnat a konec. Světla zhasla, studio se halí do tmy.
V Africe dnes zase hladem umírali lidé, zatímco euroatlantičtí gastrofanatici sháněli lososa „jedině z volného chovu“, protože přeci chutná naprosto jinak, než ten z farmy…
Oplzlost novodobých gastro orgií je přímo úměrná narůstajícímu hladu a bídě třetího světa. Někteří obyvatelé tzv. vyspělých zemí si asi chtějí opět dokázat svou materiální (automaticky i morální?) převahu tím, že přeci nesní každý bluf. Předhánějíc se v honu za smyšlenou kvalitou, která je přímo úměrná vysokým částkám. Ano, jde zcela jasně o snahu odlišit se od „luzy“, která jí ten nebio hamburger, tlačenku ze sóje, brambory z hypermarketu. My jsme přeci ta elita, tak ať to každý vidí. Nepoznali bychom sice, kdyby nám to kuchař a nakonec i účet nesdělili, zda se jednalo o novozélandské, či vsetínské jehněčí, ale můžeme si to dovolit a proto to děláme. To nás přeci odděluje od ostatních a podporuje naši vyjímečnost. Vraceje se nad ránem z luxusní restaurace (ukázat se v ní, patří k dobrému zvyku naší třídy), kde jsme nechali tisíce za barevné NIC krčící se uprostřed obrovského designového talíře, i my rádi zaplníme prázdný žaludek zhltnutím kebabu ze špinavého stánku na rohu.
Jen proboha ať se to nikdo nedozví!
Pro dokazování si vlastní jedinečnosti musíme vypěstovat mezi „luzou“ kult „správných potravin“, aby si byla vědoma toho, že mezi nás se prostě jen tak nedostane, když si jednou za rok našetří na návštěvu „naší „ restaurace. To by tam museli chodit každý den, a na to oni prostě mít nebudou.
My přeci nežijeme ve světě, kde stovky lidí umírají denně hlady, my nežijeme mezi lidmi, kteří ztěží uživí své rodiny tím ne-bio chlebem a salámem za 30 Kč kilo. Naše starost je pouze ta, zda-li je v rizotu použita rýže arborio, protože jinak by to bylo zcela nepoživatelné jídlo „luzy“.
Ta ať si žije na svých náhražkových laciných polotovarech – my budeme zase na svých „poctivých“, ale hlavně drahých kvalitních a čerstvých pokrmech a vínech…
Takové luštěniny přece nejsou žádný extra luxus, maso nemusí být 2x denně, ryba nemusí být losos z volného chovu, ale může to být klidně kapr z rybníka. Ten třídní pohled tady spíš hraje do ruky buržoazii, než prekariátu, protože špatně (nikoliv málo!) živený prekaritát dříve zemře a před tím sežere víc léků na tlak.
Tisíce za barevné NIC… svým způsobem ano, ale ze se na to také dívat tak, že co si sežerete, to vám nevezmou.
Kam na taková témata chodíte…a proč o nich píšete, když o tom nic nevíte…vážně podle vás, když chudé děti jedí brambůrky, čokoládu, a pijou kokakolu, tak těmi nejtlustšími dětmi jsou ty nejchudší ?
Jak víte co vaří školní jídelny, a co se vaří u chudých dětí? Víte to, nebo střílíte od boku, jen tak, abyste něco sejmul?
Protože kdybste se rozhlídnul, tak školy mívají dost dobře vyvážené jídelníčky, často nabízejí i bezlepkové či jiné dietní úpravy. Myslím že jste se řady z nich docela dotknul, neférově.
Vsadím se také, že v domácnostech skutečně chudých lidí vědí o chuti bezmasých pokrmů daleko víc než tušíte, spotřeba například luštěnin zcela jistě překračuje statistický průměr, právě protože jsou levné a zasytí. Neprožil jste, viďte…
Můžete zmínit, že zákaz na automaty se nějak zadrhnul při projednávání.
Ale jinak? Co se to ve vás vaří? :-)
Vím co vaří školní jídelny i co by děti chtěli, aby vařily, a přijde mi to zcela konzistentní s tím, co jsem napsal. Úkolem školní jídelny by mělo být nejenom nasytit, ale i vzdělávat ve stravování. Těch, které to dělají, jsem se zcela jistě nedotkl, ty by mi rozuměly, a těch druhých se klidně dotknu.
Víte hovno…..
Ale já to vím, moje labuť je učitelka.
Doufám, že neučí děti takovému slušnému chování, kterému naučila vás.
To jistě ne, je to superučitelka,pro ní je to poslání, naprostá abstinentka, nekuřačka, turistka, pije jen (resp. nejraději) vodu a jí kuřecí maso…
Jo, milej zlatej, všechno všecičko co mám já v sobě, je přesně to, co nikdy nechtěla.
A vidíte?
Navíc je to krasavice, i když…už má svoje roky.
To dělá charisma, Tribune.
A víte proč se mnou je?
Protože jsem prý ten nejlaskavější člověk na světě, diamant, v hromadě hnoje……
To byste nevěřil, že jo….
Vy jste prostě takový hospodský chvastoun (neplést s bodrým venkovanem).
Já nemám problémy s chlastem, Tribune.
Já ne.
A chlastám méně jak vy-a to o hodně-a to si klidně dovolím říci, i když nevím, jak chlastáte.
Jestli chodíte více do hospody nevím, protože jste držgrešle, co pije raději doma a lacino, navíc pochybuji, že máte nějaké kamarády, s kterými byste do té hospody šel….
To chce kámoše, jinak je to nuda.
Jaká čísla padnou v pátek ve sportce? Protože když všechno tak dobře víte, musíte vědět i tohle.
To že řekla?! No, to musi byt ženská…!
Nevím jaká studie to byla, ale vím, že nabídka školních jídelen kolísá od UHO k nabídce diet – což je o lidech. Je vcelku škoda, že lidé stále dávají rovnítko mezi zdravá a drahá. Co jsem zatím nenašla nikde je fakt, že rodiny dětem zdravé jídlo nedávají, protože je neumí uvařit. Bohužel. Příliš rodin zvládá ohřívání hotovek a pizzy; pokud lidé slyší o pohance nebo hrachu, bývá to ve spojení s drahými druhotnými surovinami. Tudíž zdravá výživa začíná u navrácení „vaření“ jako předmětu do škol a rodin a finanční gramotnosti (vědět a umět nakupovat).
Léty praxe mám vyzkoušeno, že zdravě jíst = levně jíst. Protože kupujete jen základní suroviny. Jenže to znamená, že musíte věnovat čas přípravě jídla. Umět si rozplánovat (domácí) práci. Toto nemá nic společného se stavem konta. S leností těla a hlavně myšlení bohužel ano. A zde je zakopáno jádro pudla. Proč se dlachnit s kuřetem (prsa třeba na řízky, stehna na upečení, skelet a křídla na polévku a uvařené maso půl do polévky, půl do rizota), když stačí vysypat pytlík do talíře a zalít vodou. Kdy jste naposledy viděli vystavené morkové kosti? Proč večer máčet hrách? Proč dělat doma pomazánky a přesnídávky, když chladící pult v samoobsluze přetéká už hotovým, kolem zdravé základní (zde například tvaroh a bílý jogurt s krátkou dobou spotřeby) suroviny opatrně prošlým?
Co se školních jídelen a „závodního“ stravování týká – pro mne je to spolehlivý způsob k získání nechutenství. Zejména, když v jídelně není kuchyně, ale pokrmy se vydávají z várnic. Léta jsem nechápala, jak hravě dokáží kuchaři v naší podnikové jídelně z kvalitních vstupních surovin uklohnit blaf na hranici poživatelnosti.
Asi mne ukamenujete, ale můj názor je, že děti jsou kvalitativně podvyživené, protože mají lenošné matky. A toto školní jídelny nezmění. To se musí už tak nějak od narození. Mimochodem, máme u dorostu zpět křivici. Dítkům chybí pravidelné dávky slunečního svitu. A taky fyzické práce. Tedy lítačky po venku. No jo, lítačka po venku. Kromě fyzické aktivity i dobrý trénink sociálních dovedností.
Proč? Protože je to normální. Alespoň tedy u nás. S tou lítačkou po venku máte zatracenou pravdu a na vině nejsou ani tak počítače a telefony, jako ustrašení (protože starší?) rodiče, kteří to dítě ven samo nepustí, protože venku je to samý úchylák (a teď i uprchlík), a když pak dítě povyroste a už by ho třeba i pustili, tak dítě nemá zájem, protože ho rodiče naučili sedět doma.
Souhlasím s názorem, že zdravá výživa a zdravý životní styl dětí závisí na množství času, který jsou rodiče ochotni do dětí investovat, ne na penězích.
Zdravá strava a životní styl = priorita do které se investuje. Vůle především, to tu nikdo zatím nezmínil ale klouže neustále po sociálních aspektech s evokací „třídní nespravedlnosti“ a důsledků „vykořisťování“.
Já mám za hlavního hybatele všech problémů jak (nejen tento) „lidský“ problém uchopit v rámci přesně vymezeného freudovsko-psychochosociálního aspektu domácí výchovy a vzorců (především úrovně společenské výchovy) nesené si dál do života z dětství a od svých rodičů. Jak přistupovat ke zdravému životnímu stylu obecně?
Je to o „sebelásce“, a vážení si sám sebe a o přístupu sama k sobě jako k největší cennosti, o kterou se jako „pravý vlastník“ starám s péčí řádného hospodáře. Kecy o penězích jsou v tomto jen karikaturou vlastní neschopnosti, slabé vůle a pohodlnosti. I slabě věřící a i nevěřící vzdělanejší laici málo (nejen mistři sikovek a ohýbaček plechů) znají co jsou „smrtelné“ hříchy a endemická onemocněni.
Jsou to zkrátka věci, které tu jsou takříkajíc s námi lidmi stále, a je JEN NA TOM KTERÉM INDIVIDUÁLNÍM PŘÍSTUPU JEDNOTLIVCE, jak se s nimi popere.
Možností řešení, jak danou věc řešit je mnoho. Pro chudé i bohaté. Pro lidi z vesnice i megapolí. Pro zaměstnance i samostatně výdělečně činné. Vhodné pro ženy i muže, pubescenty, adolescenty, zralé i kmety a stařeny. Stačí si jen vybrat. A mít silnou vůli nebýt pohodlný.