Čeští poslanci s neomylností sobě vlastní minuli odbočku na západ a nechali kormidlo nastavené na východ – protikuřácký zákon nebyl schválen a perverzní Kuberovské pojetí svobody spočívající v privilegiu kuřáků obtěžovat okolí svým zlozvykem a omezovat svobodu nekuřáků zůstalo zachována. Jinými slovy: svoboda agresora dostává přednost před svobodou oběti. A kouření není nic jiného, než agresivní usurpace veřejného prostoru. Pokud lze v souvislosti se závislostí, kterou kouření beze sporu je, hovořit o svobodě, pak to není svoboda kuřáků, ale právě svoboda nekuřáků.
145 komentářů: „Svoboda omezovat svobodu nebude omezena“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
Nikde na světě neexistuje ideál, ale i kuřáci mají právo na svou zálibu, tak jako gambleři a alkoholici a narkomani. Tyto skupiny škodí společnosti mnohem více. rozvrací rodiny, ničí zdraví sobě a psychicky celým rodinám.
A přesto mají na své chování právo? Pak mají na své chování právo i vrazi a zloději.
Vrazi? Zloději? Nemáte tam něco méně demagogického?
Ne. Tohle totiž není vůbec demagogické, to je podstata problému, jen ukázaná bez chlácholivé „nedemagogičnosti“.
Ano, máte pravdu. Zuřáci jsou vrazi a zloději. Za dráty s nimi. A do sprch.
Vlastně ano, jen ne tak intenzivní, jako loupežní vrazi.
Mne osobně připravil o zdraví život v kapitalismu. Zajímá to někoho, nebo se najde někdo, kdo mne začne přesvědčovat, že zapitalismus není zdaleka jediná příčina?
Člověka, který se rozhodne rozvrátit vlastní rodinu, byste trestal jako vraha? To skutečně není demagogické…
Tato vaše extrapolace je demagogie par excelence. Ale když už o tom mluvíte, takové jednání by trestné být mělo, a ne že bude nepostižitelné jenom proto, že jde o rodinu.
Nebyl jsem to já, kdo přirovnal chování skupin lidí rozvracející rodiny k chování vrahů a zlodějů. Pokud už tedy couváte ze svých argumentů – jak byste trestal muže či ženu, kteří požádají i rozvod, přestože již mají dítě?
Netrestal. Nejsem konzervativec, tohle za rozvrat rodiny nepovažuji, neb dojde-li na rozvod, je rodina již rozvrácena.
Já jsem z výsledku nadšený a považuji jej za výhru zdravého rozumu. Nekuřák nemá právo na nekouření v hospodě stejně jako nemá vegan právo dostat zeleninu v řeznictví. Stejně tak nemá kuřák právo na kouření v hospodě. Ale podnikatel má právo výběru, pro kterou část lidí bude optimalizovat svůj podnik, a trh ukáže jestli jeho volba byla správná, jestli je dost lidí, kteří jeho volbu ocení.
Klasický tržní alibismus. Trh nemá co kecat do toho, co je zdravé nebo správné, protože trh se svými metrikami to není schopen zjistit a rozhodnout. Zákaz kouření je morální rozhodnutí, nikoliv ekonomické. Zákony totiž, mimo jiné, deklarují, jaké chování společnost považuje za vhodné a přijatelné. No tak teď to víme.
Pokud je kouření natolik nepřijatelné, ať se zakáže dovoz a prodej tabáku jako takový. Já nechci, aby trh řešil jestli je to zdravé nebo ne. Já chci, aby vyřešil poměr kuřáckých, nekuřáckých a smíšených hospod.
Stejně jak poptávka veganů posouvá poměr masožroutských, veganských a smíšených restaurací. A stejně tak u jídla bych považoval za hovadinu, aby někdo nutil mít restaurace aspoň jedno bezmasé jídlo a jedno masové jídlo, tak mi přijde na hlavu zakazovat trhu jeden typ hospody.
Vy pořád nejste pochopit rozdíl v tom, že když se cpu řízkem, cpu si ho pouze do vlastního břicha, zatímco když kouřím, nevdechuji kouř jenom já, ale i všichni okolo. S tím čůráním do bazénu to přece znáte.
A proč tedy doma kouřit povoleno, ale v restauraci zakázáno? V obou případech vdechují kouř i ostatní…
Z čehož logicky plyne, že by to mělo být zakázáno en bloc.
Teď bohužel nevím, jestli si děláte legraci. U některých lidí to lze opravdu jen těžko poznat…
Až budu žertovat, poznáte to.
Pokud chce podnikatel poskytnout svůj soukromý prostor kuřákům, má na to svaté právo. Ale ať tomu neříká hospoda. Hospoda je prostor veřejný, protože tam může vejít každý. Vzduch, který tam dýchají hosté i personál, hospodskému na rozdíl od stolů a židlí nepatří.
Hájit svobodu kouřit sousedovi u stolu pod nos a vydávat to za oprávněnou zálibu mi přijde stejně zcestné jako vydávat za oprávněnou zálibu plivat mu do polévky.
Anebo, když opustíme hospodu, bylo by stejně logické hájit právo močit do dětského pískoviště.
Osobně nejsem pro přehnané zákazy a příkazy, ale myslím, že kuřáci si o to vyloženě koledují svou agresivitou a neochotou omezit se dobrovolně, když je někdo upozorní, že mu kouř vadí.
Ale v důsledku proč ne. Ať stát místo zákazu kouření v restauracích a hospodách zavede novou kategorii – třeba kuřácký klub, hospody se přenálepkují, a všichni budou spokojení. Jenže proč by se to prostě nemohlo jmenovat „kuřácká hospoda“?
Nicméně nesouhlasím s argumentem, že prostor je veřejný, pokud tam může vejít každý.
Když si zařídím kino, kde budu promítat jen horory, tak tam může taky přijít každý. Taky je to částečně „veřejný prostor“. Ale proč bych se měl přizpůsobovat lidem, kteří nemají rádi horory a hrozí jim z toho infarkt? A takových je docela dost a přece je nemůžu omezovat na jejich právech chodit do kina na „dobré filmy“.
Za sebe vidím reálný problém jen s personálem, který nemá prostor regulovat kolik toho vdechne. Host tu možnost má tím, že půjde na pivo jinam, ale číšník ne. A tohle se vyřešilo tím, že kuřácké prostory musí být bez obsluhy. Jak říkám – dopadlo to naprosto skvěle.
Pokud vím, tak hororové filmy nezpůsobují masivní závislost a zdravotní dopady, takže je není třeba řešit. Až bude 50% vysedávat v kinech na hororových filmech a budou z toho mít proleženiny, tak bude regulace na místě.
Ta ani pak nebude na místě regulovat hororová kina. Možná víc zdanit promítání takových filmů ať se to projeví na ceně lístku a odradí to pár lidí.
I bohatí mají právo na ochranu své svobody, neboli ochranu před závislostí.
A kdo dá lidem právo na ochranu před těmi, kteří je chtějí neustále před něčím chránit? Proč děláme z dospělých lidí nesvéprávná děcka, za které musejí druzí rozhodovat, co je pro ně správné?
Vojáci jsou dospělí, politici jsou dospělí, bankéři jsou dospělí, pedofilové jsou dospělí… máte snad pocit, že před nikým z nich není třeba ostatní chránit? To, že je někdo dospělý, ještě neznamená, že vše, co dělá, je správné. Proti manipulaci lidmi reklamou a trhem byste jistě nic neměl, tak co vám vadí na jejich výchově?
Já nejsem proti tomu, abychom lidi chránili před násilím páchaným druhými, ale vy je chcete chránit před nimi samými. Vy chcete za ně rozhodovat. Říkat jim, co je pro ně dobré. Od toho už je jen drobný krůček k ruskému modelu, kde stát chrání své občany před škodlivými opozičními politiky tím, že jim cenzuruje webové stránky, a když to nepomůže, tak dojde ke smrtelné nehodě…
Ti lidé vědí stejně dobře jako vy, že kouření škodí zdraví. Všechny zákazy, které omezují svobodu, jsou cestou k totalitě. Jakmile totiž lidi přesvědčíme, že se nemusejí chovat zodpovědně, protože za ně myslí stát, odnaučíme je ostražitosti před těmi, kteří jim vnucují svou podobu dobra ve formě solárních elektráren, bionafty, cenzury apod.
Jenom hlupák považuje závislost za svobodu.
Jen hlupák označuje druhé za hlupáky. Závislost není svoboda. Svoboda je možnost závislosti podlehnout. Někdo je závislý na alkoholu, druhý na sexu, třetí na počítačových hrách, jiný na své rodině nebo na své práci, další rád hraje karty… Pokud se chtějí lidé své závislosti zbavit, tak mají možnost přijít za odborníkem, který jim pomůže. Pokud jim však někdo bude chtít pomoci proti jejich vůli, tak nejen že nikomu nepomůže (nelze někoho zbavit závislosti proti jeho vůli), ale zároveň nastolí totalitu. Každá totalita byla zdůvodňována dobrými úmysly. Proto si musíme naši svobodu tak ostře chránit a nedopustit, aby nám ji někdo vzal byť by se schovával za boj proti závislosti, hazardu apod.
Kdo může v roce 2016 ještě věřit na svobodu? Jedině snad lunatický snílek. Nebo někdo, kdo za vrchol svobody považuje možnost stát se otrokem. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nevybavuji si jediný případ, kdy byl někdo osvobozen bez použití násilí či nějaké formy situační totality.
Vzácná shoda pana prezidenta, podnikatelské lobby ala Babiš, zastánců absolutní svobody z ODS a KSČM bojující za vesnické balíky možnost zahulit si v hospodě, když jim stará zakazuje hulit doma, aby jí nenačichli záclony…
Mrzi mi, že mnozí podporovatelé zákazu kouření z TOP 09 nehlasovali pro a zdrželi se, a to ze škodolibosti z rozklížení a „podrazu“ poslanců ANO na soudržnost vládní koalice. To je účelově neetické jednání, které jim body u těch, co si přejí západní standard společenské kultury rozhodně nepřinesou. Na Západě je samozřejmostí, že nikdo nesmí být obtěžován zdraví škodlivými zlozvyky pár procent jedinců (už od 80 let v USA – je heslo že „kouření je zdraví škodlivé – a zároveň (!) – společensky degradující) jsou kuřáci asi tací exoti jako Amiši nebo Huterité….
Prostě opět nelze nevidět, že ti co si říkají „levice“ nacházejí společnou řeč se svými bigotně (kulturně) konzervativními pravičáky. Pravda v tomto prezident je navíc exot s obsesivní pubertální potřebou vytahovat se s tím, za co se lidé obvykle stydí…
Proč musíme být opravdu hrdí na to, že jsme národem největších opilců na světě, a že v jsme posledním skanzenem ve vyspělém světě, kde může jedna část občanů svoji závislost přenášet na druhé namísto toho, aby se jí (ne)dobrovolně zřekla alespoň v přítomnosti těch, kteří si váží svého zdraví a nepřejí si být otravováni (a to doslova) jedy druhých?
(P.S. Jedy zášti, nenávisti a závisti i bez přítomnosti chemických látek jsme vystavováni den co den a to nejen ve virtuálním prostoru, tak proč ještě navíc i in natura?)
Pan podnikatel-nepolitik, v souvislosti s hlasováním o jmenovaném zákoně, hlásí, že je otráven a půjde-li to takhle dál, že koalice asi dlouho nevydrží… Pro zákaz kouření, že by padla vláda? To tady ještě nebylo!
No jo, preference se sice stále drží, ale věčně takhle nevydrží… K tomu Zemák jako garant národního kapitalismu, to by se panečku vládlo… v holportu s ODS, TOP a KDU samozřejmě.To by se panečku budovala kapitalistická utopie robotáren a poslušných lidských zdrojů, nereptajících, případně hněv si vylévajících na tématech ala migrační krize.
Ale jinak strategie dobrá – skoupit zásadní média, aby nerýpala, což vždy kazí preference, říkat to, co podle průzkumů chtějí masy slyšet a vítězství ve volbách je jisté.
Chjo, kdy už konečně začneme dohánět ten Západ nejen v konzumaci hamburgerů…
Jen jestli jsme ho už nedohnali. Ten reálný samozřejmě, s tím ideálním to bude těžší.
Za tuhle kouřovou clonu se dá ukrýt kdeco.
Kdo umí anglicky, ať zkusí: http://www.counterpunch.org/2016/04/21/the-death-gap/
Podle mě klíčová pasáž je tato:
Ostatně mám pocit, že o něčem podobném jsem tu psal před časem i já. Jenže kam tím míříte? Co má být tou kouřovou clonou, která tohle zakrývá? Zákaz kouření? Ten by ten kouř naopak odvál!
Mířím k přesně stejému místu, jaké jste našel Vy: většina lidí to nedělá z neinformovanosti, ale aby našla úlevu. Nejdřív se musí dělat něco s tím, od čeho lidi hledají úlevu. Jinak se stavíte vedle jedné nejmenované hraběnky a jejích hraběcích rad („ať žerou koláče“).
S tím v zásadě souhlasím, ale ne vždy to platí 100%. Někdy lidé jednají ne proto, že hledají útěchu, ale proto, že hledají uspokojení, nebo prostě proto, že je tak nutí jejich biologicko-chemická podstata. V tom případě pak ale zase nemá smysl mluvit o svobodě.
Mě tedy to kouření v hospodách, restauracích a kavárnách přijde jako dokonalá záminka, protože se už dávno dá řešit technicky: Pokud preferujete kuřáky, tak jim zřídíte oddělený prostor s příslušnou klimatizací. No pokud je nepreferujete, ale chcete je jako hosty, tak jim zřídíte předzahrádku s teplomety, aby tam mohli posedět i v sychravém počasí. Samozřejmě, že to znamenaná dodatečné náklady, ale pokud někdo už dopředu křičí, že na to nemá, tak se už dopředu obávám toho, jak to asi u něj vypadá s přípravou jídel pro hosty. Jinak celá ta kauza je zajímavá především jako výlet do české realpolitiky. Zmrvit celý zákon náletem pozměňovacích návrhů a ohrozit tak i vladní koalici, je kumšt, který se jen tak nevidí. Ještě štěstí, že přípravu toho zákona lze ve finále svést na EU, která zase – jako třeba v případě nakládaných okurek nebo tuzemského rumu – chce po nás jenom ty pověstné nesmysly.
je mi sympatický každý kuřák, který je ode mne dost daleko, abych nebyl v zásažen smradem jeho nepřekonatelné závislosti, pak takový, který nedává vydělat monopolnímu tabákovému průmyslu a státním pijavicím, které tyjí na daních svých ovčanů ( daň z cigaret patří objemem mezi jedny z nejobludnějších), no a pohrdám všemi politiky, kteří ze zákona o zákazu kouření ve veřejných prostorách udělali politikum, které na hony páchne velkými penězi jako chlív špatného statkáře, který nechává své prasata napospas svým sračkám a jednou za čas nějaké zamorduje, aby na talíři měl stále nějakou tu jitrnici. ..)
Snad jen drobná otázka tribune.
Jelikož se ten zákon týkal restauračních zařízení, mohl byste mi zkusit vysvětlit, jak vás na svobodě omezuje kuřák, zavřený někde, kam nemusíte chodit?
Třeba tím, že tam kvůli němu nemůžu a když tam omylem vlezu, tak jsem to já, kdo kouří s ním, ne on, kdo kvůli mě típne čvaňháka.
A proč byste lezl za kuřákem do kuřáckých prostor restaurace, když jste nekuřák a můžeme se najíst v nekuřácké části?
Když tam bude a když se do ní nebude chodit přes tu kuřáckou…
Je tam. V každé restauraci dnes je.
Možná v každé z těch, co znáte, ale to zdaleka nejsou všechny. Neomezujte ostatní svojí omezeností.
Stavebně oddělené prostory pro kuřáky v restauracích je povinnost daná platným zákonem. Pokud tomu tak někde není, máte právo požadovat nápravu stavu.
A k čemu jsou potom ty nálepky na dveřích avízující různé konfigurace hospody, když to podle vás musí být ve všech stejně?
Netvrdil jsem, že to musí být všude stejně, to jste mě špatně pochopil. Viz:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-379
Abych se přece mohl okázale začít dusit, hlasitě chrchlat a svolávat protikuřácký pogrom?
To je „dobrá“ otázka, podobná by mohla znít – jak vás ohrožuje nalitej řidič ČSAD, když s ním nemusíte jezdit? A když byste řekl, že PÍT za volantem se nesmí, protože je to zakázané, protože to prokazatelně ohrožuje životy – pak já říkám, cigarety taky, taky…takže jistě – nikdo vás nenutí přeci jezdit s opilými lidmi, že? Tedy kdyby byla u nás tolerance alkoholu za volantem třeba taková jako ve Švýcarsku, až 0,5‰ a mohli si přihnout i autobusáci….
A jak poznám, že je nalitý? Když budu mít právo dát mu dýchnout, nebo to už od omezení jeho (pseudo) svobody pít daleko. Nehledě k tomu, že nevidím důvod, proč bych já měl být odpovědný za chování řidiče autobusu? Tedy že on si může pít a já musím hrát ruletu, jestli mě zabije, nebo ne. To je pořád řečí, že s teroristy se nevyjednává, a najednou se má lidem, kteří obtěžují a ohrožují své okolí, jít z cesty?
zkuste porozumět tomu, co je podstatou napsaného. Asi jste to přečetl moc chvatně, píšu o pravém, opaku než se Vy domníváte.:-) Že je nalitý poznáte tehdy, až už s tím nebudete moci nic dělat, ale to nebylo podstatou toho sdělení. Tím bylo, že dávat někomu na výběr, že třeba ho nikdo nenutí chodit do kina, protože tam řádí exhibicionista a že si ten film můžete koupit na DVD, prostě neobstojí při obhajobě „svobody jednání“ exhibicionisty (kuřáka, toho co si zajede umýt auto k rybníku, znečišťovače ovzduší kdo v zimě pálí v kotli směsný odpad, aby ušetřil za uhlí atd.)….
Ty otázky si Oto ale podobné nejsou. Nalitej řidič ČSAD se pohybuje VENKU ve vozidle o hmotnosti několika tun a pro to případné ohrožení je zcela irelevantní, jestli s ním musím, nebo nemusím jezdit, protože když budu v blbej čas na blbym místě, prostě si mě namotá na nápravu, aniž bych to svoji volbou mohl nějak změnit.
Kuřák zavřený v hospodě srovnatelné riziko nepředstavuje.
Má snad kuřák na hospodu větší právo, než nekuřák? Nebo už neplatí, že hospoda je v Čechách kulturní instituce?
Jediný člověk, který má právo na hospodu, je ten, kdo ji vlastnoručně vybudoval, nebo od někoho koupil. Návštěvníci mají právo pouze ve formě neviditelné ruky trhu.
Popíráte dědické právo?
Jak mě na svobodě omezuje kuřák, zavřený někde,
kam nemusím chodit?
Asi jako řidiči, co si ze silnice udělali rodeo. Taky tam ti ostatní nemusí jezdit, mohou přece sedět doma anebo to objíždět polňačkou.
Viz odpověď pro Otu. Bordel na silnici není situace srovnatelná se zcela statickým sezením a kouřením v hospodě.
Proč? Tam i tam jde o zdraví. V obou případech jsou tu ti, co hazardují se svým zdravím a mohou ho zničit i ostatním. To, že u toho staticky dřepí na židli, je jen technická připomínka, nic zásadního.
a co třeba vysoká koncentrace prachu, těžkých kovů, syřičitanů a oxidů uhlíku – to necháme ty co ty exhalace vypouštějí být a lidem řekneme, do Fifejd, kde smrdí laguny, Karviný, Mostu, Ústí nebo Lovosicích – přeci nemusíte jezdit? Staticky sedět třeba v Karviný na Staré Huti a vdechovat benzo[a]pyren přeci nikdo nikoho nenutí, že?
Ta odpověď je blbě v tolika ohledech, že nevim, kde začít, tribune :-D
1) …mi to přijde jakovcelku rozšířený nešvar – záměna přirozeného práva jít do restaurace a neexistujícího práva mít v dosahu restauraci, která se vám líbí.
2) Každý člověk si vybírá podnik, podle nějakých preferencí. Někdo podle piva na čepu, někdo podle jídelního lístku, někdo podle obsluhy… Není důvod, aby možnost si zapálit nebyla jedním z takových kritérií. A tím pádem není důvod, pokud vám jedna hospoda smrdí, se nesebrat a nejít do jiné. / Popravdě – s tím, co jste právě napsal obrazně řečeno stojíte před de facto kuřáckou rezervací a křičíte „Zakažte tam kouření, já chci dovnitř, ale nechci, aby mi smrděl svetr.“ Nepřipadáte si v té roli trochu jako klaun?/
3) Když chcete jít do restaurace, máte možnost volby, zda zůstat, či odejít. Existují lidé, kteří tuhle možnost volby nemají. Jsou to lidé, kteří okolo té hospody chodí tenhle na autobus, tamten na poštu, ta do lékárny, jiná do pekárny. A pak taky lidé, kteří v domě nad tou hospodou bydlí. Když zakážete kouřit v restauraci, kuřáky jen vyženete na chodník, kde budou smrdět právě těmhle lidem a svoji neochotou se rozhodnout za sebe přenesete problém na lidi, kterým nikdo na výběr nedal. Sobý hnusče!
Tedy teď bych se do krve hádal, kdo z nás dvou je větší blbec. Takže odzadu: To není důvod povolit kouření v restauraci, ale rozšířit zákaz kouření na veškerý veřejný prostor. Stejně tak byste mohl argumentovat, že v restauraci mohou vařit z krys chycených v kanále nebo přidávat do jídla projímadlo a je jen na mě, jestli tam budu chodit. Já o žádném právu na chození do restaurace nemluví, já mluvím o právu nebýt obtěžován kuřáky.
Pakliže to berete takhle osobně, tak patrně vy.
O právu na chození do restaurace samozřejmě mluvíte tribune. Protikuřácký zákon se restaurací týká, vám vadí jeho nepřijetí, tedy vaše touha nebýt obtěžován kuřáky od chození do restaurece nelze oddělit.
Zároveň by bylo fajn zůstat s diskuzí v rámci toho zákona. Ten – a s ním zjevně původně i vy – bral v úvahu pouze návštěvníky hospod a na kolemjdoucí se zapomněl. Přitom jsou to právě oni, kdo jsou v pozici těch sražených chodců z těch srovnání s dopravou, které tu zanechali Ota a tresen.
Takže mi z toho vychází, že nejlepší by byl absolutní zákaz kouření.
Některé lidi obtěžuje pohled na mrzáka, na socku nebo na starce. (Takových je stále víc víc, ať takzvaná librální levice vyje sebehlasitěji.) Kde jsou práva těch (vesměs) mladých, úspěšných a útlocitných. „Právo nebýt obtěžován“ zní podobně jako „být přinucen nebrat si cizí věci“.
Z zákonně na ochranu zdraví obyvatelstva, ze kterého mají kuřáci nesystémovou výjimkou. Vlastně systémovou.
Já vás, Tribune, opravdu nechápu. Co vás tak táhne do těch kuřáckých hospod? Copak si neuvědomujete že zákaz kouření v KUŘÁCKÉ hospodě je totéž jako zákaz souložení v bordelu? Zkuste si říct jeho zákazníkům, že se pro ně nic nezměnilo, že tam prostitutky stále jsou a že si s nimi mohou užít venku na chodníku, ale uvnitř se na ně mohou jen dívat a dělat si to sami. Zákaz kouření v doposud KUŘÁCKÉ hospodě je ZRUŠENÍM kuřácké hospody. Žádné „omezení“. Pro kuřáka taková hospoda přestane existovat – už nikdy se v ní nebude cítit tak příjemně jako dřív. To vás ale nezajímá že? Kuřák není člověk a co nepotřebujete vy – nemá co potřebovat ani on!
Plno kuřáků si nemůže v klidu zapálit cigáro jinde než v té kuřácké hospodě. V práci jim to nedovolí zaměstnavatel, doma nekuřácká rodina… Ono je to ale podobné jako s alkoholem. Většina lidí potřebuje jeho konzumaci sdílet s dalšími lidmi, nadarmo se neříká že v ústraní a sami pijí jen notorici.
Užívejte si svou pohodu společně s přáteli nekuřáky v nekuřáckých podnicích a necpěte se mezi lidi kteří potřebují něco jiného. A přejte jim to. Oni vám kuřáci ty nekuřácké hospody také nezávidí. To jim ty kuřácké chcete vzít proto aby k té závisti měli důvod?
A až se vypořádáte s kuřáky, tak co dál? Kam napřete svou bojovou kuráž? Začnete požadovat aby se všude hrála jen taková muzika která se líbí vám? Nebo aby se ve všech kinech promítaly pouze takové filmy jaké vás baví? Nebo aby ve všech knihkupectvích nabízeli knihy podle vašeho vkusu? Co je proboha tak špatného na tom že mají lidé možnost výběru? Proč tak toužíte to změnit?
Kuřácké hospody? Bylo by fajn, kdyby takové byly, protože by to znamenalo, že normální je nekouřit a kuřácká hospoda je výjimka, která musí být explicitně označena. Zatím je to ale spíš naopak. Bylo by to fajn, ale pořád by to nebylo dobré, protože z kouření se nestane zdraví prospěšná činnost jenom proto, že prostor, kde se provozuje, bude jako kuřácký pojmenován, podobně jako se hekatomb vyhlazovacích táborů nestane přijatelná aktivita jenom proto, že jsou ty tábora jako vyhlazovací pojmenovány.
Celé je to o tom, zda je či není kouření přirozené. A ono není, protože kdyby bylo, tak by lidské samice měly místo cecků vajgly. Kouření nezasluhuje žádnou zvláštní ochranu, podobně jako ji nezasluhuje alkoholismus nebo pedofilie. Můžeme se bavit o míře a intenzitě regulace kouření, ale absolutně odmítám uznat kouření za projev svobody.
Tribune, nechcete se zas zaměřit na něco jiného? Protože – když jsme u toho „přirozené/nepřirozené“ – je náklonnost k malým dětem přirozená nebo nepřirozená? Ergo – je vrozená, nebo je záležitostí osobního rozhodnutí? A co taková homosexualita? Je přirozená nebo není? Jak je to s liberálním postojem k menšinovým sexuálním preferencím?
Myslím, že opravdu zkoušíte bruslit po nebezpečně tenkém ledě. Dávejte si raději pozor.
Na co si mám dávat pozor? Tady žádné riziko nevidím. Jediné, kam se můžeme dostat je, že kouření by bylo nepřijatelné, i kdyby bylo přirozené. Tenhle led je po čertech silný.
Spíš abyste se – proti své vůli – neocitl mezi kritiky „hájených“ skupin. Ať už otázku na „přirozené/nepřirozené“ ignorujete jak chcete.
To mě začíná zajímat, pokračujte.
Přestaňte hledat univerzálně platné vysvětlení velice partikuárních zájmů a stanovisek. Pak se nechytíte do protichůdných tvrzení. Prostě jste pro nějaký návrh, zatímco já jsem proti. Nemáte za sebou legie PR expertů, kdo bude chtít, může si Vás dát ke svačině i s Vašimi argumenty.
Vaše schopnost hodně napsat a nic konkrétního nesdělit se den ode dne zlepšuje. Brzy budete zralý pro parlament.
Tak odpovězte, jak je to s tou nepřirozeností kouření a přirozeností homosexuality. A rovnou můžete zkusit vysvětlit svůj názor na přirozenost třeba pedofilie. O nepřirozenosti jste tu začal Vy. Pokud nejste pokrytec, tak své postoje vysvětlíte.
Kouření (podobně jako alkoholismus či řízení jednostopých motorových vozidel) je nepřirozené, homosexualita a pedofilie jsou přirozené, to je nabíledni.
Důležitější než určení, co je přirozené a co není, je zjištění, jestli tím nebo oním škodím ostatním. A pak je taky velmi důležité chápat nutnost sebeomezení právě na základě předchozího zjištění.
Někoho k tomu pochopení nepřivede ani litera zákona. To je ale jiná kapitola.
Pokud je něco přirozené, tak na tom žádný zákon nic nezmění. Tím neříkám, že to není škodlivé a že to není třeba regulovat, jen že to nespadá do apriori nemravné kategorie sobecký rozmar.
Tribun:
Když na to přijde, i jíst je nepřirozené, breathariáni jsou skutečností a potvrzením, že jíst je dlouhodobý zlozvyk, který vůbec není potřebný pro naše přežití. Lidi umírají hlady jenom proto, že jsou o nutnosti jíst bytostně přesvědčeni a to e věc, kterou nejde jen tak vůlí změnit.
A jestli vám přijde nepřirozená dovednost řídit jednostopé vozidlo, co potom krájení chleba nožem? To jsme se přece taky museli naučit. I prostá chůze vyžaduje (automatizovanou) dovednost udržovat balanc.
Narozdíl od většinově vrozené homosexuality je pedofilie výsledkem deformace morálky, způsobené egem. V pozadí může být strach z nepřijetí, neochota dospět, vlastní zneužití v dětství a mnohé jiné. Tedy pedofilie NENÍ na rozdílod homosexuality přirozená, je to osobnost ovládaná pudy, které nezvládá.
To je potom otázka, jestli se jedná o pedofilii. Když si dám jablko, protože nemám buřt, také to ze mě ještě nedělá vegetariána.
Přirozené je to, s čím se člověk rodí. Protože člověk je savec, tak jíst je přirozené. I kdybyste nakrásně dokázal konzumovat pránu, pořád to bude jídlo sui generis. Fyziku neochčije ani ten největší mystik. Nicméně si myslím, že to s tou zbytností konzumace potravy nebude zase až tak žhavé, protože by to jistě byla dovednost užitečnější než gramotnost a srovnejte počty gramotných a breathariánů. Minimálně u Skotů by měl být každý druhý breatharián a kolik jich znáte?
Jen pro doplnění, za přirozené považuji to, co se člověk učit nemusí, nikoliv to, co je schopen si osvojit výcvikem. Potom by běh byl přirozený a sprint nepřirozený.
Přijímat pránu přece není totéž co jíst, u jídla jako takového něco žvýkáte a něco pak máte v žaludku atd. Jíst je pro nás přirozené, protože jsme tak naučeni. Existují děti, které poskončení kojení nezačaly jíst a prosperují bez potíží.
Váš příměr s buřtem jsem nepochopil, šlo mi o vysvětlení rozdílu mezi vrozeným a získaným okolnostmi. A pedofilie prostě vrozená není.
Jestli je přirozené to, co se člověk nemusí učit, není přirozené skoro nic, snad kromě dýchání a ostatních vegetativních funkcí, které ale neděláme my, ale naše inteligentní tělo automaticky. Učíme se chodit i běhat, mluvit, číst a spoustu jiného. Nic z toho není automatické a je to výsledkem snahy a námahy to umět. Chápu ale kam míříte, kouření a pití není pro náš život potřebné, navíc leckomu škodí. No jo, ale je přirozené umřít na rakovinu kůže z opalování? Je přirozené zlomit si vaz při sjezdu na kole nebo lyžích? Chcete zakázat plavání, protože se občas někdo utopí? Lidi mají právo dělat i to co jim neprospívá. Taky vám nezakazuju jezdit autem (ZHN). A ano, občas i sportovci umírají třeba na selhání srdce v důsledku extrémního vypětí. Kdyby se (zřejmě podle vás) tak blbého jednání vyvarovali, mohli se v klídku dožít důchodu. Jste si ale jistý, že zrovna o to jim šlo? Život je třeba si užít, ne doklepávat do důchodu. Život není ani nemá být bezpečný, ale zábavný a vzrušující.
Tedy, máte jistěprávo nebýt obtěžován smradem, ale ne už dirigovat lidem jak mají (podle vás správně) žít.
Vy píšete, jako kdyby život byl něco, co člověk má, a ne něco, co člověk je. Život je mj. odpovědnost i druhým lidem, nejenom k vlastnímu libidu.
Takže – chtě-nechtě – musíte souhlasit, že dělení přirozené/nepřírozené je argumentační faul.
Nejsem ale zdaleka jediný, kdoho obtěžuje extrémní hladina hluku ve většině restauračních zařízení. Mnoho lidí tento faktor účinně odrazuje. Uvítal bych, kdyby se v hospodě nesmělo řvát, ale na druhé straně je mi jasné, že nařízení tohoto druhu by byla pitomost. Nebo je to v plánu?
Není to faul, je to poměrně silný nástroj k pochopení. Že z toho automaticky nic neplyne není na závadu, myslet za nás nikdo nebude.
Hluk je také velký problém, možná i větší, než to kouření, a rozhodně by se řešit měl. Že se neřešení není projev svobody, ale bezohlednosti a hlouposti.
Až na to, že bych se nechtěl dožít takových zákazů. I když mě kravál často brání udělat v hospodě nějakou tržbu.
Myslím, že toho se obávat nemusíte, kraválisti ty tiché vždycky přeřvou.
My JSME život, vskutku, právě proto máme právo si vtělení prožít podle svých tužeb a snů, s přihlédnutím k mravnosti.
Odpovědnost i směrem k ostatním, ovšem, od toho jsme společenství. Ta odpovědnost ale nemá vypadat jako koule na noze. A o jakém libidu mluvíte, já jsem mluvil o svobodě riskovat, ne o plnění deviantních choutek.
Mimochodem, jestli váš příměr s buřtem měl znamenat, že pedofilem se člověk stává, protože mu ženské nechtějí dát, není tomu tak. To by spíše znásilňoval po nocích nebo chodil do bordelu. Pedofil není pedofilem „z nouze“, ale ze zcela specifických psychologických důvodů.
Vtělení?! Už zbývá jen osud a smysl života a máme to komplet…
Svoboda riskovat? Nebo dokonce svoboda riskovat ad libidum? Jenže riskování není projev svobody, ale buď blbosti, nebo nutnosti (pak by tedy snad platilo, že svoboda je poznaná nutnost).
Riskujete přece pokaždé, když usednete na kolo. Můžete přehlídnout větev, kámen, srazí vás auto. Riskujete, když si jdete zahrát fotbal, když krájíte mrkev, jedete ve výtahu. I špatně polknout je riskantní. A co paragliding, bungee jumping a další adrenaliny… Riskování JE projevem svobody, protože si vědomě volíte cestu a způsob svých zážitků. Zakažte lidem riskovat a život ztratí smysl.
A také riskujeme, že nám spadne na hlavu meteorit, což je sice možné, ale rozhodně méně pravděpodobné, než že při basejumpingu spadneme na hlavu mi sami. Jde o míru rizika, o možnost jeho minimalizace, venkoncem zase a jedině o uměřenost. Jednání neuměřené (klasická hybris) není projevem svobody, ale zpupnosti.
Mno, co kuřák nejsem zase důsledky té legislativní havárie tak pohoršen, ale způsob, jímž to kobliháři zařídili, je vskutku pozoruhodný. Agresivní blábolení pana Babiše a zejména trapnost včerejší argumentace pana doktora Vyzuly v televizních UK (pan Faltýnek chytře usoudil, že tuhle pohromu v ČT zkrátka neokecá) nezakryjí fakt, že se kobliháři se svým velkošéfem zjevně pouštějí do předvolebních tanců. Inu, pěkně zamakali, radost pohledět. Skoro jako jistý pan ministr zdravotnictví, jenž svého času z neznalosti nezapravil nemocniční služby, kamž byl převezen po jakémsi cyklistickém kolapsu, čímž dal najevo, jak hluboce ovládá pravidla, jež vláda nastavila jeho rezortu…
Inu, při svých řídkých výletech do veřejných restauračních a kavárenských prostor mám díky koblihářské politice stále na výběr, to ano – ale sympatie k tomuto hnutí to ve mně opravdu nevyvolává.
A co takhle:
Vážení kuřáci, uznáváme vaše nezadatelné právo vtahovat do sebe svinstvo v množství a kvalitě zcela dle vašeho rozhodnutí.
Nechte si ho laskavě všechno v sobě.
„Nechte si ho laskavě všechno v sobě.“
Přesně tohle dělají „kuřáci“ elektronických cigaret. Militantním nekuřákům jsou i přesto trnem v oku a dožadují se zákazu i pro ně.
Doufám, že už na to páni zákonodárci přišli, že to je pitomost, a že to v nové verzi zákona nebude.
O tom dost pochybuji. Bojovníci proti kouření nejsou ochotni ve svém svatém zápalu tolerovat nic co kouření třeba jen trochu připomíná a jde jim už daleko více o vítězství než o účel. Stále narážím na někoho kdo má tendence dožadovat se toho abych nepoužíval svůj vaporizér a to i přesto že se cigaretě ani nepodobá. Na mou otázku zda cítí nějaký kouř slyším stále stejnou stupidní odpověď: „No necítím. Ale vidím co vidím!“. Už mě to dotlačilo k tomu že sebou nosím okopírovaný manuál se zvýrazněnými větami ze kterých jasně vyplývá že o kouření nejde a dávám do něj těm upozorňovačům nahlédnout. A víte co? Dvakrát už mi ho přetrhli, s tím že to číst nebudou.
Na stará kolena mučedníkem? No, pokud vám nejde o kouření, ale o nikotin, pak je to podle mě jasný příklad závislosti a závislost je něco, co je sice třeba respektovat asi jako cukrovku, ale nic, čím by se měl kdokoliv chlubit.
Svatý zápak v boji proti kouření… řekly byste svatý zápal v boji proti chudobě, nebo svatý zápal v boji proti neštovicím?
Tribune, na lepší odpověď už nemáte? Tak to to s vámi, na stará kolena, vypadá fakt už dost bídně. :-(
Každá odpověď je jen tak dobrá, jak dobrý je komentář.
Aha. Tak proto jste zřejmě nereagoval na můj komentář zde: https://tribun.name/2016/05/25/svoboda-omezovat-svobodu-nebude-omezena/comment-page-1/#comment-106243 ve kterém vás oslovuji a na místo toho jste si zvolil ten který vám ani nebyl určen?
Ale v pohodě.. nezatěžujte se tím. Stejně už pomalu přestávám doufat že byste napsal něco co by mělo smysl číst.
Nějak si začínáte plést, kdo je tady hospodský, Kamile. Že se vám nelíbí, co píšu, to beru (i když nechápu proč, protože píši pořád stejně a dříve jste mi přizvukoval), ale byste mne v mé vlastní hospodě úkoloval? Tedy dělal přesně to, před čím jste se mne zastával, když to dělali různí fagani
Ale copak, Tribune? To vy přece chcete úkolovat hospodské v jejich hospodách, zákazem kouření. A najednou: „Má hospoda – můj hrad?“. Nepřijde vám to trochu jako dvojí metr?
Ale můj povzdech na konci komentáře se týká způsobu jakým jste reagoval na můj příspěvek, ve kterém jsem se nezabýval svou závislostí, nýbrž přehlížením rozdílu mezi vaporizérem a cigaretou.
Vy ovšem ignorujete jeho téma, zcela od věci mi vyčtete závislost, a to navzdory tomu že příspěvek, ve kterém se zabývám kuřákovou závislostí a ve kterém vám pokládám přímý dotaz, neuznáte za hodný odpovědi. To, že jsem se proti takovému přístupu ohradil, není žádné úkolování.
Že jsem vám nejen přizvukoval, ale byl (a stále jsem) ochoten se bít na vaší straně v jiných záležitostech (např. proti kapitalistickým nešvarům atp.) ještě neznamená že s vámi nutně musím souhlasit ohledně čehokoli.
Kuřáctví nás třeba rozděluje. Ale kdybyste tu bojoval za poctivě oddělené kuřácké a nekuřácké prostory v hospodách tak byste mne měl spolehlivě po svém boku. Když si ale sobecky chcete urvat všechny hospody jen pro sebe, tak holt stojím proti vám. Tak už to chodí.
Někdo trpí svatým zápalem v boji proti kouření, jiný zase svatým zápalem v boji proti USA a NATO. Otázkou je, co je více návykové, jestli kouření, nebo nadávání na USA. Já osobně znám několik lidí, kteří dokázali přestat kouřit…
Já znám zase pár těch, kteří z adorace SSSR obratem přesedlali na adoraci USA, i pár takových, to s adorací USA přestat nedokázali.
Že by už kuřáci byli opravdu v defenzivě? To se mi nezdá.
Lépe bych to nenapsal:
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2016/05/28/estrada-pokracuje/
A tady to pokračuje: https://vlkovobloguje.wordpress.com/2016/05/29/ano-estrada-pokracuje-ale-trochu-jinak/
(Když pan domácí dopustí.)
Pokud je kouření v celkové bilanci pro stát fiskálním přínosem, je to o důvod víc ho zakázat, protože stát by neměl vykořisťovat své vlastní občany.
Dobrý pokus. Stát je ze své podstaty nástroj na co nejefektivnější vykořisťování obyvatel. Tisíce úředníků pracuje dnem a nocí na optimalizaci daňového systému, aby z lidí vytřískali co nejvíce peněz, které pak politici mohou rozdělit mezi své kamarády vlastnící solární elektrárny, továrny na řepku apod. Když se to povede lidem dobře prodat jako boj za energetickou nezávislost a zbyde ještě pár korun na důchody, tak je další volební období jisté…
Pokus je stát řízen jako firma, nebo provozován jako servisní organizace pro investory, tak máte samozřejmě pravdu. Na nás občanech je, abych to tak nebylo, abych si stát nenechali ukrást a vytunelovat kapitálem.
Taky byste to lépe nenapsal?
Rozhodně ještě lepší než to předchozí. Co se vyjádření postojů týká.
Nevím, na kolik je to známé, ale protikuřácký zákon vznikl na základě ochrany zdraví zaměstnanců. O kouření všeobecně se už diskutuje nesčetně let, ale primárním důvodem pro vznik protikuřáckého zákona byla ochrana zdraví zaměstnanců na pracovním místě.
A pokud se na to podíváme také pod tímto aspektem, zjistíme, jak nesmyslné a povrchní oba dva Vaše odkazy jsou. Rád bych podotknul, že podmínkou svobody je odpovědnost. Říká se, že každý je odpovědný sám za sebe – to platí až do té míry, dokud nepřekračuje hranici svobody druhého. Je známým faktem, že kouření neškodí jen kuřákovi, ale také osobám v jeho bezprostředním okolí. Proto, když už někdo píše o tom, kolik že stát na kouření údajně vydělá, měl by si udělat trochu víc práce s odbornou rešerší. Pak by totiž zjistil, jak povrchní a účelová ta jím prezentovaná odborná práce „Tabák a státní rozpočet“ je. Pomíjí mnoho aspektů a vybírá jen ty potřebné.
Jsou lidé, kteří vám budou tvrdit, že zaměstnanec u soukromníka žádná práva nemá s výjimkou toho nestát se zaměstnancem. Selektivní vidění faktů je bohužel přirozená lidská vlastnost, ta asi změnit nedá, s tou se dá jenom počítat.
Selektivní vidění faktů je jen jeden z aspektů. Dalším aspektem je skutečnost, že ona zmíněná odborná práce, z níž byla použita tabulka, se týká jen státních příjmů a výdajů ohledně kuřáků a je ve skutečnosti velmi nepřesná a povrchní.
Nemám čas to rozebrat do detailu, proto jen ve stručnosti několik závažných připomínek:
Pokud kupříkladu kuřák/kuřačka zemře, je sice pravdou, že mu/jí stát neplatí důchod, ale pokud má partnera, pak stát platí vdovský důchod – tento aspekt není vůbec vzat v potaz.
U snížené produktivity autor plně pomíjí jak možnou nezaměsnanost, tak i předčasné vystoupení z pracovního procesu na základě zdravotního stavu, které je často spojeno s finanční odkázaností na sociální podporu.
Genetické následky pro děti kuřáků a s nimi spojené výdaje jsou opomenuty úplně.
Jsem přesvědčen, že pokud bychom vzali v potaz tyto aspekty, pak by účet vypadal jinak a totiž, že stát na kouření nevydělává, ale že ho stojí drahé peníze. A nyní je nutné vzít v potaz ještě autorem (podle mého názoru vědomě) opomenutý aspekt negativního vlivu kouření na zdraví „pasivních kuřáků“. Jak by pak asi vypadal účet?
A aby si někdo nemyslel, že jsem militantní nekuřák (pro které mám stejně málo pochopení, jako pro militantní kuřáky), dodám, že jsem sám kuřák.
Takhle to vypadá jako téměř učebnicový příklad externalit.
Však ono kouření, přísně vzato, externalita je, stejně jako alkoholismus atd.
Klidně budu souhlasit s tím, že následky kouření zatěžují veřejné rozpočty. Jenže to současně neznamená, že stát nenakládá s tabákovou daní jako s klasickým rozpočtovým příjmem. Kdyby to totiž myslel s tím bojem proti kouření opravdu vážně, tak bude současně třeba dotovat odvikací léčbu, která je v jednorázové ceně účinných preparátů pro nízkopříjmové skupiny subjektivně nedostupnější než pravidelná koupě krabičky cigaret.
To vše lze samozřejmě takto vidět a je to diskutabilní, kouření nemá jen stinné stránky (to by ale bylo na jinou diskusi), ale nemění to nic na skutečnosti, že argumentace typu: „Jde o diktát EU.“ nebo dokonce: „Výnosy z kouření v porovnání s náklady způsobenými kouřením, jsou v konečném účtování výrazně plusovým příspěvkem do státní pokladny.“ jsou povrchní, populistické a postrádají jakoukoliv věcnou podstatu.
Nerevare, to jsou samozřejmě zavádějící informace, neřkuli vyloženě lživé, což je pro „publicistiku“ na tomto webu samozřejmě téměř permanentním jevem.
Tady je výborné srovnání z USA.
http://www.cancer.org/research/infographicgallery/tobacco-related-healthcare-costs
Je dobrý ten obrázek s cenou jedné krabičky což je v průměru 6,36$ (pozor, to není zdaleka zisk státu, ale celková cena a i kdyby bya, pořád je to NĚKOLIKANÁSOBNĚ méně než jsou náklady) a náklady na léčbu vykouření této jedné krabičky je 36$.
Kecy staromilských zastávačů tyranie kuřáků (všimněte si, kdo to nezažil, jak rozšířené a automatické právo na kouření panovalo třeba v reálném socialismu, jak standard kouření byl brán jako snad tvůrčí stimul soudruhů při „práci“ – kdo kdy viděl nějaké Dietlův seriál dá mi jistě za pravdu), že se dnes na tažení „za svobodu“ shodnou brežněvovští nostalgici a klausovic modrá úderka „české cesty kapiitalismu“ mně ( po kolikáté už?) ani nepřekvapuje, a že tuto apologetiku přebírá Kosa Nostra páně Vlka nakonec už také ne.:-). Je v poslední době čistou esencí českého národního socialismu, s příměsí antizápadního, antisudeťáckého, proruského resentimentu, který má k socialismu a autentickým levicovým ideálům stejně tak daleko samotný Putin a celé Rusko k solidárnímu sociálnímu státu (nejen sociální) spravedlnosti.
Jednomu by se vás až zželelo, vy jste musel za socialismu trpět jako zvíře. A přesto jste například vystudoval, tedy svým způsobem kolaboroval.
V době, kdyby bylo kouření u nás běžné, bylo běžné tak nějak všude. Neomezujte se jen na Dietla, podívejte se na jakýkoliv starší francouzský nebo americký film – všichni tam hulí jak fabriky a klaďasové především. Já nepovažuji za špatné, že se dřív kouřilo, ale to, že se na kouření pořád lpí a ještě se to vydává za esenciální projev svobody, jako kdyby k tomu, abych byl svobodný, stačilo, že si zapálím.
Nevystudoval, tedy jestli základní desetiletou povinnou skolni docházku berete za studia, která poskytuji svým občanům i rozvojové státy.
Od 80.let je kouření na západě ve veřejných prostorech zakazováno, Francie je v Evropě průkopníkem a v USA jste právě už tehdy viděl vrahy z Wall Streetu, jak v dešti tahají rychle kour před budovou…
A co třeba tohle: https://cfrankdavis.wordpress.com/2016/05/28/personae-non-gratae/
Celý ten blog by se panu domácímu mohl líbit. Je z něj vidět i do Česka: https://cfrankdavis.wordpress.com/2016/05/27/nothing-is-inevitable-2/
A víte, že nelíbí? Navíc tenhle pohled zvenčí je na nic, protože na chlup stejných máme vlastních dvanáct do tuctu.
Solidní demagogie. Je vidět, že ukřivděných dotčených tím, že zákony platí i pro ně a i oni by se měli v něčem omezit a podřídit, je všude víc než dost. S takovou bude brzy poslední svobodnou zemí na zemi Rusko.
Nemyslím si, že v Rusku snad mají nějaký ráj na zemi. Ale při současném trendu u nás, bych se nedivil, kdybychom v míře údajné nesvobody záhy předběhli Rusko i s USA.
Ještě že tu EU máme, na koho bychom se jinak vymlouvali? Protože na Cikány a na uprchlíky všechno svést nejde. Jaká je pointa? Že kouření je vlastně forma odboje? Jak vařená musí být tahle nudle, a stejně dobře táhne.
Lépe byste to nenapsal?
Věřím vám.
Mno, jak tak sleduji zdejší vášnivou debatu, skoro mám pocit dávného „dežavý“: Když normalizátoři potřebovali sjednotit poněkud rozhádaný lid a zároveň mu poskytnout zdánlivý podíl na moci rozhodovat o svých bližních, vytáhli do boje proti chovatelům psů, kteří rovněž omezovali svobodu obyvatelstva, káleli (totiž ti psi) na dětských pískovištích a parkových trávnících, tudíž byli škodliví, a nadto nahrazovali mladým dvojicím jejich populační povinnosti a produkci státních rukojmí, dnes vyměněných za daleko účinnější hypoteční bydlení. Nakonec se to srovnalo nějakými finančními postihy ve statutárních městech; tam legální chov psa přišel tehdy na nějakých tisíc (či více) kaček každoročně, za což chovaný tvor obdržel psí známku – a bylo vymalováno. Stejně vášnivá (či spíše zuřivá?) kampaň se vedla proti mládeži, jež se pilně cvičila v ovládání dvojice dřevěných koulí na provázku tak, aby vydaly mocné cvak, cvak, chvak – trrrrrr. Ale to byla jen přechodná móda, z níž se nedalo nic podstatného vytřískat; rozhodně nehrozilo, že prožije celý psí věk. A za tímto paravánem vášní se pilně normalizovalo, až se hory zelenaly.
Dnes jménem svobody vedeme boj proti zločinným kuřákům; a jak to tady tak sleduji, je to zase projev náhradní distribuce moci – vydělovat, rozdělovat, třídit – vyselektované pronásledovat a pokud možno zničit. Copak má asi dnes zastírat před námi tenhle paraván? :-))
Možná má zastřít to, že všechny ty kecy o svobodě jsou právě jen kecy, které jsou jen instrumentem pro rozděl a panuj.
No, to by mohlo bejt, Tribune, akorát nevím, proč na tu clonu potom tak naskakujeme se slogany o svobodě… ;-)
Protože dvacet let nic jiného, než kecy o svobodě neposloucháme. Asi se pak cítíme svobodnější a máme to bez práce.
V tomto ohledu jste pravdě blíž, než si myslíte.
Svoboda je velmi křehké a dnes i velmi vzácné zboží. Naší povinností je neustále dávat pozor na politiky, kteří vidí svůj smysl v omezování naší svobody. Kouření je projevem svobody – stejně tak jako konzumace nezdravého jídla a pití. Přesto by mělo být kouření v restauracích zakázáno – na rozdíl od nezdravého jídla. Nikoliv z absurdních důvodů, které tu vymýšlel Tribun, jako že je kouření je zlozvyk nebo něco nepřirozeného. Pokud mám na jedné misce vah „svobodu“ a na druhé misce „nepřirozený zlozvyk“, tak svoboda zvítězí.
Existuje však jiná hodnota, které bychom si měli vážit ještě více, než je svoboda. Rozhodně to není finanční dopad na veřejné finance při zákazu kouření v restauracích nebo dopad na počet restaurací vůbec. Tou nejvyšší hodnou je lidské zdraví a lidský život. Na následky kouření zemře každý druhý kuřák. Myslíte si, že by dnes stát povolil uvedení nového produktu na trh, který zabije polovinu svých konzumentů? Majitel restaurace musí splňovat spoustu nařízení na zdravotní nezávadnost prodávaných výrobků. Pak je logický i požadavek na zdravotní nezávadnost vzduchu, který dýchají jeho hosté. Lidé umírající na rakovinu plic již pozdě litují toho, že kdy vzali cigaretu do pusy.
Pokud přijdu s rodinou do kuřácké restaurace, ve které nikdo nekouří, objednáme si jídlo a v průběhu našeho oběda si kuřák vedle nás zapálí doutník. Jsme to my, kdo by měl vstát, zaplatit a odejít?
Budoucnost lidstva je bez tabáku. Kuřácké restaurace jsou místem, kde se lidé učí kouřit a kde si osvojují návyk na nikotin. Tam, kde by volný trh vedl k racionální variantě delší cestou, je logické trvat na dodržování zdravotně nezávadného prostředí zásahem vyšší autority.
Úspěšně jste se dopracoval k tomu, že nejenom kouření, ale i příliš tučná a sladká jídla by měla být v zájmu svobody regulována, protože pouze zdravý člověk je opravdu svobodný. A závislý člověk (ať už na alkoholu, nikotinu či sacharóze) není zdravý, ergo ani svobodný. Absence zákazu není totéž, co svoboda.
Výborně, Tribune. Člověk, který žije ve strachu, nemůže být svobodný nikdy. Ve strachu z infarktu, z rakoviny, z mrtvice, z hypertense, z cholesterolu,
Na strach z nemoci nebo (ze smrti) je život příliš krátký.
Samozřejmě že konzumace příliš tučných a sladkých jídel by měla být regulována, ale měla by být regulována tím, kdo je zodpovědný za zdravotní stav člověka. U dětí to jsou jejich rodiče, u dospělých lidí je každý odpovědný pouze za své zdraví a ne za zdraví kohokoliv jiného. Nemohu zakazovat sousedovi pracovat v dole, protože si zanáší plíce, sousedce dělat baletku, protože si ničí chodidla, nebo někomu jinému časté střídaní milenek, protože to není zdravé z důvodu přenosu infekcí tělními tekutinami.
Kuřák škodí nejsen sobě, ale i ostatním ve svém okolí. Proto tyto případy nelze srovnávat. Regulace tučných či sladkých jídel jsou tak jen další dlažební kostkou na cestě do otroctví.
Vaše pojetí svobody jako alibismu mne neoslovuje.
Podmínkou lidské svobody ve společnosti je odpovědnost. Jedinou naší svobodou je možnost rozhodnout se podle svého přesvědčení, zvolit si vlastní cestu, jednat na základě osobního zvážení situace. Tedy naší skutečnou svobodou je právě a jen ona osobní a individuální volba. Skutečně svobodní jsme jen tehdy, když se rozhodujeme a volíme odpovědně a na základě zdravého rozumu.
Ta odpovědnost ovšem musí být vůči druhým, jinak se ze svobodného člověka stane sobecký spratek.
Samozřejmě, společnost a jednotlivec v ní jsou skutečně svobodní jen tehdy, když je podstatou rozhodnutí a jednání jednotlivce i prospěch společnosti.
„Cesta do otroctví“? Není to nějaký neoliberální spisek?