Interstellar

První dvě třetiny jsem byl z filmu Interstellar vysloveně nadšený. Tak ambiciózní sci-fi jsem totiž už dlouho neviděl. Vyprávění konzistentní a uvěřitelné, dobře zahrané a precizně natočené, pomalé, vlastně se skoro obejde bez akčních scén, nikoliv ale rozvleklé. Bohužel, ke konci se Interstellar stal obětí notorické nemoci všech filmařů a spisovatelů – nutnosti příběh někdy nějak ukončit. Začnou tak vypadávat některé souvislosti a to, na co člověk od začátku čeká, že bude nakonec vysvětleno, zůstane nedořečeno. A to nemluvím  o tom, že fyzik nebo astronom u takového filmu musí trpět jako zvíře (asi podobně, jako lékař u filmu z nemocničního prostředí), což je ale nezbytná daň za přístupnost a atraktivitu pro širší publikum, než Stephen Hawking a Sheldon Cooper.

Vzhledem k tomu, že v příběhu nejde o nic menšího, než o vyhynutí lidstva., je třeba ocenit, že se tvůrci obešli bez náboženství a bez velkých otázek života a tak vůbec; ne, že by nebyly přítomny absolutně, ale nejsou dominantní a dají se ignorovat. Za zmínku stojí poselství, že člověk buď už odrostl, nebo ještě nedorostl, uvědomění si instinktu zachování druhu, ale když dojde na lámání chleba, tak sobectví zvítězí na rozumem a nad sebeobětováním (takže žádní barvotiskoví hrdinové, další plus), na kterou sice také dojde, ale až v okamžiku, když není jiné cesty a je pozdě vývoj událostí rozumem korigovat; nakonec se tedy ukáže, že to tak stejně bylo nejlepší, protože jinak by se nestalo, co se stát muselo, aby to dobře dopadlo (že by osud?!). Další inspirací k zamyšlení je vztah člověka k technovědě, protože to buď byla technika, kdo lidstvo přivedl do existenčních problémů, nebo k ní alespoň lidstvo ztratilo důvěru a začalo ji považovat za nebezpečný luxus, ale nakonec je to právě věda a technika, provozovaná tajně navzdory veřejnému mínění, co lidstvo zachrání.

Prozření na závěr: singularita je nový deus ex machina.

Advertisements

12 comments

  1. Trpaslík z Trpasloje

    Myslím, že ani pro fyzika nebo astronoma nebyl Interstellar zas tak velké utrpení; zejména jsou-li srovnávací základnou jiné sci-fi filmy z poslední doby. Dnes se totiž za sci-fi považuje i kdejaké fantasy.
    Pro mě je Interstellar hlavně velmi chytrý remake Kubrickovy 2001.
    Mimochodem, je škoda tento film nevidět v IMAXu.

    • Tribun

      Těch aluzí na Odyseu jsem si všiml (o remake v žádném případě nejde), ale nakonec jsem o nich nepsal. Na co jsem ale vyloženě zapomněl, jsou roboti, kteří se ani nerozbijí, ani nevzbouří, ale až do konce poctivě spolupracují.

    • Tribun

      Pehe se nezdá, ale zachází docela daleko, a to hledání boha a transcendentna je až křečovité. Ten postřeh s ženskou hrdinkou je dobrý, ale to není nic nového, ta byla už v prvním Vetřelci, a bylo to přesně, co ho udělalo výjimečným.

  2. Budgie (@faajte)

    Tribune, proč si pouštíte filmy, které neví čím by měly ( a chtěly ) být, časoprostorový teserakt je při našem nedokonalém nastavení tak moc pravděpodobný, jakože křesťané konečně uvidí svého boha, který je bude po zásluze spravedlivě soudit :-) zkuste třebas tohle http://www.csfd.cz/film/410128-strycek-john/prehled/ žádné nabubřelé metafyzično s přesahem a přesto vydá za více skutečných emocí a reálného náhledu do lidské povahy než kdejaký složitě zamotaný a zbytečně předražený hollywoodský seriál – po tomhle movie musím připustit, že i američané stále umí točit zajímavé filmy, které nepotřebují marnivě velikou kasu. ..)

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s