O kauze Fénix jste už asi slyšeli všichni. Nejde v ní o nic menšího, než o obžalobu levicových aktivistů z terorismu. Nechme teď stranou, že se s největší pravděpodobností jedná o pseudokauzu vykonstruovanou (zřejmě na politickou objednávku) policejními agenty-provokatéry a uvažujme, že obžalovaní útok na vojenský vlak (zřejmě myšleno vlak s vojenským materiálem, protože vojenské vlaky u nás jezdili naposledy snad za Pražského povstání) skutečně plánovali a dokonce provedli.
Z mého laického pohledu by ani tak nešlo o terorismus, ale o sabotáž, poškozování cizí věci či obecné ohrožení, protože pod terorismem si představuji útok primárně směrovaný na civilisty a vedený s cílem co nejvíce jich zabít, či zranit.
Nicméně jsem už dost starý na to, abych věděl, že když jde o právo, jsou intuice a zdravý selský rozum zcela nepoužitelní pomocníci. Podíval jsem se proto do Trestního zákoníku na §311 Teroristický útok a jeho písmeno „a)“ (existuje ještě obdobný §312 Teror, který je podle mě totéž, jen stručnější a ještě gumovější), který zní následovně:
Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla,
a) provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví (…)
Pokračuje to ještě dál, ale tohle myslím stačí. Podstatné je, že se tam nikde nehovoří o rozsahu, brutalitě či metodách, ale jen a pouze o cíli. Jakýkoliv trestný čin, možná dokonce i pouhý přestupek, dovoluje zákon kvalifikovat jako terorismus, podaří-li se prokázat (zkonstruovat) úmysl poškodit ústavní zřízení České republiky, zastrašit obyvatelstvo či vydírat vládu.
Jinými slovy, odpálení bomby uprostřed davu jen tak pro zábavu z pohledu zákona terorismu není, protože není splněna podmínka úmyslu poškodit ústavní zřízení či zastrašit obyvatelstvo, zatímco přepadení policisty jakožto reprezentanta státu a jeho zřízení jako terorismu klasifikovat lze, pokud je motivováno politicky.
Paragraf o terorismu se paradoxně nemusí vztahovat na ty nejbrutálnější extrémně násilné činy s velkými počtem obětí, přitom ale dovoluje kriminalizovat téměř jakékoliv jednání antisystémové opozice směřující proti represivnímu aparátu státu.
Že chce stát bránit sám sebe je celkem pochopitelné, neměl by k tomu ale zneužívat paragrafy o terorismu, který by měl za všech okolností představovat jednání, na jehož nepřijatelnosti, nemravnosti a trestuhodnosti bychom se měli shodnout všichni na základě prostě lidském, nikoliv politickém.
Tribun 
Celé je to směšné, kdyby stát chtěl trestat levicovy extremismus, stačilo by aby se zacetl občas do internetových diskusí o oslavách Stalina a Beriji nebo zabrousila na servery s překlady kázání KGBackebo politruka Pjakina, kde se mj. vyjádřil, že invaze vojsk SSSR do Ceskoslovenska byla oprávněná, protože tu vládli fasisticti exponenti Sudetaku mající za cíl pripojit CSSR k Bavorsku pod taktovkou CIA. :-)
Paragraf na to máme a tak gumový jako ten o terorismu. Podpora hnutí potlačující lidská práva a občanské svobody. Dnes to nejsou jen stalinsti staromilci, ale už i postkomuniste Zemanova typu a Klausova konzervativního nacionalismu.
Kéžby, kéžby! tomu tak bylo, Tribune, kéžby nás pámbu při lidskosti a smyslu pro absurdno a černý humor zachovati ráčil…
Ale obávám se, že je hůř. Že svět už směřuje někam jinam. My ještě v naší kotlince aspoň soudíme, dohadujeme se a na veřejnost nějaké důkazy taháme, jsme tak zpozdilí… svět už pokročil, nepotřebuje ověřovat důkazy a tahat se s nějakými soudy, stačí jen pověst o nějakém videu, jen řeči o přípravě….
http: //zahranicni.eurozpravy.cz/amerika/165176-kanadska-policie-zastrelila-mladika-podezreleho-z-pripravy-teroristickeho-utoku/
Je šílené číst diskuze, ve kterých lidi schvalují zabití za pouhý úmysl…
Vždyť v tom případě bychom se museli rozloučit se všemi muži. Copak jsou mezi nimi jedinci, kteří nikdy neměli nějaký úmysl? :-)
Ten muž oznámil svůj úmysl zabít co nejvíc lidí.
Zajímalo by mě, jak byste to řešila vy. Počkala byste, až vyleze z domu mezi lidi a půjde na věc?
Takhle to policie podle mne řešila s ohledem na možné oběti. Je pravděpodobné, že dala vyklidit dům, kde ten člověk bydlel, aby nikdo další nezahynul. Policisti vystřelili ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že muž chce odpálit nálož. Nešlo o pouhé podezření, úmysl byl jasný.
Když se vám chce bez přemýšlení věřit všemu co se píše…
jestli bych počkala až vyjde z domu a půjde na věc…. Jako mezi náma, vy si fakt myslíte že lidi vycházejí z domu jen proto aby šli na věc? ….no sranda hned po ránu, díky :-)
To jako mám věřit tomu že policie si čte na sociálních sítích a pak někam vtrhne, aniž by ve skutečnosti věděla jestli tam nějaká nálož vůbec je, jak je velká, v jakém je stavu, jestli ji nestihne odpálit dřív než tam vtrhnou? s takovým rizikem ???? to snad ne,….podle nějakého videa, které mohl natočit kdokoliv, kdekoliv….
Mně by se líbilo, kdyby ho chvíli sledovali, a pak – protože je léto a ven se chodí v tričku a kraťasech, na něho někde venku hodili síť, dovlekli ho k vyslechu, a mezitím mu prohledali dům. Jestli tam vůbec něco je.
Pokud ho nesledovali, tak šli naslepo. A v tom případě mohlo být třeba hodně hůř.
Nebo jen tak střelili někoho kdo protestoval…proti čemu? Víme to ?
prdlačky víme. Tak málo víme. Tak jak můžeme říkat, že ho zabili dobře?
Jakože jestli měl úmysl….
když si pročtu jen diskuzi na novinkách, našla bych takových úmyslů…
„… narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu …“ hovoří za vše.
Každý z nás je potenciální terorista.
Kdo v úmyslu blablabla zastrašit obyvatelstvo blablabla
a) provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví (…)
Vždyť to tam máte, Tribune. Tak jak můžete vážně tvrdit, že odpálení bomby uprostřed davu není z pohledu zákona terorismus? To je přece čítankový příklad zastrašování obyvatelstva.
A kde berete přesvědčení, že zákon dovoluje kriminalizovat téměř jakékoliv jednání antisystémové opozice směřující proti represivnímu aparátu státu? Téměř jakékoli? Vždyť tam píšou, že jde o násilné jednání.
Jestli jste měl na mysli nějaké jiné paragrafy, citujte je.
Ale kdo se uchýlí k násilí, ať už se považuje za antisystémovou opozici anebo za armádu spásy, nechť je kriminalizován.
Ale vždyť to píši snad jasně: když to odpálí pro zábavu, a ne aby zastrašoval.
No tak to si děláte srandu z nás.
Nebo si ji bude dělat ten člověk u soudu? Bude tvrdit, že odpálil bombu s cílem zabít a zranit lidi a že to dělal pro zábavu. Soud mu to uvěří a než ho odsoudí za vícenásobnou vraždu, z výčtu skutkových podstat vynechá terorismus, jen aby mu udělal radost.
Ne pro radost, ale proto, že mu to nebude schopen prokázat.
Vrah může uvádět pohnutky, jaké chce, soud mu nemusí věřit.
Ale musí prokázat. To jsou základy toho tzv. právního státu.
Prokázat pohnutky?
U bombového útoku?
Asi pořád nechápu, o co vám jde. Když někdo odpálí na veřejnosti výbušninu a zabije a zraní spoustu lidí a další lidi vyděsí, jaké jiné může mít reálné pohnutky, než zabít a zranit spoustu lidí a další lidi vyděsit?
Leda něco navíc, třeba dostat se do zpráv.
Chcete posudek psychologa nebo psychiatra, který potvrdí, že dotyčný je chorobný lhář anebo že se baví fabulací motivů a zdržováním soudu?
Nebo jak se dá prokázat úmysl něco udělat lépe než důkazem, že to ten člověk udělal?
Pochopila bych, kdybyste byl proti tomu, aby byl jako terorista souzen člověk, kterému něco bouchlo omylem, nějakou náhodou, když chtěl odpálit nálož v době, kdy na místě nikdo nebude, chtěl třeba jen podvést pojišťovnu nebo tak něco. Ale nevím, proč z toho chcete dostat toho, kdo provedl úmyslný vražedný útok.
Já jen poukazuji na to, jak to vidí zákon. A ke svému velkému údivu zjišťuji, jak málo lidé vědí o podstatě toho vzývaného právního státu.
A skutečně je třeba prokazovat, že odpálení nálože v davu lidí způsobí zastrašení přeživších? Strach je přeci přirozená reakce na ohrožení…
Zatím bylo prokazování úmyslu nezbytné, no brzy se to možná změní, protože civilizaci si právem rozvracet nedáme.
V tomto případě je umysl jasný a žádný psycholog vám neřekne jiný než je to, co vám už předtím řekla třešeň. Právě proto, že si právní pozitivismus nedáme rozvracet iracionalnimi esoterickymi předpoklady nějakých možných bizarních úmyslu, je v tomto případě umysl jasný.
Podobne jako když by se měl soudit tajemnikovi MNV co kulaka proti tehdejšímu zákonu vystehoval (násilně deportoval), takze by musel soud dokazovat jiný důvod nez tridni nenavist případně zistny zájem, mel-li si třeba jeho dům nechat přiřadit sobě samému k užívání, jak by se u majetkových krádeži přikryté dekrety o znárodnění, také mohlo říkat.
Ohledně nutnosti prokázat úmysl doporučuji k přečtení tohle: http://karasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=446321
Ono sice v daném případě (konkrétně jde o ten první s použitím střelné zbraně) bylo rozhodnutí soudce zjevně špatné, nicméně o tom, čím soudce může svůj rozsudek odůvodnit to vypovídá vcelku solidně i tak…
Přesně v souladu s prvním v článku popsaným případem, resp. zdůvodněním rozsudku lze tvrdit, že použije-li někdo nástražný výbušný systém, ví, k čemu je tento určen a zná následky, které takový čin má. A právě tím se má úmysl za prokázaný. Vcelku logicky nutno dodat…
Úmysl spáchat čin jistě, ale úmysl zastrašit či narušit?
Zastrašení lidí a narušení chodu společnosti je ale nedílnou součástí takového činu, tribune. Námitku, že pachatel snad nevěděl, že svým svým činem může zastrašovat a narušovat, nebo že snad nechtěl těchto efektů dosáhnout, nelze brát vážně v momentě, kdy je strach přirozenou reakcí na jeho čin.
Nemluvě tedy o tom, že konkrétně v případě nástražných výbušných systémů si dnes lze obrázek o následcích udělat pozorováním desítek, ne-li stovek případů…
Viz moje odpovědi Třešni. Zní to logicky, ale naivně logicky, obávám se, že logika našeho práva je jiná.
…pročež jsem sem dával ten odkaz na článek, v němž celkem jasně stojí, že čeští soudci přesně touto logikou svá rozhodnutí zdůvodňují…
Tribune, tentokrát souhlas ke kterému ani nemám co dodat.
A já už začínal být přesvědčený že se snad takové chvíle ani nedožiji.
Jde o tradiční legislativní konstrukci, ve které je zakládní přitěžující okolností úmysl. Pro srovnání se stačí podívat do trestního zákoníku z roku 1961, v němž se teror definuje takto: „Kdo v úmyslu poškodit společenské a státní zřízení republiky jiného úmyslně usmrtí nebo se o to pokusí…“, resp.: „Kdo v úmyslu odstrašit jiného od aktivní účasti na plnění úkolů socialistické společnosti nebo mu takovou činnost znemožnit někomu ublíží na zdraví, způsobí škodu nebo jinou závažnou újmu anebo se o to pokusí…“
Ze sabotáže by je mohli obžalovat pouze v případě, kdyby k tomu činu opravdu došlo (zase stejně je to už v tr.z. 1961). Soud by se měl ale zabývat i činností policejních agentů, protože trestná je už výroba výbušnin, veřejné podněcování k teroristickému útoku a finanční, materiální nebo jiná podpora teroristické skupiny. Ta konkrétní kauza je sice hodně bizarní, ale klidně si dovedu představit následující situaci: Policie kvůli infiltraci někomu dodá průmyslové trhaviny. No a ten, protože si s policií hraje, je pak použije k úplně jinému útoku, než o jakém mluvil před těmi agenty. Hodně by mě proto zajímalo, jestli se tyto postupy nějak řeší i ve směrnicích příslušných bezpečnostních složek. Kauza Fénix je podle mě současně i výzvou pro Poslaneckou sněmovnu, která ze zákona kontroluje bezpečnostní služby, aby se začala zabývat tím, kam až lze (a technicky jak) v podobných situacích zajít. To mi připadá mnohem důležitější než známý poznatek, že každý režim má zákony na ochranu vlastního zřízení, no a že obecně formulované zákony vždycky bývají hodně gumové.
Jen pro zajímavost: dostala nakonec Hepnarovic Olinka špagát za masovou vraždu nebo za terorismus? A jak to viděly její oběti (plus pozůstalí)?
Tribune, prosím, pokuste se tedy popsat motiv člověka, který odpálí bombu a zabije tím spoustu lidí, aby to ve vašich očích nebyl terorismus.
Vynechte tu zábavu. Protože i terorista se u toho, co dělá, může bavit.
Napadlo mne jediné /mám to odkoukané z béčkových seriálů/: že se někdo za teroristu vydává, aby zakryl úkladnou vraždu konkrétní osoby v davu.
Jak říká Chesterton: Kam nejlépe schovat mrtvolu? Přece do hromady jiných mrtvol.
To by pak kvalifikaci činu mohlo změnit.
Odporná mnohonásobná vražda s tak nízkými pohnutkami by si zasloužila vyšší trest než prostý a přímočarý teror.
To je pořád dokola… Nejde o moje oči, ale o oči zákona.
To, o čem vám tu povídám, je oko zákona viděno mým okem.
Mohu se přirozeně mýlit. Asi by to přece jen chtělo nějaký rozsudek, na kterém byste demonstroval, že to zákon viděl odlišně.
Skutková podstata vyžaduje úmysl. Okolnosti, příprava a provedení činu o úmyslu svědčí lépe než řeči pachatele. Ten může všechno popřít, odvolávat se na vyšší princip, předstírat šílenství. Přesto může být za pomoci přímých a nepřímých důkazů usvědčen a odsouzen. To se netýká jen terorismu.
Jednoduše vražda vs. zabití. Rozdíl je jen v úmyslu účelu, nikoliv provedení.
Jenže vy od počátku popíráte, že způsob provedení plus příprava na čin svědčí o úmyslu.
Soud se musí na čin dívat komplexně.
Má-li před sebou člověka, který podpálil dům, neodůvodní rozsudek pouhým nezpochybnitelným faktem, že pachatel škrtnul sirkou. Musí ověřit, jestli se na to připravoval /třeba často obcházel kolem a den před požárem koupil benzín do kanystru/, jestli se o něco podobného pokoušel dřív, jestli o tom s někým mluvil.
Pak si taky objedná psychiatrický posudek.
Atd.
I při zvažování, jestli jde o zabití nebo vraždu, může hrát způsob provedení a další okolnosti rozhodující roli. Na rozdíl od toho, co prohlašuje obviněný.