Evropou obchází strašidlo NWO – New World Order, nového světového řádu. A nejenom Evropou, ale i Severní Amerikou, všude tam – a možná i leckde jinde – se lidé bojí spiknutí elit k ovládnutí světa (jako by ho beztak neovládaly), celosvětové vlády, globální diktatury, depopulace, etc.
Jsem rozhodně dalek toho považovat vládu jednoho procenta jedním procentem pro jedno procento za kdovíjaké terno zbývajících 99 procent a za fandu imperialismu (té nejvyšší formy kapitalismu) mne může považovat jen naprostý ignorant, ale přesto se nemohu ubránit pochybnostem, zda bychom si spíš než na NWO neměli dávat pozor na OWO – Old World Order, starý světový pořádek.
Nedává přece smysl, abychom ve strachu před chimérou spiknutí bránili pořádek založený na nacionalismu, rasismu a sexismu, svět náboženské nenávist, svět konfrontací a konfliktů, svět vykořisťování a krysích závodů, svět, kde ženská patří k plotně, potrat je trestný čin i když je plod těžce poškozen či je početí důsledkem znásilnění, svět, ve kterém je kriminalizována homosexualita a děti jsou raději drženy v ústavech bez rodičů, než aby měly dva „tatínky“, svět ve kterém chlap, který nepije a nebije není chlap.
Jestli bychom nakonec ten NWO neměli risknout a zaměřit se spíš na to, jak ho udělat po svém, tak aby byl dobrý pro lidi, svět bez válek, vykořisťování a nerovnosti, než se mu pokoušet za každou cenu zabránit, což je beztak nemožné, protože naše technologie i planeta jako taková se mění příliš na to, abychom si mohli dovolit nereagovat nějaký ten NWO nehledat.
Tribun 
Tož taky se hlásím k něčemu novějšímu než je fasisto-postkomunismus.
Tak mě napadá jestli není ta cena v podobě imperialismu a sociální nerovnosti vlastně malá? Pokud se mezi plusy NWO bude počítat světový mír (kdo by boural svoje továrny, že) a plošná emancipace* tak ty mínusy půjdou přežít. Jistě, zlatému poválečnému věku sociálně štědrých západoevropských demokracií, se to nevyrovná, ale oproti celé kruté historii může být i NWO ráj.
kapitalismus je vlastně neuvěřitelně spravedlivý – snaží se okrást každého stejně (maximálně jak to jde) a každý má pro něj stejně mizivou hodnotu (hodnotu práceschopnosti)
A co se vylepšitelnosti týče, tak OWO je z imunní proti humánnosti (ověřeno historií) a elity mají spousty vyzkoušených pák, jak překazit organizaci zdola. Nicméně NWO je velká neznámá jak pro nás dole, tak pro ty nahoře – máme tedy šanci vymyslet něco, na co se nestihnou připravit než je to pohltí :-)
No, nejsem si zrovna jist, že by výsledkem úsilí tzv. NWO mohl být světový mír. Patří-li mezi metody NWO rozsévání nestability, kde to jen jde, máme výsledky pěkně před očima. Nejprve je nutno rozehrát co nejvíce konfliktů, aby pak zavládl mír na věčné časy? Za dávných časů se s notnou dávkou ironie zpívávalo:
Až ten proletariát
svrhne kapitalistický řád,
nastanou překrásné chvíle,
jak napsal Marx ve svém díle…
Nějak mi ten předpoklad že NWO může zajistit nekonečný ráj připadá stejně věrohodný…
Halt to nebude nový světový řád, ale starý světové neřád.
Jenže metody rozsévání nestability jsou nástrojem hromadění majetku, protože „nejlíp se nakupuje pokud v ulicích teče krev“ (Rockefeller) Ale to přestane být rentabilní v okamžiku, kdy chaos způsobí elitě větší ztráty jak přinese zisku.
Budiž příkladem to, že Exxon mobile šlápnul na krk americké administrativě, když přemýšleli nad tím, že by vletěli na Krym (resp. podpořili lidové povstání nebo nad čím se to uvažovalo), protože tam nainvestoval moc peněz a mohl by přijít o nastavěné plynovody a infrastrukturu.
A tenhle trend bude pokračovat – v podstatě jsme chránění ve stínu velkých peněz, protože velcí kluci si navzájem do fabrik střílet nechtějí.
Z toho Vašeho výčtu se někam ztratila xenofobie, islamofobie i arachnofobie. Je jedno, jak si tak zvaná „liberální levice“ říká. Pořád naplňuje striktně pravicovou agendu
Na tohle uvědomělé zmatení pojmů jednou dojedeme. Pravicovou agendu naplňuje konzervatismus, i kdyby to byl konzervatismus bolševický.
Ten nábor pro docenta Konvičku děláte za odměnu nebo z čistého idealismu? Ono to okázalé ignorování trablů většině lidí společných totiž ničím jiným není.
Jakých trablů? Jediný trabl v souvislosti s Konvičkou je Konvička sám. A pak ti, co si myslí, že on nějaké trable řeší. Opravdové trable budeme mít, až si půjdeme s ostatními chudáky navzájem po krku kvůli barvě pleti nebo kvůli tomu, že my jíme boží tělo s omáčky a oni bez omáčky, a ti nahoře budou mít zatím pré a k tomu dobrou zábavu, jak se navzájem žereme a ještě jsme při tom pyšní, jak jsme jim nesedli na lep. Tři synové Svatoplukovi, vzpomínáte na tu pověst?
Zkuste si zjistit, jaké má pocity člověk, který dlouhodobě nemůže sehnat slušnou placenou práci, když potká demonstraci za – řekněme – práva zvířat?
Asi by mu nejraději rozbil hubu, že? Ale jak mu to pomůže získat práci? Nebylo by efektivnější, kdyby se domluvili a šli příště demonstrovat za lepší pracovní podmínky ve dvou, než aby tem nebyl nikdy, protože ten bez práce byl náhodou menší, než ten od zvířat, a leží tudíž s rozbitým nosem ve špitále a na demonstraci nemůže? Není mi znám případ, kdy by se jeden problém vyřešil tím, že se neřeší jiný.
Pochopil jste to úplně správně: ttím, že se ignorují problémy pramenící z kapitalismu, se nevyřeší ani problém čuněte určeného k jídlu ani problémy menšinových sexuálních preferencí. Problémy dlouhodobě nezaměstnaného heterosexuálního bílého muže je přece beznadějně nemoderní. To taková afroamerická lesbická matka samoživitelka to by pane bylo něco.
Nahrazovat neatraktivní problém problémem který je momentálně v kursu, to je nahánění těch ignorovaných třeba k těm náckům. Víme to oba.
Problémy pramenící z kapitalismu nelze řešit tím, že si půjdeme vzájemně po krku, aby před námi byl kapitalismus v bezpečí. Problémy bílého heterosexuálního nezaměstnaného muže se nedaří řešit právě proto, že odmítáme uznat, že jsou jedné povahy s problémy lesbických černošských samoživitelek a že buď vyřešíme oba problémy, nebo žádný. (A tou podstatou je vykořisťování a ideál nerovnosti.)
Ad Tribun 7.9.2016 – 19:12:
Vybírat z celku (kapitalismem neustále ohrožovaných lidí) jednotlivosti, které jsou právě v kursu (to jest společensky přijatelné). Rozhodně je účinnější získat veřejnou podporu pro nezaměstnaného člověka (prostě člověka), než pro příslušníka nějaké (mediálně preferované) menšiny. Poukazováním na něčí výlučnost tak trochu (dost značně) uráží ty málo výlučné. Dobře situovaný mladý transka, který nemůže sehnat oblíbenou značku zubní pasty je přece mediálně mnohem zajímavější.
Není třeba si navzájem jít po krku, úplně postačí strhnout na sebe většinu pozornosti. Naši politici se občas ohánějí pojmem „nesystémové řešení“. Ten Váš sáhodlouhý seznam partikularit je jedním z nich.
Tohle už je snad závist, nebo co. Vždyť jste to vy, kdo z celku kapitalismem neustále ohrožovaných lidí vybírá ty bílé heterosexuální nezaměstnané muže a každého jiného se snaží vytěsnit a zdiskreditovat. Jako bílý heterosexuální muž máte pořád v naší společnosti silnější pozici, než žena samoživitelka, to je prostě fakt. Stačí nesedět na prdeli, nevymlouvat se na pozitivní diskriminaci a něco dělat.
Ad Tribun 8.9.2016 – 08:46:
K tomu už opravdu není co dodat.
Ale my jim přece nepůjdeme po krku kvůli barvě pleti. My jim půjdeme po krku proto, že my jsme tu doma a oni ne. Když se mi někdo nabourá domů proti mojí vůli, jít mu po krku je naprosto legitimní, ať už je to Němec nebo Rusák nebo Arab nebo černoch. Arabové a černoši mají jen tu smůlu, že jejich cizota je na první pohled patrná, zatímco Němce a Rusáka nepoznáte, dokud neotevřou hubu.
Samozřejmě by se dalo namítnout, že nemáme soudit skupiny, ale jednotlivce. Jenomže to je cesta do pekel. Na světě je tolik lidí, že přebírat je jako čočku je práce na plný úvazek. Nezbývá, než vyloučit ty, kteří se nám nelíbí na první pohled, a přebírat jen ty, kteří jsou nám od pohledu sympatičtí. I když vyloučíme veškeré muslimy a veškeré černochy, pořád nám zbyde víc než dost potenciálních kamarádů, spojenců a obchodních partnerů. S lidmi, kteří mají průměrné IQ osmdesát a jsou zvyklí trávit většinu dne sezením pod baobabem, si nemáme co říct a venkoncem vzato tedy není jediný důvod se s nimi vůbec bavit, natož si je pouštět domů. Ne proto, že mají černou kůži, ale jednoduše proto, že je tady k ničemu nepotřebujeme.
Kdyby nám měli co smysluplného nabídnout, nemuseli by přece migrovat do Evropy.
Moc pěkná apoteóza předsudků. Přesně takhle přemýšlí ti Britové, co zabíjejí Poláky, nebo Rakušáci, co si dávají do kvelbů cedule „Češi, nekraďte tady!“ Jak se vám líbí být takhle zaškatulkován? To jeden takhle rozumně paušálně přemýšlel a vymyslel Osvětim.
Opravdu je vám milejší bílý blbec, než černý inteligent? Co když ten černý pod tím baobabem sedí, protože mu bílý nedovolí sedět v kanceláři za stolem? Co když je to jeho sezení moudřejší a k životnímu prostředí šetrnější, než to naše pachtění se za mamonem a úspěchem?
Opravdu je podle vás rozumné zadělávat na konflikty kádrováním a rozdělováním lidí? Není snad lepší mít dva přátele, než jednoho přítele a jednoho nepřítele?
No a konečně, kde jsme se tady vzali, že jsme tady doma? Nebylo to náhodou tak, že když jsme utíkali z východních pláních, tak jsme se tady zastavili a už tu zůstali? Proč jsme tady víc doma, než třeba Germáni, kteří tu žili před námi? Takhle argumentace, to je zahrávání si s ohněm.
Kde máte bílého inteligenta (například filosofa) a černého zločince (třeba toho, co masakruje lidi ze sousedního kmene mačetou)?
Ve velkém příběhu o údělu bílého muže.
To jsou argumenty jak v klubu mladých konzervativců.
Co kdybych vás poslal do nějaké jiné země, kde mají negry rádi?
Nemusel byste tady s námi-xenofoby trpět.
Je to samozřejmě blbost, jste tady doma, stejně jako třeba já.
Můžete pak vyjadřovat svůj politický názor, a vkládat politickou moc jednoho volebního hlasu do svého zástupce pomocí voleb.
Ale nemůžete si uzurpovat právo na jedinou pravdu.
Samozřejmě, váš politický názor je krytý oficiálními politickými kruhy EU, které by ho chtěli násilím vnutit ostatním, a tedy jste v určité výhodě.
To je ale možné jen proto, že jste otrok velkokapitálu, že jim sloužíte a ve vašem případě buď levně, nebo dokonce zadarmo.
Ale být otrokem je ošemetná věc, protože nyní se svým pánům hodíte, ale až vás nebudou potřebovat, tak vás hodí přes palubu i s vaším bláznovstvím!
A dráty na hranicích, ty nejsou násilí?
Já jsem tady sice doma, ale to ještě neznamená, že by tu nemohl být doma ještě někdo jiný, velká a bohatá země jsme na to dost. Teď už je ale pozdě, protože kdo teď přijde, tak bude zocelený a zdevastovaný odmítáním, ponižováním, čekáním…
Docela by mne ovšem zajímalo, jak bych se podle vás musel projevovat, abyste mne nepovažoval za „otroka kapitálu“? Snad tím, že mu půjdu na ruku praním se druhým, aby on mohl být ten třetí, který se směje? Tím, že se budu bát, že budu nenávidět, že uteču k třídnímu a rasovému vidění světa?
Pocit domova je možná dán tím, že jsme odnikud neutíkali, ale odvěkyvěků jsme skutečně žili tady. To germáni se potulovali po území Keltů, a trochu pobyli i v zemi Bójů. Takhle nás ti přišelci označovali, nebo ne? Takže země Bójů tady byla dřív než oni, ne :-). A starší keltské a slovanské osídlení je doloženo i pod německými dějinami:-)
A navíc je náš původ podložen i genetickým výzkumem.
Takže, proč ne, proč se nehlásit hrdě k tak dlouhé tradici, a nechovat se jako domácí pán. Přátele můžu mít i daleko, nemusí všichni chodit ke mně domů.
Vedle vás je i Palacký břídil. Ale budiž. Pořád ale zůstává otázka, kde se tu vzali ti Keltové? A co máme s těmi Bóji (což byli mimochodem právě ti Keltové) společného, co máme společného s původními Slovany? Geneticky ani kulturně už vůbec nic. A to, že už staletí žijeme tady, není právo, ale výsada. I uprchlíci by jistě raději žili doma, než v lágru nebo na cestě, jen kdyby to bylo alespoň trochu možné. Ale jak chcete žít v bídě, bez jídla a bez vody, zato denně pod záplavou střel?
Kde se tu vzali Keltové? Půjdeme-li touhle cestou, dostaneme se k prvokům a oceánům, nebo do Edenu – to jsou jediná místa, která bychom mohli považovat za skutečný domov člověka, asi ? :-)
Jsme prostě potomky těch, kdo tuto zemi osidlovali po tisíciletí, ta zem je plná kostí a krve těch kco tu žili a bojovali, kolikrát bez jídla a vody, zato pod záplavou střel…a žili, přežívali, znovu budovali…ta výsada že tomuhle můžeme říkat domov je tvrdě vydřená a dává nám právo svůj domov bránit, a určovat pravidla pro nově přicházející. To je vše, nic složitého na tom není :-)
z vašeho pohledu nemáme právo říkat že je naše, a ti kdo přicházejí, mají právo tuhle zem získat?
Ale proč by se tahle země měla měnit na další arabskou nebo africkou zemi, když oni nemají rádi ani tu svoji vlastní zem, nemají zájem ji budovat, obnovovat, přestat válčit.
Mohli-li jsme si ji vydřít my, může si ji vydřít kdokoliv další, kdo bude větší dříč. Jak chcete zajistit, aby dějiny končily námi?
„Kde se tu vzali Keltové? Půjdeme-li touhle cestou, dostaneme se k prvokům a oceánům, nebo do Edenu – to jsou jediná místa, která bychom mohli považovat za skutečný domov člověka, asi ? :-)“
Půjdeme-li touto zpětnou cestou, dostaneme se do Afriky.
No právě. A proto bychom se na ní neměli vůbec vydávat, protože když už jednou vyrazíme, tak nemůžeme skončit po prvním kroku, chceme-li být poctivý. A nechceme-li, pak žádné argumenty ani nepotřebujeme.
No a to je taková zvláštní věc, to předávání dědictví – člvoěk ho chce předat někomu, kdo se o něj bude dobře starat. Když už bych někomu měla předat dějiny a tuhle zem, nevadilo by mi předat ji Vietnamcům. Věřím že by tvrdě dřeli aby tuhle zemi udrželi pěknou i úrodnou. Ti lidé přišli ze země, která hořela, přišli přímo z pekla. Pracují tady a studují, ale od začátku nepožadují nic na co by si nevydělali. A tolerují naše tradice. Jsou tak zvyklí.
Zatímco teď přicházejí jiní, kteří říkají – já potřebuju, dejte mi, vezmu si to, a vaše tradice a zákony si strčte někam.
Ten rozdíl je obrovský. A žádné akademické debaty na něm nic nezmění.
Proč dávat někom jen proto, že chce, jaký to má smysl?
Ano, ten rozdíl je obrovský: Vietnamci dostali šanci, ale ti, kteří utíkají před peklem dnes, narážení na zavřené dveře, předsudky a totální odlidštění.
Nevím, na co vlastně reagujete tím vaším stereotypním prohlašováním levicového liberála za největšího škůdce lidstva, ale čím dál víc mi tím připomínáte V.K. seniora. Junior zatím jeho kvalit nedosahuje, ale taky dělá, co může. Jestli oba slyší to samé, čím se ohánějí, jen jakoby zleva, srdce jim musí plesat.
Váš názor na Slavoje Žižeka s Janem Kellerem sice neznám, ale tihle dva pánové si toho všimli už dávno (i když majitele tohoto blogu znát asi nebudou). Pojem afroamerická lesbická matka samoživitelka objevil dřive jmenovaný. Házet mne do jednoho pytle s tatíčkem profesorem je tak trochu podpásovka.
Takže začneme škrtat přívlastky, až škrtneme člověka jako takového?
Nerevare, možná je případnější házet vás do jednoho pytle s „profesorem“ než Žižeka s Kellerem.
Kromě toho vám doporučuju přečíst tu Žižekovu stať, kde se nachází vaše oblíbená afroamerická matka samoživitelka, a pokusit se pochopit, co tím vlastně říkal.
A to je která, že bych si ji také přečetl?
Najdete to třeba tady:
http://documents.tips/documents/podkova-nade-dvermi-s-zizek.html
Konkrétně je to esej Postpolitický Denkverbot.
Ano, přiznávám hrubou chybu na mé straně: připustil jsem, že se diskuse zvrhla v metání foliantů po oponentech. Má chyba, příště si budu muset dát větší pozor.
(Jinak ovšem děkuji za odkaz, mnohé části pro mne byly dosud neznámé. Ale filosofem Žižekem zmiňovaný iracionální hněv přiživovaný promyšlenou partikularizací má mnoho společného s rostoucí popularitou jistého docenta v Česku. Kupodivu, sociolog Keller se ke stejnému jevu dostává tak nějak ze strany opačné – v „Posvícení bezdomovců“. Co je neslušného tato dvě jména vyslovit současně?)
Takze naplneni idealu velkokapitalu- tvorba uniformniho zamestnance, nezatizeneho svoji biologickou podstatou. Zajemcum doporucuji precist Brave New World od Huxleye, tam je tahle volba mezi nespravedlnosti a Novym clovekem popsana velmi dobre.
A jinak to docela chapu, jedna se o klasicke vyusteni levicoveho modernistickeho dilematu, treba i za cenu spolceni se s velkokapitalem. Tohle provedla levice v dejinach uz nekolikrat a pokazde ji z toho musel vysekavat zase velkokapital, pricemz si vydatne namastil kapsu :o)
Holt co se skadliva, to se rado ma…
Neříkal bych tomu uniformita, ale využití toho, co nás spojuje, místo bazírování na tom, co by nás mohlo rozdělovat. Rozděl a panuj, vzpomínáte, Saxi? Kapitál už globální je, čelit mu může jedině globální „proletář“.
Nojo, globální kapitál, globální proletář, čili globální konflikt… Jen tak na okraj – když bylo zle, nakonec se internacionalisté proměnili v upřímné národovce – na těch pár nezlomných pak už jen stačily lágry.
Jenže upřímní národovci od začátku jsou k těm lágrům zkratka.
„Kapitál už globální je, čelit mu může jedině globální „proletář“.“
Doporucuji sahnout do etymologickeho slovniku: proles = potomstvo; proletar = clovek slouzici statu pouze tim, ze ma deti, jezto je jinak zcela nemajetny a osvobozeny od dani.
Samozrejme ze proletariat uz neni, ten skoncil nekdy v 50.- 60. letech minuleho stoleti; Marx ho kdysi predefinoval, vzhledem k okolnosten, na cloveka bez vztahu k vyrobnim prostredkum. Coz neni chybne, ale posunuje to cely problem smerem, ktery dnes neni aktualni.
Hledat reseni vudci globalnimu kapitalu v tom, ze se vsichni zproletarizujeme, to mi neprijde jako nejstastnejsi reseni. A nejde samozrejme jen o to, ze by vam sebrali „vsechno“, ale ze vas zaroven preprogramuji, a to i fyziologicky.
Mozna se proletari zbavi sexismu mezi sebou, ale o to horsi bude sexualni nasili pachane na nich a to neprimo, neustalym opakovanim toho, ze jsou sexisticka prasatka. Coz se deje uz dneska a reknu vam uprimne, nekdy mam tim prasatkem se opravdu chut stat, kdyz uz mi nekdo apriorne a neustale predhazuje, ze jim opravdu jsem.
A nevim, proc zacinat zrovna v Evrope, kde se zadna z hruz vami popisovana nedeje, anebo vyjimecne. Jak chcete treba prestat kriminalizovat nabozenstvi (svet nabozenske nenavisti), kdyz nektere casti verouky nejsou slucitelne s predstavou pravniho/ sekularniho statu (treba potraty ci homosexualita). Tady mate na vyber: bud branit potratu a kriminalizovat ho, anebo zenu nechat porodit a pak ji i s ditetem zavrit do vezeni, v lepsim pripade.
Techto neresitelnych konfliktu se da zbavit jen cestou reseni Gordickeho uzlu, tedy vzit to smahem a kolektivne.
Receno s Vaclavem Havlem: „To nam tedy ten boj za lidska prava pekne zacina!“
Opravdu se coby Evropan citim skoro urazen, kdyz mi tu predhazujete ten vycet nespravedlnosti. A pripomina mi to pravicovy bonmot „nakonec seberou zbrane jenom tem, kteri z nich nikdy nevystrelili“. Touhle vasi teorii se zenete do jeste vetsiho prusvihu, nezli je tu ted. Evropske obyvatelstvo je zdecimovane jak jen to jde a vy mu date na krk jeste kladu mravni viny za nejakou Banglades a nalezite ho zacnete trestat a prevychovavat. To me tedy moc optimismem nenaplnuje.
K tomuhle se chci ještě vrátit, ale kdyby zatím někdo jiný (napadá mě třeba Morybundus) měl co říct…
Však jsem také toho proletáře dal do uvozovek, protože vím, že je to termín dnes již nepřesný a zavádějící, ovšem zároveň alespoň bazálně srozumitelný. Mluvit o nevlastnících by bylo matoucí snad ještě víc (servisní elity jsou nevlastnické), hovořit Geonovou terminologií o systémovém subjektu a objektu by zase bylo pro většinu lidí nesrozumitelné. Ale snad by dobře posloužil prekariát, je sice rovněž zatím ne zcela zavedený, ale výstižný.
Planeta je jen jedna, je čím dál tím víc integrovaná a pokud si bude prekariát lebedit ve vzájemných rozmíškách, tak si bude lebedit i kapitál. Kapitál vydělává na externalitách a to je možné jen proto, že kapitál je globální, zatímco důsledky zůstávají lokální. Když budou i důsledky globální, bude šance kapitál zkrotit. Říkejte si tomu pro mě za mě světová revoluce.
Josef Heller tady
http://nestalinsky-marxismus.webnode.cz/
razí pojem „kognitariát“.
Ale s tím, že (ne)vlastnický vztah k výrobním prostředkům už nehraje žádnou roli a s argumentací postavením servisních elit v tomto ohledu nesouhlasím. Možná tu jde spíš o správnou definici servisních elit.
Podle teorie manažerské revoluce se vlastně ze servisních elit staly elity diskrétní a z bývalých diskrétních (vlastnických) elit elity servisní, které manažerům poskytují servis v tom smyslu, že vlastni materiální podmínky jejich moci.
To je s prominutím nesmysl už jenom tím, že se mám dívat na etymologii, když jde přitom o termín, který je jasně definován. Dokud bude existovat tržní vztah mezi prací a kapitálem, tak samozřejmě musí existovat i proletariát, i když se mu bude třeba moderněji říkat pracující třída. Mění se ale charakter práce, takže postupně mizí ta klasická dělnická třída. Na druhou stranu ale tím pádem můžete narazit třeba i na termíny učený prekariát (lidé kteří sice mají VŠ vzdělání, ale přesto se nomohu opdovídajícím způsobem uplatnit na trhu práce) nebo proletariát služeb. Jinak tradiční rozdíl mezi prekariátem a pracující třídou (termíny se sice mění, ale obsah zůstává) je v tom, co se označuje za reprodukci pracovní síly. Pokud pracujete v systému neplnohodnotné (prekarizované) práce, no tak samozřejmě nemůžete pořádně myslet třeba i na založení rodiny, odpovídající výchovu dětí atd. Stává se tak z toho celospolečenský problém, který je dneska nejvíce viditelný v zemích jižní Evropy (Španělsko, Itálie, Řecko).
No a ten zbytek Saxova koktejlu včetně Huxleovy hodně staré antiutopie je hoden objevu Ameriky. To, že zejména soc.dem. strany odložily svoji původní socialistickou vizi, přece není žádná novinka. Stalo se tu už v době poválečné prosperity, která se zejména v Německu tvářila tak, že by tu už měla zůstat na věčné časy. Strašení s vytvářením uniformovaného jedince je stará vesta, kterou se oháněla třeba církev svatá už v dobách, kam by se nejspíš ani Sax nechtěl vrátit. Samozřejmě nevím, jak to u nich v rodině funguje třeba v případě „ženy u plotny“, ale s tou modernitou je to zkrátka fikce, protože už dávno jde o samoprodukt konzumní společnosti, který se třeba ani ekologicky zeleně uvědomělým partajím nedaří zastavit; a dalo by se to říci i s podivem, protože tu kritiku společnosti, která vyrábí jenom pro stále větší spotřebu, jde najít už v tom doporučovaném Huxleovi. Takhle by se dalo pokračovat do nekonečna, ale nedává to smysl. Obvyklý konzumní žal v podobných případech je totiž hlavně o tom, že hodně lidí by sice rádo volilo levici, ale ke smůle samotné levice v tom předvolebním politickém guláši žádnou podobnou stranu nevidí. No to ta pomyslná levice fakt asi opláče, když na prakticky stejném konzumerismu je založen dnešní svět „tekuté modernity“. Mentálně je to přitom skoro jako s tím zmíněným sexem: Čím víc se bude tvrdit, že žena by neměla být vnímána jenom jako sexuální objekt, tím víc v některých chlapech bude růst na truc touha chovat se sexisticky. Silně pochybuji, že zrovna tohle je recept na řešení těch hodně tradičních problémů dneška (mzda, cena, zisk), ale pokud se někdo místo toho rozhodl slyšet jenom na hlas Sirén (oficiálně nastolované agendy), tak ho asi při tom permanentním nakupování předvolebních hamburgerů nebude nic jiného zajímat: Šmankote, založte už někdo pořádnou levicovou stranu, protože snad každý Čech, který dneska „bojuje“ proti systému sice nemusí nějaké ty proklamované, levicové hodnoty (ty se přece „vyprázdnily“), ale už jenom odmítáním rozvinuté kapitalistické výroby je přece ve skrytu své duše taky levičák! Sorry, takhle přímočaře to nefungovalo ani mezi těmi dvěmi Velkými evropskými válkami, a když kouknu na dnešní různé volební preference, tak to zatím naštěstí ani nevypadá, že by se ta pochmurná historie frustrované střední třídy dala díky jistým historickým zkušenostem tak snadno znovu zopakovat.
S dovolenim jedno OT pro XY, i kdyz OT ne uplne…
Tak jsem se do toho nakonec pustil :o)
https://www.kosmas.cz/knihy/207621/podvoleni/
Neni to tak hrozne jako Rozsireni bitevniho pole a cte se to dobre, jen preklad misty vazne. Prekladatel je zrejme bilingval, ovsem s tezistem ve francouzstine, coz je obcas videt na nevhodne pouzitych ustalenych rcenich…ale nest.
Po Rozsireni bitevniho pole jsem si nebyl jist, jestli je autor velmistr, anebo sarlatan…ted je mi jasne, ze to druhe…OVSEM (psano verzalkami) je otazka, jestli se dnes lze takoveho tematu zmocnit seriozne. Podle meho ne, nebot veci dospely do stadia non-sensu a nelze je popsat klasickymi „vaznymi“ metodami. Tady mne, vzhledem k dobe, napadli rusti moderniste, treba Daniil Charms, ale treba i sam velky Majakovskij, u ktereho si clovek take nekdy neni jist… :o)
Malokdy se u knizky smeji nahlas, u Houellebecqa se mi to povedlo…popis kolapsu levice a metamorfoza stredni tridy na presvedceneho zastance „nove zakonnosti“ je temer neuveritelny, i tedka se usmivam…
Paralelu v ceske literature bych videl u Emila Hakla, ten mne take rozesmeje a stejne sarlatanuje jako Houllebecq. A jejich temata se take dotykaji, byt na jinem bitevnim poli a jinou formou podvoleni :o)
Houellebecqovi se cíleně vyhýbám. Z recenzí jsem nebyl dojmu, že to bude spíš než literatura oportunistická spekulace. To ale píši s plným vědomí zprostředkovanosti.
Tema je zhave, ale predchazejici Rozsireni bitevniho pole oportunistickou spekulaci neni, jde o intimni apoliticky denik. A sokujici je na nem prave ona apoliticnost.
A kdyz cteme napriklad toto (viz dole), pak ani Podvoleni neni oportunisticke, ci spekulativni, spise jde o nastineni pravdepodobneho (nikoliv nepravdepodobneho) scenare, pouze extrapolovaneho na jinou spolecnost. V toto premisteni udalosti by mohl byt jediny hacek, ale proces sam rozhodne neni spekulativni, nebot podobny az stejny jinde (viz odkaz) uz realne probiha.
„„„Vzhledem k narůstajícímu počtu arabských rodin v bosenské společnosti jsme se rozhodli, že je nutné řešit problematiku Arabů v Bosně a Hercegovině. Neboť se počet Arabů začíná vyrovnávat s počtem další místní etnické entity, založili jsme sdružení Arabského lidu v Bosně a Hercegovině a rozhodli jsme se bojovat za větší práva Arabů. Náš lid potřebuje mít jistotu, a proto touto cestou žádáme změnu ústavy. Arabové se musí stát konstitučním národem v Bosně a Hercegovině,“ to jsou slova Hamadi al-Zaida, který je předsedou nově ustanoveného arabského sdružení v Bosně.“
http://literarky.cz/politika/svet/22718-co-se-to-dje-v-bosn-je-zem-prodana-arabm
Jeste poznamka:
Hlavnim hrdinou romanu, psaneho v ich-forme, je literarni vedec s tezistem zajmu v mem oblibenci Joris- Karlu Huysmansovi. Takze cely roman je podtonovan nabozenskou paralelou konverze ci opravdu spise podvoleni se, jak to Huysmans provedl v pripade katolicismu.
Vřelé díky, embé, za upozornění na glosu a za recenzi podvolení. Otázku zda je Podvolení spekulativní nebo šarlatánské neumím rozhodnout – ale co mne děsí – úplně jsem už zapomněl téma, při němž jsme na tenhle román narazili. Ale z toho, co píšete výše, mám dojem, že se i váš názor docela vyvíjí…
Všechno je to o hodnotové ose, nic víc. Úsilí elit o převahu ve vnímání hodnotové osy nad ekonomickou je, zdá se, úspěšné a tak už nic nestojí v cestě tomu, aby se na antiislámské demonstraci objímal novodobý proletář se svým zaměstnavatelem, který ho sdírá na mzdě a přesčasech. Toto dokáže jen strach. Elastický strach, který tu nabývá podoby čarodějnice, tu bolševika a dnes třeba migranta. Strach stmeluje více, než třídní zájem. To pravice dobře ví, Ví to dobře i levice, ale ta se takové manipulace z etických důvodů vzdává. Ba co víc, snaží se o potlačení strachu poukázáním na jeho zástupnou funkci. Zástupnou ve smyslu: „nestarejte se o to, že u doktora hned po vstupu vycálujete 100,- , hlavně, že cestou do ordinace nepotkáte „čmouda“… Teď mi řekněte, co vás skutečně, tedy nikoliv „mohlo by“, v tomto případě o něco připraví? Neexistující „čmoud“? Případně existující, ale pouze procházející kolem vás (a třeba i zdravící)? Nebo stovka vylovená z kešeně jen za to, aby se s vámi vůbec někdo bavil?
O tom totiž jsou ty věčně spory, které se rozhořely s kauzou migrace. Na jedné straně reálné hrozby nebrané vážně, na druhé straně hrozby pochybné či neexistující, ale významově převyšující všechno ostatní.
Hodnotová osa (konzervativní-liberální) vládne, zatímco osa ekonomická (levice-pravice) je na ústupu. Je to stav, který si pravice vždy toužebně přála a dělala vše pro to, aby nastal. Už před lety jsem na diskuzích varoval před „nepolitickou politikou“, která pomíjela problémy jako mzda a daně a vzývala témata jako „obrana hodnot“, nad níž nadšeně diskutovali mnozí levičáci. Většinou to byli titéž levičáci, kteří dnes volí Úsvit a věří na to, že migrační krize byla uměle vyvolána spiknutím iluminátů… Takové veletoče nepřipadají lidem orientujícím se pouze podle hodnotové osy vůbec nelogické. Ostatně, už léta je možno pozorovat, jak se konzervativní levičáci a pravičáci druží na různých akcích/demonstracích. Blbé je, že zatímco konzervativní pravicovatění je vcelku logické, konzervativní levičáctví je nonsens. Konzervativní pravičák je konzervativní z logiky věci. Chce zachovat stávající systém (protože ten JE pravicový), možná jej trochu upravit, ale vůbec ne k lidštější podobě. Ovšem konzervativní levičák, kterého zřejmě žene sen o návratu „náměstí V.I. Lenina“, se v šiku s nacionální, konzervativní pravicí, nedočká vůbec ničeho. Dočká se možná tak sníženého důchodu, zrušení zákoníku práce a podobných „radostí“, které mu tak nějak unikaly, když v nerozborném spojenectví s nacionálpravičáky demonstroval proti „čmoudům“. Levice je už z podstaty věci progresivní (pan Ota zřejmě skáče metr vysoko. čte-li) :) Tedy, ta skutečná levice. Nikoliv bohužel větší část KSČM, která pořád věří pohádce o levicovém prezidentu a uznale pokyvuje hlavami nad tezemi těch nejtěžších konzerv z českého politického skladu.
Současný systém je neoliberální, je pravicový, je proti proletariátu/prekariátu/kognitariátu/… Zachování tohoto „OWO-a“ je proti bytostným zájmům „lidí práce“. Znáte tu hlášku z bible, že po ovoci poznáte je? Kdo jsou a vždy byli nejhlasitější kritici „NWO“? Národně-konzervativní pravice, různí hledači spiknutí, monarchisté apod. Zkrátka politická, chcete-li ekonomická, pravice.
Po ovoci poznáte je. Je proto pošetilá současná móda mnohých, zrcadlově otáčet to, co je ve skutečnosti zřejmé. Je „zrádcem národa“ (neskutečně blbý termín v této souvislosti) ten, kdo jej chce „zachovat“ jako rigidní, upadající, uzavřený „kmen“, nebo ten, kdo se otevře novému, přijme a vstřebá, obohatí a tím dále roste? Je „zločinec“ ten, kdo by potápěl lodě na širém moři, nebo ten, kdo jede bez nároku na mzdu pomoci někam na Balkán někomu, koho ani nezná? Je více člověkem ten, který by šmahem celé skupiny lidí, jen na základě jejich barvy kůže, jazyka, či víry vyháněl zpět do míst, kde jim hrozí záhuba, nebo ten, kdo i přes přirozené obavy z neznámého překoná strach a podá pomocnou ruku? Je rozumnější řešit konkrétní věci tady a teď, nebo se do krve hádat nad tím, co by mohlo být kdyby? Fakta jsou na stole. Nechme dojmy stranou a celá hysterie kolem migrantů se zboří jako domek z karet. Zbydou „jen“ problémy, které je zapotřebí řešit a ty se pak řešit skutečně dají. Odpadnou „problémy“, které se řeší a díky tomu není čas na ty, které by se řešit měly.
Ale to jsem trochu odběhl od tématu. Můj názor je ten, že zatuchlý (post)neoliberální maras je starým řádem, který si každým dnem říká o vystřídání. Pokud se tu bude pořád dokola řešit nějaký stupidní „kulturkampf“, nevyřeší se zhola nic. Kdo věří, že teď jde o všechno a je třeba se spojit i s ďáblem, abychom zachránili „naši kultůru“, ať si tomu teda věří, ale ať s tím nechodí do diskuze jako s relevantním argumentem. Dnes se lidé smějí tomu, jak mohli středověcí filozofové strávit generace ostrými spory nad tím, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Dámy a pánové – současná debata o migraci je přesně totéž.
A nový světový řád? Pokud povede k lepšímu světu, světu bez válek, bez vykořisťování, ke světu vzdělanějšímu a přátelštějšímu – pak vpřed k němu soudruzi spějme!
Já věděl, že jestli si chci přečíst něco rozumného, co má hlavu a patu a co mě neubije, ale nabije, pak si musím počkat, jestli něco napíšete vy.
A k tomu, jak jste mluvil o těch hodnotách, tak podle mě jsou hodnoty úzce spojeny s náboženstvím, jsou transcendentální povahy, a právě proto jsou tak nebezpečné. Tedy samozřejmě ne všechny, jen ty velké a vznešené.
Děkuji, těší mě, že to nepíšu jen tak „pánubohu do oken“ :)
S tím náboženstvím máte pravdu. Proto také konzervativismus je v našem kulturním okruhu silně propojen s křesťanstvím. Nikoliv však s křesťanstvím jako s myšlenkovým směrem, ale s církvemi, které mají leckdy daleko k naplňování evangelií. Křesťanství jako takové má v sobě totiž mnoho levicového (viz. Teologie osvobození). Ve starém Římě bylo revolučním počinem hlásat mír, solidaritu, rovnost atd. To až později se to zvrhlo v „biskupská léna“ a čistokrevný boj o moc. Proto konzervativci spolupracují nikoliv s vírou, ale právě s náboženstvím-institucí. Zásadní přínos této spolupráce spočívá v udržování klidu mezi věřícími, kteří se zcela jistě dočkají spravedlnosti v nebi, když ne na zemi. Nevolník nesmí reptat, má se udřít a za to všechno bude po smrti odměněn. No řekněte, co byste si, jako velkokapitalista, mohl ve vztahu pán-rab přát víc?
Teprve levicové ideje přišly s „rájem už na zemi“, což samozřejmě bylo přijímáno se značnou nelibostí. A to jak ze strany velkokapitálu, tak církví. Proto není překvapivá mnohde velmi okatá podpora církve antikomunistickému počínání, ať mělo jakoukoliv podobu.
Krásné, horoucí, nehynoucí, dechberoucí :-)
já jenom, jestli se můžu zeptat, páč jedna věc mi furt není jasná.
Jako že my máme „kulturkampf“ , a to je jen stupidní a hloupá věc, a debaty o jeho zachování taktéž, máme ho odhodit, zbavit se nánosu, hodnot – ty jsou zvlášť ostudné…Jsou sice z křeš´tanství, o lásce k bližnímu a podání půl pláště mrznoucímu, ale když je nutné se jich zbavit, zbavme se…
No, ale pak je tady druhá strana, těch kdo přicházejí. Oni nemají svůj „kulturkampf“, jsou osvobozeni od všech nánosů? Jsou ještě tolerantnější než my?
Kdo se zbavuje lásky k bližnímu včetně zásady „poděl se o svůj plášť s mrznoucím“?
Není to právě ten, kdo nejhlasitěji projevuje obavu ze ztráty evropské kultury?
Aale, to já si jen tak hraju, víte sama dobře, že o kultuře a hodnotách, ani o levicopravicokonzervách už dávno není řeč. Teď probíhají a dějiny tvoří jen administrativní opatření.
Jak pravil klasik KDU-ČSL C.Svoboda :
….Proto nesouhlasím s tím, že existují nějaké evropské hodnoty, které musejí všichni muslimové respektovat. Na žádné hodnoty nemá Evropa patent, není jejich tvůrcem a už vůbec není jejich ochráncem. …
Chybí nám vize a důvěra v hodnoty, proto volám alespoň po respektování disciplíny. Jestliže Evropa není křesťanská, pak ať je alespoň disciplinovaná. Jestliže nás nespojuje křesťanství, pak alespoň tvořme spojenectví založené na institucích, jejichž jsme členy. ….
Ovšem tím, co je pro naši identitu určující, je stálé více ne-členství – jsme těmi, kteří nejsou ti, co nejsou členy.
Pokud necháte věci veřejné ovlivňovat těmi, kdož kulturkampf vyznávají, bude zle. Myslím, že na jedné i druhé straně je to menšina, bohužel se ji však přikládá disproporční význam. Proč hned myslíte na nejhorší? Proč bychom se měli hned vzdávat všeho? Ponechme si lásku k bližnímu, odhoďme hoaxy vyvolané nesmysly a předsudky. Je to tak těžké?
Bylo by dobré porovnávat jednotlivce, namísto vytváření kolektivní viny. Otázkou je, proč právě někteří toto přiživují, co jim síly stačí? Že by touha po moci, k níž je vynese vlna iracionální nenávisti? To jen totiž ten nejjednodušší politický program. Nač se zdržovat s mírou zdanění, politikou zaměstnanosti atd., když stačí jen dokola opakovat „Chráníme naši zemi a kdo to nechápe, je vlastizrádce!“. Ptát se, v čem ta ochrana spočívá (ve výstavbě státního bytového fondu, zavedení solidní minimální mzdy atd. asi ne), je vlastizrádné rovněž. Vlastizrádné proto, že by se mohlo příliš brzy ukázat, jak je ona domnělá ochrana našich hodot a tradic jen ochranou hodnot a tradic těch několika, co tahají za nitky.
Vzletné. Zajímavé ovšem je, že to jsme se my, nedobří, od začátku ptali, jak chce stát řešit sociální, bytovou, zaměstnaneckou politiku v nové situaci. Zatímco ti dobří nás odbývali a odbývají s úměvem – vy máte ale starosti, všechno dobře dopadne. No nevím, ale požadavek půl miliardové dotace na integraci 6tisíc migrantů mi ani jako řešení, ani jako smysluplná systémová diskuze nepřipadá.
Říkáte nevytvářet kolektivní vinu, ale přitom je tu náznak jakobyste, velmi zlehka, současně vytvářel kolektivní vinu vlastizrádnosti pro ty z nás, kteří nemáme zájem na hromadné imigraci.
Nicméně, pořád nevím, proč se tlačí že to my máme odhazovat předsudky, a hned teď a tady. A nějak se nediskutuje jestli totéž dělají i ti, kteří přicházejí? Jsou oni bez předsudků, ponechali svůj kulturkampf někde na mořském dně? Jsou oni scchopni a ochotni s námi budovat nový svět? Víte o tom něco?
Mýlíte se. Mezi těmi, co se od začátku ptali po neřešení bytové, zaměstnanecké a jiné politky jsem byl i já. A taky jsem se, narozdíl od mnohých, ptát nepřestal. Můj zájem o dobré fungování státu nevystřídal zájem o hypotetické apokalyptické scénáře. Prý se má zase zavádět potupná „veřejná služba“, tedy vyplácení dávek sociální pomoci podmíněné prací jako sběr odpadků na ulici, zametání chodníků atd. A z tohoto údajně nemají být vyjmuti ani lidé nad 50 let, ani lidé lehce fyzicky postižení. Tento problém je skutečný problém a nalézá se tady a teď. Migranti tu reálně téměř žádní nejsou a ani o pobyt zde nestojí. Proč? Zřejmě i proto, že tento stát je co do sociální politiky absolutně asociální. Proč tedy zakládat novou existenci v zemi, kde nemá člověk nárok téměř na nic a ještě musí povinně leccos platit, ber, kde ber? Pokud tedy jásáte nad tím, jak jsme na migranty vyzráli, tak si uvědomte, že jsme tím zároveň „vyzráli“ i na našince a tedy jásáte nad tou nejhorší neoliberální politkou. Jste tedy neoliberál?
Chápejte mě. Mě nejde o to, zavírat oči nad problémem. Migrace problémem je. Nicméně zde stojíme před řešeními, z nichž ani jedno není ideální, ale to nejhorší je nedělat nic. Třeba kvóty na přijetí migrantů jsou absolutní nutnost, ale říct to = politická sebevražda. V zemích, kde veřejná diskuze klesla k pouhému předhánění se o to, kdo je rétoricky větší nacionální konzervativec, není prostor ani pro to vysvětlit, co jsou ty kvóty vlastně zač a k čemu slouží. Namísto toho se každý prsí, jak je nechce víc, než někdo druhý. Přitom jako první krok je to nezbytné. Migranti se zanesou do statistik, bude přehled kdo kam šel, dohledá se jejich vzdělání, trestní rejstřík atd. – vždyť to přeci všichni chtějí. Nebo ne? Připadá mi to jako debata s malým dítětem na písku, které si nechce ani hrát, ale ani jít domů a na dotaz, co tedy vlastně chce, odpoví rozzuřeně „NEVÍM!“. Kvóty by vyřešily mnoho problémů, kterých se společnost bojí, ale společnost je nechce. Nechce je především proto, že jí do ucha setrvale hudou píseň různá obskurní pravicově-konzervativní uskupení, která mají na strachu postavenou existenci. Logicky tedy nechtějí přijít o stav, kdy stačí vykřikovat „nechceme čmoudy“ a vyvážet se na tom do parlamentních lavic.
A tím, že budeme (opět jako to malé dítě) kříčet „oni taky“ a „proč my, když ne oni“, tak se k lepšímu nezmění také nic. Dítě dospívá tím, že přijímá nutnost kompromisu. Jako dospělí lidé bychom snad měli vědět, že ne vždy (téměř nikdy) (ne)dojdeme stavu křišťálově čistého ideálu. To ale neznamená, že bychom se na všechno měli vykváknout s tím, že „po nás potopa“ a fandit těm, kteří začínají do veřejné diskuze znovu pašovat slovní spojení jako „rasové předurčení“.
Jestli myslíte vážně Váši úvodní zmínku: „to jsme se my, nedobří, od začátku ptali, jak chce stát řešit sociální, bytovou, zaměstnaneckou politiku“, tak pokud Vás to pálilo tehdy, logicky Vás to musí pálit i nyní, protože se to ho pramálo změnilo. A pokud pokračujete: „Zatímco ti dobří nás odbývali a odbývají s úměvem“, pak vezměte na vědomí, že ti, co Vás tehdy odbývali s úsměvem jsou namnoze titíž, kterým dnes tak fandíte v jejich „kulturkampfu“. Kde byli v dobách odborářských demonstrací? Kde byli v dobách Drábkových škrtů, Kalouskova „kreativního účetnictví“? Nacionálná pravice se tehdy společně s Nečasem§his melody boys smála Vám i mě. Smála se všem, co volali po sociálnější státní politice. Protože když odejmeme pro mnohé líbivý háv nacionálních keců, zbude skutečné gró jejich politiky a to se nachází někde mezi Kalouskem a Thatcherovou. Ale zatímco Vám asi stačí ke štěstí slyšet to, co aktuálně chcete, já nezapomínám.
P.S. Nemusíte mi pokaždé úvádět, že píšu dechberoucně a vzletně, já to ani jinak neumím :)