Britové nechali opakovaně vyhladovět populaci Bengálska, což byla část jimi spravované Indie (…) měli jediný cíl, vybírat daně, těžit suroviny a sklízet úrodu. Zkrátka vytěžit zemi, která už tak měla velmi málo.
Při prvním hladomoru v roce 1770 zemřelo 10 milionů lidí. To byla třetina populace Bengálska. Je to více, než kolik Židů zabil Hitler za celou druhou světovou válku. O holokaustu se učí děti na základních školách, o bengálských hladomorech se nepíše nikde.
Britští vládci věděli dlouho dopředu, že hladomor se blíží, příznaky byly jasné, protože lidé umírali hlady. Jejich reakcí bylo zvýšení daně z půdy na 60 procent. Zatímco Bengálci hynuli po milionech jako mouchy, Britové závratně bohatli. Donutili zbylé farmáře přestat pěstovat plodiny, které je mohly uživit, a místo toho začali s produkcí indiga, máku a dalších plodin určených na export.
(zdroj)
Tribun 
Ten váš zdroj doprovodil svůj text fotkou, která podle všeho neukazuje oběti hladomoru, ale mrtvé, které mají na svědomí střety mezi hinduisty a muslimy v Kalkatě v srpnu 1946.
Ruské zdroje ji ale často uveřejňují právě v souvislosti s bengálskými hladomory.
Jinak samozřejmě platí, že Britové Bengálsko rozvrátili a zpustošili a že skoro 200 let bohatli na úkor domorodého obyvatelstva, sužovaného suchem i dalšími pohromami.
Uvalit hladomor na podrobené národy je zřejmě takové britské (národní) specifikum. Irové by mohli také vyprávět.
Myslíte toho „Čurčila“, kterého velebí tzv. levičák Zeman? Toho „Čurčila“, který skoro ve všech dokumentech angloamerické produkce skoro sám vyhrává Bitvu o Británii a nakonec i celou válku? Toho „Čurčila“, kterého nebylo vidět bez doutníku a za den údajně vypil láhev whiskey i v dobách, kdy byl příděl pro běžného Brita jedno vejce na osobu a týden? Prý vládl nějakými jedinečnými schopnostmi, díky nimž zachránil Británii a asi i celý svět…
Britové byli vůbec machři. Rád této příležitosti připomenu třeba Búrskou válku a celkem známé britské postupy během této koloniální vojensko/politické operace.
Ano, to by měl vědět minimálně každý gymnazista; stejně jako by měl vědět, co to byly gulagy. Jedině tak lze totiž pochopit, že historie nenabízí nějakou jednoduchou politickou pravdu, ale především varování. Pokud totiž z dějin uděláte nástroj politického boje, tak je to vždycky o tom, že něco kontinuálně zamlčujete, jiné naopak kritizujete, anebo naopak omlouváte. Výsledkem je pak historicky odůvodněná bipolarizace, čili jak pravila nejenom M. Tchatcher: „There is No Alternative:“
Je ale smutné, že zásadní indiference je v tom, že Bůrské války byly koncem 19.století, kdy demokratické standardy ve světě buď vůbec nebyly anebo jen minimální, v Evropě existoval pořád feudální absolutismus (nejen ten Bachův) a Gulagy zabíjely i v době, kdy už platila Listina základních práv a svobod a na Západě padly první tresty za projevy rasové nenávisti „toliko“ slovem a písmem a lidé měli zaručena svá občanská a politická práva….Vždy platí, že pro fatální selhání západních demokracií musí její kritici jít hledat hluboko do předminulého století, zatímco když SSSR začal uskutečňovat třídní a sociální genocidu byl to prý pokrok 20.století, kterým se musel tento genocidní režim bránit právě té západní podobě demokracie a to v době, kdy třeba my, masarykovské Československo jsme měli tu demokracii na jedné z nejvyšších na světě vůbec (!). Mnozí ovšem ve své slovanské uťápnuté ukřivděnosti vzhlíželi k tomu mohutnému ruskému dubisku, kde koncentráky šrotovaly lidské životy po statisících a SSSR jako jedna z mála evropských zemí 20.století poznala co je to hladomor. Prý tam bylo dobře (protože měli všichni stejně….ano, masový hroby určitě nerozlišovaly podle původu či náboženství)
A proč by řekněme SSSR neměl mít právo na stejné ohledy, jako Británie pár let před ním? Británií způsobené hladomory (nebo jí vynalezené koncentráky) jsou sice minulost, ale nejsou žádný omyl, naopak jsou esencí systému, který mnozí, včetně vás, vytrvale označují za nejlepší možný a nejvyspělejší. Vy pořád mluvíte o svobodě, ale k našim civilizačním hodnotám patří i ty hladomory a koncentráky. A možná víc, než nějaká svoboda.
Naše civilizační hodnoty jsou definovány ve Všeobecné deklaraci lidských práv, přijaté OSN v roce 1948. To je esence systému, na který hážete všechno historické i současné zlo světa, v podobě, do jaké se vyvinul přirozeným vnitřním procesem i bolestnou konfrontací s nacismem i stalinismem.
Naprosto nepřekvapivě pro tuto deklaraci nehlasoval ani Sovětský svaz, ani jeho čerstvé satelity.
Po mnoha letech, ve kterých byly tyto zásady v západním světě běžně uplatňovány, se Brežněv v Helsinkách uvolil podepsat závazek jejich dodržování, ale jak se dalo předpokládat, nemyslel to vážně.
Měl o civilizačních hodnotách jinou představu.
Kdyby v dobách, kdy se Británie v koloniích dopouštěla neblahých činů, které jí právem vytýkáte, fungoval někde ve světě jiný, spravedlivější a lidštější koncept, umožňovalo by to srovnání s pozdější sovětskou praxí. Takhle ty navrhované ohledy až příliš zavánějí nemístným ahistorickým přístupem.
Ne, naše hodnoty nejsou napsané na nějakém kusu papíru, to jsou jen kecy. Naše hodnoty jsou to, co reálně děláme. A žádnými líbivými řečičkami se z toho nevylžeme. Kdybyste napsala, že jsou to naše ideály, tak bych možná i souhlasil, ale takhle nemohu.
Na kus papíru byla napsána slova, k jejichž významu a potřebě lidé dospěli na základě vývoje.
Jistěže jsou to ideály. Ale nejsou to jen ideály. Jsou to také závazky, které byly zapracovány do ústav mnoha zemí. Jejich porušování je tamními institucemi zaznamenáváno a napravováno.
Třeba invaze bez vyhlášení války nebo mučení v kobkách Guantanáma? Zaznamenáváno takové počínání jistě je, ale nikoliv institucemi. A náprava? Kéž by.
Ne. Jde o takové věci, jaké řeší například náš ústavní soud, který sleduje, jestli stát skutečně garantuje to, k čemu se zavázal.
Deklarace lidských práv ovšem hlásá hodnoty komunistické a vůbec levicové (čili naše), v protikladu ke genocidním a rasistickým hodnotám Churchillovým (čili vašim).
Takovou pitomost může napsat jen anonym.
Mě zase přijde, že uhodil hřebíček na hlavičku a je škoda, že se nepodepsal, protože teď přijde o slávu. A vy mu odpusťte, že vám rozšlapal bábovičky.
Deklarace lidských práv je po zásluze přičítána liberálům.
Jestli někomu připadají hodnoty, které proklamuje, komunistické, pak je dobré takovému mysliteli připomenout, že za jejich hlásání chodili občané zemí, kde vládli komunisti, do basy.
Liberální = levicový. Alespoň to tak tedy platívali, dokud ještě záleželo na politice a na idejích.
Větu „Vždy platí, že pro fatální selhání západních demokracií musí její kritici jít hledat hluboko do předminulého století“ jste nemyslel vážně, že ne ?
Milión mrtvých v Iráku sem, milión mrtvých v Iráku tam, to jsou přeci jen přiměřené kolaterální škody, které nemohou mít na hodnocení západní demokracií vliv, podobně jako podpora fašistických režimů a diktátorů.
Když Státní tajemník pro Indii Leopold Ameri a velitel Britské armády na Blízkém východě Archibald Wavell poslali Churchillovi zprávu s prosbou nechat zásoby potravin v zemi a nevyvážet je ze země pryč, dostali telegram od Churchilla se slovy „Jestli je u vás hladomor, tak proč Ghandi ještě nezemřel?“ Je třeba něco dodávat ? A chtít po českých presstitutkách nějakou validní informaci ? Hahaha. Na kulturní frontě klid. Když už se o hladomorech píše, tak linie je jasná : ďábelská stvůra Stalin a Ukrajina (v roce 2010 byl hladomor prohlášen Ukrajinou za genocidu a za jejího tvůrce Stalin) a druhý pekelník Mao Ce-tung a Velký skok. Ale dobračisko a demokrat každým coulem Winston ? Ani náhodou. Dodnes se v Anglii učí, že za to mohlo Japonsko.