Jakkoliv to dělám nerad, i já musím občas do chrámu konzumu. Dnes byl ten den, kdy jsem sebral síly i peněženku a šel shánět, co jsem potřeboval. Povšimněte si prosím slovesa „shánět“, protože je klíčové. Nešel jsem to totiž koupit, musel jsem to shánět. Ty slavné plné regály, které porazili komunismus, jsou totiž paradoxně velmi neefektivní, když dojde na uspokojování potřeb. Velmi dobře fungují v duchu Fordova: „Můžete mí jakou barvu chcete, bude-li to černá,“ jakmile ale máte nějaké trochu specifické požadavky (jako jsem například já, když jsem požadoval, aby mi bunda seděla; povšimněte si prosím, že na slušela jsem rezignoval), zjistíte, že žádná široká nabídka se navzdory desítkám obchodů a násobku značek v nich nekoná – všude mají to samé podle poslední módy. To je ta přebytková ekonomika: můžete nakupovat kdykoliv a kdekoliv, ale co si koupit na výběr nedostanete, jste odkázání na aktuální rozmar trhu. Ber, co ti chceme prodat, nebo si trhni.
60 komentářů: „Intenzivní zážitek přebytkové ekonomiky“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
V této ekonomice nejde o uspokojení potřeb zákazníků, ale o to, vyrazit z nich peníze jakýmkoli způsobem.
Ano. V minulém režimu se to řešilo tak že co člověk nesehnal, to si vytvořil (nebo nechal vyrobit od známého), od elektroniky, přes nábytek nebo i kulturu až po to oblečení. Můj osobní názor je ten, že to bylo lidu ku prospěchu neboť to rozvíjelo jeho kreativitu a utužovalo mezilidské vztahy. To se o oné přebytkové ekonomice rozhodně říci nedá.
Trh se řídí kvantitou poptávky a reaguje elasticky tam, kde se ta neuspokojená koncentruje tak, aby empiricky reprezentovala tu miru,. ktera je z ekonomického hlediska efektivnim stimulem pro její uspokojení vynaložit nezbytné náklady. Jinak řečeno, jste-li z hlediska tělesných proporcí či požadavků na „nemodnost“ natolik velký exot, je Vaše poptávka z hlediska jeji vyjimecnosti pro většinu producentů nezajímavá.
Vy pak máte dvě možnosti, zakázkové krejčovství na míru (za patřičnou cenu) nebo si vybrat to, co spada do většinoveho vkusu. Osobně se domnívám, že i pak budete mít z čeho na vyber. Já osobně v případě třeba obleku si nechám šít na míru. A víte proč? Protože každý máme to tělo v případě přesně,.opakuji, přesně padnouciho obleku natolik specificke, že centimetr sem, centimetr tam, už vadí. Jinak je dobré mit padnoucí oblek, který byl ušít na míru vizitkou tzv.dobreho vkusu, který je pro reprezentaci, pro kterou je oblek coby společenský oděv predpokladem, zdrojem Vašeho vyššího kreditu. Přemýšlejte to o tom…Opět je to více o Vás než o druhých. Primárně fakt, že jsem nespokojen, je vždy způsobena především Vámi samym. Je to více o psychologii osobnosti než o nějaký nepříznivých „vnějších vlivech“.
Viz moje odpověď komusi výše, kdo psal v podstatě to samé, jen méně grafomanskou formou. Jaký je ale potom rozdíl mezi volnotržní a plánovanou ekonomikou? V zásadě jen kvantitativní co se počtu plánovačů týče.
Pořád ještě máte možnost, když si nevyberete ani v sekáči anebo u Vietnamců, nechat si bundu podle té prošlé módy ušít.
Přiznávám ovšem, že netuším, v čem spočívají vaše požadavky, takže nevím, do jaké míry jsou krejčím splnitelné. Tím mám na mysli zejména to, že ani ten nejlepší krejčí nemusí mít k dispozici materiál, který frčel před mnoha lety.
Pak ovšem nejde o přebytek kvality, ale kvantity.
Možná, že ta kvantita už brzy přinese i změnu kvality….
Nojo třešni, ale takový sekáč, Vietnamci nebo krejčí – to už není ono. Kámoška mi ušila kalhoty, já jsem jí za to zas vyrobil poličku do kuchyně, oba jsme tak získali to co jsme potřebovali v originální verzi, zpečetili jsme to posezením u flanděry a užili jsme si toho že nějaká nabídka trhu je nám ukradená. Mělo to své kouzlo, následným užíváním vytvořeného jsme si jeden druhého pokaždé připomínali a každá taková věc se tak stávala „věcí s příběhem“. Tohle vám nedá ani ten nejnadupanější regál.
No a protože se již rychlým tempem blíží konec starého roku, přeji všem do toho nového: co nejvíce hezkých a milých příběhů. :-)
Když jsem měla v osmé třídě jet na hory, nechala mi matka ušít bundu u švadleny, manželky svého kolegy. Brečela jsem hned, jak jsem ten výtvor uviděla – bylo to ohavně růžové a dokonale samonosné. Molitan mezi potahem a podšívkou byl tak tlustý, že bunda stála na podlaze jako sněhulák.
Vyzkoušela jsem veškerou svou kreativitu, abych tu obludu nemusela nosit, vřelost mezilidských vztahů v rodině poklesla na nulu, ale bylo mi to houby platné.
Co se týče oblečení pro čtrnáctky, přebytkovou ekonomiku dnešním slečnám velkomyslně přeju.
Pokud mají konformní vkus.
A potom, když vidím fotky ze 70. či 80. let ze Západu, tak bych řekl, že tehdejší tamní slečny ani jejich přebytková ekonomika příliš nehýčkala. Móda je prevít.
Vyjma extravance některých popových hvězd mi naopak západní oblékání i účesy například z filmů ze sedmdesátých a osmdesátých let dodnes připadá elegantní a mnohé šaty by byly nositelné i dnes. Na rozdíl od našich filmů z těch dob a zejména retro estrád. Ty skýtají při pohledu na jeviště i do hlediště obrázky vyloženě tristní.
Já v nich tedy až takový rozdíl nevidím.
Zrovna je u Tarase řeč o ksichtu, který si člověk zaslouží svými skutky.
Sebehezčí budou svůj ksicht nemůžete vylepšit, to jen tak mezi námi.
Buďte rád, že jste nežil za socialismu, to byste se ufňukal k smrti.
Musel jste se prostě starat…a na vojně byste se asi přímo po….pokakal.
Ale jinak, něco na tom je, abych byl objektivní.
Plné regály šuntu ale jak člověk něco shání…..
Jenom než jsem sehnal vestu na motorku….děs!
Za socialismu jsem žil jiné trauma, než že jsme, na rozdíl od dětí protistátních živlů, nejezdili na hory a k moři, si nevybavuji.
Tohle vypovídá pouze o tom, že trh nedokáže definitivně uspokojit potřeby naprosto každého. Při bizarních potřebách, která se na volném trhu uspokojovat nevyplatí, zbývá jedinci pouze alternativa, uspokojit si je sám – bundu si ušít podle svého vkusu. Anebo zaplatit někoho, kdo to umí lépe – problém ovšem je, zda je jedinec ochoten takovou individuální cenu zaplatit, protože ta je vždy vysoká. Každopádně, pokud je přebytková ekonomika špatně, co je potom správně?
Máte zcela pravdu. Pointa je v tom, že tzv. volný trh není žádný svatý grál, stříbrná kulka ani jiný univerzální a zaručený recept na všechny problémy, jak je nám prodáván (sic!). Ten tzv. volný trh. který je marketován jako kvintesence individuality, je naopak hybnou silou uniformity.
Problém je v tom, že slova o volném trhu coby svatém grálu a zaručeném receptu na všechny problémy říkají pouze komunisté, když je vkládají do úst těm, kteří je nikdy neřekli. Pokud chcete hodnotit různé ekonomiky pohledem na sortiment prodávaných bund, tak nemůžete popřít, že volný trh v tomto ohledu vyhrává nad všemi ostatními regulovanými systémy.
Tak co je tedy na tom „volném“ trhu tak úžasného? Co se sortimentu prodávaných bund týká, tak volný trh nedominuje ani zdaleka, to je jen iluze daná bezpočtem vzájemně zaměnitelných variací na aktuální módu (neboli rozhodnutí kapitalistů o tom, co umožní lidem nakupovat). Ale i kdyby volný trh v sortimentu bund dominoval, co z toho? Sortiment bund nijak zvlášť nezvyšuje kvalitu života a nepřispívá ke svobodě a důstojnosti člověka.
Otázkou je, co si vy představujete pod pojmem volný trh.
Obecně platí, že volný trh zajišťuje efektivní alokaci zdrojů, a proto v konečném důsledku zvyšuje životní úroveň lidí.
Naopak regulace typu dotací na čapí hnízda a solární elektřinu a zákazy typu zákaz prodeje o svátcích apod. životní úroveň lidí snižují.
Konkrétně si o volném trhu můžete přečíst třeba zde:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-sedm-nepravd-o-volnem-trhu-dvu-/p_ekonomika.aspx?c=A140508_232144_p_ekonomika_wag
http://www.econlib.org/library/Enc/FreeMarket.html
A co z toho, že volný trh dominuje v sortimentu nabízených bund? Například to, že nemá smysl mlátit volný trh kvůli tomu, že nabízí malý sortiment bund, když víme, že jiný systém, který by nabízel lepší sortiment bud, neexistuje. Na volném trhu si můžete bundu nechat ušít u soukromníka podle svého přání. Takovou možnost v komunistických státech nemáte.
Ano, zajišťuje efektivní alokaci zdrojů, ale podle silně deformované účelové funkce. Pokrok byl vždy důsledkem regulace, deregulace přináší jen stagnaci, protože podporuje exploataci zdrojů v rámci momentální situace. Asi vám nevysvětlím, že nechci ani tak širší sortiment, jako aby velmi úzký a kapitálem oktrojovaný sortiment nebyl vydáván za široký umožňující možnost svobodné volby a abych byl označován za vadného, když si na tom báječném trhu nevyberu.
Ale prosím vás. Kdy byl pokrok důsledkem regulace? Vezměte si Německo před rozdělením a po rozdělení na svobodnou západní a regulovanou východní část. Ve které části Německa došlo k většímu pokroku? To samé Korea před a po rozdělení. Severní Korea je vůbec nejvíce regulovanou zemí na světě. Kde tu vidíte pokrok? Nebo srovnejte Československo a obdobně veliké Rakousko po válce a jaký pokrok udělaly obě země jednou ve svobodném kapitalismu a jednou v regulovaném komunismu. Dále Čína – největšího pokroku se dočkala Čína v okamžiku, kdy tamní komunisté deregulovali trh a pustili k sobě západní investory. Stejný raketový růst se nyní odehrává na Kubě, kde také dochází k deregulaci ekonomiky a k zavádění svobodného podnikání.
Ve kterých státech dochází k nejrychlejšímu pokroku třeba v medicíně? Opět – jsou to státy svobodné, které neregulují svobodné podnikání, kde může vzniknout dostatečně bohatá společnost, která může investovat miliardy dolarů do výzkumu nových léků.
Regulace znamená omezení, zákaz, tedy zákonitě regulace vedou ke stagnaci a k neefektivnímu využívání zdrojů, když se například pole místo pro výrobu potravin používají jako nosiče solárních panelů. Nejen, že je kvůli takové regulaci elektřina o třetinu dražší, ale navíc jsou dražší i potraviny, protože se jich vyprodukuje méně. Tomu říkáte pokrok?
Sortiment zboží není oktrojovaný, ale nabízený. Díky tomu, že stát už nereguluje svobodné podnikání, si můžete nechat ušít u soukromníka bundu na míru – podle vlastní svobodné volby. A ti soukromníci se o vás budou přetahovat. Tomu já říkám pokrok.
Regulace znamená řízení. Pokrok je možný jen tam, kde lidé nerezignovali na řízení svých životů a společností, ale aktivně je regulují. Opravdu mě nenapadá jediný příklad, kdy by došlo k pokroku chaosem, spontaneitou či deregulací. Deregulace motivuje ke stagnaci, protože nenutí k inovacím. Pokud závodu ke dnu říkáte pokrok, pak tím říkáte vše.
„Ale prosím vás. Kdy byl pokrok důsledkem regulace?“
Příkladem je celý lidský druh.
A v tom je jádro pudla. Řízení svých životů je totiž něco úplně jiného než řízení životů druhých. Pokrok nikdy v historii lidstva nenastal tam, kde chtěl jeden řídit život druhého jen proto, že byl silnější a mohl ho za neposlušnost ztrestat.
Jistě, že ne. A jedním z nejefektivnějších nástrojů k řízení životů těch druhých, k nadvládě silných nad slabými, je vlastnictví a nerovnost obecně. Jinak k pokroku docházelo vždy tam, kde byla snaha zlepšovat – tedy ovlivňovat – životy těch druhých. Ona ne každá inovace je totiž pokrok.
Nepřestávám se divit – to myslíte skutečně vážně? Jedno předem, plné regály komunismus neporazily. Komunismus porazila mimo jiné jeho uniformita a neexistence a nepřístupnost volného trhu spojená s absencí osobní svobody. Co myslíte, proč existoval černý trh, proč existovali veksláci, proč existovalo podpultové zboží? Pokud jste nyní scháněl, pak se ptám, co jste dělal v dobách socialismu? Vybral jste si jednu z těch pěti existujících druhů bund, která Vám samozřejmě seděla? Z toho co píšete lze vyvodit jen jedno, patřil jste zřejmě k oněm málo vyvoleným návštěvníkům Tuzexu a měl jste dobré kontaky.
Uniformita, a v podstatě i neexistence volného, protože svázaného obchodníky, trhu je přesně to, na co zde narážím. Vaše vývody jsou ukvapené a pomýlené. A mimochodem, mě nějaké vybírání vůbec nebaví, tahle pseudomožnost volby mě jenom obtěžuje. A cena, kterou za ní jako společnost platíme, mi přijde neadekvátní.
Člověk si může stěžovat na uniformitu, diktovanou módním trendem, to samozřejmě beru. Ale nezdá se mi, že by to byl váš problém.
Co vám vlastně vadilo na těch bundách, které jste si zkoušel?
Dnešní zimní bundy, hlavně ty sportovní, jsou podle mne většinou neobyčejně pohodlné a praktické. Mám výbornou zkušenost s jednou českou firmou, starou oblíbenou lyžařskou bundu od ní „dotrhávám“ na chalupě a druhou, univerzální, vezmu klidně i do města.
Sportovní bunda není univerzálně vhodná, stejně jako teplákovka, i když i divadla se dá jít v obém.
Do divadla se samozřejmě chodí v kabátě. Bunda, a to v podstatě jakákoli, patří do sportovního nebo tzv. volnočasového stylu.
Drobné vychytávky, které vám zpříjemní pobyt na sjezdovce, vám v metru nebo na procházce v parku nemusejí vadit.
Jsou samozřejmě velmi speciální bundy pro extrémní podmínky a aktivity, ale o těch řeč není.
To mi ale pořád nabízíte něco, co jsem nechtěl.
Možná uspokojím Váš nárok. Tady je jedna univerzálně vhodná bunda, kterou mohu z vlastní zkušenosti doporučit a i do divadla s ní můžete jít (alespoň já jsem již byl):
http://www.wellensteyn.com/page/products/mod/CENT/mat/519/col/BC
Nejsem Rotschild. To za „á“. A za „bé“ jsem na takovou nikde nenarazil. Nepoletím kvůli bundě do Mnichova nebo do New Yourku. Já ne. Teoretický globální výběr je mi k ničemu, já potřebuji praktický lokální.
Rothschild být nemusíte (to já také nejsem) a do ciziny nemusíte, tady by ji mít měli: https://www.thelabelfinder.de/prag/van-graaf-v%C3%A1clavske-n%C3%A1mestif/kaufhaus/CZ/2322527/3067696 , můžete si to taky nechat poslat.
To byla také jen nabídka kvůli divadlu a kvalitě. Dám Vám další, finančně méně náročnou: http://www.tom-tailor.de/index.php?go=produkt/3/6/-1/35328390110/6811
Díky, ale jednak nesplňuje kritéria a jednak jsem už nakoupil. Stálo mě to řadu kompromisů a více než hodinové martýrium v chrámu konzumu, ale mám. A jedna mi úplně stačí, nejsem sedlák, abych jel na pole a měl na sobě dvoje.
Máte tohle zapotřebí? Vy si vždy naběhnete ba vidle tak hloupě, že mi je Vás někdy líto. Nicméně, už jsem se přesvědčil, že Vy to myslíte opravdu upřímně, a to i s těmi lehce vyvratitelnými nesmysly o vykořisťování liberálního kapitalismu, až po neexistující ruskou propagandu, když nic jiného ruská Putinova média ani nevysílají… (a propos vyhýbáte se jak čert kříži komentování „havárie“ TU-154 s Alexandrovci, kdy se v Rusku aktivizuje webová blogosféra o tom, jak Putin chce ututlat teroristický útok a že už to takhle dál nejde, nechat si tohle všechno líbit, sestřelovat stíhačky, nechat odpalovat letadla teroristy řízené Obamou atd..:-).
Tak Vy jste nemohl najít bundu do divadla? Můj ty svatej Tondo kolenatej, to je ještě větší hlod jako to, že bych se měl dělit o zisk z prodeje pronájmu komerčních kancelářských budov korporacím (které tím vykořisťuju) jsa interesován na profitu, co mi dává developer, který také vykořisťuje, ty co to staví (což jsou firmy a menší živnostnící, tedy zase kapitalisté co tam mnohdy sedí v těch míchačkách co na nich mají své jméno), že bych se měl dělit s kuchařkou z kantýny, protože právě i ona mi svoji prací k tomu zisku pomohla….
Tak nesehnat v tom nejliberálnějším z liberálních kapitalismů, co je kdy Zeměkoule zplodila, bundu do divadla, a obviňovat z toho TRH, LIBERALISMUS a obecně KAPITALISMUS….tak to je pecka, ještě lepší než když pan Kadubec v tomto článku na OM tvrdí, že kdyby tu bylo jedno jedno velké mega-Agrodružstvo jako byly Slušovice, že bychom snad neměly ty naše fronty na maso a další podpultovky dlouhé fronty a že megahit automobilového průmyslu, Škoda Favorit by byla k dostání v pořádníku za méně než 5 let…
http://outsidermedia.cz/vitejte-v-novem-harmonickem-svete/
Aha, to je asi na mě…
Abych si mohl na ty vaše „vidle“ naběhnout, tak by musely mířit alespoň mým směrem. Bundu do divadla jsem nikdy nesháněl, psal jsem, že někteří jsou schopni jít do divadla v teplácích. A to je vaše běžná metoda.
Havárii letadla s Alexandrovci jsem nekomentoval jednak proto, že nejsem posedlý Ruskem a Putinem, jednak proto, že jsem se nechtěl ani slovem zařadit po bok těch zapšklých českých veleduchů, kteří se z ní tak „opatrně“ radovali. Jistě, že to takhle dál najde, ale Rusové to sami nezvládnou, v tom jim musíme pomoci my a dát do latě naše vlastní elity. Bohužel to ale půjde špatně, když poloviny populace utáhnou na vařené nudli primitivní rusofobie.
Nevím, kdo je zde ukvapený a pomýlený, ale možná nám to pomůže rozluštit citace:
Vy ve svém článku píšete:„Dnes byl ten den, kdy jsem sebral síly i peněženku a šel shánět, co jsem potřeboval. Povšimněte si prosím slovesa „shánět“, protože je klíčové. …………………….. jakmile ale máte nějaké trochu specifické požadavky (jako jsem například já, když jsem požadoval, aby mi bunda seděla; povšimněte si prosím, že na slušela jsem rezignoval), zjistíte, že žádná široká nabídka se navzdory desítkám obchodů a násobku značek v nich nekoná – všude mají to samé podle poslední módy.“
Nyní mi píšete: „Uniformita, a v podstatě i neexistence volného, protože svázaného obchodníky, trhu je přesně to, na co zde narážím. Vaše vývody jsou ukvapené a pomýlené. A mimochodem, mě nějaké vybírání vůbec nebaví, tahle pseudomožnost volby mě jenom obtěžuje. A cena, kterou za ní jako společnost platíme, mi přijde neadekvátní.“
Pokud máte osobní problémy s nákupem oblečení, není to vina trhu, ale Vás samotného. Pokud jste za socialismu tyto problémy neměl, pak je skutečně otázkou, proč je najednou máte nyní? Mohu Vás ujistit, že já tyto Vaše problémy nemám. Zde záleží jen na osobním postoji, nároku na kvalitu a finančních možnostech. Jenoznačně se ale o pseudomožnost volby nejedná.
A pokud Vám cena, kterou za ní jako společnost platíme, přijde neadekvátní, pak je to sice Vaše právo to tak vidět, ale to je asi tak to jediné, co s tím můžete dělat. Apropós – co že je vůbec ta neadekvátní cena?
Mimo to, domíváte se, že to každý vidí tak, jako Vy? A pokud by to většina viděla narosto odlišně, jaké by to mělo konsekvence?
Tohle je geniálně vymyšlená, jak se koncept volného trhu vždy vyvlékne z odpovědnosti za svět, který vytváří, tím, že se vymluví na osobní odpovědnosti či defektnost konkrétního jedince. Ale já bych měl přeci být podle volnotržního katechismu tím pánem ve vztahu „náš zákazník – náš pán“. Pokud nejsem, potom je reálný volný trh prostě jiný, než ten ideální,
Těžko se ovšem mohu domnívat, že to ostatní vidí stejně, když vy sám jste velmi intenzivním důkazem toho, že někteří to vidí zcela opačně (a velmi je irituje, že se najdou jedinci, kteří jejich nadšení nad dokonalostí světa nesdílejí).
To, čemu říkáte eufemisticky „koncept volného trhu“, především mluví o všem možném, jen ne o volném trhu. Volný trh byl v kapitalismu naposledy v USA někdy mezi jejich vznikem a začátkem budování železnic.
A co byste konkretne navrhoval, aby v kapitalismu prestali mlatit cernochy, a vyrabet nepadnouci a neslusive bundy? Myslim neco mimo toho zmenit mysleni lidi aby se jim zacaly libit bundy, ktere se zrovna nevyrabeji, protoze na to by lstivy trh pravdepodobne dokazal zareagovat.
Nic. Vás snad už na střední neučili, že kritik nemusí být nutně excelentní autor, aby mohl kritizovat, a že okamžitá nedostupnost řešení neznamená neexistenci problému?
Nikdy jste neslyšel o tom, kdo a jak to myšlení lidí vytváří? Učí se to v každé i té nejprimitivnější kuchařce marketingu.
Pod předcházejícím článkem píšete:„Proč se ve školách učí náboženství a ne třeba kritické myšlení nebo obrana proti manipulativním metodám jednání?“
Nyní ale chcete tvrdit, že to kdo a jak myšlení lidí vytváří se učí v každé i té nejprimitivnější kuchařce marketingu.
Není to tak trochu v protikladu?
Mě to připadá spíše v souladu.
K tomu, abych se mohl učit, kdo a jak myšlení lidí vytváří potřebuji kritické myšlení. Bez toho to nejde.
Pokud se to tedy v každé, i té nejprimitivnější kuchařce marketingu učí, pak se tam učí i to kritické myšlení.
Nesouhlasím. A marketing nepatří mezi základní vzdělání.
Anonym napsal: „K tomu, abych se mohl učit, kdo a jak myšlení lidí vytváří potřebuji kritické myšlení. Bez toho to nejde.“
To říká kdo? To je tvrzení, které je potřeba dokázat.
Anonym napsal: „Pokud se to tedy v každé, i té nejprimitivnější kuchařce marketingu učí, pak se tam učí i to kritické myšlení.“
Když pominu, že marketing ani náhodou nepatří k běžné náplni všeobecného vzdělání, tak stačí otevřít Kotlerovu „bibli marketingu“, aby člověk zjistil, že se tam věci skutečně předkládají podobným stylem jako v bibli, a všichni ostatní od Kotlera opisují. Kotler sám sebe prohlašuje za ekonoma, takže to nemůže překvapit nikoho, kdo ví, že ekonomie není věda.
Směl bych se vás, tribune, zeptat, co a kde jste sháněl za extrabuřt, že to „nikde neměli“?
Bundu, která nebude ani blýskavá, ani prošívaná, a nebude stát 10k Kč.
Ovšem do toho se přece zcela bez obtíží vejde stará dobrá M65.
Tu, pravda, budete ve fešn aréně hledat marně, nicméně ve správném obchodě jich mají, až je prodávají… ;-)
Však jsem také nebyl daleko od toho, abych to nějak takhle vyřešil.
A proč ne? Praktická je, blbě myslím nevypadá a je to držák – já tu svojí mám 18 let. Ono je na ní opotřebení samozřejmě vidět, ale jednak je to skutečně kosmetika v podobě seprané barvy a roztřepených konců stahovacích tkanic, a navíc u takovéhle bundy ta patina vlastně ani neni na škodu :-)
Protože bych musel do dalšího krámu.
Naprosto chápu. Je pravda, že já příliš často nesháním. Jedna z věcí, kterou mne táta naučil, je mít jasno už když beru peníze z hrníčku v kredenci… :-)
Nicméně – co mne v poslední době docela překvapilo – obchody s pracovním oblečením. Ve svém bývalém zaměstnání mi jednou hodili na stůl katalog, ať vyberu montérky. Některé kusy by neudělaly ostudu ani při civilním nošení…
Bigo. Totéž platí pro některé druhy pracovní obuvi.
Trapnej překlep… samozřejmě to mělo být „Bingo“… sorry.
:-D Já jsem takovou koupil před 10 lety v Lidlu za 600 Kč – měli je v regálu se zlevněným zbožím, které už v Německu nikdo nechtěl, tak to odvezli sem v naději, že jim to Češi utrhají i s rukama. (Můj celoživotní problém je silně nekonfekční postava a v tom Lidlu jsem už víckrát narazil na velikosti, které se jinde nevyskytovaly.) Za ty roky už v ní sice chodím jen do hospody a do lesa se psem, ale svoje si poctivě odsloužila, stopy používání jsou na ní minimální a účel – zahřát i v největších mrazech – plní pořád dostatečně.
Myslím, že už jsem to pochopil:
Když nemůže spotřebitel něco sehnat v socialismu, je to chyba systému,
Když nemůže spotřebitel něco sehnat v kapitalismu, je to chyba kapitalismu.