Josef Poláček píše v eseji Aristotelovy přístavy:
Podle Marxe lidé znovu a znovu propadají té iluzi, že si svůj svět utvářejí sami, jenom na základě své vlastní vůle. Tedy, ze své vlastní hlavy. Oproti tomu Marx říká: přesně naopak, člověk nevytváří svět, nýbrž on sám je světem utvářen. Člověk si pouze namlouvá, že je autonomně existující a autonomně jednající bytostí. Ve skutečnosti je člověk produktem poměrů.
A to sice v prvé řadě produktem poměrů materiálních – tedy poměrů ve sféře produkční, která je pro každého člověka nevyhnutelně ta prvotní, určující. Neboť člověk si sice může o svém světě myslet, představovat co se mu zlíbí – ale nakonec musí jako první životní nutnost zabezpečit svou holou materiální existenci, a proto se musí přizpůsobit reálným poměrům v této materiální sféře.
Jako obecná formule vyjádřena zní pak tato téze v oné zmíněné podobě, že „společenská nadstavba“ (svět politiky, ideologie, v posledku celý společenský a kulturní život) je určována a determinována onou „materiální základnou“.
Je naprostou iluzí, když se lidé domnívají, že prostřednictvím pouhé politické demokracie mohou nějak zásadně změnit kapitalismus, kapitalistický společenský systém. Přesně naopak je to tento kapitalismus, který k obrazu svému přizpůsobuje svět politiky, státních a společenských struktur. Včetně samotné demokracie.
A pokračuje pak pro mě poněkud překvapivě analogií Marxe s Aristotelem a Platónem:
Tato Marxova převratná téze není vlastně nijak nová, nýbrž že její počátky je možno nalézt právě už v myšlení antiky!
Aristoteles doslova píše: „Neboť i ta nejlepší ústava nemůže vzniknout bez odpovídající materiální základny.“ Jak tedy vidíme, ten centrální „marxistický“ termín o materiální základně používá v doslovném znění už Aristoteles!
Takže, zopakujme si: jak Platón tak Aristoteles si byli plně vědomi destruktivního vlivu na mravní charakter státu a společnosti té činnosti, kterou bychom dnes označili za „tržně kapitalistickou“ – tedy takové která je zaměřena výhradně na maximalizaci zisku.
Tribun 
Ech, myslím, že by se pan Poláček ocitl v poměrně složité situaci (asi jako MZ s Peroutkou), pokud by měl dokládat Aristotelovu větu, že: „…i ta nejlepší ústava nemůže vzniknout bez odpovídající materiální základny,“ už proto, že termín „materiální základna“ je plodem až moderního ekonomického myšlení a se samotným antickým myšlením neslučitelný. Čili – nic takového Aristoteles napsat ani nemohl. Osobně se domnívám, že se pan autor stal obětí nějaké popularizující příručky, kdež byl celý poměrně složitý Aristotelův výklad redukován „ad usum delphini“ jakožto „materiální základna“. Ve skutečnosti jde o rozsáhlé a komplikované systémové úvahy, spjaté úzce s etikou společenství (viz zoon politikon) a individua, z níž jsou pochopitelně vylučováni otroci. Chápu, že krajní zjednodušení je pro potřeby internetového deníku nutností, ale tohle už hraničí s krajně nebezpečnou demagogií, řečeno s velkou zdrženlivostí.
To bohužel nedokážu posoudit, možná je to jen důsledek mého výběru, při čtení celého textu mi přišlo, že se s tím autor vypořádává velmi zdárně. Otázka je ovšem i to, zda na tom vůbec záleží, protože Aristoteles rozhodně nebyl žádný marxista a jde o jeho marxistickou interpretaci.
Víte, to je právě ten problém – on totiž Aristoteles celou společenskou stavbu buduje od individuálních ctností a blaha spojeného s dodržováním morálních zásad (krajně zjednodušený výklad!), které přenáší přes rodinu, malou obec až ke státu, jehož cílem jest blaho obce, přitom ovšem stát vnímá toliko jako malý řecký stát; nerad bych se pletl, ale tou „materiální základnou“ mínil svobodné občany obce, bez nichž je jakákoli obec nemyslitelná. To je ovšem dost dramatický posun proti marxistickému pojmu „materiální základny“, jemuž pan Poláček (imho zcela mylně) přisuzuje Aristotelovu paternitu. No, ale přiznávám, že tohle lovím taky z hlubin nespolehlivé paměti, musel bych se na to náramně důkladně podívat.
Ale jistě se shodneme, že považovat Aristotela za protomarxistu je nesmysl. :-)
Aristoteles: Etika Nikomachova. Tady
Click to access 1027%20Aristoteles-Etika%20Nikomachova.pdf
je kompletní český překlad, kdyby se v tom někdo chtěl šťourat…
Poláček to samozřejmě anachronním použitím moderního marxistického pojmu hrubě zjednodušil, ale neřekl bych, že by ten význam až tak zásadně zkreslil.
No, mezitím jsem pohlédl do učených spisů, leč bohužel nikoli Aristotela samotného, a myslím, že on ten pan Poláček vlastně parafrázuje samotného vekého Karla, jenž Aristotelovy výlety do oblasti financí velmi oceňoval. Takže co zdroj bych tipoval Ekonomicko-filozofické rukopisy. Ale su líné se v tom hrabat. :-(
Chce vůbec někdo tady ten kapitalismus odstranit? Stále mi to připadá, že o to vlastně nikomu ani nejde.
Z kapitalistů, jejich poskoků a liberální cargo-kultistů nikdo. Kapitalismus má totiž výborně propracovaný korupční mechanismus a naprostou většinu těch, kteří by toho byli schopni, dokáže konvertovat na svoji stranu.
Ano, kapitalismus „korumpuje“ lidi tím, že jim dává to, co lidé chtějí. Na rozdíl od ostatních systémů, které dávají lidem to, o čem si někteří vyvolení myslí, že je pro ně dobré. Kdyby třeba komunisté nevymývali lidem mozky, tak by pochopili, že v kapitalistických státech je něco jako hladomor již dávno nemyslitelné.
Přesně tak, kapitalismus programově rezignuje na vyšší cíle, Je to takový hybrid fanatického puritánství s extrémním materialismem. Problém kapitalismu je to v tom, že když chce někdo osmiletou pannu, tak mu ji kapitalismus dá, ale nikdy nikomu nedá nic zadarmo, a už vůbec ne základní životní potřeby. Nejenom ty materiální.
Tak to si pletete nejdřív kapitalismus s filosofií – kapitalismus si nedělá nároky na nějaké vaše vyšší cíle, ale „pouze“ na co nejefektivnější uspokojování potřeb jednotlivců. A následně si pletete kapitalismus s anarchokapitalismem. Smyslem kapitalismu není zabránit, aby nedocházelo ke zločinům. Kapitalismus je ekonomický model. Stejně tak nemůže komunismus zabránit, aby docházelo ke zločinům. Nicméně to všechno vy přece víře. Jen jsem musel poukázat na vaši obvyklou taktiku předefinovat nějaký známý pojem a následně tuto definici zkritizovat.
Ovšem to vaše „pouze“ není nic jiného, než produkt filosofie. Jistě, že kapitalismus je pouze ekonomický model – a jako takový má sloužit, a ne mu být slouženo.
Ale kapitalismus přece slouží. Kapitalistům rozhodně.
Kdo vás nutí sloužit kapitalismu? Pochopte už, že principem kapitalismu není kohokoliv do čehokoliv nutit, ale naopak, garantovat lidem právo, že je nikdo neokrade. To je, jako byste tvrdil, že zákony proti krádežím omezují všechny zloděje a že jim zloději musejí sloužit. Pokud nechcete kapitalismus, tak si založte vlastní komunistický stát – jako jsou třeba kibucy v Izraeli. Kapitalismus vám v tom nebude nijak bránit. Opačně to však nejde, že byste začal podnikat v Severní Koreji…
Tím, že kapitalismus garantuje nedotknutelnost vlastnictví bez ohledu na způsob jeho nabytí a privileguje vlastníky nutí nevlastníky pro vlastníky pracovat za podmínek, které si vlastníci diktují. Reálný kapitalismus skutečně nemá nic společného s těmi pohádkami od Smithe.
Principem kapitalismu je rozmnožování kapitálu prostřednictvím tvorby zisku za každou cenu a bez ohledu na všechno – včetně lidských životů a obyvatelnosti planety. Všechny ostatní definice kapitalismu jsou manipulace hlásných trub vlastníků kapitálu, které mají nevlastníkům nalít do hlav, že kapitalismus je přirozené nejvyšší a poslední stadium vývoje lidské společnosti.
No, poslední možná opravdu bude, jestli necháme kapitalisty, aby si dělali, co chtějí. Oni možná opravdu věří, že to sami přežijí…
„Kdo vás nutí sloužit kapitalismu?“
A kdo vás nutí kupovat si vodu od toho kdo si koupil jedinou studnu ve vašem dosahu a na vyvrtání vlastní studny nejenom že nemáte, ale jde i o jediný výskyt spodní vody široko daleko?
„Kapitalismus vám v tom nebude nijak bránit.“
Že ne? Rozšiřte si vzdělání libovolnou epizodou:
http://www.mojevideo.sk/video/1e14d/oliver_stone_nezname_dejiny_spojenych_stat_.html
Ale doporučuji shlédnout všechny.
Václave, mohl byste se trochu víc rozepsat o tom, jak „princip kapitalismu“ garantuje „lidem právo, že je nikdo neokrade?“ Pokud dneska autoři českého privatizačního zázraku přiznávají, že nejtěžším úkolem bylo rychle vytvořit vrstvu vlastníků, tak je přece na výsost jasné, že zde proběhl proces, kterému se kdysi říkalo původní akumulace kapitálu. Najdete v tom celou řadu lumpáren od zneužití pravomoci (typicky „privatizace“ Knižního velkoobchodu), přes tzv. toxické bankovní úvěry (banky se pak navíc sanovaly ze státního rozpočtu), až po přímé krádeže, jakým bylo třeba ovládnutí majetku spotřebního družstva Včela realitním makléřem Vítkem. Osud státního a družstevního majetku většinu středostavovské společnosti nijak zvlášť nezajímal, protože ve volbách v roce 1992 si poněkud utopisticky zvolila jako alternativu k normalizačnímu socíku ryzí kapitalismus. Takže v další fázi pak začala poznávat, že bez patřičné společenské regulace jde o nelítostný antisociální systém, který bez ohledu na slovní deklarace je schopen požírat i střední třídu. Fakt je nutné, pane Václave, abych tu rozepisoval všechny ty známé kauzistiky, kdy „duch kapitalismu“ nebyl jaksi schopen lidem zaručit i to deklarované právo na vlastnictví majetku? Jenom stručné připomenutí: Konkurzní mafie, „neschopnost“ definovat lichvu, exekuční mafie, okrádání důchodců pomocí tzv. šmejdů, metanolová aféra, kauza lehkých topných olejů a hafo dalších věcí včetně orlických vražd, které vám jasně ukazují, že když se středobodem všehomíra stane osobní profit a maximalizace zisku, tak všechna krásná slova a poučky jdou rázem do kelu. A fakt tam jako společnost dost možná skončíme, pokud lidi nepochopí minimálně to, že vytváření mocenských a sociálních nerovnováh je už zabudováno v samotných základech kapitalistického ekonomického systému.
Řekl bych, že celé tajemství Václavova „poznání pravdy“ je v tom, že vidí jenom vítěze a ignoruje poražené, resp. nevidí – ať již proto, že nechce, nebo že nedokáže – fauly vítězů a porážku považuje za spravedlivý trest za selhání (sakra, kde já už tohle četl, nebylo to v nějakém pojednání o protestantismu?).
Seale, rozepsal jsem se, ale Tribun to smáznul. Škoda.
To abych vás v tom rozepisování trochu přibrzdil.
Já bych třeba chtěl o svém životě rozhodovat sám, bez kravaťáků a manažerů. Je snad „v kapitalismu“ nějaké místo, kam tihle nevlezou?
Nerevare, kdybyste se nevymyslel sám, museli bychom si vás vymyslet my.
A možná jsem si vás všechny vymyslel já.
Napsal jsem snad něco nesrozumitelného, či dokonce nepatřičného? Možné to je, ale vysvětlení by pomohlo.
Právě že je to srozumitelné až dost. Proč je to nepatřičné, na to jsem ti odpověděl 28. 02. v 19:02.
Ale vůbec ne. Jste srozumitelný. Akorát trošičku umělohmotný.
O nadřazenosti byznysu všemu ostatnímu (v kapitalismu) jsem se už někde zmínil. Jiní používají termín „ekonomismus“.
„Napsal jsem snad něco nesrozumitelného, či dokonce nepatřičného? Možné to je, ale vysvětlení by pomohlo.“
„Kravaťáka“ dnes potkáme stejně tak v parlamentu jako na ulici když nám nabízí nový tarif od t-mobile – tedy jde o nic neříkající označení. S manažery je to zrovna tak.
Nejeví se mi to tak že byste napsal něco nesrozumitelného či nepatřičného. Spíše to vyznívá jako byste nenapsal nic.
Nechtít být ovládán zájmy „byznysu“ považujete snad za marginální (to jest zbytný) požadavek? To určitě nemyslíte vážně … nebo ano?
Jistěže nepovažuji, Nerevare. Ale váš komentář, na který jsem reagoval, byl o kravaťácích a manažerech. Což rozhodně není o byznysu. Ten můžete dělat i nahý (viz. např. ten pornografický) a manažeři se nevyskytují jen v byznysu.
Ad Kamil Mudra 1.3.2017 – 15:14:
Pak už jen schází, abyste slovo „business“ ztotožnil s „being busy“ v protikladu s „laziness“ („being lazy“). Dobře víte, co jsem tou nadvládou manažerů a kravaťáků (byznysu) v kapitalismu myslel. Podobné mistrování si ale klidně můžete odpustit.
No… já bych si to u někoho jiného odpustil. Jenže vy k tomu člověka úplně provokujete tím svým „naznačovacím“ a sporým stylem.
Ad Kamil Mudra 1.3.2017 – 19:29:
Kladení otázek je prověření způsob rozeznání (potenciálních) spojenců a zapřísáhlých odpůrců: „Když se ptáte, jak nakrmit hladové …“ atakdále. K ilustraci stačí „účinnost“ odezva na mé příspěvky v této diskusi. Otázka je zde rozhodně nejúčinnější forma sdělení.
Nechtít být ovládán zájmy „byznysu“… co si pod tím máme představit? Business je nabídka a poptávka. Business není o ovládání, ale o nabízení zboží a služeb. Je pouze na vás, jestli nějaké nabídky využijete. Pokud nechcete, nemusíte si businessu druhých vůbec všímat. Nebo jste jeden z těch, kteří si myslí, že mají nárok na sledování televize bez reklam?
Vy jste buď hluchoslepý, naivní idealista, nebo demagog. Těžko si můžete nevšímat businessu druhých, když má na vás vliv, těžko se můžete neúčastnit obchodu, když nemáte jinou možnost, jak si zajistit existenci. Byznys má jediný zájem – vydělávat. A za tím účelem se snaží ovládat prostředí, v němž působí. To je přirozené, s tím se nedá nic dělat. Co je nepřirozené rezignovat na vlastní ovládání a nechat se ovládat.
Pokud si nejste schopen zajistit obživu, tak je snad dobře, řekl bych, že někdo jiný vám nabídne obchod, ve které vám s touto vaší potřebou pomůže, ne? Nebo byste byl raději, aby žádný obchod s potravinami nebyl? A nebo snad chcete tvrdit, že potraviny mají být někým rozdávány všem zdarma? Není vinou druhých, že vám nabídnou zboží, které vy sám nejste schopen si zajistit. Vy byste jim měl být za to vděčný a ne jim spílat, že vás svou nabídkou ovládají.
Dnes existuje spousta farem, které jsou víceméně soběstačné. Pokud nechcete business, běžte dělat tam a své potřeby si můžete zajistit sám. A nebo můžete žít jako poustevník. I tací dodnes existují. Žádný business je neovládá. A nebo si můžete založit komunistický spolek typu izraelského kibucu. Nebo můžete žít jako Amišové, které žádný business rozhodně neovládá. A nebo se můžete odstěhovat do Severní Koreje, kde rozhodně žádný business není. Šťastlivci.
Jak vidíte, pokud vám vadí, že vám někdo nabízí uspokojení vašich potřeb, tak můžete i v kapitalismu žít tak, abyste se businessu zcela vyhnul. Pokud jste se dobrovolně rozhodl, že nejsnadnější pro vás je nechat si zajišťovat své potřeby od druhých, tak si potom nestěžujte, že si nedokážete své potřeby obstarat sám.
Zemřít hlady není alternativa k zajištění obživy, takže ten, kdo vám nabízí obchod, si může diktovat podmínky pro sebe výhodné, nebo s vámi také nemusí obchodovat vůbec, pokud usoudí, že na vás nic nevydělá, a vy zemřete hlady (vy byste to nejspíš označil za výdobytek svobody, pro mě je to zbytečné systémové svinstvo).
Sám a bez kravaťáků není totéž. Na společnosti budeš závislý vždycky.
Nad kravaťáky v kožených kabátech ovšem není.
A fialových sakách.
Jo, máte pravdu, ti byli taky šílení, i když jinak. Dost jich skončilo špatně, na rozdíl od jejich kolegů, co od začátku preferovali nenápadnou šeď.
Důvody existence čekistů jsou zpátky. Rehabilitujme je.
Aha… tak tuhle hru nehraju. Ani v nezávazné diskusi.
Ad hank 1.3.2017 – 12:09:
Zkuste domyslet, kdo by zastavil Hitlera, kdyby (o pár let dříve) čekistů nebylo.
Čekisti mívali pod kabátem rubášku se stojacím límečkem. S kravatou ani s ničím jiným se nepárali.
Právě to vaše volání po čekistech jako výraz touhy po revoluci ruského střihu je pro mne příznak umělohmotnosti.
Ale naši hoši se taky nezakecali, i když rubášky nepřevzali. Co takhle Vaš? Dal byste si opáčko?
Ad tresen 1.3.2017 – 12:38:
Nedělám si iluze. Až dojde na „revoluční teror“ (v jakékoli podobě), nejspíš přijdu na řadu mezi prvními. Stejně jako řada ostatních. Ale proč čekat, až na nás ukáže kapitalismus? „Socialismus nebo smrt“ je jen vyčerpávající seznam možností pro lidi jako jsme my.
Dobrý kabát. Svého času jsem takový koupil levně ve frcu a nechal ho přešít na bundu s kapucí. Sloužila mi dobře než ji na mě kdosi vymámil.
Přešijte starou uniformu LM. Sraz ve 4:00 ráno 8.3. (na MDŽ) v Krčským lese.
P.S. samopaly Špagin s sebou!
Za takovouhle dekonspiraci by vás na frontě zastřelili.
„Nad kravaťáky v kožených kabátech ovšem není.“
No, možná je ještě zažijeme:
https://pravdalaska.wordpress.com/monitoring/
Proč tam ještě nefiguruji? Jako „extrémista“ tam patřím taky.
Pokus o provokaci?
Jako že seznamy sprostých podezřelých nesestavuje jen ABB a spol.?
No, moc úspěšný ten pokus zřejmě nebyl. Vlastně vůbec. Za tři roky se na takovou tučnou návnadu nechytil ani jeden horlivý ctitel pravdy a lásky, co chce mít seznam odpůrců. Asi žádný neexistuje.
To je docela povedený seznam, pane Mudro. Odhlédneme-li od příšerné podstaty sestavování takových seznamů, připomíná troćhu klasika: Vinnej, nevinnej, berte to po řadě!
Trochu jste mi porozšířil obzory, vřelé díky! :-)
No ne, třešni, vy vždycky překvapíte. To jsem opravdu netušil že tahle firma http://new.abb.com/cz sestavuje seznamy podezřelých. Tak to by mne i zajímalo kdo jsou ti „spol“. Nechcete o tom napsat víc?
Není zač, XY, rádo se stalo, byť to i nebylo mým záměrem. Chtěl jsem jen poukázat na to že v každé době a každém režimu se najdou takoví „sestavovači“. Už sama jejich existence je mi trnem v oku, nezávisle na tom z jakého „tábora“ pocházejí.
„Na společnosti budeš závislý vždycky.“
Jenže tím je do značné (zásadní) míry redukováno i ono „sám“. Některé věci se dají „obejít“ třeba takto: https://www.lajkit.cz/zpravy/item/1107-cesi-trik-eet-zakaz-koureni-babis ale tyhle „objížďky“ ti žádnou významnou svobodu v rozhodování „o sobě sám“ nepřinesou. Ani členství v družstvu ne. Coby člen máš sice vůči ostatním členům rovnou pozici v hlasování a „pevnější kotvu“ v něm. Ale samo družstvo je ekonomickým subjektem vyskytujícím se ve stejném prostředí jako kterákoli jiná firma se zaměstnanci, avšak oproti družstvu zvýhodněná tím že na své zaměstnance nemusí brát ohled a tedy může pružněji reagovat a přizpůsobit se těm změnám ve společnosti, které sama nemůže ovlivnit.
Navíc v situaci, kdy je společnost silně ovlivněna velkými firmami až nadnárodního charakteru, tedy „proti-družstevně“, se tak stává pozice družstva velice chabou a tím potažmo i jeho členů, kteří bohužel nemají žádnou jistotu že se jejich vedení „nepostará“ (za patřičné všimné) o jeho „sežrání“ nějakým ekonomickým predátorem, kterému se z různých důvodů, může jevit jako vhodná kořist.
U povahy té společnosti bychom měli začít.
Určitě měli. Jenže mne fakt nenapadá jak. Aspoň tedy nic takového co by mělo nějakou, aspoň trochu reálnou, šanci na úspěch. Víme sice co nechceme ale nevíme (nebo alespoň já nevím) jak pojmenovat to co chceme, aniž bychom použili nějaký název který by nebyl u velké části veřejnosti zdiskreditovaný (lhostejno zda zaslouženě či nikoli).
Proto jsem už pod článkem „Ring volný“ psal že chybí něco čím by bylo možné zastřešit myšlenky/ideje oponující současnému stavu a díky tomu je srozumitelně předložit i té části veřejnosti která si „nepotrpí na filosofování“ ale přesto vnímá že cosi není v pořádku a hledá/přeje si nápravu. Tito lidé se prostě nemají k čemu přihlásit, tak aby se navzájem chápali bez vleklých a vše rozmělňujících dialogů.
Bez vytyčení/pojmenování cíle je hodně problematické určení směru i popis cesty.
Ad Kamil Mudra 1.3.2017 – 19:51:
Slovy „děsivě filozofujícího klauna“: Požadujme nemožné.
Každá snaha o „mírný pokrok v mezích zákona“ je ostudná a ponižující. Klást rovnítko mezi kapitalismus a svobodu je úmyslná nevědomost. Přinejmenším.
Nikoliv nevědomost, ale něco ještě horšího: ekonomistický redukcionismus, neboli degradace člověka na zboží a bytí na obchod.
„…chybí něco čím by bylo možné zastřešit myšlenky/ideje oponující současnému stavu a díky tomu je srozumitelně předložit i té části veřejnosti která si „nepotrpí na filosofování“ ale přesto vnímá že cosi není v pořádku a hledá/přeje si nápravu…“
Nehrát jejich hru. Seskočit z toho kolotoče. Stát se co nejvíc nezávislými na „systému“. Ono to není až tak složité. Jenže a) to za nás nikdo neudělá, b) většina má pořád ještě o co přijít a ze strachu, aby o to nepřišla, proti „systému“ nepůjde, c) ono by to chtělo vzdát se toho pohodlíčka…
Je řeč pouze o systému ekonomickém a politickém, nebo i o systému myšlení a vyjadřování?
Ad hank 1.3.2017 – 23:08:
My „jejich“ hru přece dávno hrajeme. Stačí se rozhlédnout po nejbližším okolí: těch brilantních analýz kolem, radost pohledět. Psycholgická sonda do mysli typického voliče Miroslava Kalouska (například) není ničím jiným než mentální samohanou: analyzuícímu se podaří (sám sobě) dokázat, že pravdu má on, že je morální vítěz.
Jenomže hřbitovy jsou morálních vítězů plné. Realita se nemění na držkoknize (nebo WordPressu), i kdyby tamtéž zveřejněné texty byly sebegeniálnější.
Systém = společensko-ekonomická formace.
„Nehrát jejich hru. Seskočit z toho kolotoče. Stát se co nejvíc nezávislými na „systému“. Ono to není až tak složité. Jenže a) to za nás nikdo neudělá, b) většina má pořád ještě o co přijít a ze strachu, aby o to nepřišla, proti „systému“ nepůjde, c) ono by to chtělo vzdát se toho pohodlíčka…“
Hanku, to jsou všechno takové líbivé proklamace hodné táborového řečníka. Pokud vám při seskoku z toho kolotoče hrozí celkem reálné nabodnutí na vidle, pak už nejde jen o nějaké „vzdávání se pohodlíčka“. Takový skok si můžete dovolit jedině když máte alespoň nejnutnější část toho „pohodlíčka“ nějak posichrovanou takže máte dost na odraz ale do toho seskoku nevložíte všechno (tedy až k těm vidlím nedoletíte), nebo tak že máte v dosahu nějakého „felčara“ který vám tu propíchanou prdel spolehlivě vyléčí. Jenže ti lidé kteří mají jedno nebo druhé (případně obojí) zas nemají zpravidla až tak velkou potřebu seskakovat. Tedy se nemůžete divit lidem co jedno ani druhé nemají a před tím seskokem by rádi odklidili alespoň ty vidle, aniž by očekávali že to za ně někdo udělá, byť by se jinak byli ochotni smířit i s tvrdým dopadem. A to jsou lidé které mám na mysli když mluvím o tom zastřešení. Protože těch je, dle mého mínění, naprostá většina. Pár dobrodruhů uvažujících stylem „hop nebo trop“ obecně situaci nezmění a jen málo z nich má to štěstí že ten seskok absolvují alespoň bez úhony, když už ne úspěšně. Množství těch úspěšných pak lze srovnat s počtem těch co „našli na chodníku dolar a stali se z nich milionáři“.
2.3.2017 – 00:58
Nerevar
Ad Kamil Mudra 1.3.2017 – 19:51:
Slovy „děsivě filozofujícího klauna“: Požadujme nemožné.
Každá snaha o „mírný pokrok v mezích zákona“ je ostudná a ponižující. Klást rovnítko mezi kapitalismus a svobodu je úmyslná nevědomost. Přinejmenším.
Ano. A ještě tohle:
http://denikreferendum.cz/clanek/24757-chybi-nam-utopie
S panem Trnkou souhlasím. Také to tak cítím. Když není vize – není o čem vést řeč, dokreslovat kontury, probírat dílčí záležitosti… Je to tak. :-(
Pak už vám zbývají opravdu jen ti Hutterové nebo Amishové.
To ovšem předpokládá odolnost, která se běžně nevyskytuje.
Jenže u nás nejsou. Nebo o nějakých víte?
Nejvyšší čas začít ji trénovat… Ještě pro generaci mých rodičů (narozených ve 30. letech) to byl normální způsob života.
„Jenže u nás nejsou. Nebo o nějakých víte?“
Co Vám brání začít?
„Co Vám brání začít?“
Vícero důvodů:
1) Hutteři nebo Amishové nejsou „moje káva“ už jen pro onu povinnou příslušnost pro začlenění, nemluvě o některých pravidlech která by mi nevyhovovala.
2) Nemám k dispozici pozemek na kterém by bylo možné cokoli takového realizovat ani na jeho koupi.
3) Neznám nikoho kdo by do takového experimentu chtěl jít.
4) Sám už nejsem ve věku ani fyzické kondici kterou by něco takového vyžadovalo.
5) Domnívám se v ČR pro něco takového ani nejsou podmínky vzhledem k tomu jak je zde „rozvlastněný“ prostor. Každá taková společnost musí sdílet pozemek hodně velký a současně na něm být „vlastními pány“. ČR mi na to prostě přijde příliš rozparcelovaná a legislativně nevstřícná a do jiné země se stěhovat nechci.
No, tak jedna taková nepříliš zběsile alternativní česko-slovenská komunita zaměřená na výstavbu netradičních domků svépomocí už skoro 10 let funguje na slovenské straně Kopanic… Ale kupodivu i v Čechii se zřejmě ještě dají najít oblasti, kde není moc velký zájem o půdu. Nicméně ti Slováci mají údajně méně složitou byrokracii nutnou k založení pozemkového družstva.
Viz tady: http://ekovesnice.cz/
A zase mě berete za slovo. Vždyť přece nikde netvrdím, že ta komunita má být nějaká česká kopie Amishů založená na víře nebo že se má předem (=dřív, než to bude nutné) vzdávat třeba elektřiny… Nejmíň tři z pěti Vašich bodů jsou čistě subjektivní překážky a vůbec nedokazují, že něco tzv. „nejde“.
Pořád dokolečka: Kromě subjektivních omezení, která si často (třeba i nevědomě) ukládáme sami, největší brzdou pronikání alternativ do našich životů je nedostatek fantazie. Co si neumíme představit, to prostě nejde. Dokud někdo nepřijde a neudělá to.
A pak ještě taky pochopitelně všudypřítomný strach… Pořád ještě většina z nás má o co přijít. Jenže o to horší to bude, až se ten kolotoč definitivně zadrhne. Ta většina bude naprosto nepřipravená.
Dobrá diskuse na téma, co a proč „jde“ a „nejde“, je pod tímto článkem:
http://outsidermedia.cz/rozpad-spolecneho-sveta-jako-hlavni-hrozba-dneska/?show=comments
„Nejmíň tři z pěti Vašich bodů jsou čistě subjektivní překážky…“
Já to pochopil tak že se ptáte mne konkrétně co mi v tom brání. Takže subjektivních mělo být všech pět.
„…nemají žádnou jistotu že se jejich vedení „nepostará“ (za patřičné všimné) o jeho „sežrání“ nějakým ekonomickým predátorem…“
Jestli se tak stane, bude to vina samotných družstevníků, že své vedení nekontrolovali. Nástroje k tomu ve družstvech ze zákona jsou. A stává se to, často třeba ve velkých bytových družstvech s nefunkčními samosprávami, vím z vlastní zkušenosti, jak je někdy těžké donutit jejich členy, aby se ve svém zájmu na té kontrole podíleli… Sám jsem byl několik let předsedou malého bytového družstva (16 bytů), takže zastávám názor, že menší družstvo je z tohoto hlediska snazší ukočírovat. V některých velkých družstvech to pochopili a rozdělili se, jinde se na to vykašlali a pak se nestačili divit.
Na druhé straně vím o úspěšně odražených nájezdech takových predátorů na jedno velice tradiční a prosperující výrobní družstvo (kovovýroba, řádově stovky členů), kde družstevní demokracie skutečně funguje a kde se intrikujícího člena vedení dokázali zbavit. Předpokládalo to ovšem, aby členská základna byla odolná vůči lákání typu „prodejte mi svoje členské podíly, já z toho udělám akciovku a ve fabrice zavládne ráj na zemi“.
Zatímco jak skončila většina zemědělských družstev, máme ještě v živé paměti. Ale to byl výsledek brutálního politického nátlaku („temné nitky slušovické…“) protaženého i do krajně nepřátelské legislativy.
Suma sumárum, nikdy nejsou všechny okolnosti stejné a většinou nelze použít stejné šablony řešení – ani na podobné situace.
Pro Kamila Mudru jako poděkování za jeho pokus o vtip s firmou ABB:
https://abbartos.wordpress.com/2013/05/25/pravdolaska-5-0-aktualizovany-seznam-pravdolaskaru-200-dalsich-jmen-celkem-700-pravdolaskaru/
Nu, to jen podporuje co výše píšu o tendenci k sestavování seznamů v každé době i režimu. Ale řekl bych že seznam uvedený větou: „Prosíme o monitoring a zaznamenávání důkazů pro případná trestní oznámení.“ má k těm koženým kabátům přece jen o dost blíže než ten ve vašem odkazu.
Já ten váš odkaz za autentický nepovažuju. Není tam jediné vlákno, které by vedlo k nějaké skutečné osobě nebo partě. Mám to skutečně za pokus o vytvoření důkazu ve stylu „hele, jak se ti pravdoláskaři ctnostně tváří, ale ve skutečnosti to jsou práskači a kdoví co horšího…“
Vždyť jste to vy sám takhle uvedl.
Ta stránka je divná už svým titulem. Opravdu si myslíte, že ti, co jim je nadáváno do „pravdoláskařů“, založí blog na WordPressu pod názvem Pravda Láska?
No, proč ne. Třeba coby formu vzdoru proti tomu nadávání. A že se na práskačské stránce nevyskytuje žádné vlákno vedoucí ke konkrétní osobě mne zas až tak moc nepřekvapuje.
Nepředpokládáte, jak doufám, že jsem tu stránku vytvořil abych měl odkaz do komentáře. Či snad ano?
Zase ten Putin, pane Mudro…
Nojo! Jak to že mne to hned nenapadlo?
Nerevar vznesl otázku, co by bylo, kdyby čekistů nebylo. Což je samozřejmě stejně jako všechna coby kdyby vstup na tenký led dohadů.
Ale je tu sté výročí únorové revoluce, tak proč to nezkusit.
Měla šanci změnit Rusko k lepšímu?
Došlo by bez Uljanova a čekistů k restauraci monarchie, nebo by se Rusko konsolidovalo jako republika?
Co by která eventualita znamenala pro Hitlera?
Byl by vůbec nějaký Hitler? Nezrodil ho vývoj ovlivněný VŘSR?
Bez ruské revoluce by Rusko bylo kolonií a Druhá světová válka by více připomínala tu První snahou velmocí si Rusko rozparcelovat. Hitler by byl pořád Hitler, protože ho nezrodil vývoj ovlivněný VŘSR, ale Versaileský „mír“. Jediné, co by se změnilo, že by Hitler neměl takovou podporu kapitalistů, ale zřejmě jen těch britských a amerických, německých by mu zřejmě zůstala.