Jak si Západ pořídil NSR proti SSSR

Pozn.: Jak jsme měli včera ty oslavy výročí vstupu do NATO a s tím spojené možnosti (a povinnosti) podílet se na válečných zločinech, a hodně z vás mě při té příležitosti přesvědčovalo, že NATO ne největší výdobytek od vynálezu elektrického křesla, tak jsem si vzpomněl, že jsem si kdysi pořídil tento výtah z jednoho článku, a přišlo mi to jako dobrá příležitost ho konečně zveřejnit.

Výtah z článku Kdo skutečně vztyčil Berlínskou zeď?. Otázka zni, když si odmyslíme hodnotící soudy, jsou tam někde faktické chyby? Nevím, jak vám, ale mě to takhle dává mnohem větší smysl, než je ten oficiální západní narativ, který má blíž ke katechismu, než k dějepisu. (Kecám, vím.)

Jak to bylo s rozdělením Německa

Poté, co se Stalin nenechal zatáhnout do drakonické Brettonwoodské dohody a Churchill pronesl svůj slavný projev v americkém Fultonu, začal Západ vyvíjet nátlak na SSSR na všech frontách. Nejvhodnějším ohniskem těchto snah se pak ukázalo být poražené Německo.

Bezprostředně po porážce nacismu se Spojenci dohodli na rozdělení Německa na tři okupační zóny: ruskou, britskou a americkou.(…) Později bylo na de Gaulleho naléhání také Francouzům umožněno „urvat“ si kus německého území: dostali ke správě Sársko a příslušnou část Berlína. Vznikly tak čtyři okupační zóny. 30. srpna téhož roku vznikl orgán pojmenovaný Kontrolní rada, jejímž prostřednictvím Spojenci vykonávali svrchovanou autoritu nad okupovaným územím. 1. ledna 1946 se začalo obchodovat mezi sovětskou a britskou zónou. Zpočátku šlo vše hladce, protože SSSR tehdy ještě „nestihl“ odmítnout dominanci dolaru Federálního rezervního systému. Jakmile byl však tento Rubikon překročen, začala se situace rychle přiostřovat.

11.2.1948 – 6.3.1948 (…) Dospívají k rozhodnutí vytvořit na území tří západních okupačních zón německý stát. USA s Británii se tak rozhodly rozetnout Německo vedví. Sovětský svaz se v reakci to 20. března 1948 stáhnul z Kontrolní rady, která tím přestala fungovat. Západ už totiž orgán pro správu celého Německa nepotřeboval: vytvářel nový německý stát.

Poté se však událo něco poměrně zajímavého. 20. a 21. června 1948 proběhla v trojici západních okupačních zón měnová reforma (…) Každý Němec si směl vyměnit 60 říšských marek v kurzu 1:1, 40 okamžitě, zbylých 20 marek pak o dva měsíce později. Polovinu svých úspor si směli vyměnit v poměru 1:10, ta druhá byla zmrazena na později, kdy ji bylo možné směnit v kurzu 1:20. Důchody, mzdy, platby i daně však byly počítány v nové měně, a to v kurzu 1:1.

Co myslíte, že se odehrávalo v zemi, v jejíž jedné polovině byla zavedena nová měna, zatímco v té druhé stále platila ta stará? Protože Němci mohli vyměnit své úspory jedině v kurzu 1:10 a 1:20, jaký byl pro ně další logický krok? Samozřejmě že pokusit se utratit své staré marky kdekoliv, kde původní peníze ještě platily, což nutně znamenalo sovětskou okupační zónu. A přesně tak se také stalo. Němci se nahrnuli do východní zóny směnit své staré říšské marky za zboží. Vyprázdnili regály obchodů ve snaze zbavit se svých peněz. Jak asi měla na tuto absurdní situaci reagovat sovětská správa? Musela uzavřít hranice své zóny a pokusit se zastavit příliv peněz, jinak hrozilo zhroucení celého hospodářství – vždyť obchody mohly být zcela vykoupeny. A právě na to také Západ spoléhal: že dojde k nepokojům a Sovětský svaz bude donucen „krvavě potlačil lidové protesty“.

Hranice okupační zóny se samozřejmě zavřít daly, ale co si počít s Berlínem? Žádná zeď tam dosud nestála a město ještě nebylo rozdělené. A „jak už tomu osud chtěl“, měla peněžní reforma v Berlíně nabýt účinnosti o tři dny později než v Bizonii a francouzském sektoru, tedy 25. června 1948. Jako by se někdo pokoušel Němcům nepříliš skrytě naznačit, co mají udělat: vzít své říšské marky na výlet do Berlína! Tam je totiž stále ještě berou. (….) Co s tím? Sovětská vláda se rozhodla zakázat vstup do Berlína i průjezd do Berlína skrz svou okupační zónu. Obyvatelé západních sektorů města také měli zakázaný přístup do východní části města, kde hodlali vybílit regály. Toto tedy byla ona Stalinem vyhlášená „blokáda“ Západního Berlína.

23. května 1949 byl oznámen vznik Spolkové republiky Německo (…) Sovětský svaz mezitím bránil západním plánům na vytvoření německého státu jen v jedné části Německa, čímž by otázka budoucí státní struktury či německé neutrality zůstala bez odpovědi. Moskva na vytvoření Západního Německa reagovala 7. října 1949 vyhlášením Německé demokratické republiky (DDR). Stalin však dva německé státy srdci Evropy nechtěl. Proto 10. března 1952 předali Sověti Západu tzv. „Stalinovu nótu/?/“. Tento dokument jasně ukazuje, že cílem sovětského vůdce nebylo vytvoření jeho „vlastního“ německého státu, ale sjednocení Německa, tak aby se Němci nemohli stát pouhou figurkou anglo-americké zahraniční politiky. (…) Asi netřeba dodávat, že Západ „Stalinovu nótu“ ignoroval.

Bonus – vznik NATO a Varšavské smlouvy

Největší mediální konglomeráty dnes do omrzení omílají klišé o „agresivní Varšavské smlouvě“, což je však jen další zjevná lež. Západ vytvořil NATO už v roce 1949, organizace zemí Varšavské smlouvy vznikla v reakci na to až za dlouhých šest let, v roce 1955. (…) A tak se Západní Německo 9. května 1955 stalo členskou zemí NATO. V odpovědi na tento krok se 14. května 1955 zrodila Varšavská smlouva. (…) východoněmecká armáda (…) vznikla až poté, co „Spojenci“ nestoudně porušili dohodu z Postupimské konference v roce 1945, podle níž mělo být Německu zapovězeno budovat si vlastní ozbrojené síly. Bonn zřízení Bundeswehru ohlásil 12. listopadu 1955, ale Národní lidová armáda NDR byla zřízena až v roce 1956.

Advertisement

105 komentářů: „Jak si Západ pořídil NSR proti SSSR

  1. NATO není nic jiného než převodová páka US vojenskoprůmyslového komplexu nutící členské státy utrácet za nefunkční a předražené americké zbraně včetně secondhandových.

    Dodnes jsem nestrávil, že se mě tzv. sociálně-demokratická vláda na můj názor na vstup do NATO nezeptala v referendu.

    Evropa už dávno měla mít svou obrannou strukturu nezávislou na NATO a USA. 30 let se na ní mohlo pracovat; za tu dobu už mohla být dávno funkční. Hlavní brzdou vzniku takové struktury bylo a je Německo. Mj. i proto, že v něm stále pobývají okupační armády. Těžko říct, jaké nabídky, které nelze odmítnout, od r. 1989 (západo)němečtí politici dostávali a dostávají, aby i nadále museli strpět jejich přítomnost na území svého „suverénního“ státu. Nicméně chování zámořských „spojenců“ dokazuje platnost starého rčení, že velmoci nemají přátele ani spojence, ale jenom zájmy.

  2. V r. 2014 si Západ proti Rusku pořídil Ukrajinu. Přesněji řečeno, tváří se tak a chce, aby to svět tak vnímal. Nicméně dějinné tragédie se obvykle opakují jako frašky.

    V současném harašení zbraněmi a mediálním kraválu téměř zaniká poněkud extravagantní úvaha Dmitrije Orlova. Tento známý rusko-americký internetový alternativec (kdyby zdejší puncovaní hlídači morální čistoty médií měli ponětí o jeho existenci, zřejmě by měli snahu spláchnout ho do stejného záchoda jako Parlamentní listy nebo Aeronet, resp. z druhé strany jako A2larm nebo Britské listy, protože se vymyká obvyklým měřítkům postižitelným zdravým selským rozumem i pražskokavárenským tunelovým viděním světa) navrhl tak elegantní řešení celého rusko-ukrajinského sporu, až se mi nechce věřit, že to je z jeho vlastní hlavy a že se nestal (ať už vědomě či nechtě) nástrojem některé zvláštní služby nebo jiné organizace, která má v popisu práce vrtění psem a která s vědomím ruského vedení sonduje, co na to poví zbytek světa.

    Stručně a jednoduše řečeno: Stačí udělit ruské občanství všem obyvatelům Donbasu, kteří si to budou přát, a pak je evakuovat do Ruska. Za druhé světové války SSSR evakuoval na východ desítky miliónů obyvatel, takže logistika přesunu cca 3 miliónů lidí je při dnešních možnostech relativně snadno zvládnutelná. Koneckonců nejmíň milión Ukrajinců z obou východoukrajinských oblastí je v Rusku už dnes. Dnešní vymírající Rusko zoufale potřebuje pracovní síly a místa je tam dost. Nebude to stát krev ruských vojáků a kdyby se náhodou v Kijevě zbláznili a chtěli tomu zabránit silou, Rusko do 8 – 48 hodin smete ukrajinskou armádu (notabene vyzbrojenou sovětským i západním šrotem a složenou z nezkušených záklaďáků a imrvére ožralých záložáků) včetně banderovských ultras ze zemského povrchu, aniž by muselo vojensky překročit současnou státní hranici. A USA ani NATO pro ukrajinské vedení nehnou prstem, podobně jako tomu bylo v Gruzii v r. 2008. No a jestli to proběhne v klidu a po skončení akce Ukrajinci triumfálně vtáhnou do vylidněného Doněcka a Luganska, většině světa budou jenom pro smích, zatímco Putin z celé šlamastyky vybruslí bez ztráty tváře.

    Dmitrij to sice publikoval na svém blogu za paywallem, ale celé znění (včetně zajímavé diskuse, kde je spousta argumentů pro i proti) je k přečtení u Sakera tady:
    http://thesaker.is/putins-ukrainian-judo/

    1. K té evakuaci…
      Řešení by to bylo elegantní, ale domov se opouští nejhůře a až jako poslední, takže pochybuji, že by donbaští civilisté šli jen tak do Ruska.
      A už vůbec se by tam paradoxně asi nechtělo těm proruským separatistům.

      Docela by mne zajímalo, jak to vlastně vidí ti místní.
      Že protikijevsky je jasné, ale jestli mají nějakou jasnou představu o svém fungování nevím.

      1. Taky mi to tak připadá.
        Navíc netuším, proč by Kyjev měl tomu odchodu stát v cestě, kdyby o něj někdo stál.
        Předběžný příslib ruského občanství pro všechny, kteří odejdou, by byl určitě přijatelnější než jeho udělování ještě na ukrajinském území. To by vzbuzovalo podezření, že je to opakování finty, která byla použita proti Gruzii.

      2. Znovu připomínám, že oni by tam nešli „jen tak“. Značná část už jich tam je. A kdyby kdokoli z nás byl nucen žít v ukrajinských podmínkách (průměrné platy kolem 300 EUR, ceny základních životních potřeb na naší úrovni, rozpad bezplatného zdravotnictví, devastace životního prostředí, na východě válečná zóna, kde jsou terorizováni civilisté, protože ukrajinská armáda ani banderovští ultras se na nic lepšího nezmůžou) a měl by kam jít, taky by rád šel.

        Měl jsem na Ukrajině kamarádku, ke které jsem přišel přes jednu středoškolskou dopisovací akci v rámci výuky ruštiny už v 16 letech. Narodila se a do r. 1986 žila v Černobylu, po evakuaci žila v Kijevě. Později učila angličtinu na střední škole, takže byla mezi prvními, kdo z Ukrajiny začátkem 90. let odešli. Několik let strávila na Moravě, kde si našla místo učitelky angličtiny na jednom odborném učilišti. Nakonec se odstěhovala do USA a tam se mi její stopa bohužel ztratila. Byla typický případ „Ukrajinky sovětské éry“ – otec Rus, matka Ukrajinka, doma se mluvilo rusky. Řekl bych, že vlastenectví u těchto „umělých“ Ukrajinců není nijak zvlášť silné a že na rodné zemi za těchto zoufalých podmínek příliš nelpí. Nedávno jsem četl, že obyčejní Ukrajinci nejsou ani proruští ani prozápadní a že by nejraději přivítali podobné poměry jako panují v Bělorusku. A když se západní novináři ptali lidí na Krymu, dozvěděli se, že většina si jich ruské poměry chválí a nejvíc ze všeho bezplatné zdravotnictví.

        Ukrajina je z historického i geopolitického hlediska víceméně umělý státní útvar (podobně jako bylo Československo) a stejně se nakonec s největší pravděpodobností rozpadne. Otázka je, co – jestli vůbec něco – z ní si udrží samostatnost. U toho odkazovaného Orlovova článku je i mapa, která myslím reálně naznačuje, co se v dohledné budoucnosti stane. (V Polsku existuje dost lidí celých nedočkavých, až si zase posunou hranice na východ.) Otázka je, za jakých okolností ten proces proběhne. Domnívám se, že k přímé konfrontaci Ruska a NATO nedojde (viz nedávný telefonát ruského náčelníka generálního štábu a amerického předsedy sboru náčelníků štábů – dokud tato komunikace funguje, ještě není zle), ale velká válka by mohla vzniknout i omylem…

        1. Tak předně, každá země má nárok si vybrat do jakého společenství chce patřit, pakliže v tom o jehož členství usiluje, o něj stojí. A to znamena akt změny.

          Stejně jako manželka co ji manžel bije, vyběhne z domu a hledá ochranu u souseda, tak manžel/grobián nemá právo překročit jeho pozemenek a žádat „svůj majetek“ zpět. Zhrzená mužská ješitnost bolí, ale mohou si za tu bolest dotyční sami. Obvykle je jen zlomkem toho co ONI způsobili druhým, V případě Ruska/SSSR by to byl dlouhý výčet manželek co si kdysi násilím podrobili a ony od nich utekly k partnerovi vlídnějšímu, demokratičtějšímu, co svoji ženu nedrží doma pod zámkem jak žárlivý Othello, ale má ji za sobě rovného partnera. Doby, kdy ženám jiné řešení nezbývalo, než nabídnout své ladné tělo k fyzickému podrobení „tzv. za ochranu“ jsou už naštěstí dávno pryč. A grobiáni samozřejmě lkají, že doby, kdy se jim nikdo nepostavil už jsou také dávno pryč. Ale nejde jen o tu sílu.

          U grobiána žena musela makat a dostala od něj leda skleněný korálek někde z pouti, bezcenné cetky anebo jím zhotovené zmetky. Její nový partner však nabízí skutečnou kvalitu domácího zázemí i co se týče toho, jak svoji ženu dokáže ocenit, je to doslova a do písmene luxus proti šuntu a v jaké bídě žila a jakou ji nabízel její ex-grobián.

          Psychologickou studii proč nejčastěji ženy utíkají od svých manželů/grobiánů a jaké jiné, resp. jak jinak se chovající partnery hledají a snad i nakonec najdou, takové ženy najdou, by snad měla být studie kterou by měli chlapci číst už někdy v 8. třídě na ZŠ jako povinnou četbu. Muži v tom, jak archetypálně působit na ženy, by měli už nakonec odložit onu „jeskynní verzi“ smradlavého neurvalce s kyjem, co jediné co nabízí je maskulinita. Ženy dnes daleko více vzrušuje distingovaný introvert, intelektuál, který krom naplněni svých životních cílů se snaží být k druhým empatickým a tolerantním tvorem. A jestli snad má žena mít ještě v něčem jistotu, tak je to síla kognitivních schopností partnera zvítězit v ekonomické soutěži a zajisti tak sebe i ji, i když skutečné ženy ani to nepotřebují, snad jen po dobu, kdy se samy obdobné činnosti nemohou věnovat. Grobiáni obvykle ani tuto roli nezvládali. Se státy a a partnertskými svazky států anebo i většími společenstvími států je to velmi obdobné.

          1. „…V případě Ruska/SSSR by to byl dlouhý výčet manželek co si kdysi násilím podrobili a ony od nich utekly k partnerovi vlídnějšímu, demokratičtějšímu, co svoji ženu nedrží doma pod zámkem jak žárlivý Othello, ale má ji za sobě rovného partnera.“

            No, to možná platí tak o Pobaltí, zatímco ve střední Asii i na Kavkaze toto podobenství kulhá na obě nohy.

          2. Ale jistě, měl jsem na mysli čistě jen onu sféru vlivu, která byla jištěna několika provedenými invazemi do zemí střední Evropy, když ty země málo držely sovětskou lini „rozvoje“. Ten byl jasně nalinkován a vše dělané trochu jinak, by rozbijelo dogmatismus bolševického vedení a rozbíjelo by sovětskou formu samoděržaví institucionálně a ideologicky zakotvení ú Ústavě Takže změny třeba u nás muysely narazit na systémový – ba dokonce ideologicky-koncepřní odpor (1968 – zrušení cenzury, volné cestování na západ byl jasný přiíklon k liberalizaci), na druhou stranu sovětské samoděržaví zde zůstalo bolševicky tuhé v podobě výrobně-vlastnických vztahů, patříci z 90% státu a pak v menší podobě družstvům (ale vše bylo pod přímou kuratelou KSČ) a nikkdo nechtěl připustit že v tom ohledu MENTUÁLNĚ NEPŘIPŘABENÉM ČSSR mohly vzniknout zase lidé bohatí majiící o monoho více než proletáři. Evropský díl sféry vlivu ve střední Evropě byl navíc pro SSSR dosti nestravitelným soustem, oproti tomu asijskému, a to z docela obyčejného důvodu, samotné zaostalé SSSR nestačilo ekonomicky a ani nějakou formou vnitřní demokracie na státy jako jsme byli my, Polsko, Maďarsko a ekonomicky i NDR. Hegemon tak plně ovládal jen Turkmenbašijovské chanáty, kde ustavil místně-komunitní komunistické chány, kteří si doma bačovali jako by byli chánové ve skutečných samostatných zemích, ale jen tehdy když pěkně plnili pětiletky do společného sovětského budgetu. A o to šlo.

            Problém je ten co jsem nastínil výše, jestliže chci odejít z područí diktátora, či snad jen autoritáře, do prostředí liberálně lidskoprávního, ekonomicky vyspělšjího s vyšší politickou kulturou (zatím nám nezastřelili kritika žádného vladaře, ani dneska dominujícího Babiše, takže žádný mrtvý Němcov/ aka Kalousek nebo Pekarová, dotiční mohou chodit v klidu po Arbatu (Národní třídě) klást květiny k památníku naší samětové revoluce, a Mitrofanov, Kundra nebo Honzejk o tom v klidu psát, a asi taky nebudou zastřeleni jako opoziční novináři Politkovská nebo Natalia Estemirova a dalších 56(!!) novinářů kteří byli zavražděni za vlády V.V. Putina.

            Ačkoli působili od Moskvy až po Novosibirsk a krom místních poměrů, války v Čečensku, Gruzii, Náhorním Karabachu měli TOLIKO JEN jedno společné – kritizovali jednoho jediného člověka – V. V. Putina. Všichni byli zavražděni nebo „vyskočili z okna“, pár lidí zemřelo ve vazbě krátce po zadržení na „náhlou zástavu srdce“ nebo „náhlé selhání imunitního systému“. Jak stojí u dalším ze zabitých jako byl např. Sergeje Magnitského.
            Náhoda? V zemích kde někdejší politruci KGB (které z pochopitelných důvodů nelze obsadit na ona místa „lektorů a koučů“ současné FSB nebo na MGIMO) se nechávají plamenně hovořit v Neziskovkách placených obročníky Kremlu – že tam „gasudár všechno řidí“ a přitom se domlouvá na globálním řízení planety s jistým „Globálním prediktorem“, tak dozajista musíte uznat, že v Rusku se NIC NÁHODNĚ NEDĚJE ani že novináři jen tak „z přepracování“ nevyskočí z okna redakce nebo že 35ti letý sportovec, kritik rozkrádání putinových státních fondů, zemře ve vazbě na náhlou zástavu srdce….

          3. V roce 1968 v ČSSR šlo hlavně o geopolitiku. Sověti by možná skousli nějaké to šikovské bastlení v ekonomice nebo rady pracujících à la titovská Jugoslávie, ale co neskousli, to byly veřejné úvahy o vlastní čs. vojenskopolitické doktríně a dokonce neutralitě. Proto musel Dubček vyhodit gen. Prchlíka už v květnu 1968 a proto první armádní institucí, kam v noci na 21. srpna vtrhli sovětští vojenští (kontra)rozvědčíci, nebyl kupodivu genštáb ani MNO, ale VPA – Vojenská politická akademie, kde na toto téma vzniklo na jaře 1968 ono slavné Memorandum. Škola bylo rozprášena a obnovena v r. 1969 v Bratislavě.

            Aby nedošlo k omylu: Se změnou geopolitické rovnováhy tenkrát nesouhlasili ani na západ od železné opony. A nebylo to jen proto, že USA tenkrát měly dost svých starostí ve Vietnamu. Status quo rovnováhy strachu byl zkrátka pro geopolitické plánovače na obou stranách nedotknutelný.

            O bídné úrovni tehdejšího státního a stranického vedení svědčilo, že jim geopolitické souvislosti nedocházely a že neměli ani žádný plán B. Dubček byl zřejmě do srpna 1968 slušný člověk (který se ale v období do dubna 1969 taky odkopal), ale to samozřejmě nemohlo stačit. A otázka je, jestli vůbec na straně „progresivistů“ nějací lidi na úrovni doby existovali. Možná mimo praktickou politiku nebo na jejím okraji nepřijatelném i pro dubčekovce (Richta? Sviták?).

            BTW, největší procento postižených čistkami v r. 1969 v poměru k celkovému počtu pracovníků bylo právě v armádě. Ve fabrikách nebo JZD se po vyloučení z KSČ a sesazení z vedoucích funkcí dalo často schovat na nějaká méně exponovaná místa, zvlášť když byl postižený dobrý odborník a do vedení se nedostali nějací úplní idioti. (Měl jsem takové případy v rodině.) O dělnictvu nemluvě, to se nevyhazovalo skoro nikdy – tedy pokud dotyčný nebyl nějakým výrazným aktivistou (to se ale většinou netýkalo vyloučených členů KSČ, spíš takových organizací jako byly KAN, K231, Federace strojvedoucích apod.). V ČSLA se ale zásadně jelo podle jednoho kopyta: Nejdřív zbavení velitelské funkce, pak vyloučení z KSČ, degradace na vojína a nakonec vyhazov z armády.

          4. máte pravdu, ale já si moc nedokážu představit, že by ta „vojenská samostatnost“ byla myšlena vážně někým z politických špiček Dubčekovského křídla. To byly spíše úvahy intelektuálů z KANu resp. spíše K231 a pak samozřejmě některých aktivistických generálů. Nevěřím, že by tohle někdo zkoušel°reálně prosadit. Nakonec ani nevím jak? Vystoupit z Varšavské smlouvy a být neutrální? To je nesmysl, neutralita je tehdy, když ji uznají obě strany, stejně jako vstup do EU nebo NATO, když to bude někdo vetovat ostatní dotyčného proti jeho vůli ostatních nemohou přijmout. A to by SSSR jednoduše nepřipustilo. Politicky.

            ale k té Jugoslávii mám trochu jinší postřeh.

            Víte, ono by bylo pro mnoho lidí řešení mít systém a žít jako v Jugoslávii. Ale jen zdánlivě, jakýsi obchodně-družstevní joint-venture model firem vlastněných soukromníky a družstvy platící si licence od západních firem na výrobu (de facto pronájem know-how) je v zásadě skrytě vyváděná forma dividendy a tedy klasický kapitalismus, de facto bez rizika pro vlastníka licence, protože nenesu odpovědnost za zaměstnance, výrobní náklady ani provoz – jen beru jen rentu a to nezávislou na míře produktivity ani zisku – čistě za duševní vlastnictví.

            Pak tady byl samozřejmě problém společenský, jak psal Milovan Djilas, regionalizovat KSČ na místní nezávislé buňky – je pořád to samé, jiné místně samostatné KSČ jsou ve finále pořád a stále jen KSČ . Je fakt že v jediném to Slovinsku se koncem 80.let jejich KSČ spíše podobala (a to i vnitřním demokratickým přístupem k volbám a vnitřním procesům ve straně) – spíše sociální demokracie ze Západu než KSČ Bilakovského či KSSS Brežněvovského střihu.

            Ale to nic nemění na výsledku. Jednotlivé evropské země chtěli mít takovou míru svobod a životní úroveň jako měli lidé v tom Tribunem zmiňovaném NSR. A ta nebyla ani v té Jugoslávii. A lidé chtěli víc než jen Audi 80 co měla běžně vyšší střední třída z Ljubljany s chatama v okolí Bledu nebo Bohinje s výhledem na Vogel. Dnes mají cenu chat v Bregenzu. Předpokládám, že víte co je to za místo.

          5. JJ, Listy jsou velmi intelektuálně podnětný zdroj. Jeho šéfredaktor Václav Žák – pro mne silně ideově nekompatibilní, ale intelektuálně a morálně silná osobnost. Takové lidi by nám měly věky požehnat co nejdelším spočinutím na Zemi….Zvlášť dnes je jich zapotřebí snad nejvíce od dob druhé republiky a normalizačního marasmu.

  3. Toš, Hanku, jak to vidíte s těmi Vrběticemi (a tím vším kolem nich)?

        1. Můj názor je ten, že z Vrbětic se line pach vodky ruských GRU „specialistů“ na sto verst a z toho načasování odhalení zase jistá neslovanská účelová preciznost.

          1. To, co se prolátne ven z prostředí zvláštních služeb, ať už záměrně nebo nedopatřením, je nanejvýš asi tak 10% z toho, co se skutečně děje. (Proto se jim taky říká tajné služby, nicht wahr…?) A 90% z těch 10% se okamžitě stane předmětem mohutného blbnutí politiků a médií, takže nakonec zbude pro veřejnost – kde se najednou vyrojí davy expertů na činnost tajných služeb – nanejvýš 1% něčeho, co lze považovat za pravdivé jádro sdělení. Které procento řečeného a viděného to je, to se většinou zjistí – pokud vůbec – až dost dlouho poté, kdy se prach usadí a vášně zklidní.

            Takže bych si raději s nějakými závěry ještě chvíli počkal. Prozatím bych se spokojil s tím, že to nese znaky zpravodajské hry.

            Jistých je pár věcí. Např. že v tomto prostředí je možné úplně cokoli. Nebo že všichni politici všech zemí na všech úrovních jsou před vlastními i cizími tajnými službami takhle maličcí a vposledku 100% manipulovatelní. Ale taky třeba to, že mezi zpravodajskými profíky na znepřátelených stranách existuje jistá profesní solidarita a neformální komunikace, která mj. už mnohokrát zabránila vyhrocení podobných konfliktů do neřešitelných poloh. My jsme si navíc v 90. letech zdecimovali zvláštní služby idiotskými zásahy polistopadových rádoby politiků; s následky jejich svatého diletantského nadšení se potýkáme dodnes.

            Průser současné situace spočívá v tom, že ji kdekdo (konkrétně kdo? a pokolikáté už v dějinách?) už zase hrotí do poloh „kdo není s námi, je proti nám“. Tragická chyba se stala už v r. 1990, kdy se mělo důsledně trvat na současném rozpuštění obou „obranných“ aliancí a kdy se okamžitě měla začít budovat samostatná evropská obranná a bezpečnostní struktura nezávislá na USA. Velmoci typu USA, Ruska a dnes už i Číny nemají přátele ani spojence; mají jen své zájmy. EU se mohla stát (a nestala) tím, kdo raději než příklon k zájmům někoho jiného bude praktikovat obranu svých vlastních zájmů, které ale notabene neuměla a dodnes neumí ani pořádně definovat, natož si na jejich základě stanovit odpovídající politické cíle a způsoby, jak jich dosáhnout.

            Jak se jmenoval ten nedávno zemřelý slavný československý špión, který pomáhal Jiřímu Dienstbierovi st. zprostředkovat snahy o řešení jugoslávské krize (a předtím se podílel na vyjednávání o ukončení veitnamské války)? Teď si zaboha nevzpomenu. Lidi jeho formátu tu dnes zoufale chybí.

          2. Pohled z Ruska:
            https://www.themoscowtimes.com/2021/04/21/what-has-become-of-the-gru-russias-military-intelligence-agency-a73684
            Metody a postupy všech zvláštních služeb světa jsou už desítky let známé. Někdy stačí vzít přes kopírák některou historickou akci. (Ani se moc nemusí koukat na to, do jaké míry byla úspěšná. Podmínky a okolnosti se samozřejmě mění.)

            Rejdištěm všech možných služeb z celého světa je od r. 1945 i Vídeň. (Zřejmě ještě ve větší míře než Praha.) S přiměřenou epistemologickou rezervou – přece jen jde o fikci, kterou skutečný vývoj nepotvrdil – doporučuji k přečtení román J. M. Simmela Ve tmě jsou jen temný stín. Nicméně historicky a dobovými reáliemi je příběh zarámován přesně. Simmel jako Rakušan některé věci zažil na vlastní kůži a (podobně jako třeba Umberto Eco) prošmejdil kdejaký archív. Dnes by asi byl označen za paranoidního teoretika… Ale jak praví známý bonmot: To, že jste paranoik, ještě neznamená, že po Vás nejdou.

          3. Asi tak. Ale být vámi, tak to moc neventiluji, takový názor smrdí vlastizradou.

          4. Jo. Už jsem si vzpomněl na jméno toho zemřelého čs. rozvědčíka: Miroslav Polreich (1931 – 2019). Jestli se chcete dozvědět něco o tom, čemu a jak mohou sloužit zvláštní služby v „normálních“ státech, zkuste si přečíst něco od něj. (A pak si to zkuste zkonfrontovat s vyjádřeními Karla Köchera. To srovnání vám navíc ukáže jisté markantní rozdíly, které je v této branži také nutno brát v úvahu…) V tomto ohledu tu byl zřejmě „nejnormálnější“ a pravděpodobně nejsvobodnější stát zhruba v letech 1957 – 1968. (Sorry, Krásný Tony. Byli jsme k tobě nespravedliví, když jsi řídil stát a stranu z pozic absolventa VŠ života a s použitím selského rozumu. Maso sice mělo být až v Brzku, přičemž ani tys nevěděl, kde to Brzko je a kdy už tam konečně dorazíme, ale za tebe tu Rusáci opravdu nebyli. Dokonce ani tolik těch utajovaných jako později.)

            Snahu o návrat k „normálním“ poměrům v letech 1989 – 92 už brzdil neumětelský diletantismus polistopadových nadšenců a konečnou ránu takové snaze zasadily po zrušení Občanského fóra a rozpadu federace výpěstky Prognostického ústavu, k velké radosti všech, jejichž tuzemské svazky byly v listopadu a prosinci 1989 včas zničeny, takže dotyční – často tytéž osoby, které se zmocnily vládních úřadů a médií – unikli pozornosti Cibulkových seznamů; kopie těch svazků se nicméně se s 99% pravděpodobností stále nacházejí v Moskvě. Domnívám se, že některé nepochopitelné děje v české politice posledních 30 let lze vysvětlit právě existencí takových kopií.

          5. „Prozatím bych se spokojil s tím, že to nese znaky zpravodajské hry.“

            Ono by možná bylo i zajímavé takovou hru sledovat, dokonce i s lehkým pochopením pro obě strany.
            Jenže když začnou umírat lidé, a zvlášť ti nezúčastnění, tak každá hra končí.
            A tady jsou dva mrtví Češi, jejichž smrt prostě zfalšovaná není, je skutečná zrovna tak, jako ten výbuch, ke kterému se všichni experti vyjádřili jako k řízenému.
            To jsou prostě dvě skutečnosti a jedna z nich je, že tu „někdo“ i zabíjel (byť se s tím zřejmě původně nepočítalo)
            Potom je tu ještě skutečnost třetí a to ta, že NIKDO z těch, co byli seznámeni s důkazním materiálem usvědčujícím GRU, proti němu nevznesl protest a nezpochybnil ho.
            Zatím dokonce ani Zeman, dále uvidíme při jeho nedělní mši pro svoji jurodivou sektu.
            No a všechno další jsou samozřejmě už jen spekulace.
            Třeba i to, když se rukopis této zpackané akce srovná s jinými.
            https://denikreferendum.cz/clanek/32602-putinovi-cuckari-a-co-s-nimi

          6. „… Slyším, že by měli Rusové předem udělat důkladnou rozvahu, jenže oni přesně takhle nepracují. Místo aby metodicky zvažovali všechny možné důsledky své akce, mnohdy spíš pracují ve stylu ruských mafií. To znamená naprostý nezájem o to, jestli v akci zabiju pět nebo deset lidí. Což se přesně ukázalo ve Vrběticích.“

            https://blog.aktualne.cz/blogy/karel-hvizdala.php?itemid=39682#utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_content=B_sip&utm_term=position-1&utm_campaign=Aktualne

          7. Ale jo, ať to bylo jakkoli, tak souhlasím s tím, že se někdo konečně – sice naivně a srandovně, ale aspoň se začalo – pokouší zlikvidovat to předimenzované hnízdo ruských zvláštních služeb na ruské ambasádě, na což dosud nikdo neměl koule. (A pokračovat by se mělo i na jiných ambasádách. Matně si vzpomínám na případ, kdy izraelský agent v USA dostal 30 let vězení za špionáž ve prospěch Izraele. Ale něco podobného si u nás asi opravdu nedovolí nikdo…) Přikláněl bych se k tomu, aby se diplomatické vztahy začaly budovat znovu od nuly a pěkně recipročně. Víc už se toho stejně pokazit nedá. Výhrůžky nezvladatelnými ekonomickými dopady jsou zveličené. Situace už nejmíň 10 let není taková jako v nultých letech, kdy uzavření kohoutů na plynovém potrubí mohlo kteroukoli zimu ochromit celý stát (nejen náš). Na druhé straně, dokud se obchoduje a jedná, tak se nestřílí. EU a Rusko se drží v clinchi, ale společných zájmů máme objektivně víc než důvodů k nepřátelství. Jenže jestli něco brání jejich pěstování, jsou to právě tzv. transatlantické vazby. Ostatně soudím, že NATO mělo býti rozpuštěno už v 90. letech.

            Pořád mě tlačíte k nějakému zásadnímu prohlášení, ale zatím zbytečně. Nicméně jestli Vám to pomůže, tak si dovolím jmenovat dva komentátory blízké mým postojům: Daniela Veselého (BL) a Veroniku Sušovou- Salminen (!Argument).

            Viz tady:
            http://casopisargument.cz/?p=35566
            https://www.blisty.cz/art/103523-vrbeticka-afera-aneb-proc-je-nutne-usilovat-o-deeskalaci-vztahu-mezi-zapadem-a-ruskem.html

          8. Saul: Hvížďala byl v tom komentáři na Aktuálně tak línej, že ani neocitoval, kdo a kde to přesně řekl. Původní zdroj je tady:
            https://echo24.cz/a/SF4gw/vrbetice-jako-soucast-zpravodajske-valky
            To ovšem zase vyvolává další otázky. Například jaké zájmy prezentuje bývalý zpravodajec za vlád ODS a dnešní přednášející na ódéesáckém VUMLu aka CEVRO…

          9. Po včerejším definitivním vyjádření EK o Babišově střetu zájmů bych řekl, že účel otevření kauzy Vrbětice je jasný a falíruje tam jenom to načasování.

          10. Slušný kus práce odvádí Vlk na Kose. Zejména si cením toho, že vyšťoural svědectví starých pyrotechniků už z toho 14. roku, která jinak proběhla bez větší mediální pozornosti.

    1. Dobrý komentář je tady:
      https://denikreferendum.cz/clanek/32621-cechistan-nema-nacalstvo

      Je v něm jeden velice důležitý odstavec, který svědčí o tom, že autor leccos ví o fungování zvláštních služeb:

      „Projev pana prezidenta […] se jeví jako velmi slabý, pokud se vzápětí neobjeví drtivé důkazy, že šlo o zpravodajskou hru. Ty se s velkou pravděpodobností neobjeví, mají-li být pravé.“

      Jinak řečeno, jsou důkazy a „důkazy“. Jestliže skutečně jde o zpravodajskou hru, pravda o ní se v této fázi objeví na veřejnosti jedině nedopatřením; na to, co se objeví, bych si jako na pravdu nevsadil.

      Nicméně gros toho komentáře je v úvaze o zájmech. Např. tuto větu
      „V českém zájmu je vnímat Rusko jako bezpečnostní hrozbu a obchod s Ruskem jako vzájemně výhodný.“
      nejspíš odmítnou neoliberální pravičáci i lidskoprávně-identitární aktivisté aka pražská kavárna, o nositelích zdravého selského rozumu nemluvě.

  4. hanku, já vcelku souhlasím, zpravodajské hry se hrají. Ovšem Rusové mají zájem hrát poněkud jiný typ zpravodajských her než se běžně hraje, řekněme když byla „stará dobrá“ studená válka…

    Dnes je to jiné, Rusko dává na odiv to, co VŠE si může vůči menším dovolit. Posílat své zpravodajce a SPECNAZ průzkumníky na jedno z nejstrašnějších míst v Evropě (Donbas) na „dovolenou“ jako by to byly Seychely…Drozost s jakou taková tvrzení vyřknou, včetně panáčků v ruských maskáčích jen bez emblému Ruska na cizím území obsadivších místní okrsky policie a obecních úřadu, je to to samé.

    Jako by USA posílaly do Panamy hochy do džungle s M16 namísto čepice by měli vysoké klobouky s pruhy a zvězdama jako na karikaturách se „strýčkem Samem“. To samé obskurní postavy jako byly na Ukrajině fanatický stalinistický nacinalista Girkin/Strelkov, co byl odsunut jen proto, že si Putin uvědomil, že tento fanatik by se sestřelem letadla MH-17 snad ještě i sám chlubil, tolik je v něm nenávisti, že přiznání vraždy „poráží hrdost na dokonanou pomstu“ a kompentzuje ztrátu hrdostí ponížením, jaké i špatně skrývá sám „poker face“ Putin…Viděl jsem jak se mu změnil výraz v tváři, když mluví o největší světové geopolitické katastrofě – rozpadu SSSR, kdy v Rusku (a on to zažil sám, byl z TOP vládnoucí třídy vržen mezi pouliční losery, co uvažovali i o tom, že budou taxikařit aby se uživili). A když viděli amerického (anebo anglicky hovořícího) dvacetiletého floutka, jak chce od taxikáře na Šeremetěvu doporučit nějakej dobrej bordel s „pravejma Ruskama“, musel milý rozvědčík s národním cítěním hodně zatínat ruce v pěsti…

    Proto hošanovi občas ujedou nervy a vyřkne perly typu, když nebudou Rusové, k čemu je pak svět a jeho dalších 6,9 mild. lidí, když 140 mil. nás Rusů, bez kterých se svět nemúže obejít, by tu nebylo, tak ať chcípnou, co na nich záleží…

    Jo, to jsou už výplody regulérního psychopata a jeho řeč těla při těchto excesech jasně vypovídají, že izolaci a mezinárodní opovrhování Ruskem jako demokratickou zemí mající mít snad aspoň nějaký potenciál nějak civilizačně kultivovat současné dění na Zemi, se dá počítat a že to je možný zdroj řešení a ne světová hrozba…Země se asi brzy staně lidí dějištěm klimatické katastrofy, bojištěm o vodu a v zoufalství autoritářů o záchranu sebe sama u moci, nebudou váhat přistoupit k ultimativní exploataci životního prostředí za účelem získání získání prodejem svého nerostného bohatství prostředků na zbrojení….Proč?

    Inu protože budou muset skrýt před vlastními občany, že když jako stát nebudou moci dobýt blahobytu z intelektuálního potenciálu svých lidí, na čež potřebuji krom těch samotných lidí také instutuce a právní stát a demokratické procesy a garanci základní lidských práv, aby tam někdo chtěl něco vlastnit a dále do toho investovat – pak vidíme, že jedinou metodou jak ospravedlnit lidem, proč se mají ekonomicky zle – resp. proč se zahranicemi stejným lidem jako jsou oni, daří o tolik lépe..tak je jedině vytěžit zemi do poslední hroudy a ivestovat do raket, jako to dělá Kim …

    Poslední hodnotou pak zbývá, když není na dovolenou a nové auto už jenom narativ nárrodní hrdosti (ten je zadarmo a nezáleží na výkonnosti ekonomiky) a potřebou národní oběti investovat MIGů, Armat a dalších podobných věcí, zahraniční diplomacii dělat skrze vývoz Sputniků, aniž by měli vakcíny pro vlastní lidi, protože kubánští lékaři v rozvojových zemích a ruské vakcíny zachraňující zhýralé hedonistické Evropany, je přeci výborný ideově diverzní artikl propagandy pro vlastní zubožené obyvatelstvo, které demonstruje třeba na podporu lokálního gubernátora Caharovské oblasti Furgala, který chtěl peníze od Putina do sanace infrastruktury, kterou nikdo 30 let neopravoval. A šel za to do basy. Za toho kdo je 20 let báťuškou, po kterém jsou ty peníze žádány a který na to celou dobu kašlal….Nojo, pak nějaký Navalnyj podněcuje v Chabarovsku demonstrace za tohoto komunál politika a je to prý pokus o majdan..

    Jojo, špioni co je zachytí kamery na letištích s falešnými pasy a co pak někde někoho „varují“ nějakým výbuchem anebo komatem nepohodlného Rusa co utekl na Západ, jsou vcelku jasně čitelná…A není to nic jiného než varování typu – „jsme tu a můžeme vás na vlastním území kdykoli třeba zabít…“

    To je vcelku silný vzkaz pro tmní občany, co podporují místní liberální vlády typu Löfvena ve Švédsku nebo Rutteho v Nizozemsku.

    Schválně zmiňuji tyto dva, jsou to malé země, co rozhodně nemají mocenské ambice, kde se žije NEJLÉPE NA SVĚTĚ, a kde se může vše, včetně lehkých drog, lidé jiné barvy pleti nebo sexuální orientace tam mají práva žít po svém, mohou využívat posvěcení státu pro sakralizaci svého vztahu jako by se jednalo o klasickou rodinu, přistěhovalci tam nejsou bráni jako méněcenní primitivové, když se vám něco stane na základě špatného výkonu justice, zdravotnictví nebo školství – diskriminace nebo i fyzické újmy, zažalujete VLASTNÍ STÁT – A DOSTANETE MILIONY odškodného a státní úředníky nebo i politiky za katr. Tohle by bylo v Rusku nemožné a takové příklady v Evropě Putin nemůže potřebovat. Ani státy které si nenechají líbit, že jim Girkin/Strelkov nechal sestřelit letadlo (a chlubil se tím na Facebooku než mu to hoši z GRU smazali a Putin pro něj poslal eskortu zpět do Ruska) a proto žalují Rusko jako právě to Nizozemsko a Švédové si zase nenechají líbit od Rusů jejich vojenské ataky v blízkosti svých hranic, stejně jako průniky ledoborců se jmény „akademiků“ do arktických pobřežních šelfů, kde chtějí zakládat stanice (samozřejmě nikoli vojenské ale „vědecké“ – asi jako Číňané na Spratleyho ostrovech)….Taktak, hanku…

    1. Nemám čas (a popravdě řečeno ani moc náladu) reagovat na to pořádně, takže jenom jednu poznámku. Činnost vládnoucí kruhů umírajícího impéria (aka USA a jejich evropských „spojenců“) je považována za největší nebezpečí pro další vývoj globální situace dokonce už i v takových hnízdech ankapů jako je třeba toto:
      https://www.lewrockwell.com/

      1. Hayekovský libertarian a predseda von Misesova institutu má jistě mnoho „dobrých“ důvodů vidět Západ jako zásadní zdroj ohrožení jeho ideové ekonomického působení za poslední dvě dekády, kdy v USA začal dominovat pro rigidně konzervativní zásady rakouské ekonomické školy nepřítel č. 1 – globalizace postavená na digitalizaci a otevření stavitel informatizace do všech oboru lidské činnosti:-) Tento institut a vámi odkazovany website založený roku. 1999 je důkazem, že libertariani pochopili až když jim (v té době ještě jen dot. com bublina) začínala bortit domečky z karet „staré doby“.

        Ale v zasade bych i souhlasil, ale ne z úst těch, kdo chtějí vracet svět do průmyslové dominance ochranářských opatření a vysokých úrokových měr vyhovující monopolizaci starých struktur napojených na onen „vojensko-prumyslovy komplex“ jako zdroj hlavních ekologických problémů dneška a energeticky „‚nečistých“ a na spotřebu náročných hlavních pilířů ekonomiky.

        1. :-D

          Nepřítel mého nepřítele je objektivně můj spojenec. (Viz též vojín Šternberk v Černých baronech o společném třídním protivníkovi…)

          Ale co když mají pravdu lidi jako třeba James H. Kunstler, Ugo Bardi nebo Dmitrij Orlov? Co když svět směřuje k deindustrializaci a drastickému snížení populace v důsledku nedostatku zdrojů? Pak bude společenské uspořádání jistě jiné než v průmyslu 4.0 ovládaném sítěmi řízenými AI…

          https://thesenecaeffect.blogspot.com/

          1. Částečně muze mít Kunstler pravdu, pro Ameriku, kde je velká země a dá se tam žít oddělene od průmyslové společnosti, ten kdo bude chtít, tak bude moci. Asi ne v Evrope, té hustě osídlené, které nezbývá nic než vývoz aby bylo na služby a vnitřní spotřebu. V ekonomice máte 4 hlavní sektory, jiné nevymyslíte a musíte si vybrat které budete preferovat, které umensite a někdo se třeba i jednoho z nich skoro úplně vzdá. Znám případy protichůdných preferenci u konkrétních státu a u obou je vysoká životní úroveň a lidé vicemene spokojeni.

          2. Možná přijdou ke slovu scény z různých postapo filmů, kdy elita, která si uchovala špičkové technické vymoženosti, žije v přísně střežených enklávách, zatímco mimo ně živoří rozptýlený póvl, který okopává řepu, tká látky z vlny degenerovaných ovcí na primitivních stavech a pokud dokázal zachovat pár dodávek, jezdí na dřevoplyn.

          3. Mrknu na to. Díky.
            Už jsem něco v angličtině přelouskala, ale požitek z toho nemám. 😟

        2. Ze stejného zdroje něco na téma kdo jsou ředitelé zeměkoule.
          https://www.lewrockwell.com/2021/04/bill-sardi/who-runs-the-world-blackrock-and-vanguard/
          Ale mě to nepřekvapuje, sám jsem 11 let pracoval ve firmě, kde úplně na špici pyramidy vlastníků byli také velcí institucionální investoři, včetně jednoho zmíněného v odkazu…

          Arthur C. Clarke námět jedné ze svých posledních sci-fi (Desátý stupeň – odehrává se po roce 2030 a ACC narychlo nadrásal rukou na papír jen třístránkový námět, který rozpracoval scénárista Mike McQuay) zarámoval do reálií, kterým se současná skutečnost začíná nebezpečně přibližovat. Například rozdělení světa mezi dvě naoko soupeřící megakorporace (u něho jsou čínské, ale k tomu to stejně směřuje…), rozpad USA na tři části, z nichž jedna je černošský islámský totalitní stát apod. Zápletku nebudu prozrazovat, kniha stojí za přečtení; ACC byl – měřeno realizací jeho fantazií – zřejmě jeden z nejúspěšnějších prognostiků na poli sci-fi, takže dnešní generace < 50 si tam může najít leccos, co téměř jistě zažije na vlastní kůži.

  5. Ještě poznámka k Šándorovi a rozhovoru v PL:
    Nezdá se mi, že by jeho názory ohledně některých stránek případu byly směrodatné. Má evidentně značné mezery v informacích, například mu ušlo, že ve skladu č. 16 dlouhé minuty hořelo, než to bouchlo. Hasiči měli tolik rozumu,že se včas stáhli, ale stihli ten požár nafotit. Jeho teorie o desítkách kilogramů výbušnin, které by podle něj museli agenti do skladů natahat, má ještě jednu trhlinu: ve skladu č. 12 firemní ani policejní kontrola žádné výbušné zařízení nenašla. Přesto ten barák za pár dní vyletěl do vzduchu. Co z toho plyne? Patrně to, že všechna ta munice měla bouchnout spíš v tom druhém termínu, a to někde úplně jinde než ve Vrběticích. Způsobů, jak přepravní prostředek anebo sklad naplněný municí uvést do luftu, je možná víc, než Šándor tuší.
    Pak ještě jeden omyl: Šándor stejně jako prezident tvrdí, že šéfové Imexu stáli v foce 2016 před soudem, který tehdy dospěl k názoru, že tam k záměrnému jednání, který by způsobil výbuch, nedošlo. Úplné rádio Jerevan. Nebyli to šéfové Imexu, ale dvou úplně jiných firem, které měly taky ve Vrběticích sklady. Ty ovšem nevybouchly. Soud se výbuchem ve skladech Imexu vůbec nezabýval, ti lidé byli obžalováni z toho, že z Maďarska dovezli nepovolenou munici, což samozřejmě s kšefty Imexu s tím Bulharem ani s problémy v areálu nesouviselo. Obvinění se neprokázalo.

    1. Snad nejste i vy kolaborant? Protože z tohoto se přímo nabízí závěr, že česká strana neměla na nějakém vyšetřování valný zájem. Minimálně do minulého týdne.

      1. Vaše závěry jsou sice pověstné, ale povětšinou mimo. Tak mimo, jak mimoběžné je skutečné vyšetřování vrbětických výbuchů a tahy Babiše a Hamáčka.

    2. Ti vysloužilí pyrotechnici k tomu mají ještě jedno možné vysvětlení, které má – aspoň po technické stránce – logiku. Viz odkaz k Vlkovi. A i skutečný průběh toho prvního incidentu, jak ho popsali zasahující hasiči, tomu odpovídá.

      Pracoval jsem nějakou dobu v chemičce, která část objektů zdědila po muniční továrně provozované armádou. Munička byla předána do civilu v r. 1968. Ani po 25 letech tam nebyla provedena pořádná asanace. Vstupy do suterénních pater kritického objektu, kde se plnily letecké bomby, byly zabetonovány a začátkem 90. let už nikdo pořádně nevěděl, co tam v r. 1968 po armádě všechno zůstalo. Umím si dost dobře představit, že pod tím vrbětickým muničákem je taky leccos zajímavého, s čím se na Zelňák nechodí. Jestli se těch prostor využívalo k nějakým manipulacím popsaným těmi pyrotechniky, neumím posoudit, nicméně v takových a podobných provozech se občas s vědomím vedení prováděly činnosti technologickými reglementy a bezpečnostními předpisy přímo zakázané… dokud něco nevyletělo do luftu a/nebo při tom někdo nezařval.

      1. Vlk si sice jako obvykle dal spoustu práce se shromážděním všech možných teorií a detailů, ale tentokrát mu z toho podle mne nevyšlo nic smysluplného.
        Že to pyrotechnici šetřili zmateně a neefektivně? To je možné. Že se skutečnou ostrahou areálu se začalo až potom, co to bouchlo? Taky nic objevného. Že se stát choval neuvěřitelně lehkomyslně, když dění ve Vrběticích nechával volný průběh? Ano. Je to známo. Že všichni zúčastnění lžou a mlží? Co jiného by se dalo čekat. A tak dále.
        Politické i zahraničněpolitické konsekvence Vlkova elaborátu nechávám stranou. Přiznávám, že jsem je vzhledem k jeho známému angažmá ve prospěch ruských separatistů na Ukrajině raději vynechávala.

        1. tresen: Však já mám taky na mysli jenom technickou stránku věci, resp. pravděpodobné možné příčiny. Credite mihi experto – za zdmi takových provozů se opravdu občas dějí věci, o kterých raději nechcete nic vědět. A ve fabrikách plně platí Murphyho zákon (dáma jistě promine): Co se může posrat, to se posere.

          Pokud vím, tak žádná mně známá zveřejněná verze ani spekulace nepracuje s kombinací dvou událostí, buď vůbec nesouvisejících nebo (v libovolném časovém pořadí či kauzální souvislosti) chtěné a nechtěné.

          Vzpomínám si na jednu starou diskusi ohledně novičoku. Tenkrát někdo navrhl, že menší riziko při manipulaci než s hotovým produktem by pro manipulujícího představovalo použití dvou složek, které by reagovaly až při nasazení, načež k velkému pohoršení virtuální sféry zaznělo, že jeden jeho prekursor se vyráběl i u nás. Jenže ona to bohužel je pravda, bez ohledu na to, v jakých konsekvencích bylo pak této skutečnosti politicky využito/zneužito; jak už to tak v chemii bývá, většinu meziproduktů – často snadno dostupných – lze v průmyslu použít pro nejrůznější chemické reakce. (Tohle btw dobře znají např. vařiči ilegálních drog na bázi psychotropních aminů.) A hysterické reakce politiků, médií i blogosféry pak – jistě k velké radosti některých – věc vždy spolehlivě zatemní.

        2. tresen: Zkuste se ještě podívat sem
          https://www.blisty.cz/art/103556-zeman-a-vrbetice-aneb-o-dvou-vysetrovacich-verzich.html#comments
          resp. na komentář pod článkem – uživatel Dan Kovarik, dnes 10:15. Pod ten bych se klidně podepsal taky.

          V takovýchto a podobných diskusích jsou obvykle hlasy kvalifikovaných techniků (i technokratů, což teď nemíním jako dehonestaci…) vzácné a opomíjené. Jednak proto, že jim většina publika nerozumí a taky proto, že nemívají sklon k expresivnímu vyjadřování a argumentačním faulům, což většinu publika nebaví.

          1. Ani ten nejlepší technik, pokud není členem vyšetřovacího týmu, nemůže mít všechny informace. Může se tedy jen dohadovat, případně vyloučit úplné nesmysly.
            Já jsem úplný laik, můžete se mi na to konto smát, že ztrácím čas přemýšlením, jak by ta veřejně známá fakta dávala smysl.
            O čem nejsou žádné pochybnosti:
            Sklad č.16 vybuchl až poté, co v něm vypukl požár.
            Sklad č.12 vybuchl nečekaně, není známo, jestli předtím uvnitř hořelo nebo ne.
            V podstatě ani v jednom z těch skladů se teoreticky nemělo co vznítit. Tedy samovznítit. Ale žár, který před tím prvním výbuchem zahnal hasiče do bezpečné vzdálenosti, nějak vzniknout musel. Padla zmínka o fosforu. Jaké množství by na to stačilo a v jaké formě by musela tato látka být? Mohla být v nějakém obalu, který byl určen k samovolné degeneraci, aby poté reakce se vzduchem vedla ke vznícení?
            Jestli je to možné, pak nemuselo jít o nastražené a načasované výbušniny a k případnému narušení obalu hořlaviny mohlo dojít náhodou. Nebo ne?
            Třeba je to nesmysl. Já nevím. Asi o takových věcech víte víc než já.

    1. souhlasím s Veselým, v tomto článku snad podruhé za celou dobu co pobírá pachtovné od Čulíka (už nejakých 22 let) tuším). Na druhou stranu, ti dva ruští miláčci z GRU, kam příjedou, tam něco vybuchuje, a umírají bývalí ruští agenti. Taková „náhodička“, co?

      Nejen Vrbětice, údajní ruští agenti navštívili i šest bulharských zbrojních skladů. Všechny vybuchly, umírali lidé
      Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/data-ukazuji-ze-rusti-agenti-byli-v-bulharsku-v-dobe-vybuchu-v-sesti-tamnich-zbrojnich-skladech.A210423_102202_ln_zahranici_lihav

      ale jistě, třeba to fakt mohlo vzniknout tak nějak „samo“. ..

      Litviněnko (pravda tam se ukázali zase jiní kamárádi gosudára, ale on jim dal stejně jako Čepigovi a Miškoinovi řád Lenina Hridna SSSR, pardon dnes se jmenuje „Hridna Ruska“, a to hnedka krátce po „zákroku“ v r. 2018:-) se taky otrávil těma míchanejma vajíčkama sám a vlasy mu nevypadly díky radioaktivnímu ozáření, ale holt chlapi po padesátce běžně plešatí, jak jsme četl vašeho „kamaráda“ Tarase, tak běžně pozná agenta OSVČ, podníkatele-hospodského i anglosaského zeleného ekoteroristu jen podle obličeje – změří jeho dlouholebkatost a křivost jeho nosu a ta jej obykle usvědčí i ze zločinného původu rasového nejen toho třídního…

      Jj, zastánci marxistickéjo materialismu dělají někdy o možnostech působení hmoty poněkud nevědecké závěry:-)

      „Máchale, spadlo ti to, asi vítr.“…:-)

  6. Vyloveno z diskuse na Aktuálně.cz:

    „Prý jsou nynější vztahy mezi Západem a Východem novou formou studené války. No, nejsou. Studená válka totiž nebyla jen o vojenském soupeření. Neméně šlo i o střet dvou ideologií, dvou různých vidění světa. Každá strana tímto způsobem získávala srdce a mysli dalších států.
    Tenhle aspekt dnes naprosto chybí. Rusko ideologicky nenabízí vůbec nic. K tomu má ekonomiku rozvojového světa (vyváží se suroviny a dováží se všechno ostatní), nízké platy, hrozivě nízké důchody, infrastrukturu v rozkladu a děsivé zdravotnictví. Hlavně ale megakorupci prorůstající celou zemi, beztrestné elity, nefunkční justici, násilné potlačování opozice a systematické falšování voleb.
    Kdo by se s takovou zemí přátelil? Snad jen taková země, která je ještě více zaostalá, a zároveň nemá možnost získat lepší přátele. To je pak dost malý klub. Tvoří ho povětšinou různé darebácké režimy, kterých se civilizovaný svět štítí.“
    (Konec citátu. Přímý odkaz na FB, kde se teď k článkům na Aktuálně diskutuje, sem neumím dát.)

    Jenom k tomu dodám, že někteří – i domácí – kritici poměrů v USA používají podobných formulací.

    Naše generace prožila pád jednoho impéria a druhé se nám právě rozkládá přímo před očima. Je tragickou chybou, že z toho prvního pádu jsme si my Evropané na obou stranách bývalé železné opony nevzali poučení a že my z východu jsme překotně spěchali pod křídla toho západního v době, kdy už známky jeho počínajícího úpadku byly zřejmé. Promarnili jsme 30 let, během kterých jsme mohli budovat evropský obranný a bezpečnostní systém nezávislý na obou impériích.

    1. Když čtu příspěvky v různých diskusích /na FB ne, tam taky nejsem doma/, soudím, že Rusko jistou ideologii přece jen poskytuje. Je to ideologie popírání smyslu EU a přínosu Západu, jako jsou lidská práva a úcta k lidské důstojnosti. Rusko je představováno jako hráz proti tzv. progresivismu, který mimo podpory LGBT a jiných zvrhlostí přináší nenávist k bělochům a hlásá nutnost dovážet barevné migranty, což spolu s podvolením se islámu dokoná zkázu západního světa a naši taky, pokud se nevzpamatujeme a neobrátíme se ke zdroji pravých hodnot.

      1. Kdybych někde hledal originální současnou ideologii Made in Russia, bylo by to ve Zvonících cedrech Ruska. Dá se na nich dokonce postavit úspěšně obhájená diplomka na katedře environmentalistiky MU Brno pod vedením tak vážené osobnosti environmentálního hnutí jako je profesorka Hana Librová (bez ohledu na to, že ty „cedry“ jsou vlastně idiotský český překlad názvu poddruhu obyčejné sibiřské borovice limby – Pinus cembra subsp. sibirica) – viz tady: https://is.muni.cz/th/rfcnq/Zvonici_cedry_Ruska.pdf. (Diplomantka to pojala rozumně, klobouk dolů…) Pan nebo soudruh nebo bratr nebo otec nebo co to vlastně je Vladimir Megre si na konceptu prvobytně pospolných rodových osad jako záchrany před kapitalismem a návratu k harmonii na Zemi vybudoval slušně vynášející esoterický kšeft (poslední předcovidové setkání jeho světové komunity se konalo v Thajsku…), kterým dokázal oblbnout i řadu původně rozumných aktivistů environmentálního hnutí v Čechii.

        Přidejte si k tomu pravoslaví a Třetí Řím, iluzi slovanské vzájemnosti (jejíž nesporné přínosy se v praxi projevují např. na východní Ukrajině a v Polsku) a nostalgii po mohutném ruském dubisku (kterému se vysmíval už Karel Havlíček Borovský) a máte tu jedovatý ideologický mix, který blbne hlavy naivní části zdejšího publika.

        1. hanku, já bych samozřejmě našel také jistý ruský originál. Poněkud odporná kompilace ideologie stalinismu a fašismu, tedy toho „nejlepšího“ z obou. Autora asi nemusím připomínat – je jím Alexander Dugin. Je to v zásadě pořád to samé, žádný levicový komunismus nebo socialismus – ale obojí je totalita a ruský bolševismus není nic jiného než rudý fašismus. Žádná levicovost v Rusku nikdy nebyla ani neměla tendenci vzniknout, byl to vždy jen odporný státní korporativismus, který už z principu měl rovnostářství a (kasárenský) ekonomický přídělový nedostatek vetknutý ve svém záměru – neustále industrializovat zemi pro vojenské účely, čímž dosáhl (podobně jako Maova Čína) několik hladomorů na vlastním území. Ideologie jednoty národa, národní sebeobětování je podáváni jako povinný mytologický fetišů, kterému se musí každý „správný Rus“ poddat na úkor svých individuálních potřeb a ambicí, „správný Rus“ má se opájet pocitem národní velikosti (že když mám holou prdel, moje výrobky nejsou celosvětově žádaným zbožím na které by se stály fronty, ale naopak jsou zdrojem posměchu) pak už než pocit falešné národná hrdosti, že jsem hnán na smrt REŽIMEM, který vznikl NÁSILÍM A UDRŽOVÁNÍ KONFLIKTU JE JEHO ŽIVOTNÍ NUTNOSTÍ – tak je mi vštěpováno státní iceologií, že na tento strašný a krurý, nelidský osud – MÁM BÝTS JEŠTĚ HRDÝ.

          To bylo Rusko carské, to bylo Rusko sovětské a je tím i dnešní Rusko Putinovo.

          Jen pro osvěžení paměti, co to „Čtvrtá politická teorie“ resp. co jejím základem. Jedná se o důsledný ideologický antiliberalismus – je to o snaze o nastaolení všudypřítomného konzarvativně nacionalistického třídního boje, příčemž Dugin nerozlišuje třídy jako Marx – ale ryze nacionálně utilitaristicky – na ruskou „národní“ třídu, a třídu „Západu“. Rozlišuje i třídu konfuciánskou a afrikánskou (negerskou) . Za nejhorší charakteristiku Západu vidí, individualismus, politickou a ekonomickou soutěž, konceptualismus vzdělanosti a kognitivní vyspělosti jako zdroj individualistické nadřazenosti, pohrdání odmítnutím soutěže o technologické vyspělost na úkor národní mytologie a pospolitosti, což je Západem vysmíváno jako z nouze ctnost zaostalosti a neschopnosti být technologicky konkurenceschopný.

          Ten chlap není blbej, opravdu to, co vidí na Západu pro „ruskou třídu“ jako nebezpečné, je ve skutečnosti ideologie, co narušila, rozleptala rovnostářství a národní souručenství založené na třídní a narodnostní nesnášenlivosti a tyto abstraktní resentimenty nahradila technologickou vyspělostí, dostupným konzumem a svobodou bojovat proti „státu“, který jako jediný klade lidské svobodě a hranicím individualismu svá omezení – a boj se státem jedinec má mnohdy vysokou šanci vyhrát a dostát nejen ekonomické satisfakce, ale hlavně pocitu morální nadřazenosti. Takhle vytřít si na základě svých „lidských práv“ s Matičkou Rusí zadek, jak by udělal každý soud pro Lidská práva na Západě s tím, jak jedná Putinova justice s jeho odpůrci (na Navalného příkladu by to šlo velmi lehce vysoudit miliardy) z toho by se DUGIN A JEMU PODOBNÍ RUDÍ FAŠISTÉ, museli zbláznit a jako Okamura kdyby ho z děcáků za socíku vytáhli dvě zamilované lesby (jak se to snad stane po dnešním sněmovním hlasování), musel by skočit z okna:-)

          1. Souhlasím s tím, že by se Dugin neměl podceňovat. Otázka je, jaký má na veřejné mínění skutečný vliv – ta se vlastně ještě rozpadá na dvě podotázky, jaký doma a jaký v zahraničí. Že ho tady houfně překládají na webech typu Outsider Media, to spíš než o skutečném dosahu do české veřejnosti svědčí o intelektuálním úpadku některých rádoby mluvčích kdysi levicové části blogosféry. Ale v Čechistánu se příliš snadno chytí cokoli, co je opačného znaménka než mainstream. Jako takové je to pak považováno za slovo boží a blíže to zkoumat netřeba.

            Fakt je, že Dugin má aspoň verbální podporu některých ruských politiků-in-charge. Do jaké míry si jeho ideologii ruští politici – a kteří – osvojili a nakolik je to jenom narativ určený pro manipulova(tel)nou ruskou nebo i zahraniční veřejnost, to je další legitimní otázka. Netroufám si na ni odpovědět.

          2. Pravda je, že si potenciální nebezpečnost aktivizace ruské extremistické scény uvědomil Putin už někdy kolem roku 2004 a Dugina nechal vyhodit z Lomonosovovy university a poslal někam na důchod do nějakého druhořadého Euroasijského institutu a jemu nejbližší Národně bolševickou stranu dal na seznam extremistických stran.

    1. OT ad Twitter:
      Než se začnete vyjadřovat k situaci v Izraeli, nechtěl byste si nejdřív něco nastudovat, abyste nevypadal jako diskutér z Novinek?

      1. Izrael už dávno ztratil relevantní možnost jak ovlivnit chování politiků v Pásmu Gazy a ozbrojeného křídla Hamásu, už jen proto, že ono ozbrojené křídlo není schopno vést dialog s umírněných hnutím Fatah a nejen že mezi nimi panuje řevnivost ale dost často i fyzický boj končící personální likvidací nepohodlného zastsánce „jiného názoru“.

        1. Jenže když už byla dohoda na spadnutí, Židé si jejího hlavního tvůrce v r. 1995 zavraždili sami… Takže řečené lze přiměřeně vztáhnout i na druhou stranu sporu. Těžce rozpolcená je i židovská část izraelské společnosti. Teokratické prvky jejího uspořádání ji tlačí do slepé uličky.

          1. Říct, že J. R. si Židé zavraždili sami, je jako kdybyste řekl, že Kennedyho si Američané zavraždili sami. Tak to tehdy rozhodně nebylo. Ano, o následném zvolení Netanjahua místo Perese už byste mohl říct, že si to způsobili Židé sami, ale s vraždou Rabina to tak nebylo.
            Ale jinak, abych se vrátil k Tribunovým tweetům, tak úvodem: Já rozhodně nejsem sionista, byl bych radši, kdyby Izrael nikdy nevznikl, jenže když už tu je, tak co se dá dělat, rozpustit se to nedá. Navíc mám pocit, že jak Tribun, tak Vy trpíte falešným dojmem, že je to dílem náboženských fundamentalistů. Jenže stát Izrael je naopak od počátku koncept sekulárních Židů, a to v reakci na gójský antisemitismus. Nebýt Dreyfusovy aféry, možná by ten neuralgický bod Středního Východu nikdy nevznikl. A ani dnes nelze házet vše na „teokratické prvky“. Ultraortodoxní ve skutečnosti nenávidí Izrael víc než Araby. To, že sekulární vládě nezbývá než z pragmatických důvodů s nimi uzavírat spojenectví, to je jen politická nutnost.
            Ale zpět – představa, že Arabové jsou rozmazlené děti, které si neváží dobrotivé ruky Izraele, a chovají se nevděčně, je samozřejmě blbost. Jenže Tribunova teze, kterou teď představil v sérii tweetů, tedy že Izrael je jednoznačný agresor a nebozí Palestinci pouze nebohá oběť, je úplně stejná blbost. V tomhle konfliktu není spravedlivých, nevinných, dobrých a zlých. Lze diskutovat o tom, kdo je trochu horší, kdo za to víc může, ale to je tak všechno. A není to moc platné.

  7. „Říct, že J. R. si Židé zavraždili sami, je jako kdybyste řekl, že Kennedyho si Američané zavraždili sami.“
    No a ne snad? Kdo tedy Američanům Kennedyho zavraždil? Podezření z podílu US tajných služeb (nebo toho, čemu se dnes říká Deep State) na vraždě JFK (a taky na obou „slavných“ vraždách r. 1968, RFK a MLK) rozhodně nebylo vyvráceno a i když samozřejmě vím stejně málo jako kdokoli jiný, tuto variantu událostí nepovažuji za paranoidní teorii.

    „…ale s vraždou Rabina to tak nebylo.“
    A jak to tedy bylo? Ten vrah nebyl Žid? Jeho ruku vedli nějací „Nežidové“? Logiku má stejně jako v případě vraždy JFK obojí: Buď to byl šílený radikál nebo jeho ruku vedly tajné služby.

    „Ultraortodoxní ve skutečnosti nenávidí Izrael víc než Araby. To, že sekulární vládě nezbývá než z pragmatických důvodů s nimi uzavírat spojenectví, to je jen politická nutnost.“
    Jenže právě ti ultraortodoxní tlačí režim doprava. Koneckonců Rabina svorně nenáviděly obě skupiny, sekulární krajní pravice i ultraortodoxní.

    „…představa, že Arabové jsou rozmazlené děti, které si neváží dobrotivé ruky Izraele, a chovají se nevděčně, je samozřejmě blbost.“
    Pozor, je nutno rozlišovat Araby s izraelským pasem a Palestince. Ti první jsou možná větší oporou izraelského režimu než se obvykle soudí. Arabština je mateřským jazykem asi pro pětinu izraelských občanů, tj. cca 1,8 miliónu obyvatel. Jsou nejrůznějších vyznání, od muslimů přes křesťany a drúzy až po agnostiky, a volí kromě arabských stran celé spektrum od levicově-sionistického Merecu (šéfkou této strany je btw dáma, která se narodila v sovětské Litvě) až po ultraortodoxní Šas. Ale jinak v podstatě souhlas. Dobrý komentář, v českém mainstreamu dost výjimečný, je k tomu tady: https://www.irozhlas.cz/komentare/netanjahu-fingerland-komentar-izrael-volby_2103230629_ban. Facit: „[S]oučasný izraelský premiér je spíš cynik než rasista.“

    „V tomhle konfliktu není spravedlivých, nevinných, dobrých a zlých.“
    Souhlas. A po smrti Jicchaka Rabina se už další politik jeho formátu v Izraeli nenašel.

    Za mého života byl na světě vyřešen zatím snad jediný konflikt tohoto druhu, a to v Severním Irsku. A i tam je to mír křehký, jak se ukazuje po brexitu. Jenže současný britský premiér je sociopatický idiot, který udržení své moci obětuje cokoli.

    1. Ještě jeden izraelský paradox: Ultraortodoxní židé židovský stát nenávidějí (protože pro ně jediným legitimním státem bude až to, co tu nastolí po svém příchodu Mesiáš), ale to jim nebrání žít na jeho úkor, tj. z daní té sekulární většiny obyvatelstva. Až se sekulární část izraelských daňových poplatníků (což jsou vlastně skoro všichni, protože ortodoxní obvykle nepracují) nasere a rozhodne se, že ortodoxním to parazitování nad tórou přestanou platit, to teprve nastane v zaslíbené zemi ta správná podívaná…

    2. Hanku,
      proboha já vím, že Arabové nežijí jen na palestinských územích, že v Izraeli nežijí jenom Židé (ani židé), stejně jako v okolních státech nežijí jen Arabové a zároveň muslimové (zajímám se o tu problematiku od asi svých 18, takže už pár desetiletí). Šlo o mou reakci na poslední Tribunovy tweety a citoval jsem ho nepřesně, protože ty tweety se mi nezobrazují ve stejné pozici na monitoru, jako tyhle komentáře. V rychlosti jsem tam napsal Arabové, protože jsem si myslel, že to tak napsal, nicméně musím se mu omluvit, napsal skutečně „Palestinci“.

      „A jak to tedy bylo? Ten vrah nebyl Žid? Jeho ruku vedli nějací „Nežidové“?“
      Samozřejmě že to byl Žid a asi v tom nebyl sám. Ale jde o to, že když to napíšete tak, jak jste to napsal, působí to dojmem, jako že to byl nějaký většinový konsensus, že tendence k vraždě Rabina byla určitým mainstreamem, navozuje to skoro až dojem kolektivní viny. Ale to byla akce izolovaného jedince, resp. izolované kliky. A ani se nedomnívám, že by za ní stál Mossad jako takový. Skupina nespokojených jestřábů a agentů, to ano, ale ne tajná služba jako taková. Dobře si tu tehdejší atmosféru pamatuju. To fakt nevypadalo, že by vražda Rabina byla vyjádřením nějaké „vůle národa“. A ještě jedna věc, co mi hodně vadí. Něco udělá Izrael (nebo určitá izraelská skupina) a interpretuje se to, jako že „to udělali Židé“. Sorry jako, ale židé v diaspoře s tím nemají moc společného. Mají důvod, proč nežijí v Izraeli, často právě nesouhlas s politikou Izraele …

      „Jenže právě ti ultraortodoxní tlačí režim doprava. Koneckonců Rabina svorně nenáviděly obě skupiny, sekulární krajní pravice i ultraortodoxní.“
      No ano, ale to není v rozporu s tím, co jsem napsal. Jen jsem psal, že by asi i ta pravice byla radši, kdyby se obešla bez nich. Jenže nemůže, protože ji držej za koule.

      „A po smrti Jicchaka Rabina se už další politik jeho formátu v Izraeli nenašel.“
      Také by se dalo říct, že jiný politik z jeho linie nenašel tak všehoschopné tvůrce kampaně jako Netanjahu (šlo o braintrust Finkielstein – Birnbaum, mimochodem ti samí, co později pro Orbána vytvořili legendu o ďáblu Sorosovi, což je dost pikantní).

      „Za mého života byl na světě vyřešen zatím snad jediný konflikt tohoto druhu, a to v Severním Irsku. A i tam je to mír křehký, jak se ukazuje po brexitu.“
      V Izraeli je situace horší. Zejména proto, že Ulster kromě Irů (a když se jich to týkalo, tak i Britů) zase nikoho příliš moc nezajímal. Ale tady jsou od počátku zaangažovány nejen okolní arabské státy (a nedělejme si iluze, ty nestojí ani náhodou o mír s Izraelem, ale ani o dobro Palestinců), ale i dvě bývalé velmoci – USA a SSSR. Kupodivu, zatím není příliš vidět aktivita Číny, asi se zatím soustředí na Afriku.

      „Až se sekulární část izraelských daňových poplatníků (což jsou vlastně skoro všichni, protože ortodoxní obvykle nepracují)“.
      Pozor, neplést ultraortodoxní s ortodoxními. Tak například českomoravská židovská obec je (víceméně, i když spíš papírově) ortodoxní. A neznamená to, že by nepracovali. A i když byste namítl, že něco jiného je diaspora a něco jiného Izrael, tak taky nemáte pravdu. Třeba můj oblíbený Ješajahu Leibowitz:
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C5%A1a'jahu_Leibowitz

        1. Zkušenost z izraelsko-palestinského konfliktu jenom potvrzuje dávno známé:
          „…[T]yp mobilizace, v němž se podpora ve vlastním politickém společenství získává stupňováním nenávisti vůči jakkoli definovaným nepřátelům, je technikou, jíž se demokracie spolehlivě proměňují v totality.“
          (Zdroj: https://denikreferendum.cz/clanek/18527-potreba-smireni)

          1. Ale s tím se přeci ti mobilizátoři, a nejen izraelští, vůbec netají.
            A když, tak docela průhledně a komicky.
            Ovšem v jejich případě je každá argumentace marná:
            „I tak je ale třeba argumentovat a vysvětlovat, že politika, která svou oporu čerpá z vyostřování nenávisti, nakonec přivodí zhoubu i těm, jejichž zájmy se ohání.“

        2. Při každém takovém konfliktu na sudu prachu je na místě se ptát, kdo první škrtl sirkou.
          My máme to „štěstí“, že se můžeme podívat na Hrad, čí vlajku tam kdosi vyvěsil.

          1. „…kdo první škrtl sirkou…“

            Mojžíš není historicky doložen, nicméně zůstává řada dalších adeptů. Např. iniciátor první diaspory, babylónský král Nabukadnesar II. v roce 587 před Kristem. Nebo Vespasianus a Titus, kteří po první židovské válce v r. 70 n. l. povolili rabimu Jochananu ben Zakajovi založit školu v Jabné, čímž nechtě přispěli k udržení kontinuity židovské identity, víry a kultury. Bez viny nejsou ani Arabové, kteří dobyli Palestinu v letech 633 – 640. Neměli bychom zapomínat na tvůrce moderního sionismu Theodora Herzla, který byl paradoxně až do Dreyfusovy aféry (1894) zastáncem asimilace židů. Ale bezprostředním paličem v modernější době byl zřejmě Arthur Balfour v r. 1917 – viz tady: https://cs.wikipedia.org/wiki/Balfourova_deklarace. (Do té doby se sionistům nabízely různé jiné lákavé možnosti, např. Uganda…) V tomto ohledu se dá za paličskou označit tupá britská koloniální politika na Středním Východě od zániku osmanské říše až do 14. května 1948. A nemělo by se zapomínat ani na vývoj amerických zájmů po roce 1938, kdy byla v Saúdské Arábii objevena ropa. Mimochodem, v r. 1948 pod ten oheň pilně přikládalo i Československo svým vývozem zbraní do Izraele navzdory platnému embargu OSN…

            Koncem 19. století žily v Palestině (na pozdějším britském mandátním území) jednotky % židů, v r. 1922 11%, v r. 1945 už cca 1/3 populace.

          2. Předběhl jste mě, Hanku.
            Akorát, když už jste zmínil i biblického Mojžíše, šel bych ještě dál. I když pominu, že by nám všem Adam ušetřil starosti, kdyby si radši hleděl ovocnářství než Evy, a tak nezaplemenil Zemi nejhorším živočišným druhem, a že pak Noe Tomukterýnemájméno rozmluvil konečné řešení lidské otázky, lze pro region, jenž je předmětem naší diskuse, spatřovat kritický moment v oplodnění Hagar a Sáry Abrahámem. Kdyby si našel nějakou lepší zábavu, jako třeba alkohol, karty nebo vláčky, nebo kdyby oplodnil jen jednu, ale to né, on musí přivést na svět Ismaila i Icika … a teď to máme.
            Jinak mám pocit, Hanku, že jste ve svém výčtu trochu zapomněl na ty, kteří v historii „přiškrtávali“, tedy ty, kteří indukovali v hlavách T.H. a dalších touhu po vlastní zemi.

            A konečně, bylo-li míněno čistě současné škrtnutí, tak škrtali zhruba tito:
            1. Netanjahu a jeho ultrapravicoví kamarádi
            2. Lídři Hamásu
            3. Současné vedení Palestinské samosprávy

            Všichni tito totiž současný konflikt zoufale potřebují, aby si udrželi pozice. Mír potřebujou asi jako díru do hlavy.

          3. A.P.: Děkuji. Ještě jsem taky zapomněl na úplně první diasporu z roku 722 před Kristem, kterou zařídil asyrský král Sargon II.

            Pokud jde o Herzla, tak už měl taky na co navazovat. (On sám později napsal, že k jeho prozření/osvícení došlo při procesu s Dreyfusem. Do té doby dával přednost asimilaci nebo té Ugandě.) Pojem „sionismus“ vymyslel jeden vídeňský student jménem Nathan Birnbaum už někdy v r. 1883. Jestli tomu dobře rozumím, tak jednou z příčin vzniku prvního sionistického spolku (kde se jeho zakladatel Birnbaum jako příliš umírněný nakonec dostal na vedlejší kolej) byly pogromy v Rusku počínající rokem 1881. Z tohoto pohledu těmi prvními paliči byly – dnes bychom řekli – silové struktury carské monarchie, které iniciovaly a sepsaly Protokoly sionských mudrců a tím vlastně ty pogromy možná nezamýšleně (nicméně důležitý není úmysl, ale výsledek) vyvolaly.

            Ke vzniku Protokolů měl co říct mj. i Umberto Eco, který to udělal sobě vlastní formou v románu Pražský hřbitov. Na té knize je nejkouzelnější, že kromě smyšleného hlavního hrdiny v ní vystupují formou toho, co publikovaly v tisku a knižně, skutečné historické osoby. Ale oni se ti pisálci zdaleka nerekrutovali jenom z prostředí carského „Deep State“ Alexandra III. Eco fakt musel prošmejdit všechny hlavní evropské archívy, protože vyhrabal a v knize doslova ocitoval kdejaký brožurkový pamflet i kdejaký soudobý článek z novin francouzských, italských, německých, rakouských i anglických. Knihu doporučuji k přečtení, protože se v ní ukazuje, nakolik byly některé osvědčené metody z poslední třetiny 19. století oprášeny v současnosti. Jediné, co se liší, jsou technologie používané k jejich šíření.

          4. Tato mapa

            ukazuje, jak je nutno hodnotit názory, které považují obě strany izraelsko-palestinského sporu za rovnocenné soupeře. A mezinárodní právo pořád ještě platí. Podle mezinárodního práva je pásmo Gazy okupovaným územím a jeho obyvatelé mají na odpor právo.

            Aneb jak kdysi pravil bývalý izraelský premiér Ehud Barak: Kdybych byl Palestincem, taky bych bojoval.

          5. hanku,

            Okolní země, resp. palestinské netnikum, které na hlasování 190 zemí VS OSN ohledně vzniku rozdělení mandátního území Palestiny pod Britským mandátem, zareaguje tak, že zahájili proti tomuto nově vzniklému státu likvidační válku – resp.ukáže co si myslí O MEZINÁRODNÍM PRÁVU a jak si váží názorů 95% spoluobčanů této planety, kteří prostřednictvím svých velvyslanců v OSN hlasovali pro toto rozdělení – tak taková země resp. etnikum, by mělo být trvale okupován vojsky OSN až DODNES!! – a mělo by pozbýt jakýchkoli dalších práv na suverenitu, protože taková země se této vzdala vyhlášením nejen války nově vzniklému Izraeli – ALE VŮLI CELÉHO SVĚTA – a tak by mělo být s jejich osudem i nadále nakládáno. Resp. min. do doby, než se v takové zemi objeví nějaký „palestinský“ Adenauer nebo Erhard. A na to ti hoši kucííí palestinský co chodili do škol, jejímž zřizovatelem byla Al-Kaida nebo nebo ještě dříve BAASistický Internacionála dirigovaná z politbyra ÚV KSSS, tak do jejich úrovně holt asi hnedtak nedospějí…

            Světová demokracie by měla na takovýto konflikt reagovat – protože to je jako by Německo poražené po 2.sv.v. se nechtělo smířit s okupační správou – ale dohodě vítězů by se vzepřelo, kdy by se za tímto účelem zformovaly nové jednotky Tatarů, Peršanů a generál Franco by oplatil Německu svoji předválečnou pomoc a na pomoc by přišly i Peronova národně korporativistická (politologicky fašistická) Argentina a Brazílie s fašistickým pučistickým prezidentem Vargasem coby velcí sympatizanti s fašistickým uspořádáním správy státu – a tyto státy by táhly pomoci Německu proti okupační správě Rusů ,USA, Francie a VB resp. proti celému světu co se podílel na porážce nacismu. To samé se stalo a proti stejným autoritám totiž tehdy vystoupili soudruzi Arabové skrze asi 100násobnou přesilu když Izrael ihned po jeho vyhlášení z vůle OSN, takto nově vzniklý státní útvar napadl Egypt, Jordánsko, Írák, Sýrie a Libanon (částečně ještě Jemen a Saudi Arabia).

            Takže nač si stěžují Palestinci dnes? S. Brežněv by o pár let později nejspíš na podobnou situaci té dnešní řekl: „Eto vaše dělo“. A v tomto případě by měl i pravdu:-)

          6. Izrael by mohl apartheid ukončit ze dne na den. kdyby chtěl. Ale hlavounům z Hamásu ta situace vyhovuje taky, podobně jako Bibimu.

            Zkus si představit sám sebe na místě kohokoli ze dvou miliónů obyvatel Gazy. Nebo násilím vystěhovaných obyvatel ze západního břehu. To „stěhování“ formou bourání domů právoplatným majitelům a stavění židovských osad na jejich místech je btw nezákonné (nebo aspoň ještě nedávno bylo) i podle izraelských zákonů a jeho význam pro obranu Izraele je nulový. Stejně tak jako zabíjení dětí v Gaze. To má totiž jediný výsledek: Výchovu dalších teroristů.

            Jinak znovu připomínám, že koncem 19. století byl podíl Židů na populaci Palestiny cca 3%, v r. 1947 už 33%. Kde a na základě čeho se tam ti Židé vzali? Oni přišli do neobydleného území nikoho? V tomto ohledu byla klíčová Balfourova deklarace. Dones nesplněná rezoluce OSN 181/1947 nebyla ničím jiným než výrazem špatného svědomí především západních států, které nedokázaly/nechtěly zastavit Hitlera dřív, než mohlo dojít k holocaustu. V obou případech nese zřejmě nejtěžší „historickou vinu“ (jestli se dá něco takového vůbec definovat) za současný stav Velká Británie. Ale ani chování USA a dalších zemí vůči židovským uprchlíkům před Hitlerem nebylo často zrovna následováníhodným vzorem morálky.

            Situace má jediné rozumné řešení: Vytvoření dvou států. Tzn. návrat ke zmíněné rezoluci 181/1947.

          7. „Oni přišli do neobydleného území nikoho? “

            Možná měli ten pocit.
            Tuším, že už Herzl přece razil heslo
            „zem bez národa pro národ bez země“.

          8. Saul: Striktně vzato měl Herzl pravdu. Ve smyslu definice národa, jak se ustavila za jeho života, Arabové národem nejsou. A ani oni sami se tak nechápou. (Zkuste Egypťanovi říct, že je Arab. Vyzkoušeno osobně, naštěstí byl tím osloveným profesní kolega, inženýr chemie, který vystudoval a v mládí pracoval v západním Německu… Za jiných okolností bych asi nestíhal.) To ovšem neznamená, že je bylo a je možno ignorovat, včetně jejich historických, lidskoprávních a nakonec i morálních nároků na obývaná území.

          9. ale jó, hanku, to je všechno pravda. Jenže vždy se bere za prvopočátek něco co má svůj právní rámec. a to co byla „za takto přijatého právního rámce jako první“. Co bylo předtím o tom se sice ví, ale nezakládá žádnou judikaturu.

            Prostě jestli odedneška začnou platit lidská práva, u nás např. v r. 1990, tak ještě měsíc předtím StB mohla teoreticky legálně někoho zavírat za „rozvracení“.

            den poté co byla přijata Listina – je OVŠEM „rozvracení“ naprosto v pořádku, tedy to, co mají totalitáři (aka s. Putin nebo Si doddnes jako trestný číin horší pedofilie) NA ZÁKLADĚ NESOUHLASU čehokoli co dělá legálně (a to skutečně, bez uvozovek jako by se dalo psát v případě předchozí Husákovy vlády a všech předchozích) ZVOLENÁ vláda, tak proti tomu protestovat – pořádat demonstrace, petiční akce, stávky, pomocí nezávislých i soukromých medií poukazovat na takto nepřijatelnou politiku, zveřejňovat investigativní zjištění (jako že někdo vlastní palác, který údajně nechali postavit nějaký kuchař co má v administrativě prezidenta nějakou cateringovou agenturu) jako u nás Polreich) anebo poukazovat na miliardy v Panamě, na účtě pro změně – bežného violoncelisty, člena ruské národní filharmonie, ovšem, kterému dal ty miliony USD na účet do Panamy jako řadovému hudebníkovi sám gosudar na nákup stradivárek atd.

            Tohle je „rozvraceničko“, moje potěšeníčko, kterého sám už nějaký rok aktivně účastním, nnku. A jsem rád, že nejsem sám, ale v rámci takového Milionu chvolek jsou takových statisíce.

            Takže ROZVRACENÍ OD OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI (svoboda pohybu, slova, shromažďování, právo na stávku, a další dokonce i právo na občanskou neposlušnost, selže-li vše předchozí), tak toto musí každá demokratická vláda v liberalismu (jako podle čerta I.kategorie Luciuse – by měl snášet každý správný poustevník POKUŠENÍ) alespoň 365x za den…:-).

            Vida, totalitáři ho nesnesou ani jednou týdně proto musí Lukašenko zavírat ženy každou neděli (a Putin každou sobotu) co podporovaly své manžele-politiky a Putin Navalného – za rozvracení.

            Co je u nich horší čin než vražda (postavit se gosudárovi) to je u nás v LIBERALISMU NAOPAK povinností a právem každého jednotlivce, protože ten má právo sám coby osamocený jedinec svoji aktivitou svrhnout vládu (gasudára naštěstí nemáme a pantáta Škrhola-prezident může tak maximálně klást věnce před Mauzoleem, ale už moc někde jinde, protože třeba na Arlingtonský národní hřbitov ani do Bayeoux v Normandii už ho naštěstí jako pravděpodobného konfidenta nepřátelské země, nepustí).

            Ano, toto je demokracie hanku. A tokovou je, resp. mnohdy i daleko větší ve vztahu k uznávání práv druhých národností a etnik Izrael (jak by dopadlo srovnání našich Romů jen v pohledu naší majoritní civilizace, kdyby jen v Praze byly jejich celé obvody jako Praha 1,2, 6 jako je to v Jerusalemě)….Ale je fakt, že na akt násilí proti civilistům, kdy zahynou jednotky lidí nemusí odpovídat „extrapolovanou symetrií“, kdy on při kárné operaci těch civilistů zabije desítky…to je pravda, měl by postupovat jinak.

          10. Izraelský systém už dávno není demokracie, ale etnokracie se silnými teokratickými prvky.

            A teď není čas hledat viníky. Teď je čas zastavit násilí. Z obou stran.

            V JAR byl apartheid taky zrušen prakticky ze dne na den. V podstatě ve chvíli, kdy vláda ztratila podporu USA.

          11. Re Hank:
            No vidíte, a paradoxně právě diky Izraelcům už jsou i ti Palestinci dnes za národ považováni.
            Pořád stejná historická písnička, že národ stojí na národně prolité krvi.
            Ale přesně tu stejnou zpívají už tisíce let i Židé.
            To je pak nějaká domluva těžká.

          12. A když už jsme u těch historických konotací…vždy přemýšliví a geniální Židé přece své řešení našli.
            Respektive našel ho pro ně jistý rabi Jošua.

          13. Saul: Tím řešením ovšem židé (i Židé) ve své většině pohrdli. Možná i proto, že marketingově ho zpracoval jistý Saul z Tarsu aka sv. Pavel a to zpracování bylo přednostně určeno pro řecky vzdělanou střední třídu východního Středomoří.

            Židé dali přednost řešení již zmíněného Jochanana ben Zakaje. (Ke mně se to sice dostalo přes Josefa Flavia a Liona Feuchtwangera, ale domnívám se, že klíčová historická úloha školy v Jabné a jejího zakladatele u nich není zveličena, spíš naopak.)

          14. “ Tím řešením ovšem židé (i Židé) ve své většině pohrdli.“

            Což je vlastně docela zvláštní.
            Protože jak Ježíš, tak Saul, se toho svého židovství defacto nezřekli, naopak ho svoji zarputilostí až k sebeobětování (možná šlo taky jen o marketingový tah) vlastně příkladně potvrdili.
            Jistý aristokrat Siddharta Gautama dříve takové divadelní ambice neměl a také byl ve svém odkazu úspěšný,

          15. Vážený pane Hanku,
            se značným zpožděním se vracím do této diskuse (měl jsem toho moc, byl jsem líný a připadalo mi to zbytečné). Jen stručně:

            1.
            K tomu, že izraelští Židé by mohli apartheid ukončit ze dne na den, kdyby chtěli, a k Vašemu příkladu s JAR:
            No, právě, zrovna současná situace v JAR totiž není úplně nejlepší příklad, jakým argumentovat pro zrušení apartheidu.

            2.
            Ad Uganda:
            Vy myslíte, že by to bylo jiné? Já ne. Když někam přesunete pár miliónů lidí, nemůže to dopadnout dobře.

            3.
            Teď žádné spory, jen inspirace:
            Možná by Vás mohl zajímat tento izraelský Arab:
            https://en.wikipedia.org/wiki/Sayed_Kashua
            Jde sice o beletrii, ale podle mě dobře ilustruje stav a mentalitu izraelských Arabů, jejich vztah k Židům a Palestincům.
            První kniha (Tančící Arabové) je taková autobiografie do doby rané dospělosti.
            Druhá (A bylo jitro) je tak trochu pokračování, zpočátku asi také do značné míry autobiografické, pak ale přecházející v určitou fikci, která vyvrcholí v jedno z možných řešení konfliktu Izrael – Palestina. Řešení bizarní, přitom ne nemožné a hlavně – podivně zasahující izraelské Araby a tím ještě lépe ilustrující jejich vztah k Izraeli a k Palestincům, než předchozí autobiografická část.

          16. A.P.: Sayed Kashua: Děkuji za tip.

            JAR: Aspoň teď (černoši a barevní) nemají komu nadávat, že jim někdo něco vnucuje nebo že je utlačuje nějaká nepřátelská vláda. Sociologové JAR navíc občas dávají za příklad podobný jako kdysi trestanecké kolonie v Austrálii: Když se někde ponechá svému osudu komunita deklasovaných, velice rychle se v ni vytvoří tzv. normální rozvrstvení společnosti. V ghettech a bantustanech zabrali formální i neformální vedoucí a výkonné pozice černoši a barevní (kteří na to objektivně měli a/nebo se na to subjektivně cítili) a ta společenství nějak fungují i po odchodu bělochů.

            Ale já jsem JAR nepoužil jako příklad žádoucího cílového stavu, jenom jako důkaz, že i zdánlivě nepřijatelná řešení se za určitých okolností ukážou jako nejméně špatná. V Izraeli by navíc – odlišně od JAR – konec apartheidu musel být doprovázen vznikem dvou států.

            Uganda: Maybe, maybe not. Dnes je Uganda (podobně jako sousední Rwanda) jedna z nejvstřícnějších zemí pro uprchlíky, i když má sama taky lecčeho (kromě problémů) málo. Koncem 19. století tam jistě bylo dost místa i pro židy.

          17. Ad JAR: Já jen, že mi připadá, že život je tam teď nebezpečnější pro všechny.

            Ad Uganda: Vstřícnost k uprchlíkům je sice pěkná věc, jenže základní myšlenkou sionismu je vlastní stát, ve kterém si budou Židé sami vládnout, ne se jen přestěhovat někam jinak, jako po staletí. Což je idea sice zdánlivě nevinná, protože proč by nemohli mít vlastní stát, jenže bohužel nutně musí narazit na realitu. I v Ugandě.

  8. Ze všeho, co jsem zatím k těm Vrběticím registroval, mi dává nejlepší logiku toto:
    http://casopisargument.cz/?p=35909

    A ± to koresponduje s geopolitickým názorem člověka, který nepochybně je insiderem:
    (Cituji z diskuse pod tímto článkem
    https://www.blisty.cz/art/103747-biden-si-preje-uzsi-spolupraci-se-spojenci-ve-stredni-evrope.html
    v Britských listech. Překlepy, chyby ve slovosledu a pravopisné chyby jsem si dovolil opravit.)
    Tak to je návrh na klasické Trojmoří, což je slavný americký koncept, kvůli kterému tu v roce 1918 vznikla ta sada nezávislých států ve Střední Evropě. Cílem je zabránit největší geopolitické hrozbě Američanů, která je popsána v x knihách, spojenectví Německa s Ruskem. Proto ten pás těch států, tzv. Americká zóna. Tam bude patřit: Pobaltí, Polsko, Slovensko, Ukrajina, Rumunsko a Bulharsko. O Maďarsku a Česku není ještě rozhodnuto. A to proto, že tyto země by měly být v Německém bloku, jež bude sestávat z těchto zemí: Skandinávie, Německo, Rakousko, Slovinsko, Itálie a Nizozemí. Toto je budoucí německý pás. Technicky by se sem měly připojit i Česko a Maďarsko jako esenciální části bývalého mocnářství. My jsme na tom nedobře, protože politicky jsme v Trojmoří, ale ekonomicky jsme integrální součástí SRN a bez SRN neexistujeme. Tato diskrepance nás teď drtí a způsobuje ty tenze tady, které nejsou, a to je překvapivé, válkou s Rusy, ale konfliktem Německa a USA. Takže čekáme, kam budeme patřit, a co si myslí česká politická reprezentace a Češi, není podstatné. Pokud budeme v americkém Trojmoří, tak to znamená ekonomický kolaps Česka a ukrajinizaci státu se vším všudy, protože naše napojení na SRN velmi poklesne a náhrada není. Trojmoří má nevýhodu, že jeho protektor je na rozdíl od nepřátel (Rusko a Německo) daleko a slábne a nemíní vynakládat na udržení tohoto prostoru ani korunu, ty státy si musejí pomoci sami. Pozorujte, jak se pomáhá Ukrajině, a je vše jasné. Takže pro nás být v Trojmoří znamená konec. V německé zóně je to ekonomicky lepší, ale stejně to znamená přeměnu hospodářství a ztrátu suverenity. Proto mluvím o druhém Rakousku.
    Mimochodem, věděli jste, že Piráti jsou proněmecká strana a ne proamerická?
    No bude to každopádně zábava, nic dobrého nás nečeká a my tu tradičně řešíme kraviny a věci, které jsou passé. Jako vždycky. Do Čech dorážejí dějiny jako poslední, když je rozhodnuto, jako v roce 1945 nebo v roce 1989. Pak se nám to sdělí.
    Další evropská zóna bude Francie a Španělsko a Portugalsko. Pak Británie. To je Evropa v roce 2030. Rusové s připojeným Běloruskem to budou pozorovat. Pokud to bude divočejší, očekávám rozpad Ukrajiny a Polska a vytyčení nových čar mezi USA a Ruskem. Věřte, že přes všechna ujištění Ukrajině se o tom jedná. Jalta 2020 není prázdný pojem.
    (Konec citátu.)

    Shodou okolností běží tady
    https://futureu.europa.eu/processes?locale=cs
    tzv. virtuální konference o budoucnosti Evropy, do které se může zapojit každý. Jedním z témat je otázka, zda Evropa, potřebuje vlastní obranné struktury. Důležité je toto: Většina obyvatel členských zemí EU se domnívá, že je potřebujeme. (V ČR je to 59% dotázaných.) Rozhodně je to jeden z možných způsobů, jak se zbavit závislosti na NATO a USA. A jestli jsou ty geopolitické analýzy o novém Trojmoří (aka sanitárním kordonu) správné, je to i způsob, jak jeho vzniku zabránit, nebo aspoň jak zabránit tomu, aby se jeho součástí stala Čechie.

    Jenom k tomu ještě dodám, že pozoruhodnou míru idiotismu vykazují všichni ti, kdo volají po opuštění EU. Odsud vede ke Trojmoří a „ukrajinizaci“ ČR přímá cesta.

      1. co jsou to sankce? Právo neobchodovat s tím kdo poškozuje moje zájmy? To je lidské právo, stejně jako že si nevezmu Mařenu, ale Alenu. Samozřejmě, Mařena může říct, že je to jí natruc a že já vlastně ani Alenu nechci, jen se jí chci takto pomstít. A co? I kdyby? Je to moje právo nebo není?

        Takže právo na to „nebýt přítelem:“ subjektu A, tím že budu podporovat subjekt B, jenž činí v neprospěch subjektu A – nelze explicitně označit jako nepřátelství. Jen právo mého výběru. Preferovat toho či onoho.

        Fajn, dostavíš s Rusy Nord Stream? Ode mne od USA nedostaneš ani dolar na zakázkách v budoucnu, přesunu od tebe svá aktiva a zruším pronájem tvých kapacit. A podpořím tvoji konkurentku (pardon za ten ženský rod, ale beru že mluvíme o „firmě“ subjektu rodu ženského) a jelikož v Rusku de facto (podobně jako v Číně) zabírá v ekonomice tzv. „státní kapitalismus“ hodně přes 50%, pak je moje právo nemít tě rád, Mařeno (Rusko) ale podpořit tvoji konkurentku. Alenu – zcela legitimní a mohu i tvrdit, že je to !z čisté lásky“ a prd je po tom každéímu, jestli je to skutečně pravda nebo ne.

        A může jím být kdokoli, kdo dokáže firmám napojeným na ruské zakázky zatopit tím, že když jiné firmě v budoucnu předám svůj americký podíl na trhu, její konkurentce, která doposud zaujímala čelné místo na trhu přede mnou, se díky tomu, že my, USA, na světovém trhu vše co jsme s vámi dopisud obchodovali, dáme vaší čelné konkurenci (v bankovním sektoru by mohly být třeba zničující světové obchodní transfery mezi dvěma největšími bankovními skupinami světa BNP Paribas, JPMorgan a HSBC, ponechám-li stranou státní monetarizované banky Bank of China, Bank of England anebo Bank of America).

        V olejářském průmyslu by to byly transfery zakázek mezi Exxon Mobile a BP, v automobilovém průmyslu výkyvy státních zakázek mezi Volkswagen Group a Toyotou. Navíc výraznou ztrátou aktiv poškodit třeba Volkswagen by bylo pro Německo stejně bolestivé jako pro Rusko Gazpromu.

        Kapitalismus, hanku, je totiž primárně o utlizaci soukromých prostředků a o zničení sousedovy kozy. Jakmile se do kapitalismu začnou plést státy, a budou chtít mezi sebou soutěžit jako firmy, přinese to jenom zkázu jejich vlastním malým akcionářům – obyvatelům. V obchodě je to více o TOP akcionářích a ty redukují sebevražedné choutky na nepřátelské převzetí. Ale to je vše jen ekonomicko-politologická teorie, hanku.

        Praxe je to, že právo ekonomicky zničit druhý stát napojený na „zpolitizovaný“ sektor státní ekonomiky, tím, že přestanu nakupovat u Bati, protože on šije z ruských kůží a jejich státní podnik řízený Putinem zabíjí na Sibiři necivilizovaným způsobem soby – mohu udělat stejně jako to dělám v případě bangladéšských šiček a je to oceňováno jako morální a nesobecký postoj.

        Sankcionovat státní ruskou firmu za to, že cíleně likviduje svobodu odpůrců nesouhlasit s jejich „povahou demokracie“ – a to nejenom na svých občanech na svém vlastním území, ale zasahuje už i na naše liberálně demokratické teritorium.

        Je to pak stejné, a dokonce ještě morálnější než si nekoupit od Adidasu tričko šité v Bangladéši anebo od Ujgurů v Sin-ťiangu. Tedy když nejde zrušit tuto zakázku přímo, pak lze zničit bojkotem všech svých zakázek německou firmu Rheinmetall co dělá pro Gazprom speciální sváry ve velkých hloubkách na plynovém potrubí.

        Je to vrchol svobody trhu, hanku, a pro mne i ideologicky silně morální postoj. Jistě, Německo si to zatím nemyslí, a proto USA dělají co dělají. Možná to ale nebude zapotřebí a Německo se polepší. Má k tomu našlápnuto, díky jisté subtilní mladé ženě jménem Annalena Charlotte Alma Baerbock.

        1. Do svého oficiálního seznamu nepřátel zařadilo Rusko USA, nikoli naopak… A Německo si na takové věci jako oficiální vyhlašování nepřátelství nehraje už vůbec.

          VW není typická kapitalistická firma, už jenom vzhledem k vlastnickému podílu spolkové země. A pochybuji, že má nějak významnou část státních zakázek z USA.

          Annalena B. a celá její partaj jsou příznivci USA? Nebo před nimi strachy padnou na zadek, jestli teda ty volby vyhrajou? Z čeho tak usuzuješ?

          1. Annalena udělá jen to, co sama chce strana Zelených a co má v programu. A světe div se, významně se to shoduje s tím, jake konkrétní politicko-programové teze jsou řešeny právě dnes Bídenovou administrativou a to zrovna k projektu Nord Stream 2 a v otázce zahraniční politiky vůči Rusku jako takovému.

            Přečtěte si jejich program, je dostupný v němčině na jejich stránkách a v kapitole mezinárodní politika, je tam politice vůdči Rusku věnována speciální a poměrně dlouhá kapitola:-).

            A ohledně Nord Stream 2 se tam kritizuje především jeho neekologičnost a jako druhé negativum je uváděna ekonomická a surovinová závislost Německa na Rusku.

            Dalším samostatným bodem v programu německých Zelených je přitvrzení sankcí proti Rusku za flagrantní porušování těch nejzákladnější lidských a občanských práv lidí, jako je právo shromažďovací a svoboda slova. Několik proběhnuvšich politických vražd nejvýraznějších opozičních politiků a asi 118 dokonaných vražd novinářů píšících kriticky nikoli jen k režimu jako takovému, ale toliko a především k člověku jménem – V. V. Putin zastávající pozici autoritářského prezidenta, který když si teď ústavně prodloužil mandát být i nadále další dvě volební období prezidentem, vládl by déle než největší diktátor Ruska resp. SSSR J. V. Stalin.

            Volkswagen asi nikdo z USA zničit nechce, ale po uvalení sankcí na firmy podílející se na dostavbě Nord Stream 2 od účasti na tomto projektu odstoupila curyšská pojišťovna Zürich Insurance Group, kterému měla podle původních plánů poskytovat své služby. Švýcarská společnost se tímto krokem stala již třetím partnerem, který během jednoho měsíce dal od projektu ruce pryč. Dalšími dvěma firmami byla dánská inženýrská společnost Ramboll a společnost pro certifikace Norvegian Det Norske Veritas Holding AS. Důvodem odstoupení je zejména obava firem z omezení přístupu na americký trh kvůli uvaleným americkým sankcím (The Capitals).

            No, vidíte, hanku. Zcela legální možnost, žádné vydírání ani násilí. Jen zcela legitimní tržní instrumenty. Já říkám že tyto instrumenty, když se využívají i proti logice trhu a alokaci zisku, ale ve prospěch humanitních institutů jako je dodržování lidských práv ve světě, je trh vlastně tím nejhumánnější nástrojem jaké lidstvo má k dispozici na prosazování humánniho lidského soužití na této planetě.

          2. Nevím, nakolik jsou ty instrumenty legitimní, legální jsou určitě. Nicméně s trhem mají už opravdu dost málo společného. Skutečný trh v USA skončil někdy po občanské válce nebo se začátkem těžby ropy v USA, nejpozději po vzniku železničních společností spojujících obě pobřeží. Od té doby si ho TBTF aktéři ohýbají a deformují ve svůj prospěch.

          3. K US zemnímu plynu – o který teď hlavně jde v transatlantických vztazích – viz tady:
            http://casopisargument.cz/?p=35999
            (Původní článek v Le Monde Diplomatique je bohužel za paywallem.)
            A to v tom překladu (nevím, jak v původním článku) není ani zmínka o tom, že žádná US firma, která se zabývá frackingem, není v zisku – všechny jedou dlouhodobě na dluh. To už nemá s trhem vůbec nic společného, to je letadlo, které brzy spadne.

          4. Pohled zleva na německé zelené:
            https://www.jacobinmag.com/2021/05/greens-germany-federal-elections-pro-business-climate-action
            Facit: Po volbách nejspíš vznikne na spolkové úrovni něco jako v Bádensku-Württembersku, tj. koalice CDU-zelení. Co se od německých zelených dá čekat ve vládě, to předvedl už Joschka Fischer koncem 90. let a Kretschmann ve Stuttgartu to dnes a denně předvádí posledních 10 let, takže žádná zásadní změna se konat nebude…

  9. Tribune, zkontrolujte prosím příspěvky ke schválení, zapomněl jsem na pravidlo tří odkazů a minulý post mi tam spadl.

  10. Hledat kořeny konfliktu je většinou dobré duševní cvičení, ale málokdy to může přispět k řešení.
    Na situaci Izrael versus Palestinci mi nejvíc vadí, že nevím, jestli jsou mezi Palestinci i tací, co připouštějí možnost mírové existence vlastního státu při současné existenci Izraele. Nebo jestli je drtivá většina těch, co veškeré úvahy o vlastním státu odkládají na dobu, až bude Izrael zničen.
    Pokud platí první možnost, pak by nějaká naděje možná byla, protože jak se říká „když se chce, všechno jde“.

    1. Kdesi kdysi jsem četl, že existuje, nebo možná už existoval, takový výměnný program.
      Umírněné rodiny Izraelců a Palestinců si na nějaký čas vyměnily děti, aby si vyzkoušely život u „nepřítele“.
      Tudy někudy by snad mohla vést cestička když už ne ke smíření, tak aspoň k nějakému vzájemnému porozumění.

Komentáře nejsou povoleny.