15 komentářů: „Liberalismus kontra nacionalismus“

  1. No a tato jedna věta vytržená z okolostojícího textu má vyjadřovat co? Nějaké spiknutí skrytých elit?
    Při pohledu na historický vývoj Evropy je přece vidět, že současné uspořádání spočívající v národních státech není odvěké a samozřejmé. Po většinu dějin v Evropě žádné národní státy nebyly, takže proč by měly být považovány za něco přirozeného a stálého? Jistě, každá doba je zvyklá na to, co zrovna má, a nedokáže si představit nic jiného (středověcí malíři typicky vypodobňovali biblické reálie v gotických kulisách), což samozřejmě neznamená, že v minulosti nebyly poměry zcela odlišné a nebudou zcela odlišné i v budoucnu. Kdo tvrdí (kromě Zemana, Okamury a Orbána), že národní státy jsou vrcholem evropského dějinného vývoje, tím nejdokonalejším a nejpřirozenějším, čeho mohlo být po staletích či tisíciletích dosaženo? Vždyť když se na evropský dějinný vývoj podíváme, vidíme, že setrvalou tendencí je rozšiřování autority na stále větší okruh lidí. Kdysi, před staletími (vrcholný středověk) bylo běžné, že každých pár desítek kilometrů platily jiné právní předpisy, vládly jiné zvyky, užívaly se jiné míry a váhy a podobně. Už od středověku je patrná tendence tuto roztříštěnost překonávat a to trvá až dodnes, kdy můžeme pozorovat například vydávání předpisů s platností pro celou Evropu. Přirozeným závěrem z takového pozorování je, že čím větší množství lidí se dostává do trvalého a intenzivního kontaktu, tím víc roste potřeba rozšiřování působnosti pravidel a zásad na větší a větší okruhy lidí. Není to vlastně naprosto logické a přirozené? To nemá žádnou souvislost s ideologiemi.
    Funkci, kterou v dejme tomu 20. století plnily národní státy, plnily ve středověku a (nebo spíš až v) raném novověku feudální panství. Ta byla pro jejich závislé obyvatele přirozenými jednotkami, v jejichž rámci se odehrával jejich běžný obchodní, společenský, ale i právní život. Kdyby se už tehdy vyskytl nějaký citát smyslem stejný jako ten Hayekův výše jmenovaný týkající se feudálních panství, jak bychom na něj dnes pohlíželi? Předpokládám, že většina lidí jako na absurditu či dějinnou kuriozitu. A to proč? Protože se náš život od té doby už velmi změnil a představa přirozenosti feudálních panství jako základní jednotky organizace množiny lidí je nám cizí. Nebudou si totéž myslet Evropané za pár století o národních státech?

  3. Posledni velka vize, co lidem zbyla, je narodni stat. Neni tedy divu, ze se ho chytaji coby posledni mozne zachrany, kolikrat i kontraproduktivne. Az se podari narodni stat odbourat, zavladne totalita jak z praku.

  4. Šmankote, Hayek! Těm, kteří chtějí skládat Fučíkův odznak dneška, doporučuji si přečíst aspoň eseje „mladého“ Kellera, které by někde na netu měly být k dispozici i ke stažení pod literárním názvem „Politika s ročením omezeným“. No a protože středobodem uvažování dnešní střední třídy je otázka občanských práv (za ty se přece kdysi dávno cinkalo na náměstích!),t ak doporučuji si stáhnout i něco od Oskara Krejčího, protože i když nemusíme se vším napsaným souhlasit, tak by měl být jasný minimálně jasný rozdíl mezi radikálně pravicovým (potažmo protofašistickým) myšlením a tím, jak kritiku kapitalistického řádu v rámci tradičního ranku pojímají třeba i ti „klasičtí“ levičáci. Navíc, když když třeba jenom klikem podpoříte webík Argument!, tak zkrátka dáváte svůj názorový hlas pro další evidentně levicový web (bez ohledu, že si tam své korýtko chce „urvat“ pí Lauterbachová, pan Schnur a potažmo dneska už hodně zmatený Marek Řezanka). No, jak by nejspíš pravil klasik: Je to sice na dnešní rychlou dobu hodně dlouhé, ale raději čtěte a neblbněte. Navíc když finančně podpoříte zrovna tenhle internetový počin (na rozdíl nejenom od BL, ale i všech těch dnešních rádoby „opozičních“ webů), tak garance hlavních iniciátorů je dostatečná k tomu, abyste věděli, že jste tak trochu hejblli tou pravo-levou internetovou škálou, o které vás hafo internetových bouřliváků bude rádo přesvědčovat, že v rámci obecného boje proti aktuální verzi „kapíku“, podobné dělení už dávno ztratilo smysl. Tenhle projekt fakt má dneska kupodivu existeční problémy, což teda klidně může souviset s tím, že místo jednoduchého zaujímání postojů přece jenom nabízí poněkud náročnější četbu. Viz třeba tady přímo k nadhozenému tématu: http://casopisargument.cz/2017/03/07/oskar-krejci-povaha-nasi-krize/

    1. Hayek-neHayek, v podstatě totéž předvídal Marx. Mám-li se držet marxistické terminologie, vznik Průmyslu 4.0 není nic jiného než kvalitativní přelom v rozvoji výrobních sil. Domnívám se, že jde o stejně revoluční zlom jako byla průmyslová revoluce. Ne něčí zlá vůle ani mocenské zájmy, ale vznik globálních sítí v rámci Průmyslu 4.0 je to, co nakonec definitivně smete státní hranice. A výrobní vztahy se tomu jako obvykle se zpožděním budou muset podřídit.
      S tou totalitou bych tak nespěchal, mj. proto, že to je jeden z pojmů, který si každý definuje jak chce. A zatím si ani neumím představit, jak se v rámci Průmyslu 4.0 vyprofilují společenské třídy a jejich vlastnické vztahy vzhledem k výrobním prostředkům.

      1. No jasně, dnešní 3D tiskárny jsou něco jako vynález parního stroje! Pokud si chceš „oprášit“ kdysi povinný marxák, tak vřele doporučuji brožurku Mzda, cena a zisk. V ní totiž – pokud mě paměť neklame – řeší Marx i to, jestli technologický pokrok může nastolit skutečnou společenskou změnu sám o sobě, anebo jenom potencionálně podporuje zájmy těch, kteří jsou odkázáni na prodávání své práce, takže ve svém prvotním zápalu jsou schopni považovat za svoje nepřátele i ty stroje . Celý vývoj lidstva je přitom už od vynálezu kola jedna velká technologická revoluce. Mě třeba na škole učili, že zásadní technologický přelom představuje vynález tranzistoru, ale silně pochybuji, že by se tento kvalitativní skok nějak zásadně promítnul do panujících společenských vztahů. Tak mi hanku zkus vysvětlit, proč zrovna průmysl 4.0 by měl něco sám od sebe definitivně smést, když třeba Evropa si díky ekonomické globalizaci už jaksi v předstihu prošla fází deindustrializace. Ano, jsou z toho sociální otřesy, ale ty se jaksi absorbují v tom, že především ochabují „instituce“, které vznikly jako důsledek toho, že už notně dlouhou dobu žijeme v globálně propojeném světě. Fakt se nechci dožít nějaké nové „kreativní destrukce“, protože ta by nejenom znamenala zatraceně moc obětí, ale současně by vedla tak akorát k obnovení stávajícího řádu; protože bez ohledu na to dnešní oblíbené slovo prekariát tu nějaký reálný „pátý stav“ (ve smyslu klasické sociální strafikace „für sich“) ani nemáme.
        A o totalitě jsem vůbec nepsal, takže fakt nevím, o co ti vlastně jde. Byla to hlavně upoutávka na další levicový web, kterému podle mého odhadu nehrozí, že se utopí v běžných středostavovských „sračkách“, jak už je asi tak nějak genericky souzeno nejenom tomu pověstnému mainstreamu, ale i jeho tzv. alternativě.

      2. je to kvalitativní změna výrobních sil – až na to, že následek bude přesně opačný, respektive rozporný – relokalizace produkce rivalitních statků a sdílení pro které bude malá i EU …

        1. Astreame, vy žijete!? Vítejte zpět ze zasítí. Tři dny se radujme a volejme sláva.

        2. astreamovi: V té globální síti už dnes běhají informace a virtuální peníze… tedy to, co bude hlavním předmětem zájmu výrobců, spotřebitelů i všech prostředníků (bez kterých to samozřejmě taky nepůjde). A vlastnictví těch informací i těch sítí je v některých případech globálně rozplizlé už teď. Např. tenhle příspěvek píšu v textovém editoru, na net ho pošlu přes prohlížeč a obojí pracuje pod operačním systémem – všechny tři SW systémy v mém počítači (tj. editor, prohlížeč i OS) jsou předmětem otevřené licence, tj. globálně komunitně vlastněné. Ta licence umožňuje komukoli do nich zasahovat a vytvářet nad nimi proprietární nadstavby, které mohou svým tvůrcům přímo produkovat výdělek. Což pochopitelně u většinového OS i kancelářského SW jistého oligopolu z Redmondu, WA, USA, nehrozí ani náhodou.

          Sealovi: O totalitě psal o jeden příspěvek výš (08.03. 10:53) embecko… K tomu ostatnímu se mi nechce moc rozepisovat, snad jen – Průmysl 4.0 zdaleka nejsou jen 3D tiskárny, auto si člověk doma (aspoň zatím) většinou nepostaví. Průmysl 4.0 jsou např. automaty programované automaty, dnes už např. u fy Siemens běžná věc – lidi jen kontrolují a odstraňují chyby a vady. Ještě jinak: Průmysl 4.0 poprvé od průmyslové revoluce mění sám charakter, podstatu práce – přesouvá ji z lidí na stroje jiným způsobem než cokoli předtím, od parního stroje až po ty „blbé“ tranzistory.

          A koneckonců mám za to, že podobně, jako lze komunitně vlastnit a sdílet nehmotné statky, lze udělat totéž i se statky hmotnými, vždyť co jiného je družstevní nebo zaměstnanecké vlastnění fabrik. Jde o to mít k nim dispoziční právo, tj. právo (spolu)rozhodovat o užívání výrobního prostředku a výsledků práce. Teoreticky jsou nějakou formou spoluvlastnění např. už i dnešní penzijní fondy, problém je v tom, že jejich podílníci se neumějí/nemají zájem/technicky nemohou zorganizovat pro výkon svých vlastnických práv a ti, na něž jsou ta dispoziční práva delegována, s nimi samozřejmě zacházejí především ve svém vlastním zájmu. Nicméně technické předpoklady výkonu těch vlastnických práv po sítích už tady taky jsou.

    2. Můžete prosím rozvést výrok, že je „dneska už Marek Řezanka hodně zmatený“ ? Nějaký konkrétní argument by nebyl ? Třeba mi při čtení jeho textů něco zásadního uniká. A zřejmě i při četbě Petra Schnura. Předem děkuji.

      1. Zkuste si srovnat texty, které psal Milan Valach jako zakladatel Hnutí za přímou demokracii, s tím co produje jeho dnešní představitel M. Řezanka. Pro mě je to zcela dostatečný argument, abych mohl tvrdit, že bohužel s úmrtím M. Valacha ztratili jeho pokračovatelé tak nějak cíl a směr. V případě pana Schnura mi vadí především to, že se pokouší vytvářet jakousi lidovou „protikapitalistickou“ frontu s krajní pravicí. No a u paní Květy ( na kterou jste ale neptal)mě nedávno definitivně dostal článek o tom, že Židé způsobili obrat v 1. světové válce. Pro pořádek připomínám, že referenčním rámcem je pro mě od začátku skutečnost, že se bavíme o programově levicovém médiu.

        1. Jestli sleduješ e-republiku soustavně, tak asi víš, že Květa Pohlhammer-Lauterbachová už na jejích stránkách dostala veřejnou výtku od Václava Umlaufa za své poněkud paranoidní výklady některých dějů a událostí…

          1. Ten anonym jsem byl já, omlouvám se za omylem vynechaný nick…

          2. Už jenom hodně příležitostně, když se mi zobrazí nějaký zajímavý titulek. Tuhle konkrétní věc se tam myslím pokoušel „rovnat“ Letko, ale tak nějak nemastně, neslaně.

Komentáře nejsou povoleny.