Král Artuš: Legenda o meči

Natočit tenhle film určitě nebylo ani snadné, ani levné, protože speciálních efektů je v něm kupa, bohužel to ale bylo trochu zbytečné, ať si rating na ČSFD co chce říká. Legenda o králi Artušovi již byla zpracována mockrát a jistě ještě mockrát bude, toto zpracování mi k ní ale prostě nesedí. Přitom příběh samotný, nakolik si artušovskou legendu matně vybavuji, nijak znásilněný nebyl, ale ta vizuální a narativní modernizace, ten fantazy akčňán (víc akčňák, než fantazy) mi k němu prostě nějak nepasuje. Vadilo mi, že některé scény vypadají jako z Pána prstenů (i když by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby se Tolkien inspiroval i Artušem), vadilo mi, že král Artuš je skoro pořád takový čisťounký a nakrátko střižený, což mi k raně středověké Anglii (nebo kdy se to vlastně odehrává) nesedí, stejně jako černoch v jedné z hlavních rolí. A prosím vás, co je to za příběh o Artušovi, když v něm není kouzelník Merlin? O tom je ale jen zmínka a místo něj je tam jakási čarodějka, jejíž jméno ani nezazní. Přitom scény, ve kterých čaruje, patří k těm nejlepším. Podařená je i hudba. A vlastně i vyprávění je dobře zvládnuté, divák nemá problém orientovat se v tom kdo je kdo a proč dělá, to co dělá. A přesto to není film, který bych chtěl vidět znova.  Asi stárnu.

Reklamy

10 comments

          • poznamkovnik

            Překládám si to tedy takto:
            Historická přesnost je u těchto děl bezvýznamná. podstatné je zvládnutí vyprávění a vnitřní soudržnosti…. (příběhu)?
            ;-)

              • poznamkovnik

                Jen jsem si to radši vyhledával ve slovníku. Je pravda, že jsem se poučil o významu slova narace v diplomatice;-)
                Možná bychom mohli vést spor, že sice historická přesnost není podmínkou, za to však dějepisně bych se to už neodvážil tvrdit. Je jsem chtěl poukázat na to, zda se po málých drobných kručcích neposouváme vyjadřováním k třeba nějakému narativnímu podání historie..

  1. JM

    Což o to, černoch tam mohl být zavlečen Římany – v legiích a okolo legií se tmavších chlapíků pohybovalo poměrně dost. Podivná je spíš představa, že by si s ním někdo z místních sedl k jednomu stolu. Natož ke kulatému. ;)

  2. André Pulgar

    Já tentokrát musím s Tribunem výjimečně souhlasit. A teď to bude znít divně – i když jsem to neviděl. Viděl jsem nějaké ty předchozí pokusy a ani ty jsem nevydržel, z Tribunova popisu je mi jasné, že bych nevydržel ani tohle. Na této interpretaci mytologických témat mi vadí, že se vůbec děje takovýmto konkrétním způsobem. Mytologie je fantazie a té tahle konkrétní narace vyloženě hází klacky pod nohy už tím, že nám vnucuje nějakou představu o tom, jak lidé údajně jednali a mluvili v určité době (nebo ještě hůř v mýtu). Když už je třeba mýty filmovat (místo aby se jen vyprávěly ve tmě), volil bych spíše nějaké abstraktnější, i ilustrované zpracování, třeba ve stylu podobném:


    Samozřejmě ne přesně takto, on styl pohádky o Krabatovi a mýtu o Artušovi je jiný, proto vyžaduje i odlišnou animaci, ale měl jsem na mysli něco takto derealizovaného, snad až halucinogenního, jistě by se našel i lepší příklad než jsem uvedl.

    Nebo když už hrát, tak nějak tak:

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s