Všechno se mění, i internet, který se, zjednodušeně řečeno, mění z více či méně regulované kvaziveřejné infrastruktury určené pro vzájemné propojování počítačů na neregulovanou privátní infrastrukturu určenou k distribuci obsahu. Dobře to popisuje článek Globální internet umírá, řítíme se do pozlacené éry obřích CDN a je to přesně ten druh změn, které jsou nenápadné a mimo okruh „insiderů“ nezjistitelné, jejich dopady ale mohou být globální. Jejich závažnou samozřejmě závisí na tom, jestli internet považujete primárně za infrastrukturu, nebo za obsah, jestli se v „internetovém moři“ cítíte spíše jako pirát, suverénní kapitán či pasažér-konzument.
Ty změny tu ale jsou a jsou symptomatické vzhledem k trendům globálního vývoje, jako jsou privatizace, liberalizace a monopolizace (ta zatím „jen“ ve fázi oligopolizace). A je potřeba o nich mluvit a promýšlet je tím více, čím kritičtější a významnější součástí naší společnosti internet je, ať už se to týká obchodu, zábavy či mezilidské komunikace.
Internet byl vytvořen jako infrastruktura pro decentralizovaný přenos informací mezi různými účastníky. Měli jsme tu poskytovatele připojení, dodavatele obsahu, webové portály, vyhledávací nástroje, poskytovatele e-mailových služeb a třeba i samostatné reklamní společnosti. Výsledkem byly tisíce nezávislých firem, které se společně dokázaly živit. Spojoval je totiž internet, univerzální dálnice pro přenos dat. Uživatelé ale chtěli víc obsahu, vyšší rozlišení, rychlejší přístup k datům. To vyžadovalo další investice do infrastruktury, která se ale nerozvíjela tak rychle, jak by poskytovatelé obsahu potřebovali.
Bohužel, poskytovatelé připojení tahají za kratší konec: dnes jsou svázaní regulacemi a navíc mají výrazně nižší příjmy než tvůrci obsahu. Ti totiž mohou používat velmi agresivní nepřímé financování, které umožňují nabídnout služby zdarma: e-mail, úložiště, zpravodajství, cokoliv. Peníze se pak vydělají na druhé straně: prodejem uživatele zadavateli reklamy. To vše probíhá bez vážnějších regulací a umožňuje to získat velké bohatství a naprostou komerční svobodu.
Důležité je si uvědomit, že tyto CDN jsou z principu zcela soukromými sítěmi, které jsou mimo dosah jakékoliv regulace. Využívají vlastní technologie, vlastní zázemí a čím dál častěji mají i svou infrastrukturu optických vláken, čímž obcházejí veřejné komunikační služby internetu.
Geoff Houston přirovnává současnou situaci k takzvanému Pozlacenému věku, kdy se po občanské válce v Americe podařilo několika společnostem velmi rychle vyrůst v nadnárodní obry, kteří rozdupali konkurenci a v důsledku prakticky ovládli místní politiku a v důsledku pak celou zemi. (…) Američané si tím už jednou prošli a nevnímají to vůbec jako dobré období blahobytu a rozvoje velkých firem, ale vzpomínají na problémy monopolizace, centralizaci trhu a moci a cílenou likvidaci konkurence. Výsledkem tak byla velká nezaměstnanost, hlad a velmi špatné společenské poměry.
Dnešní síť už vlastně nepropojuje každého s každým, jako tomu bylo na začátku. Klienti jsou obvykle postaveni za NAT a nevidí na sebe. Není jim dovoleno komunikovat mezi sebou a spouštět vlastní servery se službami. Mohou jen přistupovat ke službám vyvolených, kteří mají veřejnou IP adresu. (…) Nepřijdeme tím ale jen o otevřenost a celosvětovost, protože nový přístup mění účel celé sítě. Přijdeme o decentralizované poskytování služeb, sítě využívající peer-to-peer komunikaci budou čím dál podezřelejší a počítače se budou čím dál více chovat jako televize – budou jen přijímat obsah. Přijdeme však také o svobodu a soukromí, protože veškerá podstatná data budou v infrastruktuře soukromých společností.
Tribun 
Celý článek mi přijde jako totální nepochopení problému.
1. internet byl vytvořen jako pokus, pak pro komunikaci univerzit a od okamžiku kdy univerzitní síť (CESNET nebo její předchůdce) prodal dráty do soukromých rukou, tak veškerý provoz probíhá v soukromých rukou. A směrování často neprobíhá nejkratší cestou, ale nejlevnější cestou. V ČR máme štěstí, protože v CZ.NIC máme velice rozumnou bandu, která nekasíruje provoz dat v rámci ČR, ale jen provoz „ven“, ale klidně by mohla.
2. IP adresy jsou problém, protože aktuálně by se rádo k internetu připojilo více zařízení než je IPv4 adres. Existují dvě řešení: IPv6 a NAT. Veřejná IPv6 adresa není moc velký problém, pokud používáte SW, který s nimi umí, a IPv4 se dá taky sehnat, jen si ji musíte koupit, protože je to nedostatkové zboží.
2B. nechci být přístupný kýmkoliv, protože to nepotřebuju a protože mě to chrání proti spoustě útoků.
3. „čímž obcházejí veřejné komunikační služby internetu“ – žádné veřejné služby neexistují ani neexistovaly, pokud nepočítáte univerzitní sítě, které pronajímaly část kapacity firmám. Ale i ta kapacita nebyla veřejná, ale pronajatá a dále přeprodávaná.
Internet a jeho krásy jsou dány tím, že je od začátku doménou čirého mixu anarchokapitalismu a anarchokomunismu, který skvěle funguje, protože na internetu nejsou žádné veřejné statky a zároveň informace jako veřejný statek kopírováním nemizí.
Existejnce nějakých soukromých CDN libovolné velikosti nikdy a nijak neohrozí schopnost malého člověka založit vlastní server a publikovat – protože neexistuje prostor, který by si giganti mohli zabrat pro sebe – prostor internetu je dán obsahem.
Myslím, že jste vůbec nepochopil, o čem je řeč. Četl jste vůbec originální zdroj, nebo jenom můj výtah?
Četl jsem obojí a se závěry nesouhlasím a místy mi přijdou víc axiomatické než na argumenty navazující.
Podle vás tedy zmíněné tendence neexistují vůbec, nebo existují, ale nejsou problematické?
naprosto přesně, je příznačné, že ideologové když píší o technických věcech, kterým nerozumí, nejsou schopni připustit, že technický problém není v matrixu, ale v poloze těch, co by chtěli buď neomezené možnosti pokud možno zadarmo anebo mají problém s tím, že někdo „má víc“ a chtěli by mu to nějakým státně direktivním zásahem sebrat a přerozdělit mezi, eh „potřebné“…Přitom moje data u soukromých firem jsou už pár desetiletí, zatím v bezpečí. Bojím se ale, že skrze Babišovské fízlovací agentury pro zjišťování pohybu, nákupu a spotřebních modelů chování – mi může stát účinněji znepřijemnit život než by mohla exmanželka najmutím si standardního soukromého očka a sledovačky, protože ta by nikdy neměla k dispozici to, co proudí po internetu ohledně cen mého zboží, nákupů a obchodních partnerů a dokonce míst, kde dochází ke směně. Velmi nebezpečné, stejně jako lékařské záznamy a údaje o tom, kde a u koho jsem byl zaměstnán a jaký plat jsem bral. Na toto má monopol stát a jen tím, že je poskytne třeba vašemu sousedovi, přičemž stát neudělá vlastně nic, jen tak jako ta „informace omylem unikne“, protože si spletli číslo popisné, začne přesně to, co může nastat jen tam, kde je občanská společnost nevychována k tomu, aby se měla na pozoru proti autoritě s takto velkou mocí jakou je stát – ale kde se soustředí na to, co má kdo v garáži, co dělá v ložnici a kam jezdí na dovolenou a tyhle data by mu ukojit jeho neutuchající zvědavost výrazně pomohla…
Tak pravil ideolog… Já to tušil, že to bude téma pro většinu lidí příliš složité a vzdálené. I když to zjevně nebylo vaším úmysl, potvrzujete moji tezi, že je třeba o tom mluvit. Ale tak, že k věci, ne jako vy.
Naprosto souhlasím. Článek (ten originální) je dílem „filosofa“, který hledá obecné tam, kde je lokální a považuje za lokální to, co je ale obecné. Internet, respektive jeho předchůdce Arpanet, vznikly především proto, aby se vyloučila potřeba „důležitých“ uzlů v síti, jejichž destrukce by měla za následek rozpad sítě. Tudíž se zde (i v tom origo článku) směšují dvě věci. Nutná infrastruktura a obsah. Takže ve „spárech“ kapitalismu je obsah který lze na Internetu nalézt. O tom není sporu, ale internet jako takový (infrastruktura) zatím odolává. Až se kapitalista zmocní infrastruktury, pak bude nutno Internet opustit a začít budovat něco jiného. Ne nadarmo se internet píše (má psát) jako „Internet“ a „internet“. To druhé znamená propojení lokálních sítí a je to tedy navýsost technický termín. Což ten „Internet“ už není, protože to je svébytné medium. Protože Tribunův článek slovem internet začíná, tak není jasné, který z těch internetů měl na mysli. Originální článek píše o internetu s malým „i“ a tudíž je úplně mimo.
Ten originální článek ale mluví přesně o tom, že se obsahoví kapitalisté zmocňují infrastruktury. Mluví o tendencích a možných rizicích do budoucna. Pokud problém zatím není akutní, je to jen dobře, ale nebude-li se na něj myslet, tak se akutním může stát a leckdo pak může být nepěkně překvapený.
Jsem přesvědčen o tom, že to tak není. Co se týče infrastruktury, tak té už se kapitalista „zmocnil“. Chci-li se já připojit do sítě, tak musím použít již něčí existující lokální síť a jejím prostřednictvím se připojit dál. V mém případě je to UPC se kterým mám smlouvu a měsíčně mu platím poplatek za připojení. Někdo jiný má smlouvu třeba s O2 a je připojen bezdrátově do jeho lokální sítě a jejím prostřednictvím dál. Není nikde žádný volný drát ke kterému se připojím jen tak, gratis. Takže v tomto smyslu se kapitalista infrastruktury zmocnil a bez něj by to NEŠLO. Originální článek mluví o něčem, ale nazývá to jinak. Mluví o tom, jak se kapitalista zmocňuje myšlení lidí, ale vydává to za zmocňování se infrastruktury. Mně přeci infrastruktura nenutí používat Facebook, Twiter, nenutí mně používat systémy Google atd. To vše je věci myšlení lidí a jejich stádního chování. Když telefon tak jedině iPhone, když emailovou službu tak gmail atd. Se všemi službami a věcmi na to navázanými a spojenými. Takže tak to podle mne jde o manipulaci s lidským myšlením, nikoliv infrastrukturou.
Dovolím si nesouhlasit. Každá infrastruktura již někomu patří a v tomto smyslu se ji už kapitalista „zmocnil“. Chci-li se připojit do sítě, musím použít něčí lokální síť a přes ní se připojit dál. Ten někdo mně ale do své sítě jen tak nepustí. Musím s ním mít smlouvu a za možnost připojení mu platit. V mém případě je to UPC, v jiném případě je to někdo jiný. Ale vždy musím mít smlouvu a platit. Tak že v tomto smyslu dokonáno jest. Ale článek mluví o něčem, ale vydává to za něco jiného. Už to tady dole někdo psal. Nikdo mně přeci nenutí používat Facebook, Twiter, gmail, iCloud atd. To je věc taková, že kapitalista manipuluje myšlením lidí, ale článek to vydává to za uchvácení infrastruktury. CDN se mohou cpát a budou cpát jak chtějí. Vždy ale infrastruktura umožní i připojení jinam a jinak. Ale je to o stádním chování lidí. Když telefon, tak jedině iPhone, když e-mail tak jedině gmail a podobně. To kapitalistovi umožňuje řídit a ovládat masu lidí. Nikoliv manipulace s infrastrukturou. Samozřejmě může dojít k tomu, že kapitalista začne tlačit na providery aby připojovali pouze ty, kdo půjdou na jejich CDN. Pak nezbyde, než budovat alternativní síť. Což už se mimochodem děje.
Hopla …. ten anonymní jsem já. Zmizelo mi to pod rukama, aniž bych stačil dopsat nacionále. Vycházel jsem z toho, že se to ztratilo, protože jsem to neviděl Tak jsem to napsal znovu. No zajímavé je, že anonym nečeká na schválení. Kdežto „podepsaný“ příspěvek ano. To je inspirující :-)
To je jen shoda okolností.
Jde o to, že dodavatelé obsahu budují vlastní infrastrukturu, jejímž prostřednictvím už ale nemáte garantovanou možnost dostat se jinam, než k jejich službám, zatím univerzální, byť rovněž soukromá, infrastruktura je v ohrožení, protože její majitelé nemají zdroje na údržbu a rozvoj. Jinými slovy jde o to, že ten drát může jednoho dne místo UPC začít patřit Google a bude končit v routeru, který nebudou routovat jinam, než na servery Googlu. Pointa sdělení je v tom, že nezávislost infrastruktury a obsahu se začíná stírat.
Tribune, jestliže existuje infrastruktura, tak se po ní mohu dostat dál. To že se nedostanu, kapitalista mně nepustí, na jeho obsah nevadí. Ale data po tomto segmentu sítě klidně putují dál. Mám-li šifrované spojení, je nemožné (velice obtížné) mně filtrovat. To by ta síť musela být důkladně izolována od Internetu. Pak ale ztrácí význam. Uživatelé se na ní musí nějak dostat. Už jsem psal (cituji sebe sama): „….aby se vyloučila potřeba „důležitých“ uzlů v síti, jejichž destrukce by měla za následek rozpad sítě“ (konec citace). Při komunikaci po internetu nelze dopředu říci, kudy pakety potečou. A během jedné zprávy to může být mnoha různými cestami.
Už se točíme v kruzích. K tomu, aby mohly packety z bodu A do bodu B dotéct musí mezi těmi body existovat jak fyzické, tak logické spojení, přičemž tím logickým myslím, že každý router po cestě je pošle na další část fyzické cesty a nezahodí je. Nejde o to, zda bude infrastruktura technicky schopna přenos uskutečnit, ale zda k tomu bude nakonfigurována. Neboli, zda bude – a to se zase opakuji já – zachována síťová neutralita, což je u sítí, který jsou budovány jako proprietární (CDN) a nikoliv univerzální (telco) sporné. A kapitálová – a tím pádem v kapitalismu i reálná – síla se přesouvá k těm proprietárním.
Myslím Tribune, že by jste si měl něco přečíst o tom, jak funguje Internet, potažmo protokoly TCP/IP. Žádná cesta z bodu „A“ do bodu „B“. Je nutno uvažovat všechny možné cesty z bodu „A“ do bodu „B“. A aby router je mohl zahodit (= filtrovat) musí je rozpoznat. Jak jinak by mohl propouštět ty „své“? No a jsou-li šifrované, tak je rozpoznat nemůže a tudíž neví zda jsou „jeho“ či nikoliv. A šifrované propouštět musí, protože nemůže tušit, která aplikace uvnitř „chráněného území“ šifrovaný provoz používá, či dokonce vyžaduje. Takže asi tak …..
Když budou pakety šifrované celé, tak je router nebude moci směrovat, protože nepozná, kam je má poslat. Šifrovaný může být pouze payload. Takže asi tak. Abyste měl pravdu, tedy pokud vám dobře rozumím, o co vám jde, tak by ten „váš“ alternet muset na aplikační vrstvě běžet na stejné IP, jako ta CDN, tedy na stejném hardware, což je, jak snad sám uznáte, nesmysl.
Antimon: „Pak nezbyde, než budovat alternativní síť. Což už se mimochodem děje.“
Můžete to prosím trochu rozvést? Předpokládám, že je řeč o infrastruktuře. Taková internetová zákoutí jako Tor mají svoje vlastní dráty? Že mají svoje vlastní uzlové body, to snad tuším správně (i když ani ty by nemusely být nutně fyzicky odděleny od serverových farem, kde se nacházejí uzly „normálního“ Internetu – je známo, jak to funguje?), ale měl jsem za to, že anonymizace provozu probíhá náhodným výběrem IP adres uzlů, mezi kterými tečou data po linkách někoho jiného souběžně s daty „normálního“ Internetu (schválně píšu s velkým „I“, ať dodržuji navrženou uzanci rozlišující infrastrukturu a médium).
Ano, především se jde se cestou anonymizace IP. To především. Dalším prostředkem je šifrování. A to nejen komunikace, ale hlavně vlastních dat. Dochází i k jisté renezanci starých a nyní moc nevyužívaných protokolů jako je např. Telnet. Konečně se ve světě začínají objevovat alternativní sítě, hlavně bezdrátové. Ty si buduje určitá komunita sama, vlastním hardware. Kvůli tomu, že jsou bezdrátové mají omezený dosah. Tím, že jsou odděleny od Internetu mají také omezený obsah, ale ten si buduje daná komunita sama a je tedy plně v souladu s jejími zájmy. Jsou dokonce nápady i na vlastní komunikační satelity (viz např. http://computerworld.cz/internet-a-komunikace/hackerska-skupina-planuje-vypustit-vlastni-komunikacni-satelity-44349). Ovšem všechny tyto alternativní sítě mají omezený obsah. Respektive jiný obsah, než jsme zvyklí mít na Internetu.
Mimochodem armádní složky mají svoji vlastní síť, důsledně oddělenou od Internetu. Mám pocit, že podobně je na tom i diplomatická sféra.
Troi: Přímý předchůdce internetu ARPANET sice vznikl v r. 1969 jako propojení čtyř universit, ale původní zadání bylo od US armády… Armádní agentura DARPA financovala projekt propojování sítí už od r. 1962.
Je to pro mě v podstatě španělská vesnice, ale článek i diskusi pod ním jsem poctivě přečetla.
Z toho jsem nabyla dojmu, že autorův názor je jen jeden z mnoha a že ta paralela s dávnými „obry“ možná moc nesedí. Taky že není tak úplně pravda, že klasické využívání internetu je passé.
Možná ten hlavní rozdíl mezi internetem dnes a internetem kdysi je hlavně v obrovském nárůstu počtu uživatelů, kteří chtějí pouze rychlá data a pohodičku sociálních sítí. A to jim CDN dávají.
Nechystáte pokračování, třeba na téma „Výrazový tanec ve spárech kapitalismu“?
Nechystám, ale nepochybně by se takové téma uchopit dalo, neboť konstitučním rysem kapitalismu je jeho usurpační charakter.
Kritická datová infrastruktura (nejen armádní) měla už dávno patřit státům, případně nadstátním organizacím (podobně jako třeba meteorologické družice EUMETSAT nebo navigační systém Galileo). (V ČR má největší datovou síť soukromá – nizozemská – UPC, druhou největší většinově státní ČD Telematika, Telematika má prověření na stupeň tajné, takže se s ní zřejmě počítá jako s poskytovatelem služeb nejen pro SŽDC, ale i pro stát obecně.) A měla být budována na patřičném stupni odolnosti nejen vůči sabotážím, ale i vůči přírodním jevům (např. vůči slunečním bouřím – obávám se, že na tuto odolnost většina soukromníků kašle). Stát by její kapacitu (projektovanou jako silně redundantní s přihlédnutím k možnému počtu nárůstu zájemců o připojení) klidně mohl pronajímat komukoli a obsah včetně technických i právních způsobů ochrany osobních dat by byl obecně regulován legislativně podobným způsobem jako v jiných médiích. A to ostatní by bylo věcí dohody mezi poskytovateli obsahu, poskytovateli připojení a zákazníky.
Takhle stručně to samozřejmě nejde popsat pořádně, kromě toho možností je spousta, ale nechat internet jako infrastrukturu na pospas soukromníkům je projevem idiotství států.
Ostatně soudím, že ani jiné infrastrukturní sítě (typicky rozvody elektřiny, vodovody, telefonní sítě, možná zčásti i bankovní sítě – aspoň ty, které zajišťují distribuci hotovosti a možnost běžných bezhotovostních plateb) neměly být nikdy zcela privatizovány a už dávno měly být řešeny jejich rozumné veřejné statuty (které vůbec nemusí být totéž jako státní vlastnictví, což podotýkám speciálně pro zdejší echt pravicové ultras liberálního i konzervativního zaměření…).
K tomu vašemu poslednímu odstavci: když Houston mluví o veřejných sítích, nemá podle mě na mysli státní monopoly, ale sítě veřejně přístupné, něco na způsob tzv. univerzální služby.
Když jsem předtím zmínil dráhu: To je vlastně taky infrastrukturní síť. A zákon o drahách – zjednodušeně řečeno – i soukromým vlastníkům kolejí používaných pro veřejnou osobní dopravu (kterých je u nás jen zlomek délky sítě, řádově méně než 200 km, jde vlastně jen o jindřichohradecké úzkorozchodky, jediné, kde jeden subjekt vlastní infrastrukturu i provozuje dopravu, dále Železnici Desná, jejímž vlastníkem je svazek obcí, a aktuálně „Švestkovou dráhu“ Čížkovice – Obrnice, kterou nedávno koupila fa AŽD; další soukromníci, speciálně na tratích Trutnov – Svoboda, Sokolov – Kraslice a Milotice – Vrbno, už léta – od 2. poloviny 90. let – jezdí po kolejích v majetku státu) ukládá povinnost umožnit přístup na své tratě komukoli, čehož bylo využito právě na Železnici Desná, kde si svazek obcí nově objednal osobní dopravu od ČD, když předtím tam jezdila Arriva. Rozepisuju se tady o tom tak podrobně proto, že podobné schéma by jistě bylo použitelné i jinde; vtip je v tom, že právě „na dráze“ je státem (= zákonem) dost přesně definován závazek veřejné služby, způsoby jejího objednávání i úhrad nákladů jejího provozování. Netvrdím, že nedochází ke sporům, ale jsou ostře sledovány orgány k tomu určenými, médii i veřejností; a protože jde o věc převážně v kompetenci krajů, lze už dnes učinit závěr, že na vlastnictví sítí zase až tak moc nezáleží, zato hodně záleží na tom, jak se k věci stavějí objednatelé, tj. krajské reprezentace, případně jaký vliv na úroveň dopravy mají změny po volbách (a to k lepšímu i k horšímu). Takže si porovnejte třeba jižní Moravu nebo Liberecko jako dlouhodobě pozitivní příklady na straně jedné, jižní Čechy a Vysočinu jako známé škůdce veřejné dopravy na straně druhé a mezi nimi např. Pardubicko, kde se dopravní politika mění po každých volbách ve stylu „oni to dělali blbě, tak my to teď všechno zbouráme a začneme znova zgruntu“, což ovšem zrovna u infrastrukturního odvětví je těžce vošajstlich…
Omlouvám se za OT, ale ono to úplně mimo mísu není.
nejak me nenapada, co je vyse uvedenem spatne … kdo chce, bude si pekne v klidu konzumovat obsah socialnich siti, kdo chce, bude si s podobne smyslejicimi provozovat nejakou p2p sit, kdo chce, muze si klidne provozovat svuj vlastni server, diskusni forum, internetove noviny nebo prakticky cokoliv jineho. ano, klasickych konzumentu obsahu na tom internetu bude asi ponekud vice, nez uzivatelu z te druhe skupiny, ale nikdo vam v te „nekomercni tvorbe“ nebrani … a uprimne receno, v dobe nejruznejsich vpn a proxy branit ani dost dobre nemuze, i kdyby chtel.
pokud vam na nadnarodnich cdn vadi vsudypritomna reklama, napriklad na darknetu te reklamy moc nepotkate … a je pouze na vasem rozhodnuti, ktere z tech moznosti date prednost. vas pristup ve stylu „komercionalizace obsahu je spatne, protoze me se nelibi“ je, slusne receno, ponekud nestandardni postoj.
Problém je v tom, že pokud proprietární CDN vytlačí z trhu univerzální služby, tak vaše možnosti provozovat vlastní server či brousit po p2p sítích budou silně omezeny. V ohrožení je i tzv. síťová neutralita, tedy základ tolik oceňované (alespoň doposavad) svobody a demokratičnosti internetu.