Konec sdílené ekonomiky

Čas od času – či spíše stále častěji – přijde někdo, kdo pěje chvály na firmy typu Uber a Airbnb s tím, že přinášejí novou kvalitu do ekonomiky, decentralizaci, sdílení a více svobody a příležitostí (dobře) si vydělat a že právě takové firmy mohou řešit problém zaměstnanosti. Jistě, že i takového firmy mohou přispět ke zvýšení kvality života svých zákazníků, ale z podstaty kapitalistického podnikání nemohou řešit, natožpak vyřešit, problém zaměstnanosti. Jejich byznys je založený na externalizaci rizik a nákladů na jejich subkontraktory, sdílení pro ně ní výrazem společenské a ekologické odpovědnosti, ale způsobem, jak snížit (a externalizovat) počáteční investice. Jejich cílem nikdy nebylo zaměstnávat lidi, ale vydělávat, k čemuž „zaměstnávání“ slouží jen jako prostředek, nutné zlo do doby, než to půjde jinak. Důkaz? Uber nakoupí 24 tisíc autonomních aut od Volva, ušetří na řidičích. Nenechme se zmást tím, že v absolutních číslech to zatím nejspíš není příliš významné. Jde o trend, o princip, který byl popsán výše. Snad se ani nedá říct, že by to byl problém sám o sobě, je to prostě vývoj. Problém je, když někdo čeká od firem jako je Uber cokoliv jiného. Spoléhat se na kapitalisty a čekat od kapitalismu spasení je hloupé a krátkozraké. Teď je to možné vidět takřka v přímém přenosu. Otázka je, kolik z těch, kteří to uvidí, vůbec dokáže pochopit, na co se to vlastně kouká.

Reklamy

90 comments

  1. Ota

    Ale prdlajs. otrokárna je to, zvlášť to AirBnB, copak nevíte, jak je chudák majitel vykořisťován, když musí po rozmařilých západních tuiristech musí prát cejcjhy a vynášet plné koše s prázdnými lahvemi od whisky?

    Zeptejte se místních, rádi vám poví, jak trpí v Paříži taxikáři Uberu v dlouhých zácpách na severním přivaděči (L´Autoroute du Nord) směrem do centra od letiště Charlese de Gaulla….

  2. embecko

    Vzdyt cee temaa sdilene ekonomiky je pouha manipulace, Tribune. Sdileni= zapujceni (podilnictvi) bez snahy o dosazeni zisku. Pokud by ve sdilene ekonomice mela existovat nejak platba, pak jedine za ucelem odpovidajici spoluucasti na amortizaci zapujceneho predmetu, ci primerene participace na nakladech provozu sluzby.
    Kdyz vam pujcim auto, ktere mi znehodnotite o treba 100 korun a k tomu projedete benzin za 500 korun, pak sdileni znamena to, ze mi date 600 korun a ne 2 tisice, to je pak uz totiz normalni byznys :o)
    Proste obycejny reklamni trik a sikovne PR, nic jineho bych za manii „sdilene“ ekonomiky nehledal.

  3. Leon Kreutzfeld

    Jednou jsem videl v indickem Hampi firmu, jejimz cilem bylo zamestnavat lidi. Byl to nejaky archeologicky vykop, ktery sponsorovalo UNESCO a cca padesat zenskych nosilo hlinu v osatkach na hlave do cca 200 metro vzdaleneho nakladniho auta. Stavebni dozor tam delalo nekolik muzu, tak jsem se jednoho zeptal, proc ten truck nepristavi primo k te dire, ze by si ty zenske usetrily tu silenou drinu. Odpovedel mi, ze by jich pak vetsinu musel propustit.

    Na mou dusi nekecam, fakt jsem si nic nevymyslel.

    • jeste asocialnejsi grupa

      Otazka zni, zda ty vykopavky platila soukroma firma z vlastnich zdroju, indicka verze moudreho strycka statu, nebo nejaka neziskovka … Obavam se, ze otazka financovani do znacne miry predurcuje i pristup zhotovitele dila, a ze co si „ve jmenu humannosti a solidarity“ muze dovolit stavebni firma financovana Unescem, nedovoli si ani omylem stavbyvedouci, ktery ponese naklady na podobne srandistiky z vlastni kapsy.

        • jeste asocialnejsi grupa

          Ne, to tedy skutecne nevidim … Pokud vy budete potrebovat vykopat zaklady pro barak nebo treba kanalizaci, najmete si na to firmu, ktera spolecensky odpovedne zamestna tlupu pracovnim trhem diskriminovanych, s vedomim toho, ze jim to kopani bude trvat zhruba tak ctvrt roku a vy celych tech ctvrt roku budete platit kazdeho jednoho z vyse uvedenych, nebo zadate takovou zakazku firme, ktera prijede s jednim bagrem, jednim bagristou a za pul dne ma hotovo ? Ja osobne mam tedy v podobnych otazkach naprosto jasno, a pokud vy opravdu uprednostnite tu „spolecensky odpovednou“ firmu, budiz vam utechou, ze zastoupeni podobnych exotu je ve spolecnosti zhruba tak pul promile.

        • michal

          Naopak, je společensky (bůh ví, co je to za konstrukt) optimální, neboť zajišťuje efektivní alokaci zdrojů. Ti zbytečně chodící nosiči budou dělat něco jiného užitečného (užitečného = někdo to chce = někdo jim za to zaplatí), stejně tak prostředky na ně vynaložené je možné použít zase na užitečné (viz výše) věci.
          Celkové blaho stoupne.

          • Tribun

            Bůh nic vědět nemůže, protože neexistuje. Ochota (možnost) platit a užitek spolu příliš nekorelují, jak se lze osvědčit pohledem na platy zdravotních sester a učitelek na straně jedné s manažerů na straně druhé.

            • michal

              Bůh ví je usance; jestli je bůh, nevím. Vy to víte?
              Myslet si, že dovedu porovnat užitečnost zdravotních sester, učitelek a manažerů, je arogance. Sám ani o své práci nevím, jestli je vůbec k něčemu; jedinou zpětnou vazbu mám od trhu. Stojí-li o mě někdo. Obětuje-li za mé služby někdo obnos, kterým by mohl uhradit jiné příjemné požitky. :-)

              • Tribun

                Já zase vidím aroganci v tom, když si nějaký bankovní úředník nebo copywriter myslí, že je pro společnost důležitější, než učitelé, zdravotní sestry, popeláři etc. a ještě se při tom zbaběle schovává za trh. Jenže trh se nechová racionálně, trh se chová mechanicky. Je odpovědností člověka ho korigovat. Jenže to vy liberálové, co máte jinak odpovědnosti plnou hubu, striktně odmítáte. Ale kdyby trh ocenil zaúčtoval všechny externality a to ocenění se změnilo, to byste určitě byl v první linii boje za spravedlivé mzdy.

                • jeste asocialnejsi grupa

                  Marxuzel si to nemysli ten bankovni urednik nebo copywriter, mysli so to ostatni ucastnici trhu, kteri takoveho cloveka ohodnoti lepe, nez tu ucitelku nebo popelare. Demokracie ve sve plne krase, na trhu hlasuji vsichni lide celeho sveta prostrednictvim sveho spotrebniho chovani, a pokud je snad nekdo ohodnocen ponekud jinak, nez je zrovna vam mile, je to zrejme zpusobeno tim, ze vetsina ostatnich ucastniku trhu vyznava ponekud jine hodnoty, nez ty vase. Trh neni nejaka nadprirozena entita, ktera pozira nemluvnata k snidani, ale pouhy souhrn spotrebniho chovani vsech ucastniku trhu, tedy lidi … Nebot nikdo jiny nez lide na tom trhu neobchoduje.

                • Tribun

                  Jsou snad lidé zboží, aby je řídil trh? Nebo jsou to lidé, kdo má řídit ten trh? Vaše duševní nemoc – a nepochybně se jedná o duševní poruchu, pokud sám sebe nereflektujete jako člověka, ale jako komoditu – je jednou z těch, která je nebezpečná především pro okolí postiženého.

                • embecko

                  „Jenže trh se nechová racionálně, trh se chová mechanicky.“
                  V praxi to znamena, ze trh se chova tak, jakou merou ho dokaze ovlivnit zucastneny nejsilnejsi hrac. Trh je jen platforma, hriste a jako takovy neni ucastnikem ekonomickeho procesu, odehravajicim se coby „hra“ na jeho podklade.
                  Kdybychom pripustili existenci volneho trhu, tedy samoridici se platformy, pak bychom nemohli zasahovat ani do prirodnich procesu. Kazde postaveni hraze proti vysoke vode, kazde vysazeni stromu za ucelem ziskani stinu by bylo barbarskym poprenim pravidel volneho trhu. Volny trh= nezasahovani do okolni reality a podrobeni se intuitivnim pravidlum zivota.
                  Takze blbost.
                  Vzdyt uz pouhe vystaveni zbozi je ovlivneni trhu: Ocekavani poptavajiciho jsou manipulovana lokalne omezenym vyberem (poptavajici nemuze zhodnotit nabidku veskereho zbozi sveta v jednom case, coz by bylo jedinou ospravedlnitelnou formou volneho obchodu). Tedy samotna teze o konkurencnim boji je poprenim volneho trhu.
                  Na individualisticke volnotrzniky plati jen jedine: Spolcit se proti nim a vysvetlit jim, ze kolektivisticke spolceni se je pouze jednou z forem konkurencniho boje :o). Kdyz se mohou firmy spojovat do holdingu, proc by trzni jednotky- jednotlivci, nemohli delat neco podobneho?
                  To je vubec zajimave: kdyz natahnete hadici sousedovi do studny, jste zlodej vody, kdyz to same udela Veolia, je to korektni forma obchodu. Problem tedy sidli v manipulativnim vykladu pojmu a jejich falesne mravni akcentaci. Jste socialista a tedy jste zlocinec, aniz by bylo dale rozvadeno proc, nalepka socialistu tu uplne staci, protoze gulagy. Ev. se na to jde tautologii: Kolektivista je zlodej, protoze se chova kolektivisticky.
                  Jakmile s volnotrznikem vstoupite do reseni problemu, prohrajete v okamziku, kdy pristoupite na jeho vychodiska (volny trh, konkurence, absolutni pravo na vlastnictvi atd.). Jedina sance je odmitnou tyhle kategorie hned na zacatku, jinak je to, jako kdyz se zeptate Jehovisty „A proc dopusti Buh utrpeni?“

                • jeste asocialnejsi grupa

                  Kolektivista je osklive kacatko, pokud ke svemu kolektivismu nuti nasilim i ty, kteri o takovou verzi kolektivismu nikterak nestoji. Pokud se Lojza, Mana a Franta domluvi, daji pole a kravky dohromady a zalozi si nejake to druzstvo, nikdo proti nim nerekne kriveho slova … Pokud si Lojza, Mana a Franta demokraticky odhlasuji, ze s nimi do toho druzstva pujde povinne i Venca jako nejvetsi statkar v okoli, a stejne jako oni do toho druzstva vlozi veskere sve pozemky, dobytek i mechanizaci, je to docela obycejna prasecina, ktera si zada odpoved soli a stetinami, pripadne i jinym agrumentem.

                • Tribun

                  Jaké káčátko je potom individualista, který ke svému individualismu nutí ty, kteří o takovou verzi individualismu nestojí?

                • jeste ascialnejsi grupa

                  Individualista od nikoho nevyzaduje nic jineho, nez aby mu ostatni dali v nejvetsi mozne mire svaty pokoj. Muj individualismus od vas niceho nevyzaduje, pouze to, abyste me vynechal z vasich uchylnych planu.

                • Tribun

                  A já od vás na oplátku chci to samé. A čeho jediného jsem se dočkal? Jste tu se svými plány pořád a cpete mi je horem dolem.

                • tresen

                  „Kdybychom pripustili existenci volneho trhu, tedy samoridici se platformy, pak bychom nemohli zasahovat ani do prirodnich procesu. Kazde postaveni hraze proti vysoke vode, kazde vysazeni stromu za ucelem ziskani stinu by bylo barbarskym poprenim pravidel volneho trhu.“
                  Člověk zodpovědně napřimuje vodní toky, vysouší mokřiny, staví hráze…a průběžně se diví, co si ta příroda dovoluje, že dělá opak toho, co se po ní chce. Tu je chvilku vody příliš, odplaví ti zahradu, pak je jí málo, zelí nezaliješ…
                  Příměr s trhem je na místě. Reguluješ, zakazuješ kdejakou nezdobu, vylepšuješ, usiluješ, ale vším tím dobrem si spískáš daleko horší nezdobu, která vyrazí, kde ji nečekáš…

            • jeste asocialnejsi grupa

              U vsech Marxu, co jineho by melo rozhodovat o uzitecnosti, nez ochota ostatnich ucastniku trhu dane zbozi ci sluzby ohodnotit nejakym tim financnim obnosem ?

              Za nejake „blaholidu“ me nikdo nove auto neproda, strechu neorpavi, a dokonceza nej nedostanu ani kus flakoty k obedu … Za docela obycejne prachy si muzu vybirat z nepreberne nabidky autosalonu, stavebnich firem i restauraci.

  4. jeste asocialnejsi grupa

    Mam pro vas smutnou zpravu: jedinym cilem KAZDE firmy je docela obycejna tvorba zisku, potazmo pak jeho maximalizace … A je uplne jedno, jestli je to Uber, Aitbnb, Facebook, Google, nebo kdokoliv jiny. I ten Musk s jeho Teslou, ktery tece nechutny ranec penez a o nejakem zisku se v jeho pripade rozhodne neda mluvit nevykonava svoji cinnost pro nejake to blaholidu, rust zamestnanosti, ekologictejsi dopravu nebo kyhovyra, ale s vidinou toho, ze jednou to podnikani nejaky zisk ponese, a kdyz ne, tak holt to teda zacvakaji investori, no. Lidi, ochotnych pracovat pro nejake to blaholidu je velmi, velmi omezeny pocet, a vetsina z nich je pouze vyplodem literarni ci filmove fikce. Vsichni ostatni pracuji pro docela obycejne prachy …

    • Tribun

      To přece není žádná smutná zpráva, to je prostě fakt. Zároveň je to ale také důvod, proč musí být podnikání regulované. A jen tak mimochodem, tím kvantifikátorem „každý“ jste nachytal sám sebe, protože o každé firmě to opravdu neplatí. Spousta firem byla založena jenom proto, aby šikovně zkrachovala.

      • jeste asocialnejsi grupa

        Pricemz ten sikovny krach byl pouze dalsi cestou k zisku … Jiste, v nekterych pripadech muze byt ucelove zalozeni ci odkup firmy a nasledny rizeny krach ekonomicky vyhodny, prinejmensim pro toho investora, ovsem to pouze potvrzuje vyse uvedene, tedy ze primarnim ucelem libovolneho podnikani je tvorba zisku.

        Jiz obchodni zakonik hovori o tom, ze podnikani je „soustavna cinnost provozovana blablabla za ucelem zisku“. To, ze nekdy ten zisk neni az tak uplne viditelny a dosazitelny pro mistne prislusneho spravce dane na cele veci nic nemeni …

        • Tribun

          A Bůh dál best jim zemi v užívání… že ji mají plundrovat jim říkat nemusel, na to už přišli sami. A ďábel, ten Jekyl od toho Hyda, se jen smál.

  5. michal

    Hlavně jde o vyplnění díry na trhu. Sám využívám Uber; komfort, kdy si na telefonu zadáte start, cíl a čas a vidíte hned cenu a jednoduše objednáte, neřešíte hotovost, není potřeba hlídat nepoctivý taxametr, není problém známý z klasických taxislužeb, kdy je ve špičce cena omezena stejně jako v sedle a tudíž je taxík v reálném čase nedostupný (v Brně velice běžná situace ráno).
    Ze strany řidiče pak možnost pracovat jen někdy, za jednoduchých podmínek a často bez daní. :-) No neberte to.

    Kdyby nebylo státu a byrokratických obezliček, zdaleka tolik „sdílených platforem“ by nemuselo vzniknout.
    O zisk (prachy/nákup pohodlí) jde všem. Jak majiteli Uberu, tak řidičům, kteří pro prachy jezdí, tak nám, kteří taxislužbu využíváme.
    Byznys je život a život je byznys. A pak taky láska (eros), láska (agapé) ke konkrétním bližním a sex. Nic víc. :-)

  6. Anonymní

    Uber ? Excelentní příklad toho že současnej kapík žije už jenom z vytloukání renty. Něco podobného je Trh knih u nás.

  7. Seal

    K Uberu teď udělali nový test redaktoři iDnes a výsledky potvrzují to, co jsem se marně snažil vysvětlit Obdřejovi: V Praze je nejrozumnější používat radiodispečink taxi. Souvisí to samozřejmě s rozdílným kalkulováním ceny, které se nejspíš promírá i do toho, kdo bude v cíli dřív: Jestli běžný taxík, u kterého se cena odvíjí od pevné částky za km, anebo uberák, do jehož ceny se započítává i celková doba jízdy (narozdíl od běžného připočítávání čekací doby). Jenom hodně výjimečně se mi stane, že mi první radiodispečink objednávku nevezme kvůli vytíženosti objednávku, takže pak musím volat nějaký jiný. Uber to fikaně řeší pružným zvednutím ceny, takže jeho aplikace se pak proměňuje ve společenskou hru: Zavolej mi ve správný okamžik, abys to měl fakt levný! No a protože Uber jezí bez označení, tak tipuji, že na hodně frekventovaných místech muže existovat ještě bonusová bojovka: Najdi správný automobil!
    Proti samotné aplikaci samozřejmě nic nemám; prakticky jenom to, že je pro mě pohodnější někam rovnou zavolat, než něco vyťukávat na mobil. Kdybych to ale musel brát podle tohoto kritéria, tak určitě dám přednost Liftagu, které svou firemní politikou přece jenom garantuje základní úroveň poskytované služby. V případě Uberu se bohužel obavám, že by pro mě mohl přijet nějaký nešťastník, který dělá námezdního otroka v rámci něčí „flotily“ (zvláštní, že o subkontraktorech Uberu se u nás téměř vůbec nemluví), nějaký cooljezdec, který se na mě bude zubit a nabízet mi cucavé bombóny jenom proto, abych mu v té appce odkliknul nějaké dobré hodnocení, anebo snad samotný Ondřej, který do mě bude ládovat výhody brigádničení pro Uber a jen tak mimochodem, aby řeč nestála, se mě pokusí uvrtat do nějaké hypotéky na bydlení, anebo jiné epesní finační služby. To je nepopíratelný pokrok této diskuse, na jejímž začátku mě vadilo hlavně to, že Uber se dopouští klamavé reklamy, vytváří systém prekarizované práce pro lidi, kteří jezdí na plný úvazek, takže se reálně stali jeho zaměstnanci, a kvůli konkurenční výhodě obchází rovné podnikatelské podmínky.
    Jo, a s tím Brnem, které zmiňoval Michal, obecně souhlasím, protože podle několika mých zkušeností se tam jezdí za kartelové ceny. Důvodem ale není absence Uberu, nýbrž to, že magistrát tenhle systém umožnil svými cenovými předpisy. To je vždycky maleur, protože ani nejlepší cenová vyhláška nedokáže srovnávat nabidku a poptávku tak, jako to umí smluvní ceny (nezaměňovat prosím s Uberem, který výši ceny bez ohledu na náklady jednoduše diktuje těm, kteří pro něj jezdí). Zajímavou zkušenost jsem naproti tomu letos získal v Č. Budějovicích: Dvě drožky vyčkávaly v noci přímo před podnikem, což samozřejmě není nic zvláštního, ale účtovalo se pak podle zóny, přičemž výsledná cena byla mírná jak mámino pohlazení. Takže ono to může fungovat i bez toho, jestli si hraju na to, jestli něco skutečně „sdílím“ – nesdílím, anebo jestli jsem – „nejsem“ taxík. Závěrem proto už jenom link na ten zmíněný uživatelský test, který svým záběrem evidentně mířil na všechny dnešní cool lidičky: https://zpravy.idnes.cz/uber-ceny-nasobky-cizinci-taxi-kolik-stoji-cesta-uberem-pi8-/domaci.aspx?c=A171120_134430_domaci_hellpi8-/domaci.aspx?c=A171120_134430_domaci_hell

    • michal

      To je vidět ten generační rozdíl; rušivé telefonování a složité vysvětlování, kde zrovna jsem a kam chci, je pro mě mnohem složitější a nepohodlnější než pár kliků v aplikaci (Liftaga nebo Uberu), nehledě k tomu, že jsem častěji z dosahu připojení hlasového než datového.
      Hodnocení řidičů je taky dobrá věc pro zpětnou vazbu, brzdoplynové řidiče a lemply postupně eliminuje, i když obojího je mezi taxíkáři málo. Většina taxíkářů, s nimiž jsem v poslední době jel, ale hlavně nadává na politiku a „negry“.
      Cenová vyhláška je jako jakákoli jiná regulace; buď je neúčinná (je-li nastavena rozumně jako v ČB, nad tržní cenou) nebo škodlivá jak v Brně. A Uber není diktát, šofér může poptávku odmítnout a odmítne-li jich hodně (je-li v systému málo aktivních), stoupá cena…

      • Seal

        Zřejmě si asi ještě nemusíte nasazovat brejle, když nechápete o čem jsem psal. Asi mi to nebudete chtít věřit, ale na volání radiodispečinku nic složitého není. Signál máte prakticky všude a operátorce jenom oznámíte, kde vás mají naložit a kam chcete jet a ona už to „klikání“ zařídí za vás. Pokud někdo po mě vyžaduje hodnocení, když nemám důvod si stěžovat, tak to beru jenom jako obtěžování. Tímhle stylem „spotřebitelské vlídnosti“ se ještě před pár lety vyznačovala Telefonica nebo už 02, která po každém volání na call centrum posílala SMS se žádostí o zhodnocení vyřízení požadavku, ale pak jim to naštěstí někdo rozmluvil. Jinak samozřejmě i řidiči Uberu mohou odmítnut jezdit za předepsané nízké ceny, ale to by si nejdřív museli založit odbory. I když, pravda, podle toho cenového grafikonu, který otiskli v iDnes, to může vypadat i tak, že ve špičkách, kdy se přechází od konkurování cenou do módu stříhání ovcí, řidiči Uberu vlastně stávkují.

        • michal

          Brejle nenosím, však říkám, generační problém. Já zas budu lát synkovi, že jeho holografický mobil se nedá používat. :)
          K tomu Uberu – ten řidič není zaměstnanec, vybírá si, koho vezme a koho ne. V tom je to kouzlo, že stejné právo výběru má šofér i cestující.

          Troufnu si vás teď onálepkovat – v hodnocení ceny se projevujete jako typický levičák. „konkurování cenou“ i „stříhání ovcí“ jsou prostě rovnovážné ceny v tom daném čase, které jsou zkrátka v pořádku. Bez ohledu na to, že jedna vám připadá vysoká a druhá nízká.

          • Seal

            Pokud jezdíte jenom pro Uber, který vám určuje cenu jízdného a váš výdělek vám navrch přeposílá z Amsterodamu po stržení vlastního zisku, tak i když po vás současně požaduje kvůli vlastnímu krytí živnostenské oprávnění, jde o skrytý zaměstnanecký poměr. Mě spíš z toho vašeho nálepkování vychází, že nechápete, jak skrze cenové války se snaží kapitálově silné společnosti ovládnout trh, aby mu potom mohly diktovat monopolní cenu. Podobná cenová válka vám dneska běží i mezi německým Flixbusem a Jančurovou Student Agency. Fakt si třeba myslíte, že se dá reálně jezdit Praha – Brno za 129.- Kč a mít přitom v autobuse pět pasažérů? O Uberu se obecně ví, že jeho pokus o evropskou expanzi generuje takové ztráty, že je vůbec otázka, zda se mu vůbec podaří dostat na burzu. To, co dělá Uber zkrátka nemá nic společného s vyvažováním nějaké nabídky a poptávky na trhu. Rovnováhu se v pražské taxislužbě podařilo nastolit už tím, že radiodispečinky jezdí za jinou cenu, než když si mávnete na taxi nebo si ho vezmete na štaflu. A jestliže se teď ve špičkách jezdí s Uberem dráž, než je běžná pražská cena, tak to nejspíš svědčí o tom, že investoři tlačí na Uber, aby začal snižovat provozní ztrátu. Ty vaše ceny, ze které jezdíte, jsou totiž rovnovážně přenastavovány jenom z pohledu Uberu. Uber pořád ještě těží ze své původní reklamy, takže nejspíš i ve špičkách zatím nabírá dostatek odhodlaných zákazníků, kteří nejsou schopni uvažovat ve známém vzorci: cena/výkon. Ale podmínky pro expanzi se mu rapidně zhoršují, protože fakt neexistuje důvod, proč by stát měl odrovnávat malé a střední podnikání jenom proto, že pár amerických investorů si tu přes „revoluční“ appku chtělo zřídit svůj monopol.

            • embecko

              Ted zalezi na tom, na jak fundamentalniho oponenta narazite. Mne se uz jednou stalo, ze jsem se dovedel, ze monopolni cena je trzni cena bez pritomnosti trhu. A ze monopol neni zlo, nebot i s nim si to trh za par desitek az stovek let vyrika take.
              Lide maji ruzne hodnoty, nekomu se jevi jako slozitejsi mluvit, nezli klikat, jiny si rad pocka 300 roku, az skonci monopol na vodu a trh zase vse vyrovna. V kazdem pripade mate co do cineni s clovekem-modernistou, pro ktereho nemaji tradicni lidske hodnoty prioritu :o) Pak je to ovsem, jako kdyz se hada hluchy s nemym. Mozna je to jeden ze zakladnich kamenu moderny: Druhy nestoji o to, abyste mu rozumel. Ne nestoji, on to nechce.

              • Tribun

                Nechce, protože rozumět znamená sdílet, mít něco společného. A něco společného, to je popření individuality, to smrdí kolektivismem. Izolované atomizované individuum si nechce rozumět s druhým takovým, protože nikdo druhý pro něj neexistuje.

            • michal

              Vezmu to po pořadě.
              1) skytý zaměstnanecký poměr – Ano, je to tak, přesně o tom mluvím. Zaměstnanecký poměr je zaplevelený různými buzeracemi a obezličkami, které v důsledku zaměstnance nechrání, ale překáží oběma stranám. Proto je populární najít „appku“, pomocí které se dá snadno přivydělat bez všech těch licencí, pracovních zdravotních prohlídek, bezpečnosti práce, docházky, knihy jízd a daní. Stejně jako AirBnB je populární pro majitele nemovistostí proto, že se jím lze vyhnout buzeracím.

              2) cena ve špičce – Poučený zákazník obvykle srovnává Uber vs. Liftago a ve špičce jede dražším Uberem tehdy, pokud je Liftago nedostupné. Představa, že aplikace sloužící pro domluvu taxíkáře se zákazníkem může zneužívat monopolního postavení, je blbost; jakmile nasadí vysoké ceny, objeví se jiná platforma, která taxíkáře přetáhne. Náklady na vývoj aplikace jsou zanedbatelné.

              3) autobusy – doprava mezi městy je možná celou řadou způsobů a zneužití monopolního postavení taky nepovede k velkému nárůstu cen. Autobusy jsou flexibilní a pokud teoreticky Flixbus dožene Jančuru ke krachu, zvýší ceny na trojnásobek, cestující se přesunou do aut, sdílených aut, vlaků a event. se přitáhne autobusová doprava odjinud.
              Obecně uvažovat o monopolech má smysl u úplně jiných odvětví, především síťových, kde vybudování druhé silnice/potrubí/drátu je extrémně náročné a umožňuje tak monopolní tržní cenu posunout hodně vysoko nad nemonopolní tržní cenu.
              Ovšem i to je řešitelné a penetrace mobilních telefonů u nás kdysi byla téměř nejvyšší v Evropě kvůli existenci nepružného monopolního molocha SPT Telecom. Státního. :-)

            • Seal

              Uber má samozřejmě primární problém s tím, že vstoupil na regulovaný trh a začal se na něm chovat tak, jako by na něm neměly fungovat rovné podnikatelské podmínky. Pokud chce někdo pracovat v systému prekarizované práce, je to samozřejmě jeho věc, ale nesmí se pak divit, že ho pak budou brát úřady u huby. A tenhle stav už začal v létě, kdy řidiče Uberu začaly kontrolvat vedle magistrátu i finanční úřady. Ono totiž jde taky o externality, které podobné revoluční podnikání s sebou přináší. V případě AirBnB jde třeba i o to, že když si ze svého soukromého bytu uděláte ubytovnu pro britské studenty, anebo třeba jenom pro nějakou firmu z Ostravy, tak tím často snižujete tržní hodnotu ostatních bytů, které mají zkrátka tu smůlu, že se ocitly v místě vašeho podnikání. V jednom takovém domě jsem kdysi bydlel a fakt stačili dva „podnikatelé“ k tomu, aby se rychle zhoršila kvalita bydlení.
              Nikde jsem nepsal o tom, že by appka sama o sobě mohla zneužívat monopolního postavení. Jenom jsem se vám snažil vysvětlit, že ta appka Uberu zvyšuje ceny ve špičce pouze těm, kteří ji používají. Liftago myslím jezdí za vyšší ceny, protože jejich model je postaven na tom, že na rozdíl od Uberu jsou profesionálové, kteří dodržují všechna pravidla .pro poskytování taxislužby.
              To, že se Flixbus pere s Jančurou, mě v principu nevadí. Je to zkrátka tak, že lukrativní trh na páteřních autobusových spojích přilákal dalšího zájemce a ten na rozdíl od Uberu postupuje v souladu se všemi pravidly. Pokud by se ale Flixbus pral na regionálních spojích s menšími dopravci, tak by mi to už vadilo, protože by to mohlo mít dopad na úroveň dopravní obslužnosti, která se dotuje z veřejných rozpočtů.

  8. embecko

    Zrovna Flixbus, to je Uber v bledezelenem…monopol jako poleno, ktery Nemci nedokazi z politickych duvodu rozbit. Ve Svycarsku uz nektere regionalni prepravce zlikvidoval a to bez licence (!). Soudni spor bezi uz nekolik let, ale na spolu/vlastnika Silver Lake (vudci technologicky us investor) evropske staty nemaji. Nejen, ze jezdi bez licence, ale jako ridice angazuje cizince za polovinu obvykleho platu. V Regensburgu obsadil lokalni trate a po pul roce skrtnul pulku spoju, coz musel saturovat stat z penez poplatniku. Takze samozrejme, za jizdenku nedate moc penez, ale cenu obvyklou doplatite oklikou skrze stat, at uz ve forme dotaci za saturacni nahradni poje, tak treba na socialnich davkach zamestnancu zlikvidovanych firem.
    Mimochodem, letos Flixbus podepsal dohodu o partnertsvi s Leo Expresem.

    • Seal

      Tak to s těmi lokálními tratěmi jsem nevěděl. My tu žijeme v představě, že Flixbus podniká jenom v dálkových spojích. Ty se u nás deregulovaly mnohem dřív než v Německu, takže ty nejzajímavější pak během několika málo let obsadil právě Jančura. Ten sice žádnou dotaci na regionální obslužnost nebere, ale dostává kompenzaci za poskytování studetského jízdného cca 110 mil. Kč. Zhruba půlka jde do vlaků a půlka do autobusů, což je nejspíš ten důvod, proč se mu zatím daří vzdorovat Flixbusu, i když samozřejmě z vlastní praxe zná i několik dalších triků. Flixbus sice každou chvíli nabízí nějakou slevu, bonus nebo prémii, ale nezdá se, že by se mu dařilo přetahovat Jančurovu studentskou klientelu.
      U nás v regionální přepravě dominuje především bývalá Veolia Transport, resp. teď Arriva Transport, která patří Deutsche Bahn. Fakticky postupuje tak, že pohlcuje menší regionální dopravce. Vůbec netuším, jak velkou část trhu ovládá, ale vloni jim Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil spolknout ČSAD Kladno. Nikdo si přitom asi nemůže dělat iluze, jak se asi tak v praxi může soutěžit o regionální přepravu. Což je mimochodem i téma, které se v podobě oblíbených dárků pro voliče dá hodně zajímavě přenášet i do programů různých politických stran (viz třeba z minula typicky Rath a jeho populisticky nesmyslná přeprava středočeských žáků a studentů zadarmo).

      • Tribun

        Mě pořád nejde na rozum, jak se může o nějaké spoje soutěžit? Co když nikdo nevyhraje, nebo nebude chtít vůbec hrát, to se jako nebude jezdit? A co ty lidi, pro které jsou ty spoje určené? Existence těch spojů přece buď dává nebo nedává smysl, ale z podstaty, podle toho, odkud a kam vedou a koho by vozili, ne podle toho, jestli a kolik na nich chce někdo vydělat.

        • Seal

          Jde samozřejmě o dotace na ty spoje, bez kterých tu obslužnost zkrátka nezajistíte, protože pro běžné autobusové molochy, to je z hlediska zisku nezajímavé. Ale to vy samozřejmě víte. Jsme teď už na vyšším levelu, protože COOP by rád z podobného důvodu zavedl dotování ztrátových regionálních prodejen. Existence spojů do okresního města podle mě dává smysl vždycky, stejně tak jako síť místních prodejen. Spíš jde tak hlavně o to, jak ty pravidla konkrétně nastavíte.

            • Seal

              Komunální podnik? Nedělám si iluze, jak by to v praxi vypadalo, když si vzpomenu na hospodaření krajů a obcí. V případě dopravců jde tak spíš o to, jak ÚOHS definuje dominantní postavení na trhu. No a případě těch místních prodejen, pokud se to ve jménu kvality života vůbec podaří prosadit, tak ten zvolený model bude skoro určitě odrážet Friedmanův model „ekonomického hlasování“: Obce dostanou od státu nějaké dotace a samy se pak rozhodnou, komu je svěří. Pokud bychom žili v dobách 1. republiky, tak by samozřejmě dalo uvažovat o nějakém systému, který by současně podporoval družstevní podnikání. Jenže v dnešní době se družstevnictví bere skoro jako předstupeň komunismu, takže touhle cestou dozajista ani omylem. Mimochodem: Zkuste mi někdo schválně najít nějaký ucelenější článek z prostředí parlamentní levice, který by se ,věnoval družstevním podnikům. Můžete klidně přibrat i další tzv. levicové weby (tj. nic „zeleného“), ale s podmínkou, že nepůjde o Latinskou Ameriku, anebo španělské družstvo Mondragon.

              • hank

                Ale no tak… Podniky MHD velkých měst v zásadě nejsou nic jiného než komunální podniky.

                A pokud jde o teorii i praxi družstevnictví, pravda je, že politici (kromě Zelených) se jí nezabývají ani náhodou. (Přesto se na ní pracuje, konkrétně jako příklad stojí za zmínku snad aspoň docentka Naďa Johanisová z Masarykovy university v Brně.) Jenže politici se věcmi spadajícími do oblasti veřejného zájmu budou zabývat tehdy a jen tehdy, až je k tomu jako voliči nebo občanská a sociální hnutí donutíme, což se bohužel neděje. Vykecávat se k tomu na netu je dost málo. (Než mi někdo začne nadávat, podotýkám, že to vztahuju i na sebe. Jenže já už mám svou aktivistickou minulost za sebou. Teď už by taky něco mohli dělat mladší.)

                Příkladem svědčícím o postoji zdejšího státu (a obyvatelstva) k družstevnictví je třeba to, že když Petr Skořepa z Liberce chtěl založit družstvo pro výstavbu netradičních domků (kam patří např. dřevostavby, hliněné a slaměné domy, jurty…), raději se odstěhoval na slovenskou stranu Kopanic, kde legislativa ani postoje lidí vůči družstevnictví nejsou tak zarytě nepřátelské.

                • Seal

                  Ve městech ano a částečně i v příměstské dopravě. Ale primárně jsem myslel na venkov. I když ani ta Praha z hlediska praktické ukázky kvality hospodaření ve „veřejném zájmu“ není marná:…

              • Seal

                Autobusovou dopravu tam zajišťuje BusLine a.s., která vznikla z ČSAD Semily a ČSAD Jablonec n. Nisou. Podle wikipedie je ovládajícím subjektem společnost GECCO Corp. se sídlem v karibském ostrovním státu Svatý Vincenc a Grenadiny, která vlastní 94,469 % základního kapitálu. Jiří Vařil dříve uváděl, že za společností stojí ruští investoři. Podle článku z února 2014 jsou vlastníci nejasní a sídlí na Kypru.BusLine a.s. vlastní 25 % akcií společnosti FVE INVEST a. s., provozující fotovoltaické elektrárny. Této společnosti poskytla BusLine a. s. jako půjčku částku ve výši 23,65 milionu Kč, kterou si sama půjčila od Mgr. Jiřího Vařila, místopředsedy svého představenstva… Aneb vítejte zpátky v českém kapitalismu, pokud tedy Hank neměl na mysli ještě něco jiného.

                • hank

                  Měl, ale nechci sem dávat odkazy, aby se zas nemuselo čekat na schvalování. Ústecký kraj zakládá pro provoz autobusové dopravy příspěvkovou organizaci, zatímco Liberecký kraj si rovnou kupuje jednu ze stávajících firem provozujících dopravu na území kraje.

                • Seal

                  Díky za info. Našel jsem si to v Magzinu a mj. se dočetl že BusLine a.s. to hned napadla Liberecký kraj u ÚOHS, protože to vnímají jako zásadní změnu dosavadního „liberálního“ systému. K hospodaření krajů jsem sice krajně skeptický, ale z tohodle by se mohl stát hodně zajímavý případ právě ve věci ochrany před monopolní cenou.
                  Ad družstva: Samozřejmě, Naďa Johanisová, Sedmá generace ap. Díky jednomu podobnému článku, který vyšel v Alarmu, jsem se dočel i o síti družstevních prodejen v Německu, což by dozajista řešilo i problém těch venkovských obchodů, který nadhazuje COOP. U nás se to zatím probíralo akorát tak z druhé strany, když se účelově argumentovalo, že EET likviduje hromadu venkovských hospůdek a obchůdků. Tvrzení falešné jak pětník, tak jsem lehce podíval, jak to funguje v tom vyspělém Německu. A světe, div se: Jejich centrála DGRV je partnerem spolkové vlády, sdružuje kolem šesti tisíc družstev, která mají dohromady cca 20 miliónů členů. Samozřejmě, je to různě strukturované, ale evidentně se to bere jako doplňkový podnikatelský sektor s cílem zkvalitnit hlavně ten venkov. K vykecávání na webu bych se nestavěl až tak skepticky. Já to už taky asi nevytrhnu, zajímavé články jsou až moc rozptýlené, nehledě na to, že v nich často není úplně všechno. Vybavuje se mi třeba hodně zasvěcený článek o alternativních měnách, který před pár lety vyšel v Existenci. Kupodivu v něm chyběl aktuální příklad z řeckého Volosu, kde v době finační krize zavedli z praktických důvodů TEM, a ten byl fakt funkční.

                • hank

                  Ona se Naďa J. kromě jiných užitečných věcí (jako je např. teorie etického bankovnictví, čímž teď ani náhodou nemyslím ten humbuk spuštěný nedávno pod názvem „sociální bankovnictví“ Českou spořitelnou) mj. snaží popularizovat povědomí o tom, že 1. republika byla v evropském srovnání družstevní velmocí. Reálná ekonomická a koneckonců i společenská síla družstev v ČSR dle mého soudu v mnoha ohledech předčila i to postavení, které dnes mají družstva v Německu.

                  Kdybych měl vybrat jedinou věc jako typický příklad toho, co tady komunisti zdiskreditovali na x generací dopředu a za co fakt asi někdo konkrétní měl být potrestán aspoň hlasitým veřejným morálním odsouzením, tak je to likvidace prvorepublikového družstevnictví včetně vypěstování odmítavého postoje normalizačních generací k družstevnictví vůbec jako k instituci a k principu. Dnes si většina lidí 40+ pod pojmem družstevnictví představí ten předpřevratový stalinistický paskvil nebo „temné nitky slušovické“ (kolik dnešních soukromých majetků vzniklo na základě rozkrádání bývalých JZD zahájeného dávno před převratem? – viz též kniha sociologa Ivo Možného Proč tak snadno?) a mladší nejspíš vůbec nic, pokud to zrovna nejsou nějací zelení nebo anarchističtí protisystémoví exoti…

                • Seal

                  Jeden můj praděda kdysi dělal pokladníka v jednom takovém spotřebním družstvu. Už jako kluk jsem si rád listoval jejich hodně reprezentativní výroční zprávou, která byla tištěna na křídovém papíře a obsahovala fotky famózních chlápků s mohutnými kníry ve svátečních oblecích; byť šlo o podnik převážně hornických družstevníků…
                  Dnešní povolební situace je samozřejmě ještě o hodně tristnější, než kdykoli dřív. Zelení neudělali ani existenční 3% a parlamentní levice díky „sebereflexi“ té volební přesdržky se nejspíš rozhodla pro vlastní sebezničení. Přitom je jasné, že nějaká koncepční politika zaměřená na venkov (a jak ukazuje asi nejenom německý příklad: různé kooperativy mohou znamenat řešení) by nakonec mohla i přinést potřebné hlasy. Ale dneska do toho tuplem už nikdo nepůjde, když volební přízeň se dá mnohem snadněji získávat tupým ideologickým nebo populistickým vymezováním, než hledáním nějakých řešení.

                • tresen

                  Myslíte, že těm svépomocným družstvům stojí v cestě legislativa?

                • hank

                  tresen: Na tohle je odpověď dost složitá. Příklad: Popřevratové kampeličky se staly obětí podobných hajzlů jako některé banky založené s úmyslem jejich okamžitého vytunelování. (Typický příklad za všechny: Velkomoravská banka zkrachovala mezi prvními už v r. 1996. Jejím zakladatelem byl můj spolužák ze střední školy, jinak bývalý diplomat, ve skutečnosti příslušník 69. odboru 1. správy SNB – zahraniční rozvědky – v hodnosti nadporučíka a funkci staršího referenta; dotyčný dnes disponuje majetkem v řádu jednotek miliard Kč a jako významný sponzor ústavu, kde jsme oba maturovali, má kolem huby svatozář). Jak je v kraji zvykem, následná represivní legislativa zakládání dalších kampeliček ve smyslu klasických úvěrních družstev v podstatě znemožnila. Mj. i proto taky v Čechistánu nelze rozvíjet etické bankovnictví např. po švédském vzoru. A poptávka po změně zákonů chybí, především však kvůli neinformovanosti mlčící většiny tzv. slušných lidí. Ono vůbec není potřeba represi v zákonech formulovat explicitně, stačí pod záminkou ochrany ubohých obětí finančních žraloků stanovit povinný základní kapitál ve výši desítek miliónů Kč a tím znemožnit přístup do branže jiným než už provařeným a řádně finančně podezděným subjektům. (BTW, podobně díky solární mafii dopadl vývoj v oblasti malé nezávislé energetiky, především tzv. ostrovních systémů. Zkuste si dnes namontovat na střechu sluneční panely. A účinek na veřejné mínění je podobně zničující.) Ve srovnání s jednoduchostí založení společnosti s ručením omezeným je založení družstva velice komplikované. A nemohu si pomoci – pořád v pozadí vidím zlomyslnost prvních popřevratových zákonodárců vyjádřenou tou slavnou floskulí o temných nitkách slušovických… Když pak různé anarchistické kolektivy zvysoka kašlající na tato byrokratická omezení provozují iniciativy typu Klinika, není nic jednoduššího než je zadupat do země s odkazem na nezákonnost jejich počínání.

                • Tribun

                  Legislativa není všechno, hodně záleží i na atmosféře ve společnosti, prioritách, systému hodnot, vzdělání, výchově, etc.

              • hank

                tresen, Seal: Dvakrát jsem už na vás reagoval, ale visí to ve schvalování (a to tam nejsou žádné odkazy… :-/ )

      • embecko

        „Tak to s těmi lokálními tratěmi jsem nevěděl. My tu žijeme v představě, že Flixbus podniká jenom v dálkových spojích.“
        Tak v podstate ano, ale na lokalu uz vystrcuje ruzky. Zalezi i na definici, co je to dalkovy spoj, treba hlavni mesta kantonu jsou od sebe vzdalena 30 kilometru maji 15 tisic obyvatel. Lze povazovat spoj mezi takovymi mesty za dalkovy i kdyz jde o mesta hlavni?

        • Seal

          To je spíš otázka na ty kantony. Obecně, jak u nás, tak ve Švýcarsku, by měl konkrétní postup upravovat zákon o zajišťování veřejné přepravy; víceméně totožný, protožě za ním stojí směrnice EU. Podle správna by mnopolní přepravce neměl na dotovanou regionální dopravu vůbec dosáhnout, ašanci by měli dostat i menší a střední podnikatelé, ale znáte to.

          • embecko

            Pamatujete na vexlaky a jejich vymluvy policii? Byl o tom i nejaky cesky film, kde hral Roman Skamene, ktery si pred Tuzex nechal (v lete?) navezt hromadu snehu a postavil se k ni s lyzemi jako ze jede na hory a ze ho ma odvezt kamarad. Ze jeste neni snih? Podivejte, tedy preci je! Ze tu stojim uz 8 hodin od rana? No kamarad se zpozdil…atd.. Takovehle chovani statni moci je predzvesti jejiho konce, chybi ji interpretacni sila na to, postihnout podstatu cinu a konflikt se pak toci jen na logice a formalnich dukazech.
            Dnes je to trosku podobne, jen misto vexlaku mame nadnarodni korporace ci lobbysty…ovsem jejich argumentace je stale vexlacka (historicky vzato takova argumentace nebude moc vyjimecna, konecne treba Luther ji pouzival take, i kdyz treba na zcela jine urovni a v jinych souvislostech).
            Takze svycarsky Flixbus resil svou „regionalnost“ tak, ze sice oficialne jezdil na dlouhe tahy, ale pritom projzdel centry ruznych mest, kde neoficialne vysazoval a nabiral pasazery s tim, ze „nema pravo omezovat obcany-pasazery v jejich v pohybu a tim i na osobni svobode“. A ze kdyz uz museli zastavit, nechali nastoupit dalsiho pasazera a ze tady naopak slo o vyznamnou sluzbu verejnosti.
            Tady asi podrobnosti nebudou moc dulezite, ja vim take jen to, co jsem nahodou zaslechl, ci prilezitostne cetl. Rozhodne se ale, doufam, shodneme na tom, ze drave soukrome subjekty jsou z podstaty nachylne k natlaku na statni moc a ji garantovana pravidla a ze si v tomhle rozhodne neberou servitky a pohybuji se na hrane krimnalniho chovani. Tudiz jsou velmi nebezpecne a je treba je mit pod kontrolou, co je to jen mozne a kazde jejich prekroceni zakona ihned postihnout.

            • Seal

              V tomhle se samozřejmě shodneme, jenom my tu máme přídavkem ještě tu hromádku „tuzemských“ gründerských zmrdů (sorry, ale tuhle kategorii slušně pojmenovat nedovedu), kteří sice mluví česky, ale svůj daňově sídlí třeba až v Karibiku. Skamene byl s tím sněhem v podstatě troškař, když třeb takový Rittig dokázal mít 17 haléřů z každé jízdenky, která se tiskla pražskému Dopravnímu podniku. Tenhle podnikatelský trik fakt patří do dějin. Stejně tak ale jako výrok ekonomického šéfkomentátora Weltu, který se teď v listopadu nechal slyšet že daňové ráje chrání občany před chamtivostí ministerstva financí, protože bohatí podnikatelé nemohu mít svoje vydělané peníze narozdíl od běžných občanů jen tak zašité ve štrozoku. Tenhle svět se fakt asi už definitivně zbláznil, když je možné pouštět se s vážnou tváří do podobných výroků.

  9. tresen

    U Koněva nelze psát, tak tady:
    Jestli jsou životopisná fakta, která měla být uvedena na tabulce u pomníku, nezpochybnitelná, pak nevím, jak by se to mohlo pokládat za zhanobení.
    Jediný, kdo dokáže skutečně zhanobit život hrdiny, je hrdina sám.

    • Tribun

      Koukám, že ani zákaz komentářů některé neodradí od toho, aby se se svojí polívčičkou vloupali do jiné kuchyně. Jde o to, že a) taková data se najdou i u jiných, kterých ale nevadí, b) že zvolená forma je vandalská. Na kácení model není nic špatného, pokud se kácí všechny modly. To, co se děje kolem Koněva, ale není kácení model, to je politikaření.

      • tresen

        Aha, takže ta „nediskuse“ není omyl, ale záměr. Omlouvám se. Netušila jsem, že je to pro vás nebezpečné téma.

        • Tribun

          Není nebezpečné, jen se dala očekávat záplava nenápaditých komentářů, a to pod textem, který ani není můj. Přijde mi fér nepřenášet k sobě diskusi k textu, který jsem převzal, a pod kterým se dá diskutovat na původním místě. Nicméně už jsem dávno pochopil, že moje pojetí férovosti se od pojetí těch lepších a slušnějších dost liší.

        • Seal

          Nejde o žádné nebezpečné téma, ale o běžnou středostavovskou kravinu. Minulost je třeba překonávat, nikoli se s ní vyrovnávat bouráním nepohodlných pomníků.

  10. Che

    Spoléhat se na kapitalisty a čekat od kapitalismu spasení je hloupé a krátkozraké. No to jistě. To také nikdo netvrdí. To je to samé, jako byste napsal, že spoléhat se na komunisty a čekat od komunismu spasení je hloupé a krátkozraké. Komunisté do toho šli s tím, že spasí svět. Sami vidíme, kam to dovedli. Vojáci v KLDR, kterým se dostává prvotřídní zacházení, žijí hůře, než náš hospodářský dobytek v kapitalismu. Vskutku – kdyby viděl veterinář u chovatele dobytka kus, který by trpěl tak, jako ten poslední zběh z KLDR, kterému jeho kolegové – soudruzi ještě věnovali na cestu pár olověných projektilů do jeho břicha – tak by milého chovatele nechal zavřít. Neptejme se tedy po motivacích kapitalistů a komunistů – dívejme se na jejich výsledky.

    Ano, motivací kapitalistů je maximalizace zisku skrze uspokojení potřeby zákazníků. A nikoliv poskytovat práci všem lidem. Jenomže realita je taková, že třeba u nás dnes v Praze nabírají všechny firmy. Opravdu neznám firmu, která by dnes nenabírala nové lidi. Nedostatek lidí na pracovním trhu je dnes tak katastrofální, že firmy přemlouvají vládu, aby k nám pustila více pracujících z Ukrajiny, Moldavska, Vietnamu apod. Většinu firem dnes omezuje právě nedostatek lidí.

    Ale zpět k UBERu. Ano, UBER nakupuje samořiditelná auta. To přece očekával každý. To je zefektivnění provozu, které lépe (levněji) uspokojí potřeby zákazníka, a tudíž zvýší kapitalistovi zisk. My, zákazníci, tak můžeme UBERu jedině poděkovat. Ale nejen že tím UBER vyvrací autorovo tvrzení, že „Jejich byznys je založený na externalizaci rizik a nákladů na jejich subkontraktory“, ale takovou zakázkou dá vydělat programátorům a všem ostatním, kteří tato auta vyrábějí. A lze se logicky domnívat, že plat programátorů samořiditelných aut bude větší než plat řidičů normálních aut, takže tímto krokem i UBER zvyšuje tlak na růst mezd. A je zde i další externalita tohoto kroku UBERu – nákupem samořiditelných aut UBER zvyšuje tlak na kvalitu a soběstačnost těchto vozů a také financuje jejich další vývoj.

    Tedy nechtějme po kapitalistech, aby se chovali jinak než kapitalisticky. A buďme rádi za to, že jim jde jen a pouze o jejich vlastní zisk a že nechtějí i naše dobro, tak jako soudruzi v KLDR.

          • Che

            Chcete říct, že tu někdo ukradl Che Guevarovi jeho jméno přede mnou?

            Víte, Tribune, i já jsem prošel školským systémem, který nám vymýval hlavu tvrzeními o zlém a prohnilém kapitalismu, kde imperialisté vykořisťují dělnickou třídu a který musí do 10 let padnout, protože náš skvělý socialistický systém pod vedením soudruhů z SSSR je mnohem pokrokovější. I já jsem obhajoval plánovanou ekonomiku, kolektivizaci a volil jsem komunisty.

            Ale když jsem pak po revoluci vyjel do Německa a viděl jsem, co všechno si mohou za svého platu dovolit třeba vykořisťované uklízečky, tak mi spadla brada. Nejde ale jen o bohatství. Komu z nás by se v socialismu mohlo zdát o tom, že nejlepší zdravotní péče může být dostupná pro každého, aniž by musel mít známé na OPBH, nebo chodit k doktorům s tučnými obálkami? Kdo z nás by si dokázal představit, že provoz uhelných elektráren nemusí mít za důsledek kyselé deště, které decimují naše lesy a otravují život v našich řekách?

            Dnes je tohle všechno možné. A nejen to. Dnes můžete použít zadarmo imperialistův blogovací systém a nadávat na vládu beze strachu, že budete mučen ve vězení a následně skončíte v uranových dolech za vlastizradu. Jasně, že kapitalismus má spoustu much. Ale v žádném kapitalistickém státě nežijí lidé tak bídně jako v KLDR, která se dosud kapitalismu brání a kde žijí vojáci v horších podmínkách než hospodářská zvířata v našich kapitalistických chovech.

            Pokud tedy dohlédnete dál než na špičku vlastního nosu, Tribune, tak musíte nakonec konstatovat, že Ota měl od začátku pravdu. A nebo můžete dát opakovat, co nás učili soudruzi na školách, jak si proletáři v socialistických státech vedou skvěle ve srovnání v vykořisťovanými dělníky v kapitalismu, ale pro každého, kdo někdy navštívil nějaký kapitalistický stát na západ od nás, budete akorát k smíchu.

    • Seal

      Ten zmíněný dovoz levné pracovní síly ze zahraničí je přece klasickým porušením pravidla laissez faire, tak proč v tomhle případě třeba libertariáni v čele s Machem neprotestují? Místo toho, aby se na trhu práce nechala působit nabídka a poptávka, tak podnikatelé skrze stát chtějí vychýlit rovnováhu dovozem cca 300 tisíc levných dělníků nejenom z Ukrajiny, Vietnamu a Mongolska, jak tomu bylo dopsud, ale už i z Uzbekistánu. Dopady jsem přece jasné: Jednak stát bude muset současně investovat do integrace nových vznikajících menšin, ale podvázání ceny práce bude mít také negativní efekt na rozvoj té části malého a středního podnikání, která je odkázána na kupní sílu domácího obyvatelstva. Nehledě na to, že dovozem levné pracovní síly se zmírňuje tlak právě na rozvoj těch technických inovací, které jste zmiňoval. Cenu vytváření podobných podnikatelských polštářů prostřednictvím státu jsme naposledy viděli u zafixování kurzu koruny, které se provádělo s ohledem na zájmy českých exportérů, a ČNB při intervencích utratila cca 2 bilióny Kč. Předpokládám, že i v tomhle případě, kdy se tu přes tři roky kupovalo uměle předražené zboží z dovozu, jste děkoval zdejším kapitalistům zato, že „jim jde jen a pouze o jejich vlastní zisk a že nechtějí i naše dobro, tak jako soudruzi v KLDR“.

      • tresen

        Podle mne se za tím „dovozem“ skrývá zcela prozaicky částečné uvolnění kvót na přidělování pracovních víz pro lidi, kteří o ně usilují.
        Na otázku, co je v tomto případě porušení zásady laissez fair, se tedy nabízí jiná odpověď, než jaká napadla vás.

        • Seal

          Pokud se vám nelíbí termín dovoz pracovní síly, tak můžu použít ten druhý, který se rovněž označuje ten samý proces: řízená migrace. Když je něco řízené nebo regulované, tak to asi nebude laissez faire.
          Doufám, že jste si všimla aspoň toho, jak se to bere v těchto případech s tou schopností integrace. Pokud by sem měl někdo přimigrovat jako uprchlík, tak si klidně můžete postavit politický program na tom, že je to jaksi se zdejším prostředím kulturně neslučitelné. Ale když jde o kapitalistický zájem, pardon, o hospodářskou prosperitu, tak stát začne připravovat přednostní dovoz pracovníků klidně i z Uzbekistánu, kde ve velké většině žijí muslimové. To je najednou všechno principiálně jinak, takže nejspíš ani Okamura proti podobnému nápadu neprotestuje.

          • Che

            Nejde o řízenou migraci, ale o uvolnění regulace. Jde o umožnění uskutečnění svobodné vůle lidí, kterým brání státní mašinerie cestovat za prací s lepší mzdou. Nejde tedy o žádné uprchlíky, ale o přirozenou migraci za lepší prací.

            • Seal

              Che che, v tom případě je nutné, abyste poučil třeba MPSV o tom, že používá hodě nevhodný slovník. „Vzhledem k tomu, že se v Evropě v nadcházejících letech očekává pokles počtu obyvatel v produktivním věku, za klíč k posilování konkurenceschopnosti Evropské unie je považována právě řízená migrace a úspěšné začleňování migrantů na trh práce i do společnosti.“ Pravda, je to sice poněkud staršího data, ale na druhou stranu je to z doby, kdy se ke slovu migrace hned připojovalo i slovo integrace a navíc se ještě nemluvilo o průmyslu 4.0. Řekl bych, že tuzemští pravicoví inovátoři kapitalistického pokroku právě v tom technologickém aspektu nabírají značné zpoždění. Navíc o regulaci jde pořád, protože MZV chce kvůli hospodářské komoře a svazu průmyslu akorát zavést přednostní kvóty pro dovoz pracovníků z Vietnamu, Mongolska a Uzbekistánu. Ale samozřejmě, v rámci liberálního ptydepe to jde vykládat třeba i tak, že se vlastně jedná o uvolnění „cirkulace mozků“, které povede k posílení znalostní ekonomiky (tak to třeba kdysi dávno prezetovalo MPSV).

              • Che

                Slovíčkaříte a uhýbáte. Zaměstnavatel nabízí práci. Občan cizího státu ji chce přijmout. Úředník mu to zakáže. To jde proti smyslu laissez faire. Pokud úředník toto své omezení zruší, tak občan získá práci, lepší mzdu a stát více vydělá na daních – to je v duchu laissez faire. Jakékoliv vaše bláboly o řízené migraci nejsou bohužel víc než právě jen bláboly.

                • Seal

                  Aha, takže když cituji něco, co zrovna nechcete slyšet, tak se jedná o slovíčkaření. Trh je prostor, na kterém se setkává nabídka s poptávkou. A protože se jedná o prostor, tak se trhy dělí na lokální, národní a světové. Jenom hodně zavilí neoliberálové nechápou, že trh práce v té či oné zemi žádným světovým trhem není. Asi byste se měl poučit v Německu nebo ve Francii, jak si tam svůj pracovní trh chrání dokonce i před občany z východní části EU. Viz třeba termín „polský instalatér“, anebo to nedávné čoro moro, které vzniklo kolem řidičů dálkové dopravy. Nejvíc se proto podle vašich exaktních měřítek dneska blábolí přímo v Evropském parlamentu, kde tomu vašemu údajnému „laissez faire“ říkají bez obalu sociální dumping. A o tom údajném vyšším daňovém výběru se račte přesvědčit sám. Najděte si nějakou daňovou kalkulačku, vložte do ní výši minimální mzdy, kterou by pravice nejraději taky zrušila, a napište, jak velkou částku při takovém příjmu stát vybere na dani. Pokud byste nechtěl chápat, proč na to jdu od zdola, tak je to proto, že i podle výsledku projektu „Migrace a proměny regionálních trhů práce“ čeští podnikatelé upřednostňují zahraniční zaměstnance před českými především na málo placená místa, protože se jim nechce zvedat mzdy.

  11. Che

    „dovoz levné pracovní síly ze zahraničí je přece klasickým porušením pravidla laissez faire“

    Právě naopak. Je to, jak píše tresen. Jde o uvolnění kvót na udělování pracovních povolení občanům mimo EU.

    „Jednak stát bude muset současně investovat do integrace nových vznikajících menšin“

    Ne, nebude muset. Dotace na integrace menšin jsou převážně jen převlečené dotace pro Romy. Je to právě naopak – zaměstnáním lidí mimo EU vybere stát více na daních.

    Ostatní vaše tvrzení o podvázání ceny práce a brzdění technických inovací jsou jen holé nesmysly.

    ČNB při intervencích neutratila 2 bilióny Kč, ale vytiskla a prodala 2 bilióny Kč. To je rozdíl. Umělé manipulace s měnou nejsou dílem kapitalistů, ale státních úředníků. Takže pokud se vám nelíbí oslabování měny, nenadávejte na kapitalisty, ale na stát.

    • Seal

      Proboha, bavíme se o jasně vymezeném trhu, na kterém by se měla vyrovnávat nabídka s poptávkou. Vy tu nabídku uměle porušujete a navíc s využitím státu, což by navíc pro laissez faire mělo být zcela nepřijatelné. Pokud se nedostává pracovních sil, tak to vyvolává nejenom tlak na mzdy, ale současně i na inovace, protože zkrátka když máte objednávky, tak vás to nutí se stejným počtem zaměstnanců vyrobit více. Romy raději přeskočím, protože v jejich případě jde především o sociální problém. Stát by bohatl z levné práce, pokud by firmy neoptimalizovaly daně a hlavně nezdaňovaly v zahraničí. Při výběru daní ze závislé činnosti totiž nejde o celkový počet lidí v zaměstnaneckém poměru, ale o to, kolik z nich má příjem nad běžnými slevami (poplatník, dítě), takže věřte-nevěřte, když budete tlačit uměle cenu práce dolů, tak tím současně budete snižovat i příslušné daňové inkaso. No a s tou ČNB je to samozřejmě holý nesmysl. Jednak proto, že to stát neudělal kvůli sobě, ale v zájmu jedné skupiny podnikatelů, a taky proto, že tuhle „exportní pobídku“ jste měl zkrátka zakalkulovanou při nákupu zboží z dovozu. Jako bonus ji máte i v bilanci ČNB, ale to vás asi nemusí bolet, protože Biľakové dneška halt jako vždycky mají tu svoji svatou pravdu. Biľak měl mimochodem ve svém výučním listě napsáno aspoň to slavné „Na saká nepúšťať“, kdežto vaše „sívíčko“ s ohledem na tu nezaměnitelnou schopnost rozeznat „holé nesmysly“ spíš rovnou tipuji na nějakou prestižní univerzitu.

      • Che

        Omyl. Nabídku pracovních sil omezuje rozhodnutí státních orgánů. Zaměstnavatelé chtějí tuto regulaci – která jde proti smyslu laissez faire – snížit. Cenu práce nikdo dolů netlačí. Naopak. Současný svobodný trh práce s nedostatkem zaměstnanců tlačí mzdy nahoru. ČNB nepracuje v zájmu nějaké skupiny podnikatelů. To je prostě nesmysl. ČNB chtěla zlepšit obchodní bilanci ČR, a to i v rozporu s požadavky většiny exportérů. Ti totiž mají většinu nákladů v Eurech, nebo se na kurzový pohyb předem pojistili.

        • Seal

          Shodneme se aspoň na tom, že termín obchodní bilance, který jste podvědomě použil, se vztahuje k mezinárodnímu obchodu? ČNB oficiálně tvrdila, že chce zabránit deflaci, tj. poklesu cen zboží a služeb. Zvolila proto proinflační opatření, kdy se zdražilo na domácím trhu, ale současně vznikla exportní pobídka, protože v zahraničí prodáváte v cizí měně a mzdy vyplácíte v korunách. Pokud by postupovala podle laissez faire a nepěstovala ekonomické inženýrství, tak nebude sahat na cenovou hladinu. A s českým trhem práce je to to samé: Mzdy rostou, protože se přirozeně srovnáná nabídka a poptávka, díky tomu roste i spotřeba domácností, která se konečně vedle exportu a investic odráží na růstu HDP. Dovezte ale z ciziny ten údajně chybějící čtvrt milión nízkonákladových zaměstnanců a zabráníte tak trhu, aby si v rámci nabídky a poptávky hledal svou vlastní rovnováhu. Říkat takhle masivní intervenci „laissez-faire“ může fakt jenom neoliberální pravičák, který nechápe, že levnou prací nejde vybudovat stabilní, prosperující ekonomiku. Fakticky tu tak budujete ekonomický skanzen, protože podobnými intervencemi – jak v případě koruny, tak v případě pracovního trhu – dirigujete ekonomiku na export zboží s nízkou přidanou hodnotou.

          • Tribun

            Z mého pohledu není ani tak problém v dovozu dělníků, pokud opravdu chybí, jako v té nízkonákladovosti. Ať tu pracují, ale ať také dostanou zaplaceno.

            • Seal

              V tom je právě podstata pokřivování pracovního trhu: Všimněte si, že se dneska už prakticky nemluví o zaměstnávání pracovníků z méně vyspělých zemí EU (Bulharsko, Rumunsko), ale rovnou o Vietnamu, Mongolsku a Uzbekistánu. Firmy samozřejmě vědí, že tihle pracovníci budou akceptovat nižší mzdy než Češi, protože je to pořád mnohem víc, než kolik by dostali v zemi svého původu, a budou také souhlasit s horšími pracovními podmínkami, protože jsou rádi i za to, že vůbec získají nějakou práci.

              • embecko

                No zkratka vynalozi urcite usili a venuji na to cast sveho potencialniho zisku= ovlivnovani trhu.
                A jde o oficialni politiku EU:
                „„Obecným cílem je přejít od systému, který svou koncepcí nebo nedostatečným prováděním klade neúměrnou odpovědnost na některé členské státy a podporuje nekontrolované a nelegální migrační toky, ke spravedlivějšímu systému, jenž zajistí řádné a bezpečné způsoby cesty do EU pro státní příslušníky třetích zemí, kteří potřebují ochranu nebo kteří mohou přispět k hospodářskému rozvoji EU.““
                https://www.euroskop.cz/9256/sekce/azylova-politika/
                Soucasti azylove politiky se tedy z niceho nic stala pece o pracovniky, prichazejici ze TRETICH zemi.
                To bude asi ten neomarxismus….

                • Seal

                  No, něco to bude, ale v případě ČR se tohle „neo“ nepraktikuje přes azylovou politiku, nýbrž přímo skrze vydávání pracovních povolení. Evidetní příčina je v tom, že už i ti Rumuni a Bulhaři začínají být po vstupu jejich zemí do EU poněkud drazí, protože nejsou odkázáni pouze na práci v Česku. Zdaleka nejvíc Rumunů proto migruje do Itálie a Španělska, zatímco u Bulharů asi pořád dominuje Turecko. Hezky se to dá vidět na mediánu hrubé mzdy podle státního občanství. Data se vztahují k roku 2015, kdy v ČR byl medián celkově 22 971 Kč a v případě cizinců v něm nejspíš nejsou započítání sezónní dělníci a samozřejmě ani tzv. zapůjčení zaměstnanci: Ukrajinci 17 750. Kč; Bulhaři 19 451 Kč; Rumuni 20 627 Kč; Poláci 22 409 Kč; Slováci 26 058 Kč. Zkrátka, pokud chcete držet průměrné náklady práce kolem těch magických 10 EUR/hod (25,40 EUR v EU-28 a 29,80 EUR v eurozóně), no tak asi už nevystačíte jenom s tou Ukrajinou a musíte se ohlížet v úplně jiných destinacích.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s