Losováním k demokracii

62 komentářů: „Losováním k demokracii“

1. Určitě je to zajímavá myšlenka.
   Jsem zvědavá, kdo první přijde se zásadními námitkami.
   K losování členů zákonodárného sboru mě nic zásadního nenapadá, snad jen to, že by se mohl zvýšit jejich počet, aby se zvýšila pravděpodobnost zastoupení všech složek populace. A nutnost zaškolení vylosovaných jedinců co do znalosti ústavy. To by ale neškodilo ani u těch zvolených.
   Losování do jiných orgánů či úřadů by asi vyžadovalo hlubší zamyšlení z hlediska funkčnosti.

2. Athénská, tam byly losování do funkcí a ostrakizace základními metodami.

   1. Tu ostrakizaci bych raději vynechal, to jsou jen takové volby naruby.

3. Esli von nebude problém v tom, že losování nezaručuje obsazení příslušné pozice zájemci o funkci. Ale třeba jednou prostě všechny vybere počítač dle sestaveného algoritmu ze souboru obyvatelstva. Mno, přijde mi, že tento návrh lze sejmout tou univerzální politickou větou: Protože je blbej. :-)

4. Jelikoz povazuji za vysoce pravdepodobne, ze velke % vylosovanych obcanu by na sve zvoleni hodilo bobek (bralo by penize, ale nechodilo do snemovny), muselo by byt losovani kryto 1 zakonnou podminku: Bud zakonne stanovit povinnost vykonavat prideleny mandat, anebo mandat uvolnit a udelat ho prenosnym= po zvoleni muzete svuj zastupitelsky post prodat (prenechat) vami libovolne vybrane osobe.
   Oboji opatreni by ovsem predpokladalo solidni kontrolni cinnost…kterouzto kybychom meli, nemuseli bychom uvazovat o volbe losem…haleluja!
   Jinak mam pro demokracii zasadni zpravu: Janousek do vezeni nastoupit nemusi. Takze nejen ruseni shomazdeni, ale i najizdeni autem do lidi je povoleno…ovsem predpokladem je byt tridne uvedomely a stat na spravne strane barikady.

   1. prenosnost mandatu ovsem primo implikuje takove zalezitosti, jako inzerat na aukru ve stylu „prodam poslanecke kreslo, znacka nejvyssi nabidce“ … a obavam se, ze v takovem pripade nejaky ten fseholid opravdu nebude tim, kdo dokaze tu nejvyssi nabidku podat, ale nejaka ta softverze babise nebo kellnera dost mozna ano. nejak si nejsem zcela jist tim, jestli by se zrovna tohle zdejsimu osazenstvu az tak moc libilo …

      ostatne stejnym zpusobem by fungovalo losovani i v pripade, ze ta prenositelnost mandatu nebude … pokud bych byl vylosovan ja, necham si pred kazdym hlasovanim nastoupit kompletni lobbystickou sestavu, kterou tato zeme nabizi, a rozjedu docela obycejnou aukci. ano, ja sice mozna jsem exemplarni svine, ale skutecne si jsou zastanci losovaci demokracie az toilik jisti, ze v bezne populaci se takovychto exemplarnich bezskrupuloznich svini nevyskytuje vice nez male mnozstvi ?

      1. A máme ve hře trh a všichni jsou šťastní, svět je zachráněný a báječně funguje. Možná by se ty mandáty mohly rovnou dražit a mohli bychom si odpustit i to losování.

      2. No mozna se budete divit, ale na bazi prenosneho mandatu fungovala po dobu 600 let svycarska prima demokracie, nas vzor.
         Proto nahore pisi i o potrebe solidni kontrolni cinnosti…ono totiz kdyz se chce, ojebe se vsechno, uplne vsechno, vcetne kontrolni cinnosti. Ne nadarmo se o spolecnosti (obecne forme usporadani) rika, ze jde o spiknuti. Spolecnost vytvari ti, kteri se dobrovolne rozhodli zit spolu a nerozjebavat to.
         Proto soudim, ze unik z jedne do jine formy demokracie nebude resenim jejiho soucasneho rozkladu. Nerozklada se totiz system, ale dobrovolna participace na nem. Ono se staci kouknout na prave probihajici barevne revoluce u nas a u sousedu…kolik demonstraci probehlo na obranu vlady? Na Slovensku ani jedna, u nas bude jedna (cest a slava pani Lence Prochazkove!). A to je prachbuîdne a zamena to, ze lidem je situace pomerne lhostejna a jestli nejaky Fico, Babis ci (teoreticky) Zeman padnou, je nebere. Socialismus se ubranil diverzni cinnosti muzu s kozenou brasnou na motocyklu proto, ze mel velkou podporu zdola. To dnes neplati- Fico je laxni vuci korupci, Babis je, at chcete, anebo ne, oligarcha a Zeman zase poslem minulych casu….takze tady neni co branit, zadne vydobytky, kterych by clovek zelel, se nekonaji.

         1. A jeste OT:
            NATO a EU otviraji dalsi temnou udalost sve historie: „Ticho po Afrínu. ‚Všichni tady umřeme,‘ říká Češka z odříznutého města“.
            https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/syrie-afrin-turecko-boje-klicperova-kutilova_1803151230_ako
            Brusel mlci, Berlin se dokonce vcera rozhodl zasilat Turecku zbrane, jez budou s nejvetsi pravdepodobnosti pouzity prave v Afrinu. Tim vlada porusila vlastni prohlaseni, ze do Turecka zbrane dodavat nebude.
            Byt loajalni k takovehle „demokracii“, to chce opravdu kachni zaludek; jeste ze tu mame Putina, ktery za to muze.

            1. No, k tomu Afrínu. Putinovu roli jste naštěstí přesně popsal, čímž bychom to mohli mít za vyřízené, když ještě ke všemu má své syrské účinkování neprůstřelně kryté mezinárodním právem, existuje-li něco takového. Je to (kromě domácích) jediný legální účastník té válečné vřavy s příslušně oštemplovaným glejtem v ruce. Ti ostatní si tam dělají, co chtějí, aniž by se zdržovali nějakými právními formalitami – prostě si válčí na cizím území, jako by se nemetlo. OSN mlčí jako dobře zavápněný hromadný hrob, kromě příležitostných pokřiků, když džihádističtí spojenci Západu zrovna někde dostávají, co si zaslouží.To si najednou svět vzpomene, že existují nějací civilové, jejichž vraždění samozřejmě přehlíží jako rozkvetlou louku, pokud jsou pachateli tihleti bojovníci za svobodu bůhví čeho. Turecko je náš spojenec v NATO a s Kurdy má své divoké nevyřízené účty. Jako turečtí spojenci jsme (včetně ČR) podporovali Kurdy v národně osvobozeneckém boji, pokud je v té roli podporovali naši milovaní Američané. Teď holt trumpisté od kurdské podpory cukli – a je malér. Nějaký Afrin v klidu přežijeme, hlavně, když tam nebude Asad, musíte se na to dívat tak, že zle je tč. ve východní Gútě a kudy Putin chodí, tudy tráví lidi v Anglii. Trochu principiálního pohledu, se žaludkem (ani s kachním) do dnešní demokracie nechoďte.

            2. Radiozumpal prave tvurcim zpusobem upravil nazev clanku, dneska se uz jmenuje:
               „‚Kde jsou Američani? Zůstali jsme v tom sami.‘ Poslechněte si svědectví Češky z vybombardovaného Afrínu“
               To aby si nahodou nesvepravny obcan nemyslel, ze Afrin na syrskem uzemi by mela osvobodit syrska armada (jo, tuhle, plynem na civily).
               V hezke dobe zijeme…

   2. embecko: „…zakonne stanovit povinnost vykonavat prideleny mandat…“ No jistě, a nejlépe pod nějakou dost citelnou sankcí. Prodej je samozřejmě hovadina, postoupení zdarma (nejlépe taky pod sankcí, i když mírnější než odmítnutí funkce nebo bezdůvodné nenastoupení do ní) by asi mělo být za určitých podmínek možné. Navíc by asi bylo užitečné obměňovat ty sbory podobně jako senát – např. při 4letém funkčním obodobí losovat každý rok čtvrtinu jejich členů.

      XY: Poněvadž rozložení blbosti v populaci podléhá známým, všeobecně platným a dosti jednoznačným statistickým zákonitostem, jistě by bylo možno vypracovat algoritmy losování a definice různých množin, z nichž by se do různých orgánů losovalo; ty algoritmy a definice by měly za cíl omezovat až eliminovat možnosti průniku blbů tam, kde by jmenovaní mohli napáchat nějaké závažné škody. Kritéria toho výběru by byla různá pro různé druhy orgánů – některé kategorie blbů, které by mohly napáchat škody např. ve financích nebo ve školství, by mohly být užitečné např. v justici nebo armádě (a samozřejmě vice versa). Do dostatečně početných orgánů, jako je např. poslanecká sněmovna, by se však mohlo losovat (téměř) bez omezení, případně by se počty jejich členů stanovily tak, aby se v nich počet blbů proniknuvších tam zcela náhodným výběrem dostatečně rozředily. Nutnou podmínkou realizovatelnosti takových postupů by však byly definice různých druhů, kritérií a parametrů hodnocení blbů a blbosti; je dosti pravděpodobné, že pokus o zavedení takového systému by a priori mohl ztroskotat právě na nemožnosti/neschopnosti dobrat se použitelných definic.

      Tato myšlenka nicméně není nová a svého času se protřepávala i v Hnutí za přímou demokracii. Pokud si dobře vzpomínám, tak tehdejší členové HzPD jí byli obecně nakloněni.

      1. Něco jako vedle panské komory a komory statkářské mít ještě komoru blbeckou? A nebo myslíte spíš nějakou formu počítačem řízené meritokracie?

         1. Tribun: Nevím sice přesně, jestli je meritokracie zrovna v tomto případě ten správný pojem, ale dejme tomu.

            Taky nikde není psáno, že se musí rovnou začít v parlamentě. Platí totéž, co pro přímou demokracii: Lidi se to musí napřed naučit a to se nejsnáz zajistí odzdola. S čímž koresponduje i poslední výzkum CVVM: O přímou demokracii na úrovni obcí má zájem přes 80% dotázaných, na celostátní úrovni 14%. Takže se vnucuje otázka, pro koho by vlastně ta přímá demokracie byla, když se 7/8 občanstva nechce na řízení státu osobně podílet.

         2. Koneckonců výsledky meritokracie dosažené při řízení státu ve staré Číně před soudem dějin víceméně obstály, řekl bych…

      2. „„…zakonne stanovit povinnost vykonavat prideleny mandat…“ No jistě, a nejlépe pod nějakou dost citelnou sankcí.“
         No a jsme u ojebavani, o kterem jsem mluvil. Vylosuji vas za poslance a uz vecer vam vola Janouskuv advokat, ze jestli chcete, nikam chodit nemusite, vsechno je vyrizeno a vy muzete zustat doma po cele funkcni obdobi a to bez ujmy na platu.
         Vy reknete ze jo a rano vam DHL priveze neschopenku s povolenymi vychazkami 12 hodin denne. Mate imunitu a plat vam take zustal, povalujete se doma a pritom jste cisty jako lilie.
         Tak jakepak sankce? Ze nemocny poslanec musi do prace? Anebo naopak pokuta za to, ze uredne nemocny zustanete doma? Ani jedno by asi neproslo…

      3. Jako obyčejně se v Čechistánu místo hledání schůdných způsobů provedení hledá, proč to nejde a nepůjde…

         1. Proboha, hanku, v krizi je celý systém demokracie, to žádné losování nenapraví. Forma nezachrání rozkládající se obsah, to je ten malér. Návrhy tohoto typu jsou jen pia desideria, ale dá se na ně nachytat hodně hlasů, to zas ano.

            1. V krizi není demokracie, ale kapitalismus. Krize demokracie není příčina, ale příznak krize kapitalismu. Jenže společnost se nějak řídit musí. Užitečné budou všechny způsoby, které zabrání krveprolévání a rozkladu systémů „podpory života“.

            2. Volba losem mi ovsem jako uzitecny princip vubec neprijde. Naopak, dava jeste vice moznosti, jak to zneprehlednit a dat klikam, ktere ovladaji politiku, jeste vice moci.
               Spolecnosti chybi smerovani, jednotny cil a smysl, k jejichz naplneni by mela byt zamerena jednotna snaha. Statu chybi to, cim vladne kazdy mensi kolektiv, ktery chce neceho dosahnout, i dobrovolni hasici vedi jak se maji chovat, chteji-li v pripade potreby vyjet k pozaru a ten uhasit.
               Dnes si kazdy rika co chce a kazdy ma svuj cil a predstavu, jak toho dosahnout. A to je, hanku, onen dusledek krize kapitalismu.
               Nesouhlasim s tim, ze jde o akcent na individualismus, to bychom kapitalismus precenovali. Kapialismus je „nic“, pouha suma individualizovanych skrytych motivaci. Skryte byt musi, protoze konkurence nikdy nespi.
               Mluvit o modernim individualismu je pocin z nouze; kapitalismus o individualismus, coby spolecenskou teorii, nestoji. On nestoji o nic, jeho kralovstvi je tam, kde si kazdy rika co chce a kazdeho nazor je slyset. V tehle kakofonii hlasu a nazoru je kapitalismus jako doma (rozdel a panuj, rikali stari latinici).

            3. Já v té kakofonii vidím právě ten individualismus a vice versa.

            4. Pokud ho tam vidite, pak kapitalismus musi zvitezit :o)
               Vidite, uz se ani neshodneme na tom nejzakladnejsim.

            5. Vždyť také vítězí.

            6. embecko:
               „Volba losem mi ovsem jako uzitecny princip vubec neprijde.“ K tomu viz moje včerejší poznámka ve 21:43.
               „…i dobrovolni hasici vedi jak se maji chovat, chteji-li v pripade potreby vyjet k pozaru a ten uhasit…“
               S tím se dá souhlasit, pokud připustíme, že už hoří, tj. že se nacházíme v krizi, kterou je potřeba řešit. Pak by měly nastoupit metody krizového řízení. Jenže ani tato základní podmínka – připustit existenci krize – není splněna. Problém je v tom, že krizové řízení a demokratické metody rozhodování nejsou slučitelné. Načež se v politice vždycky se najde někdo, kdo se při obraně svých zištných a/nebo mocenských zájmů začne ohánět starostí o osud demokracie a vytahovat nálepky jako ekoterorismus apod. Někteří doomsayers však už jsou ještě dál, domnívajíce se, že už jsme okamžik vhodný pro nasazení těchto metod definitivně prošvihli a že nám nezbude nic než důstojně a v klidu očekávat TEOTWAWKI (the end of the world as we know it). Viz například Ugo Bardi, člen Římského klubu a tvůrce konceptu The Seneca Cliff:
               http://cassandralegacy.blogspot.cz/2011/08/seneca-effect-origins-of-collapse.html
               http://cassandralegacy.blogspot.cz/2017/12/the-seneca-cliff-explained-as-network.html
               ale za přečtení stojí většina jeho blogu Cassandra’s Legacy včetně diskusí.
               Kdyby někdo v rozhodovací sféře bral tato varování vážně, tak by např. součástí krizového řízení musela být globální snaha o omezení individuálního automobilismu nebo chovu hovězího dobytka na maso. Jenže ono je jednodušší bez důkazů vykřikovat, že Římský klub je konspirující klika, která chce vyhubit většinu lidstva… Ano, Kassandry vždycky končí špatně. Pomníky jim (někdy) stavějí až ti, kdo přežili důsledky událostí, před nimiž Kassandry včas varovaly. Někdy ani to ne, ale přeživším pak otrne vždycky (protože vždycky někdo přežije) a může začít nový cyklus.

            7. „pokud připustíme, že už hoří, tj. že se nacházíme v krizi, kterou je potřeba řešit. Pak by měly nastoupit metody krizového řízení. Jenže ani tato základní podmínka – připustit existenci krize – není splněna.“

               Z hlediska kapitalu zadna krize neni, takhle mu to maximalne vyhovuje. Uz kdyz napisete „metody krizového řízení“, tak je jasne, ze nejde o aktivitu zdola…a zezhora na necem podobnem neni zadny zajem.

               Jak se nahore zminuji o individualismu, pak tohle je jakoby malicherny, ale dle meho podstatny okamzik:
               Kapitalismus ideologii individualismu nehlasa, ono se to individualizuje samo.
               Ideologii individualismu si vymysleli levicaci a podstrcili ji pravici. Te to samozrejme vubec nevadi, protoze tim je ev. odpor sveden na vedlejsi kolej.
               Mensi kolektiv je uspesny samovolne, tam vidite na druheho, znate jeho nazory a pozice, k domluve dojde z oci do oci.
               To u vyssich socialnich systemu, jako treba naroda, takto nefunguje. Na vice lidi potrebujete idologii, kulturni natlak, podle jehoz zasad se individua budou chovat. Ve velkem, bez statni ideologie, kolektiv obcanu nevytvorite. A presne to kapitalismus nechce a nestoji o to a uplne mu staci byt nicim, nic neborit, ale take nic nevytvaret- kdysi vytvorena spolecnost se pak rozklada samovolne. V nasem pripade to byli komunisti, kteri spolecnost vytvorili (jak a s jakym uspechem to udelali si muzeme nechat na jindy) a kapitaliste ji minulych 30 let ignorovali, aniz by meli snahu predlozit jinou spolecenskou teorii…neudelali nic, spolecnost se spontanne individualizova a kazdy ma dnes svuj nazor a kazdy je slyset. To je 100% demokracie :o)

            8. Ano, embé, přibližně tak situace opravdu vyhlíží. Proto považuji tyhle pokusy zaměnit jeden model hlasování jiným za pokus o „symptomatickou léčbu“, přibližně asi té hodnoty, jako natřít dřevomorkou prolezlou dřevostavbu novou barvou – vono to těch deset minut vydrží vypadat, než ji střelíme tomu blbovi, co si ji chce koupit na bydlení. Protřelí stavební podnikatelé na to mají otázku: Chcete to udělat pořádně nebo je to jen na šméčko?
               Pan Bíba to třeba myslí upřímně a dobře, ale nic než to šméčko z toho za stávajících poměrů z podstaty věci vylézt nemůže. Ale občani se zase zabaví, to jo. Až přijdou na to, že šlápli do fialek, mohou se zabavit zase dalšími vynálezy, jak namašlit fasádu a nesahat na shnilý vnitřek. Ledaže jim ten kurník spadne sám na hlavu jako nám svého času komunismus. :-)

            9. „Pan Bíba to třeba myslí upřímně a dobře, ale nic než to šméčko z toho za stávajících poměrů z podstaty věci vylézt nemůže“
               Vcera mne vykolejilo, ze jsem v maistreamu necetl ani jeden clanek k vyroci 15. brezna. A to jeste nedavno slo o dost vyznamne datum, na kterem se reflektovala ceska statnost. Rekl bych, ze ted uz nezbyva nezli pevna vira ve spolecenskou podstatu cloveka, ze si to na nevedome urovni nejak zaridi. Smutne je, ze tohle jde velmi tezko komentovat a clovek se musi omezit jen na obecny popis- probihajici deje jsou racionalne neuchopitelne a z pohledu spolecenske tradice nevysvetlitelne. Tragikomicke vykriky aktivistu jsou jen prisypavanim soli do otevrene rany :o)
               J. Kotala 16.3.2018 6:32 Babiše do koše! Tržní mechanizmy nejde zastavit!

            10. Na nějaké připomínání německé okupace nebyl čas ani prostor, byla důležitější témata: Zeman a Rusko. Ono už se o ničem jiném vlastně ani nepíše.

            11. březen 39 – co byste o té věci chtěl psát, když 300 škol stávkovalo za ústavní hodnoty, podobajíce se v tom těm známým fotkám bezmocných Pražanů, hrozících pěstmi přijíždějícímu wehrmachtu. Raději ani nepřipomínat… :-)

            12. Hergot, kam mi zmizela ta patnáctka? 15. březen 1939 mělo být.

            13. „300 škol stávkovalo za ústavní hodnoty, podobajíce se v tom těm známým fotkám bezmocných Pražanů, hrozících pěstmi přijíždějícímu wehrmachtu.“
                Ano, to je tragicka paralela… hruza….

            14. Ionesco: Jen maličký krůček odděluje směšné od hrůzného…
                Pěkný víkend!

            15. SAX-On nestoji o nic, jeho kralovstvi je tam, kde si kazdy rika co chce a kazdeho nazor je slyset. V tehle kakofonii hlasu a nazoru je kapitalismus jako doma (rozdel a panuj, rikali stari latinici).
                TRIBUN-Já v té kakofonii vidím právě ten individualismus a vice versa.

                Ale vzdyt se naprosto schodnete, jinymi slovy rikate totez , oba mate pravdu.
                Maximum individualismu , z toho co clovek to jiny nazor
                a kapitalismus (trh)z toho vychazi jako vitez, nic a nikdo mu nepekazi!
                Protoze (rozdel a panuj, rikali stari latinici). je k tomu nejlepsi cesta dejinami overena zkusenostmi podeprena.

            16. Když teče krev, dělají se nejlepší obchody.

            17. Já jsem si ke své škodě přečetl celý odkazovaný článek až teď, takže jsem až teď zjistil, že to Tribun trochu vytrhl z kontextu. Tam je totiž velmi podstatný ten prvek deliberace. Cituji:
                „Samostatná otázka je, jak losování včlenit do současných demokracií. Řada případů losování z nedávné minulosti v Irsku, Řecku, na Islandu, v Kanadě a dalších zemích má podobu těles, která vedou diskuse nad předloženými návrhy zákonů a dávají doporučující stanoviska k záležitostem, o nichž následně rozhodují buď sami občané, nebo volení zástupci. Takto zůstává zachováno jak právo většiny, tak možnost kvalitativní proměny politických stanovisek. Existence těchto losovaných deliberativních fór prospívá nejen občanům, kteří se jich účastní, ale i veřejnosti, která může celý proces sledovat. Tím je možné překročit horizont demokracie jako vlády většiny směrem ke vládě všech. A konečně, je možné rozvázat dnešní spojenectví mezi těmi, kteří se vydávají za lid a jeho mluvčí, a oligarchií.“ (Konec citátu.)
                Snad bych k tomu jen dodal, že podle mých informací, i když závěry deliberativních fór většinou nejsou podle platných ústav a zákonů konkrétních států pro exekutivu ani legislativu závazné, tak si v uvedených zemích nikdo z těch, k nimž jsou jejich závěry, návrhy a požadavky směrovány, nedovolí odmítat je.

5. „Jinak mam pro demokracii zasadni zpravu: Janousek do vezeni nastoupit nemusi. “
   Nějak mi to připomíná jakéhosi českého vojenského humoristu, kdež nějaká postava praví, že má kategorii CD na hlavu – a tudíž se jí nemůže nic stát.
   Ale musím vás napomenout: Mladá uvědomělá generace, naděje národa, spontánně stávkuje a bere se za ochranu ústavních hodnot – a vy nás místo toho zásobujete volovinami s Janouškem… :-)))

6. Losovani poslancu ma tu zakladni nevyhodu, ze naprosto zmizi zpetna kontrolni vazba. Bohati a mocni by si dokazali koupit jednotlive hlasy ci dokonce cela kresla mnohem snadneji, nez kdyz chovani jimi koupenych poslancu alespon castecne kontroluji volici.

   Ja osobne, kdybych v loterii vyhral poslanecky mandat, tak bych ho pronajal nejvyssi nabidce a do Parlamentu chodil delat jen to nejnutnejsi, nejspis zvedat ruku zpusobem jaky by urcil muj najemnik.

7. Ano, losování má něco do sebe ale….Kdo se zajímá o to jak funguje „americký občanská soudní systém“ skrze porotce, právě tak losované, jak zde kohosi napadlo, je také známo, že „svobodný“ výběr losem v případě „nezívislých“ osobností, je velmi snadno ovlivnitelný. Kým, těmi co na to mají,…Nejen peníze, ale potřebný vliv. A jsme u toho, že cokoli co zavání nějakou formou vynucené rovnosti – tedy tam, kde není občanská rovnost při tom projít nějakou volbou, vždy tou nejlepší variantou. Soudní systém, kde nerozhoduje občanská porota velmi exklusivní postavení soudce coby člověka věci znalého, podléhajícího nějaké odborné kontrole a dozoru – včetně kárných postihů – mi přijde lepší varianta než občanská porota určovaná losem.

   Politika a priority co dělat jsou věcí volby, to je jasné – ale způsob provedení už ne. To je věc odborná. Nakonec odborní kariérně působící náměstci, a vedoucí odborů jsou třeba v platové hierarchii leckdy výše než sám ministr – je tedy zřejmé, že na jejich práci je pohlíženo jako na důležitější než na onu funkci politickou a tedy i volenou (ministr jím sám o sobě být nemusí, jde jen o příklad). Starý cifršpión Éda Janota byl 100x cennější osobou na MF než samotný ministr, ať jím byl v jeho éře působení kdokoliv. Takže Tribuna nepotěším, já jsem pro kombinaci demokracie formou zastupitelské demokracie a tvrdě odbornické meritokracie, kde budou odborné posty podléhat tvrdým výběrovým řízením ala korporátní firmy, kde vítězí tabulkové hodnocení, testy a tam kde je vyžadována explicitně špičková praxe, tak tam bude hrát hlavní roli profesní předpoklady a předchozí úspěchy ve svém profesním oboru.

   Zvolit na návrh Kopčema u táborového že chce povinně vydělávat kůže nějakou formou loužení jak to dělali kdysi koželuhové, je jistě možné, já bych se takové formy volby bál a nechtěl bych v takovém státu žít, kde se hlasuje ano-ne protože takto položené otázky jsou samy o sobě ryzí manipulací. Daleko lépe bych se cítil tam kde volby vyhrávají jako ve sportu odborné a výkonnostní předpoklady – nikoli peníze a schopnost marketingových PRistů. Jasně, sněme o demokracii, socialismu a o vládě pro blaho osvícených a sebeobětujících se asketů „makajících“ pro blaho všeho lidu je naivní sen jako o tom, že v lidech zvítězí kolektivní altruismus nad osobními zájmy ale klidně o něm sněte. To co se na světě prosadí v konkurenci s ostatním a prokáže nějakou funkčnost je vždy to cennější z hlediska funkčnosti i pak legitimní. Já mám v tomto ohledu zásadní zkušenost, že pro mé blaho tady snad ještě nikdo nikdy nevládl a neprosazoval ji, moje blaho jsem si vždycky musel zařídit já sám, a pro vás OSOBNĚ Tribune, věřte, že bude lepší, když to tak i zůstane, než že byste si vylosoval někoho anonymního, kdo by se měl postarat o vaše blaho, když je díky Gaussově schématu více než pravděpodobné, že si vylosujete niemanda, co se doposud nedokázal ani postarat sám o sebe, neřkuli že zájem na tom, abyste pociťoval vy blaho, nebude mít nikdo na tom světe nikdy tak silný, jako vy sám..:-)

8. Tady to zas vypadá. Jeden si hned oddychl, že by losování mohlo mít smysl a už lká, že křeslo poslance bude dražitelné, druhý si stěžuje, že je málo provládních demonstrací, jakož i tvrdí, že komunistický režim nepadl, protože měl podporu lidu, třetí žije v domnění, že volené poslance lid částečně kontroluje, a čtvrtý volá po silné dávce meritokracie.
   Ještěže je tu pan XY, který na ideu losování hodil bobek.

   1. Inu, že foukáním kouře do umyvadla zlato nevznikne, to objevil už Cimrman. Kdo si nepamatuje z chemie, že lít vodu do kyseliny je blbost, může si o tom přečíst v Saturninovi. Tamtéž je k dispozici koblihový test osobností. Nic z toho vám nebrání podobné teorie rozvíjet a na vlastní kůži prověřovat. Za demokracii krásnější a modernější – přeji mnoho zdaru! Třeba vás taky jednou vylosují, co já vím. Zlevníte chleba?

      1. Alenotak.
         Nikdy jste nezatoužil udělat Tribunovi radost a vzít jeho podnět za základ pro debatu?

9. Je opravdu hezké sledovat jak všechny systémy člověka selhávají a místo kolektivního rozvoje a rozumu tady máme individuální chaos a nenávist. Samozřejmě vše je dáno sobeckými zájmy uzkého okruhu jedinců, pro které je budoucnost co nejvíce osobní a jimi nadřazená přítomnost, Protože většina je naprosto nevýkonná jednotka a jedinci držící prostředky jsou bez prahu civilizační potřeby, tak i ta budoucnost se dá docela lehce vytušit. ..)

10. Tohle sice není k tématu, ale já už teď zase nemůžu najít, kde jsme se tu dohadovali o veřejnoprávních médiích, tak snad mi bude odpuštěno OT, když dám ten odkaz sem:

    https://a2larm.cz/2018/03/boj-o-ceskou-televizi-prohnili-proti-prohnilym/

    1. No, když někdy na přelomu tisíciletí s ideou zestátnění veřejnoprávních médií vystoupil jakýsi úd ODS (jméno mi vypadlo, ale nakonec se na bicyklu projezdil až do europarlamentu, pak už jen lítal, pochopitelně), tázal jsem se svých nadřízených, zda není na čase vehementně proti takovým nápadům vystoupit, případně lobovat mezi politiky proti takovým pokusům (při vzpomínce, kterak si v čase dělení federálního ČSRo chtěl jistý Václav Klaus uloupnout tehdejší okruh Radiožurnálu pro sebe, jak narcisistně vrněl, co „státní vlnku“) dostalo se mi vysvětlení, že tudy cesta nevede, protože všichni poslanci a politikové napříč spektrem jsou tím návrhem nadšeni – splnil by se jim vroucný sen být majiteli dvou mocných médií. Doboví šéfové to (zaplaťpánbu) vyválčili jinak – za tu cenu, že obě média páni politikové řídí a pokoušejí se ovlivňovat skrze koncesionářské poplatky a příslušné mediální rady, které mj. schvalují šéfům obou médií nějaké ty kvartální či půlroční odměny, což je poměrně mocný klacek. Postavení obou médií se zhoršuje, obzvlášť když na tu strunu hudou páni prezident a premiér v dojemném akordu, z něhož tč. pan premiér vycouval a přenechal v té věci volný prostor hlavě státu a TV Barrandov. Tlak stoupá a na zpravodajských programech obou médií je to bohužel už znát. Přesto si myslím, ač jde zčásti opravdu o válku prohnilých proti prohnilým, že „postátnění“ veřejnoprávních médií by byla kardinální a osudová chyba. Stačí se podívat k sousedům na Slovensko či do Polska – je to dobrý krok k další eliminaci potenciálního prostoru názorové svobody.

    2. XY, postátnění nebo naopak privatizace obou médií by samozřejmě byla hodně velká chyba. Ale ta neochota pravicových liberálů přiznat jakoukoli chybu v dosavatním veřejnoprávním vysílání je naprosto otřesná. Viz včerajší dávka svěží demokratické kojzarovštiny od pana Vodrážky, jehož cílem se stala Apoleny Rychlíková. Halt se té své progresivní třídě podle autora nějak divně odrodila, takže chudák její otec, aby teď v Brně snad chodil kanálama: http://blog.aktualne.cz/blogy/mirek-vodrazka.php?itemid=31274

       1. „Česká společnost přirozeně potřebuje i levicovou kritiku, nikoliv však kritiku nesnášenlivou a intolerantní, která napomohla Miloši Zemanovi nebo Tomiu Okamurovi k politickému vítězství.“
          Panebože, to je vůl jak lev. A ještě do toho zatáhne Castillia a odpovědnost před Bohem…

       2. On je k tomu na Aktuálně ještě tento těžko překonatelný komentář nicka obcan8:
          „Mladá Rychlíková, na rozdíl od Vás, alespoň vnímá, že je něco úplně blbě, že by to takhle nemělo být a že to může skončit velkým malérem, který pocítí zejména ona a jí podobní, protože prekariát nemá moc co ztratit. Ělito…
          Dokud ělity na prekariát „jenom“ serou, je to ještě ta lepší varianta. Jenže české ělity si prekariát imrvére berou do mordy, aby ho urážely, vysmívaly se mu, ponižovaly ho atd. Ooovšem jednou za čas si vzpomenou, že on má vlastně taky ty volební hlasy a to pak vyrazí na nejbližší bezpečné náměstí předvádět prekariátu, jak na něj furt myslí a dřou pro něj ve dne v noci. Ne, že by ho to zajímalo; už je má prokouknutý…
          Děvenka fon Rychlik je moudré děvče a nějak jí docvaklo, že když už teda prekariát, pak je bezpečnější, je-li najeden, oblečen, pod střechou, u televize a ponechán sám sobě. A že když se do něj bude furt někdo navážet, může se nasrat a vyrazit do domněle bezpečných vil pro svůj podíl na tom, co je mu odpíráno. Což Vám zjevně zatím nedocvaklo. Ale ač sám poznáním neobdařen, domníváte se, že máte právo navážet se do mladší a hezčí fon Rychlik…
          S Zweigem jděte víte kam a na Boha Vám Bílej tesák víte co. Na tyhle rádobyintelektuální berličky Vám fakt skočí už jen nějaký ťunťa.“

          1. K prohlášení ARAS proti útokům na veřejnou službu televize a rozhlasu
             tentýž nick poznamenává:
             „Ty blááááho, oni dostávají státní dotace na „kulturní aktivity“!
             A odkdyžeto? Od r. 2007, co to tu převzali „liberální demokraté“.
             A ještě mají tu drzost si otvírat papuly.“
             Jeho zastávání se Apoleny Rychlíkové proti Vodrážkovi nutno brát s velkou rezervou. Zvlášť po druhém čtení.
             Mimochodem, jak se mladá Rychlíková připletla k tomu předávání lvů?

             1. Je to lvice.

             2. Mimochodem, jak se mladá Rychlíková připletla k tomu předávání lvů?
                Byla nominována co křoví v kategorii Dokument za film Hranice práce. Je to tak překvapivé?

             3. Já jsem se na to předávání nedívala, ani jsem nijak zvlášť nesledovala, jaké filmy byly nominovány a posléze oceněny.
                Zaznamenala jsem jen Bábu z ledu.

       3. Tedy, Seale, klobouk dolů. Poprvé se setkávám s někým, kdo pana Vodrážku, tuhle exhibující sbírku psychiatrických diagnóz, dokáže brát vážně a ztrácet s ním čas. Celá ta mediální politická bitva o veřejnoprávní média mezi levicí a pravicí či kým je pozoruhodná tím, že jde o typickou proxy válku, přičemž jak ta „demokratická“ (?), tč. proveřejnoprávní strana i jejich odpůrci si ve skutečnosti žádná veřejnoprávní média, která by hlásala nezávislé názory, ve skutečnosti NEPŘEJÍ. Přejí si média, která by hlásala výhradně JEJICH názory. V tom mezi účastníky obou stran panuje naprostá shoda, bohužel (či zaplaťpánbu) se nedokáží shodnout na těch názorech. Navzdory tomu se ještě pořád najdou lidé, kteří se z bůhvíjakých důvodů stávají šéfy obou institucí a pokoušejí se mezi touhle Scyllou a Charybdou se svými lodicemi prokličkovat. No, často si přitom zpřerážejí vesla, jejich posádky jsou taky všelijaké a milující hlasy Sirén, produkce podle toho pak vypadá; naštěstí jsou každé čtyři roky volby a tu si mohou oddychnout: Vlastní hlas a své předvolební klipy ve vysílání milují všichni politikové bez rozdílu.

11. Vypada to jako OT, ale neni to tak. Kvalita a funkcnost demokracie je primo zavisla na stabilite ekonomickeho sytemu:
    „Zpěvačka Rihanna zkritizovala Snapchat za nevhodnou reklamu, akcie firmy se propadly o 800 milionů dolarů“
    Baba co se krouti pred kamerou neco rekne a na to konto klesne cena technologicke firmy o 15 miliard korun… na tohle dlouhe vlny demokracie opravdu nejsou staveny a neni divu, ze korporace se snazi pojistit si stabilitu trhu predevsim na politicke urovni (pojistit= koupit si).

12. Aktuální názor (nejen) k veřejnoprávním médiím:
    http://denikreferendum.cz/clanek/27274-otevreny-dopis-liberalnim-pratelum

13. Jak to chodí ve Švýcarsku s tou přímou demokracií, je popsáno přímým účastníkem (v češtině!) tady:

    Click to access demokracie-prima-denodenni-vjr-180503.pdf

    Povinná četba pro každého, kdo se k tomu chce začít veřejně vyžvejkávat.

    Několik – dle mého soudu podstatných autorových myšlenek:
    To co se nazývá přímá demokracie – dále i, řidčeji, demokracie deliberativní, konsensuální, participativní (participace) a, zejména, konkordantní – je ve Švýcarsku částí toho, jak všichni na politice zúčastnění – lid, jejich zastupitelé, odborné a zájmové spolky, svazy, komory – o společných věcech a řešeních diskutují, jak komunikují, diskusi ovlivňují a jak kolektivně rozhodují.
    Poznámka – Lid jsou občané, ale čím dál tím více i obyvatelé, společenství všech k hlasování a volbám způsobilých. Mezi spolky patří jak všemožné odborné a zájmové svazy, NGOs, tak také politické strany, ty ale bez jakýchkoliv privilegií jinde obvyklých, samozřejmé také je, že strany nejsou placeny z veřejných peněz.
    Poznámka – Ale ani lid, vrcholný suverén, není nad nikoho povýšen – něco co uniká mnohým tzv. „populistickým“ hnutím ať už tzv. „levicovým“ či „pravicovým“.
    Pro dnešní demokracii je samozřejmé, že tvorba politické vůle a rozhodování probíhají v širokém konsensu, společně se všemi partnery – na rozdíl od většinového (majoritního), ryze zastupitelského (reprezentativního) způsobu dodnes zachovaného jinde, v těch společnostech, které neberou ohled na menšiny a/nebo pluralitu a tím si zachovávají i jednu z příčin konfliktů.
    Tvorba politické vůle ve Švýcarsku se vyznačuje velkým počtem zúčastněných, řadou možností jak se
    účastnit, zvykem a dovednostmi dosáhnout konsensu, dostatečnou dobou na hledání řešení i v kontroverzních záležitostech a vysokou akceptací výsledků. Od přelomu 19. a 20. století je spoluúčast rozšiřována i v oblasti hospodářství.
    Charakteristická je spoluúčast občanů na identifikování a určování témat, na jejich řešeních. A
    rozhodování o nich, formálně zaručených politickými právy – které jsou dalším stupněm občanských
    práv a svobod, lidských práv – včetně hlasovacího a volebních práva.
    Zásada konsensu, jeden ze základů tvorby politické vůle a rozhodování, určuje také fungování institucí, ústavou zaručená politická práva, volební systém, a systém exekutivní (vládnutí). Tvorba politické vůle rozhodováním lidu, občanů v hlasováních (každé čtvrtletí na obecní, kantonální, celostátní a mezinárodní úrovni) je zároveň také tvorbou politické vůle celého státu.
    Poznámka – Komplexní procesy takové tvorby politické vůle a rozhodování teoretici nazývají „konkordance“.
    Spoluúčast může být (zcela) neformální nebo tzv. institucionalizovaná. O institucionalizované mluvíme, když je již nějakou dobu zaběhlá a/nebo když je upravena zákonem – jako např. spoluúčast svazů na přípravě a provádění zákonů v tzv. konzultačním procesu.
    Nejen v obcích, regionech, ve spolku – ale i na mezinárodní úrovni – je společná tvorba všech společných věcí samozřejmostí. Neexistují (věcné) důvody, proč by to nebylo možné i jinde.

    1. Od téhož autora k tématu (s ironií a poněkud hořkým humorem, nicméně také s koňskou dávkou naděje) tady:
       https://blisty.cz/art/90293-resit-problemy-nez-vzniknou.html

14. Zase bezva článek, pan domácí má smysl pro šílenosti.
    Příznivce takového nápadu bych nechal losem vybrat, jestli jim slepáka odoperuje vrátný, student, uklízečka, opravdový chirurg nebo řiditel nemocnice, a hned by pochopili, kde je problém. ANO :-), nutnost kvalifikace pro rozhodování není BFU tak jasná, jako pro řezání.
    O prodeji takového losem získaného mandátu nebo jeho části (hlasování) už tu řeč byla.

    Losérská demokracie bude jen a pouze demokracií loserskou.

    Přitom je to všechno opačně. Demokracii zkazila malá zodpovědnost rozhodujících za výsledek rozhodování, nikoli moc velká, aby ji bylo třeba umenšovat. Demokracie funguje tehdy, jestliže se 1) účastníci znají navzájem + předmět rozhodování, 2) předmět správy jim zůstane tak dlouho, aby neexploatovali.

    1. Ti vylosovaní by neoperovali, ale rozhodovali o tom, jestli má na operaci nárok každý, nebo jen ten, kdo si já zaplatí v hotovosti, má všechny dědečky bílé, nebo ji umí také udělat, abych se držel toho vašeho demagogického příkladu. Teď už to snad chápete, i když si myslím, že jste to chápal už před tím a jen kalíte vody.

       1. Nikoliv, rozhodování v parlamentu není jen o věcech odborně nezávislých (komu stát zaplatí operaci) nebo reálně nicotných (jestli se mohou brát ženy a muži navzájem nebo jen napříč), ale i o legislativě určující pravidla a zákonitosti procesů (od stavby po finance). A aniž bych si myslel, že jsou poslanci superkvalitním výběrem populace, průměrný jouda je zcela jistě hloupější a lépe zbaňkatelný. Úplatní jsou všichni stejně. Imho.

          1. Co kdyby sis třeba zkusil přečíst ten Rottův článek o tom, jak to chodí ve Švýcarsku? A k tomu třeba něco o tom, jak fungují procesy deliberativního rozhodování…

             1. Když na být dokázáno něco zcela opačného?

          2. Průměrný jouda zedník bude o stavbách asi vědět víc, než prof. Pafko.

Komentáře nejsou povoleny.