Teror, který nepohorší II

Masakr korejských komunistů na ostrově Čedžu, o kterém včera psal Český rozhlas, se v mnohém podobá masakru komunistů v Indonésii. Společným jmenovatelem této zostřené formy antikomunismu – který nepochybně mnohým „demokratům“ imponoval tehdy a mnohým imponuje i nyní – je aktivní podpora USA. To jenom až zase budou USA někoho obviňovat z porušování lidských práv:

Pro mnohé Jihokorejce je dodnes obtížné mluvit o masakru, který se udál před 70 lety na ostrově Čedžu. Krvavé potlačení komunistických příznivců ze strany Soulu, jež mělo roku 1948 za následek desetitisíce obětí, lidé nazývají pouze jako „událost z 3. dubna“.

Zásah jihokorejské armády proti levicovým povstalcům, kteří měli ideově blízko k režimu ze severu Korejského poloostrova, stál život více než 30 tisíc lidí a byl jedním z prvních velkých masakrů po druhé světové válce.

Událost byla po desetiletí tabu, protože většina viníků pocházela z vlastních řad – z jihokorejské armády. Ti navíc měli podporu ze strany velení amerických jednotek, které se na území pozdější Jižní Koreje nacházely od konce druhé světové války.

Jižní Korea v současné době umožňuje novinářům přístup na zelené pláně, kde vojáci oběsili celé rodiny. Na místě jsou také hroby dětí.

Tato 79letá žena přitom dobře ví, co to znamená mlčet. Byla svědkem toho, když vojáci tehdy na louce u jedné vesnice postříleli její příbuzné. Při střelbě zemřelo 398 osob. Po desetiletí nepromluvila ze strachu, že by ji mohli označit za komunistku.

Po konci japonské okupace Korejského poloostrova v roce 1945 našly na ostrově Čedžu útočiště levicové skupiny, které se zasazovaly o jednotnou Koreu. To se ale nelíbilo tehdy nejsilnějšímu muži jihu Korejského poloostrova I Sung-manovi – v českém prostředí známém i jako Li Syn-man – který s pomocí americké vojenské vlády v průběhu roku 1948 šplhal na vrchol mocenské hierarchie.

Osmdesát procent obětí má na svědomí jihokorejská armáda. Soulu k vítězství nad rebely mnohokrát gratulovala americká vojenská správa země.

A pak se mi divte, že nemám pro antikomunismus pochopení.

15 komentářů: „Teror, který nepohorší II

  1. Je legracni litovat komunisty, když oni coby specialiste na masové genocidy měli v programovem prohlášení potřebu třídního boje jako „konečného reseni“ pro nemalou skupinu obyvatel. Ten však nakonec nedával takový rozměr, kvůli málopočetným elitám (těch vždy bude málo z logiky věci). No a komunistům docházel nepřítel, takže se obrátili na nepřátele lidu, tedy lidé ze svých vlastních řad. Nikdo na světě zadní ideoví nepřátele, nezavrazdili tolik komunistů jako komunisté sami.. Pavka Morozov to odstartoval a s. Berija pak si jako inženýr masovych průmyslových vrazd udělal doktorát z politické morbidologie. Takže, jestli se náhodou něco podobného stalo i soudruhům, tak jen díky tomu, že jejich vynález neslo dostatečně utajit a copyright na jejich „meducínu“ nedokázali oni sami dostatečně utajit. Ale oni ani sami nechtěli. Oni se tou genocidou dokonce sami chlubili. Rikali tomu „zostřování třídního boje“.

    Vše je popsáno v dostatečne odborných a dostatečně obsáhlých knihách. Tu nejslavnější popsala sama pravověrná komunistka, která díky svému židovskému původu získala dostatečnou „kvalifikaci“ prohlásit že komunismus a nacismus mají stejné politické motivy, cíle a používají k jejich dosažení i stejně prostředky. Její jméno ti vzdělanější jistě budou znat.

      1. Však předpokládám, že jej zazivate na vlastní kůži dosytosti a tudíž jste spokojen, že tato idea skutečně funguje :–)

    1. Je legrační tvrdit, že komunisti mají na vraždění a genocidu copyright :-D
      Těžko říct, kdo to vymyslel… vraždilo se už v první kapitole bible, masově jen o pár kapitol dál… a genocidu v moderním pojetí vynalezl feudál Leopold v Komgu, kde ji používal zásadně TŘÍDNĚ a masakroval jen pracující

      … a podle debilní Otovy logiky, kdy schvaluje masakr nevinných Korejců poukazem na Pavku Morozova, je jedině v pořádku masakrovat nepřátele pracujícího lidu za to, co prováděl Leopold v Kongu, ne? ;-)

      mimochodem, jak chutná „zostřování třídního boje“ bych se zeptal třeba Indů pod britskou koloniální nadvládou, Otíku

      1. čtěte laskavě dobře – mluví se zde o státním teroru, ten ve jménu státu (dále za něj budeme dosazovat adjektiva, která už jste určitě někdy slyšel) mohl vzniknout tehdy, až vzniklo něco jako mechanismus moderního státu – a to navíc až ten, který ještě nebyl charakterizován nějakým absolutistickým feudálním leníkem, který si za tímto účelem opatřil korunu, ale v zásadě konstituční čí parlamentní demokracií – či státní diktaturou – politickým a ekonomickým samoděržavím fašistickým či komunistickým. Nikdo dříve ve jménu státu, tedy národa či lidu nevraždil, račte se zeptat Boha jaký že vládl v Babylónu lid, jakého byl národa, a jaká strana byla tehdy u moci a až vám odpoví nebo se něco takového dočtete v knize Genesis, dejte vědět, anonyme nevzdělaný…

        Britská koloniální nadvláda žádná není, marxistický insinuátore, zato komunistické koncentráky úplně stejné jako byly v Gulagu dnes v 21.století fungují výkonněji než Aušvic na výrobu stínítek – podívejte se na místa které se označují jako tábor 14, 15 nebo tábor 25, ale nejhorší je ten s číslovkou 16. Stát který je provozuje je jedním z nechudších na této planetě – a to především proto, že tam vládne marxismus-leninimus. Což je podstatně horší perspektiva než je nehostinná poušť a postkoloniální kmenové genocidy.

        viz odkaz – Největší lágr v KLDR je třikrát větší než Osvětim a stále roste

        Ze satelitu zaujmou komíny krematorií, které zaujímají většinu plochy těchto táborů. Máte štěstí, že liberalismus na potulné demagogy a „alternativce“ tíhnoucí ke scholastice rudo-hnědého resentimentu, nacionálbolševické propagandy – pohlíží jako středověký stát na potulné žebravé mnichy, nechává je být a max. jim z bezpečné vzdálenosti od hradeb hodí skývu plesnivého chleba jako projev křesťanské účasti s bědnými a slaboduchými…

          1. Ota je tu poslední, kdo bere Otu vážně. Až to Otovi dojde, tak se uleví nejenom Otovi.

          2. otík je na vrcholu svého asociálního štěstí, otík si tady ulevuje jen co mu mozkové mozoly a střeva dovolí :) já bych ho opravdu zdanil, neuvažoval jste u něj zavést povinnou DMSku, jako prostinkému liberálovi by mu to rozhodně vadit nemělo . ..)

          3. Otík musí být teď s tím Skripalem a Sýrií v totálním rauši a jestli kovbojové zaútočí, tak to pro něj bude zlatá rána, takovou extázi nepřežije.

    2. Je legrační tvrdit, že komunisti mají na vraždění a genocidu copyright :-D
      Těžko říct, kdo to vymyslel… vraždilo se už v první kapitole bible, masově jen o pár kapitol dál… a genocidu v moderním pojetí vynalezl feudál Leopold v Kongu, kde ji používal zásadně TŘÍDNĚ a masakroval jen pracující

      … a podle debilní Otovy logiky, kdy schvaluje masakr nevinných Korejců poukazem na Pavku Morozova, je jedině v pořádku masakrovat nepřátele pracujícího lidu za to, co prováděl Leopold v Kongu, ne? ;-)

      mimochodem, jak chutná „zostřování třídního boje“ bych se zeptal třeba Indů pod britskou koloniální nadvládou, Otíku

      1. Komunisti nemají na vraždění a genocidu copyright, ale snažili se, aby v tom oboru vynikli.
        V době, o které se v souvislosti s diktaturou v Koreji zmiňuje Český rozhlas, udělal náš stát zkušenost s obdobným režimem, i když jeho ideologie byla protipólem té korejské.
        Znaky takových režimů jsou si mnohdy nápadně podobné. Například desítky let vynuceného mlčení o některých zločinech.
        Nebo přetrvávající obdiv konzervativních zastánců represí k jejich pachatelům.

        1. Já tedy vidím jistý rozdíl mezi politickým (monstr)procesem a armádním masakrem a ten rozdíl není jen kvantitativní.

        2. Ona se paní třešeň pokouší sdělit, že totalitní režimy mají společné rysy – od toho jsou pochopitelně totalitní. Je ovšem dojemné, když se obnovující se demokratické režimy opřou o totalitní masakristické nacionální ideje; to bude ta demokracie vypadat – a už teď vypadá, jak vidíme hned za slovenskými hranicemi na východě. Co se toho korejského ostrova Čedžu týče, prý se tam mají sejít dva význační cvokové současné světové scény: jistý Donald Trump s jistým Kim Čong-unem, aby probádali další modus vivendi své „demokracie“ a svého totalitního diktátorství. Snad by jim ten ostrov Li Syn-manovi dědicové mohli vyklidit a oba pánové by se mohli spolu vypořádat ve shodě s tradicemi „událostí 3. dubna.“ Obou není žádná škoda, řekl by národní klasik – a jejich národové by si nejspíše docela oddechly. My s nimi.

  2. Divím se Tribunovi, jak je zde shovívavý k programovým, úmyslným trollům…
    To, co tu někteří předvádí není pouhá neznalost, není to ani zájem o rozhovor, vyjasnění, nalezení pravdy…

    1. To není shovívavost, tuhle válku prostě nelze vyhrát. Zkoušel jsem to už mockrát a jediný poražený jsme byli vždy já, diskuse a ne-trollové. Ostatně zkušenost ukazuje, že nikdo nedokáže demaskovat a diskreditovat „demokraty“ tak dobře, jako „demokrati“ sami.

Komentáře nejsou povoleny.