V sobotních LN dostal podnikatel (zřejmě zásadní kvalifikace pro publikování v novinách) Sekyra prostor o otištění své poněkud konfúzní a eklektické eseje Návraty české otázky, ve které z důvodů, které nejsou zcela zjevné, přičemž jako nejpravděpodobnější se jeví, že zase budou nějaké volby, semlel Masaryka, Patočku i Havla. Nicméně jeden odstavec je velmi poučný a aktuální, neb ukazuje, jak letité a hluboce zakořeněné jsou české mindráky ze Západu, které jsou i dnes hnacím motorem té části české společnosti, která sama sebe považuje za intelektuální a morální elitu:
Pekař (…) uznal, že husitství je“nejvýznamnějším příspěvkem k budování „evropské osvěty“, na rozdíl od Palackého však připomněl, že jde o podíl v „myšlenkové a mravní snaze, již k nám vnesla cizina,“ neboť „autonomie českého vývoje je omezena“ evropským duchovním vývojem, který je „nejdůležitějším faktorem našich dějin a hlavním tvůrcem našeho osudu“
Rovněž Patočka si později všiml, že „Západ má sklon vidět u nás jen odvozeniny a napodobeniny.“ (…) Z toho vyplývá, že pokud usilujeme o tvořivou kontribuci k vývoji Západu, musíme být „západnější než Západ sám“.
Kolik malosti ve slovech mužů, kteří jsou automaticky řazeni mezi intelektuální a mravní velikány, kolik škemravé devótnosti. Vždyť co jiného je zde v podstatě navrhováno, než sofistikovanější forma tzv. kargokultu? Bohužel, jak již bylo řečeno, tato potřeba být papežštější, než papež, je pro nezanedbatelnou část českých (samozvaných) elit natolik určující, až se stává totalitární karikaturou jakýchkoliv pokrokových snah a zcela paralyzuje a sabotuje veškeré alternativní možnosti a směry. Přesně v duchu hesla: „Raději se mýlit s Německem, než mít pravdu s Ruskem. Již 100 let.“
Tribun 
Z toho vyplývá, že pokud usilujeme o tvořivou <> kontribuci</> k vývoji Západu, musíme být „západnější než Západ sám“.
Hmm správně to pojmenoval:
Kontribuce (latinsky contributio) byla poplatkem vybíraným od obsazeného území vítěznou armádou. Také tento termín může znamenat vybírání poplatku knížaty od svých území, především na financování vojenských a armádních záležitostí. Doslova se jedná o nucený příspěvek, tedy třeba i daň.
Tady jde ale o to, že po nás Západ nic nechce, ale jsme to my, kdo se mu vnucuje. Tímto prizmatem i těch legendárních 300 volů, co posílal sv. Václav do říše, i jeho spor s Boleslavem, vypadají najednou trochu jinak. Celá svatováclavská tradice – tedy západní tradice – je vlastně o tom, že jsme vděční, že si od nás Západ něco bere. Ta letitost je ještě letitější, než to zprvu vypadalo.
Hm. Lidovky nečtu, ale předpokládám, že jde o text, který Sekyra napsal jako „úvod úvodu“ sborníku se shodným názvem, který vznikl na základě multioborové konference pořádané v prosinci 2015 v Pardubicích. Ten sborník není online, k mání je pouze jeho obsah.
b2b.inform-za.sk/obsahy/9788070075050.pdf
Nepodařilo se mi zjistit, jestli se tato více než šestisetstránková publikace dá někde koupit.
Přišla mi mezitím návštěva, takže dodatečně dopisuju.
Sborník statí o Masarykově České otázce jsem nečetla, takže nevím, jestli Sekyra reflektuje jeho obsah. Z jeho slov plyne pouze to, že masarykovskou konferenci i sborník, které chápal jako podněty k dalšímu přemýšlení a bádání, sponzoroval. Chlubil se tím i v sobotních Lidovkách?
Ne. To je na tom právě to divné. Proč to vůbec vydávali? Je to celé takové víceméně o ničem. To i ten Joch píše lépe.
No, v tom případě by to mohlo být tohle: http://filosofia.flu.cas.cz/soubory/tituly/Ceska-otazka-uvody.pdf
Běžný úvod, který se snaží upozornit na autora, než skutečně uvádět nějaký sborník. Stylem mi to trochu připomíná kdysi pověstnou Havlovu hostinu filozofů. Sborník je na druhou stranu podle obsahu docela reprezentativní. Byť ty názvy příspěvků nějakou aktualizaci směrem k dnešku zrovna neslibují.
Sekyrova zásadní kvalifikace pro cokoli spočívá především v tom, že jde o největšího sponzora lidovců.
Alternativní ideopoliticky systém k hodnotovému a ekonomickému vývoji na západě, který jako jediný z novodobých dějin prokázal životaschopnost, byla východní bolševická totalita. Takže, vyzkoušeli jsme si „alternativu“ nemálo dlouho, skoro 50 let. Kdo by ještě snad chtěl nadále něco jiného „zkoušet“, inspiraci jistě má. Venezuela nebo KLDR jsou jistě dosti alternativní k praxi života a vývoji tomu, co představuje Západ. Jistě lze najít i jiné inspirace, nicméně vzhledem k naší militantně ateistické povaze, nějakou formu teistické společnosti, odmítající vědu, racionalismus a individuální lidská práva, bych tady neočekával. To spíš nějakou formu fašismu, tedy kolektivistickeho sepjetí nacionalismu lidovych máš se státem a identitarstvim s kolektivistickym přerozdělováním.
Z pár desítek let trvající epizody vyvozovat nějakou fundamentální životaschopnost je poněkud „odvážné“.
jestli jste ve škole nedával pozor, pak vězte, že ty hlavní konstituční prvky a ústavněprávní principy fungují již skoro 250 let a v té době vznikl též dokument, který jen s malými změnami, tedy v téměř identickém znění jako před těmi skoro 250, je součástí ústav všech vyspělých zemí jako zákon č. 1 – Všehomira :-)
Pro někoho možná málo, ale je to pořád cca 12 generací:-) Na to že, už jen o 7 a více generací dříve lidé brali za standard, že musí povinně pracovat na cizím majetku (byli tedy něco jako „skoro-otroci“ podle svého původu) pak bych dnešní svět a změny, které přináší dnešní liberální demokracie, včetně současné technologické nezávislosti každého jednoho z nás do značné míry na jakékoli cizí moci, jako dosti zásadní a to nemluvím o tom, že nám i současná moc v liberálních zemích garantuje takovou paletu vlastní INDIVIDUÁLNÍCH lidských práv, jaké neměli dříve ani ti panovníci …Takže změny jsou za pouhých 7 až 12 generací tak zásadní, jako třeba když jsou ve sci-fi filmech zobrazovány vyspělejší mimozemské civiizace, které oproti nám lidem zvládají telepatii, jadernou fůzi anebo teleportaci…
Bych chtěl vidět jedno jediné „indivuduání lidské právo, které mám, ale dříve je neměli ani panovníci“.
Mezi „hlavni konstituční prvky a ústavněprávní principy, které fungují již skoro 250 let“ nepatří demokracie – ještě před sto lety západními vládami rozhořčeně odmítaná, všeobecné volební právo – před pouhými sto lety v západních zemích neexistující, rovnost lidí před zákonem taky neexistuje 250 let – viz volební právo, otroctví, bezpráví v mimoevropských regionech západních států…
Zato konstitučním prvkem západní civilizace rozhodně byl a je – déle než 250 let – princip (nejen rasové) nadřazenosti nad zbytkem světa, princip nerovných práv lidí a států, princip „pravdu má ten, kdo má větší klacek“.
Které ústavněprávní principy a konstituční prvky ráčíte mít na mysli? Před 250 lety to mohlo být i otroctví, či majetkový neb genderový census. Nicméně ani „komunismus“ nebyl těch 80 let, co dostal do vínku, všude a vždy stejný, takže si jen těžko dovedu představit neměnnost „demokracie“ tak, aby se dalo mluvit o výjimečné životaschopnosti. Tu měli snad jedině tak faraoni a i tam je to možná jen zdání vyvolená nedostatkem informací.
Tyto:
I.
Lidé se rodí a zůstavájí svobodnými a rovnými ve svých právech. Společenské rozdíly se mohou zakládat pouze na prospěšnosti pro celek.
II.
Účelem každého politického společenství je zachování přirozených a nezadatelných práv člověka. Tato práva jsou: svoboda, vlastnictví, bezpečnost a právo na odpor proti útlaku.
III.
Princip veškeré svrchovanosti spočívá v podstatě v národě. Žádný sbor, žádný jednotlivec nemůže vykonávat moc, která by z něj nebyla výslovně odvozena.
IV.
Svoboda spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému. Proto výkon přirozených práv každého člověka nemá jiných mezí než ty, které zajišťují ostatním členům společnosti užívání týchž práv. Tyto meze mohou být ustanoveny pouze zákonem.
V.
Zákon má právo zakazovat pouze činy škodlivé společnosti. Nikomu nemůže být bráněno v tom, co není zakázáno zákonem, a nikdo nemůže být nucen činit něco, co zákon nenařizuje.
VI.
Zákon je vyjádřením všeobecné vůle. Všichni občané mají právo účastnit se osobně nebo prostřednictvím svých zástupců při jeho vytváření. Zákon má být stejný pro všechny, ať už poskytuje ochranu či trestá. Všichni občané, jsouce si před zákonem rovni, mají stejný přístup ke všem hodnostem, veřejným úřadům a zaměstnáním, podle svých schopností a jen na základě rozlišení, která vyplývají z jejich ctností a z jejich nadání.
VII.
Každý člověk může být obžalován, zatčen nebo uvězněn pouze v případech stanovených zákonem a pouze způsoby, které zákon předepisuje. Ti, kteří vyžadují, vyhotovují, vykonávají nebo dávají vykonávat svévolné příkazy, mají být potrestáni; ale každý občan předvolaný nebo vzatý do vazby na základě zákona musí okamžitě poslechnout, jinak se stává vinným pro odpor.
VIII.
Zákon má stanovit pouze tresty, které jsou nezbytně a zřejmě nutné; každý může být potrestán pouze na základě zákona, schváleného a vyhlášeného před spáchaným činem a zákonně prováděného.
IX.
Každý člověk je pokládán za nevinného až do té doby, kdy je prokázána jeho vina; jestliže se pokládá za nezbytné zatknout jej, každá přísnost, která by nebyla nutná k zajištění jeho osoby, má být přísně potlačena.
X.
Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské, ledaže by jejich projev rušil pořádek stanovený zákonem.
XI.
Svobodné sdělování myšlenek a názorů je jedním z nejdrahocennějších práv člověka, každý občan může tedy svobodně mluvit, psát, tisknout, jest se mu však zodpovídat za zneužívání této svobody v případech zákonem stanovených.
XII.
Záruka práv člověka a občana vyžaduje existenci veřejné moci; tato moc je tedy zřízena ve prospěch všech a ne tedy k osobnímu užitku těch, kterým je svěřena.
XIII.
K vydržování veřejné moci a k úhradě správních výdajů je zapotřebí společných daní; mají být rovnoměrně rozvrženy na všechny občany podle jejich majetkové schopnosti.
XIV.
Všichni občané mají právo určit sami nebo prostřednictvím svých zástupců potřebnost veřejných daní, svobodně k nim dát souhlas, kontrolovat jejich používání, určit jejich kvótu, základ, způsob jejich vybírání a dobu jejich trvání.
XV.
Společnost má právo žádat na každém veřejném úředníkovi počet z jeho činnosti.
XVI.
Společnost, ve které záruka práv není zajištěna a ve které rozdělení moci není zavedeno, nemůže o sobě říkat, že má ústavu.
XVII.
Protože vlastnictví je nedotknutelným a posvátným právem, nikdo ho nemůže být zbaven kromě případu, kdy by to vyžadovala zákonně zajištěná veřejná nezbytnost, a pod podmínkou spravedlivého a předchozího odškodnění.
Sepsáno r. 1791, v platnost vešlo v témže roce. Jako součást Ústavy Francie. Je mi jedno, kde a kdo ve světě páchal zlo a porušoval zákony, protože nepřijal tuto Ústavu – protože nebyl liberální demokrat, ale feudál, komunista anebo fašista (přechod od feudalismu rovnou ke komunismu známe, k fašismu to bylo také téměř hned, proto zločinci páchájící zločiny proti demokracii budou odsouzeníhodní buď jako zločínci proti republice anebo páchali jaksi „nativní“ zločiny na základě z hlediska lidských práv nelegitimního režimu – ty ale chodili rovnou na popraviště a není potřeba je extra zmiňovat. Francie tuto Deklaraci přijala jako součást ústavy a položila tak základy liberálně demokratické společnosti, jak jsem předtím řekl. Pro marxleninisty – do podoby právního (buržoasního) státu, včetně ekonomické podoby kapitalismu:-ú)
Přečtěte si Ústavu Francie, možná pak budete mít odvahu se podepsat byť i jen nějakým nickem.
Jaký neměli panovníci práva?
Bylo by jich desítky. Namátkou právo na politický azyl, právo volby genderové identity, nebýt diskriminován pro svoji sexuáolní orientaci, a už vůbec ne na základě pohlaví, neexistovala rodičovská práva (právo na střídavou výchovu a péči o děti a styk s nimi) a práva dětí (a i budoucí panovník je někdy předtím dítě), no a pak můžeme zmínit třeba právo na spravedlivý soud (jistá Marie Stuartovna jistě svůj proces za spravedlivý nepovažovala, jistě nemohla ani nahlédnout do spisu během vyšetřování, asi neměla ani právo na kvalifikované právní zastupování) , no a nakonec zmiňme třeba právo na umělé přerušení těhotenství, domovní svobodu (říkejte to těm, co vám obléhají resp. dobývají váš hrad:-),možná by bylo zajímavé se zeptat jakéhokoli panovníka na to, jestli nebyl někdy nucen vykonávat vojenskou službu nebo právo být ateista a hlásat „vědecký světový názor“ (byli tací, byli dokonce věřící, ale přesto byli za „mylný“ výklad své víry popraveni – a neměli ani možnost své „pomýlení“ uvést na pravou míru toliko přečtením nějakým tím Použením z krizového vývoje:-)
i když anonymní asi úplně nejste, myslím, že se celkem dobře známe:-)
A jako na zavolanou se objevilo tohle http://denikreferendum.cz/clanek/27744-jak-mluvi-cesi-o-cesich
jsem moc rád že tu lidé jako Tomáš Halík anebo Václav Bělohradský jsou. A že svoji učeností alespoň částečně korigují lidskou pokleslost, hloupost až po vulgární a násilnické chování lidí z ideologickopolitického okruhu Zemanovy knajpy….