Představuje si to jako Merkelová válku

Res politica

Pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění.

To se prý u příležitosti Mezinárodního dne uprchlíků nechala slyšet německá kancléřka Merkelová v narážce na poválečný odsun Němců ze střední Evropy.

Část českých politiků se proti tomu ihned ohradila. To byli ti, kteří vzápětí dostali nálepku „nacionalisté“. Jiná část české (sic!) veřejnosti se za kancléřku postavila, že prý byl výrok vytržen z kontextu. To byli ti, kteří se považují za mravní a intelektuální elitu národa a v politice mají momentálně zastoupení spíše marginální, o to více jsou ale vidět v médiích a na sociálních sítích.

Takže jak zní ten výrok celý?

Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury. To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění

Lepší? Horší!

Protože jinými slovy tu paní kancléřka říká, že vůbec nezáleželo na tom, co vyhnání předcházelo! Takže je to pořád vytržené z kontextu? Dost možná, ale nedovedu si představit žádný kontext, ve kterém by takový výrok nevyzníval jako revizionistický, zaměňující příčinu a následek, pachatele a oběti. Výrok nešťastný a nebezpečný sám o sobě, natožpak v kontextu množících se výroků o tom,. že se na rozpoutání 2. světové války podílelo Rusko a že jeho gigantický příspěvek k porážce nacismu nebyl osvobozením, ale dobytím, a tím, kdo po Evropě šířil hrůzu, nebyli Němci, ale nějací nacisté, kteří s Němci a Německem neměli zase až tak moc společného (na rozdíl od Čechů, kteří měli všichni do jednoho společného s Revolučnímu gardami víc, než dost).

Jenže paní kancléřka jaksi zapomněla na jednu podstatnou okolnost: zločiny nacismu neměli na svědomí jen pohlaváři odsouzení v Norimberku, ale aktivně se na nich podíleli i obyčejní a slušní (ti zejména, neboť jejich „slušnost“ je chránila před výčitkami!) Němci. Brutalita vyhnání byla nezbytnou a jedinou možnou reakcí na brutalitu Německé okupace, protože jinak by pořád přetrvával pocit křivdy a nespravedlnosti a dojem, že Němci vlastně zase až tak úplně neprohráli. Nebylo možné dělat, že se nic nestalo. Tehdy ne.

Dnes už můžeme odpustit a smířit se a není důvod to neudělat, ale nesmíme přistoupit na to, že vina pachatelů, kteří měli na výběr, a obětí, které byly zkušeností nenormálnosti, již jim pachatelé připravili, sami svedeni k jinak nenormálnímu chování, je souměřitelná. Nelze klást nároky míru z bezpečného odstupu 73 let na bezprostřední účastníky událostí, již se vymykají všem nárokům lidskosti a chtít po nich, aby jako jediní  zůstali lidmi a nezešíleli v situaci, kdy šíleli všichni ostatní a oni v tom šílenství žili.

Jestli jste nikdo nikdy ve stresu nevybuchli, nepopadl vás vztek, nezvýšili jste hlas, nepraštili do stolu – tak nejste lidé. A válka je ten největší existenciální stres, jaký lze zažít. Dnešní doba má ovšem více pochopení pro posttraumatickou stresovou poruchu u operátorů dronů, kteří na masakrují civilisty, než kolik jí má přímé účastníky válečného běsnění Ti, kteří jsou dnes odsuzování ze „nemorální a neospravedlnitelné“ jednání by si naopak zasloužili soucit a pochopení, protože to oni byli oběťmi, a nic na tom nemění fakt, že ti, na nichž si vylili svůj vztek, byly oběti rovněž.

Snadno soudí a moralizuje tomu, kdo příliš dlouho žije v míru a válku si představuje jako Hurvínek nebo německá kancléřka Merkelová. Z tohoto pohledu je takový blábol, jako pronesla paní kancléřka, i pochopení, které pro něj řada lidí má, vlastně dobrou zprávou, protože to znamená, že válečná zkušenost je nám cizí. Teď jen, abychom si ji nezopakovali. Dobrý začátek by například mohl být právě takové věci neříkat.

Publikováno

183 komentářů: „Představuje si to jako Merkelová válku“

  1. Ono je to ještě jinak. Když ten citát začnete o dvě věty výše, tak zjistíte, že vysídlení Němců ze sudet je srovnáváno s migranty. Přesněji s uprchlíky. O to je vyjádření AM větším problémem (jak Tribun eufemisticky říká – blábolem)
    Zde je ten citát AM v delší verzi:
    „Proto je náš vzpomínkový den věnován obětem uprchlictví a vyhoštění – obětem, protože valná většina těch, kteří prchají, jsou oběti. Němečtí vysídlenci a jejich rodinní příslušníci dobře znají rozsah tohoto pojmu. Vysídlenci byli obětmi, které trpěly hořkou nespravedlností. Ale nesmíme špatně rozpoznat příčiny a účinky. Vysídlení a uprchlictví Němců byly bezprostředními následky Německem zahájenou druhou světovou válkou a nevýslovných zločinů spáchaných během nacionálněsocialistické diktatury. To nicméně nemění nic na tom, že pro vysídlení chybělo jak morální, tak politické ospravedlnění.“

    1. Čím méně vytrhávání z kontextu, tím je to horší. Možná jí vůbec nedošlo, že tím jitří staré rány, možná si neuvědomila, že i jiní trpěli a víc, možná jí nedošlo, jak citlivé téma to pro mnoho lidí stále i je, a že je citlivé i pro jiné, než pro Němce. Merkelová prostě šlápla do hovna. Dobrá, to se stává. Dá se to spravit jednou omluvou. Štve mě ale ta potřeba některých lidí z toho hovna dělat balzám.

    2. „Vysídlení a uprchlictví Němců byly bezprostředními následky Německem zahájené druhé světové války a nevýslovných zločinů spáchaných během nacionálněsocialistické diktatury. To nicméně nemění nic na tom, že pro vysídlení chybělo jak morální, tak politické ospravedlnění.“

      První věta popírá tu druhou. Buď je Merkelová úplná blbka, anebo…

      1. Kdyby někdo řekl, že zapálení sousedova domu bylo následkem odporného chování některých členů rodiny, ale že to není morálně ani právně ospravedlnitelné, taky by vám to přišlo protismyslné?

        1. Jinými slovy je podle vás vzpoura proti tyranovi morálně neospravedlnitelná kvůli možným kolaterálním škodám? Tedy těm samým vedlejším efektům, které jinak slouží zdůvodnění morální ospravedlnitelnosti čehokoliv?

          1. Vy jste asi nezaregistroval slovo některých.
            Jde o to, do jaké míry je morální postihnout celou rodinu, když zlo nemají na svědomí všichni její členové.
            Se vzpourou proti tyranovi to nemá co dělat.

        2. Kdyby někdo řekl…
          Vy jste se tady někde níže ihned začala zabývat českým proviněním, já se tady výše pouze zamyslela nad výroky německé kancléřky v roce 2018.
          Ovšem hru na „kdyby někdo řekl“ vám určitě nepokazím – třeba tadyhle taky někdo něco řekl:
          https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/odsun-nemcu-angela-merkelova-jindrich-dejmek_1806211301_pj

          Ale kdo vůbec ví, jak se Merkelová orientuje v dějinných událostech… Její schopností ponořit se do historických vod se ale určitě zabývat nemusíme. Jak jsem i z toho, co jsem si přečetla tady v komentářích pochopila: vůbec na tom nezáleží.

      2. Jde pouze a zase o dalsiho masoveho zlocince , ktery predstira ,ze je germansky kancler. Prave proto ,ze Sudetsti germani se snazili a byli pouziti na vymasakrovat vsech narodu Evropy , prave proto je o ne velka starost a i kdyz z nich sotva nekdo zije , dalsi fasisticky spolek se hodi za uchvaceni a vymasakrovani nejprve CR , dnes uz jen cechie a zitra ?? Take Srbsko , je v lanu na zniceni , coz uz zapocalo v minulem stoleti , kdy se odvazili se osvobodit !! A nemluve o dalsich jako krajina a Rusko …

  2. No, představte si že byly třeba i genocidy, a páchali je domnělé anebo i oprávněné oběti těch, na kterých byla tato forma „odplaty“ aplikována. Takže za co, ptali se třeba Krymští Tataři, no za to že ti byli údajně s Němci…Anebo že ti (Lotyši, Estonci, Litevci se nechtěli stát Sověty a tak si začali, proto byli Stalinem za spojenectví s Hitlerem anektováni a na kterých probíhala v letech 1939-41 cílená genocida) , Takže to oni si začali.

    Tak co, holt uděláme genocidu, je s tím problém? Deportace jsou proti všem mírovým a válečným konvencím, jsou válečným zločinem a zločinem proti lidskosti. Vůbec mi nezajímá jestli někdo před 50 lety někoho upaloval, prostě demokratický stát neuplatňuje konzervativně fašistické právo na odplatu, ani praktiky proletářských masových vrahů, co čistí zemi od vnitřních nepřátel. No a jestli ne, pak si stačí přiznat jen jediné, byli jsme srovnatelnou diktaturou jako byly ty co lidi normálně vraždily, jen jsme měli většinově OVŠEM NIKOLI DEMOKRATICKY (takto jednoduché to mají nastavené jen národovci a bolševici – ti tento princip „demokracie“ mají, heh, přímo v názvu:-) volenou vládu. Kdo byl diktátor, kdo v té době vládl dekraty jak Alí Paša víme a v čím žoldu pracoval také, jaké byl povahy a komu se chtěl pomstít za mentální (takřka zemanovského pocitu ponížení ze zrady) také víme…A je jedno, že to schválilo pod tlakem Stalina USA a VB. Jich se to netýkalo – ani JEDNOHO Z NICH: Měli jiné starosti, udržet demokracii v Evropě a vysoký životní styl Západu. Báli se rozšíření ruské bídy a válečného komunismu do Evropy

    Paní Merkelová má tedy naprostou pravdu.

    Jinak nikdo ze západních skutečných DEMOKRACIÍ (i když ji tam musely udržovat Shermeny a díky Bohu za ně) svoji německou menšinu nevyhnal tak strašně krutě a de facto ji nevyhnal vůbec, je my Slované. Že se v té době Slované = komunisté, ještě není omluva. Stejně jako pro Číňany že se až do r. 1989 neváhali navzájem vraždit, když Mao zavelel byly stranické eskadry smrti schopny jít popravit vlastní rodiče anebo děti. Stejně jako Polpotova zemedělská vraždící kamarilla šla ubít motykou každého kdo nosil brýle a bylo podezření, že je intelektuál.

    Podobných postupů se tedy skutečné demokracie nikdy nedopustily. ČSR jí už od roku 1939 nebyla a stala se jí opět až po roce 1989. To co se dělo v republice od r. 1945 do r 1948 byla jen soft-diktatura, něco jako byla ta Titovská v Jugoslávii.

    Z Alsaska-Lotryňska nikdo nikoho neodsunoval, Němci se přihlásili k francouzské národnosti a tím vše skončilo. De Gaullovci nedopustili žádné excesy. Ten pán byl vysoký a když stál, byl jako pravítko, na rozdíl od nahrbeného mrňouse Beneše. Rozdíl na první pohled. V případě Nizozemska které mělo více obyvatel něž ČSR to bylo podobné. Proběhl pouze odsun pár tisíc Němců z z příhraničních dvou okresů, který se týkal 3691 osob a roku 1949 bylo k Nizozemsku připojeno několik menších pohraničních lokalit o celkové rozloze 69 km² včetně městeček Elten a Selfkant.

    Je tedy absolutně NESOUMĚŘITELNÁ česká slovanská nenávist s tím, jak se zachovaly západní mocnosti k poraženým Němcům a i k vlastním kolaborantům. Tam Němci vyvraždili podstatně více ,lidí než našich 300tis, občanů. Čím to je? To je otázka ne snad ani pro sociální antropology, jako spíše pro politology, protože žádný „národní“ genom neexistuje, Existuje pouze nacionalisticko-ideologické šosáctví, malost a ubohost lidství, která se vyskytují spíše ve spojení s KONKRÉTNÍMI ideologiemi než s národy.

    1. Slované = komunisté?
      Co to je za strašlivé žvásty?
      A srovnávat ČSR s Francií – to už je opravdu případ pro psychiatra. Vona byla ve Francii německá menšina čítající cca 20% obyvatelstva, jako u nás? A ve Francii byla od začátku 30. let nějaká modifikace SdP, která by řvala Heim ins Reich a otevřeně usilovala o odtržení třetiny francouzského území a její připojení k Říši madam Merkelové?
      Co to tady zase vylezlo zpod kamene s takovými kydy?

      A jo, Otík masturbant, nastoupil na šichtu, von ten kluk ušatej nikdy nespí….
      No, co, tak jako vždy – atombordel nasadit, nějak ten tradiční příliv zasmrádlého otíkovského mentálního ejakulátu přečkáme…..

    2. O genocidě nemluvila ani ta Merkelová – zase jste papežštější, než papež. A opět zcela pomýleně, protože odsun genocidou nebyl a nikdy jí být neměl. A z chybné premisy pak logicky plyne i chybný závěr. Například poválečná ČSR rozhodně nebyla demokratický stát, rozhodně ne v dnešním pojetí. Demokracie je nadstavba, aby měla smysl, musí nejprve existovat základna, tedy lidé. Vy byste raději obětoval konkrétní lidi, než abstraktní demokracii, já dávám přednost lidem a raději obětuji demokracii. Demokracie totiž není samoúčelná, na rozdíl od lidí. A jestli je něco nesouměřitelné, tak je to především zkušenost německé okupace v západní a východní Evropě a plány Němců, jak si budou počínat na západě versus jak si budou počínat na východě. Klíčovým konceptem k pochopení obého je koncept nadčlověka, který vám, jak je vidět, evidentně není cizí.

      A mimochodem, aby paní kancléřka měla pravdu, musela by platila alespoň jedna z těchto podmínek: 1. válka je normální, 2. Němci byli morálními vítězi války.

      Víte, co je váš problém? Vaše obsedantní potřeba být v exaltovaně pozérské opozici vůči všemu, co napíšu, vás vede k tomu, že píšete čím dál tím větší bláboly. Tedy váš problém, on je to spíše problém mě a těch, kteří to zde po vás čtou.

      1. Kdepak, obsedantní:-). Na marxleninský výrok „Demokracie je jen nadstavba“ je nejlepší lék 20 let v KLDR. Když byste přežil, shodil byste, chlapče, shodil..:-)

        Jinak denacifikace proběhla, dekomunizace ne, važte si toho, že se smíte účastniit vykořisťování a té NADSTAVBY jménem demokracie, Protože jinak byste mohl být také zavřen v ZOO jako erxponát a moje děti by vám tam chodily házet o víkendu banány, Protože nevím jaký by měl být trest za odmítání demokracie v demokracii. Snad jen to, že byste se proměnil na věc, se krerou si může dělat každý co chce.

        Nicméně platí jak jsem řekl. Zatímco ve Francii a Nizozemsku, kde bylo zabity miliony lidí a ty země bojovaly na rozdíl od té naší, nikdo nikoho po válce hromadně nelynčoval. Ne matky, starce a děti, max zajaté nácky. Naše rabovací gardy(RG) a země prošpikovaná stalinskými „poradci“ na oblast mučení, jsou jen smutnou KARIKATUROU národa, který se hrdě hlásí k „vítězství“ ve válce. Navíc tak odpornou, jak jsou svoji podstatou obě KOLEKTIVISTICKÉ STÁTNÍ totality.

        Važte, si liberalismu, žádný jiný systém vám nenabídne zákonnou možnost jej rozvracet a být jak vy říkáte po marxleninsku „revizionistou“. Ale s tou nadstavbou, jste mě dostal. To je hodno skutečného VUML absolventa, primuse.

  3. Uplatnění kolektivní viny vždycky smrdí křivdou.
    V tom má Merkelová pravdu a to autorům myšlenky i praktického provedení odsunu nikdo neodpáře.

    1. no to byste nebyla ani vy, třešňo, abyste neprovokovala a kvokáním nepodpořila tu pomatenou východoněmeckou svazačku, která sama sebe čím dál více ztotožňuje s následovnicí kancléře 3. říše.
      Jaká kolektivní vina?
      SdP měla v létě 1938 skoro tři čtvrtě milionu členů, ve volbách ji volilo 80% oprávněných voličů. Dle Vás se asi jedná o menšinu, jejíž řev „Heim ins Reich“ nakonec odsrala ta hodná , Československu loajální většina?

      z toho nekonečného specificky českého sebemrskačství rádoby intelektuální elity se mi za těch skoro 30 let už dělá značně na blití

      1. Ano, ti lidé volili legální politickou stranu. Mnozí z nich se pak dopouštěli činů, za které mohli být souzeni, jiní nic horšího, než že v osmatřicátém podlehli dojmu, že Henlein je to pravé ořechové, do konce války neudělali.
        Kteří voliči další legální strany budou obětí vaší představy o spravedlnosti příště?

        1. V roce 1945 pak zase jiní podlehli jinému dojmu. Proč mají mít jen ti první privilegium pardonu?

          2. No a v roce 1948 mnozí další podléhali aktuálním dojmům. Ty byste taky vyhnal?

        2. Sudeťáci se po Mnichovu přihlásili k německému občanství a spolupodíleli se na zničení Československa.
          Chápu, že flagelantské třešně tady budou do omrzení blábolit mantry o obětech mých představ, ale mohly by se aspoň pokusit pochopit jednoduchý fakt, že odsun byl pro sudeťáky záchranou života. Alternativou by totiž bylo jejich setrvání v ČSR a postavení před soud, kde by byli souzeni dle zákona na ochranu republiky eventuálně vojenského trestního zákoníku za vlastizradu. Flagelantské třešně jistě netuší, jaké se v takových kauzách vynášejí rozsudky…..

          1. No, tak například z 9000 Prajzáků z Hlučínska, kteří přežili frontové nasazení ve wehrmachtu, nebyl podle mně dostupných informací po r. 1945 z tohoto důvodu – tj. z důvodu služby ve wehrmachtu – popraven nikdo… Totéž se týká cca 18 000 Šlonzáků z Těšínska.

          2. Mnozí z těch, co se po válce dostali do Německa, by si soud zasloužili. Odsun znamenal, že nebylo dost času na dokazování individuální viny.
            Po letech se navíc ukázalo, že některé z těch, co měli máslo na hlavě, naverbovaly naše tajné služby.

        3. Strana henleinovcu byla bohuzel pro vas ILEGALNI !! Ceskoslovenske obcanstvi je zavazovalo , kazdeho z nich nerozvracet stat pri nejmensim…/Soucast versajlskych dohod/.Z 1922.
          Prijel jsem na SEVER CECH v 1960 a v mnoha ctvrtich mest se mluvilo nemecky, v tramavajich , v kavarnach a obchodech , najednou jsem mel z nemeckych rodin kamarady , kteri mluvili cesky , ale psat se nikdy nenaucili poradne…
          To neni lehke..Doma mluvili emecky ,take mnoho vesnic bylo prevazne slozene z vetsiny Sudetskych nemcu….
          Casto bylo pres polovinu domu prazdnych…
          Vysvetleni : ZE POUZE TI CO SE PROVINILI ZLOCINEM PROTI STATU , a kdyz jim to bylo Dokazano , byli vraceni domu do rise , kdyz take po staleti o tom neprestavali touzit….
          Jenze ve skutecnosti byli Rakousti germani…Takze se nemeli spojovat s Nemeckem, to nebyl jejich domov nikdy , ale Hitler pochazel z Rakouska a tak byli zfanatizovani a dosli spravedlive odmeny.. Merkel proto podporuje zlocince a je to videt, barbarske zlociny pod jejim vedenim vladne v EU , ktere ani Hitler nemel rad / Hitler mel panicky strach ze zrady a tak jejich odmena za zniceni CR byla umerna…
          Nakonec jeden z nich, Agent A-54, nasi rozvedky , byl z pohranici …

    2. Nepřemýšlela jste někdy o tom, že odmítání kolektivní viny je efektivní způsob, jak vyvinit každého, koho lze k tomu kolektivu nějak přiřadit? Žijeme spolu, navzájem se ovlivňujeme, tak proč, když dojde na lámání chleba, začínáme najednou konat, jako kdybychom byli všichni izolovaná individua?

        1. Vy jste fakt divná :-( Nemám-li argument, tak tam šoupnu něco „na jistotu“. Komunisti nikdy nezklamou, že? Ach jooooo……

          1. Zase jste něco nepochopil.
            Kolektivní vinu odmítám, ať se týká Němců, Čechů, katolíků, muslimů, Eskymáků, cyklistů či pejskařů.
            A tedy odmítám i kolektivní vinu, která je házena na členy KSČ.
            Připomínám je proto, protože se domnívám, že na jejich příkladu si nejspíš uvědomíte, že zásada odmítání kolektivní viny je dobrá zásada.

          2. Mám-li milión jedinců u jakého čísla končí individuální vina a začíná ta kolektivní? To odmítání „kolektivní viny“ mi přijde značně pokrytecké. Oni ti Němci byli vlastně v zásadě hodní a slušní lidi. Kolektivně. Akorát to stálo svět přes 60 mil. mrtvých. Nějakých 3,2% obyvatel planety. Takže nic hrozného. Pouhý pakatel, že ano ….

            A propos, má-li někdo něco pochopit, musí to být pochopitelně také napsáno.

        2. paninko, mám takový – jistě mylný – dojem, že jste argumentačně ale ouplně v prdeli….

    3. Buďte adresnější: prof. Zdeněk Češka, Milada Horáková, Wolfgang Jankovec, Vladimír Krajina, Balabán, Churavý… To jsou ti zloduchove, kteří přišli s nápadem, že ti, kteří přijali říšskoněmecké občanství, tak nedostanou po válce to československé, pokud neprokážou, že se zasloužili o ČSR. Ba co víc: Ještě předtím, než se do toho namotala KSČ, tak přesvědčili Beneše, že poválečná bezpečnost nesmí být řešena územními ústupky. To je fakt asi děsně nepochopitelné,, že odboj za 2. světové války nebojoval jenom proti nacismu, ale měl i svůj politický program. A světe div se, ten program nejenom požadoval zredukování německé menšiny, aby se znovu nemohla stát ohniskem vnitřní nestability, ale byl navrch ještě levicový. To je už tuplem nevhodné připomínat, protože každý dnešní vzdělanec přece ví, že po válce jsme tu žádnou demokracii stejně neměli.

      1. Souhlasím. Není třeba házet odsun na všechny Čechy jako na kolektivního viníka. Je naopak dobré jmenovat ty, co se o to přičinili nejvíc.
        Stejně jako se hledají příčiny příklonu většiny Němců k Hitlerovi v celonárodní frustraci z poválečného ponížení a v hospodářské krizi, jsou tu zřejmé příčiny, proč většině Čechů připadala myšlenka vysídlení německy mluvících obyvatel jako skvělý způsob odplaty za jejich kolektivní okouzlení říšskou propagandou. I tady hrálo ponížení, tentokrát protektorátní, podstatnou roli a touha po jeho odčinění našla výrazné politické vyjádření.

        1. Možná by se to dalo řešit nějakou vysvětlující tabulkou, která by se umístila k pomníkům Horákové a spol. Něco ve stylu: Díky nepochopení skutečných příčin Mnichova prosazovala princip kolektivní viny celé sudetoněmecké menšiny. No a pokud hledáte vhodného adepta na tu pookupační nenávist, tak doporučuji Ferdinanda Peroutku.

          1. S Horákovou bych si být vámi nezahrával. Tenhle klacek si antikomunisté nalomit nenechají.

          3. Jedna věc je Horáková jako skutečný živý člověk, se všemi vlastnostmi skvělými i méně skvělými, s ideály, které měly vést k povznesení národa, i s praktickými činy, které vedly úplně jinam. Jako člověk, který se choval statečně, když byl nespravedlivě souzen a smrtelně ohrožen.
            Pak tu máme Horákovou jako modlu, jako symbol hrůz komunistické zvůle.
            To, že její druhý obraz zastírá ten první, neznamená, že se nestala skutečnou obětí zločinné komunistické justice. To platí úplně stejně, jako že se Fučík, ať byl jaký byl, stal obětí zvůle nacistické.

          5. Nějak vám z toho vypadla Horáková jako instrument CIA při snaze podnítit povstání proti komunistům.

          6. To máte pravdu. Na tuhle komunistickou fasetu mýtu o Horákové jsem zapomněla.
            Nebýt toho, že je to lež /Horáková samozřejmě žádné protikomunistické povstání nepřipravovala, ani v režii CIA, ani ve vlastní/, byla bych v pokušení přiznat jí, že kdyby na ozbrojený odpor pomýšlela, měla by na to plné právo.

          7. Samozřejmě, že nepřipravovala a nikdo – přinejmenším já ne – to ostatně ani netvrdí. To je totiž pointa celého toho příběhu, který se tak zatraceně nehodí do krámu.

          8. Teď vám vůbec nerozumím.
            Jaká pointa jakého příběhu?
            A komu se nehodí do krámu?
            Horáková nedělala nic jiného, než to, co by v zemi, kde jsou normální poměry a kde platí právo, nemohlo vést k obžalobě a k odsouzení. Ani k pokutě, natož k trestu smrti.
            To je pointa jejího skutečného příběhu.

          9. …ale komu to prospělo, co?! Jak by řekl můj oblíbený major z Pelíšků..Tribun je jeho věrným prototypem, až tak, že věřím že i on dělá mimo svodky z Komsomolské „pravdy“ doma děckám jídelniček na týdenní bázi:-ú)

            Tihle byli ti nejhorší, ti psali dopisy, aby byla Milada popravená, to byl ten proletářskej fujtajbl, co když přišel předseda Závodní rady, že je potřeba „ostře odsoudit všechny agenty CIA“ tak to jako jeden muž všichni udělali. Proto hledají u tak odporného činu výmluvy na „CIA, Mossad a Wall Street“ – tak zesměšňující floskule, které snad už ani ten nejhloupější VUML abiturient nepoužije, aby nevypadal jako Urválek či Brožová. Tribun se ale drží metodiky a postupů přijatých jako závěry XVIII. Sjezdu ÚV KSČ. Zatím mu od té doby nikdo nevydal nové směrnice, tak používá ty poslední „platné“:-)

        2. Stekani na spatnej stin , nebo plac nad hrobem bez neboztika tady nepomuze…..Reseni a posouzeni zlocinu Sudetskych germanu a jejich odsun bylo rozhodnuto SPOJENCI po valce , myslim ze na mezinarodni Potsdamske konferenci v 1946…

  4. „Nelze klást nároky … na bezprostřední účastníky událostí, již se vymykají všem nárokům lidskosti a chtít po nich, aby jako jediní zůstali lidmi a nezešíleli v situaci, kdy šíleli všichni ostatní a oni v tom šílenství žili.“
    Díky Karlu Jaspersovi lze. A on svou Otázku viny nenapsal s odstupem 73 let, ale rok po válce. Např. političtí vězni v šílených podmínkách komunistických kriminálů 50. let většinou nezešíleli a chovali se jako lidi, jak o tom svědčí třeba Jiří Krupička ve své knize Stará pevnost.

    „Ti, kteří jsou dnes odsuzování ze „nemorální a neospravedlnitelné“ jednání by si naopak zasloužili soucit a pochopení, protože to oni byli oběťmi, a nic na tom nemění fakt, že ti, na nichž si vylili svůj vztek, byly oběti rovněž.“
    Stavět oběti a oběti proti sobě je klasická strategie všech věrchušek, skutečných viníků utrpení obětí na všech stranách konfliktů. Beneš jako největší propagátor odsunu se stal nedůvěryhodným už před Mnichovem – nejpozději ve chvíli, kdy inicioval Nečasovu misi; avšak nikoli hlavně pro její obsah a cíle, ale proto, že chtěl své autorství utajit a shodit vinu za jejich prosazení mnichovskou dohodou na Francouze.

    “ Brutalita vyhnání byla nezbytnou a jedinou možnou reakcí na brutalitu německé okupace…“ Nebyla. Podle této logiky lze ospravedlnit jakkoli dlouhý řetěz krevní msty. Kdyby podle této logiky postupovali např v Severním Irsku, tak by se tam vraždili dodnes. Kam taková logika vede, to dnes vidíme např. v Gaze.

    „…že se na rozpoutání 2. světové války podílelo Rusko…“
    Obsazení pobaltských států, západní Ukrajiny a západního Běloruska, zimní válka s Finskem… Mám za to, že období sovětských dějin mezi 1. zářím 1939 a 22. červnem 1941 na objektivní historické zhodnocení ještě čeká. Např. Mainilský incident, který posloužil jako záminka pro útok SSSR na Finsko zahajující zimní válku, byl klasická false flag operation ze strany SSSR.

    Jinak souhlasím s tím, že kdyby byla Merkelová mlčela, byla by udělala nejlíp. Dokud žijí pamětníci a jejich přímí potomci, dotud nebudou takové diskuse k ničemu. Teprve až všichni umřeme, bude historie moci zaujmout nějaké rozumné stanovisko. Do té doby by bylo dobře zbytečně žádnou stranu neprovokovat a snažit se o normální lidské soužití. Pro dnešní českou mládež už jsou Mnichov i odsun stejně daleko v dějinách jako třicetiletá válka a se svými německými protějšky je schopna normálně spolupracovat, bavit se i navazovat osobní vztahy. Budoucnost je jejich a myslím, že bychom měli nechat na nich, jak si ji zařídí.

    1. Ani Bůh není závazná autorita, natožpak nějaký Jaspers. A dost pochybuji, že krátce po válce někdo řešil odsun, když celá Evropa mělo co dělat, aby strávila nacismus, čili myslím, že ten Jaspers asi psal o něčem trochu jiném. (Zde ovšem přiznávám, že znám jen jeho jméno, nikoliv dílo.)

      Vy se tu, Hanku, snažíte naložit lidem víc, než kolik mohou unést. Německá okupace nedopadla jen na (pseudo)elity, ale na všechny. Možná, že kdyby v Kobylisích ke zdi postavili jen tehdejší Halíky, Havly, Putny a Drahoše, tak by opravdu žádný odsun nebyl, jenže oni u té zdi stáli i lidé, kteří v tak abstraktních pojmech, jako je kolektivní vina, neuvažují. Nebo to řeknu ještě jinak: celý odboj byl založen na existenci národního kolektivu. Kolektivní vina Němců byla jen aplikací toho samého principu ve změněné situaci. Nemůžete mít jedno a nemít druhé. Odmítáte-li kolektivní vinu Němců, musí odmítnout i kolektivní úsilí Čechů o přežití.

      Tím neříkám, že kolektivní vina či krevní msta je něco bůhví jak přínosného. Můžete se rozhodnout, že ten řetězec přetrhnete, abyste ten věčný kolotoč násilí zastavil, a já budu první, kdo vám zatleská, ale můžete se tak rozhodnout jen sám za sebe, nikoliv za druhé.

      Podle mě se dopouštíte stejného chyby, jako paní kancléřka: měříte válku metrem míru. Pokud chcete někoho soudit, tak válku a válečné štváče, ne chudáky, které semlela.

      A musím se ohradit proti tomu, že bych chtěl stavět oběti proti obětem. Jen říkám, že oběť nezbavuje viny a odpovědnosti. Proto také tvrdím, že dnes je možné a správné se smířit, ale je chybné vyčítat tehdejším, že nebyli smíření oni.

      1. stejné chyby, stejní známky…víte kde to bylo, že?
        Já jen proč každým článkem sem dáváte důkazy, že fašismus a nacionální nenávist, má s kolektivistickým pojetím socialismu, ergo jak si říkali komunisté, „komunismu“, naprosto stejné IDEOLOGICKÉ rysy…Je pak nabíledni, že jednou obhajujete koncentrační tábory pro lidé špatné třídy a pak pochody smrti (nic jiného odsun ve svém faktickém provedení nebyl) na základě etnické, nacionální zášti a kolektivní viny – Němců – nebo aspoň těch, které jste jako Němce označili (obvykle na základě stejného sociální inženýrství jako nacisté Židy).

        Teď nemá smysl ani tak detailně rozebírat, proč jen MY ČEŠI jsme vykazovali takové ukrutně zvrácené nelidské hrůzy v nakládání s druhými lidmi, které dotyční ani pořádně neznali, věděli o nich jen že jsou Němci. Kdyby se jim tam připletl třeba Čech, umlátili by ho stejně jako Němce, být žena, byla by několikanásobně znásilněna a pak zakopána někde u cesty. Tohle byl „demokratický stát“ – vítěz války za DEMOKRACII? Nebo to byl spíše stát který chtěl mít jen stejnou moc, jako svého času Německo a právo tak páchat co si umane? Bohužel to byl stát, založeným demokratem Masarykem. Masaryk byl kosmopolita, demokrat vyrostlý v USA. Beneš, který jej převzal, byl jen malý český nacionalista, co si idealizoval „národ“ který on ale zklamal v r. 1938 a je jasné, že si Beneš musel být vědom toho, že to, co se k národu HLAVNĚ po válce, hlásilo, co to bylo za sběř, takže ani on na něj hrdý být určitě nemohl. Nicméně zachránil na tisícovky českých bestiálních vrahů, když iim vydal generální pardon – kolektivní milost – za zločiny proti lidskosti (bestiálně provedených) na nevinných lidech, v té době bezmocných starcích, ženách a dětech, které jsou v mezinárodním právu nepromlčitelné a kvůli kterým se dostanou dnes do Haagu i jinak mocní diktátoři ze vzdálené Afriky. Ne tak Češi, z blízké Evropy, i když za pár let stejně hromadně zločineckých režimů, které instaloval už sám „demokrat“ Beneš, takže to pak už bylo každému jedno. Bohužel.

        No a ale teď k tomu co je PODSTATOU problému. Tedy co je vám (extremistům s kolektivistickým duchem nerozeznávat lidi jako individua nadanými lidskými právy, ale uznávat jen kolektivně myslící a jednající efemérní shluky lidí na základě nějakých voluntaristicky vymyšlených kritérií, ale hlavně spojujících EMOCE. Emoce vesměs negativní – zášti, frustrace a touhy po násilí na těch, kteří se k vám chovají naprosto oprávněně jako ke spodině lidské společnosti, ale které se vůči vám podle práva nijak neprovinili, snad jen tím, že se jim žije lépe a dávají vám to i nepřijemně svoji přítomností najevo..) společné, až nás soudruzi učili že jste zapřísáhlí nepřátelé – tedy extremisté, kterým se říká, levicoví a nechápu proč pravicoví – oboje jsou jedno a totéž, jen koletivisté, konkrétně korporativističtí socialisté s nacionálním akcentem své nenávisti, akceptující třídní rozdíly, když vedou je spolupráci ve prospěch státu a národa. Pravicový extremista je pro mě spíše liberatián-individualista, co odmítne jakkoli podílet na společenských konvencích a společné dělbě práce, a který např. odmítne poskytnout druhému první pomoc při nehodě, protože pospíchá na meeting a na křižovatce nedává přednost zprava, protože je přesvědčen, že důležitost jeho schůzky je důležitější než právo na přednost v jizdě pro druhého, co jede jen „do práce“).

        Takže, jakže to vlastně je s těmi extremisty, tedy fašisty a komunisty? Krom toho, že slyšíme dnes už i různé Klause a Zemany (údajně jeden pravičák a druhý levičák), že lidská práva jsou fuj, protože podvazují právo národa na KOLEKTIVNÍ rozvoj, pak je to především společná historie.

        „Dle sovětského komunistického politika Nikolaje Bucharina fašisté ve svých metodách převzali a aplikovali více než kterákoliv jiná strana zkušenosti ruské revoluce. Mussolini sám měl mít v úctě Vladimíra Ijiče Lenina a Josefa Stalina. Teoretik fašismu Ugo Spirito spekuloval o možné syntéze fašistického a sovětského (komunistického) směru“

        Joshua Muravchik „Nebe na zemi: vzestup a pád socialismu“

        Author is an adjunct professor at the DC-based Institute of World Politics (since 1992) and a former fellow at the Foreign Policy Institute of Johns Hopkins University’s School of Advanced International Studies (SAIS) (2009 – 2014).[1] He was formerly a fellow at the George W. Bush Institute (2012–2013), a resident scholar at the American Enterprise Institute (1987–2008), and a scholar in residence at the Washington Institute for Near East Policy (1985).

  5. „Německá okupace nedopadla jen na (pseudo)elity, ale na všechny.“
    Jak na koho. Leckdo si za okupace i těsně po ní dost pomohl. Třeba ti tzv. slušní Češi, kteří prostě a jednoduše rozkradli majetek těch pár židů přeživších koncentrák. No jo, vždyť oni ti židi mluvili německy, takže kdoví, jak to s tím jejich židovstvím bylo… Snad v žádné okupované evropské zemi nebylo tolik domácích udavačů jako v protektorátu, nota bene vedených zištnými pohnutkami; a chování některých revolučních gardistů např. při divokém odsunu Němců z Brna (znal jsem čistokrevné Češky, které do něj byly díky úsilí RG nahnány…) mělo zakrýt jejich předchozí chování za protektorátu.

    Z německé větve mé širší rodiny byla část po válce odsunuta a část nikoli. Rozhodování o tom, na koho to slovo padne, bylo zcela nahodilé a nemělo vůbec nic společného s tím, jak (ne)morálně se chovali za okupace. Nicméně ani v říjnu 1938 ani v březnu 1939 nehajloval na náměstích nikdo z nich, natož aby někoho z Čechů udali. Naopak, když se naše máti, rodilá Češka, stala v r. 1942 ve svých 11 letech oboustranným sirotkem, tak se jí ujala právě jedna z těch německých rodin, a to už měli vlastní dvě děti a třetí na cestě. A ještě k tomu přidám perličku. Když jsem se v roce 1968 měl možnost s některými z těch odsunutých poprvé v životě setkat, tak když už nemohli někomu přijít na jméno, byli to tehdejší papaláši ze sudetoněmeckého landsmanšaftu. A nakonec se všichni, i ti odsunutí i ti, kdo mohli zůstat, shodli na tom, že to všechno od září 1938 až do května 1945 bylo jedno velké svinstvo, na které na obou stranách doplatili jako vždycky jen obyčejní lidi.

    Jistě uznáte, že s takovouto rodinnou historií úvahy o kolektivní vině prostě nemohu brát. Tím spíš, že to Vaše „kolektivní úsilí Čechů o přežití“ taky zdaleka nebylo kolektivní, často to ani nebylo úsilí o přežití, ale prostá zištnost, a navíc někdy směřovalo i proti jiným Čechům…

    1. Konkrétní lidské osudy bývají vždy zamotanější, než abstraktní příběh z propagandistické příručky. Ale to nic nemění na tom, že bychom neměli ignorovat vliv vnějších podmínek na jednání lidí a nesoudit je, jako kdyby oni byli pány situace.

        1. Ideálně snad, ale reálně? Někdy je totiž tou jedinou možnou alternativou smrt.

          1. I to může být volitelná alternativa. Jednou umřít tak jako tak musíme. Koneckonců proč se jí bát? „Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já.“ (Napsal Epikúros ze Samu ve 3. století před Kristem.) Přes všechny kecy o evropských hodnotách jsme už dávno zapomněli na jeden z jejich pramenů – na antiku.

    2. „Snad v žádné okupované evropské zemi nebylo tolik domácích udavačů jako v protektorátu, nota bene vedených zištnými pohnutkami“ : na to jste přišel jak ? Nějaké relevantní zdroje by nebyly ? Když nebudu brát v potaz, argument, že to je „přece obecně známý fakt“. Tohle sebemrskačství bez příčiny se mi s přibývajícím věkem začíná zajídat čím dál víc. A já opravdu žádné relevantní informace a důkazy o tom, že jsme největší udavači Evropy neznám. Ono je to už asi stejně jedno po těch letech, ale i tak. Bylo by něco prosím ?

      1. No, přiznávám, že tady jsem si kousl do moc velkého sousta. Prozatím asi nikdo v Evropě takové srovnání objektivně neprovedl, zdá se, že ani není jasné, jak by se to dalo změřit. Dále se zdá, že i jiné národy, především na sever a západ od nás, občas tímto pocitem trpí taky. A taky se zdá, že čím víc na východ a jih, tím krutější poměry v okupovaných zemích Němci zaváděli a tím méně byla místní populace ochotna kolaborovat; nicméně když už její část kolaborovala, chovala se vůči svému národu mnohem hnusněji než v severozápadní části kontinentu.

        1. Určitě souhlasím s tím, že je souvislost mezi tím, jak se okupanti k lidem chovali a tím, jak místní kolaborovali. Těžko čekat spolupráci, když vyhlazujete národ. Ale to by spíš znamenalo, že reakce většiny lidí je podobná. Bez ohledu na národnost. Není určitě jednoduché a vždy jednoznačné vše zařadit do správných kontextů místa a doby, ale neřekl bych, že máme „kolaboračně“ nejvíc másla na hlavě. A navíc, to už se dost dotýká tématu tzv. obecné národní povahy a v tom, přiznám se, nemám vůbec jasno. I když druhým dechem dodávám, že např. Poláci tímto pocitem netrpí. Tak nějak obecně řečeno.

          1. Dají se k tomu dohledat různé diplomové práce, například:
            https://is.muni.cz/th/64510/ff_m_b1/Nevyhnutelnost_kolaborace.txt
            https://is.cuni.cz/webapps/zzp/dtdownload/8800014079/?lang=cs
            https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130179920
            Zdá se, že primární prameny potřebné ke zdokumentování jsou dostupnější v západoevropských zemích.

            Kdybychom ovšem vzali jako měřítko způsob realizace retribučních dekretů, viz třeba tady
            http://www.cs-magazin.com/key/index.php?a=a2010102055
            tak by to zřejmě podpořilo můj výše vyjádřený pocit.

          2. Ten poslední odkaz je ale něco… Do souvislosti s „českou povahou“ bych to ale rozhodně nedávala.

            Vybavila se mi jedna z minulých debat, kterou jsem si tady četla, ta o Stalinských čistkách (pod Velkým sumářem) a především ta autorka Goldmanová. Četla jsem si úryvky z její knihy Vytváření nepřítele: Udávání a zastrašování ve stalinském Rusku. Ten mechanismus, to chování lidí – obyvatel je podobný.

        2. Tak samozřejmě bude spousta proměnných, ale pro začátek bychom mohli postavit poměr části populace té které okupované evropské země aktivně se podílející na boji proti nacismu a podílem podporující nacismus (např. různé ty dobrovolnické SS divize), k tomu vzít počet perzekvovaných a uvězněných. Když už mluvíme o té Evropě, s kým že by jste to chtěl porovnávat?
          Se Španělskem, Itálií, Portugalskem, Finskem či Německem např.? Obávám se že se můžeme tak srovnávat s Polskem a Jugoslávií. Jak někde, někdo, řekl a myslím že oprávněně, pokud OSN a RB byla výsledkem druhé světové tak Jugoslávie asi měla mnohem větší morální nárok na místo stálého člena RB než Francie. Je více než pravděpodobné že něco takového by Churchil nehodlal připustit otázka co šlo hlavou J.V.S. je věc jiná…

          2. No právě, taky jim tam rušili vysoké školy, plánovali likvidaci a odsun části populace kamsi na východ? Obávám se jaksi že metody v Polsku, Československu a Jugoslávii byly poněkud drsnější, se zyšováním extrémnosti situace pak mohou růst i negativní jevy, slušně řečeno sviní se najde vždy dost…

          3. No, už třeba jen při realizaci retribučních dekretů byl rozdíl mezi českými zeměmi a Slovenskem… Mj. byl vysoký podíl realizovaných trestů smrti proto, že v českých zemích měl odsouzený na schválení žádosti o milost k prezidentu republiky lhůtu dvě hodiny (tak!), zatímco na Slovensku 48 hodin. Lze pak počty popravených brát jako měřítko míry kolaborace? I za těch 48 hodin často vášně vychladly. Ve Francii bylo z odsouzených k smrti za kolaboraci popraveno jen asi 10%, u nás více než 95%.

    3. kdepak, je to totální forma bezpráví, to je legalizace (něřku-li o pouhé legitimizaci) bestiality a dán průchod těm nejhorším lidským pudům jako SUBSTITUCI právního státu. Chápu, že jsou lidské zrudy, co by i dnes chtěli popravovat své politické oponenty co je trvale zesměšňují v politickém boji či ve veřejných akademických debatách, ale brání jim v tom strach před zákony a hlavně – dnes už i při nefunkčností těch českých, NAŠTĚSTÍ za dohledu MEZINÁRODNÍCH institucí. Pořád je ještě blogosféra anonymní natolik, že se otevřená adorace třídního, etnického či rasového násilí jeví jako marginální z hlediska schopnosti přenést do společnosti více otevřené agresivity. A do vyšetřování v těchto kalných vodách se zatím našim orgánům činným v trestním řízení nechce. Kdo by si jen něco podobného dokázal představit dneska? Jen pořád nechápu, že jsou lidé, co si údajné právo na „spravedlivou pomstu“ dovolí nějakým explicitním „vyšším mravním“ zákonem obhajovat. To, že to někdo kdysi prominul nijak dotyčné ze svého provinění nevyviňuje…a navíc, „pochopení“ pro něco podobného je pořád stále trestným činem, protože čin který ani tehdy nebyl v souladu s daným trestným řádem a zakládá na vědomé brutalitě, je nepromlčitelný a trestuhodný kdykoliv…

      Československé retribuce (zejména ty prováděné podle velkého retribučního dekretu) je třeba hodnotit v dobovém kontextu a v mezinárodním srovnání. Trpěly řadou problémů, od snahy o politické ovlivňování kauz, jak jsme viděli u Národního soudu (a prokázat to lze i na regionální úrovni), přes osobní vyřizování účtů až k omezením práv obviněných vyplývajícím často snahy dosáhnout „rychlé odplaty“.

      Veřejná poprava Josefa Pfitznera, které přihlížely i děti pak vedla k nařízení, že popravy mají být prováděny sice i nadále veřejně, avšak ne v místech, kde je mohli pozorovat náhodní diváci a lidé z oken sousedních domů. I nadále se tak jak na řízení u MLS, tak i na prováděné popravy vydávaly zvláštní vstupenky. Upozornit je nutno i na ovlivnění voleb v roce 1946, neboť sdělení obvinění podle retribučních předpisů omezilo i volební právo a některé z ukládaných rozsudků mohly sledovat i zištné cíle.

      Nedlouho po únorovém převratu byla obnovena účinnost velkého retribučního dekretu za nového ministra spravedlnosti Alexeje Čepičky. Po komunistickém převratu v únoru 1948 totiž označil tzv. vládní akční program z 10. března 1948 nově ustaveného Gottwaldova kabinetu provedenou retribuci jako nedůslednou a za jeden z kořenů vládní krize. Viníky měli být hlavně národněsocialističtí ministři spravedlnosti a většina profesionálních soudců! Znovuobnovení účinnosti velkého retribučního dekretu a revize výsledků činnosti mimořádných lidových soudů mělo posloužit jako jeden z instrumentů k totálnímu ovládnutí společnosti.

      Autor: prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc.

      P.S. To je barbarství povýšené na národní hanbu.

    1. Tak v rozhlase byli rychlejsi…to mam zato, ze pisu tak dlouho…

    2. Právě proto je přece tak znepokojivý. Tenhle trend začal cca před osmi lety, když v Německu byla zřízena vládní nadace s cílem vybudovat v Berlíně památník vyhnání. Oficiálně se tak stalo proto, aby se vzal vítr z plachet vyhnaneckym svazům. Německá politika se zkrátka stále víc nacinalizuje. Takže když to půjde tímhle tempem, tak už brzy mohou mít zdejší liberální demokraté problém udržet tu slavnou česko – německou deklaraci. Ale kdo
      By to do předu řešil, když pro české nacionály jsou jejich němečtí a rakouští kolegové něco jako bratři ve zbrani.

      1. Bližší košile než kabát. Ale svědčí to o tom, že pokud jde o taktiku politického boje, Merkelová není ani náhodou tak blbá, jak jí tu někteří podsouvají. A jestli nás (a ostatní nejen malé státy) má “ v paži“, tak je to jedině proto, že ta (nejen) zdejší sebranka chamtivých oportunistů, která se dopuštěním indolentního voličstva (i nevoličstva) vydává za politiky, není ve své většině schopna a asi ani ochotna definovat, diskutovat a prosazovat společný veřejný zájem (příčí se mi napsat „národní“, kvůli mé averzi vůči samotnému pojmu „národ“ a většinovému způsobu jeho používán/zneužívání ve zdejším veřejném diskursu…). Tím myslím skutečný veřejný zájem, nikoli to, co nám místo něj podsouvají v zájmu udržení svých mocenských pozic a majetků…

        1. K tomu dnešní vysvětlení Teličky ohledně bojkotu summitu o migraci ze strany V4 – V4 na něj nikdo nepozval. Až tak nás má Merkelová v paži.

          1. Zdá se, že tady někdo kecá. Poslední zatím publikovaná varianta je, že se mohou zúčastnit všichni, kdo mají zájem, a V4 svou účast odmítla.

  7. Vzhledem k tomu, ze sudetsti Nemci voli ve vetsine CSU, pak bych rekl, ze tohle vyjadreni je uderem Seehoferovi, kteremu timto podtrhla zidli.
    Napr. Posselt je nejen clenem CSU, ale i clenem jejiho predstavenstva, jejim zemskym predsedou a zmocnencem strany pro stredni a vychodni Evropu. Posselt mozna handluje a jelikoz je zaroven i prezidentem PEU (Panevropske unie), nebude mu jiste delat problemy vymenit africke uprchliky za sudetonemecke. Merkelova timhle sikovnym prohlasenim polti CSU a zaroven oslabuje Seehoferovu pozici, v zasade jde o temer genialni tah :o)
    Pouceni pro Cechy neni v mozne politicke revizi odsunu (to si musi Cesi vyrikat sami), ale v tom, ze Cesko a Cesi Merkelovou ani zbla nezajimaji a muze si na jejich ucet dovolit rikat, co chce, hlavne kdyz ji to umozni udrzet si domaci (a tim padem i evropsky) post.

    Ze Merkelova haji pozici uprchliku za kazdou cenu, neni zadne prekvapeni, v tom je Tante dost konsekventni a neprekazi ji v tom ani zakony a to ani domaci, ani evropske a ani sousedske. Ty ma v pazi, protoze ve svetle imigracnich udalosti pro ni nemaji jejich dopady moralni ani politicke opodstatneni. Lehky konflikt bude u lidi, kteri sice podporuji soucasnou uprchlickou vlnu, ale k odsunu Sudetaku se stavi kladne a odmitaji jeho revizi. Mozna, ze kdyz se jich uprchlicka problematika zacina dotykat osobne, je to najednou jinak? Kdo vi…tady nelze nez doufat, ze lidstvi zvitezi a Benesovy dekrety dojdou sve opodstatnene revize :o)

    1. Je samozřejmě zjevné, co a koho má Merkelová v paži. A stejně tak je zjevné, co – koho v paži nemá: vyznává tzv. Evropu a ideologii multikulturalismu. (alespoň navenek)
      V souvislosti s tím, že Seehofer coby ministr vnitra chtěl vracet migranty přímo na hranicích – jeho plány zohledňovaly i Českou republiku, tedy její hranice – tak pokud mu Merkelová opravdu podtrhla židli, bude velice… zajímavé…, jak se situace bude dále vyvíjet.
      V projevu se pochvalně vyjádřila o Turecku (dnes jsou tam volby). Lépe řečeno pochválila (si) EU-Tureckou smlouvu, díky které Turecko přijalo více než 3 miliony migrantů. Samo Německo má velkou tureckou menšinu, která o sobě dala vědět už loni-předloni(?). Při vědomí, jak se zachovala turecká menšina tehdy v Německu, je její (Merkelové) politika dalšího přijímání migrantů a vytváření dalších a dalších menšin ve státě v podstatě pro Německo jako stát sebevražedná.

  8. Pingback: Představuje si to jako Merkelová válku – almanach.cz
  9. Pingback: Představuje si to jako Merkelová válku – archiv2k

    1. Otazka je, zda- li dnes hraje Merkelova uz nejakou roli, ci zda- li moc nebyla jiz prevzata amorfni ideologii.
      V clanku se pise:
      „Dost Čechů tak německé kancléřce nedůvěřuje v jejích morálně-humanitárních apelech a považuje ji za pokrytce.“
      Nemci tohle vedi uz 10 let a presto ma kanclerka stale nadpolovicni pocet priznivcu (tedy ve statistikach si vede podobne jako nas Zeman).
      Ve slovech opozice to vypada takto: „Temer kazdy druhy obcan si preje odstoupeni Merkelove.“ Mainstream to hodnoti jako ja: Merkelovou podporuje vice jak polovina obcanu.
      Ono to muze byt nakrasne take tak, ze Merkelova se stala simulakrem amorfni ideove moci, jejim ztelesnenim a tudiz je zcela lhostejne, jak se realne chova.

      1. Ano. Je ta flaška poloprázdné nebo poloplná?

        Moc je možná navenek amorfní, ale určitě ne ideová. Chceš-li dohledat, odkud se tahá za mocenské špagátky, sleduj, kudy tečou peníze.

        1. Urcite, ovsem odkud se taha za spagatky neni pro tento pripad podstatne. Nas zajimaji momentalne rozhodujici roli hrajici pilne vcelicky moci, ovladane ideou a nikoliv penezmi samymi. Efekt znamy z kazde revoluce: pozirani svych deti.
          To ted pomalu prichazi i na slunicka v kavarne, ktera si najivne mysli, ze argument stale plati a ze ho lze uplatnit osvetlenim pricin a nasledku, okolnosti, kontextu, zkratka vysvetlenim vztahu nejakeho deje k jeho okoli a k toku casu.
          Ovsem nene, moderni slunickarsky katechismus jiz nepripousti objektivizaci skrze vztahy, subjekt sam sobe je mirou hodnoty. To znamena, ze miru a rozsah utrpeni neurcuje treti osoba, ale obet sama. Na argumentaci (jak je treba vyuzita v uvodnim clanku) muzete v pripade genderu a uprchliku rychle zapomenout . Jak to je a jak to bude si reknou uprchlici sami a to i ti sudetsti a zadni Cesi jim do toho nemaji co mluvit.
          Odsun se rozpada na dve problematiky: cesko-nemeckeho vyrovnani a uprchlickou.
          A ani v jednom pripade nemaji Cesi sanci: V prvem pripade jsou prilis mali a pro Nemecko nezajimavi; v druhem pripade moralni uprchlicky diskurz nazory a mineni ceske strany vubec nepripousti, jsou pro nej zcela irelevantni a „sudetska uprchlicka otazka“ bude vyresena bez ucasti ceske strany.

          1. Idea je funkcí peněz, které je někdo ochoten/schopen vložit do jejího rozšiřování.

            Akorát nevím, co je to „sluníčko v kavárně“.

            „Odsun se rozpada na dve problematiky: cesko-nemeckeho vyrovnani a uprchlickou.
            A ani v jednom pripade nemaji Cesi sanci: V prvem pripade jsou prilis mali a pro Nemecko nezajimavi; v druhem pripade moralni uprchlicky diskurz nazory a mineni ceske strany vubec nepripousti, jsou pro nej zcela irelevantni a „sudetska uprchlicka otazka“ bude vyresena bez ucasti ceske strany.“

            No, šanci na to vyrovnání jsme definitivně prošustrovali v roce 1990, kdy jsme se na rozdíl od Polska nedokázali (nebo nechtěli?) angažovat při přípravě smlouvy 2+4. K tomu druhému tvrzení bych jen podotkl, že SdL odstranil ze svých stanov majetkové a územní nároky; docela by mě zajímalo, co ho k tomu vedlo. Některá zdejší média to připisují i snahám z české strany, ale na to nemám názor, protože mi k tomu chybí informace. (Že to Witikobund, btw považovaný německou civilní kontrarozvědkou BfV za extremisticku organizaci, opakovaně úspěšně napadl u soudů, to v tomto kontextu není podstatné a považuju to za hru advokátů; nevíte náhodou někdo, jak to u těch soudů nakonec dopadlo?)

          2. „Chceš-li dohledat, odkud se tahá za mocenské špagátky, sleduj, kudy tečou peníze.“
            Zalezi na tom, o cem je rec, hanku. Ta poucka je v zasade spravna, ale jako u kazde kategorizace se ztraci data= na svetlo jsou vytahovany ty informace, ktera obcas nejsou potreba.
            Kdybych vas vzal za slovo, pak nedokazete odpovedet, protoze se nedovite, kam spagatky vedou a jaky je motiv jejich pohybu. Proto je lepsi v pripade napr. Merkelove sledovat spise pohyby pesaku, nezli toky penez.

            „šanci na to vyrovnání jsme definitivně prošustrovali v roce 1990“
            Tohle je podle meho zase vec pro „pesaky“. Projel jse nejake diskuze na mainstreamu (pod clanky s Merkelove vyrokem) a prekvapive jsem zjistil, ze dobra pulka diskuteru je ochotna tuhle vec relativizovat. A tech, co odsun odmitaji (ci zpochybnuji v ruznych variantach) je vice nezli malo. V t9omhle ceska oficialni politika prekvapive konzistentni (urcte by na me nekdo mohl vytahnout ruzne akce, ktere to vyvraci, ale ja bych rekl, ze Benesovy dekrety jsou pro ceskou politickou elitu jako celek tabu).
            A ted se ani tak nebavim o konkretnich postojeich ceske elity, ale o tom, ze je v rozporu s nazory lidu (tedy co lze najit na internetovych diskuzich). Osobne bych to cekal spise obracene; ptejme se u problemu „revize odsunu ANO?“…u lidu bych predpokladal rozhodne NE, u elit nerozhodne NE az naznak mozneho ANO.

          3. Něco jiného je revize odsunu jako právního aktu, která by znamenala finanční odškodnění anebo vracení majetku, a něco úplně jiného je revize pohledu společnosti na historickou událost, která se prostě stala a tento fakt se nedá změnit. Jediné, co se dá udělat, je poučit se z ní.

  11. Tribun jako vždy (nebo raději jako většinou, ať to nevyzní moc servilně :) udeřil přesně hřebíček na hlavičku. Pod to bych se podepsal. Díky a příjemný víkend.

  12. A ještě jednou k věci:
    https://blisty.cz/art/91568-strujci-ceske-marginalizace.html
    Jestli je něco hřebíčkem trefeným na hlavičku, tak je to tohle:
    “ Co dnes česká vláda od EU chce, ve skutečnosti nikdo neví. A co hůře, spoustě evropských politiků už je to jedno, protože o věčné camraly bez schopnosti konstruktivně předkládat vlastní návrhy nebo sofistikovaně připomínkovat návrhy konsensuální není naprosto žádný důvod se zajímat.“

    Kromě té šaškárny zvané V4, která umí akorát navenek vypouštět demagogické kecy a uvnitř svých zemí zabetonovávat poměry poškozující většinu „normálních“ lidí, se Čechistán za celou dobu nezúčastnil žádné regionální nebo jiné dílčí evropské iniciativy předkládající společné návrhy několika zemí schopných se na nich sjednotit. (Jestli jsem něco přehlédl, opravte mě.) Zdejší politici kromě V4 nikdy nehledali inspiraci ani podporu mezi podobně velkými (nebo spíš malými) zeměmi, které už dokázaly, že se v EU cílevědomě a iniciativně chovat umějí. (Skandinávské země, Rakousko, Irsko, Portugalsko…)

    Je to sice Sofiina volba, ale právě teď se láme chleba: Na Západ nebo na Východ?

    1. Taky nás mohli za trest vyloučit z EU. No nic, škoda, třeba příště :)

      1. Na koho bychom pak sváděli všechny sračky z vlastní produkce?

        1. Na Putina ? Narazil jsem teď na jeden tweet a tam se tvrdí, že : „naše špičková specialistka na dezinformace Alexandra Alvarová má tu zkušenost, že převážná skupina proruských trollů netuší, že jsou proruskými trolly“. To by, při troše dobré vůle, šlo aplikovat i na jiné činnosti než jen na psaní na sociálních sítích, nemyslíte ? Takže tento problém by byl vyřešen.

          2. Užiteční idioti se obvykle sami za užitečné idioty nepovažují.

      2. Bez ironie: Životně důležitými funkcemi EU (a ať někdo zkusí dokázat, že je v ČR nepotřebujeme) jsou tvorba norem, rozdělování dotací a vytváření rámce pro vyjednávání. Do jaké míry/jestli vůbec se bez těchto funkcí lze obejít, to brzy uvidíme na příkladu Velké Británie. Nakolik jsou tato pozitiva převážena negativy, ať už skutečnými nebo zdánlivými, o tom se dá diskutovat. Nicméně zatím u nás 2/3 populace považují EU za životně důležitou.

  13. Pingback: Představuje si to jako Merkelová válku » Oral.sk - Porno Politika

  14. No ano, paní kancléřka už musí být v dost zoufalé situaci, že vypouští z úst takové perly, které cituje Tribun. Což mimochodem je i jeden z mnoha důvodů, že se svět (no, střední Evropa) jeví jako místo, kde se politikové nezahojitelně zbláznili. Zoufalá Tante, přejedená důsledků své nedávné politiky, dělá zoufalé věci a pomáhá tak obnovit vzpomínky na pořádky, které končí tím osvědčeným „vinej nevinnej, berte to po řadě.“
    Hank by si mohl vzpomenout, jak to bylo s tím židovským majetkem za okupace – podniky a domy počínaje, drobným domácím zvířectvem konče. Haupttreuhandstelle se to jmenovalo, jistě bude vědět, o čem je řeč a komu ten úřad patřil. Ale hlavně – pokud čeští Němci sami a dobrovolně podpořili v tak širokém měřítku před demokratickým režimem, jenž jim garantoval veškerá práva počínaje vlastním školstvím (od základního po vysoké), tiskem, politickými právy, včetně účasti ve vládě a široce podporoval jejich kulturní a vzdělávací instituce a snahy, tedy pokud se z těchto poměrů rozhodli podpořit nacistický režim, není moc o čem diskutovat. Čeští Němci se v 38. roce zachovali svinsky, stejně svinsky jim to bylo po 45. oplaceno. Je na to dokonce jakási českoněmecká společná deklarace, jejíž mantinely ta německá tetka bohatě překročila. Asi by nebylo od věci, kdyby si zamini pozvalo německého pana velvyslance a požádalo ho, aby výroky paní kancléřky vysvětlil. Třeba to ještě udělají, ale pochybuji silně.

    1. Ano. V Čechách Treuhandstelle, na Moravě tuto funkci plnil Treuhand- und Revisionsgesellschaft, od r. 1942 s byty po židech disponoval Einsatzstab II, který je často přiděloval úředníkům ochotným přestěhovat se do Protektorátu z vybombardovaných měst v Říši. („Hospodaření“ se židovským majetkem bylo v Protektorátu mimochodem předmětem značné řevnivosti mezi vysokými německými papaláši, možná i díky značně komplikovanému rozdělení pravomocí mezi říšskými úřady a německou protektorátní správou.) Nicméně já jsem se nevyjádřil přesně, měl jsem na mysli dočasný stav bezvládí po osvobození, kdy se k těmto původně židovským bytům po jejich opuštění Němci mohli dostat někteří „šikovní“ Češi; ti si pak většinou právo na jejich užívání dokázali obhájit před novými čs. úřady i po návratu jejich původních židovských majitelů/nájemníků z koncentráků.

      1. To poválečné české čachrářství (nejen) s bývalými židovskými byty ano, hanku, nechci ani podotýkat, kdo za těch šest let odpovídal za poválečnou bytovou nouzi, v čím jméně vůbec tahle obecná demoralizace nastala – a jen bych podotkl, že se to týkalo veškerého židovského majetku, fabrikami a bankami počínaje. Vše byla skvělá příležitost pro Reich a její orgány, včetně úsilí odškodnit uvědomělé Sudetendeutsche za utrpení spjaté s pobytem v čs. jařmu. Celek pak měl posílit německý živel v protektorátu a přispět tak ke kýžené germanizaci. Odhlédneme-li od takových maličkostí jako byla heydrichiáda a všeliké Ausnahmezustandy, salvy popravčích čet z Kouniček a všeliké líbeznosti, jimiž Reich zpříjemňoval život protektorátních občanů českého původu – o tom, jak zacházel s těmi židovskými, raději nemluvit – ono tu bylo (i kromě špatného svědomí mnohých účastníků) hodně důvodů k nenávisti i potřeba tohle všechno jednou provždy ukončit.

        Tohle mám pouze z německých pramenů, ale je to příznačně jednoznačné:

        Winston Churchill am 15.Dezember 1944 (Parlamentsdebatten des Unterhauses, Band 406, Spalte 1484; auch Churchill, Reden, Zürich 1949, Bd.5, S.468):
        „Die nach unserem Ermessen befriedigendste und dauerhafteste Methode ist
        die V e r t r e i b u n g .
        Sie wird die Vermischung von Bevölkerungen abschaffen, die zu endlosen Schwierigkeiten führt…
        Man wird reinen Tisch machen.
        Mich beunruhigen diese großen Umsiedlungen nicht, die unter modernen Verhältnissen besser als je zuvor durchgeführt werden können.

        Pěkný večer!

        1. O Churchillovi mi radši ani nemluvte… Kdo až do ledna 1946 tlačil na pilu, aby pozůstatky wehrmachtu na území britského okupačního pásma (možná až 3 milióny mužů) nebyly odzbrojeny a demobilizovány? Kdopak je chtěl použít jako zálohu pro kýženou nastávající válku západních „demokratických“ mocností proti SSSR? (Klíčové slovo: Operace Unthinkable.)

          1. … a neměli oni naši západní letci jaksi zpoždění s tím přeletem do ČR, mám takový pocit že jsem někde četl, že přiletěli domů relativně pozdě…
            Bylo by zajímavé vědět nakolik byli v SSSR o plánování této operace informováni,a koneckonců i zda o ní věděl někdo z našeho GŠ..

    1. Všechny jistě potěšilo, že se autor popídil po obsahu Merkelovic proslovu a vůbec není jako ti, jimž právě tohle předhazuje. A že si tam vůbec nehonil triko.
      No promiňte, ale to je už několikátá verze stále téhož.
      Tak to jen shrnu.
      Že byl výrok Merkelové určen pro německou politickou scénu tvrdí vlastně skoro kdekdo, někteří k tomu Seehofera ani nepotřebovali. Lehce to přehoupl třeba pirátský poslanec Peksa. Reakce českého MZ je tomu podobná, ovšem důraznější. MZ určuje, v jakém kontextu je třeba výrok Merkelové vnímat.
      Tím kontextem má být to, že výrok zazněl v jejím projevu na Dnu připomínky útěku a vyhnání.
      https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/odsun-nemcu-merkelova-ovcacek_1806201747_pj?_ga=2.115670981.239417840.1529670697-1260212911.1527975142

      1. Tomio to rozštíp‘ dle svého zvyku:
        Sudetští Němci se masově podíleli na přípravě konečného řešení české otázky, které by znamenalo faktickou a biologickou likvidaci českého národa. Vyjádření Angely Merkelove je revanšistické a je to naprosté svinstvo vůči České republice.
        V čem spočíval masový podíl německých sedláků na zabraném území na přípravě konečného řešení české otázky, už neříká. Ani v čem vidí byť jen náznak revanšismu.
        Článek na závěr uvádí čísla. 15 až 30 tisíc přímých poválečných německých obětí a 320 až 350 tisíc obětí z řad občanů Československa během války /pochopitelně vyjma Němců/.
        Pro Čechy a Moravu se v jiných statích uvádí číslo 122 tisíc mrtvých v důsledku nacistické perzekuce, z toho cca 80 tisíc obětí rasové čistky. Konečné číslo zahrnuje též mrtvé v důsledku Totaleinsatzu, padlé partyzány a oběti z řad bojovníků květnového povstání.
        Počet popravených se odhaduje na 10 tisíc, v koncentračních táborech pak zahynulo cca 20 tisíc lidí /mimo židovské a romské oběti/.
        Vina německého nacistického režimu byla obrovská, ale nevidím nikoho, kdo by ji popíral.

        1. Vina německého nacistického režimu byla obrovská, ale nevidím nikoho, kdo by ji popíral.

          Také ji nikdo nepopírá. To, co je popíráno, je souvislost mezi touto vinou a tvrdostí odsunu. Třeba v té slavné česko-německé deklaraci tato souvislost ještě v tom, v inkriminovaném vyjádření Merkelové už ne.

          1. A kdo to je, kdo popírá tu souvislost?
            Merkelová ji tam přece zmínila.
            Chápat souvislost a omluvit všechno, co se v té souvislosti dělo, není jedno a totéž.
            Je fakt, že její prohlášení o absenci morálního práva vyhnat tři miliony lidí na základě etnické příslušnosti je ahistorické.
            Odhaduju, že velká většina Čechů tenkrát v odsunu žádný morální zádrhel neviděla. Nikdo jim neřekl, že by v plošném vyhnání německy mluvících obyvatel mohl být.

          2. Podle von Arburga a Hahnové, o kterých se zmiňuji jinde v této diskusi, je z tohoto – tj. etického – hlediska zřejmě nutno rozlišovat mezi odsunem jako takovým a excesy, které ho provázely, resp. které mu předcházely. Tu druhou kategorii jevů provázel nesouhlas značné části české veřejnosti už v reálném čase, jak historici dokázali studiem soudobých pramenů. Oni ale zároveň také dokázali, že ty excesy se přinejmenším neděly bez vědomí osob na vrcholové úrovni operativního rozhodování (jimiž v přechodné době do ustavení definitivních správních orgánů byli především přislušníci velení čs. armády, a v této souvislosti a z tohoto hlediska by možná bylo dobře znovu zhodnotit např. podíl generála Ludvíka Svobody na některých událostech té doby…). Z toho by se dalo odvodit, že s morálkou průměrného občana čerstvě osvobozené republiky to zas tak úplně nejhorší nebylo.

            „Nikdo jim neřekl, že by v plošném vyhnání německy mluvících obyvatel mohl být.“ Není to poprvé, kdy nejsem schopen rozeznat, jestli něco myslíte vážně nebo ironicky. Už dost dávno bylo spolehlivě prokázáno, že morálka se ukládá do lidského mozku i jinak než tím, že někdo něco někomu říká… A protože i přes svůj obvyklý sklon „podle sebe soudit tebe“ u Vás nepředpokládám takovou míru cynismu, raději Vás požádám o bližší vysvětlení.

          3. To byl jen takový dloubák, určený více české přítomnosti než minulosti.
            Vždyť i dnes v tom morální zádrhel vidí na české straně málokdo, přestože už dlouhá léta existují mezinárodní úmluvy, které vycházejí ze změněného pohledu na nucené transfery obyvatelstva. A to i ze změny pohledu na morální rozměr těchto transferů.
            Do českých mozků se z toho, jak se zdá, uložilo pramálo.

          4. Jinak řečeno: Snažíte se dnešním pohledem hodnotit dějiny. To je vskutku hodně originální cesta k jejich pochopení. Na druhou stranu to ale vysvětluje, proč všechny revoluce vnímáte jenom jako krev a zabíjení. Ať se vám to líbí nebo ne, transfery obyvatelstva byly považovány za civilizované řešení od skončení recko-turecke války v roce 1922. Je to tedy jenom můj odhad, ale řekl bych, že schválením odsunu Spojenci ubylo i těch tzv. excesů, o kterých píše hank. Na řešení morálních zádrhelů bude dost času až v Německu zase někdo otevře otázku Benešových dekretů.

          5. To jste mě pochopil špatně.
            Svým dnešním pohledem, kterým reflektuju změnu, jaká se udála ve světě od druhé světové v názoru na vyhánění lidí z jejich domovů, nehodnotím dějiny, ale dnešek.
            Myslím na lidi, kteří nejsou schopni říct, že dnes by něco takového neudělali, protože by to bylo nemorální. Na lidi, kteří názorově zamrzli v tom pětačtyřicátém.

          6. tresen: „Myslím na lidi, kteří nejsou schopni říct, že dnes by něco takového neudělali, protože by to bylo nemorální. Na lidi, kteří názorově zamrzli v tom pětačtyřicátém.“

            Každý, kdo v takové mezní situaci nikdy nebyl a přesto to řekne, kecá, protože nikdo není schopen dopředu vědět, jak se zachová. S názorovou (ne)zamrzlostí v r. 1945 to nemá vůbec nic společného.

          7. Vzhledem k tomu, že dodnes existují státy, které na tom vyhánění založily svou expanzivní existenci, neboť vznikly na území, které do té doby obýval někdo jiný, bude to určitě složitější, než si přeje vidět paní třešeň. Abychom nechodili kolem horké kaše, mám na mysli třeba takový západní břeh Jordánu…

          8. Kdysi jsme na jednom blogu řešili /XY si možná vzpomene/, jestli je člověk schopný odhadnout, jak by se zachoval v krizové situaci. Jestli by se například v poušti rozdělil o zbývající vodu s ostatními, nebo by dal přednost vyšší vlastní šanci na přežití.
            Nakonec jsme se shodli, že o sobě nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že by se o vodu rozdělil.
            Snad ale někteří mohou aspoň doufat, že by to tak bylo.

          9. Podle mě tu souvislost popírá právě třeba Merkelová. A to vyhnání nebylo na základě etnické příslušnosti, ale na základě zkušenosti. Ta etnická příslušnost s ní jenom korelovala. Je to podobné, jako když dáte do karantény každého s horečkou, protože zjišťovat, jestli dotyčný má ptačí chřipku, je z hlediska přežití celku příliš riskantní. Pokud ji totiž má a vy ho pustíte mezi populaci jenom proto, že nemáte zrovna v jeho případě jasný důkaz, poškodíte mnohem víc, než jednoho nevinného. A budete „paušalizovat“ o to víc, když budete vědět, že v jistý čas v jistém místě bylo nakažení ptačí chřipkou známkou společenské prestiže.

          10. „A to vyhnání nebylo na základě etnické příslušnosti, ale na základě zkušenosti. Ta etnická příslušnost s ní jenom korelovala.“ Jen do jisté míry. Do odsunu šla i řada rodilých Čechů, kteří se za války z nejrůznějších důvodů tzv. dali k Němcům. Nebo i českých příslušníků smíšených rodin následujících do odsunu často dobrovolně své partnery nebo vyženěné/vyvdané příbuzné německé národnosti. Širší rodiny skoro vždy držely pohromadě, zvlášť na venkově.

            Nicméně jak už jsem se zmínil na základě vlastní rodinné zkušenosti jinde, často bylo rozhodování o zařazení konkrétních osob do odsunu dáno i jinými – většinou zištnými – pohnutkami nebo zcela nahodilé.

          11. Nojo, ti, kdo „se dali k Němcům“, hanku, pozbyli jako takoví čs. občanství. Což podivuhodným způsobem zrovnoprávnilo české Němce s českými odpadlíky.

          12. Ale to já přece vím, já tím jen reaguju na Tribunovu poznámku o etnické příslušnosti.

          13. K Němcům se „dali“ i Židi, kteří mluvili německy a neuvedli při sčítání lidu židovskou národnost, ale jenom náboženskou příslušnost.
            Na některé z těch, co přežili holocaust, to pak Češi vytáhli.

          14. „Na některé z těch, co přežili holocaust, to pak Češi vytáhli.“
            Kteří Češi?
            Uplatnění kolektivní viny vždycky smrdí křivdou, sama to výše píšete.
            A to přitom „oni“ (ti Češi, diese Tschechen) ač přehnusně kolektivně, už tenkrát zjevně tedy naopak jaksi individuálně rozlišovali. Taky přehnusně.
            Je taky ale možné, že vám na Češích vadí úplně všechno, a to pak marné dohadování.

          15. Některým Čechům opravdu mnoho věcí, které se udály v minulosti, docela dost vadí. Smiřte se s tím.
            Nedávno jsem se například seznámila s osudem židovské lékařky Markéty Ungerové. Podařilo se jí utéct do Anglie, kde dobrovolně pomáhala v nemocnici pro československé vojáky v britské armádě. Po válce se vrátila do Československa a ihned se dobrovolně přihlásila jako lékařka do Terezína, kde propukla epidemie tyfu. Když si později chtěla otevřít ordinaci v Praze, úřady jí odmítly potvrdit československé občanství s odůvodněním, že absolvovala německou univerzitu v Praze, že umí lépe německy a anglicky než česky a že se neprokázal žádný kladný vztah k českému národu. Paní doktorka Ungerová poté spáchala sebevraždu.

          16. Takových osudů bylo… Bůhvíproč mi teď přišla na mysl třeba Lenka Reinerová. Tu buzerovaly všechny režimy, které zažila od r. 1938 až do r. 1989, a to nejen ve zdejší kotlině. Ona však byla mimořádně odolná, takže se dožila 92 let.

          17. K tomu bych jenom dodal, že ta etnická příslušnost byla původně z velmocenského stanoviska vítězů zcela rozhodující, neboť záměrem bylo dosáhnout stavu, v němž by Německo nemohlo napříště rozvracet okolní státy prostřednictvím svých menšin. V německém případě se toho podařilo dosáhnout, v řadě jiných vítězných velmocenských států nikoli – Velkou Británií počínaje, dnešním Ruskem nekonče.
            Upřímně řečeno, můžeme být rádi, že se poválečný odsun či vyhnání českých Němců uskutečnily – dovedu si představit, s jakými nejspíše neřešitelnými obtížemi bychom se po listopadu setkávali s domácími Němci u nás v roli dvoj či trojnásobných obětí nejprve českého šovinismu, pak nacismu, posléze českého komunismu, nakonec ještě české demokracie…:-) . Ostatně ona to ta vámi odkazovaná Zemančíková taky zmiňuje; ve skutečnosti v té věci ovšem víceméně přejímá rozumná stanoviska Wagnerové.
            Na tom merkelovském plácnutí, že „…pro vysídlení chybělo jak morální, tak politické ospravedlnění,“ je mj. i pozoruhodná obnovená snaha o jakousi (německou) morální superioritu, která zajisté lahodí dámám a pánům z SdL, ale je naprosto v rozporu s historickými souvislostmi. Málo naplat – druhá světová válka NEBYLA jen drobnou epizodou před odsunem českých Němců z ČSR a podíl této národnostní menšiny na celosvětové tragédii byl rozhodně větší než malý.

          18. Zase je to všechno trochu složitější.

            WWII vznikla v určitém dějinném kontextu. Možná mají pravdu ti, kdo obě světové války 20. století hodnotí jako jedinou, přerušenou 20letým obdobím míru. A na vzniku WWI se podílely všechny hlavní evropské velmoci stejnou měrou, přičemž tam, kde se o ní hlasovalo v parlamentech, pro ni hlasovaly i dělnické strany. Nepochybuji o tom, že kdyby se tehdy věci byly semlely jinak, mohl válku jako první vyhlásit kdokoli jiný, a to i z druhé strany – generální štáby všech armád se jen-jen třásly nedočkavostí… Z vypuknutí WWI bych české Němce opravdu nevinil. Němci v českých zemích se před r. 1914 sice občas chovali hnusně, ale to Češi taky; kdykoli národnostní tahanice za monarchie dospěly až k soudům, tyto měřily oběma stranám stejným metrem. Že si Češi nedokázali na Františku Josefovi prosadit něco podobného jako Maďaři, to bylo především selháním Čechů. Výchozí situace před r. 1848 byla pro oba národy stejná. Za nefunkčnost českého zemského sněmu, vedoucí až k jeho (protiústavnímu) rozpuštění r. 1913, zodpovídaly taky obě strany. Ta situace po volbách r. 1908 dospěla až tak daleko, že se v Čechách prostě nedalo vládnout… A taky bychom neměli zapomínat na odlišnou situaci na Moravě a v Moravském Slezsku, konkrétně na Mährischer Ausgleich z roku 1905, kterým získaly obě strany, česká i německá, a na to, že ho vláda 1. čs. republiky zrušila.

            Kdoví, jak by se byly dějiny vyvíjely, kdyby byl Franz Josef umřel třeba jen o 5 let dřív. Asi by byly vznikly federativní Spojené státy Velkorakouské podle návrhu Aurela Popoviciho (na němž se prý podílel i pozdější čs. premiér Milan Hodža) předloženého Františku Ferdinandovi d’Este už v r. 1906. Viz třeba tady: https://cs.wikipedia.org/wiki/Spojené_státy_Velkého_Rakouska
            nebo
            http://www.thomasgraz.net/glass/map-popov.htm.

          19. XY, tady se stačí podívat na Slovensko, kde jim oproti původní představě zůstala maďarská menšina. A to zatím z Budapešti nezní naplno to podmanivé heslo: Velké Maďarsko. Jinak Merkel v tom spíš plave jako nudle v bandě. Teď kolem toho uprchlického minisummitu snad jako jediná dávala najevo pochopení pro tu naši V4 cukaturu. Zato nová Itálie přišla se staronovým návrhem dobrovolných kvót, který doplnila o finanční postih. Chudák Babiš, nejdřív no zklamal Macron a teď dozajista i Conte. Tedy nechci být škarohlíd, ale tipuji, že spolu s naší čerstvou vládou, která si dala přídomek protiuprchlická, se máme na co těšit.

          20. Seale, k těm Maďarům na Slovensku – ono to nebylo tak docela neviňoučké, jak si ještě vzpomenete – mám za to, že tam byl v 90. letech nějaký pokus vybavit maďarské menšiny v okolních státech maďarskými pasy (a tedy občanstvím), ostatně urputnost, s jakou Maďaři blokují (dle mne jinak velice rozumně, byť z problematických důvodů) ukrajinské pokusy o NATO kvůli (blbému) ukrajinskému vzdělávacímu zákonu, je příznačná.
            Že paní Angela tč. neví z které do které, je zjevné: je to zoufalé hlednání, co by jí tak mohlo přinést body a uklidnit viklavý kancléřský trůn, přičemž souhlas jedněch vyvolává nutně nasrknutost jiných.
            Když už je řeč té české vládě: Mezi námi – jaká a zejména čí vláda? Babišova nebo Zemanova? Že chtějí být protiuprchličtí, je logické – islámští imigranti jsou voličská mana, z níž rostou nejen „Kanimůrovci“. Všichni ti vámi jmenovné činitelé (Macron, Merkelová, Conte) mají imigrační malér v baráku pro nás dost nepředstavitelných rozměrů a poměrně nasrknuté domácí voličstvo, přičemž Conte je už přímým mluvčím těch nasrknutých Italů. A to už se tuším paní kancléřka nechala slyšet, že imigranti nemají žádné právo vybírat si cílové země (sic!). Nějak se nám ta lidská práva začínají neblaze relativizovat, tedy pokud nejde o země Blízkého Východu nebo zhovadilé Rusko…
            Co se pak té nejasné české vlády týče (je to děsná splácanina!), lid si zvolil – a tedy nechť se pánové od Hradu po Strakovku snaží a plní sliby voličům. Mají k dispozici V4 a mohli by získat i Rakousko (či naopak). No, potěš je pánbu.

          21. Hanku, nemá smysl, abychom se táhli dějinami až někam k příchodu Slovanů do střední Evropy a k odvěkému českoněmeckému „stýkání a potýkání“. Nicméně – a to považuji za poměrně neoddiskutovatelné – podíl českých Němců na vzniku II. WW je poměrně zásadní, stejně jako neochota spojenců hnout v tomto směru prstem, případně jím pohnout, až už bylo nenávratně pozdě. Naši drazí spoluobčané se dali vy- či zneužít k volbě, která se pak padla na jejich hlavy. Nářek nad tím, že fatální kolektivní nedostatek loyality měl pro ně o pár let později stejně fatální kolektivní důsledky, pořád cítím jako cosi značně nepatřičného.

          22. „záměrem bylo dosáhnout stavu, v němž by Německo nemohlo napříště rozvracet okolní státy prostřednictvím svých menšin. V německém případě se toho podařilo dosáhnout, v řadě jiných vítězných velmocenských států nikoli – Velkou Británií počínaje“

            A to ja bych rekl, ze dneska se jim podarilo uz mnohem vice- VB pocinaje, Nemeckem a Francii konce. A Svedsko bylo vzdy potencialni nemecky spojenec, tak to vzali taky, z jedne vody nacisto. Ted uz jsou schopni rozvracet tak maximalne sami sebe (a na koho dosahnou).

          23. Ten „fatální kolektivní nedostatek loyality“ měl i vnější příčiny. Například nepříliš rozumnou personální politiku státu při obsazování pracovních míst u státních organizací v pohraničí podle národnostního klíče. Nešlo jen o silové struktury (soudy, finanční stráž, četnictvo…); otázkou je, proč třeba i nižší místa u pošty nebo u dráhy dostávali přednostně Češi na úkor Němců jinak splňujících kvalifikační i jazykové předpoklady. Roztomilé doklady o tom lze najít například v povinně vedených pamětních knihách železničních stanic ČSD, které Národní archiv nedávno digitalizoval a zpřístupnil na internetu. Někteří přednostové stanic v německojazyčném pohraničí doslova jásali nad každým přijatým zaměstnancem české národnosti a s radostí referovali o růstu počtu českých obyvatel v místech jejich stanic. Na druhé straně je však nutno přiznat, že v některých 100% německojazyčných oblastech (příklad: Frýdlantsko) se u nezestátněných lokálek (kde ale ČSD udržovaly provoz na účet vlastníků a proto se muselo úřadovat česky) někteří němečtí zaměstnanci česky odmítali naučit a ještě třeba ani v roce 1925 neměli složené povinné jazykové zkoušky. A tahanice ohledně (ne)potřeby ovládat češtinu a používat české nápisy třeba u jablonecké elektrické malodráhy pokračovaly ještě i ve 30. letech.

            Nicméně podstatnější na vývoj postojů německých obyvatel pohraničí byl zřejmě dopad hospodářské krize 30. let. Podniky v pohraničí na ni doplatily víc než ve vnitrozemí a stát nebyl schopen (a možná ani příliš ochoten) účinně reagovat.

          24. „…nemá smysl, abychom se táhli dějinami až někam k příchodu Slovanů do střední Evropy a k odvěkému českoněmeckému stýkání a potýkání…“
            Jestliže považujeme WWI a WWII za jednu událost, měli bychom příčiny WWII hledat už někdy v 19. století. Samozřejmě, idiotský přístup vitězných mocností k poraženému Německu byl již rozebrán x-krát a jeho vliv na postoje Němců je neodkecatelný, ale hlubší příčiny WWII je dle mého názoru nutno hledat dále v minulosti, a to dost dlouho před Versailles.

          25. No, hanku, nebylo by tedy rozumnější sáhnout k příčinám až do období středověké kolonizace českého pohraničí? Přece někde tam příběh českých Němců začíná – a s ním i ty spory. Myslím, že oba víme, oč jde v tom (dnes už zcela umělém) sporu o odsun: Najít viníky v historicky dohledné době, vůči nimž by bylo možno prakticky vznést nějaké požadavky. Nacionalisté všech směrů R-U říše a císařství samo už opravdu nepřipadají v úvahu – co Češi můžeme nést odpovědnost jen za to, co jsme ovlivňovali co samostatný stát (tedy to století). Jistěže můžeme najít z časů samostatnosti kvanta všelikých větších či menších křivd a křivdiček – a podotkl bych, že hojně oboustranných naschválů, ale náckové a jejich českoněmečtí předchůdci z SdP to dotáhli až k onomu slavnému výroku pana zastupujícího protektora k zástupu svých věrných: Tento prostor (míněn protektorát) je německý a Čech tady nemá co pohledávat! No, dlouho to Reinhard nepřežil. Děkuji pánubohu, že si Beneš nenechal od Stalina vnutit nějaké to německé území, jak mu Josif nabízel, byť jistý V. Černý vrčel, že si měl vzít aspoň to Kladsko – a Horní Lužice by nám možná byla také vděčná – tedy tamní Srbové.
            Prostě to několikasetleté českoněmecké soužití definitivně zhaslo ne-li už Mnichovem, pak rozhodně 15.3.39, stejně jako zaniklo Východní Prusko či německé Pomořansko, které tak vroucně miloval s celým Danzigem Mistr Grass, jenž mu postavil náramný literární pomník.
            PS Když jsme u toho prvorepublikového četnictva – byl to jistý loyální četník německé národnosti nejspíše z Zwittau, kdo upozornil čs. úřady na neblahou činnost jistého pana Schindlera, který se převelice zajímal v žoldu Abwehru a možná už rovnou Sicherheitsdienstu o čs. opevňovací práce – a pan Schindler byl za to odsouzen do kriminálu, kam už nikdy nenastoupil, protože se holt situace změnila. Ale na toho četníka noví pánové nezapomněli – umlátili ho za to kdesi v Troppau. Vůbec tihle němečtí loyalisté byli první na forhontě – s nimi si to náckové vypořádali nejdřív. Josef P., starosta jedné východočeské horské obce (takto otec Heinricha P., stalingradského zajatce, o němž jsem tu vedl tuhle řeč) si pobyl aspoň v kriminále, což mu (a jeho famílii) zajistilo výjimku z odsunu a čs. občanství. Vlastní statek a polnosti si musel koupit znova, polnosti pak připadly státnímu statku, ale vlastní střecha nad hlavou mu zůstala až do smrti.

        2. „Pro Čechy a Moravu se v jiných statích uvádí číslo 122 tisíc mrtvých v důsledku nacistické perzekuce, z toho cca 80 tisíc obětí rasové čistky. Konečné číslo zahrnuje též mrtvé v důsledku Totaleinsatzu, padlé partyzány a oběti z řad bojovníků květnového povstání.
          Počet popravených se odhaduje na 10 tisíc, v koncentračních táborech pak zahynulo cca 20 tisíc lidí /mimo židovské a romské oběti/.“

          Tomu nějak nerozumím…vy jste rasistka?
          Je pravda, že tohle v tom článku opravdu nebylo, čísla-počty-názvy tam byly jiné. (=Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.)
          A ano, určitě se i musí lišit stať od statě, a i proto nemá moc smyslu počty obětí šermovat. Což vy ovšem děláte. Tj. to vaše lze pak číst takhle: „skutečně „českých obětí“ moc nebylo. Jen se zeptám, co třeba takový Karel Poláček, nebo František Zelenka, to jsou české, anebo židovské oběti? K těmto „se jménem“ si připočtěte spoustu dalších bezejmenných, to musí být teprve hrůza…do které příslušné kolonky pak koho správně vepsat, co?

          1. První číslo /320 tisíc/se týkalo celého Československa /myslím, že včetně Podkarpatské Rusi/, to druhé /122 tisíc/ pouze Čech a Moravy. Za to, že se tam uvádějí oběti holocaustu zvlášť, opravdu nenesu odpovědnost. Tuším, že to souvisí se snahou židovských badatelů evidovat své mrtvé odděleně, podobně jako dnešní historici počítají romské oběti.

          2. No ale tady výše se přece ptám vás. Nikoli židovských badatelů nebo dnešních historiků.

            Těch se ani zeptat nedá, ti se čtou. Třeba tenhle se tím zabývá podrobně a dlouhodobě – Detlef Brandes. Je normálně v databázi autorů i se seznamem knih tam vpravo dole
            https://www.databazeknih.cz/autori/detlef-brandes-34454
            Zatím poslední, z roku 2015, je to „Germanizovat a vysídlit. Nacistická národnostní politika v českých zemích.“

          4. To je sice zajímavé, protože to poněkud mění obligátní obraz nacistických záměrů s českým národem, ale uniká mi souvislost s faktem, že v některých statistikách se při výčtu ztrát v jednotlivých zemích uvádí počet obětí holocaustu zvlášť.

          5. Mimochodem, kdybych uvedla, že počet nacistických obětí v českých zemích byl 122 tisíc, že v koncentračních táborech zahynulo cca 100 tisíc lidí a 10 tisíc bylo popravených, připadalo by vám to korektnější, než když se zároveň specifikuje, kolik lidí z toho počtu zahubil zvrácený nacistický rasismus?

          6. Aha, takže nic, žádná odpověď. A přitom stačilo napsat třeba i „já vlastně nevím“…
            Vy ovšem určitě víte úplně všechno a ze všeho nejlíp vám jde opisování ze statistik a navrch pak předkládání jakýchsi neustálých kdyby…
            Sice nepoznáte, co s čím souvisí, ale zato uvádíte samá fakta, to se musí nechat.
            A tak dík.

          7. čtenářka: „…sice nepoznáte, co s čím souvisí…“
            Zatímco Vy jistě máte kulaté razítko na kritické myšlení…

          8. No, k tomu Brandesovi. Taková maličkost na doplnění z díla Heydrichova pokračovatele tuzemského původu, tentokrát ze srazu v Karlově Studánce z dubna 1944:

            Der Plan der Vertreibung und Vernichtung der Tschechen blieb jedoch weiterhin gültig. Ein solcher Plan wurde im April 1944 in Karlsbrunn von Reichsprotektor Karl Hermann Frank einem auserwählten Kreis von NSDAP-Funktionären vorgetragen:

            „Das Fernziel nationalsozialistischer Reichspolitik in Böhmen und Mähren muß auf die Wiedergewinnung des Bodens und der auf ihm siedelnden Menschen für das deutsche Volkstum und für die Reichsidee gerichtet sein. Um dies erreichen zu können, gibt es zwei Möglichkeiten: entweder A. die totale Aussiedlung der Tschechen aus Böhmen und Mähren in ein Gebiet außerhalb des Reiches oder B. bei Verbleiben des Großteils der Tschechen in Böhmen und Mähren die gleichzeitige Anwendung vielfältigster der Assimilation und Umvolkung dienenden Methoden nach einem X-Jahresplan. Dabei können drei Grundlinien verfolgt werden: 1. Die Umvolkung der rassisch geeigneten, also blutmäßig für uns erwünschten Tschechen. 2. Die Aussiedlung von rassisch unverdaulichen Tschechen und aller destruktiven Elemente der reichsfeindlichen Intelligenzschicht. 3. Die Neubesiedlung dadurch frei gewordenen Raumes mit frischem Blut.“

          9. hank- „Zatímco Vy jistě máte kulaté razítko na kritické myšlení…“
            Nemám.
            Když jste ale z toho, co jsem napsala tresen vybral „…sice nepoznáte, co s čím souvisí…“, tak mě napadá, jestli se vás zrovna tohle nějak nedotklo. Kvůli tomu, co jsem připsala k vašemu pocitu ohledně českého udavačství (či rovnou české udavačské povahy) pod odkazem na retribuce. Tedy že by vás moje -možná pro vás příliš razantní- vyjádření (že bych to do souvislosti s českou povahou rozhodně nedávala) mohlo nějak ranit, tomu nevěřím. Ani jsem to nepředpokládala, ani to nebylo mým umyslem.
            Takže…
            Nehledě na to, že co jsem tam napsala, ba i jak jsem to napsala, na tom nic špatného není. Klidně to napíšu ještě jednou: chování lidí za retribucí a chování lidí za stalinských čistek nesouvisí s nějakými jejich „národními povahami“.
            A jestli vás to nějak dorazí…
            No já když jsem to vaše tady výše četla, tak to jsem měla teda opravdu divný pocit.

          10. Mě jste se nedotkla ani náhodou. Stejně tak se nehodlám nějak vehementně zastávat třešně, už tady taky dostkrát předvedla absenci téhož, tj. kritického myšlení. Jen jsem chtěl reagovat na Váš způsob argumentace ad hominem.

          11. Mno, čtenářko, pokud byly ony oběti původně československými občany, jak že v drtivé většině byly, všichni ti mrtví tedy patří mezi čs. ztráty – bez ohledu na etnické či rasové diference. Směle k nim můžeme započítat i nacistické oběti z řad českých Němců, kteří přistoupili k aktivní spolupráci s čs. republikou a jejími orgány. Diferenčním znakem ostatního čs. obyvatelstva německé národnosti byla okolnost jejich souhlasu s připojením ke Třetí říši.

          12. To je hezky přehledné, XY. Zajímavé na tom je, že ve větě, kterou jsem tam výš z toho článku citovala, tak tam nahradili ty původní (československé) občany slovem obyvatelé.
            Tresen to předtím sama opravila na čs.občany, leč Němce z těchto řad hned jaksi plošně sama vyjmula. A tak jestli jste to výše neměl adresovat právě jí. To by pak byla přece jen větší jistota, že si to přečte. Nynčko se lze jen dále obávat, že jí to opět unikne. A to jen z toho důvodu, že jí to nikdo neřekl.

            Ještě k té citované větě: tak na tu jsem v naprosto totožném znění narazila i jinde. Vlastně na celé ty dva poslední odstavce, co byly v tom článku – výrobcem je ČTK- tyhle formulace pak všichni zřejmě přebírají. A zajímavé navíc je, že místo občanů se tam sice píše o těch obyvatelích, ale současně o tehdejším Československu. Stejně leháro mohli napsat, že zahynulo tolik a tolik obyvatel bývalého Československa. Ale to by čtenáře mohlo třeba mást…
            A já se v tom třeba zas moc nimrám… jenomže on ten text- ty formulace-výrazy z dílny ČTK… v článku uvádějícím přehled českých reakcí právě na ty Merkelové slova… Ono to celé pak vyznívá… ani ne snad tendenčně, jako spíš akorát (a hloupě) vlezdoprdelsky. Takhle nějak to asi tedy vypadá, když je sedmá velmoc v akci. U nás se jim tuším říká, nebo aspoň kdysi říkalo: hlídací psi demokracie.

          13. No, já jsem sama nic nevyjmula, protože jsem ta čísla opsala z různých článků, které se zabývaly počtem obětí II.WW, a které na to šly různou metodikou. Některé započítávaly oběti bombardování, jiné je vynechávaly, a tak podobně.
            Jestli diferenčním znakem, kam započítat mrtvé Němce, byl jejich souhlas s připojením k říši, pak se jich asi jednotlivě ptali. Než zahynuli.
            Je to zkrátka naveskrz vachrlaté. Jediné, na čem je možné se dohodnout, že to byla hrozná doba.
            Nejste náhodou Míša, čtenářko?

          14. Vyjmula nevyjmula, opsala neopsala, všichni zahynuli…
            Jsem teď čtenářka… když mám čas a chuť, tak spíš jen tak čtu. Pak vlezu k Tribunovi, protože Merkelová to tedy hodně přepískla, a už mám v zádech tresen :))
            Slova Merkelové ani ji samotnou zjevně nejde zpochybnit, protože.

            Jestli je něco vachrlaté, tak tohle
            „Jestli diferenčním znakem, kam započítat mrtvé Němce, byl jejich souhlas s připojením k říši, pak se jich asi jednotlivě ptali. Než zahynuli.“
            XY to tady výše napsal jasně – ne všichni čs. Němci sdíleli ono „Heim ins Reich“
            https://cs.wikipedia.org/wiki/Heim_ins_Reich
            Zmiňuje to i ten Brandes, na jehož knihy jsem dala ten odkaz, u všech jsou anotace. Jedna se zabývá i sudetskými Němci, a to i těmi obyčejnými lidmi, „…jejichž názory se mnohdy od radikálních nacionalistů lišily, ve svém důsledku však nedokázali zabránit eskalaci napětí…“ . Je tam toho zkrátka víc. Včetně té poslední, na kterou jsem upozornila, „Germanizovat a vysídlit“. U té zrovna je anotace hodně dlouhá, tady kousek z jejího závěru:

            „Pečlivě vytvářená mozaika, složená z nesčetných archivně podložených faktů, mezi jiným jasně ukazuje, že nelze zpochybňovat dlouhodobé nacistické záměry, mířící k násilné „rasové“ selekci a následné asimilaci většiny českého obyvatelstva. Autor rovněž na základě studia nacistické germanizační politiky přesvědčivě dovozuje, že tyto snahy zavdaly československé exilové vládě důvody k pozdějšímu odsunu německého obyvatelstva. Rovněž orientaci na SSSR pak shledávala exilová vláda méně nebezpečnou než germanizační záměry okupační správy.“

            Jako historik uznávaný jak z české, tak z německé strany to asi nebude žádný blbec, natož podjatý. A něco říká v tom rozhovoru, něco píše v těch knihách. Ty odmávneš tím, že “ to poněkud mění obligátní obraz nacistických záměrů s českým národem…“
            Tak to nejspíš ten tvůj, ne?
            Ale co si z toho pak vybrat, když -a teď to vezmu obecně- když někdo takhle reaguje… že ho to vlastně ani nezajímá, tj. bere debaty spíš povrchně, nebo celou dobu chce prosadit jen jakousi jedinou pravdu, nebo… nebo co vlastně? Třeba dodat jakési „superpřesné počty mrtvých“, a dokonce i podle rasového a etnického rozlišení? Možná jo.
            No a ano, jak psáno, Češi prý většinově „rasově vyhovovali“, a samozřejmě nejen proto, že „vyhovovali“, pak nakonec, coby národ s vlastní řečí, dějinami i kulturou ten nacismus přežili. Dokonce na území, kde se narodili jejich předci. Co se stát mělo, to se prostě nestalo. Což je jistě dobře, leč zároveň zjevně jaksi špatně, přinejmenším v takových debatách, či s takovými diskutéry. Tam to akorát jen vynikne zřetelněji, ten paradox, tedy že holt živí proti mrtvým šanci nemají. Člověk si to pak samozřejmě může přebrat jakkoli, nakonec všichni jednou umřeme, tedy to tak je.
            Jenomže…

          15. A co se potřeby jakéhosi „správného dnešního postoje“ k odsunu týká,
            tak dřív jsem si říkala, že se to asi bere nějak tak, že ohledně nacismu se u náš všechno nějak „o(d)kecalo“ za komunistů, a tak se dnešní čeští intelektuálové zaobírají spíš jen zas křivdami na Němcích z české strany.
            Už si to neříkám.
            Na to je to moc jednostranné. Když se nebere současně v úvahu příčina a následek, tak takové ty intelktuálské řeči těch všech „dodušemluvců“ působí akorát jak apel jakési morální inkvizice: aby si „národ“ uvědomil, že taky zhřešil. Tím se pak pro budoucnost zřejmě nějak očistí-zlepší či co.
            Kupodivu s tím nepřicházejí národovci, ale lidé veskrze proevropští, moderní, kterým slovo národ ani nejde z pusy. Národ=Češi. A povznašeči vědí, že tihle Češi jsou mravů nízkých, male zaprdění, uzavření, sobečtí, vinu si nepřipouštějící.
            Očišťovat se- ty tomu říkáš „poučit se“ – se mají ovšem lidé, kteří se ničeho nedopustili – jestli tohle není vynucování kolektivní viny, navíc za hříchy předků, tak už nevím. Navíc, dnešním Němcům nacismus – jejich předky taky nepředhazujeme. Tedy já ne a ty taky ne.

          17. Když napíšu, že ta Brandesova práce poněkud mění obligátní obraz o nacistických záměrech, co s českým národem, pak tím myslím obraz „buďto vyhubit hned po Židech anebo v lepším případě vyvézt na Sibiř“.
            A povznašeči vědí, že tihle Češi jsou mravů nízkých, male zaprdění, uzavření, sobečtí, vinu si nepřipouštějící…
            Nevím, co povznašeči, já v reálu takových divných Čechů moc neznám, tak jednoho nebo dva. S výhradou. Zato na netu jako by se množili geometrickou řadou. Že by se takoví dali povznést? To snad nedoufá nikdo.
            Mě namísto povznášení docela baví, když takové typy občas pořádně namíchnu.

          18. Diskuse pod Šmídovými texty /od počátku je kvituju s povděkem/ je hezká ilustrace, jak ony typy reagují na poctivou snahu dát dohromady objektivní přehled.
            Je Šmíd podle vás povznašeč, když se v úvodu vyslovuje o české provincionální mentalitě, která se většinově nezajímá o to, co se děje za našimi humny, a tudíž má zkreslenou, ne-li vůbec žádnou představu o životě našich sousedů a o proměnách Německa po roce 1945?

          19. Kategorie typu „povznašeč“ vůbec neberu jako předmět jakékoli diskuse. Většina lidí je používá jako nadávky (podobně jako „neomarxista“, „dobroser“, vítač“…) a jediný rozumný způsob, jak s nimi zacházet, je ignorovat je.

            Jinak Šmíd je především novinář, publicista, mediální teoretik a taky pedagog a popularizátor, takže má a musí mít samozřejmě jiný přístup než profesionální historici. Ale přesně tento typ lidí nadto vybavených kritickým myšlením tady zoufale chybí, a to s nejen ve vztahu k nejnovější historii. Jestli tohle je náplní vašeho pojmu „povznašeč“, tak o tom můžeme diskutovat.

            Viz též osobní stránky Milana Šmída:
            http://www.louc.cz

          20. Vlákno je dlouhé a nepřehledné, není moc jasné, kdo na koho reaguje.
            Já například jsem mířila na čtenářku Míšu, protože to ona sem vnesla termín „povznašeč“.
            Je tedy pravděpodobné, že i vy, Hanku, se obracíte na ni.

          21. K neomarxismu teď napsal trefný článek Petr Bittner: http://denikreferendum.cz/clanek/27932-pout-bajneho-neomarxismu-ceskym-slovnikem
            Je fakt s podivem, kolik lidí dokáže papouškovat nějaký rádobytermín, aniž by si lámalo hlavu s tím, kde se vlastně vzal a co vyjadřuje, resp. nevyjadřuje. „Povznašeč“ je v podstatě starý známý „flagelant“, který věří, že sebebičováním se jaksi povzneseme. Teď naposledy si tuhle roli střihl v Lidovkách i profesor historie Rychlík. V dopisu redakci poděkoval Petrušce Šustrové za názor, že místo odsunu bychom měli hovořit o vyhnání sudetských Němců. Zkrátka, abychom český eufemismus nahradili emotivním idiomem, který pochází ze sudetoněmeckého prostředí. Ať se na mě tedy pan profesor nezlobí, ale od vědce bych spíš čekal, že v tomto případě bude prosazovat termín nucené vysídlení.

          22. problém je, že ti, co dnes míní nadávku neomarxista – jako „komunista“, „marxleninista“ nebo adorant „třídního boje“ či snad „rusofil“ – je asi tak na omylu, jako když se dnešní dialektický materialista odvolává na „tradice a identitu“, patriarchální nadvládu machismu“, tedy vzývá genderové stereotypy, nanejvýš akceptující progresivitu v zaměstnanost žen nahnáním jich do pozic jeřábnic a fakt, že jesle a socializace dětí ve státních indoktrinačních ideologických ústavech neměla pracovně emancipovat ženy od stereotypu péče o děti /ty byly stejně dopoledne ve školce/ takže de facto se jednalo zase jen o vyšší efektivitu péče/posluhy mužovi z pozice „funkce“ ženy v domácnosti (heh:-) upradem na na dopolední dělnici a odpolední služku:-).

            Toto vše je tedy jen a prostě jen fatálním dokladem nevzdělanosti v oboru sociálních věd, politologie a případně i sociální antropologie našich „železných dědků“ a dokazuje, že fachidiotismus technického zaměření proletářských průmyslových lidsko-robotických pracovních zdrojů z dob socialismu – je hluboce zakořeněn ve všech postkomunistických zemích, kde si ti hlupáci s dělnickou přípravkou mysleli, že porazí kapitalismus nadprodukcí „mírové oceli“ a že životní úroveň obyvatelů panelových megasídlišť se rapidně zvýší vývozem investičních celků BAASistickým teroristům za pět prstů (tedy na věčnou deficitní oplátku:-)

            Jinak doporučil bych aby se dotyční seznámili s dnešními „neomarxisty“, co ještě žijí, např. s takovým Danielem Cohn Benditem nebo Joschkou Fischerem, poněkud mladší Federicou Mogherini, a „vyléčenými“ italskými soft-komunisty – Giulianem Amatou nebo reformním komunistou Massimem D´Alemou – jestli to byly bojovníci proti trhu a kapitalismu, anebo spíše za práva menšin, rovnost znevýhodněných sociálních skupin, jestli neprosazovali namísto zvýšení daní a sociálních dávek spíše pozitivní diskriminaci těch, kterých startovní čára byla posunuta dozadu díky sociální resp. rasové či kulturní vyloučenosti. Dnešní postkomunisté společně s fašisty horují spíše pro omezení dávek pro nemakačenka (barevná a migrantská).

            Avantgardní (panelákoví) ještěři nevědoucí, že Fromm a Marcuse měli třídní boj asi stejně za překonaný jako „kulturní křesťanskou identitu“ za hodnotový „kategorický imperativ“ jako měl nebožtík Kant. Ovšem nepřekonal to podle nich rozhodně vulgární Marxův materialismus a platforma dnes NEEXISTUJÍCÍ „pracovní hodnoty“ ale Max Weber ve svém dílem „Politika jako povolání“.

            Natožpak aby falešné a vysněné „teorie pracovní hodnoty“. dnes je to už vyvrácená teorie a to ne jinou teorií ale tvrdou praxí:-)

            Takže vychází ve známost, že práce průmyslového proletariátu je málo hodnotná, místy nadbytečná až překážející a nevytvářející žádnou relevantní přiměřenou – FINANČNÍ(!) hodnotu – ale spíše jen scholasticko-dogmatickou ideu důležitosti proletářů ve společenské dělbě práce:-) a v tomto si tak krásně důchodci s VUMLem notují s holohlavci z Krupky a Ústí, že bych se zase opakoval, že dnes už extrémní levice ve své dřívější podobě Rudých Brigád a RAF vůbec neexistuje, ale spojila se s národovci, bigotními konzervativci a identitaristy – a levicovost mají snad jen v „národním“ přerozdělování a státní „soběstačností“ díky podpoře místních oligarchů – což je archetyp klasického italského sociálního fašismu – socialistického státně-buržoasního korporativismu, pod vedením Gosudára/Duceho/Führera.

            Doporučuji si osvětlit s tímto související pojem postmodernismus – což je typickým projevem „neomarxismu“ 60.a 70.let – kdy je pojem „pravda“ redukován na technický či fyzikální pokus, který má potvrdit platnost normativu nějaké hodnoty či rešení(rovnováhy) rovnice – ale nikoli že by byl definicí společenského, etického či právně normotvorného úzu na tom, co je spíše „správné“ než dogmatu , eh, pojmu „pravdy“.

          23. Slovo povznašeči mi vlezlo do klávesnice úplně samo, a to coby výraz čistě popisný. Vnímat ho okamžitě jako nadávku může samozřejmě kdo chce, s tím se nedá asi nic dělat.
            Pro povznašeče je typické, že se z národa, který chtějí povznést, jaksi automaticky vydělují. No a jestli se Šmíd hned „v úvodu vyslovuje o české provincionální mentalitě, která se většinově nezajímá o to, co se děje za našimi humny, a tudíž má zkreslenou, ne-li vůbec žádnou představu o životě našich sousedů a o proměnách Německa po roce 1945 “ , tak se jako povznašeč jistě projevuje.
            A rád onu správnou představu o životě našich sousedů a o proměnách Německa po roce 1945 lidem tedy nakreslí. Či jim ji překreslí. Není to tedy flagelant, nijak se nebičuje, ani nebičuje druhé. A jistě se liší třeba od takového Tomáše Krystlíka
            https://cs.wikiquote.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Krystl%C3%ADk , ten tedy povznašečem není zcela určitě.

            To byla taková moje samomluva ohledně těch rádobytermínů.
            Jo ale odkaz na glosy.info byl fajn. Na ty stránky jsem kdysi párkrát narazila, pak se mi někam ztratily, a teď se zase našly.

          24. Pokud Šmíd píše o provincionalismu, který se nezajímá o to, co se děje za hranicemi, tak mě to nijak nevzrušuje, protože takhle se chová většina obyvatelstva snad ve všech zemích. Na povznašeče máte copyright, ale to, že se vydělují z národa, je spíš problém pozorovatele. Oni si totiž ve skutečnosti přejí, abyste se povznesli spolu s nimi. I když nepoužívají slovo národ, tak v této kategorii také uvažují, resp. často přímo adresně moralizují o Češích nebo české společnosti. V podstatě se jedná o hodně starou literární disciplínu, která se v různých dobách s různou intenzitou věnovala zkoumání tzv. národní povahy. Kdysi dávno na toto téma napsal hodně zajímavý článek Antonín Měštan, který si povšiml, že je v tom kus atavistické představy o očištění a pozvednutí.

          25. čtenářka: „Pro povznašeče je typické, že se z národa, který chtějí povznést, jaksi automaticky vydělují. No a jestli se Šmíd hned „v úvodu vyslovuje o české provincionální mentalitě, která se většinově nezajímá o to, co se děje za našimi humny, a tudíž má zkreslenou, ne-li vůbec žádnou představu o životě našich sousedů a o proměnách Německa po roce 1945 “ , tak se jako povznašeč jistě projevuje.“

            Aha. Takže přece jen nálepka. Když se někdo snaží něco někomu vysvětlit a zároveň si dovolí a priori dát najevo, že se jeho publikum mýlí a že jeho omyl chce uvést na pravou míru, tak se vyděluje?

            Možný opačný přístup: „Ano, máte jistě ze svého hlediska kus pravdy, ale…“ Tohle je jeden z postmoderních vyjednávacích triků, které se prodejci učí v kursech základů vyjednávání. (Možná by byl užitečný i pro politiky, tedy kdyby neklesli až tak hluboko, že už neovládají ani marketingové manipulativní techniky.) Nicméně považujete za užitečné při snahách o popularizaci vědeckého přístupu v médiích používat obchodnických triků?

            A nemá třeba ten Šmíd kus pravdy v tom, že se Pepa Kobliha o dění za kopečky většinou nezajímá? A poukazovat na to je z morálního hlediska nepřípustné? Nebo jestli je to přípustné, jakou formou by se na to mělo poukazovat, aby se Pepa Kobliha náhodou neurazil a aby si „povznašeč“ nevysloužil tuto nebo jakoukoli jinou dehonestující nálepku? Ono totiž takové nálepkování většinou znamená okamžitou ztrátu zájmu publika o to, co ti onálepkovaní vlastně chtěli říct, nehledě na to, jestli ty nálepky dostali právem. A oni je většinou dostávají proto, aby byli někým umlčeni. Skoro vždycky někým, kdo má v úmyslu cokoli jiného než hledat a veřejně říkat pravdu. A jakmile je dostanou, pak už se najde dostatek užitečných idiotů, kteří je papouškují, aniž by věděli, o čem je vlastně řeč… Je to velice účinný způsob, jak někoho veřejně zlikvidovat.

          26. „že se (povznašeči) vydělují z národa, je spíš problém pozorovatele. Oni si totiž ve skutečnosti přejí, abyste se povznesli spolu s nimi. “
            Proč problém. Chtějí, abychom se povznesli spolu s nimi – tedy jsme pro ně jakýmsi objektem. A proto najednou „má“ Milan Šmíd své spoluobčany a Petruška Šustrová zas českou společnost. No a jak vidno, Petrušce se, z její bubliny mimo českou společnost, podařilo povznést třeba toho profesora Rychlíka. U lidí, komentátorů pod svým textem, tam takové štěstí neměla.

            K Rychlíkovi můžu přidat ještě Rychlíkovou. Četla jsem od ní tady jakýsi odkazovaný článek, a přitom si říkala, že od levicové aktivistky bych čekala úplně jinou reakci. Tedy když má tu možnost, uveřejňovat své názory -tuším v mainstreamovém irozhlasu či kde. Apolena není sice z téhle Rychlíkovic rodiny, leč rychlé (protože správné?) reakce na situaci, ty mají nejspíš společné.

          27. „…že od levicové aktivistky bych čekala úplně jinou reakci…“
            „…když má tu možnost, uveřejňovat své názory…“
            „…není sice z téhle Rychlíkovic rodiny…“
            Hned tři argumentační fauly v jednom odstavečku. A přitom jsem se nedozvěděl – a velice rád bych si Vaše argumenty přečetl – ani co dotyčná napsala ani věcné důvody, proč s ní nesouhlasíte…

          28. hank „…aby se Pepa Kobliha náhodou neurazil a aby si „povznašeč“ nevysloužil tuto nebo jakoukoli jinou dehonestující nálepku.“
            No však to je právě to, dá se vůbec něco napsat nebo říct? Z obyčejného slova povznašeči, které mě při psaní prostě napadlo, je jednou nadávka, pak nálepka, pak i dehonestující nálepka, málem drama na tři dějství.
            A když napíšu, že Šmíd se jako povznašeč projevuje, to přece neznamená, že ho lidi nečtou. Určitě mi nechcete podsouvat, že bych ho( jeho práci-blog) tím nějak chtěla znemožnit. Na případný nesouhlas či různá doplnění tam má své komentátory, a jako veřejný bloger to musí i očekávat. Navíc na aktuálně tuším funguje cenzor, tedy nějak nepohodlné či zbytečně útočné komentáře se mažou, nebo aspoň kdysi se mazaly. Ale každý takový bloger tam má své stálé čtenáře, takže…

            No a ten Pepa Kobliha… tak jestli se Pepa Kobliha dle Šmída o dění za kopečky nezajímá, proč by se měl zajímat o to, co píše kdesi na blogu Milan Šmíd?
            A ten zas chce zkrátka dělat jakousi osvětu… sepsal tam i průvodce k pochopení vyhnaneckého projevu Merkelové. Tak nějak lidsky působivé pro mě bylo to, jak před koncem uvádí, co si o tom myslí on sám:
            http://www.louc.cz/01/660308a.html
            Napsal to v roce 1996 a doplnil pak v roce 2002.

          29. čtenářka: Děkuji. Ten odkazovaný Šmídův článek znám.

            Koneckonců každý filtrujeme svůj pohled na nedávnou osobně zažitou historii přes síto svých vlastních zkušeností a zážitků. Já taky. Rodina mé matky byla smíšená a její část byla v r. 1946 odsunuta; přitom se do odsunu dostali i někteří Češi, zatímco někteří Němci tady naopak mohli zůstat. Možná i proto se dokázaly obě její části při občasných setkáních (která byla umožněna až od r. 1967) shodnout na společných názorech na spoustu věcí. A mj. i pod vlivem těchto diskusí se snažím ve věci česko-německých vztahů spíš hledat to společné než své postoje hrotit na kteroukoli stranu. (Na rozdíl od některých z těch lidí, které Šmíd cituje.)

          30. Ad problém pozorovatele: Tak si, čtenářko, to slovo „problém“ nahraďte obratem „sdbjektivní dojem“ a bude vám hned jasné, jak jsem to myslel. Byla to to jrnom reakce na vaše tvrzení, že tito lidé se z národa „jaksi automaticky vydělují“. Žádné národní společenství není homogenní a oni zkrátka patří k jiné „bublině“, než je ta vaše.
            Ad Rychlíková: Nevím, co konkrétně myslíte. Rychlíková je novinářka, takže mi příjde v pořádku, když reaguje na to, co se právě děje.

  16. No nic. Asi bude nejlepší místo rozpoutávání a udržování flamewaru zkusit historiky:

    http://literarky.cz/civilizace/89-civilizace/8446-sudety-konec-libovle-historik
    http://literarky.cz/civilizace/89-civilizace/8574-sudety-konec-libovle-historik-ii-ast-dokoneni

    a pak ještě článek Evy Hahnové v časopise Soudobé dějiny 4/2014, str. 125 – lze stáhnout jako pdf odtud
    http://www.usd.cas.cz/casopis/soudobe-dejiny-4-2014/

    To vše k zatím nedokončenému projektu historiků von Arburga a Staňka Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951. Konečně se někdo snaží o objektivnější pohled, podložený historickými dokumenty. Zřejmě i proto se do Hahnové i do von Arburga svého času mohutně naváželi někteří čeští i němečtí historici a publicisté. Naprosto absurdní mi v tomto ohledu připadá poznámka v seznamu sponzorů projektu, že dvě nadace ho podpořily, ale nechtějí být jmenovány… Ještě absurdnější je potom fakt, že kvůli postoji oficiálních vědeckých struktur na obou stranách (projeveném v Česku nezájmem, v Bavorsku aktivním házením klacků pod nohy) museli autoři část nákladů spojených s realizací projektu financovat ze svého… Až sem jsme to dopracovali 29 let po převratě s realizací té slavné svobody slova, která byla jedním z hlavních požadavků protagonistů i publika událostí r. 1989.

    Aspoň kousek z článku Evy Hahnové:

    „Československá vláda převzala na konci války kontrolu nad územím rozbitého státu, aniž by měla k dispozici běžné orgány státní a veřejné správy, a proto nenese zodpovědnost za poměry, ve kterých se německé obyvatelstvo ocitlo. Hlavní příčinou
    jeho problémů bylo v prvních poválečných měsících správní vakuum a chaos zanechaný nacistickým režimem. V české veřejnosti všeobecně akceptovaný vládní projekt retribucí, majetkových konfiskací a vysídlení zkomplikoval dané problémy obnovy
    státního pořádku a tehdy běžná rétorika veřejného diskurzu ztěžovala jejich řešení. Násilnosti takzvaných excesů a nehumánní zacházení s takzvaným státně nespolehlivým obyvatelstvem vcelku nikdo neschvaloval, spíše se naopak stávaly v rozmanitých formách předmětem kritiky, a to nejen v zahraničí, nýbrž i v české společnosti, a v relativně krátkém období byly odstraněny.
    Nová edice však stojí v cestě i jakýmkoli pokusům o bagatelizování poválečných problémů a nehumánnosti i nerozumnosti přesidlovacího projektu… Po zpřístupnění nových dokumentů již nelze seriózně vznášet kolektivní obžaloby českého národa. Místo toho je záhodno věnovat další badatelskou pozornost různorodosti českých reakcí na tehdejší problémy Němců, nemoudré veřejné rétorice a rozborům otázek, co a jak kdo činil a nečinil vzhledem k obnově pořádku. Ohledně dnes módních debat o takzvaném vyrovnávání s minulostí ve smyslu kolektivistických obviňování a omluv národů se na stránkách edice dozvídáme, že za obtížné podmínky v poválečném Československu Češi nebyli zodpovědní, za provedení přesidlovacího projektu byli spoluodpovědní a že zodpovědnost za spáchané zločiny lze hledat pouze u jejich pachatelů, zatímco československé vládě se již během několika měsíců podařilo zajistit veřejný pořádek. S nacismem nemají poměry v poválečném Československu nic společného, protože nacistická vláda v Německu rozbila svévolně demokratickou výmarskou, rakouskou a československou republiku, rozpoutala expanzionistickou válku a zničila veškerý státní pořádek, zejména ve východní části Evropy, kde se navíc
    dopustila historicky ojedinělých zločinů, nesrovnatelných se zločiny, k nimž došlo v prvních poválečných měsících v Československu.“

    Tož tak. Těžko k tomu ještě něco dodávat.

  17. Ještě tři odkazy:
    http://jaroslavkvapil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=478939
    http://jaroslavkvapil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=479020
    http://jaroslavkvapil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=479049

    Autorem dobře napsaného třídílného článku z roku 2015, který sumarizuje diskusi o Benešových dekretech v letech 2002 – 4 před naším vstupem do EU, je blogger, bývalý profesionální novinář Jaroslav Kvapil. Autor cituje názory několika zahraničních historiků, za řeč stojí zmínka o vývoji názorů v Rakousku.

    1. A jeden tehdejší komentář pod článkem:

      „Vysídlování za hranice bylo věcí čs. armády, která spustila na pokyn vlády (se souhlasem prezidenta) masivní vyhošťovací transporty ihned po získání (zřejmě ústního) souhlasu SSSR dávno před Postupimí někdy začátkem června. A i po zveřejnění Postupimské deklarace čs. vláda druhý den na svém zasedání (přes výzvu k okamžitému pozastavení vysídlování ve XII. článku) vyzvala k pokračování transportů. Právě předložení jasných důkazů o vědomé a cílené činnosti čs. státu při divokém odsunu po celý rok 1945 je myslím značným posunem i vůči určitým dřívějším stanoviskům, která z divokého odsunu vinila RG či partyzány, přičemž hlavní strůjce (vládu/prezidenta/armádu) de facto nechávala stranou.“

      Jen bych k tomu dodal, že „pochod smrti“ z Brna do Pohořelic proběhl ještě v režii RG.

  18. Alena Zemančíková v dnešním (25. 06.) Deníku Referendum:
    „Nespravedlnost, kterou různé skupiny obyvatel pociťují, spočívá víc ve velmocenské praxi přesouvat národy a skupiny obyvatelstva podle politických cílů než v dílčích aktech národnostní nesnášenlivosti. Ta se každodenním soužitím v mírových podmínkách dá prakticky překonat. Pod mezinárodními smlouvami ovšem bývají podepsáni představitelé národů, kterých se to netýká. A na to taky nesmíme zapomínat.“
    Odkaz: http://denikreferendum.cz/clanek/27862-moralni-a-politicka-neomluvitelnost

  19. Marie Heřmanová v dnešním (25. 06.) A2larmu:
    „…migrace se nedá zastavit… je zcela evidentní, že sebekrutější opatření není krutější než důvody, které lidi nutí opouštět domov. Pokud by pro lidi…existovala jiná šance než ta, která je může stát život a rodinu, nikdy by neriskovali že nepřežijí cestu nebo že se jejich nejbližším něco stane. Ale z jejich pohledu jiná možnost neexistuje. Můžeme rozdělovat rodiny, potápět lodě i střílet do lidí na hranicích – ale dokud budou podmínky lidí narozených na špatné straně zeměkoule o tolik horší než naše, migraci nezastavíme. Jenom to bude čím dál víc lidí stát život.“
    Odkaz: https://a2larm.cz/2018/06/proc-nemuzeme-zastavit-migraci/
    (Autorka je publicistka a sociální antropoložka; má praxi jako sociální pracovnice pomáhající hispánským přistěhovalcům v Miami na Floridě v USA, prováděla terénní výzkum i v Mexiku.)

    1. Trumpík převzal česká klecová lůžka a zjevně četl scénář Renčova filmu „Requiem pro panenku“:-) Je vždy s podivem, jak musí trpět lidé, žijící v lepší společnosti salonních buržoustů kteří si platí jejich, ech, „služby“, a jakou musí mít takovou nervovou odolnost nezařvat s nenávistí zkřivenou tváří třeba na Münsterplatzu z plna hrdla na celé kolo – „střílet konečně ty negry a čmoudy už v jejich pobřežních vodách!!“ protože tak silně exaltovaná potřeba je výlevat si srdéčko na anonymní chatu s představami které nejenže jsou společenským „false“ ale jsou i trvalým vyloučením ze salonfahig společnosti, navíc jsou v mnoha pohledech i trestné.

      Nebo jen šílené, jako tvrzení, že „silný pokrok industrializace v 30.letech v SSSR nebyl vykoupen represemi na civilním obyvatelstvu“

      anebo že „s fašismem není problém, že jeho kořeny sahají do dob revoluce v SSSR a jeho převzaté myšlenky snoubí kolektiviní pojetí ekonomiky ve prospěch národních zájmů s myšlenkou silného národniho stáru“. Toto je volná interpretace, ale autor se v něm jistě sám dobře pozná, dokonce přiznává že SSSR byl v podstatě fašistický stát a že to tak bylo dobře.

      Není třeba říkat kdo je autor těchto bizarních vět.

      Je pak ale úplně jedno, jestli někdo hledá hoaxy a sdílí nenávist na White media anebo jen má info z bulváru typu Express jako níže embéčko:-)

      Pravdou je že výše uvedené výroky snad trumfnul jen tento

      „Jenže v takovém případě je nutné prezidenta sledovat vlastníma očima a ušima, nikoli pouze zprostředkovaně, skrze média jež mají tendence ho v očích veřejnosti zesměšnit či něco horšího.
      Já ho sleduji pravidelně v pořadu „Týden s prezidentem“. Ze způsobu jak jsou mu otázky pokládány i z jeho reakcí je zřejmé že nejde o pořad režírovaný a vysoce pravděpodobné že ani ty otázky nezná dopředu. No a vidím člověka který dokáže reagovat bezprostředně, bez trapných emocí, bez jakýchkoli písemných podkladů, plynule a s rozmyslem, odpověďmi které mají hlavu a patu a jsou srozumitelné každému kdo netrpí nějakým mentálním postižením.“

      V celé novodobé historii snad může konkurovat jen tento

      „Máme ho rádi, samozřejmě ne pro jeho politiku, která nám připadá velmi špatná. Ale vzhledem k tomu, že je to vážně smýšlející, upřímný člověk, který neusiluje o něco pro sebe, ale celým srdcem se snaží vybudovat novou vládu. Je nesmírně upřímný, z jednoho kusu, a my obdivujeme jeho poctivost a oddanost.“

      Zakladatel sociologie vědění Karl Mannheim se ženou Juliskou v nucené emigraci v Londýně o Adolfu Hitlerovi, 1934

      Pro mne je v 21.století s podivem že přeci lidé už nevěří na čarodějnice, tak jak mohou věřit na recepty Stalina anebo Musolliniho?

      Takže pak stojí za kolik lito lidé tyhle bludy píší? Anebo jsou to již bezmocní senioři, co na ně jejich „úspěšné“ děti kašlou a oni si takto vynucují pozornost a sociální kontakt, které v panelovém postkomunistickém ghettu tak zoufale postrádají?

    2. Ano, Evropa s dekadentni lehkosti sobe vlastni pacha dalsi genocidu na (predevsim) africkem obyvatelstvu a je velmi smutne, muset tomu prihlizet. Odchzeji ti nejschopnejsi a cim vice jich odejde, tim hure se v domacich zemich budou zbyli obyvatele mit. A pritom ma Evropa vice nezli dost zdroju na to, pomoci v domovskych zemich uprchliku obnovit slusny zivot.

    1. Prehledne v bodech je to shrnuto na Valce:
      https://www.valka.cz/11694-Morgenthauuv-plan-na-povalecne-usporadani-Nemecka
      Vzhledem k anglosaske afinite k socialnimu inzenyrstvi….

      Soucasna situace je totiz nämlich stejna, jako pred WWI a i WWII. Nemecko slape a diky mzdovemu dumpingu a podhodnocene marce (DM), umne skryte v celoevropskem euru, ozebracuje sve sousedy. Ekonomicky jde o ukaz, znamy jako „beggar thy neighbour“ (viz heslo na wiki).
      Navic Nemci dostali nedobry napad spojit se s Ruskem (technologie + zdroje = konec konkurence) a zacalo k nemu natahovat jak roury, tak i investice. To Rusove samozrejme, vzhledem k sancim, privitali.
      Co rozpoutalo WWI? Celni/ obchodni valka. Co rozpoutalo WWII? Celni/ obchodni valka, skryta za eufemismem „reparace“.
      (Netvrdim, ze tim jsou vycerpany priciny vzniku obou valek.)
      V jake fazi se nachazime? Ve fazi celni/ obchodni valky.
      USA chytre predbehly dobu a rozpoutaly svoji horkou valku jiz v roce 2001 a udelaly to sikovne: valci vsude a nikde, v kazdem pripade jejich odbyt neni (lepe nebyl, diky petrodolaru) brzden exportem „kontinentalnich partneru“.
      Trosku jim do toho hrabla Cina, ale kosile je vzdy blizsi kabatu, zvlaste kdyz kabat je opravdu daleko a neni tak agresivni, jako Nemecko, tisnene na male plose (Cina se muze v nouzi soustredit na vnitrni spotrebu a investice, tam jsou moznosti temer nekonecne, zatimco Nemci uz maji doma „plno“).
      Jak se branit strategii „ozebrac sveho souseda“? Stat ma 3 moznosti: horkou valku, obchodni valku, anebo vyvolani chaosu v konkurencni zemi (s ev. naslednym tichym prevzetim moci- tzv. barevna revoluce).
      A barevne revoluce nejsou vysadou posledni doby, treba na Francouzske revoluci se vice nezli malo podilela i Anglie, jejiz agenti na letacich velmi uspesne sirili smyslene zpravy o rozmariosti kralovskeho dvora, vcetne napr. sodomie a stvali lid proti dvoru.
      Jak pridusit Cinu? Obchodni valkou, horka nepripada v uvahu, barevna revoluce take ne.
      Jak pridusit Nemecko? Obchodni valkou. A soucasne jeho destabilizaci (obracenim pozornosti na domaci scenu a odsunuti exportu/ expanze na druhou az desatou kolej). Valka s partnerem v NATO neni varianta. Takze barevna revoluce, doslova.

      1. Někteří američtí intelektuální disidenti – např. J. H. Kunstler nebo Dmitrij Orlov – jsou toho názoru, že US říše mele z posledního a že velice brzy bude mít jiné starosti než vést proxy války a rozvracet své zahraniční konkurenty, a to starosti výhradně domácí… Navíc – jak referuje v USA usazený Rus Orlov, který zažil kolaps SSSR i následující jelcinovskou éru a domnívá se, že je schopen radit Američanům, jak takovou situaci nejlépe přežít – průměrný Yankee zdaleka není tak odolný jako průměrný ruský mužik otřískaný průsery sovětské i postsovětské éry, o potenciálu zbraní v držení Američanů a možnostech jejich použití nemluvě. V obou případech nemusí být přání otcem myšlenky, poněvadž pod oběma blogy diskutují převážně Američané a názory diskutérů z lidu zvlášť u Kunstlera (jinak typického židovského intelektuála z Nové Anglie, dříve příznivce a dnes velkého kritika demokratů) spíše potvrzují jeho domněnky.
        http://kunstler.com/writings/clusterfuck-nation/
        http://cluborlov.blogspot.com (pozor, u Orlova jsou některé články bohužel placené)

        1. Ja bych to nevidel tak dramaticky i kdyz priznavam, ze uvahy o ustupu az padu USA jsou opravnene. Podle meho to uhraji na virtualni meny, na ktere prevedou petrodolar.
          Amerika ma problem predevsim spolecensky, vznikly z rozevrenych nuzek- v NO pri hurikanu stacil vypadek proudu na par dni a uz tam meli malou obcanskou valku. Hospodarsky myslim ze na tom nejsou absolutne spatne, jde, jak rikam, o hrozbu relativniho poklesu, skloubeneho s vybusnou spolecenskou situaci, to je opravdu hrozba.
          Na rozdil od Ruska maji anglosasove propracovane rizeni statni spravou a, dle meho, to nenechaji nikdy spadnout tak hluboko, jako tehdy v Rusku. To jsou uplne jine natury, Americane jsou bojovnici, coz do urcite miry pomaha k udrzeni poradku…je ale pravda, ze kdyz se prekroci urcity bod, je bojovnost kontraproduktivi, protoze se obrati proti nim samym.
          Abych to za sebe shrnul: dle meho USA zadny velky krach neceka, ale pomaly utlum na „normalni“ spotrebu uz ano, protoze tohle uz neni udzitelne objektivne. Turbulence u toho ze predpokladat, ale pad na hubu ne. Armada a policie se jim jen tak nerozlozi, jako na konci CCCP, na to jsou prilis militarni.

          1. Disclaimer: Tento článek obsahuje spekulace. Jde o překlad studie z webu Cryptovest.com a v žádném případě netvrdíme, že všechno v něm je pravda. Jde spíše o zajímavý myšlenkový experiment. Přejeme příjemné čtení.
            https://kryptomagazin.cz/natalia-kaspersky-americka-vlada-za-vytvorenim-bitcoinu/
            Pro uklidnenou odpurcu konspiracnich teorii…clanek je prelozen z nemeckeho mainstreamu Die Welt, kde vysel v sekci Ekomomika pod nazvem „Bitcoin, eine Erfindung von US-Geheimdiensten?“ (lze lehce vygooglit).

      2. Aktuální info k obchodní válce mezi USA a EU: Harley Davidson se chystá přemístit část své výroby do Evropy…

    2. Bezprostředně po válce by bylo postavení Němců v Československu nebo v Polsku postavením občanů druhé kategorie vystavených nejenom čiré nenávisti a persekucím, ale nesporně i nepokrytému násilí.
      Kdo tu rozsévá protičeské pomluvy?
      Ti, co vyhledávají fakta o okolnostech odsunu, anebo autoři teorie, že pomsta mohla být daleko horší, kdyby se čeští Němci nezachránili odchodem?
      Coby kdyby je vždycky ošidné.
      Moje představy o osudu sudetských Němců, kdyby směli zůstat, byly možná ještě strašlivější.
      Stali by se z nich oddaní soudruzi, stejně jako ze Sasů a Braniborů.😛

      1. :-D
        O to víc by nám to pak dali vyžrat po r. 1989…

  21. K megavláknu nahoře mě napadlo, jestli ta dnešní přemíra výskytu termínu „neomarxismus“ není Boží odplata za obdobnou epidemii slova „neoliberalismus“.

    1. K tomuto politologickému guláši se starý netový harcovník Astr vyjádřil u Janiky takto:
      ….me splyva neoliberalismus s neolevici az tak nerozeznatelne
      (neb jedni od druhych si vypujcuji a ideologicky tak kooperuji a rozesiraji do podoby dnesniho sveta )
      a vladnou svetu pres stare a stale platne „rozdel a panuj“ tak dobre, ze lepe snad ani nelze.

    2. No, tuhle inflaci vidím spíš jako odměnu liberálním demokratům za to, jak se aktivně snažili udělat z antikomunismu včetně jeho oficiální ideologie etickou normu. Hezky jim to teď vzkázal ve své homilii z Velehradu arcibiskup Graubner:
      „…neumíme odhalit novou tvář marxistické ideologie, když ji šíří i jiní než komunisté. I když přesedlala z oblasti ekonomiky do oblasti kultury, stále bere svobodu, rozvrací řád a budí nenávist. Tentokrát nestaví na dělnictvu a chudině, protože jeho představitelé zbohatli, ale na menšinách, které prý většina utlačuje. Zpochybňuje všechno přirozené, jako je právo na život od početí až do přirozené smrti, rozdílnost muže a ženy či právo dětí na bezpečí domova postaveného na věrné lásce otce a matky, kteří své rozhodnutí zpečetili uzavřením nerozlučitelného manželství… Pohled do dějin nám ukazuje, že nejlepší plody našeho národa vyrostly z evangelia, které bylo přijato do života, které bylo přeloženo do řeči skutků. Ani dnes nemůžeme udělat pro náš národ nic lepšího, než se nechat vést Boží moudrostí. Falešné ideologie, nepoctiví populisté mezi politiky ani „šmejdi“ mezi obchodníky nás nemohou zmást, když budeme moudře stavět na Božím slově.“

      1. Jsem samozřejmě myslel antikomunisms včetně odmítání oficiální ideologie minulého režimu. Furt se totiž ještě bavím tím pozdvižením, které v české kotlince vyvolalo odhalování Marxovy sochy v Trevíru.

      2. Od té doby, kdy Graubner aktivně kryl trestné činy církevních osob ve své diecézi, má právo na veřejnosti akorát tak držet hubu.

          1. Dobrá otázka. Rád si přečtu nějaké rozumné odpovědi.

          2. „Rozumné“ – viděno z kterého kopce, když dnes se evidentně hodí každý Jabůrek v dělostřelecké přípravě?
            Nepřítel je samozřejmě lidskoprávní agenda.

          3. Rozumné = takové, které vezmou v úvahu, že a proč se veřejně vyjadřuje člověk, který dle mého názoru měl být a nebyl stíhán podle §366 odst. 1 nebo 368 odst. 1 trestního zákoníku.

          4. Třešeň ti to napsala v podstatě správně. Momentálně tu už probíhá pokus o konzervativní (kontra)revoluci, jejímž chce být česká katolická církev sjednocujícím činitelem. Tekže dopředu tlačí své osvědčené konzervativní kádry, ke kterým vedle Duky patří i Graubner. Český politický liberalismus se začíná pozoruhodně překlápět, když hlavní předkladatelkou zákona o zrovnoprávnění homosexuálů je teď Radka Maxová z hnutí ANO, no a na obranu Istanbulské úmluvy zatím veřejně vystoupila jenom KSČM: http://www.halonoviny.cz/articles/view/47857919
            No a celkovou zmatenost tzv. liberálních médií dokládá ten velký prostor, který v nich dostává europoslanec a katolický básník Zdechovský. Škoda, že si XY nejspíš někde užívá dovolenou, protože bych se rád o tvorbě tohoto literáta dozvěděl něco víc. Čas na to, abych si něco od něho přečetl a pak si to srovnával třema s Demlem, fakt bohužel nemám. No a že by Graubner sám pro sebe z té kauzy něco vyvodil, to je přece iluze.

          5. „…že by Graubner sám pro sebe z té kauzy něco vyvodil, to je přece iluze.“
            Ano. Vítejte ve zříceninách právního státu.

            (Stejně by mě docela zajímalo, jestli a jak to řešili aspoň podle kanonického práva… Nějaké paragrafy tam na to taky mají, ale odehrálo se to ještě za Wojtyly, takže to nejspíš skončilo do ztracena. Tohle se outsider obvyklými cestami bohužel nedozví.)

          6. No tak teď za Františka by to už řešili; viz ta čerstvá biskupská kauza v Austrálii. Graubner samozřejmě moc dobře ví, že má v dnešním Vatikánu černý puntík, takže dělá z nouze ctnost a o nástupnictví po Dukovi se ani neuchází. Jemu jde hlavně o to, aby bylo poraženo tzv. liberální křídlo v české katolické církvi, což je zhruba podobný proces, který probíhá v ČSSD. To je taková jednoduchá rovnice, která se odehrává v zemích východní Evropy: Nejdřív konzervativci spolu s liberály vyřídí levici všech barec a odstínů, no a potom si to rozdají s těmi liberály. Samozřejmě za podpory P.T. občanstva, které v době globální nejistoty je zkrátka náchylné uvěřit tomu, že pod kuratelou církve a vedením konzervativní pravice se mu povede líp.

        2. právo „držet hubu“ je

          a) „demokratické napomenutí“
          b) fašistické právo na ochranu státní ideologie
          c) komunistické právo na ochranu státní ideologie
          d) c + d = národní právo pro pracující lid nebýt obtěžován lidskými právy, je právem pro managery makající pro stát nerušeně pracovat, národní církev, matici českou, Agrofert a CEFC

          Jinak Graubner je ve své apologetice normální tisovský klerofašoun, jakých už bylo třeba v Itálii nebo Španělsku za Franca habaděj. Ale ten proklatý liberalismus tam porazil nakonec extremisty z levice i pravice. Ať to byla rétorika antikomunismu nebo antifašismu (neomarxismu). Je zjevné, že nám tak nějak ti antikomunisté a neomarxisté (a nejen na západě) proti náckům a xenofobům, už hezkých pár let spolupracují. Jen český knedlíkový provinční záprdek jaksi nemá jak to poznat, když přes Google sice nahlédne „žabím okem“ na bulvár St Michel, ale nikdy díky UPC či O2 internetu nenasaje multikulturní atmosféru na trhu Barbès-Rochechouart, nekoupí halal maso, nepozná indiánský recept na „quinuovou“ polévku z Peru nebo nezeptá se prodejců na zkušenosti z thajskou masti na exémy a dnu….

  23. Zase jednou došlo na má „neomarxistická“ slova, aneb když se pere marxista se stalinistou….:-)

    Bohužel „fašizoval“ se v tomto ohledu i portál „Argument“ okolo stále ještě pravověrných marxistů s lidskou tváří, abych tak řekl, ovšem se zjevným nádechem „negerizace“ rétoriky a post-třídního boje se snaží uvést na správnou míru ten „proklatý“ neomarxismus….

    Dva články, každý se snaží z toho „vybruslit“ po svém, aby snad nebyl jeden nebyl poplatný hnědému Protiproudu, ale když se snažím „zamaskovat“ svoji náturu tím, že vyměním Bourbon namísto tradiční flašky vodky, a brigadýrku s rudou hvězdou vyměním za basebalku s kšiltem dozadu, a pak zařvu “ Na zdarovje!“ celá snaha vyjde poněkud vniveč…

    Takže jak to vlastně je?

    „Neomarxismus či kulturní marximus tak měl pod jednou střechou osobnosti, jako byly Herbert Marcuse, Walter Benjamin, Theodor Adorno, Erich Fromm, Louis Althuser, Györgi Lucács, Antonio Gramsci, Ernst Bloch. Ba někteří k okruhu Frankfurské školy řadí dokonce i Jean-Paula Sartra, Noama Chomského a Hanah Arendtovou.

    Nikde u těchto tak různorodých myslitelů nelze najít myšlenku, podle které by bylo zapotřebí nahradit starý svět národů, kultur a civilizací indiferentní „lidskou hmotou“ schopnou pouze produkovat zboží a služby a obojí následně spotřebovávat a vracet tak vydělané peníze okamžitě do oběhu, tedy zpět na účty velkých hospodářů. (Pozn. v druhém článku v témže plátku to druhý snaživec horující za čistotu „marxismu“ naopak vyvrací odkazem na NEOLIBERÁLA HABERMASE, velmi poučné pro panelákové „znalce“ neo-marxismu jako pouze „vylepšeného“ marxismu bez třdního boje a proletářského patosu, POZN: OTA)

    Extrémně pojatá forma „multikulturalismu“ představuje snahu o rozředění původní vcelku vzdělané, kritické a sociálně i politicky náročné evropské kultury cizími kulturami, které tyto atributy postrádají nebo je mají jako vedlejší a nepodstatné. Přivést do Evropy takzvaně novou zdravou krev, znamená postupně se zbavovat krve staré a „nezdravé“ (?), tedy typicky evropské, tradiční, kulturní, vzdělané a kritické. Na jedné straně otevírání hranic pro cizí kultury, na straně druhé ustavičné reformování vzdělávacích systémů do podoby producentů výhradně jen prakticky upotřebitelných forem „vzdělanosti“ postrádajících vzdělání skutečné.“

    Napsal pan Šebestík.

    Je to lež a vyvrací mu to filsofov Michael Kroh, který se nebývale a k mé velké radosti „odkopal“ na STEJNÉM portále „Argument“ tak, že přímo tyto lži naprosto jasně vyvrací, i když v komicky v tom, že sice cituje příslušné pasáže z Habermasovi „Kritické teorie“, ale dodává šibalsky, že to ten kluk, přeci tak doslova nemyslel, heh:-)

    „Zatímco v 60. letech minulého století vyzýval Herbert Marcuse radikalizující se studenstvo a mládež ke stavění barikád okřídleným výrokem „Buďte realisty, žádejte nemožné!“, Habermas a po něm i Honneth už preferují inkluzivní systém (boj za uznání). Namísto boření struktur utlačovatelské industriální společnosti nastupuje uhlazená kritika s cílem začlenit do nich ty, kteří ještě o začlenění usilují, a pomoci jejich získaných pozic postupně vylepšovat stávající systém ve směru větší spravedlnosti. V podstatě tak reflektují postup bývalých studentských bouřliváků typu Cohn-Bendita či Josky Fischera, kteří po opadnutí vlny studentské revolty navlékli smokingy a vrhli se do oficiální politiky na pozadí vznikající evropské integrace. (Tohle bylo se dalo nazvat jako plagiátorství „Malé“ i když velké, heh, mé poslední reakce výše, POZN. OTA:-)

    Druhým klíčovým tématem kritické teorie se stala nastupující globalizace, spojená v evropském kontextu s rozvojem Evropské unie. Není jistě náhodou, že drtivá většina kritických teoretiků je nadšenými europeisty a ve svých zobecněních vychází z předpokladu dalšího prohlubování integračních procesů. V této souvislosti propagují multikulturalismus a kosmopolitismus. Národ je už přežilý termín a postupně zaniká. Habermas namísto toho předkládá koncept „ústavního patriotismu“ založeného na sdílení společných hodnot.

    V tomto smyslu si notují s liberálními teoretiky a rozdíly mezi nimi se zmenšují. Dnešní podobu kritické teorie lze považovat za součást liberálního myšlenkového proudu v širším slova smyslu, termín „neomarxismus“ ztrácí svoje opodstatnění a udržuje se spíše setrvačností.

    Druhým klíčovým tématem kritické teorie se stala nastupující globalizace, spojená v evropském kontextu s rozvojem Evropské unie. Není jistě náhodou, že drtivá většina kritických teoretiků je nadšenými europeisty a ve svých zobecněních vychází z předpokladu dalšího prohlubování integračních procesů. V této souvislosti propagují multikulturalismus a kosmopolitismus. Národ je už přežilý termín a postupně zaniká. Habermas namísto toho předkládá koncept „ústavního patriotismu“ založeného na sdílení společných hodnot.

    V tomto smyslu si notují s liberálními teoretiky a rozdíly mezi nimi se zmenšují. Dnešní podobu kritické teorie lze považovat za součást liberálního myšlenkového proudu v širším slova smyslu, termín „neomarxismus“ ztrácí svoje opodstatnění a udržuje se spíše setrvačností.“

    Napsal pan Kroh.

    Je velmi zajímavé, jaké používá „argumenty“. Že to byli vlastně liberální zrádci, a že nechtěli kulturu militantního islámu (a kdo že jí chce?). Je legrační jak panelákoví dogmatici „avantgardy“ a levičáčtí „napravovači románových příběhů z dob gründerského Marxismu třídního boje nepochopili, že tržní orgie a spotřebitelskou extázi dnes požadují právě PROLETÁŘI a jejich estébáčtí oligarchové jim k tomu pískají na ncionalisticko-přerozdělovací písničku za (nakradené) peníze západních daňových poplatníků, volících právě převážně VÍTAČE UPRCHLÍKŮ…

Komentáře nejsou povoleny.