Pár slov k tzv. nenávisti

Ještě podivnější jsou lidé postižení nenávistí k vlastní civilizaci.

Konkrétně tohle naspal Douglas Murray, ale nebyl ani první, ani jediný, variací na toto téma je celá plejáda. Například „sebenenávidějící se Žid“, což je nálepka používaná v Izraeli k umlčení židovských kritiků Státu Izrael, které nelze dost dobře umlčet obligátní nálepkou „antisemita“.

A já mám s těmihle nálepkami určenými k umlčení kritiky zevnitř docela problém, protože mám obecně problém s konceptem co je moje, to je správné. Tím spíše, je-li to moje jenom proto, že jsem do toho byl vržen, ale sám jsem se o to nijak nepřičinil. Vadí mi, když mě někdo nutí fandit Spartě jenom proto, že jsem se narodil v Praze.

Copak pochybovat, ptát se, hledat cesty ke zlepšení je nenávist?

Pokud je opakem nenávisti láska – a na tom myslím panuje natolik široká shoda, že není důvod o tom diskutovat – pak domyšleno do důsledků Murray říká, že milovat znamená odvrhnout rozum i svědomí. Jenže takové milování není láska, ale chtíč. A je celkem jedno, jde-li o vlast, civilizaci či ženu.

Pochybnost není projev nenávisti, ale odpovědnosti. Pokud někdo pochybuje o tom, co a jak dělá, nebo co a jak je činěno v jeho jménu a s jeho souhlasem, pak neprojevuje nenávist, ale naopak odpovědnost. A klidně i tu lásku, má-li tedy smysl mluvit o lásce v souvislosti se vztahováním se k civilizaci.

Ale ani ti, kteří nekriticky bazírují na tom, že co oni činí, dobře a spravedlivě činí, protože tak činí oni, ať již v malém jako jednotlivci, nebo ve velkém jako civilizace, neprojevují nenávist – ti projevují jenom hloupost. Nebezpečnou hloupost. I když kus nenávist ke každému, kdo není jako oni, v tom bude jistě také. Ale nakonec nenávist jen forma hlouposti?

Takže až vám bude někdo nadávat, že nenávidíte sami sebe a svoji civilizaci, berte to tak, že je to hlupák, který vás chválí.

Reklamy

89 komentářů: „Pár slov k tzv. nenávisti

  1. „A já mám s těmihle nálepkami určenými k umlčení kritiky zevnitř docela problém, protože mám obecně problém s konceptem co je moje, to je správné“

    To je od cenzora nepříjemných fakt a co se boji podepsat vlastním jménem a přes den dělá nájemného pohůnka kapounum ( s velkou pravděpodobností navíc anglosaského původu ) velkým komplimentem burzoasni podstatě soucasne společnosti:-)

    1. Pokud už mi byl nucen kapitalismus, tak raději dělám pohůnka kapitalistům, než být sám kapitalistou. Nějak se živit musím, umřít v bídě jenom proto, aby svojí prací nepodporoval systém, není revoluce, ale póza. Ostatně, i disidenti za komunistů pracovali, Alespoň tedy ta většina, kterou neživila CIA. A cenzor rozhodně nejsem, pane ukřivděný, vaše příspěvky mažu primárně proto, že jsou to vesměs naprosté bláboly, menším dílem pak proto, že nechci blog zasviněný těmi vašimi provokacemi, asi jako bych přemaloval hákový kříž, který byste mi namaloval na fasádu. Až na vás pošlu udání na policii, až na vás budu žalovat na Facebooku, že vás mají zablokovat, pak mi klidně nadávejte do cenzorů. Nejdřív si ale udělejte v hlavně jasno kolem konceptů osobní/soukromé/veřejné. Zkuste být trochu myšlenkově konzistentní, uvidíte, jak je to osvěžující.

      1. Já mám s facebookem společného méně než vy Roskomnadzorem. Takže mazete vy a ne já. Ale že jste poslušný je v poradku. Dat facku většímu a silnejsimu není styl rudých zbabělců. DELETE je bezpečnější.
        .
        .

      2. Likvidovat na dálku stiskem tlačítka je přece ta pravá demokratická odvaha, za kterou se dávají metály. No, cítím se teď díky vám jako elf.

      3. Aha. Chcete budit dojem, že jste proti nenávisti, ale občas se vám to nepovede.

      4. Mazání příspěvků je dokladem seriózní redakční práce periodika. Viz teze alternativních Britských listů ohledně práce na sociálních sítích.

      5. To přece záleží na tom, kdo komu jaké příspěvky maže. Fakta jsou možná absolutní, ale Pravda bývá relativní.

      6. Tribune, aby bylo jasno, ta glosa nebyla na vás – co se mne týče, jsem asi poslední, kdo by pana Otu na těchto stránkách postrádal. Dává zřetelně najevo, že jeho životním posláním je toliko trolit, a činí tak způsobem, který vyvolává dojem, že troll a Trottel mají nějaký tajemný společný významový základ, vyjadřující jistý druh duševní mohutnosti, na niž je zbytečné reagovat. Učiníte-li tak, obšťastníte trolla a inspirujete ještě další k poznámkám o osobní nenávisti…
        Na druhé straně mne fascinuje, kterak alternativní BL plédují za uplatňování cenzurní politiky – kdo tak nečiní, není dle názoru BL seriózním periodikem – ale pak se skrze tweety pana Stroehleina pozastavují nad nějakou americkou televizí, která odmítla odvysílat afiš k historickému dokumentu (má celkem 8 minut) o srazu amerických nácků 20. 2. 1939 v Madison Garden (místní fýra tam před obrazem G. Washingtona v nadživotní velikosti vykřikuje cosi o bílé a židůprosté Americe – za nadšených arijských pozdravů shromážděných), což milé BL usvědčuje z jisté alternativní nedůslednosti.

    2. Kdyz tak kapousum ne kapounum !
      HESSENSKY vzdelany Fagan nevi co to je „kapoun“ ? Co jeste nevi ?

  2. Chvilku jsem váhal. Ale nakonec projevuji svůj souhlas.Bez pochyb (v jakémkoliv smylu)není život možný ani představitelný. Jenom pochybami se posunuji směrem o kterém si myslím že je správný.

    1. To lze i bez pochyb a rychleji. Ale nemusí to být tím správným směrem.
      Pochyby neposkytují žádnou záruku správného směru. Jen omezí ukvapenost v rozhodování a tím o něco navýší pravděpodobnost že si povšimnete či uvědomíte nějaký důležitý detail, který by mohl být pro rozhodování důležitý. Také v nich ale můžete setrvat tak dlouho že se rozhodování stane zbytečným.
      To tedy obecně.
      Ale pokud jde o Tribunem nastíněný příklad jakési vyžadované bezpochybnosti, tak v tom se s jeho postojem také shodnu.

  3. Nejčastěji se setkávám s tím, že je nějaký Čech obviňován z nenávisti k českému národu.
    Zločin nenávisti k vlastní /rozuměj bílé/ civilizaci je zatím pořád ještě na druhém místě, jak to tak pozoruju.

    1. No já nevím. S pojmem „sebenenávidějící se Čech“ jsem se sice ještě nesetkal, ale když se to v něčím projevu hemží „čecháčstvím“, „čecháčky“, či „typickou českou zaprděností“ atp., tak si myslím že by si jeho autor (je-li Čechem) takové označení i zasloužil a toho, kdo by ho takto označil, bych za zločince nepovažoval.

      1. Chcete tím naznačit, že Čech nesmí kritizovat Čechy, protože je také Čech? A Němci byste to odpustil? Mě naopak přijde, že člověk by si měl především zametat před vlastním prahem a že jestli má někdo právo a povinnost (sic!) kritizovat Čech, tak je to především jiný Čech.

      2. Za zločince jsou naopak označováni ti, co se dopouštějí kritiky špatných činů na kontě svého národa.

      3. A vy Tribune považujete označení „čecháčstvím“, „čecháčky“, či „typickou českou zaprděností“ za kritiku či pochybnosti? Já v tom vidím pohrdání, přezíravost a výsměch, tedy spíše odstíny nenávisti než čehokoliv jiného.
        Vám vadí,když vás někdo nutí fandit Česku jenom proto že jste se v Čechách narodil. Mně zase vadí, když mně někdo nutí fandit evropanství jenom protože evropa. V čem se ty dvě věci liší?

      4. Tady vás přece nikdo nenutí. Rozdíl by v tom valný nebyl, jen to nucení k evropanství nepozoruji zatím tak silné, jako nucení k češství nebo – přidržím-li se původního citátu – k bělošství.

      5. Pokud jde o Murrayho citát v článku, tak v něm nic o bělošství nevidím.
        Ano člověk by si měl zametat před vlastním prahem ale také by si neměl srát do vlastního hnízda. Mezi sebeostouzením (nebo sebemrskačstvím) a sebekritikou je poznatelný rozdíl. A co se týče „čecháčkování“ tak v tom se plně shoduji s Věrou.

  4. Pokud se tezí Tribunova článku týče, tady problémy nemám a docela mu rozumím – zvlášť proto, že tč. jsme konfrontováni s celou řadou poměrně neblahých symptomů rozkladu tzv. Západu (kam velkoryse zahrnuji i jednu středoevropskou zemi, v níž jest mi žíti) – brexitem počínaje, žlutými vestami a marným zápasem se separatismem nekonče i vzrůstem radikalizujícího se společenského napětí. Jakoby (liberální?) demokracie v sobě nesla imanentně prvky sebezničení; doufejme, že je to jen neblahá synkopa vývoje. S tím ovšem přichází na pořad dne už zase otázka vin, čili toho, kdo za to může. A tu se zajisté všichni bez rozdílu shodneme, že především ti, kdo mají jiné názory – to oni jsou ti sebenenávistníci, za mnohé ovšem zodpovídají také komunisté a dnes zejména Putin a zítra už ne Huawei, ale rovnou Čína. Typický proces – umísťování viny mimo sebe. Takovou odpověď jsem si zatím přečetl v obludně extenzivním románu jedné úspěšné české spisovatelky (jsem na nějaké 600. stránce a zbývá mi jich asi ještě do konce nějakých 150 – ubohé lesy…), ale ještě je naděje, že v závěru přijde dialektický zvrat – našlápnuto k němu je, jenže to by autorka musela popřít samu sebe. Vypadá to na nějakou významnou cenu za literaturu, ve skutečnosti za akční konformismus.
    Skutečnost je chmurně jiná – za to, co se nám nelíbí, nemůže nikdo jiný než my sami a naše slepota k hlasům, onálepkovaných tak, jak Tribun cituje. Ach, ta rozkoš táhnout s jistotou většiny, jež myslí za nás…

    1. za to, co se nám nelíbí, nemůže nikdo jiný než my sami

      Z určitého úhlu pohledu je to absolutní pravda: je totiž jenom na nás, co si vybereme. Vždycky můžeme být konformní, slepí, hluší, dělat blbé, žít ze dne na den, nepovažovat všechny homo sapiens za lidi etc. Jen je otázka, jestli bychom pak zůstali lidmi i my sami. Vzpřímená chůze a díra do zadele člověka nedělá.

      1. S tou absolutností bych to nepřeháněl. Třeba Pompejanům se soptící Vesuv asi moc nelíbil ale pochybuji o tom že by ho nastartovali. :-)
        Ani obyvatelé přímořských osad drancovaných Vikingy neměli možnost dělat jako že se nic neděje a podobných příkladů by se našlo mnoho. Ve skutečnosti má na naše životy rozhodující vliv mnoho okolností kterých se nijak nedotkne to jak je vnímáme.

      2. Vždycky si přece můžete říct, že je to zasloužený a spravedlivý boží trest a začít si to náramně užívat. Znal jsem jednoho liberála, který si takhle užíval, že ho vyhodili z práce.

      3. No ano, ale zásadní je zcela „lidská“ snaha hledat příčiny v druhých. Zvolíte-li absolutní konformismus, asi vás taky nic pěkného nečeká – důsledky chyb jiných dopadnou na vaši hlavu stejnou vahou, jako na angažované – tak mi to připadá (příklad – čeští Němci a jejich poválečný osud). Asi bychom uměli oba – vy více, já méně – vyjmenovat řadu příčin, proč roste napětí ve společnosti. Oba asi proti tomu děláme, co je v našich silách – a zákonitě se budeme v něčem lišit. V tom obézním románu vypustila autorka do světa ženskou postavu, která všechny mistruje Mocí bezmocných – kdo se tím esejem bezezbytku neřídí, je příčinou dnešního stavu, tím spíše, je-li to chlap, protože školení pokračuje – princip moci je mužský priíncip, atd., atd. Teď svou hrdinku konečně vehnala do zajímavé situace: S Havlovými ideály natolik sblížila mladou holku z totalitní diktatury, že ta se rozhodla naplňovat svým životem svrchupsané ideje. Skončilo to špatně – byla tiše odklizena jako nepřevychovatelný živel. No – a na hrdinku dopadá tíha viny za tu smrt – ale jistě se z toho oklepe…

      4. A zcela OT, Tribune – k vašemu sdílení (či upozornění) Tožičkova článku na twitteru.
        V podniku se objevily nové uklízečky – s jednou jsem se dal do řeči. Je z okolí Mukačeva, bývalá učitelka hudební školy (akordeon, jak jinak) s příjmem cca 100-150 dolarů měsíčně. Potřebuje aspoň dvojnásobek. „Děcy“ studují, vyjít se s tím nedá, proto je tady. Maminka, sedmdesátiletá důchodkyně, má příjem 50 dolarů měsíčně, přitom ceny jsou stejné nebo vyšší než tady. Kolik si vydělá tady, na to jsem neměl odvahu se ptát. A co tam u nich doma, jak je spokojená? – Nejlépe bylo za Sojuzu, byla sice taky bída, ale aspoň byl pořádek. Svoboda? – K čemu, když se s ní nedá žít. Komu dá na Ukrajině hlas v prezidentských volbách? – Ona volit nepůjde, ale děti ano. A dají ho Zelenskému, ten je nejlepší…

  5. Na vzdálené oběžné dráze okolo Země se usadil nekonečně dobrý a spravedlivý mimozemšťan (věřící si mohou dosadit Boha) a pod velkou lupou tady všechno pozoruje, co jsme jenom v posledních třech stoletích napáchali sobě, zvířátkům, přírodě živé i neživé – a jediným jeho možným závěrem musí být: Spláchněmež to svinstvo!

    Z vesmírného pohledu je tedy jediným racionálním stanoviskem k vlastnímu druhu, národu, rase, klubové a politické příslušnosti a dokonce i pohlaví misantropie. Jediné, co tenhle militantní pohled trochu změkčuje je umění a pak také úžasný pokrok ve vědění, tedy věda, přičemž oba dva fenomény jsme už zneužili a znásilnili k nepoznání.

    Toto je prakticky jediný možný rozumný a zdůvodněný individuální postoj ke světu a praktické doporučení zní: „Vypadnout a už se nevracet!“ Tedy buddhismus. Ten ještě nikdy nikomu k ničemu nepomohl, jako každé náboženství, tedy zbývá vypadnout. Blaze nám, kteří jsme se k tomu už skoro dopracovali, politování patří těm novým, čerstvě narozeným. Neboť je téměř jisté, že to tady dokurví ještě víc, než se podařilo nám a našim předkům.

      1. Dnes jsem si na trubce pustila Xindl X, jak Čecháček vychvaluje totáček. Není to o moc lepší než todleto. Mohli by se hoši domluvit a příští turné podniknout společně, aby si na své přišel každý.

      2. Dnes jsem si na trubce pustila Xindl X, jak Čecháček vychvaluje totáček. Není to o nic lepší než todleto. Mohli by se hoši domluvit a příští turné podniknout společně, aby si na své přišel každý.

      3. Omlouvám se, WP nějak blbne. Nejdřív nic a pak dvakrát. A nepřenáší podpis.

  6. Nevím, Tribune, z čeho jste tu úvodní citaci čerpal, já jsem si to našla, a kontext je úplně jiný:

    „Liberálové stále vedou nekonečné diskuse o ženském a homosexuálním hnutí, dokonce i o jakýchsi transgenderových právech, ale přitom podporují import lidí, kteří uvedeným skupinám upírají právo na existenci. Ještě podivnější jsou lidé postižení nenávistí vůči vlastní civilizaci. Rozmlouval jsem v Berlíně s jedním německým intelektuálem a ten mi řekl, že si jeho národ za svůj antisemitismus a předsudky zaslouží být vyměněn.“

    Pokud byste se snad cítil být na místě toho německého intelektuála, který požaduje výměnu Němců za někoho (možná kohokoli) jiného, pak by se váš text dal chápat jako vaše „sebeobrana“ .
    Já jsem to původně četla jako obecnou úvahu, jenže pak se to stočilo typicky jinam, zas na jakési bílé a .. no nic.
    Tedy,
    obviňovat Němce -své běžné spoluobčany- z antisemitismu, to je teda pecka. Na to jsou totiž hodně hákliví. A co si tak i z různých komentářů pod články v německém tisku pamatuju, běžní přispěvatelé rozlišují Židy jako takové a stát Izrael, resp. jeho politiku. A co si ještě pamatuju z kdysi dávných Blistů, stát Izrael prý už funguje čistě na náboženském principu, ať jsi kdo jsi, přihlásíš-li se k našemu náboženství, jsi náš. Takhle alespoň jsem to před lety četla. Ale to nic, to jen jako vsuvka.
    Zpátky k Němcům,
    totéž se týká Ruska a hrůzyvlády v něm, Putina, a toho všeho, co Rusové páchají, jak vše ovlivňují atd. Ta masírka je všude vlastně stejná. To je nejspíš ta ona kýžená globalizace, po které jakési ty intelektuální elity i jedinci méně elitní zřejmě touží- jeden krásný šťastný ústředně vedený (polo)svět se společným nepřítelem, či spíš nepřáteli.

    1. K tomu výše citovanému odstavci jen ještě pár dalších

      „Liberálové by si měli uvědomit, že mezi prvními ohroženými jsou sexuální, náboženské i rasové menšiny.“

      „Židé se přílivem muslimů do Evropy stali nejohroženější skupinou a útoků na ně neustále přibývá. Ve Francii v roce 2014 bylo proti Židům zaznamenáno 850 násilných útoků. Ačkoli Židé tvoří jen jedno procento populace, polovina všech útoků se týkala právě jich.“

      „Švédský premiér Reinfeldt pronesl v roce 2006 památnou větu: „Opravdu švédské je jen barbarství, všechen pokrok k nám přichází zvenčí.“ Imigrace muslimů zvyšuje počet antisemitských útoků. Ve městě Malmö je během jednoho roku napaden každý desátý Žid.“
      ……………..
      Ovšem třeba to mínil (o čemž pochybuji) dotyčný německý intelektuál tak, že když hodíte v Německu na synagogu mMolotovův koktejl a soud vám to uzná jako vyjádření politického názoru, jde to všechno už hodně šejderem…
      Musíte být ovšem správného náboženství ba i původu. Jako nevěřící evropský Němec na tohle nárok nemáte. To pak nejste nic než rasista, nácek, fašista, antisemita. Vy totiž víte moc dobře!, že takhle se politické názory nevyjadřují.

      1. „Opravdu švédské je jen barbarství, všechen pokrok k nám přichází zvenčí.“
        Tak vida, jak to leti…to by mne netrklo, ze sebenenavistny svedismus lze datovat jiz do tehle doby.
        Musel jsem se podivat do netu, co se tehdy stalo, rok 2006 nedokazi nijak zaradit.
        Predne je zajimave, ze recepce svedskeho barbarstvi vylezla na svetlo pouhych 16 let po plysaku. To jim ta leta svobody a uvolneneho trhu moc dlouho nevydrzela. V Cesku doznival socialisticky sentiment (Petr Sabach vydava Obcansky prukaz), mezi osobnostmi roku lze najit mnoho bojovniku proti komunismu.
        V roce 2006 zastrelili Mrazka a Kubiceho zprava odstrelila Paroubka, do cela vlady nastoupil soudruh tankista s gulema.
        Pokrokovi Svedove mezi tim spradaji plany na sebelikvidaci. Zdanlive bezduvodne, protoze tehdy nebyli konfrontovani s zadnou uteceneckou vlnou, multikulti fungovalo vcelku vzorove a do krize byly cele dva roky. To je zajimavy moment, proc se rozhodli byt barbary zrovna v roce 2006, kdyz tehdy vsechno jakoby kvetlo (ci z opacneho pohledu: nic zvlastniho se nedelo).

      2. No to jsou teda věci, ahoj. Mě zas netrklo, že by Reinfeldt neměl být takovým tím typickým švédským levicovým politikem. Tím výrokem a v daných souvislostech mi hned připomněl různé ty německé socialisty, ba i Schulze, taky německé Zelené.
        A on levičák není. Tedy vycházím z české wiki Fredrik Reinfeldt a externí odkazy. Ty dva na tom Aktuálně stále jsou, jeden z roku 2006, druhý z r.2009.
        A jsou to zajímavé souvislosti.
        Jsme zase u NATO, kam údajně chtěla šv. pravice tehdy snad i vstoupit, EU, švédského předsednictví tehdejšího, Lisabonské smlouvy a Václava Klause.

        Jinak pravo levo se ve Švédsku v oblasti imigrační politiky zjevně vůbec neliší. Ba dokonce naopak, pravicoví ve Švédsku jsou zřejmě ještě víc proimigranští a u pravice to kdysi taky začalo mít spád jaksi celkově už po roce 1990. Hledala jsem ten Reinfeldtův výrok a narazila třeba na tyhle stránky, kam zrovna v roce 2006 napsal nějaký bloger jménem Fjordman https://www.brusselsjournal.com/node/1671
        Carl Bildt, to je další, předchozí pravicový politik, v době švédského předsednictví EU v tom roce 2009 byl činný spolu s tím Reinfeldtem. Takový ten typ politika, co se mu říká velké zvíře. Kdo by řek, že nějaký Švéd tak ovlivňuje světovou politiku, či teda míchá kartami.

      3. „Jinak pravo levo se ve Švédsku v oblasti imigrační politiky zjevně vůbec neliší.“
        Jj, tohle je veci vykladu, zvlaste z pohledu prislunika naroda, co se zbavil komunistu…takovy clovek asi bude mit vlci mlhu pred ocima a skutecnost mu bude trochu unikat.
        Svedsko a dalsi byly konzumerni totality s faktickou vladou jedne strany (rozdelene do nekolika ruzne pojmenovanych frakci). Ted jsou totalitami i nadale, jen uz mene konzumernimi a o to vice kulturnimi. Statni cirkev jim take vydrzela po celou studenou valku.
        Moment prekvapeni je v tom, proc takovy akcent na sebehanu a multikulti, kdyz jejich politiky do toho nikdo nenutil. Kde se vlastne vzalo tohle hnuti? Multikulti sebehanu by slo chapat jako vynuceny krok, ci obecne jako metodu mobilizace mas v situaci, kdy konzumem oblble obyvatelstvo jiz jinak mobilizovat nelze.
        Ovsem pred temi skoro 30 lety, jak pises, zadna mobilizace potreba nebyla.
        Zajimave navic je, ze nekterych statu se multikulti proud nedotkl.
        Ale nejde odhlednout od toho, ze multikulti zacinalo spolu se socialne inzenyrskymi presuny lidskych mas, majetku a organizaci, coz muselo byt nutne organizovane a i castecne predikovane.

      4. Je to věcí výkladu toho Fjordmana, a to asi nebude příslušník národa, co se zbavil komunistů. Jestli měl vlčí mlhu nevím, ale aspoň tam popsal v krátkosti všechno kolem, co se děje, jak s tím Švédové nesouhlasili už v roce 2004, jaké jsou problémy teď, (2006) , včetně krátké historie.
        Ten akcent na sebehanu vadí i jemu, a co vím, šlo to vždy spíš ze strany politiků, tak říkajíc shora. A někteří dole pak snad přijali tuhle rétoriku, i to je možné. Kdesi zas bylo, že prý Švédové nemají žádnou kulturu, tradice, nic, a zase to vzešlo od politiků. Kteří vítali imigranty slovy, my vám závidíme, máte svou kulturu, my nemáme nic, jen třeba Midsummer (Eve) a takové „hloupé“ věci. No tak teď zavedli do kalendáře svátky, aby teda něco taky měli. Mají tam teď Ramadán a třeba 4.červenec.

      5. “ Moment prekvapeni je v tom, proc takovy akcent na sebehanu a multikulti, kdyz jejich politiky do toho nikdo nenutil. Kde se vlastne vzalo tohle hnuti? Multikulti sebehanu by slo chapat jako vynuceny krok, ci obecne jako metodu mobilizace mas v situaci, kdy konzumem oblble obyvatelstvo jiz jinak mobilizovat nelze.“
        No to je fakt, Švédsko se prezentuje coby „humanitární velmoc“, tohle ale začalo nejspíš už mnohem dříve, než před nějakými třiceti lety. A to byla u moci, jako vždy, sociální demokracie. Koukla jsem do Švédska, do oblasti imigrace a je to tam, je tam skoro všechno, stačí první dva odstavce
        https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko#Imigrace
        Vymklo se jim to, zákaz nezákaz, neměli nad tím už žádnou moc a ten závěr pak to říká jasně: „Přestože hlasitěji zaznívaly požadavky na omezení imigrace, Švédsko se stalo multikulturní a přistěhovaleckou zemí.“
        No jistě, i právě vzhledem k předchozím větám, to pak opravdu musela přijít jakási mobilizace, vždyť Švédsko, to je humanitární velmoc!
        Teď je jí už i Německo…
        A Německo schafft das taky, říkala Angela.

    2. Ano, to je přesně ono. Jen ty vynechané části jsme nepovažoval za kontext, ale za omáčku, kterou jsem považoval za nutné přepisovat. Už jenom proto, aby neodváděla pozornost k Židům a muslimům.

      1. Tak z vašeho hlediska- je to pochopitelné.
        A jestli je to omáčka…

        Jinak ten Douglas Murray je křesťan a navíc gay. A jak žije, jak může žít, to ovlivňuje jeho vnímání. A on tedy vnímá tuhle-naši civilizaci, jako svou vlastní. (vlastní = necítí se v ní být ohrožen) Jak potom vlastně může chápat (slova) toho německého intelektuála ohledně „předsudků a antisemitismu Němců“, zvlášť v dnešní měnící se západní Evropě..

    3. Myslím, že pokrok prisly ze Sovětského svazu pro čas Stál nový industrializace, který byl úspěšně zaveden bez zbytečnych ztrát na lidských životech, do Svedska ještě nedorazil

    1. Nechápu, co je zrovna tady za problém? Každý má přece dva rodiče. A se všemi těmi rozvody a svody nakonec ne každý rodič je otec nebo matka.

      1. No konecne jste neco pochvalil a moudre poznamenal ze
        “ nakonec ne každý rodič je otec nebo matka“. :-)
        ale jinak jiste stale plati a Vase motto neni ohrozeno:
        V rukou politiků a bankéřů nejsme v bezpečí

        a toto rozhodnuti politiku u Frantiku bylo moudre a obohacujici a tedy hodne nasledovani :-)

      2. Transparent nad dnešním zástupem žlutých vest na Champs Elysées:

        Fin du monde. Fin du mois. Méme combat
        (Konec světa. Konec měsíce. Stejný boj)

        Ale rodičovství se to netýká… Ech, kam se hrabe biologie…

    2. Je to takový technický-technizující přístup k rodině.Tohle ve Francii spískali Macronovci, ale celkově to vypadá, že je to celoevropská resp.unijní agenda

      "Už v roce 2010 doporučila Evropské unie členským státům, aby vynechaly výrazy otec a matka z oficiálních dokumentů. Podle ní podněcují sexismus."
      

      tedy „Evropská komise, která staré dělení na otce a matku považuje za sexistické“ doporučuje používat raději neutrální výrazy: rodič I a rodič II.
      Já nevím, co je to staré dělení, je to přirozené dělení, ale ta evropská parta-banda-komise, co pořád vymýší takové hovadiny na to jednou dojede, to není jinak možný.
      https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/prejmenovani-otec-a-matka-na-rodic-1-a-rodic-2-v-litve.A131218_140618_zahranicni_tp

      A třeba v Itálii to už taky měli, ale zase zrušili, až teď za Salviniho. A už v roce 2014 to nějaká Italka vyřešila tak, že jakési to předepsané Rodič 1 na přihlášce dítěte do školy prostě škrtla, nadepsala „mama“ a pak se podepsala :)) Dala to někam na FB a všichni z toho byli úplně paf a nadšení. Ano, i maličkosti člověka potěší.

      1. Vypada to ze to je zalezitost celosvetova :-(
        Nedavno jsem byl pritomen telefonickemu rozhovoru manzelskeho paru s vladnim ouradem.
        Neni podstatne o co se jednalo ale u uroven na jake rozhovor probihal.
        Vladni urednice zasadne uzivala oznaceni „partner“ misto manzel ci manzelka. Manzel byl nemocen hovor vedla jeho manzelka a stale opakovala „muj manzel“ z druhe strany se opakovane ozyvalo oznaceni Vas partner.
        Na vyhradu ze si nepreje aby byl jeji manzel oznacoval jako partner ji bylo sdeleno ze je to tak uredne narizeno a ze oni nesmi pouzivat oznaceni manzel/manzelka ale pouze korektni a neutralni partner.
        Jakoby to byla zkouska az jak moc si lide nechaji srat na hlavu :-(
        Navic tim odvadet pozornost od veci opravdu vaznych a zasadnich.
        A chystaji na lidi ze bude jeste hure :-(

      2. Mně se to líbí. Nehledě k drobnému detailu, jak píše Tribun, že každý má svého otce a svou matku, k čemuž je dodat – oba je máme zapsány v genetické informaci a dnes už myslím průkazně zjistitelné – zdárně se tak prohlubuje diference mezi skutečným JÁ a jeho subjektivní projekcí. Nešťastníci obého geneticky definovaného pohlaví, kteří se rozhodli svou nepřijmout tuhle chmurnou okolnost a prosadit si vlastní sebeidentifikaci v rozporu se svým biologickým určením, se zkrátka prosazují v legislativě. Nebyla na to donedávna dokonce psychiatrická diagnóza, kterou se pokoušeli odborníci léčit? Upřímně řečeno je to krásný doklad postupné společenského úpadku, který utěšeně připomíná takřka Hostinu Trimalchionovu… A pak že se není na světě čemu smát. :-)

      3. “ ji bylo sdeleno ze je to tak uredne narizeno a ze oni nesmi pouzivat oznaceni manzel/manzelka ale pouze korektni a neutralni partner.“
        Tak to je něco, jinými slovy té paní sdělila, že vlastně žije v takovém registrovaném partnerství. To jsou ale paradoxy.
        A kdyby žila ta-nějaká paní ve společné domácnosti třeba se svým dědečkem, synem nebo vnučkou, tak co…

      4. Člověk, který v de iure manželství nežije, naopak ocení, že ho úřad bere vážně a rovnoprávně.

      5. Kruciš tady to furt blbne, ono si to není schopno nic zapamatovat :))
        Jinak ještě k té korektnosti od vládní úřednice,
        ono to vlastně svým způsobem vyjadřuje to, co pravila ta poslankyně od Macronovců, když prosadili ono rodič 1 a rodič 2. Pro ně je to prý „measurement of social equality“ – míra sociální rovnosti.
        Je to psáno anglicky, mám to z Telegraphu, který o tom informoval obšírněji. Ale jde o Francii, právě že.

      6. „Člověk, který v de iure manželství nežije, naopak ocení, že ho úřad bere vážně a rovnoprávně.“

        Aha, takže kvůli tomu, aby se člověk, který v de iure manželství nežije, mohl cítit „vážně a rovnoprávně“, my ostatní musíme jít z cesty a předělávat něco, co tisíc let nikomu nevadilo?

        A co když se takový člověk rozhodne, že bude všude chodit na chůdách – vybouráme kvůli němu překlady nade dveřma, aby se necítil utlačovaný tím, že si při vstupu do místnosti otlouká hlavu? Ano, samozřejmě by to v krajním případě udělat šlo… ale nebylo by probůh pro všechny zúčastněné jednodušší, ABY SI TY CHŮDY PROSTĚ SUNDAL?

      7. Rodinu nedělá razítko…….vybavila se mi slova jedné kolegyně. Řekla mi kdysi před lety, že její dcera není vdaná, ale žije s ….., takto svým přítelem tzv.na hromádce, či na divoko, jak se taky říká. No a měli spolu děti, žili jako běžná rodina, jen nebyli sezdaní.
        A to nebyl jediný případ takových lidí.
        Důvodem ovšem nebylo to, že by jim vadilo manželství jako takové, ale že „bez manželství“ to pro ně bylo finančně mnohem výhodnější. Zmíněná kolegyně byla upřímná. Taky to mohla zamáznout tím, že pro opravdickou lásku nějaký potvrzující papír vůbec nutný není.
        No ale od té doby jsem třeba nejen řeči, ale právě i všelijaké ty statistiky o počtu dětí narozených mimo manželství, či o počtu manželství v ČR atd., už nemohla brát vážně.

        Nevím jestli se ti dva po letech pak přece jenom vzali. Lidi vesměs vždy nějak zareagují na (politicko)ekonomické změny, které se jejich životů nějak dotýkají. A taky se asi dá říct, že někteří se v těch změnách orientují-zorientují lépe či rychleji, jiní zas skoro vůbec.
        V případě, že se nevzali, se pak nejspíš dají připojit k tomu vámi zmíněnému člověku výše.
        Který, protože v de iure manželství nežije, pak dle vás naopak může ocenit, „že ho úřad bere vážně a rovnoprávně.“

        Je pak otázka, zda ve výše zmíněných souvislostech o takovouto „vážnost a rovnoprávnost“ vůbec stát.

      8. Zřejmě jste ale běžné heterosexuály na mysli tou člověčí poznámkou neměl. Možná šlo spíš o homosexuály, kterých by třeba se moje poznámka o manželství „urovnaného“ na roveň registrovanému partnerství mohla třeba nějak dotknout.

        A ještě něco,
        jsou-li pojmy otec a matka brány za sexistické a je-li doporučeno nahradit je očíslováním rodičů, „musí“ být časem brány za sexistické i pojmy syn a dcera. V době volby pohlaví -transgenderu- je to časem vlastně nevyhntelné.
        Někomu to samozřejmě nepřijde, jestli máma táta či rodič s číslem, potomek s číslem, Novákovi, rodina Novákova, či Novák&partneři…

      9. Na letiště míří třetí pohlaví. Muž nebo žena už při rezervaci letenek nestačí

        :Neví se o tom, že by možnost volby jen ze dvou pohlaví přinesla někomu v minulosti potíže. Podle Baileyho ale dotčeným lidem ubude stresu z toho, že budou mít na letišti problémy.
        
        Pohlaví, které mají na svých dokladech, nemusí odpovídat tomu, jak vypadají. „Rozhodně máme velmi rozmanité zákazníky. Tohle bude dobře přijato a jsme šťastni, že tento krok můžeme provést,“ uvedl mluvčí American Airlines Matt Miller. V obdobném duchu se vyjadřují i Delta Air Lines. I ony chtějí, aby se jejich zákazníci cítili dobře a vítání bez ohledu na to, za koho se považují."
        

        Vybavili se mi Muži v černém a scéna „na letišti“ se spoustou nejrůznějších mimozemšťanů, na což Will Smith nevěřícně hledí.
        A tohle je taky takové malé multikulti.
        „Jakmile to poskytovatelé systémů budou umožňovat, máme zájem držet se světového trendu a vyhovět potřebám všech cestujících,“ prohlásila mluvčí skupiny Smartwings Vlaďka Dufková.
        Podobně se pro LN vyjádřila například německá Lufthansa, která rozšíření možností zvažuje. Zatím to ale podle ní není technicky možné.“
        No prosím, světový trend, jen zapšklí zpátečníci, nevzdělanci a nepřejícníci proti tomu můžou něco namítat.
        Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/doprava/na-letiste-miri-treti-pohlavi-muz-nebo-zena-uz-pri-rezervaci-letenek-nestaci.A190222_111855_ln-doprava_pkk

      10. No, k tomu svěže pohlavně rozmnožovacímu tématu – docela fikaná otázka se přihodila panu Lékovi, když se tázal, kdo v případě heterosexuálních rodičů (jako by z biologického hlediska byli možní nějací jiní) bude označován za toho rodiče jedna a kdo za rodiče dva – a proč? Otec nebo matka? Jaké možnosti k dalším vášnivým sporům!
        Jedno řešení už vymysleli jistí V+W, tuším v Rubu a líci (bez záruky): Takový luxus jako matka, pane, vám nebyl vůbec dopřán! Vy jste se vylíhl jednomu profesorovi, když se mu nepoved umělý vůl!
        Jsou to starosti… :-)

  7. Pochybovat můžete, ale ne o tom, co si myslí Tribun! Pak se na vás sežene smečka zdejších vlků a pokusí se vás rozsápat, zničit, zadupat, znemožnit, umlčet a když to nepomůže, tak vaše pochyby smaže ruka cenzora. Tedy pochybovat můžete, ale jenom když vám to Tribun dovolí. Takové hezky komunistické…

    1. Kdyz jsem si kdysi precetl pod pismeny TRIBUN
      „V rukou politiků a bankéřů nejsme v bezpečí“
      prekvapeni se me zmocnilo a vice cteni zachtelo.
      Casem jsem pak zjistil ze v mnohem mysli jinak nez ma v mottu
      coz by nevadilo ze pise na jinou notu
      pokud jiny nazor nemaze
      neb takovy muze i obohatit, pravda ze?

    2. Muhehheheheh:-) Von není Kojzar, ale elf – prvoschodítělstvo távarišč Tribůůůůnovivič:.-)

  8. Vam snad muj komentar pripada ze Vas mam za politicky angazovaneho bankere?
    Podobne srovnani bych si nedovolil. Neni proc neni v cem.
    S bankerem jste nesrovnatelny.
    Navic prani bankeru jsou znama, u Vas jen motto cosi naznacuje ale uz nerika jak na to.
    Moje vyhrada jen mela byt podivenim nad tim ze nektera Vase prohlaseni budi dojem ze to s tim mottem nemyslite zcela vazne. A nebo jsem nepochopil jak na ty vosklivy kapouse a bankstery chcete jit.

    1. „A nebo jsem nepochopil jak na ty vosklivy kapouse a bankstery chcete jit.“
      Inu Astře, z komentářů u Tarase na Terase jsem vydedukoval že nejlepší způsob jak na to jít, by byl zbavit se Pražáků a to jak rodilých tak i těch „proxy“. :-)

  9. Bylo by to prilis jednoduche kdyby to slo pres Prazaky.:-) To i Tribun vi.
    Kapousi a banksteri se bez Prazaku snadno obejdou. Ze mnozi Prazaci bez banksteru ani ranu je jiny pribeh.

    1. Tribun asi ví ale ty a Taras máte neustále sklony vnímat Pražáky jako nějakou negativní privilegovanou elitu. Přitom je to podobné jako bys chtěl třeba Moskvany posuzovat podle tam působících oligarchů a nějaké pomyslné „Moskevské kavárny“. To je prostě bolest velkých měst že se tam stahují všelijací hajzlízi a páchají svoje rejdy. To ale ještě neznamená že tam nežijí i normální lidé kterým to je trnem v oku. Otázka je, kterých je víc. Já si myslím že těch normálních co nejsou vidět. Bohužel ani u voleb, protože k nabízenému nemají důvěru, když mají to kutění hajzlíků nejvíc na očích.

      1. Pražáky jako nějakou negativní privilegovanou elitu nevnimam, ale jak spravne napsano

        To je prostě bolest velkých měst že se tam stahují všelijací hajzlízi a páchají svoje rejdy.
        Jinak souhlas s komentarem.

      2. No, k tomu „pražáctví“, pane Mudro: Problém je mj. v tom, že v městě, kde je centrum politické a ekonomické moci, je mezi obyvatelstvem – resp. mezi přílušnými vrstvami obyvatelstva – daleko silnější sociální kapitál neformálních vztahů a vazeb, na něž dosáhne málokdo z periferie; je tam blíže ke všelijakým strýčkům a vlivným známým – a oni už za nějakou tu protislužbu zařídí, co je potřeba. Tohle odjakživy „baldy“ čili venkovany irituje bez ohledu na okamžitě panující politické poměry. Pochopitelně je to tendence spjatá s veškerými centrálními stolicemi ve světě; vzbouří-li se periferie proti vůli centra, začnou docela zábavné maléry – stačí třeba volba jsoucího prezidenta u nás, případně podobného týpka v USA. Řečeno s klasikem – …a hned tekla krev z obrazů, / děly se zázraky: / Čistá panna porodila / čtyři malé draky…

      3. „daleko silnější sociální kapitál neformálních vztahů a vazeb“
        To je presny postreh…silnejsi a pocetnejsi. A jako kazdy kapital je peclive opecovavan a chranen pred rozfrcanim, to jest zde pred sdilenim (= je to opravdu komplot). A to nejen od uzivatelu sluzeb, ale i jejich poskytovatelu (koho neznaji, k tomu se chovaji odmerene- viz zname Pinochetovo „pro pratele mam pochopeni, pro nepratele zakon).
        Prazactvi jsou deti vyucovany rodici od cirka 6 let veku, kdy vznikaji naroky na jejich aktivity (krouzky, sport, kultura, tabory) a tam v detech zacina vznikat a je i pestovan pocit vylucnosti…proces je ukoncen s ukoncenim zakladni skoly. Kdo se do Prahy pristehuje po 15 letech veku, uz se Prazakem nikdy nestane. Muze samozrejme dat dohromady svuj klientelisticky okruh (zvlaste pak bohati lide), ale pocit prazactvi, to jest „blizke intimity“ s Pepiky (a to i s temi na vysokych postech, jim zustane neznamy.

      4. No, embé, do takové hloubky to probádané nemám, abych dokázal tvrdit, že hranice je někde okolo 15. roku, ale zrovna jsem si prolistoval nějaké starší číslo Reportéra, kdež se věnují soudu se skupinou okolo Neografu a jízdenek DPMP. Je rozhodně pozoruhodné, jak to jde mezi obžalovanými napříč sociálními vrstvami – maminka a syn, kamarádi ze školy a školky, známí z práce – všechno bývalí ministerští úředníci, právníci, bankéři, atd. – a v čele vyučený prodavač pan Rittig… To je ovšem kriminální záležitost, ale jak tak znám jiné pražské prostředí, funguje to velice podobně.

      5. Na devitce jsem sedel v lavici s jistym Jirkou, vexlakem, co na skole prodaval bony rodicum spoluzaku. A tenhle Jirka mel navlastniho, o hodne starsiho brachu, taky vexlaka, co pozdeji postaval pred Tuzexem V jame. Jeho sef byl provozni z EsKacka a bral chlast od Rittiga, coz bylo za rohem.
        Dotycneho Jirku potkam o par let pozdeji na Vaclavaku a on mi rika:“Nazdar voe, co ty tady, du ted tamhle k Ivovi pro prezkace, pojd se mnou, pak si dame mydlinky.“
        Tak jsem se seznamil s Ivem :o) Pocitam ovsem, ze jeho nabidka „A kdybyste, chlapi, neco potrebovali, tak zaskocte!“ ztratila platnost s revoluci…

      6. No, už mrtvý klasik z Náchoda to kdysi dávno popsal docela přesně v Konci nylonového věku, kdež se jistý čerstvý absolvent Martin Monty Bartoš, syn živnostníka z Kostelce, LP 1948 týrá v klubu Student´s British Association svou umístěnkou do kraje Ústí na Labem:
        „…Čtyři roky denně v klubu (…) čtyři roky anglické konverzace a dancingů (…) Američané ho považovali za rodilého Newyorčana, nikdo v SBA neuměl tak říct C´mon, fellers! a ty jiné podobné větičky, co tu (…) lítaly v roztodivných výslovnostech. (…) není rovnocenný, nikdy nebyl a nebude.(…)
        Seděl v duchu, ale neodvolatelně, v ústeckém rychlíku, se dvěma kufry a s výměrem MŠVU v kapse, poslušný a splasklý kantor začátečník, (…) všechny nádherné pražské holky a kluci, sladká pozlacená mládež ještě hluboce spala pod prošívanými dekami ve skleněných vilách a secesních činžovních domech na nábřeží, protože bylo teprve sedm hodin. (…) Dali mu krásně najevo, že na něj kašlou a že mezi ně nepatří. Sami si opatřili glejty o chorobách a jemu se nikdo neobtěžoval naškrábat třeba jen několik slov na vizitku pro některou odvážnější lékařskou konexi. Nestál jim za riziko. (…) A vždycky to bylo tak: na stipko do Ameriky jel nakonec Michal D. Holliner, blbec a snob, který si pletl Sinclaira Lewise s Uptonem Sinclairem, a do prádninového tábroa British Councilu v Anglii pro něj taky neměli místo. Ani do výboru SBA se nedostal. Bylo to přece od počátku jasné…“
        Jistě, je to groteskní nadsázka, ale jádro je pravdivé…

      7. Me to tedy jako griteskni nadsazka neprijde…
        Anglicka spolecnost je vysoce tridni, coz Cesko ani Praha neni. V Praze to funguje jako na kazde normalni vesnici ci malomeste, jen rozmery (a prilezitosti kontaktu) jsou nasobne vetsi.
        S Brnem mam take sve zkusenosti…a co treba obycejna vesnice ve vychodnich Cechach, kam se pristehuje Brnak? Zapadne bez problemu? Ja bych rekl, ze ne…
        Ale tohle je uplne normalni, ovsem zajimave je, ze se tak prestala chovat cast evropskych narodu.

      8. Ale tema je to zajimave…
        Z prirozenosti odpirani pristupu ke zdrojum vychazi i liberalismus, propagujici konkurencni soupereni.
        Nemeli- li by lide prirozenou snahu odepirat vyuzivani svych zdroju, pak byste mohl zajit za konkurentem a pozadat ho o vydani patentu, ci seznamu zakazniku. Anebo vami prave objeveny uhelny dul nenechat zaregistrovat na katastru a dovolit jine firme, aby tezila hned vedle vas.
        Nizsi stupen odepreni zdroje vychazi z neduvery k druhemu, jak s nimi nalozi (nepujcim ti kolo, protoze nevim, jak na nem umis jezdit a mohl bys mi ho rozbit), coz je nase vesnice vcetne Prahy.
        Povyseni neduvery na obycejovy institut je uz tridni pohled na vec (nepujcim ti kolo, protoze jsi drban), coz je Anglie.
        Z uvedenho plyne, ze tridni pristup predpoklada jiz zavedeny exkluzivni pristup (urcita skupina- trida je jiz mocensky etablovana a ma v rukach silove nastroje). To umoznuje rozhodnout, koho ke zdroji pustite na zaklade uvahy, podeprene kolektivni vinou (netreba premyslet nad kazdym zvlast, je z predmesti, tak ma utrum).
        Tak by se dalo rici, ze tridni pozice znamena ulehceni v rozhodovani a je konkretnim vyrazem realne moci (staci jen rici: „Nepujcim!“ a tim je to vyrizeno).
        Druha vec k vyvozeni je ta, ze uspech na trhu se neodviji ani tak ze schpnosti produktivne zpracovat svuj zdroj, ale spise ve schopnosti zabranit konkurenci v pristupu k nemu (namisto prace se zdrojem se radsi staram o jeho ochranu). Tady by mohl vykladat kapitalismus, to by byly rozpravky…

      9. Jde prostě o míru toho sociálního kapitálu, ten je tím větší, čím větší je příslušné město – a logicky nejsilnější je tam, kde je soustředěna moc. Proto ta obecná nevraživost vůči pražáctví a jeho průzračně egoistickému centralismu. Taky jsem – podobně jako ten Monty – začínal v „Hacašprndovicích“; byla to zajímavá léta a nevzpomínám na ně ve zlém, možná i proto, že nás tam takových bylo víc. Rozhodně jsem neměl problémy s nepřijetím či ostrakizací. Překvapený jsem spíše dnes, když obhlížím zbytky toho, co jsem téměř čtvrtstoletí budoval a bránil co relativně samostatnou a nezpochybnitelnou jednotku periférie v centrálně řízeném podniku. Mám jedinou radost, že za přítomnost neodpovídám. A myslím s hlubokou úctou na učeného kolegu, jenž zjistil, že není s to obhájit význam hodnot, které shromažďoval a šířil s nesmírným nasazením a elánem – takže poděkoval a pár let před důchodem raději odešel. Odmítl spolupráci s vlastními hrobaři – archiv nesmírně cenných snímků za bezmála 70. let je tím ztracen. Čekal by mě ostatně stejný osud. :-)

      10. „takže poděkoval a pár let před důchodem raději odešel. Odmítl spolupráci s vlastními hrobaři“
        Mam presne takovy priklad ve svem sousedstvi, klasickeho filologa, co rezignoval s nastupem Klause, uzavrel se na sve zahradce a zacal rozmlouvat se svymi stromy- lidi uplne vypustil ze sveho sicialniho repertoaru. Je to smutne, ale na druhou stranu v tom lze spatrit i cosi hrdinskeho (to vzdy signalizuje, ze jde o „velky“ osobni pribeh).
        Jinak to neberu tak, ze se hadame, nybrz doplnujeme.
        Zajimava je dynamika prechodu od nerizeneho (volneho) vyuzivani zdroju po jejich zabor. Rikam to proto, ze mi to prijde jako (casova) paralela s vyvojem prace se socialnim kapitalem. Cim mensi je spolecenstvi, tim lepsi pristup jeho clenove k socialnimi kapitalu druhych maji.
        Vzdy mne fascinovaly fotky pocatku industrializace, treba tady, kdy k tezbe ropy stacil soufek a kybl:

        Anebo znate urcite fotky z ceskeho prostredi, kde na kraji vesnice, anebo malomesta stoji novostavba tovarny, napriklad Poldina.
        Se socialnim kapitalem to vidim podobne, cim je spolecnost komplexnejsi, tim obtiznejsi je dostat k socialnimu kapitalu druhych. Je to jak u te ropy: dnes uz nestaci kybl, ale musite mit tezni platformu a k ni tisice povoleni od uradu, od samotne licence, po vyjadreni lokalnich ekologu.
        Tim klesa mezni uzitek produkce a cim vice do ni s casem investujete, tim vic klesa produktivita (a s ni i zisk). Bodem obratu je uvedomeni si, ze nejvyhodnejsi je prestat tezit a nekomu jinemu platformu s vetsi mirou zisku rovnou ukradnout. Tim konci urcita civilizacni etapa a spolecnost se musi preformatovat.
        Dnes k tomu spejeme v oblasti socialniho kapitalu take. Do svoji vertikalni mobility uz musite tolik investovat, ze vzestup nakonec nestoji zato.
        Ostatne to se potvrzuje i na ekonomickych ukazatelich- napr. Paul Krugman doklada, ze % nezamestnanych mezi vysokoskolaky je uz vyssi, nezli u lidi se strednim vzdelanim. Byt vzdelany se zkratka nevyplati. Coz je jasna poukazka na preformatovani spolecnosti, nechce-li regredovat do barbarismu…ovsem jestli je nejstastnejsi metodou jeji kulturni rozstepeni, tim si jist nejsem. Me prijde multikulti jako nahradni (kargo-kultovni) reseni a vyjadreni magicke viry v to, ze forma urcuje obsah i po jeho kvalitativni strance..

      11. Praha snad fungovala jako vynásobená Česká vesnice do listopadu a nějakou dobu potom.
        Se sociálním kapitálem pak otřásly zprvu restituce a následně nástup zahraničních investorů. Hodně „hrdých Pražáků“ škrtlo kamaráčofty a jalo se navazovat nové vztahy pod heslem „byznys je byznys“. Čerství zbohatlíci rychle převzali cizácké manýry a sebedelší Pražský rodokmen ztratil svůj glanc pokud není vyfutrován tučným kontem nebo hodně vlivnou pozicí zavčas ukořistěnou. V současné „Pražské smetánce“ nehraje pražáctví žádnou roli.

        Underground přišel o svůj rebelský tmel, mnozí tvořivci co si namlouvali jakou by udělali díru do světa kdyby je nedusil socík, prožili své hořké zklamání když jejich fanoušci začali konzumovat importovanou kulturu. Vzácná moudra všelikých „guruů“ si najednou mohl každý koupit v knihkupectví a později v mnohem větší šíři najít na internetu, aniž by si pracně budoval cestu do okruhu „zasvěcenců“ čehokoli.

        A prostý dělný lid, který si dříve vystačil s lahváčem u TV a ranními novinami, se zprvu vydal za reklamními sny, ze kterých jak šel čas stále více slevoval až se zastavil u balíčku: mít co do huby, co na sebe, udržet si střechu nad hlavou a dopřát si sem tam někdy nějaké drobné povyražení. Tiché hospodské spiklenectví se vytratilo jak cigaretový dým, protože nikdo nemá jasnou představu proti komu se spikávat. O politice raději nezavádět řeč pokud si nechceš tu trochu občasného souznění pokazit hádkou.

      12. No, pane Mudro, jsem opravdu rád, že v undergroundu je to v naprostém pořádku, jak svědčí třeba osud slavných Plastiků… :-)
        A se zájmem pozoruji osudy takových pozoruhodně nepotopitelných veřejných osobností z druhé strany – třeba paní sestry Jacques a Donathová, jakož i osudy mnoha čelných představitelů establishmentových studentských skupin SSM – a to jsou jen okamžité nápady… :-)

      13. V naprostém pořádku? On ten můj odstavec tak vyznívá? Tak to asi mám problém s vyjádřením myšlenky. Jak může být v pořádku něco, co prakticky přestalo existovat?
        Pro mne navíc to, co mne do značné míry, tak jako mnoho jiných lidí, přitáhlo a zakotvilo do Prahy.
        A nebo – tápu – to myslíte ironicky…

      14. S těmi Plastiky to, pane Mudro, ironie byla. S těmi dalšími jmény jen ilustrace problému…

    2. „…Paul Krugman doklada, ze % nezamestnanych mezi vysokoskolaky je uz vyssi, nezli u lidi se strednim vzdelanim.“

      Hledal jsem k tomu docela pozoruhodný názor A.Finkielkrauta, který jsem kdesi zahlédl – ale už nenašel. Bylo to cosi na téma nerovnosti mezi lidmi, už jsem jako prezident…
      Máte to krásně sesumírované a vypadá to, že by to mohlo fungovat, jak píšete – včetně té krize sociálního kapitálu a jeho nákladů na vertikální vzestup. Tč. nemám, co bych dodal. :-)
      A krásný víkend!

      1. „…Paul Krugman doklada, ze % nezamestnanych mezi vysokoskolaky je uz vyssi, nezli u lidi se strednim vzdelanim.“

        Jakou chanci maji vysokoskolaci kteri psali diplomovou praci na korektnost , multiculturnost ci nove pojeti sexgenderismu?

        Vratme se na zem a prectete co si mysli economicky guru byvaly ministr prumyslu, jeho spolulikvidator a dnes jeden z hlavnich poradcu presidenta. Mimochodem navic zastupce Goldman-Sachs pro Evropu na vychod od zdraveho jadra :-)

        Kapitalistické sociální inženýrství ekonoma Dlouhého
        Prezident Hospodárské komory by byl nejradeji, kdyby z detí v Cesku rostla levná pracovní síla. Samozrejme jen pro ty méne privilegované.
        http://a2larm.cz/2019/02/kapitalisticke-socialni-inzenyrstvi-ekonoma-dlouheho/

        Take hezky predjarni weekend :-)

  10. Asi zalezi i Prazak odkud?
    Poznal jsem jednoho Prazaka ktery se o jinem vyjadril opovrzlive, ten byl ze Zizkova.

  11. Co je cílem příspěvku?
    Jde o nějakou konkrétní nenávist? Nebo má čtenář na výběr z „více nenávistí“ a některé se má dle libosti chápat?
    BTW. Nenávist je škodnou téměř všude. Nenávist zatemňuje mozek. Nenávist je „zatemněný mozek“.

    První věta (a snad nenávist?) není nenávistí. Je jí spíše indoktrinace „třetího“ smějícího se a škodolibého, který u slabých, konformních jedinců ideologicky „ohýbá“ nebo „nenápadně“ poopravuje jejich vnitřní poddajný svět.
    Je jen na člověku (příslušníku národa), zda podlehne. Zda si zvolí svou cestu, nebo bude naslouchat „páté koloně“, či nějaké „mluvící hlavě“, jako je například Krystlík v případě Čechů.

    V závislosti na první větě se vybaví indoktrinovaná, vštípená nenávist.
    Stav, kdy si konformní, poddajný jedinec nechá vnutit na počátku „pocit provinění“, kde v druhé fázi na základě nezpracovaného a „neustátého“ pocitu ze stále předkládané a opakované „viny“, ve stavu jakési „načatosti“, podlehne a nechá se plynule vmanipulovat do pocitu zaslepené, nekritické sebe nenávisti, která u některých patologických jedinců (např. tzv. „sluníčkářů“) může vést až k sebedestruktivnímu jednání, kdy je schopen zradit nebo začít střílet do vlastních řad obrazně i fyzicky. V tomto „hnutí mysli“ se může zrodit i jakési (neexistující) „čecháčkovství“.

    Jinou nenávistí je „neustátá“ a nezvládnutá zlost a frustrace.
    Ve zlosti, kdy jedinec, který má omezené kognitivní schopnosti, „rozbitou vnitřní brzdu“, která „neubrzdí emoci“ a neumožní jeho „pocitům“ „vrátit se zpět“.
    Buď je rozezlen až tak, že se „začne nenávidět“, nebo, a to je časté u „pravicových autoritářů“, začne nekriticky „nenávidět“ předmět zloby (stav, pocit, věc nebo jiného tvora, politického oponenta).

    … nebo naučená, „zděděná“ nenávist.

Na komentář není právní nárok

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s