Černou Bondovou na vás

V nové Bondovce prý bude hrát hlavní roli černoška. Sociální sítě si to přebrali jako že další James Bond bude černá žena a propadli panice, jaké perverzní ničení tradičních hodnot zase neomarxisté (tak se dnes říká satanistům) chystají. Co na tom, že James Bond je fiktivní postava, prostě to musí být bílý macho, jinak bude konec světa. Bez ohledu na to, že ho na ženu nikdo předělávat nechce, jen už nemá být agent 007, protože bude v důchodu. Podobné zděšení nastalo, když se ukázalo, že v jednom finském filmu hrál maršála Mannerheima černoch. A přece všichni vědí, že Finové jsou bílí. Zajímavé přitom je, že tahle panika vypukla, pokud si dobře pamatuji, někdy loni, i když ten film (Suomen Marsalkka) je již z roku 2012. Razantního odmítnutí se dostalo i oné britské scénáristce, která navrhla, že když nový seriál Černobyl stejně není autentický dokument, klidně v něm mohli hrát i černoši, i když v SSSR tehdy žádní (přesněji skoro žádní, zdokumentovaný je konkrétně jeden) nežili. Ten odpor k obsazování černochů má v případě rolí, které odpovídají konkrétním historickým postavám, nebo situacím, zdánlivě svoji logiku, i když motivací je nepochybně mnohem spíše nenávist k černochům, než láska k historické pravdě. A přesně tady je zakopaný pes, protože pokud se budeme přísně držet historické autenticity, tak budeme černochy pořád zobrazovat jako otroky a bělochy jako otrokáře a nebude v tom ani stín pochybnosti, protože o správnosti takového uspořádání ještě před pár desítkami let nepochyboval skoro nikdo, a mnozí nepochybují dodnes. A rasové stereotypy se tím budou jenom utvrzovat. Takže pokud chceme rasové stereotypy rozbít a naučit bílé muže vnímat černé ženy jako rovnocenné bytosti, je zcela na místě jim je v ukazovat v rolích, v nichž sice tradičně nebyly, ale dnes mají plné právo být. Že jo sociální inženýrství? Jasně, že je. Každá civilizace je produktem sociální inženýrství, a v té naší má sociální inženýrství dokonce biblickou tradici. Nebo co jiného, než sociální inženýrství par excellence bylo, když Mojžíš vláčel Židy čtyřicet let po poušti a čekal, až staří vymřou a zůstanou jen mladí, co nic jiného nepoznali?

26 komentářů: „Černou Bondovou na vás

  1. Vyjímečně nesouhlasím, konkrétně s tvrzením, že : „protože pokud se budeme přísně držet historické autenticity……. .rasové stereotypy se tím budou jenom utvrzovat. Pokud chceme rasové stereotypy rozbít, je zcela na místě je v ukazovat v rolích, v nichž sice tradičně nebyly, ale dnes mají plné právo být“, Pokud tomu tedy dobře rozumím, tvrdíte, že překrucování historie a cílené lhaní je lékem na lidské neduhy, v tomto případě konkrétně na rasismus. Tak s tím právě nesouhlasím.

    1. Naprosto souhlasím. Nesmírně se těším na historický film z našich dějin, kdy Karla IV, či Jíříka z Poděbrad bude hrát černoška. To je přeci také rozbíjení stereotypů a fuj s historickou věrností. Ách joooo ……

    2. Historii píší vítězové. Není žádná objektivní historie, jen ta překroucená vítězi. Ale to je jedno, nejde o to překrucovat historii. Není řeč o historických postavách, ale o rolích. Tedy že černá herečka může hrát finského maršála. To prostě může. Jiná věc je, jestli se nutně musí ten maršál jmenovat Mannerheim a musí se to odehrávat v 1. polovině 20. století.

      1. Nejde o Bonda. Resp. tam jde jen o jistou aroganci a nerespekt vůči původní autorově myšlence, ale právě o to sociální inženýrství. Myslím, že žádný soudný člověk by se nemohl pozastavovat nad tím, kdyby si např. kamerunské divadlo nastudovalo Prodanou nevěstu a všichni herci by tedy byli černoši. Ale v případě např. Mannerheima se ptám „proč“ a jediná odpověď je „sociální inženýrství“. Navíc velmi hloupé, které nadělá více škody než užitku. Možná jsem mimo, ale myslím si, že rasismus je teorie o nadřazenosti jedné lidské rasy nad druhou. Nikoliv tvrzení, že žádné lidské rasy neexistují. A současný přístup násilně (nebo minimálně bez respektu) aplikuje jako jediný správný přístup ignoraci rozdílů mezi lidmi. A to až do takové absurdity, že nejen barva pleti, ale ani pohlaví již není respektováno nebo minilálně reflektováno. A to je opravdu sociální inženýrství (to jste podle mě udělal správný závěr), jen se patrně neshodnem na škodlivosti tohoto přístupu.

        1. Už léta mám problém pochopit tu potřebu nalézání rozdílů lidmi, která nikdy neskončí truismem, že nejsme stejní, ale „poznáním“, že mezi námi není rovno, že se na to či ono (ne)hodíme tím, jací jsme, ale tím, jak vypadáme. Lidé se kdo ví proč rovnosti bojí. Asi je v tom kus nejistoty, protože rasismus, sexismus a tyhle všechny stereotypy dávají jistotu, že i když jsem úplně k hovnu, jsem pořád něco víc, protože jsem chlap a to mi nikdo nevezme. Když nebude záležet na tom, jestli jsem chlap, budu už prostě jenom k hovnu.

      2. Lidé se rovnosti nebojí; je jim odporná. Není v tom nejistota; naopak, v rovnosti je obsažena jistota (že jsem stejný), zmar a beznaděj (že nemůžu být jiný/lepší). Rovnost je zahnívající žumpa.
        Nedávno bylo výročí francouzské revoluce a pádu Bastily. Podmínky tehdy byly opravdu nesnesitelné a král Slunce nenáviděný a slabý, Marie Antoinetta viděno dnešníma očima nepředstavitelně drzá. Smetla je dějinná nevyhnutelnost. Navzdory tomu dnes nostalgicky chodíme po Versailles a obdivujeme úbory té doby, dokonce je nám ho líto. A z následovníků si těžko zapamatujeme (krom politicky vyhraněných) povstalecké vrahy, spíš už utkvěl v paměti Napoleon. :-)
        Nerovnost přitahuje sama o sobě a rozhodně ne proto, že by se člověk coby chlap, Čech, bílej nebo třeba komunista cítil příslušníkem lepší smečky.

      3. Těším se, že příští životopisný film o Václavu Havlovi bude správně politicky korektně obsazen a hlavní postavu bude hrát černoška v hidžábu. Bude to nejlepší oslava Havlova humanistického odkazu.

  2. Horší snad než problém Židů v Bibli je stvořit ženu jako odpad z postradatelné části těla muže. I když jen pro ty, co si myslí, že národ, lid či třída – má mít přednost před právy každého jednotlivce, právo nebýt součástí jakkoli definovaného společenstvi mající svůj ideopolitický, náboženský, třídní. etnický či jiný rozměr (a že by se jich ještě našlo, které determinují jedinečnost a svébytnost naší individuální lidské osobnosti.)

    Bůh byl jen jeden (osobně si myslím, že nebyl a není a jedná se opět o kolektivní dílo skupiny lidí chtějící lidské individuum zotročit do kolektivní podřízenosti institucím a jisté části společnosti ) co je však nezpochybnitelné – že každý na tento svět přichází jako originální bytost a sám a každý z něj i sám odejde. Chvála Bohu, že nemáme společensky nařízený hromadný odchod i příchod – i když i to už tady bylo a obvykle bylo zapotřebí pomocí nějaké té ukradené Enigmy – nebo třeba jen ohně – své utlačitele, často vydávané za Bohy, porazit:-). Ženy a jiná než „bílá“ etnika, které mají mnohem větší potenciál adaptability (nejen pro ekonomický rozvoj a technologický blahobyt v liberální kapitalistické společnosti), jsou tedy naší budoucností. A k té potřebujeme i Jamese Bondy.

    1. Až na to, že to byl právě proklínaný komunistický experiment, který dal ženám bezprecedentní rovnost s muži a otrokářství vzal možnost schovávat se za trh. Kapitalismus vám žádné svobody nezaručí, protože v kapitalismu jste jen zboží. Jediný svoboda, kterou vám kapitalismus nabízí, je svoboda zacházet s ostatními jako se zbožím. Všechno ostatní jsou jsou jen medové kecy.

      1. moje maminka se opravdu za socialismu necítila svobodnější než je dnes, když ji umístili na místo v ČKD kompresory na pásu (namísto vystudované vědecké pracovníce v oboru germanistiky a filologie – za vámi bohabojně opěvovaného socialismu, který utlačoval lidi daleko více než kterýkoli jiný idepolitický režim – a to jen na základě (nikoli antropocentrických, genderových či náboženských znaků – to jsou pořád menší podmnožiny lidí, než jaké si vybral k utlačování ON) – a to VŠECH na základě toliko nesouhlasu – či NEpotvrzení – souhlasu (a likvidoval i své stejně ideově založené „sou“-druhy) . A nakonec to přešvihnul když jasně vymezil sociální skupiny, které budou vraždit programově. Komunisté jim říkali (nepřátelské) „třídy“. Emancipaci žen pak započali tím, že Miladu Horákovou poslali na šibenici stejné technické konstrukce sloužící do té doby především pro chlapy, a nijak ji neupravoval.

        Važte si toho, že in černošky mají právo zabíjet, proč by se touto prací museli zabývat jen bílí heterosexuální muži, kteří si dneska daleko raději dají rok, dva mateřské dovolené (na pozici agenta taky leckdy déle nevydtžíte:-) Fandím ženským agentkám. Černošky bývají často mužnější než leckteří chlapi (viděli jste takovou Serenu a Novaka – opravdu bych se necítil kdyby mi měl chránit tento „chlap“ moc bezpečně o svá buržoasní lidská práva při ochraně kapitalismu)

        1. Na jednu vaši maminku připadají stovky ženských, které najednou nechcípaly hlady v zimě, neumřelo jim každé druhé dítě, mohly rozhodovat sami o sobě, aniž by potřebovaly svolení manžela, bratra nebo strýčka babiččiny tetičky, i na ten potrat mohly jít, mohly chodit ho divadla, k volbám etc. etc. Vaší matce se zase nic tak strašného nestalo ve srovnání se všemi těmi ženskými, které si sakra polepšily. Jasně, že i v tom kapitalismu na západě – ale i tam jedině zásluhou socialistů.

      2. Někdo, kdo se tváří tak informovaně jako Tribun by však měl vědět, že kapitalismus i komunismus jsou koně z téže stáje, stvořené stejnými trenéry, kteří jen zkoušejí nejepší cestu do totality pro netrenéry.
        Zejména proto, že se sám prezentuje jako trenér.

      3. Umírat hlady u nás v kapitalisticke CR je statisticky asi tak četné jako smrt uštknutím mambou černou.Proto tady ten kapitalismus potrvá ještě dlouho.

        1. Teď už ano. Díky socialistům. To socialisté vyhráli buržoazii kapitalismus. Ale ta si ho zase dříve či později prohraje, protože taková je podstata kapitalismu a buržoazie nemůže jinak. Jen se podívejte kolem sebe, už se to děje.

  3. Budoucnost Jamese Bonda vypadá černě?
    Asi jo. Prý odejde do penze.
    Ta dáma tmavé pleti, která nastoupí po něm, podědí číslo 007, jméno ne, řekla bych.
    Mluvit o historické autenticitě u pohádkové filmové postavy, jakou je Bond, mi nepřijde smysluplné.
    Takže potud souhlasím s Tribunem.
    U filmů, které nemají být zcela odtržené od skutečné historie, by mi možná vyložené schválnosti v obsazování postav vadily.
    Johanku z Arku by černý atlet hrát neměl.

    1. Nejsem ctitel Bonda, Jamese Bonda, jinak to agenta 007. Leč autor literární předlohy (podle Vás pohádky) ho napsal jako muže. No a to je vše. Pokud by postavu napsal jako „Brutální Nikitu“, nechť je to žena.

      1. Myslím, že pohádková agentura může obsadit do pohádkové funkce známé jako agent 007, koho scenáristé nové pohádky určí. Jak už bylo řečeno, James Bond se ta nová postava s nejvyšší mírou pravděpobnosti jmenovat nebude. Takže nemusí mít ani pindíka ani machistické sklony.
        Ian Flemming o odchodu Jamese Benda do důchodu nic nenapsal, pokud vím, takže odklon od literární předlohy by nastal i v případě, kdyby byl Bondův nástupce typově stejný jako Sean Connery, tedy bohorovný bílý macho s dolíčky ve tvářích.
        Větší hřích by podle mne byl, kdyby nová nula nula sedmička netrousila hlášky a nevybíjela padouchy s patřičnou nonšalancí.

  4. Pro mě za mě, ať se natočí akční film klidně s ošklivou lesbickou přešitou eskymačkou v hlavní roli, ale to, co většina diváků kritizuje, je parazitování na značce 007.
    Už Craigův Bond byl krokem tímto (špatným) směrem, kdy se z šaramantního, vtipného a sebeparodického Bonda stal trénovaný nemilosrdný zabiják. Možná realističtější, ale méně bondovský.
    Angažovat místo Craiga nehezkou ženu (na barvu pleti a předstíranou subjektivitu ženské krásy nehledě) je další krok pryč.
    Osobně jsem si kromě sebeparodie a nerealističnosti oblíbil na bondovkách rychlá auta (fuj, ekologie) a krásné ženy. Co bude teď? Bondbuzny? :-)

    Spíš než Tempora mutantur et nos mutamur in iis bych řekl, že se svět v řiť obrací.

  5. ke komentáři Tribuna v 10:37 – vnímání skutečnosti se přece nerovná potřebě nalézání rozdílů. Nemám potřebu hledat rozdíly, ale nebudu dělat, že neexistují. To by přece bylo absurdní. Právě proto mi ten dnešní přístup přijde dost ujetej a je to vlastně nový moderní stereotyp. Dovoluji si vypomoci komentářem Jana Vítka : „Je to problém těch, kteří z politicky korektního myšlení dělají svěrací kazajku a chtějí ji nasadit nejen současnosti, ale také minulosti.“ Nebudu přece tvrdit, že bílá je černá, že čtverec je kulatý, že žena je muž. Aféra s Bondem je jen mediální epizodka, která se však dotýká této podstaty. Jak už jsem psal – podle mě hloupě a zbytečně.

    1. On to Tribun myslí tak, že byli-li jsme zvyklí vídat Romy nebo černochy v rolích podřadných, získali jsme k nim despekt, a ztratit ho, vyžaduje dle jeho názoru pozitivní diskriminaci a jejich vměstnání do rolí ušlechtilých.
      Imho to jen podnítí interkulturní zášť.

    2. On to Tribun myslí tak, že byli-li jsme zvyklí vídat roma nebo černocha v rolích podřadných, získali jsme k nim despekt, a ztratit ho, vyžaduje dle jeho názoru pozitivní diskriminaci a jejich vměstnání do rolí ušlechtilých.
      Imho to jen podnítí interkulturní zášť.

  6. Bože můj, vy s tím všichni naděláte… když si Pecha s bílýma fousama mohl Na provázku zahrát Babičku… a jak mu to slušelo…

    1. Babička – národní klenot….dnes už by takovou travestii Slušní lidé nesnesli. 😋

  7. „Takže pokud chceme rasové stereotypy rozbít a naučit bílé muže vnímat černé ženy jako rovnocenné bytosti, je zcela na místě jim je v ukazovat v rolích, v nichž sice tradičně nebyly, ale dnes mají plné právo být.“
    Nu proč ne – rozbíjejte si stereotypy obouruč a každou rukou jinej. Jen mi není tak úplně jasno, proč je potřeba kvůli tomu prznit zavedenou značku. Proč nemůže supertajná superagentka existovat VEDLE bondovek, alébrž se musí instalovat de facto MÍSTO nich? Těžko můžete lidi, kteří po téhle zprávě vyjádřili jistou nechuť k takovému kroku, obvinit z mysogynie, rasismu, nebo (ne)vhodné kombinace obojího, když filmů, v nichž by vystupovala silná ženská, černá, nebo černá ženská osobnost, je odhadem tak šest půlek a nikdo kvůli nim nedržkuje, že ne…?
    Ještě jinak. Bondovky – myšleno ty filmové – jsou tu s náma 57 let, za kteréžto období si vybudovaly nějaký charakter, strukturu vyprávění a těmi získaly početnou skupinu fanoušků. Ocituju jednu kamarádku: „Na bondovky choděj chlapi kvůli hračkám a střílečkám, ženský kvůli tomu, že se tam svlíkne někdo jako Pierce Brosnan nebo Daniel Craig. Pro jakou cílovku to budou točit se ženskou?“

    1. Přece pro ty, kteří doufají, že při prznění zavedené značky Bond pocítí slast. Myslíte, že jich je málo?
      Možná se budou nudit, ale nepřiznají to.
      Co se mne týče, zjistila jsem už dávno, že mne bondovky při xté repríze otravují. A to nejen ty mírně zprzněné /Brosnanem počínaje/, ale i klasika s Connerym.
      S Brosnanem udělali z Bonda, do té doby suverénního, neporazitelného cynika bez špetky citu, o dost jinou postavu. Ukázali ho, jak trpí. Fyzicky. S Craigem přidali i vachrlatou psychiku.
      Podle posledních zpráv nemá být černá agentka Bond, ale jeho nástupce. Co se týče tradičních rekvizit, mají snad setrvat, jinak toho moc známo není.

      1. V první řadě je třeba říct, že každý z herců, který si Bonda zahrál, ho zahrál trochu jinak. Lazenby se ve svym jednom filmu vyprofilovat nestih. Ale Connery byl nerozbitnej, Moore hýřil vtipem, Dalton to pojal seriózně, Brosnan byl hezoun s náturou někde mezi Moorem a Connerym. To, že bylo někde vidět jeho fyzický utrpení, z něj jinou postavu nedělá. To je něco, co se člověku jeho pvolání zkrátka může přihodit.
        Craig má vachrlatý především scénáře. Ostatně třema restartama ve čtyř filmech to produkce v podstatě sama přiznává. Což je dáno především tím, že se do toho pokoušej dostat něco, co ta značka nikdy nepotřebovala.
        Stran tý cílovky – to je v podstatě přesně to, na co jsem narážel v první části svého předchozího komentáře. Proč někdo hledá potěšení v tom, že někomu druhýmu hodí vidle do oblíbený zábavy?

Komentáře nejsou povoleny.