Proč potřebujeme základní výzkum

Dosud byl koronavirus obskurní téma, na němž dělalo pár laboratoři, a najednou jsou vysoce žádané. Nikdy nevíme dopředu, co se stane dalším relevantním tématem, z čehož vyplývá: stojí zato pěstovat si i obskurní vědy. 

prof. Pavel Jungwirth

12 komentářů: „Proč potřebujeme základní výzkum

  1. No … jak se to vezme. Kdyby nebylo těch pár laboratoří které jsme si obskurně pěstovali – možná by se ani koronavirus nestal tím relevantním tématem. :-(

    1. No jistě. A za všechno může globální prediktor a platí to Soros a Rothschildové. Naštěstí máme na internetu dost nositelů zdravého selského rozumu, aby nám to vysvětlili… Jinak bychom všichni umřeli úplně blbí.

      1. Inu, hanku, pokud jsi přesvědčen že laboratoře ve kterých se vyvíjí biologické zbraně jsou lidstvu více ku prospěchu nežli ke škodě a nebo že takové laboratoře neexistují, tak se zřejmě v názoru neshodneme. Já, samozřejmě, proti základnímu výzkumu nic nemám. Jen mám určité pochybnosti o tom zda s jeho výsledky dokáže člověk vždy správně naložit.

        1. To je dobře že sis‘ toho všiml, hanku. Protože jsem to udělal záměrně, jako oplátku na to tvé podsunutí prediktora, Soroše a Rothschildů. Ale všimni si že jsem použil podmiňovací způsob („pokud jsi přesvědčen“) takže nešlo o podsunutí nijak natvrdo.

      1. Kanadský profesor českého původu Václav Smil se už desítky let zabývá interdisciplinárním výzkumem globálních trendů a rizik a jejich kvantifikací. (Výsledky jeho výzkumů studují takové veličiny jako Bill Gates nebo Mark Zuckerberg.) Už na přelomu tisíciletí napsal knihu Globální katastrofy a trendy – příštích 50 let. (Česky vyšla až v r. 2017 v nakl. Kniha Zlín, ISBN 978-80-7473-528-8. V knižních e-shopech se pořád ještě dá sehnat, což taky mimochodem svědčí o tom, jaký význam jí česká odborná i poučená laická veřejnost přikládá…) V ní se mj. pokusil vyčíslit pravděpodobnost výskytu globálních průserů ohrožujících civilizaci jako celek, od 3. světové války až po výbuch supervulkánu nebo zásah Země asteroidem. Jako dvě nejpravděpodobnější globální katastrofy pro 1. polovinu současného století, se srovnatelně vysokou pravděpodobností výskytu v řádu desítek %, vyhodnotil globální jadernou válku a právě pandemii nějakého dosud neznámého či zmutovaného viru nebo resistentní bakterie.

        Početní stav jakékoli přemnožené živé populace – a lidstvo evidentně t.č. je přemnožená populace – se bez zásahu zvenčí v určitém okamžiku zákonitě skokově sníží, buď po vyčerpání zdrojů energie/potravy (v tomto smyslu je potrava taky zdroj energie) a/nebo v důsledku nemocí a případně kolapsu vnitrodruhových vztahů. Při hledání příčin tohoto procesu vůbec není potřeba argumentovat nějakými tajnými laboratořemi.

        Není snad nutno dodávat, že Václav Smil se tak zařazuje do dlouhé historické řady Kassander a Jeremiášů, které nikdy nikdo neposlouchá a kteří nakonec vždy mají pravdu. Tu pravdu ale lidi vždy (zákonitě?) uznají až po těch kolapsech a katastrofách, až už je pozdě pro zástupy jejich obětí, které by aspoň zčásti mohly být zachráněny, kdyby se jednalo včas a přiměřeně vážnosti situace.

        1. Obávám se, že poněkud přeceňujete racionalitu lidského chování. Nejracionálněji se chovají ti nejhorší psychopati. Zbytek jen překvapeně a opožděně čumí.

          1. Odtud asi původ pořekadla „Kdo umí ten umí a kdo neumí čumí.“ :-)

        2. Při vší úctě k panu profesorovi, musím konstatovat že k úvaze o možnosti jím nastíněných průserů snadno dojde i absolvent osmitřídky sledující katastrofické filmy. Zabývat se hlouběji jeho dílem má praktický význam pro veličiny Gatesova druhu, které mají možnost reagovat v nějaké míře prevence na větším či menším „písečku“. Pro 98% světové populace jde pouze o matroš do rozhovorů, které se stávají zapomenutou minulostí ve chvíli kdy dozní.

          Tedy není tak docela od věci zamýšlet se i nad tím jak celou situaci vnímá ta uzoučká vstva akceschopnějších, kteří si uvědomují že k tomu vyčerpání zdrojů jednou dojde a pak se citelně dotkne i jejich potomků. Těžko od nich očekávat že by spatřovali řešení v navyšování onoho přemnožení. Zvláště když se v těch laboratořích, které ani nemusí být tajné, dá zařítit opak.

          1. „Při vší úctě k panu profesorovi, musím konstatovat že k úvaze o možnosti jím nastíněných průserů snadno dojde i absolvent osmitřídky sledující katastrofické filmy.“
            Aha…Tys totéž určitě vymyslel už dávno.
            „Zvláště když se v těch laboratořích, které ani nemusí být tajné, dá zařídit opak.“
            A pak že ti něco podsouvám…

          2. „Tys totéž určitě vymyslel už dávno.“
            Proč vymýšlet něco co bylo vymyšleno a rozvíjeno, jak autory z oblasti vědy tak i těmi z oblasti Sci-fi, ještě dřív než jsem se narodil? Knížky na takové téma jsem četl o mnoho dřív než jsem viděl první katastrofický film a ani si už dnes nepamatuji který to byl. Možná něco na kazetě když se u nás objevily první videorekordéry. Ale polistopadová generace už mohla brzy vybírat z dost široké nabídky a v současné době najdeš dokumentů na takové téma na internetu plno. Mnohé jsou vizuálně zpracované tak dobře že už to ani lidi nenutí k tomu aby zapojili svou obrazovou fantasii.
            Takže knížka sem – knižka tam, tohle téma není vzdálené ani lidem co nečtou skoro vůbec.

            Ale co se týče toho podsouvání tak argumentuješ jak pavlačová štěkna. Všimni si že reaguji jen na to co sám píšeš. V prvním svém komentáři jsem na nějaké Rothschildy atp. ani nepomyslel, natož abych o nich psal. V komentáři na který reaguješ teď, opět komentuji jen to co jsi napsal. To samozřejmě neznamená že jsou pro mne různá konspirační témata nějakým tabu. Se zájmem o ně se netajím a když o nich chci psát tak s tím nemám problém. Ale (opět) to neznamená že nejsem schopen nahlížet cokoli i z jiných zorných úhlů.

Napište si co kdo chcete, já co chci smažu

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s