Na Stanově webu Outsider Media jsem dnes publikoval článek Robert Byrd: Dopis příštímu prezidentovi USA, což je můj překlad z angllického originálu My Letter to the Next President. Pokud byste se na to chtěl někdo podívat a posoudit kvalitu překladu (Fade?), budu jen rád, zpětná vazba by se mi více než hodila. Díky.

Pokračovat ve čtení „Dopis příštímu prezidentovi USA“ →

Sobotní Lidové noviny přinesly pod titulkem I z blbců ještě může něco být rozhovor s Pavlem Kohoutem, v letech 50. prominentním řežimním veršotepcem a v letech 70. chartistou a disidentem. Pavel Kohout v něm podle mého soudu nabízí zcela zásadní vklad do debaty o vyrovnání se s érou "komunismu."

Pavel Kohout sice mluví o pokání, ale říká též: Socialismus vstupoval na evropskou scénu, když už kapitalismus nebyl k vydržení. A zreformoval ho. Dnes kapitalismus začíná bojovat o svou lidskou tvář. Kapitalismus s lidskou tváří je teď na programu dne. Jinak nad komunismem jsme zlomili hůl už v padesátých letech, protože se to ukázalo být opravdu jen sloganem. já mluvím v plurálu proto, že jsem zůstal naživu ještě i kvůli tomu, abych mluvil za větší část své generace, která v tom jela stejně se mnou. Myslím, že jsem to dlužen neskutečné spoustě lidí, kteří zejména v prvních poválečných letech nevstupovali do KSČ proto, aby tam rejžovali, ale proto, aby tam pracovali na brigádách. Naše první předvolební heslo bylo Republice více práce, to je naše agitace". Já jsem se svým otcem nejméně padesátkrát fáral. Každou sobotu. A psal jsem básně, samozřejmě. Já nemůžu tyhle lidi nechat neustále v podezření, že to byla generace hajzlů. Nezapomeňte, že oni tam vstupovali se strašlivou zkušeností z války. Ta byla tak děsivá, že vše, co přišlo po ní, se zdálo být procházkou růžovou zahradou."

Dokud se nedokážeme smířit s tím, že jsme to byli my sami, kdo uvedl komunisty k moci, a že jsme k tomu měli velmi dobré důvody, tak nebudeme schopni vyrovnat se sami se sebou a být svobodným, sebevědomým a vnitřně integritním národem. Protiruská hysterie, antikomunistické třeštění a patologická servilita směrem k Američanům nejsou ničím jiným, než snahou vytěsnit své vlastní viny a zamaskovat svá vlastní selhání.

Dvoudenní válku na Kavkaze mezi Gruzií a Ruskem (viz Trojboj Rusko-USA-Gruzie a Řeči se mluví a voda teče) analyzuje Oskara Krejčího v článku Geopolitické důsledky dvoudenní války, z něhož dále cituji některé zajímavé pasáže.

Pokračovat ve čtení „[LINK] Geopolitické důsledky dvoudenní války“ →

Pokračovat ve čtení „Řeči se mluví a voda teče“ →

V diskusi na Zvědavci se objevil poměrně realistický scénář možného amerického útoku na Írán: Američani ale nenapadnou Írán, pokud nebudou mít jistotu základny v ČR. Jedině pulzní dělo ve střední Evropě totiž může zničit klamné cíle případné íránské ICBM. (…) Válka s Íránem sice může rychle začít, ale nemůže rychle skončit. Američani nemůžou naházet na Írán atomovky – zkomplikovali by těžbu íránské ropy a radioaktivita by se rozšířila i do okolních států ( a Pákistán, po směru západních větrů, už atomovku má ). Američani budou chtít Írán rozbombardovat a vyhladovět – taková válka by trvala minimálně 5 let. Pokud USA zaútočí na Írán, tak začne závod – jestli dřív Írán postaví mezikontinentální raketu s jadernou hlavicí nebo jestli dřív USA postaví základnu v ČR. (…)"

Pokračovat ve čtení „Nad scénářem útoku na Írán“ →

Výběr toho nejzajímavějšího z textu Miloslav Štěrby Zrození liberálního fašismu" ve Francii. Nenechme se ukolébat tím, že jde o Francii; týká se nás to víc, než jsme ochotni si připustit.

Pokračovat ve čtení „[LINK] Zrození liberálního fašismu ve Francii“ →

U Stana na Outsider Media vyšel sice krátký, ale k meritu věci neomylně mířící text Petra Skalky Finanční reforma a ruka trhu.  

"Navzdory propagandistickým projevům ministrů sociálních věcí Nečase (životní úroveň u nás nikomu neklesla) a zdravotnictví Julínka (zdravotní poplatky představují tak směšnou částku, že jí nikdo ani nepocítí), je neviditelná ruka trhu" usvědčuje o pravém opaku. Ta totiž mluví, na rozdíl od obou pánů pravdu – naposledy dnes, kdy jsme se z ranních zpráv dozvěděli, že třetina Čechů letos vůbec nepojede na dovolenou. Nemá na ni."

Pokračovat ve čtení „[LINK] Mašínové agenty StB?“ →

Ač nebyly zatím vzneseny jako hlavní téma, jsou otázky Evropské unie a budoucnosti Evropy v diskusích nevyhnutelné. V této souvislosti bych rád upozornil na text Ondřeje Šlechty Budoucnost Evropy? Co třeba Švýcarská konfederace"?, ze kterého si dovolím ocitovat ty pasáže, se kterými ztotožňuji.

Pokračovat ve čtení „[LINK] Budoucnost Evropy? Co třeba Švýcarská konfederace?“ →

Motto: Liberální demokracie se postupně proměňuje v diktaturu korporací."

Před pár dny zde v diskusi Hawk odkazoval na článek Svoboda až příště, zveřejněný na (v jistých kruzích upřímně nenáviděném) Zvědavci. Je to vlastně přepis přednášky Johna Pilgera, ve které se věnuje mediální manipulaci, lži, propagandě a všemu tomu, co je údajně vlastní totalitním režimům, ale přitom je k naprosté dokonalosti přivedeno v těch režimech, které sami sebe označují za demokratické.

Pokračovat ve čtení „[LINK] Pravda je vždy podvratná“ →