Tradičně brilantní Jan Keller a jeho neuctivě vyřvává: Král je nahý! Ale kdo by naslouchal těm, kteří varují, když je příjemnější naslouchat těm, kteří slibují?
Nic nového pod sluncem
Že jsou média v liberálních demokraciích svobodná jak zákon trhu káže, je evidentní. Není to ovšem vymoženost posledních let, již před šedesáti lety si toho všiml Bohuslav Brouk, který v roce 1948 emigroval do Austrálie: Pohleďme třeba na australský tisk, který trvale vzhledem k obchodním zájmům straní vládě pravicové a kde opoziční vláda labouristická nemá a ani několikaleté vlády neměla jediných novin jí stranících. Komerční tisk je pochopitelně liberální jen potud, pokud nejde o kupčické a společenské jeho majitelů a jejich třídy, a je proto pochopitelné, že odvádí zájmy svého čtenářstva od politických problémů a myšlení vůbec& (in Dějiny a současnost 10/2011)
Reforma zdravotnictví: Už je čas na paniku? Ano, je!
Ludvík Hovorka je snad jediný mě známý politik, který dlouhodobě a systematicky vystupuje proti rozkradení českého zdravotnictví a likvidaci systému zdravotní péče v ČR. Ludvík Hovorka dnes zveřejnil text s příznačným názvem Konec soukromých lékařů v Čechách – úsvit bílých otroků, který by se dal stručně třemi slovy shrnout jako Julínek strikes back , ale stejně bude lepší si přečíst víc:
Pokračovat ve čtení „Reforma zdravotnictví: Už je čas na paniku? Ano, je!“
O kladivu na nepřizpůsobivé živly
Nejlepší způsob, jak zabránit podtřídě, aby sáhla po násilí, je v prvé řadě podtřídu nevytvářet.
(autor neznámý)
Polemika s jedním jednoduchým konečným řešením
Nepokoje na Šluknovsku hýbou společností. Vyjadřuje se k nim kde kdo, nabízena jsou různá vysvětlení vzniku problémů, méně již reálná řešení. Takhle bych klidně mohl začít i já, ale toto je citace úvodu textu Yamato-sana Časový faktor nepřizpůsobivých, ve kterém jedno takové podle něj reálné řešení nabízí. Řešení, ze kterého jsem zcela konsternován, protože nenavrhuje nic menšího, než prolomení ochrany individuálních lidských a občanských práv nepřizpůsobivých , nebo jak je on sám nazývá neproduktivních . Kdyby šlo jen o exces, úlet ze vzteku, prosím, ale mám důvody k obávám, že se jedná o myšlenky, které majoritě slušných občanů nejsou zdaleka cizí a mohly by vynést na vrchol nějakého toho Vůdce dříve, než si lidé vůbec uvědomí, čemu že mu že to vlastně fandí.
Pokračovat ve čtení „Polemika s jedním jednoduchým konečným řešením“
Ilona Švihlíková: ČR ve smrtící spirále
Už takhle to není dobré, ale vláda to ještě zhoršuje. Ilona Švihlíková: ČR ve smrtící spirále: Jak je u Kalouska obvyklé, znovu nebere vůbec v potaz ani světový ekonomický vývoj, ani český ekonomický vývoj a naprosto absentují analýzy dopadů škrtů na ekonomiku, jako by byly nějak neutrální a rozpustily se ve vzduchu.
Pokračovat ve čtení „Ilona Švihlíková: ČR ve smrtící spirále“
O dvojím metru na zloděje
Když chudé děti kradou, je to nazýváno ryzí kriminalitou‘, když to dělají bohatí dospělí, je to nazýváno úsporným opatřením‘.
(Dennis O’Neil)
Z cizího krev neteče
Tak nám schválili škrty, a aby to nějak vykompenzovali, tak zvýšili DPH. Kdo? No přece poslanci, kterých se to ani v nejmenším netýká, protože při svých příjmech na sociální dávky nedosáhnou, zvýšení DPH nepocítí a nemocenskou nepotřebují, protože jim jde pořád plný plat.
Jak tuhý byl tuhý komunistický režim?
V jinak banálním vyprávění jednoho péesáka jsou zmíněny dvě reálie z pozdního komunistického režimu, které poněkud relativizují současné vykreslování předlistopadového režimu jako tuhého a extrémně represivního:
Zločin Karla Vaše
Snahu (zatím neúspěšnou) o odsouzení bývalého komunistického vojenského prokurátora Karla Vaše za podíl na justiční vraždě gen. Heliodora Píky jsem považoval za víceméně politický proces, jehož smyslem mělo být, podobně jako v případě Ludmily Polednové-Brožové, vyrobit k režimu označenému za zločinný také nějaké ty zločince. Jenže pan Vaš je poněkud jiný kalibr: V roce 1948 a 1949 do trestního spisu Heliodora Píky zařadil písemné materiály svědčící o spolupráci generála s britskou tajnou službou a vyzrazení státního tajemství, o které věděl, že jde o falza, vyrobená československým Obraným zpravodajstvím. [Šéfovi Obranného zpravodajství Reicinovi řekl:] Tak řekni, Bedřichu, kolik potřebuješ? Patnáct let, nebo špagát? Od toho jsem právník, abych udělal paragraf. (zdroj Petr Zídek, LN 6. 8. 2011).Tedy metody, za které by se nemusela stydět žádná fašistická diktatura. Za tohle by pan Vaš klidně mohl a měl.
Tribun 