Guma Paroubek


Předseda ČSSD Jiří Paroubek takřka dokonale vygumoval z novin i televize veškerou politickou konkurenci. Jeho rivalové, když už se ve zprávách objeví, tak většinou jen v souvislosti s ním, když jej kritizují, pomlouvají, nebo se vůči němu jinak vymezují. Jiří Paroubek za to ovšem nevděčí ani svému charismatu, ani osudové přitažlivosti program ČSSD, ale dobře zvládnutému politickému řemeslu v kombinaci s posedlostí jeho osobou ze strany médií.

Pokračovat ve čtení „Guma Paroubek“ →

Průvodce inteligentní ženy po obskurním blogu


Z jistých indicií, jako jsou například rostoucí návštěvnost či nová jména v komentářích, soudím, že se okruh mých čtenářů rozrůstá o nové tváře.  Právě pro ně jsem připravil přehled rubrik, do kterých jsou články řazeny, protože toto zařazení není nahodilé a rubrika, do které je článek zařazen, napovídá mnohé o tom, co tím chtěl básník (v tomto případě já) říci, pomáhá v orientaci a i letmý pohled na název rubriky může čtenáře uchránit zbytečného rozčilování se nad prkotinou. Samozřejmě, že dělení není 100%, někdy je zařazení článku velmi pofiderní, ale takový už je košatý strom života.

Pokračovat ve čtení „Průvodce inteligentní ženy po obskurním blogu“ →

Arogantní záliba v protiprávním používání šlechtických titulů


Čeští novináři trpí obsedantní potřebou titulovat Karla Schwarzenberga kníže", ač zrušení šlechtických titulů bylo jedno z prvních opatření, které nově vzniklá Československá republika přijala. Přestože titul kníže" má dnes stejný význam jako tituly hurvínek" nebo magor", používají ho novináři velmi důsledně. Budeme-li předpokládat, že novináři musí vědět o tom, že Český republika je republika, potom je třeba se ptát, je k používání šlechtických titulů vede.

Pokračovat ve čtení „Arogantní záliba v protiprávním používání šlechtických titulů“ →

[LINK] Slovenská penzijní lekce


Jak ukazují zkušenosti Slovenska, platí v případě zásahů do fungování penzijního systému více než kdy jindy osvědčené dvakrát měř a jednou řež; v  případě reformy penzijního systému pak není od věci měřit raději třikrát. Každá taková reforma je totiž ryzí sociální inženýrství a hra s osudy lidí, kteří jsou nuceni snášet důsledky okolností, které nemohli ovlivnit. Při diskusích o penzijní reformě je rovněž třeba být ve střehu a dávat pozor na to, kdo a co říká, protože těmi, kteří nejrozhodněji (a často i nejsvůdněji!) za jeho reformu plédují bývají penzijní podnikatelé, jejichž zájmem je na penzijním systému a jeho reformách vydělat (kořistit zisk), a nikoliv zajistit důchody jeho účastníkům.

Pokračovat ve čtení „[LINK] Slovenská penzijní lekce“ →

Stávka mluví jasnou řečí, které nikdo nechce rozumět


Západní Evropou probíhá vlna stávek. Není to povodeň, není to tsunami, ale není to ani bouře ve sklenici vody. Jsou to skutečné stávky, kterými odbory jasně říkají: Nebudete rozhodovat o nás bez nás." I v České republice se nyní objevila hrozba stávky v dopravě. Původně byla plánována na pondělí, později odložena na čtvrtek, ale pořád je to – na rozdíl od jiných míst v Evropě – jen plán. Přesto je reakce českých médií, ale i části veřejnosti, poměrně jednoznačná – je jí údiv nad tím, kde odbory vzaly tu drzost hájit své vlastní zájmy. Prosazování vlastních zájmů je u nás totiž – asi v důsledku postkomunistické poruchy – vyhrazeno jen podnikatelské elitě a exaltovaným individualistům.

Pokračovat ve čtení „Stávka mluví jasnou řečí, které nikdo nechce rozumět“ →

Superrytíři supermíru


Jak všichni dobří lidé vědí, není mírovatějšího míru, než je severoatlantický siegfried. A protože pravda, láska, svoboda a demokracie jsou křehké květinky, musí je chránit drsní a tvrdí rytíři. Jako třeba ti polští, o nichž se lze v oslavném článku na polskou armádu, nerozborně jednotou s NATO, dočíst: V rámci co možná největší efektivity začala před časem polská armáda testovat DNA svých profesionálů, podobně jako v Británii nebo USA. Analýzu každého vojáka z bojových jednotek chce velení využít hned v několika směrech. Díky analýze mohou například lékaři rychleji pomoci vojákovi, který v boji utrpěl zranění a potřebuje transplantaci. Od zkoumání genetického kódu svých vojáků si armáda slibuje, že bude moci rozumně vydávat peníze na jejich výcvik. Testy totiž ukáží, že by voják mohl mít v budoucnu třeba zdravotní problémy. Do specializovaných jednotek tak bude možné zase vybírat jen ty nejlepší adepty. Z genů lze vyčíst i to, nakolik je adept odolný například vůči stresu." Už chybí jenom plemenitba se stejně ušlechtilými samičkami a nový, ještě lepší nadčlověk je tu, aby ohněm mečem šířil pravdu a lásku. Uspořádání společnosti na bázi techniky – ať již genetické, finanční či informační – pomalu ale jistě klepe na dveře. Snad ani příliš nepřekvapí, že to začíná od armády.

3. nedělní čtení sobotních Lidovek


Zkyslo vám mléko? Může za to Paroubek

Posedlost některých redaktorů LN Jiřím Paroubkem a systematická snaha o jeho démonizaci hraničí s patologií. Tak jako v případě Martina Weisse, který se sloupku Tvrdé důsledky zamýšlí v souvislosti s Olympiádou nad ruským pojetím spotu jako státního zájmu a tlaku ruského státu na dobrý výsledky sportovců jenom proto, aby na konci neomylně zamířil k Paroubkovi: Budou funkcionáři postaveni mimo službu, čeká je cesta na Sibiř, nebo ještě něco horšího? A jak vysoko může čistka jít? (…) Jiří Paroubek ve středu oznámil, že po volebním vítězství si vezme sport pod sebe. (…) Ale co když přes veškeré kontrolování sportovci nesplní očekávání?"

Pokračovat ve čtení „3. nedělní čtení sobotních Lidovek“ →