Kam se poděl ten dětský úžas?

Když člověk zjistí, že večer dávají v televizi Sedm statečných, tak si řekne, že to je klasika, dobrý film, který měl rád už jako dítě a už jako dítě se na něj těšil, navíc s výbornou hudbou. A tak se dívá a čeká, kdy to přijde, ten zážitek, ta radost z toho, že se (opět) může setkat s legendou, která nelhala. A ono nic. Ani ta ústřední melodie nezazní celá.

Přitom je to pořád ten stejný film. Stejní hrdinové ve stejném příběhu dělají stejné věci stejným způsobem na stejných místech jako tehdy, když ten film viděl jako malé dítě poprvé. Jen ten úžas chybí. Jenže právě jeho absence dělá po letech ze Sedmi statečných úplně jiný film.

Čím to je? Je to přirozený vývoj, důsledek zkušenosti, jak obecně lidské, tak té čtenářské a divácké, nebo je to ztráta jakési „dětské nevinnosti“, která člověku umožňovala vidět svět očima romantiky, dobrodružství a hrdinství? Anebo je člověk jen přesycený všemi těmi „silnými příběhy“ z televize tak, že už jej jen tak něco nedojme a nezaujme?

V čem to vězí, že jako chlapec jsem měl pocit, že jsem něco získal, když jsem Sedm statečných viděl, ale jako dospělý mám pocit, že bych nic neztratil, kdybych je neviděl? Je za tím změna vkusu, změna hodnot, nebo změna nároků?

Ztrácím něco tím, že Sedm statečných už nikdy neuvidím dětskými očima a už nikdy nezažiji ten úžas z toho, že vidím poprvé to, o čem jsem zatím jen slyšel, nebo se mi naopak s postupem času otevřely nové obzory, které změnily „mezní hodnotu úžasu“ nad tím či oním? Ztrácím, nebo získávám?

Měl pravdu ten dávno mrtvý filosof, který tvrdil, že nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky.

Reklamy

33 comments

  1. jonáš

    No já bych řekl že je to jednoduchý, prostě už jste ten film viděl (kolikrát?) takže je to něco docela jinýho než poprvé, a navíc tohle je na malym skle místo velkýho plátna a třikrát přefiknutý dementní reklamou pro idioty, to se nemůže na psychice diváka nepodepsat. A o věkový „cílový skupině“ pro westerny a jiný střílečky radši ani nepsat.

    Shodou okolností jsem to ale včera viděl taky, a viděl jsem to z docela jinýho úhlu než kdysi .. stalo se co se stát mělo, ti čtyři co tam přijeli umřít (z nostalgie či naprostý ztráty perspektivy) tam opravdu padli a všechno bylo zas v pořádku, jak to mělo bejt. Žádnej úžas, spíš uspokojení, prostě to proběhlo „normálně“ ;-)

  2. Janika

    To bude Vaším přístupem, Tribune. Nedokážu to vysvětlit, ale já si zase tyhle filmy můžu pouštět pořád dokola, jako rituál, jako krásnou písničku a pokaždé si to užívám :-).

    • Janika

      Ještě přemýšlím o jedné věci, a to, prosím, neberte nikdo jako provokaci ;-), který z těchto dvou přístupů je více zvěcňující?

        • Janika

          A proč ne, Kamile? Nedá se takhle poměřovat všechno, s čím se setkáváme? Já se z tohoto úhlu pohledu dívám i třeba na krájení cibule ;-). Ale je možné, že jsem si to celé prostě „přihnula“ k obrazu svému.

          Sedm statečných rozhodně není hloupý film, naopak.

          • Kamil Mudra

            Proč? Zvěcňujete si krajinu tím že ji pozorujete z vyhlídky, nebo písničku kterou posloucháte z rádia jen proto že si oboje užíváte? A nebo zvěcňujete když naopak neužíváte, kvůli pocitu rozladěnosti z toho že „už se vám nelíbí tak jako dřív“?

            Však on tam má Wabi „hloupá“ jen proto že „naivní“ by se mu nerýmovalo se „stoupá“. :-)

            • Janika

              Zvěcňuji tím, že nevnímám to, co je, takové, jaké to je, ale ve svých představách si to přetvářím. Nebo máte jinou definici zvěcňování?

    • Kamil Mudra

      To proto, Janiko, že k těm filmům přistupujete právě tak jako k té písničce o které zpívá Wabi:
      …text není žádnej Kainar, dávno víme, že je vlastně hloupá,
      tak proč nám slzí oči, není přece vítr a kouř vzhůru stoupá.“
      http://www.ujdeto.de/lyrics/wabi-danek/rocnik-47-cz/
      Což, samozřejmě, vůbec nemusí být špatně, činí-li to život krásnějším.

    • Tribun

      V tom případě jste se díval na jiný film. V Sedmi statečných rozhodně nejde o svár dobra a zla, ve kterém dobro nakonec zvítězí. To, že jsou Chris & spol. sympatičtí ještě neznamená, že jsou dobří. Jediný důvod, proč nejsou jako Calvera, je ten, že jsou to vesměs vlci samotáři a profesionálové.

      • jonáš

        No, a to je další poznatek z toho posledního shlédnutí .. vždyť oni tim návratem do vsi porušili kontrakt, pod kterym je Calvera nepopravil a dokonce jim vrátil zbraně, naivka jeden dětskej. Takže i ti profesionálové jen odtud potud ;-)

        • Janika

          No jo, „vrátil zbraně“, Brit to formuluje jinak, ale ono to v těch stále horších a horších překladech zaniká. Zvedá ze země svou zbraň z hromady, kterou jim tam hodili, připíná si ji kolem boků a říká: „Nikdo mi nesmí hodit mou zbraň a říct „Táhni““. A jede zpátky :-).

          • jonáš

            No dyť to píšu, že byl Calvera nehorázně měkkej a infantilně sentimentální, když je na tom rynečku nenechal všechny postřílet. Ona je to vlastně furt stejná americká „way of life“ kterou praktikujou po celym světě, od vietnamu po afghanistán. Režimovej film ;-)

            • Janika

              Jonáši, co je americká “way of life”, že je nenechal postřílet, nebo že se vrátili?
              Mimochodem, to by mě docela zajímalo, Vy byste se vrátil, nebo byste byl rád, že jste zachránil kůži ;-)?

            • jonáš

              Já bych tam vůbec nebyl, v klidu bych si někde okopával tuřín. Ten starej děda co bydlel na samotě, taky tam hraju ;-)
              American way je samozřejmě porušit kontrakt, vrátit se a všechny postřílet a bejt zas numero uno. Pokud se vám teda nepodaří postřílet je rovnou, když jsou odzbrojený. Ale musíte bejt američan, pro cizáky to nejni povolený, jinak by je ten mexikán srovnal už v tý vesnici a byl by předčasnej hapyend. Fakt neškodí ty legendární filmy z dětství vidět po letech znova ;-)
              Dyť o tom píšete na svym blogu furt dokola. Co jsem ani nevěděl, že si ten vietnam tak pěkně připravovali tim osvědčenym „vybombardovat do doby kamenný“ už za války.

            • Tribun

              Namoutě, Jonáši, vždyť oni jsou to vlastně záporáci! Zajímalo by mě, jak by se k tomu postavil liberál – byli by to pro něj silné individuality, které hrají podle vlastních pravidel, a tedy hrdinové, nebo lumpové, kteří nedodrželi smlouvu (kontrakt) a tak pošlapali jedinou a posvátnou regulaci mezilidských vztahů, kterou liberál zná a uznává?

            • Janika

              No Vy mi dáváte, jonáši… Takže Magnificent seven jsou vlastně předvojem vpádů do všech těch Afghánistánů a Libyjí. No nazdar…

              • Tribun

                A proč by ne, když jsou produktem stejné kultury, resp. civilizace a stejného myšlení? Bylo by zajímavé, jak by se z tohoto pohledu jevilo vzorových Sedm samurajů.

            • hans

              Jenže Tribune liberál odmítá smlouvu uzavřenou pod nátlakem, nesvobodně, zde hrozbou smrti. Takže dohoda s Calverou byla neplatná.

              Ale právě díky své měkkosti – solidaritě s příslušníky své třídy, navzdory tomu, že v boji stáli na druhé straně – byl Calvera dobrý vůdce schopný shromáždit silnou bandu. Vždyť většina jeho lidí musela přejít z jiných band, od konkurence.

              • Tribun

                Jaký nátlak? Jaká nesvoboda? Mohli se přece vybrat. A podle liberála je přece každá volba svobodná. Třeba když se někdo svobodně rozhodne prodat svoji ledvinu, aby měl na jídlo pro děti.

            • hans

              Ovšem já se bavím o volbě liberála, kdežto vy o volbě někoho třetího, níže postaveného, kterého liberál nevnímá jako jemu rovnou bytost.

          • Janika

            Proč by ne, Tribune? Protože každá idea se dá zneužít, ale to neznamená, že kvůli tomu vznikla. Takových „pravdolásek“ přece známe :-).

          • Kamil Mudra

            No právě. A tím prohlášením to Brit překlápí do nové roviny. On neříká: „Musím splnit zadání za které jsem už přijal odměnu.“ což by byla slova profesionála.
            Už nejde o vesničany. Jde o to že frajerovi jako je on přece nikdo nesmí beztrestně nakopat prdel.
            Tak jede zpátky aby Calveru potrestal. Ne za to co dělá vesničanům ale za to co udělal jemu.

            • Kamil Mudra

              Mám dojem že ta vlákna nějak blbnou. Kliknul jsem na „odpovědět“ u Janičina příspěvku 2.9.2012 v 16.09 a moje odpověď 2.9.2012 v 21.02 se objevila hluboko pod. :-(

            • jonáš

              Jo jo. Jede ho potrestat za nedůslednost, že ho opominul popravit .. flákače a ulejváky nestrpíme, připravujem možnosti jen pro schopné, jak píše na svym bilbordu všehoschopnej praministr Dlouhý ;-)

        • Kamil Mudra

          „Čistý“ klaďasové jsou pro vesničany. Divák ví že původně do toho šli protože „neměli nic lepšího na práci“ (a minimálně u jeden z nich kvůli domnělému zlatu) a na podruhé z ješitnosti.

  3. BaSta

    No, já si myslím, že ta otázka si odpovídá sama :) Tou odpovědí je slovo „dětský“. Já bych k tomu pouze přidal ještě slovo „poprvé“ .
    Vzpomínam si, když jsem roce 1966 viděl v našem okresním městě první 75 mm film „Becked“. Rozměr obrazu, stereofonní zvuk, exkluzivní herecké výkony …. nezapomenutelný zážitek. Těch „Sedm statečných“ mně nikdy moc nebralo. Tedy mimo hudby. Právě proto co o tom píše Tribun „…vlci samotáři a profesionálové.“ Pistolník nebyl nikdy můj ideál :)
    Ale k tematu. Není to jen o filmu. Je to o místech, o krajině, o lidech … máme v paměti obrazy, které jsou „idealizované“. Buď tím, že to bylo „poprvé“, nebo že jsme byli dětmi. A asi nejčastěji kombinací obojího.
    Myslím si, že je to tak dobře. Životní zkušenost a denodenní šeď nám ty obrazy z minulosti malují ještě více v „ideálních barvách“. Jako kompenzaci té šedi. Jenom je zapotřebí dávat pozor a brát to tak jak to je a nikoliv to vydávat za realitu

  4. Kamil Mudra

    Nevím, Janiko, kam to napsat, protože pod Váš příspěvěk se už „nevejdu“.
    Píšete:
    „Zvěcňuji tím, že nevnímám to, co je, takové, jaké to je, ale ve svých představách si to přetvářím.“
    To je ale popis toho jak pracuje každý mozek. Ani není třeba o tom hovořit jako o zvěcňování. Takto vnímáte vše, včetně sebe samé.

    Já považuji za zvěcněné to s čím se cítím „oprávněn“ či mocen nakládat dle své vůle, aniž bych k tomu potřeboval předchozí souhlas zvěcněného. No a protože si neumím představit něco jako „částečný souhlas“, neumím ani rozlišovat mezi „větším“ a „menším“ zvěcněním. Buďto nezvěcňuji a nebo zvěcňuji.
    Zjednodušený příklad:
    Zvěcňuji koně, na jehož hřbetu se vezu kam uznám za vhodné aniž bych se ho před tím dotázal zda je ochoten mne odvézt.
    Nezvěcňuji řeku, kterou se nechám unášet, protože ona poteče úplně stejně, nezávisle na mé vůli.

    Ale zvěcnit mohu i sebe samého pokud se vnímám jako součást nějakého systému který je mi nadřazen.
    Pokud však tentýž systém vnímám jako společný „produkt“ všech jeho součástí (tedy i můj), čili jako cosi co je těmito součástmi vytvořeno a užíváno pak, domnívám se, k onomu sebezvěcnění nedochází.

  5. veray

    Taky jsem byla zklamaná, a hodně. Strašně mi to rvalo uši. A tak jsem gúglila, a ono ejhle, vpydá to že snad v roce 2006 vznikl nový dabing…protože je to prý levnější než si pořídit licenci na původní verzi dabingu… A co je levnější, nebývá lepší.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s