Už ani ty vlaky nejsou, co bývaly

Na cestování vlakem nedám dopustit. Kde jinde máte možnost sedět zády ke směru jízdy (no dobře, v MHD, ale to není cestování, to je přeprava materiálu), kde jinde se můžete za jízdy projít a protáhnout se, kde jinde můžete vidět krajinu jinak, než ze silnice, kde jinde zažijete ten pocit, že nejedete za povinností, ale na výlet? Jenže už ani ty vlaky nejsou, co bývaly. K vlaku totiž neodmyslitelně patří – či spíše patřila – jistá rozvážnost. Vlakem se nespěchá, vlakem se putuje v rytmu tudum-tudum, tam-tam, tudum-tudum, tam-tam… to je vlak. Vlastně byl vlak, protože tento charakteristický zvuk vlaku, který alespoň pro mě dělal vlak vlakem, zmizel ve chřtánu konkurenceschopnosti. Koridory, nekonečná kolej sss… sss… sss… vlak sviští, uhání, z okna jsou vidět jenom šmouhy, už to ani nedrncá a vlak je v cíli konkurenceschopně rychle s autem či autobusem. Technicky je to pořád vlak, dokonce možná vlak, kterému patří budoucnost, ale ta „romantika starých kovbojů“, ta je zřejmě nenávratně pryč. Snad jedině lokálka vám ještě dá možnost zažít ten pocit „vzít do dlaně dálku“, ale spěchejte, protože lokálkám zvoní hrana a i nad nimi visí Damoklův meč efektivity, konkurenceschopnosti a pohodlí.

Reklamy

24 comments

  1. Wu

    Ále, Tribune, že Ty nejezdíš pravidelně, že ne? Zrovna včera to na koridoru nebylo ani tudum-tudum, spíš krok-sun-krok a 70 minut zpoždění na 60 minutovém úseku.
    Jinak samozřejmě chápu, o čem mluvíš – ale mám to spjaté spíš se ztichlým nádražím někde na venkově.

  2. Gora

    Za to může kapitalismus, že smradlavé diselové sovětské herky nahradily moderní lokomotivy využivající železniční trakční soustavu, či snad nejmodernější variany magnetické levitace jakou používá systém Maglev, tak tyto zlověstné útoky na socialistickou nekulturu cestování postrádající jakýkoli KOMFORT – ty jsou patrně chápány jako útok na Tribunův socialistický resentiment špíny, neurvalých podnapilých konduktérů, klozetů, ze ktrerých se zvedal žaludek i otrlým žumpařům atd.

    Kdepak bylo tenkrát dnešní (neo)liberální čalounění, wifi, občerstvení? Personál, co nedělá ostudu neznalostí světových jazyků jako je němčina a angličtin? Socialistický rovnostářský smrádeček, kde jsme jezdili všichni jednou, rovnostářskou třídou – dobytčákem pro lidi je jak správně díte – naštěstí tytam, stejně jako režim všeobecného úpadku a rovnostářsky sdílené bídy.

    • Kamil Mudra

      Vy jste, Goro, houby romantik :-)
      Pamatuji ještě vagony mezi kterými se přecházelo po otevřených plošinách, nebo se na nich, jen tak pro povyražení v létě postávalo, v zimě průvodčí přikládal do kamen umístěných uprostřed, okolo dřevěné lavice a na nich sedící lidé, družně spolu hovořili aniž by šlo o známé, hrálo se na kytaru a cesta utíkala mnohdy rychleji než by si člověk přál, navzdory tomu že trvala delší dobu než dnes.

      Netvrdím že se vždy průvodčí tvářili jako milius ale kupodivu jsem se s nimi bez problémů domluvil přesto že neovládali žádný ze světových jazyků a že bych se potkával s nějakými podnapilými si ani nevybavuji. S klozety to pravda bylo horší, o tom žádná ale navzdory této nepříjemnosti, přece jen mělo to cestování něco do sebe.

      I dnes si lidé rádi připlatí, aby se svezli historickým vlakem a klidně si k němu i dojedou svým autem nabušeným elektronikou, aby sobě dětem i dětem dopřáli zážitek, který byl pro nás pamětníky něčím úplně běžným. Pročpak to asi dělají?

      • galahad

        To máte Kamile pravdu… jenže to, co popisujete vy, je zábavní atrakce. To, co si představují Č(ekej) D(emente), že provádí, je komerční doprava. Pokusy obě výše zmíněné služby zkombinovat zatím způsobují to, že konkurenční dopravce od počátku svojí činnosti nemá sebemenší problém se uživit…

        • Gora

          Až budu chtít romantiku, pronajmu si jachtu na moři nebo proletím se Cesnou nad Niagarskými vodopády, ale doprava je ryze raciomální záležitost s dvěma zásadními konstantami, které determinují můj výběr na základě kvality, které reprezentují rychlost a pohodlí, coby jediné zásadní parametry u této služby hodnotím.

        • Kamil Mudra

          Nojo. Ale Tribun tu píše o té romantické stránce vlakového cestování. Takže oponovat mu technickým pokrokem a ještě tento povzdech označit za „socialistický resentiment špíny“ mi přijde poněkud mimózní. Ještě bych bral námitku typu: „To já se raději svezu Pendolinem. V něm si připadám jako Pike v Enterprise.“ Protože, jak níže píše michal, pohledy (i na romantiku) mohou být různé.

          • jonáš

            No romantika je přece to, co neni běžný .. takže kdo jezdí celej živoy koženkovym béčkem (nebo plyšovym áčkem) tak může mít stejnej romantickej pocit z TGV jako z lokálky do Nový Bystřice. Jinak je to spíš o zážitku, ty podbrdský vláčky s otevřenejma podestama obsazenýma čundrákama a potlach za jízdy už se dneska holt nenadělujou. A někdo radši sterilitu letadlový kabiny, než koukat z vokna ;-)

              • jonáš

                Hezký.
                No já tam jednou děsně vymok na kole, kempy plný, chytli jsme se na stanici Hůrka kde se konala aukce historických radiopřijímačů a další elektroniky včetně dílů, aspoň do tý haluzny nepršelo a vařili tam grog .. sám pan Šatava nás vzal do spolku kam jsme nepatřili. No a ráno nám vzali kola do dřevěnýho hytláku a jelo se na páru do Hradce, barovej vůz v provozu i s vyhlídkovejma verandičkama a aspoň lahvovym bernardem, pršet samozřejmě přestalo hned po nasednutí a někde u Cimrmanovy zastávky vyrazilo slunce. Můžete si mě zaškatulkovat ;-)

                • Kamil Mudra

                  Zaškatulkovat podle toho že jezdíte na kole, Jonáši? :-))
                  Za prvé škatulkuji velice nerad, pokud možno vůbec a za druhé – lidi se většinou pohybují v prostorech mezi kategoriemi jakéhokoli druhu. Kategorie bývají spíše jakési orientační body pro odhady „od kamcaď do kamcaď“.
                  No ale asi jste si na tom kole za něčím dojel a pokud ne pouze kvůli fyzičce nebo jen z taktických důvodů (pozval mne šéf, přinutila mne žena atp.) tak ve Vás asi také kus romantika bude. :-)

                • jonáš

                  No já už na něm moc nejezdim .. proběhl klasický proces, čim člověk míň najede, tim si na to musí pořídit lepší kolo ;-) — myslel jsem tu vaši hienarchii romantiků.

              • Kamil Mudra

                To znám :-) Česká Kanada. Přes prázdniny tam jezdí parní vláček každý den. Poblíž Albeře dokonce projíždí i přímo kempem, takřka „na dosah ruky“ od chatek.

                • jonáš

                  Jojo, ten kemp tak v šedesátejch letech naši s nějakejma kámošema z Teplic „zakládali“ .. samozřejmě nadivoko, deset až dvacet stanů přímo mezi stavidlem a lokálkou, žádný vobludy kolem. To byly časy, který zdejší kritici už nikdy nemůžou zažít. leda někde v patagonii.

            • Kamil Mudra

              Tak ony jsou zhruba asi tři „kategorie“ romantiků:
              1) romantik teoretik – přijímající romantiku jen z knížek, filmů a debatující o ní.
              2) romantik praktik – který si za romantikou i dojde či dojede a přizpůsobí se maximálně zvolenému prostředí aby si tu romantiku užil co nejvíce naplno
              3) romantická duše – ten kdo dokáže najít (a neustále hledá) romantiku i v jednotlivostech běžné každodennosti, tak jak to dělají básníci.

              • Mamex

                Dhyanjot,Thank you for that kind comment! I aaylws hope that the things I write will be useful to someone. And I often write based on what I wish someone had/would tell me when I am in certain situations!Have a wonderful day!Liz

  3. michal

    Vidíte, Tribune, jak různé mohou být pohledy…
    já celá léta vzpomínal, jak coby 10 letý kluk jsem jel rychlovlakem TGV, těšil jsem se na to, až se s ním opět svezu, a teprve ICE v Německu a Pendolino mi v Čechách dopřálo podobný zážitek. Z cesty Eurostarem jsem měl dětskou radost i coby dospělý. Odporné pomalé lokálky byly vhodné leda k chlemtání piva a balení holek na kytarové akordy, budiž, aspoň to. :-))
    Dodnes do Ostravy jezdím raději Pendolinem než autem, má to pro mě takový nádech něčeho výjimečného.

  4. che

    Taky rád vzpomínám na romantiku „bedňáků“ a „plošiňáků“ – ještě jsem jimi jezdil do školy a co cestování smíšeným vlakem, kdy na nádražíčku odpojili lokomotivu, tak potom posunovala nákladní vozy co jsme si vezli na konci vlaku, nějaký odvezla na vedlejší kolej, jiný zase přidala, pak se jelo dál… nespěchalo se tak. Dneska … každý se žene, po městě jede autem stovkou, aby nahnal dvě tři minuty času.
    A co teprv nedělní expres Praha – Dobříš – Paříž – tam jezdily začátkem padesátých let (platilo tam zlevněné zpáteční jízdně, i ty jízdenky měly svou jinou barvu) vojenské „dobytčáky“ s lavickami podel stěn, ve dveřích byla jen zábrana v podobě vodorovné tyče – to se to sedělo ve dveřích a kývalo nohama ven!
    Koženka začala vlastně mizet už koncem 80tých let – na Ostravanu jezdila souprava kde už nebyla (mimo posledního vagonu zvaného udírna), počítalo se s masivní modernizací vozového parku během 90tých let na rychlících, první byly „půlhitláky“ které měly už stejná sedadla jak na Ostravanu. Pak přišel ministr dopravy co prohlásil že dráha se nechá vyjezdit a pak se tratě mimo koridory pozrušujou, neb vlaky jsou nemoderní a vůbec pro socky – přes deset let se kromě koridorů a potěmkinova tunelu nic neinvestovalo (zapoměl bych na Quatra – ale to šlo o motoráky dané do výroby dřív. A bylo jich jen pár. Neudržovaly se ani tratě – často se jizdilo tunelem vyšlehaným vozem ve vegetaci. Stav dráhy nevidím jako vinu dráhy ale jako důsledek politického rozhodnutí vládnoucí věrchušky. Je taky videt že chátrání bylo dost rychlejší za pravicových vlád, Napři největší redukce vlaků byla za jistého odporníka z Frýdku, K lepšímu to jde teprve v posledních letech, kdy stav byl opravdu už neúnosný.
    A srovnání s cizinou, cosi jsem najezdil v Rakousku i NSR – spíš než ve vozovém parku vidím problém ve stavu tratí, způsobem jejich oprav a údržby a následných malá domů. A taky v tom že kraje začnou za trest že zrudly finančně strádat aby se to pak mohlo svádět na neschopnost jednotlivých krajských hejtmanů.

    • jonáš

      Ono v tom vozovym parku je to taky nejmíň z poloviny problém údržby a někdy i čištění, ale malinko se to snad i díky konkurenci zlepšuje. Akorát ty rekonstrukce se měly dělat už před patnácti lety, to máte recht .. a kromě quatra byla klika i s těma hliníkama, že už byly skoro vyvinutý a ve výrobě před Římanem, jinak to dopadlo jak s ČKD pendolinem.

      • che

        Na ešusy jsem zapoměl, údržba a čistota je taky otázkou financí, zlepšilo se to, ale podle mne díky konkurenci to nebylo – kam vede neregulovaná konkurence nám ukazuje vývoj posledních let v Británii. U sousedů naopak dochází k jejímu omezování – na tom nemění nic ani poloprázdné soupravy konkurenční firmy z Vídně do Salzburgu. Komu dneska patří Postbus v Rakousku? ÖBB, Komu většina autobusů v Bavorsku? DB.

      • idiotronic

        Po stránce výtvarné je Pendolino prvotřídní exemplář, jako ostatně i jiné výtvarné návrhy od Taliánů. Ale za 750 000 000/ks lze pořídit 3 Elephanty, které navíc není nutno dodatečně odrušovat na zdejší úroveň zabezpečení. Vezmem-li v úvahu, že rychlost jízdy je dána
        u nás výhradně stavem trati (od 60. let se zavádějí vagony s konstrukční rychlostí 160 km/h – není jim to nic platné), je na tom relativně nejlíp Regiojet s čsl. lokomotivami a možností spolupráce s vlastní autobusovou sítí. Československý stát tuto možnost zahodil privatizací
        autobusové dopravy. Dopravní obslužnost je podmínkou snížení nezaměstnanosti a na dopravě se nedá vydělat (jedině, když se smíříme s tím, že tři čvrtiny území nebudou mít nic).

  5. Míša

    musela jsem dát Tribunovi hvězdičku :)
    Normálně to nedělám, přijde mi to ulítlý, rating jako rating, ovšem tentokrát a paradoxně.. :))

  6. shMoula

    coze? ty asi budes nejakej pseudoromantik „s prahe“, kterej jezdi jednou za uherskej rok smer brdy, ne? premyslel jsi nad tim, ze treba hodne lidi musi ve vlaku travit docela dost casu, musi jim jezdit do prace ci sluzebne nekam… a tak oceni nejake pohodli, rychlost a dochvilnost (ackoliv ani jedno z toho u nas moc nehrozi)? pokud chces romanticky vzdychat, tak jdi do muzea, nebo si zaloz nejaky klub milovniku starych vlaku, ale nemysli prosim vazne to, co jsi napsal, kovboji!

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s