Kult hákového kříže

Jsi naštvaný, jsi frustrovaný, jsi zmatený, připadáš si bezmocný a tak si oholíš hlavu, na prsa si vytetuješ hákenkrojc a najednou je všechno v cajku. Najednou jsi king. Něco znamenáš, někam patříš. Svět dává smysl, znáš příčiny, už víš, že za to můžou negři a židáci a další přistěhovalecká verbež, která na tobě a celé bílé Americe jen parazituje. Máš odpovědi a máš řešení.

Tedy alespoň do doby, než sejmeš dva negry, co ti kradou káru, a skončíš v lochu, kde najednou zjistíš, že jestli jsi venku byl těžkej frajer, vevnitř jsi jen hovno druhé kategorie. A když si pak z tebe banda stejně bílejch a stejně potetovanejch řízků udělá mámu a ruka, která ti pomůže vstát, je černá, začneš se na věci dívat jinak. Vrátíš se a chceš žít jinak, už si nejsi tak jistý, že by nacismus mohl něco vyřešit a chceš přes svýma chybama uchránit svýho mladšího bráchu, který jde v tvých stopách. A když to vypadá, že už konečně pochopil, co mu chceš říct, tak ho na ve škole na hajzlíku rozstřílí na sračky nějaké černé hovado… A tady americký film Kult hákového kříže končí.

Nikdo už se nedozví, jestli se hlavní hrdina (ikonický Edward Norton) vrátí ke své „bílé armádě“ a bratra pomstí, nebo jestli si připustí, že problém může být i jinde, v té krásné bílé Americe s její kulturou zbraní a násilí, kde je ústavou zaručeno právo nosit zbraň, ale už ne právo na zdravotní péči.

Kult hákového kříže je sice patnáct let starý americký film, ale je děsivě nadčasový a nadnárodní, protože nacismus – respektive jeho potřeba (sic!) – je vždy a všude stejný a stejně svůdný. V Americe před patnácti lety jako v Evropě dnes. Argumenty, které hlavní hrdina káže jsou tak povědomé! Stejné jsou k slyšení v českých diskusích, když dojde na Romy nebo muslimy. Stejná nenávist, stejná argumentace, stejná pseudořešení. Síla, jednota, nerovnost, agrese z frustrace – to všechno tu máme i dnes. V Řecku, ve Francii, ve Švédsku, v Německu, v Rusku, v Česku… ne, nacismus ještě zdaleka není minulost, je to živá přítomnost, a jestli nebudou sociální problémy moderních západních společností řešeny, může se snadno stát i budoucností. Kdyby nic jiného, jeho uhrančivá vizuální stránka, Kultem hákového kříže tak dobře podaná, bude vždy atraktivní berličkou identity.

Škoda, že je apel Kultu hákového kříže rozmělněn instantním humanistickým patosem, ve kterém jeho varování nevyznívá tak nekompromisně, jak by bylo třeba, a ve kterém se kvůli jeho polopatičnosti trochu ztrácí základní poselství: nenávist ničí především toho, kdo nenávidí.

Reklamy

46 comments

  1. XY

    Sylva Fischerová:

    „…malá pětiletá Hadara Bar Nadaf, aby se vyhnula všem těm hrůzám, aby ji už nikdy nemohli zhaftnout a naložit do transportu a odvést pod kovové trubky do uzavřené místnosti, kde se nedá nadechnout, nechtěla být Židovka, nechtěla patřit k lidem, které potkaly všechny ty strašné věci: ne, ona, Hadara se ve věku pěti let rozhodla, že k Židům nepatří a nikdy patřit nebude. Ona, Hadara, není Židovka.
    To říká nad plným talířem, vždycky se tu přece večeří nebo pije víno nebo pivo nebo se aspoň jí sendvič a pije káva, SMALL TALKS, GREAT TALKS.
    Byla jsi tam? ptám se Hadary. Byla jsi v Osvětimi?
    Ne, nebyla, řekne. Ale moje sestra a matka jedou letos v létě do Evropy a budou pátrat po stopách a pojedou na Slovensko a do Osvětimi a budou to chtít všechno vidět.
    — a budou to chtít všechno vidět, všichni přece pátrají po svých předcích, každej je odněkaď a každej si to nese s sebou, všecko, co chtěl opustit a jenom zmizet, každej tady v Americe je odněkaď kromě Mikmaků, který zahnali tyhle bílý svině, my všichni bílý svině z Osvětimi, kteří na rozdíl od Mikmaků trpíme klamem, že půdu lze vlastnit, že cokoliv lze vlastnit, ó celé Eldorádo — …“

    (Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel)

    Mikamkové – zaniklý kmen Indiánů

    • Tribun

      Jenže v tomhle filmu nejde ani tak o židy (to je spíše evropská záležitost), jako o černochy. Nemyslím, že je nutné všude cpát (Ž)židy, jako kdyby utrpení jiných ras a národů bylo druhořadé.

      • XY

        Já jsem si hned myslel, že to tak dopadne, Tribune. On je to úryvek z daleko rozsáhlejšího textu, kontext chybí – ale přesto jsem doufal, že nepřehlédnete ono finále z citátu: „…každej tady v Americe je odněkaď kromě Mikmaků, který zahnali tyhle bílý svině, my všichni bílý svině z Osvětimi, kteří na rozdíl od Mikmaků trpíme klamem, že půdu lze vlastnit, že cokoliv lze vlastnit, ó celé Eldorádo — …”
        Podíváte-li se na to důkladněji, napadne vás třeba, kdo všechno jsou „ty bílé svině z Osvětimi“, které na rozdíl od Mikmaků (ti dovedli pochopit, že snad lze vlastnit smyk, ale neuměli si představit, že lze vlastnit zemi = půdu, a proto jsme je „my všichni bílé svině z Osvětimi“ kamsi zahnali) věří, že vlastnit lze i „celé Eldorádo“… A s touto vírou si přivlastnili zemi, která jim nepatřila, a tam žvaní v nóbl hospodě u vína, piva či u zákusků s kafem („small talks, great talks“) o tom, kdo je a není Žid…
        A doufal jsem, že vás napadne, že být „bílou sviní z Osvětimi“ neznamená být jen konkrétním panem Mengelem či panem Hössem v konkrétní Osvětimi… Ba dokonce i ta americká Hadara, co nechce být Židovkou (ale chce psát o židovské zkušenosti ve Státech! :-)) je jednou z těch „osvětimských sviní“, rozumíte-li.
        Wajulkus – tedy vítejte, řekli by Mikmakové, o nichž se TAM už nic moc neví…
        Řekl bych, že to neplatí jen o Americe… A že celá ta slavná euroamerická civilizace je vystavěna na svinských osvětimských principech.
        Tož tak.

        • Tribun

          Vzhledem ke kauzalitě a časové posloupnosti bych spíše řekl, že Osvětim byla vybudována na principech euroamerické civilizace.

          • jonáš

            Jo, to je docela přesný. Ostatně dnes oslavovaná Horáková i zavržený Slánský jsou přimym důsledkem tý „gilotiny svobody“, odbržděný někdy koncem osmnáctýho století v Paříži i Bostonu skoro synchronně.

        • Anonymní

          Vy to tedy berete od podlahy, XY :o)

          Jen mimochodem: zabor indianske pudy byl oduvodnem Starym zakonem, ve kterem (pry) stoji, ze vlastnosti vlastnictvi jsou jeho hranice= kdo nema ohraniceno, nevlastni (proto ty koliky pri klajmovani).

          • XY

            Tribune, nemám námitek s tou prioritou civilizace před Auschwitzem, je to nakonec civilizační produkt, stejně jako gulagy…
            Saxi, mám čím dál větší problémy se samotným vlastnickým principem; už kdysi mne tak kdysi nasírali pánové Konzerva a Argo těmi násilnými výklady o přirozeném pudu vlastnickém s kyblíčky na pískovišti. S tím tak přirozeným principem „klajmování“, s nímž tak jasně souvisí čištění od nežádoucích…
            Mimochodem, přátelé, nechcete si koupit dům Karla Čapka v Praze na ulici bratří Čapků? Za pouhých 49 melounů může být váš se vším všudy, třeba i s Dašeňčinou boudou. Bude to pravděpodobně chtít nějaké investice, vykácet ten březový les Pátečníků, aby se prosvětlilo a bylo kam píchnout bazén a podobné drobné úpravy – asi vyhodit nějaké zbytečné papíry, zašlý mobiliář a tak… Pokud vím, je to v docela klidné ulici a v dnešních měřítcích blízko centra. To by v tom byl čert, aby se tam nedal vybudovat nějaký prosperující podniček…
            Snad je to hoax.
            http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/capkova-vila-majitel-nam-ji-ke-koupi-nenabidl-tvrdi-hanakova_271797.html

            • XY

              PS – Vono toho šuntu je tam nějak víc, píší České noviny:
              „…Součástí unikátního domu je pracovna Karla Čapka, všechny archivní dokumenty jako například rukopisy, fotografie, knihovna či původní nábytek. Kolem vily je pozemek se zahradou, kde stojí skleník.“

            • sax

              Ano, XY, k tomu staci 2 zakladni Geonovske poucky: vlastnictvi = instrument (je neprirozene) + nasili (vznika silou a silou je obhajovano.
              Ja toho kluka tady v tom neopustil…vlastnicky rizena spolecnost= nasili kazdeho proti kazdemu (tedy odkud jsme vysli za Hobbese).

              Locke mel take honicku s oduvodnenim vlastnictvi (ten zas rika, ze clovek bere- claimuje proto, protoze neclaimuji ptaci), ona prirozenost, kdy pes vlastni, protoze steka, je blbost a jak rikate s Argem etc. jsem skoncil prave proto…tohle nejde nejak vymyslet, podle meho, je to zalezitost citu.

              Jinak mam pro vas zvlastni cestinarskou zpravu: ackoliv s detmi mluvim prazskym dialketem, oni odpovidaji krasnou brnenskou cestinou…to me vedlo k uvaze, ze brnenstina je nejprirozeneji cestina :o)
              Brnenstinou myslim spisovne pouzivani koncovek hlavne u adjektiv:
              Namisto „dal bych si neco sladkyho“ slysim „dal bych si neco slatkéého“…uplne mi to taha za usi, ale libi se mi to… :o)

              • hank

                K saxově poněkud OT dialektologické poznámce: Je známo, že brněnský akcent (nemluvím o nářečí, za to se snad brněnština ani nedá považovat…) vzniklo jako kříženec působení nářečí německo-židovského štatlu (později říznutého ještě kriminálním argotem) a tří dědin – hanácké, slovácké a valašské (později doplněných ještě cikánskou osadou…). Když poslouchám svoji napůl sudetoněmeckou tetičku z Olomouce (její máma byla Němka, táta Hanák jak poleno), tak její „e“ a „o“ jsou v obou jazycích némlich stejná jako ta brněnská.
                A ještě: Víte, kde se „od přírody“ mluví nejčistší spisovnou češtinou? V Moravské bráně, kde se kříží právě vlivy všech tří hlavních moravských nářečních oblastí a oblasti moravsko-slezské. Kdo znáte někoho, kdo se narodil a jehož generační kořeny jsou třeba v Hranicích na Moravě nebo v Lipníku nad Bečvou, snad mi dáte za pravdu.
                A do třetice: Mě potkalo totéž jako saxe, dcery vyrůstaly a chodily do školy v různých regionech, ale formovalo je Brno a i když jsem se na ně obracel v obecné češtině, tak odpovídaly brněnsky, a to i když jsme žili v severních Čechách. Navíc ta nejmladší si vzala Španěla (no, spíš Katalánce) a vždycky když po několika týdnech nebo měsících přijede z Barcelony, tak mě až zaráží, jak její španělsko-katalánský „nátisk“ (mluví oběma jazyky perfektně) připomíná brněnský akcent (akorát trochu víc šišlá – španělštináři mi jistě rozumí). A jsem zvědav na vnouče, které vychovávají důsledně dvojjazyčně.

        • michal

          To asi ano, pod zorným úhlem komunismu nacismus nevyznívá zas až tak hrozně. Nacismus mordoval lidi, komunismus krom lidí mordoval i duše.

          • Kamil Mudra

            Myslím že v mordování duší byl za jinými systémy spíše pozadu. Nemít existenční starosti člověka od mnohého osvobozuje a, mimo jiné, do značné míry také od dravčího přístupu k okolí.
            A ten dravčí přístup dokáže hodně duší pořádně „pocuchat“. Dokonce natolik, že mordování jiných duší začnou považovat za samozřejmost.

            • michal

              Docela by mne zajímalo, za kterými. Najděte mi v západní Evropě příklad obdobné destrukce relativně prosperující, „evropské“, bohaté První republiky, která patřila k nejprůmyslovějším zemím Evropy, která se během komunistické diktatury změnila v zapšklý chudý stát se zapšklými, závistivými, zbabělými a chudými lidmi, z čehož se mátoříme s menšími či většími úspěchy dodnes. I ti grázlové, které kritizujeme společně, mají svůj základ v tom svinském režimu.
              Nyjí je už zpozdilé se na socialismus vymlouvat, vše už je to jen „naše“ chyba, ale základy morální devastace jsou nepominutelné. A to ČSSR byla velmi soft verze komunistické diktatury.

            • Tribun

              Že na to vůbec reagujete, Kamile. S člověk, který vám bude tvrdit, že země je placatá (protože tak potřebuje pro svoje ideologická schémátka) byste se přece také nebavil.

  2. michal

    http://usti.idnes.cz/napadeni-v-duchcove-0ob-/usti-zpravy.aspx?c=A130528_164340_usti-zpravy_alh

    Kdyby měl manželský pár, který se stal obětí řádění gangu zbraň, a kdybychom měli adekvátní zákony, které by umožňovaly zbraň použít (v situace na videu by bylo i dnes zřejmě obhajitelné zastřelit pár členů gangu), nemuselo by k takovým situacím docházet.
    Zajímalo by mě, Tribune, co by dělal pacifista Vašeho typu v obdobné situaci; zda by obrana vlastní ženy nestála nad životy těch grázlů…
    No nic.

    Rasismus v současné době je jen extrémní (a hloupá) odpověď na protežování agresivních menšin, ať už se týká Afroameričanů v USA, nebo Romů v ČR.

      • jonáš

        No jednoho „agresivního menšinu“ nedavno ubodali poklidný majoritní stánkaři vedle v Teplicích .. noniny se o tom bály napsat. To je pak těžký. Normálně se servali ožralci jak po fotbale, akorát měli jiný dresy (podle toho videa měla ta dvojička nakoupíno dost a chtěla se družit, nebo co ..) a hned je z toho demonstrace.

        • michal

          Lump kradl klobásy stánkařům (velmi pravděpodobně nikoliv poprvé) a těm ruplo v kebuli a trochu to přehnali s odvetou. Smutné a nešťastné, stánkaři nepochybně nějaký trest zaslouží, ale primárním problémem byl ten lump.´
          A je úplně jedno, jakou má kdo barvu pleti; dokud nebude prosazen zákon 3x a dost (doživotí či provaz), budou nás gangsteři otravovat neustále.
          Jinak něco podobného, jako tomu manželskému páru, se mi kdysi stalo taky, naštěstí agresoři byli jen tři a potom, co jsem dosti brutálně zpacifikoval prvního, utekli. Čekal jsem, že ho policie zadrží, ale bylo mi řečeno, že je to známá firma a ještě mě s odstupem dvakrát vyslýchali, jestli bylo opravdu nutné mu způsobit několik zlomenin.

          • jonáš

            Však ten majoritní pár si o to vyloženě podal kolkovanou žádost. Pokud vám konvenuje ubodání kvůli klobáse, je naprosto adekvátní dostat za pyskování po čuni.

            • michal

              Nekonvenuje, což jsem ostatně výše psal. Ale je zajímavé, že v případě agrese ze strany „bílých“ vůči Romům se pravidelně ukazuje, že romská oběť má mnoho vlastních škraloupů. Čím to je?

      • galahad

        Irelevantní otázka Kamile… pokud člen gangu, tedy člověk, který v zásadě nemá problém porušit zákon, bude zbraň chtít, cestu si k ní najde, bez ohledu na to, zda je její držení zakázáno nebo ne…

        • Tribun

          Tak co navrhujete? Závody ve zbrojení? Útočník bude vždy ve výhodě, víc se bojím pitomců, co by normálně neútočili, ale s kvérem v kapse budou mít pocit, že jsou v právu.

          • galahad

            Spíše ne, Tribune. Je obvyklé u člověka, že nejdřív pojme úmysl něco udělat a pak řeší prostředky, kterými při tom bude zacházet. Tedy samotné vlastnictví zbraně v člověku nevyvolá puzení jít vystřílet školu.

      • michal

        Líto je mi slušných Romů, zlodějů nikoliv, byť chápu, že není přijatelné je bodnout do srdce. Nicméně při představě obchodníka v inkriminované lokalitě, kterému se před očima producíruje stále stejný zloděj a násilník (trestní rejstřík dotyčného je také zajímavý) za nečinnosti policie, je mi spíš vraha líto. Trest si každopádně zaslouží.
        Opravdu nazrál čas pro prosazení zákona „třikrát a dost“.

    • jonáš

      Jo, zrovna jsem to propagoval jinde. Je to tak jednoduchý, že to tady v žádnym případě nemůže fungovat .. tady je tradičně jedinou odměnou a motivací bití. Najdi si práci, samozřejmě nekvalifikovanou a špatně placenou, pokud vůbec bude, a my tě odměníme sníženim čistýho příjmu rodiny.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s