Poté, co jsem zde varoval před faktickou likvidací Národního parku Šumava jeho přeměnou na „továrnu“, nemohu snad ani jinak, než vám říct o petici Hnutí duha za dobrý zákon o Národním parku Šumava a vybídnout vás k jejímu podepsání. Je sice poněkud vágní, takže není úplně jasné, co a v jaké podobě (ne)mají poslanci odhlasovat, ale její základní požadavek, jímž je priorita ochrany přírody před hospodářským využitím, je zřetelný a srozumitelný. (Za upozornění díky Stanovi).
Tribun 
Čertovo kopýtko je v tvrzení „kdy neohrozí vzácnou přírodu“. Na Šumavě je pramálo přírody vzácné (většina je obyčejná smrková monokultura, byť krásná) a jedna lanovka a dvě sjezdovky tedy tuto neohrozí.
Čím víc bude takových Michalů, tím víc bude Šumava a nejen ona ohroženější. Asi nemá smysl polemizovat s někým, kdo prosazuje likvidaci NP salámovou metodou. Bez ohledu, co jim tu napíšeš, ostatním doporučuju podepsat petici.Jako lesník jsem přesvědčen o správnosti tohoto konání.
Michale, zkusím ti doplnit informace tak, abys nemusel mít názor vytvořen z irelevantních termínů. OK?
1. Na Šumavě je mnoho cenných území a mnoho vzácných přírodních úkazů, např. poslední přežívající populace tetřeva ve střední Evropě, výrazná populace vzácného datlíka tříprstého, nejvýraznější populace rysa ostrovida v ČR i na západ od Slovenska. Dá se pokračovat mnohými méně známými druhy fauny i flóry.
2. V určitých výškových oblastech je prakticky jedinou dřevinou, mimo ty pionýrské (např. jeřáb, javor klen), právě smrk. Hovoříme o horských smrčinách a podmáčených smrčinách. To, že je i v nižších polohách takto významný má na svědomí průmysl, převážně sklářský, který může za historické vykácení buků a jedlí a posléze za dosazování druhotných smrčin i v nižších oblastech. Petice se týká zákona o praku tak, aby se přírodní pravidla zachovala. Tzn. cenná horská území, kde právě smrk převažuje, poskytovala bezzásahový biotop pro nesčetné množství přírodních procesů (včetně gradačně-redukčního procesu lýkožrouta). Mimochodem i dnes je v pásmu horské smrčiny možné vidět některé smrky, které poslední postkirilovské gradaci odolaly a je pravděpodobné (i podle korun), že se jedná právě o historicky původní genetickou formu šumavské smrčiny. Sic schwarzenbergovští lesní po větrných kalamitách na konci 19.století dosazovali, ale zcela jistě mladé smrky v rámci historické samoobnovy z prostředí smrčiny nevyjmuli. Takže ani argument, že se jedná spíše o hospodářský les moc neuspěje.
3. jedna lanovka a pár sjezdovek nemusí být problém, ovšem záleží kde se postaví. V cenné jádrové zóně je to nesmysl. Pro zábavu pár lidí o pár měsících je ohrožování takto cenných území non-sense. Musela by být mimo taková území. Pochybnosti ovšem mám i z pohledu ekonomického, sic blízká alpská konkurence je velmi silná, krom toho s výrazně lepším servisem pro návštěvníky.
Ach pane, to přece každý ví, že jedna lanovka a dvě sjezdovky nejsou Šumavě nebezpečím. Ale davy návštěvníků, co se přijedou povyrazit, přes den na sjezdovky, večer po hospůdkách, které se musí také zbudovat, jakožto i rozsáhlá parkoviště. už jsou nebezpečím notným. Já sama, se účastnila výsadby stromků, zdarma a dobrovolně, sice v jiné lokalitě, ale také turisty hojně navštěvované. Stromečky nepřežily při noční kratochvíli návštěvníků a to jim bylo teprve pár měsíců života ve volné přírodě. Klid a mír v takové krajině vezme za své. Nastoupí nový pán. Kšeft. Také zákazník, který si za své prachy chce užít. Nejen sjezdovek. Především ten, který ve své zemi si nic moc dovolit nemůže.
Věřte mi pane a pomozte chránit to málo, co stále ještě patří víc samotné přírodě, než člověku. Je toho už tak málo.
To byste se divila, jaký kamenolomy se pro blaho lyžařů vybudujou .. on tam pak beze sněhu radši ani nikdo nejezdí. A to úbočí Smrčiny je shodou okolností zrovna jedna z oblastí nejzachovalejší a nejživotaschopnější vrcholové smrčiny na celé Šumavě (protože přes Lipno optížně přístupné a navíc kryté hraničnim pásmem), takž každej zásah je tam pustý brbarství, asi jako by se vyrubal výtah s jezdícíma schodama pro návštěvníky do Macochy .. to by přece tomu zbylýmu vápenci kolem taky nijak neublížilo a bylo prospěšný pro turistickej ruch. Takhle argumentujou vesměs lidi, co se tam nikdy nebyli ani podívat, protože se tam musí pěšky a voni jsou na to líný. Kdyby tam bylo parkoviště a lanovka a pořádný umělecký zasněžování, tak by se možná nechali pohnout.
Je vidět že bůh jménem TRH nedovoluje rozumné systémové řešení – vlastně jsou možné jen dvě krajní možnosti – totální devastace za účelem zisku a jiná totální devastace (sice jinak vypadající) ve jménu zachování přírody, kdy vznikne něco kde pro člověka už není místo.
No já jsem viděl nejlepší kompromis ve španělský Ordesse, kde je dole přísnej národní park, ale nad 1500-2000m je povoleno bivakování a stanování na jednu noc .. prostě se počítá s tim, že bordel dělající hejlové s tim vybavenim tak vysoko nedolezou :) zatimco horský trekaři už maj k takovýmu území nějakej vztah.
Ve jménu zachování přírody, nelze vůbec nic nazvat totální devastací. Bůh jménem TRH nám osadil nejúrodnější půdu fotovoltaickými panely a krom estetického požitku nám zvedl cenu elektřiny. Osadil nám množství zemědělské půdy řepkou, což neprospívá ani půdě, ani přírodě. Řady větrníků také nezdobí krajinu, stejně jako fotovoltaika, zdobí jenom konta boha jménem TRH. Myslím, že už jsme tomuto bohu dali vše, dokonce i vodní zdroje. Přírodě jen člověk bere. Tak alespoň tu Šumavu jí nechat. Pomoci jí, ona to člověku vrátí, a bůh jménem TRH ostrouhá. Krásná Klostermanova Šumava, kde stále ještě kvete arnika, lesy jsou plné hub a borůvek a všeho dalšího, co už jinde není …
Tohle není TRH, tohle je někdo ještě mnohem mocnější – ZISK.
Trh a zisk. Otec a syn. Významné pojmy, pokud se nestanou všemocnými a nadřazenými docela všemu. Kdy se na svůj, občas pochybný trůn derou za každou cenu.
Příroda a člověk nestojí v protikladu, člověk přírodu zcela normálně využívá, podobně jako šelmy žerou menší zvířata. Jediný problém vidím v tom, že lidí je moc…
Ne. Tohle je pouhá propaganda egoismu a bezohlednosti.
Obludné bujení fotovoltaiky nesouvisí nijak s ochranou přírody ani se škodlivostí alternativních zdrojů energie a jiných přístupů k planetě Zemi než drancování. Souvisí to s blbostí, egoismem a nenažraností těch, kteří o podobě, jak to všechno bude probíhat, rozhodovali.
strčte si svoje čertovo kopýtko,
Lidé ač extrémně úspěšný druh jsou stále závislí na svém prostředí,
had který si kouše vlastní ocas prostě nevydrží věčně…