Opět na Šumavě, nedaleko místa, kde jsem fotil loni, a opět stejný obrázek, tentokrát cestou z Antýglu na Čeňkovu pilu. Na to, že jde o (stále ještě) národní park, je vidět až moc lidských zásahů.
Naštěstí hned vedle, u Vydry, ještě něco málo zbývá…
Tribun 
Nojo. Zásahy působí smutně.
Před pár dny jsem podepsal tuhle petici:
http://hnutiduha.cz/petice/
coze, tohle je Sumava a NP? no potes teda… to by se meli jit priucit sem, mame tady divocejsi hvozdy primo u baraku, bez lidskych zasahu a naprosto neprosutpne pro cloveka…
Ale vy žijete ve Švédsku, že? Švédsko – zaostalá země, samé daně, žádná svoboda :-)
no jo :D
Už dvě sezóny jsem nebyl ve Vysokých Tatrách. Žádný výšlap Mlynickou dolinou přes vodopád Skok do Bystrého sedla a druhou stranou dolů přes Walenbergova plesa. Žádná nejdříve trochu nudná cesta k Šalvijovému prameni, ale potom ta nádhera proti vodě na Brnčálku a ještě větší nádherou přes Sivé a Červené pleso nahoru na Jahňací štít. Kolem Sliezského domu nahoru Kvetnicou pod Gulatým vrškom na Polský hrebeň s krátkou odbočkou na Východnú Vysokú a pak už Preilomem dolů (jednou jsem tam sebral potlučeného chlapa, který ujel na ledu) ke Zbojnické chatě.
Preičné sedlo, Sedielko, Hincova plesa a Koprovský štít….
Už se mi tam nechce. Od té vichřice před pár lety. Zelenáči tam prosadili „nekácet“ – les si poradí sám. Poradil si tak, že kůrovec už požral smrky v ústí těch nejkrásnějších dolin – třeba zrovna Malé i Velké studené a vyšplhal všude, kde končí smrk. Holé skály, kde hned tak něco neporoste (splach té trochy, té slaboučké vrstvy zeminy na skále).
Obávám se, že tak nějak dopadne i Šumava. Magoři chtějí prales tam, kde už stovky let není. Ze smrků tam vyrostou zase jenom smrky, pokud tam člověk nevysází něco jiného a UMĚLE nevytvoří les blízký přírodě (to je terminus technicus, prosím). Převážná část Šumavy není nic jiného, než hospodářský les. Národním parkem by mělo být (snad) jen to, co se dnes nazývá I.zóna.
Pane Hudče, vaší poznámce o Šumavě /magoři chtějí prales tam, kde už stovky let není/ moc nerozumím. Co je prales? Podle mne les, jehož vývoj člověk záměrně ani bezděčně neovlivňuje.
V bezzásahové první zóně skutečně o nic takového, jako je umělé vytváření lesa blízkého přírodě, nejde. Naopak, přírodě se tam k tvoření ponechává naprostá volnost a není tedy třeba složitě vymýšlet, co je jí blízké. Člověk si v této jedinečné přírodní laboratoři ponechává dlouhodobou pozici pozorovatele.
Nedávno jsem četla text o Šumavě od jednoho přírodovědce. Psal, že už dlouhá léta vede na toto téma polemiku s jedním pedagogem lesnické fakulty. Ten před lety autoritativně prorokoval, že se pod uschlými smrky žádná další lesní generace nevysemení. Dnes běduje, že je tam těch stromků příliš mnoho a rostou jaksi neuspořádaně. :-)
Viz tato fotodokumentace: http://obcanskymonitoring.cz/wp-content/uploads/2014/04/B12_obnova-lesa-2.pdf
Taky nevím, proč by ty ostatní zóny, kde se lesnicky /byť šetrně a se zřetelem na ochranu ekosystému/ zasahovat smí, měly být vyňaty z NP. Můžete uvést nějaký důvod?
No myslím si, že jak Šumava tak Tatry se nacházejí v tak civilizované oblasti, kdy jejich ovlivňování je i bezděčné. Prostě podíváme-li se na mapu a posoudíme rozlohu Šumavy vůči okolní industrializované krajině, tak i laikovi musí být jasné, že ta Šumava ovlivňována být musí . Tedy chceme-li mít na Šumavě prales, musíme vyhubit lidi na mnohonásobně větším území, než je Šumava aby ji nemohli ovlivňovat. A ani pak nemůžeme vyloučit vlivy ze vzdálených obydlených oblastí. Je podle mně nutno vycházet ze skutečnosti, že je jednadvacáté století po Kristu a nikoliv spodní či svrchní karbon. Lidé se podle mně musí učit a snažit přírodu pěstovat a řídit a nikoliv ji nechávat „jak za stara“. To není, díky hustotě osídlení v Evropě, možné. Tudíž se ztotožňuji se závěrem pana Hudce o vytvoření lesa blízkého přírodě. Jinak by se muselo vymordovat obyvatelstvo v mnohonásobně větší oblasti, aby ten les mohl být ve své původní pralesní podobě.
Asi nemůžete být s tím vytvářením podmínek pro matičku přírodu až takový maximalista.:-)
Beztak dnes na Zemi nejspíš nenajdete prales, který by vůbec nebyl ovlivňován lidskou činností. Proto ostatně vznikla ochrana přírody, aby všechny ty vlivy aspoň někde a aspoň částečně vyvažovala.
Mimochodem: uplatnění teorie „uměle vytvořeného lesa co nejbližšího přírodě“ v praxi by vedlo pouze k vytvoření falešné představy, co je nejbližší přírodě. Lesoparků máme podle mého názoru dost.
Civilizovaný snad neznamená vykořisťovaný a zdevastovaný, nebo ano? Stejně jako lidé ovlivňují Šumavu, ovlivňuje i Šumava lidi. „Nedotčená“, neboli chráněná (s omezeným možností průmyslového využití) Šumava má jistě mnohem lepší vliv na zdraví celé společnosti, než Šumava vytěžení. Změřit ten vliv sice zřejmě půjde jen těžko, pokud vůbec, zaúčtovat už vůbec, ale to ještě neznamená, že neexistuje. Už jenom to, že nekapitulujeme před velkým byznysem, je velmi významná pozitivní externalita.
A k těm Tatrám: Podle všeho tam byla většina smrkových porostů vysázena ve dvacátých letech. Dnes se tam vedou podobné debaty jako u nás o Šumavě.
Tady je jeden příspěvek z takové diskuse:
To, čo je prirodzené a nie nechajte na odborníkov z radov vedcov a na ochranárov, ktorí by mali mať v rozhodovaní prednosť. Nie lobbysti a obchodníci s drevom. Faktom je, že je to Národný park a tu žiadne harvestory a ťažké mechanizmy nemajú čo hľadať. Riešenia by boli jednoduchšie s odborne vypracovanou zonáciou, ktorá by v nárazníkovej zóne dovoľovala menšie (!) lesnícke opatrenia (žiadne holoruby, pesticídy), aby sa tak nenarušila jadrová, najviac chránená zóna. Hovoril o tom už Wiezik a neustále sa to omieľa dokola. Toho, že sa prirodzenej obnovy lesa nedožijú ani vnúčatá lebo to potrvá stovky rokov je nejaký argument? Prečo by sa mali prírodné procesy v prísne chránených oblastiach Národného parku prispôsobovať tomu, že príliš krátky život človeka mu neumožňuje vidieť celú obnovu lesa? Svet sa nezrúti z toho, že nový a prirodzene odolný les tam bude až za niekoľko generácii.
I když se obávám z vaší strany jisté předpojatosti, přesto vás odkáži na tento rozhovor s ředitelem NP Hubeným. Příroda se umí zařídit, jen nesmíme očekávat, že to udělá podle našich představ o tom, jak ní chceme vydělávat.
Když se podíváte na ty dvě série fotek, která se vám líbí více, první, nebo druhá? Ve které krajině byste trávil svůj čas raději?
Je potřeba si uvědomit, že význam národního parku a přírody ponechané „ladem“ dalece převyšuje omezený horizont šrajtofle hrstky spekulantů a těžařů. Válku s kůrovce nelze vyhrát silou, pokud za vítězství nepovažujeme průmyslový „les“.
zde názorný příklad kapitalistického systému. To je právě problém té „samoregulace“. Ta začne např. až když dojde ropa. Války jsou také samoregulace dle pohůnků kapitalistického systému. Sleduji teď často prima zoom nebo kino svět: 1. sv. válka třeba
Teď jsem viděl dokument o Baťovi, to bych skutečně blil (i když mám jinak žaludek celkem v pořádku)
No a presto senilni starec a senilni starenka stale vola po Batovi…to je sila pohadek z mladi.
Na tom vašem výroku, že se jedná o názorný projev kapitalistického systému, samozřejmě jakási špetka pravdy bude. Především je fakt, že koncept národních parků /a ochrany přírody obecně/ v kapitalistickém systému vznikl. Zůstanu u toho označení, abychom neztráceli čas vyjasňováním pojmů. Je to ale projev regulace nebo samoregulace? Dokážu najít argumenty pro jedno i pro druhé, záleží na měřítku, které použijeme.