Kde je Írán?

Kde je vlastně Írán? Kampak se nám ten čerchmant poděl? Nemyslím na mapě, tam je pořád tam, kde je už tisíce let od dob Persie, myslím v médiích. Určitě si pamatujete, není to přece tak dlouho, co byl Írán jako strašlivý přízrak v médiích snad každý den, každý den nám líčili, jak se na nás ta krvelačná bestie hodlá vrhnout a jak Írán vyhrožuje, že nás zničí, Izrael dvakrát denně, USA třikrát do týdne a nás ostatní alespoň jednou za měsíc, k čemuž mu měli dopomoci jakési superrakety, který už už startovali a jestli nebude válka proti Zlu (rozuměj Íránu), nebo alespoň radar v Brdech, tak i odstartují. Válka není, radar není, nejsou ani ty rakety a není ani ten Írán. Zmizel, jako kdyby nikdy ani neexistoval, občas se někde mihne, ale už to není ten monstrózní nepřítel, se kterým se musíme co nejdříve pustit do krutého a krvavého křížku. Proč ta změna, co se stalo? Změnila se realita, nebo zadání pro média?

32 komentářů: „Kde je Írán?

  1. A kde je Lybie, Egypt, Jemen, prachbídná ekonomická situace PIGS a mnoho dalších?
    Média mají velmi omezenou kapacitu pro počet nosných témat.

    1. Hlavně fungují na principu kampaní a to je největší problém. Dnes kampaň na mléko, tak je všude mléko a člověk má pocit, že na jeho vztahu k mléku se láme jeho lidství, a najednou je mléko pryč, začne kampaň na brambory a mléko jako kdyby bylo nikdy ani neexistovalo.

      1. A co je za těmi kampaněmi? Soukromý zájem. Prosazovaný soukromým médiem, které má významný vliv. Kdyby nemělo významný vliv, nebavili bychom se o něm.
        Ale co se vlastně divíme, dovolili jsme akumulaci kapitálu (= moci) a teď se divíme, když kapitál prosazuje své zájmy.

        1. To to se musím ohradit, já se nedivím. Já se divím lidem, kteří se diví.

  2. Zmenila se aktualni priorita ktere z nescetnych nebezpeci hrozich demokratickemu svetu je bliz a hrozi aktualneji. To ze ted to nebude Iran kdyz se Asad nacas spojil s Obamou v boji proti ISIL je jasne kazdemu kdo sleduje politiku a nesnazi se o lacinou propagandu.

    1. To ale znamená jediné: media nezobrazují realitu fyzickou, ale mediální, politickou.

      1. Zpravodajstvi ma nekolika desitkami minut limitovany cas, takze je dp nej vybirano to.co ma politickou relevanci pro dano zemi/spolecnost. Jestli nejaky klanovy vudce v Mali povesi za vlastni streva na datlovnik nejakeho mistniho umirneneho islamistu je mi proste vice jedno nez islamista strilici v Parizi kam jezdim a ke ktere mam bliz nez do Mali. Stejne jako sleduji dopravu na prazske magistrale a ne na obchvatu Havirova.

        1. A není to spíš tak, že do zpravodajství je vybíráno to, co má mít pro danou relevanci? Samozřejmě, že ano. Média nastolují agendu. Jestli řízeně, ne spontánně (ovšem v rámci světonázoru svých tvůrců) je věc jiná.

          1. To jistě také, jestli je pro nás relevantní shoda na základních lidských právech na svobodě a občanské svobodě, pak nebudu ve zprávách velebit nějakého fýrera co dá dělníkům plat na jídlo a levnou kořalku a za znárodněné fabriky postaví kolonie garsonek, ale porušování jich třeba tím že bude útočit na svobodu slova třeba tím, že v lepším případě opozičního politika nechám zavřít za nařčení zpronevěry ve francouzské kosmetické firmě Yves Rocher, a už jen celou smutnou skutečnost v její fraškovitosti doplňuje fakt, že ona firma nic nepostrádá a se spoluprací s dotyčným člověkem byla spokojena – takže někdo může být odsouzen za krádež něčeho co okradený odmítá potvrdit jako krádež nebo v horším případě rovnou zabit u dveří svého domu nebo prostě zmizí.

            Ovšem i takové režimy zde byly na straně těch, které se dnes hlásí k demokracii západem podporovány a to jen proto, že zde bylo zlo ještě větší. Zlo co nezabíjí po desítkách nebo stovkách, ale útočí obvykle v boji proti nějakým jiným ozbrojencům co vezmou svoji moc se zbraní v ruce a chtějí se chápat moci násilím a nazvou to „národně-osvobozovacím bojem“ (co by dělal asi tak vyučený horník jako pan „prezident“ Luhanské lidové republiky Zacharčenko, kdyby se toto „nové místo“ jeho soukmenovci iniciovanou revolucí nikdy „nevytvořilo“? Asi dál horníka, že?), ale bylo politickou strategií proti zlům které vraždily programově na základě svých základních politických postulátů politické nenávisti (třídní, rasová), lokálních mocí co vraždily po milionech. Jistě je to neetické a do značné míry pokrytecké, ale svět kde není na výběr mezi čirým dobrem a zlem, ale kde je volba mezi menším a větším zlem a mezi tím jestli se tzv. „neušpinit“ anebo se nechat sám zničit, pak volba je jasná a každý vám tuto volbu natvrdo i při jejím ne vždy salonně humanistické pojetí ve volbách stvrdí a zlegitimizuje ten váš lid a „národ“, rád a dobrovolně.

            Otázka je jen ta, jestli ustupovat lidem jako jsou teroristé nebo ne, To je snad jediné kde souhlasím s panem prezidentem Zemanem. S teroristy se nevyjednává (a nikterak neustupuje) ti se prostě jednoduše střílí.

          2. Vůbec vám nerozumím, ale nechám vás to říct, třeba vám porozumí někdo jiný.

          3. Psal jsem to cv rychklosti a nezkontroval, máte pravdu. Ve zkratce – je hezké informovat a řešit vraždění nějakého islamistického vůdce v jižní Nigérii, ovšem můžeme se nad tím pohoršovat, ale nebyla nikdy žádná mise či řešení pro Afrikum, které by OSN přijalo a které by bylo účinné. Když chtělo USA sesadit v Somálsku Aidida bylo za to kritizováno, jako „agresor“.

            Takže okruh zpravodajství a debat nad (geo)politikou bude nad tím, co se děje v u nás v Evropě a na jejich hranicích, jestli jsou státy co naše společenství ohrožují a jaké standardy evropských hodnot platí či neplatí na její periferii. Kdo podporuje „darebácké státy“ a kdo ne, a za jakých okolností se nějakým z nich spojit. USA naznaly že teď je čas se spojit s se Sýrií (Assadem coby jejím vládcem) v boji proti ISIL, bez ohledu na to, že u pana Assad (na rozdíl od pana Hussajna, který je asi už předtím „spotřeboval“ na Kurdy) byly nalezeny chemické zbraně dokonce byly (někým) i použity proti civilistům.

            V Íránu došlo v posledních 2 letech k zásadní politické změně, skončil Západu nepřátelský Ahmadínežád s antisemitskými a fašistickými názory na minority etnické, sexuální, či v oblasti genderové. Po nástupu pana Rúhaního není Írán to co býval za Ahmadínežáda. Proto se tak neřeší, co se aktuálně děje v Íránu. Zpravodajství řeší to, co je z hlediska našich hodnotových, hospodářských a politických priorit v NEPOŘÁDKU, a kde je třeba zaměřit pozornost na řešení problémů. Ne tak kde je to v pořádku.

            Slyšel jste někdy ve zpravodajství v posledních letech třeba o takové Botswaně? Asi, ne, co?. To je totiž jediná africká země která se svým současným politickým zřízením, mírou svobod a fungování státní správy blíží svými standardy zemím s evropskou liberální demokracií. Takže asi o ní (o její nezpochybnitelných úspěších) nemusíme být informováni. Proto je i politická podpora tomu či onomu konfliktu různá a priority řešení jsou při stejných hrůzách, stejně krvavých konfliktech hodny jiné pozornosti a proto o něčem jsme informováni více a o něčem jen zběžně. Důvody jsem se vám snažil popsat výše.

          4. Pokud jsou všechna média pod vlivem kampaní – jakou agendu sledujete vy? Nebo snad chcete tvrdit, že váš blog je jediné médium, které zobrazuje fyzikou realitu?

          5. Ale ona nejsou pod vlivem kampaní, ona je pořádají. Pod vlivem jsou konzumenti. Lichotí mi sice, že můj blog považujete za stejně vlivný, jako je např. ČT, ale nemyslím, že by takové srovnání byla zbla relevantní. Z mnoha důvodů.

          6. Prosím, nepodsouvejte mi něco, co jsem nepsala. Raději mi odpovězte na otázku, jakou agendu sledujete. Už i ten váš „hrdina“ Marek Obrtel se přiznal, že jedná v ruském zájmu.

          7. Jakou agendu sleduji? Chtěl jsem napsat, že žádnou, ale jednu vlastně ano: nezbláznit se, dokázat lidem, jako jste vy, že ještě zdaleka nevyhráli, že ta jejich totalita má ještě mezery a že ta jejich vařená nudle ještě není tak pevná, aby na ní utáhly každého. Jednat v ruském zájmu je dnes jedině chvályhodné, když všichni jednají v zájmu USA, tak to musí někdo vyvažovat.

          8. Rozumím. Vy máte nějaké období protikladů. Lidé „jako jsem já“(?) šíří kapitalistickou totalitu, proti čemuž musíte vy bojovat se svou komunistickou svobodou.
            Naštěstí je lidí „jako vy“ opravdu málo a rychle vymírají.
            Víte, jak je mezi námi rozdíl? Lidé „jako já“ vám nikdy nebudou bránit zvolit si demokraticky systém, ve kterém chtějí žít, případně se odstěhovat do jiného státu, když budou chtít.
            To lidé „jako vy“, kteří šíří svojí „svobodu“ dopustit nemohou, protože by jim v tom jejich státě nikdo nezůstal.

          9. O svobodu okrást babičku na předváděcí akci, vytunelovat fabriku nebo chcípnout pod mostem nestojím a nikomu ji nepřeji. A nechápu, že o ni někdo stojí, dokonce tak moc, že je pro ochoten zabíjet. Čím víc o svobodě mluvíte, tím méně o ní víte, ale to je obecně rozšířený problém a platí to vlastně úplně o všem, jen zrovna ta svoboda je téma, o kterém si myslí úplně každý, že mu rozumí, přitom ale jen papouškuje propagandistické (marketingové) plky. V každém režimu si lze svobodně demokraticky zvolit jen to, co je v rámci toho režimu, vše ostatní vyžaduje revoluci. V kapitalismu lze tedy volit zase jen kapitalismus.

          10. Okrádání babiček na předváděcích akcích je skutečně smutné, ale můžeme to srovnávat s tím, že komunisté okradli celou generaci o její úspory při svých měnových reformách, kterými chtěli zachránit nefunkční systém? Můžeme srovnávat vytunelovanou fabriku s komunistickým znárodněním, kdy komunisté okradli celý národ o jeho podniky, pole, statky a hospodářská zvířata? Můžeme srovnávat úmrtí pod mostem (kdy k němu u nás došlo naposledy?) s tisíci neprávem odsouzených, umučených a popravených lidí? O tuhle vaši svobodu skutečně nestojím. Naštěstí i komunisté v KSČM se dokázali poučit z historie a nechtějí na kapitalismu nic měnit. Někteří jsou ale nepoučitelní…

          11. Můžeme? Musíme! Už jenom proto, abychom neskončili u toho, že okrádání babiček je smutné, ale nedá (a nesmí) se s ním nic dělat, protože život je boj a každý je odpovědný jen sám za sebe.

          12. Není pravda, že každý je odpovědný jen sám za sebe? Za koho jste odpovědný vy? Za všechny babičky?

          13. Nikdo není odpovědný pouze za sebe, protože nežije izolovaně bez interakce s ostatními, což logicky plyne už z toho, že vůbec existuje, neb už jen na to, aby se zrodil, museli být dva.

          14. To je pouze vaše subjektivní představa. Objektivní skutečností zůstává, že jste na mou otázku neodpověděl.

          15. I když objektivní skutečnosti zcela jistě existují, pro subjekt jsou nepoznatelné. Takže si vezměte svoje představy a běžte se s nimi schovat k objektivistům, tam vám bude dobře.

  3. Pred casem mi tu kdosi vysvetloval, ze dukaz pusobeni ruskych jednotek na ukrajinskem uzemi nam nikdo nemuze dat, protoze zdroje jsou tajne, vcetne fotografii. S Iranem to bude urcite to same: situace dosla tak daleko, ze kazde zpravodajstvi by znamenalo takticke ohrozeni a tudiz se o Iranu mlci.
    Anebo tu jsou jine priority, treba ISIL, ale i o tom se zrejme take musi mlcet, uz treba jen proto, ze jeste pred 2 mesici to byl nejvetsi nepritel zapadni civilizace, dokonce jeste pred ebolou. Mozna Korejci ze severu, kteri nemaji ani na chleba a rozvody elektriny, ale zato dokazou vyradit z cinnosti pocitace am. ministerstva obrany a to na cele hodiny (to jsou tedy pasaci).
    Anebo ted v Parizi, to je preci priorita, to musi jit Iran a dalsi satani stranou, to da rozum.

    1. Byly zveřejněny záběry kolon ruských tanků na Ukrajině, fotky zničených tanků a raketometů na Ukrajině, které nemá ukrajinská armáda ve své výzbroji, byly zveřejněny záběry výpovědí ruských vojáků, kteří se přiznali že byli vysláni bojovat na Ukrajinu, jsou známy jména jednotek i vojáků, lze dohledat fotky jejich pasů, jsou známy hroby, kam byli pohřbeni, byly zveřejněny satelitní záběry ruských děl na Ukrajině, příslušníci ruské armády posílají na sociální sítě fotky, u kterých je uložena informace, že byly pořízeny na Ukrajině, ruští důstojníci se přiznávají, že na Ukrajině organizují vojenské síly, mezinárodní organizace typu Amnesty International nebo Red Cross nabádají Rusko, aby stáhlo své vojáky z Ukrajiny…

      …jaký další důkaz byste ještě chtěl? Aby Putin přiznal, že lhal? Nebojte se, dočkáte se, stejně jako v případě Krymu.

      1. No a co? Vy se na to pořád díváte prizmatem vlastnictví: Ukrajina Donbas vlastní i s jeho obyvateli má z toho titulu právo si s ním dělat, co chce, klidně ho i zničit a vyhubit. Já to vidím úplně jinak a pokud by ruská intervence měla učinit řádění „Ukrů“ konec, tak bych ji jenom uvítal. Bohužel, Rusové – a tady zřejmě opravdu platí, že Putin osobně, protože jiní vysoce postavení Rusové to vidí jinak – hodili Donbas přes palubu. Nebo se nenechali zatáhnout do připravené pasti, to ukáže teprve budoucnost.

        1. Obyvatelé Donbasu si přeji jediné – žít v míru. A ten měli do té doby, než jim začali házet ruští vojáci granáty na jejich domy.

          1. Tý krááávo! Takže Azov, Ajdar, Pravý sektor etc., to jsou ruští vojáci? Vy pro mě objevujete netušené hlubiny demagogie.

  4. Vzkaz pro Otu: váš komentář jsem četl, ale nemyslím, že patří k tomu, co by zde mělo a mohlo zaznít. Je to vaše téma, tak si ho ventilujte někde u sebe. Řeknu jen tolik, že od Ayn Randové jsem něco málo četl a úplně mi to stačilo, víc bych toho ani nesnesl. Ale z toho, co jsem se dočetl, jsem byl upřímně zděšen, ale naprosto chápu, že jsou typy lidí, kterým taková alibistická filosofie vyhovuje a plně je uspokojuje. Já k nim ovšem – pozor, překvapení – nepatřím.

  5. Nezmizel jenom Írán. Zmizel třeba také ten sestřelený malajský boeing. Tedy, on nezmizel fyzicky, jako ten Írán, jen mediálně. Potichu, do zapomnění……. Zmizeli i pozůstalí po obětech, zmizela malajská vláda a její výhrady k vyšetřování.
    Takové mizení z lidské paměti je dílem přirozené, dílem řízené.
    Vyšetřování (ještě ne)skončilo, zapomeňte.

Komentáře nejsou povoleny.