Panu místodržícímu s láskou

Vždycky jsem si myslel, že rozdíl mezi velvyslancem a místodržícím je v tom, že velvyslanec se nevměšuje do vnitřních záležitostí hostitelského státu. Z tohoto pohledu mi také úkolování českého prezidenta americkým velvyslancem přišlo, mírně řečeno, nediplomatické. Ale protože je nemožné, že by se mýlil pan americký velvyslanec (maminka, americký velvyslanec a ČT24 mají přece vždycky pravdu), nutně z toho plyne, že ten, kdo ne zcela pochopil podstatu vztahu ČR a USA, jsem nejenom já, ale i český prezident Zeman, který vměšování americké ambasády do suverenity nejenom své, ale celé České republiky, razantně odmítl. Jenže kdyby měl pravdu, tak by se za něj přece postavilo nejenom ministerstvo zahraničí, ale celá vláda, o médiích nemluvě. No a protože premiér vypeskoval prezidenta, a nikoliv velvyslance (a zřejmě se panu velvyslanci omluvil, což je sice jen spekulace, ale z tónu Sobotkova vyjádření logicky vyplývající), nezbývá, než z toho vyvodit, že ten pocit národní hrdosti a uspokojení nad vlastním rozhodnutím v prezidentských volbách, který jsem po Zemanově odmítnutí amerického vměšování na chvíli pocítil, byl sice příjemný, ale zcela nemístný, protože přinejmenším v případě amerického velvyslance platí, že funguje i jako místodržící. A není jeho chyba, že tento drobný, ale podstatný detail, nebyl českým občanům náležitě vysvětlen a zdůrazněn. Panu místodržícímu se proto alespoň za sebe omlouvám a slibuji, že zapomenu vše, co jsem se učil a četl o historii Druhé světové války a roli USA ve světě za posledních 100 let a před případnými dalšími volbami (které ovšem panu místodržícímu nedoporučuji povolit, protože za Čechy nemůže nikdo ručit, dokonce ani Klvaňa se Schwarzenbergem ne) si vyžádám u něj na ambasádě instrukce. Českou vládu bych potom požádal, aby, nejlépe ve spolupráci s americkou armádou, uspořádala masivní osvětovou kampaň, aby Češi nebyli zbytečně zmatení Ústavou, ale věděli jasně a zřetelně, jak na tom jsou a komu to tady patří.

Reklamy

151 comments

  1. Hudec

    S osvětovou kampaní v režii US ARMY masochisticky souhlasím. Je ale třeba pokročit od dragounských jízd k vyšším formám, které už byly úspěšně otestovány v Srbsku, v Iráku, v Afghánistánu a v dalších zemích.
    A v osvětové kampani pokračovat až do posledního českého kverulanta.

    • Tribun

      Jen tak definitivní zážitek, jako je smrt, může přinést definitivní poznání pravdy. (To nemám úplně z vlastní hlavy, někde jsem to četl, ovšem mnohem lépe formulováno).

  2. Tygr

    No ale tohle už je tedy zcela mimo. Dal si pan Tribun vůbec práci a podíval se na ten rozhovor v Událostech komentářích? Zřejmě ne. Pan Schapiro pouze odpověděl na dotaz moderátora a to snad nejdelikátnějším způsobem jaký byl vůbec možný. Nikomu nic neradil, nikam se nevměšoval, nikoho neúkoloval a už vůbec nikomu nic nepřikazoval.
    Matlání studia historie Druhé světové války panem Tribunem do této události má mít jaký význam? O žádné historii tam nepadlo ani slovo.
    Označování US velvyslance za „místodržícího“ je také zcela mimo. Kdyby byl jen trochu místodržícím tak cestu prostě zakáže a hotovo. Už schází jen jeho označení moderním slůvkem „fašista“.
    Vměšování? Co potom byla Zemanova „finlandizace“? To nebylo nemístné, urážlivé vměšování do záležitostí suverénního státu? Co jeho mudrování do politiky nezávislé ČNB? Co jeho mudrování do provozu nezávislé ČT? Co jeho pokus o převrat v ČSSD?
    Prostě se opět někdo dotkl starého ješity, který by v ješitnosti mohl dávat lekce i samotnému Klausovi. Zeman, který před volbami hlásal že bude prezident sjednotitel, prezident 10 milionů, je rozhádaný úplně se všemi mimo komunistů.
    Pořád mudruje že jsou pro něj prvořadé zájmy ČR. Zabouchnutí dveří před ekonomicky i politicky nejvýznamnější země planety, opakuji jen z důvodu jeho ješitnosti, má být tímto hájením našich zájmů? No tak to potěš. Už aby byl ten senila pryč z hradu. Jsem zvědavý jestli se národ poučí a zvolí si příště někoho lepšího.
    A než se mi to někdo pokusí omlátit o hlavu, NEvolil jsem ani Schvarzenberga.

    • Tribun

      Pan velvyslanec zkrátka promeškal výtečnou příležitost mlčet. Jedna věc je přijít za prezidentem a sdělit mu stanovisko své vlády, druhá ventilovat to do médií. Tím spíše, že není-li pan velvyslanec úplný trotl (což u člověka v jeho postavení a s aparátem, jenž má k dispozici, nepředpokládám), musí vědět, jak zjitřená je momentálně atmosféra v Česku. Jeho vyjádření může být neobratnost a neomalenost, ale spíše bych to viděl právě na to vměšování.

    • NavajaMM

      Tygr, nesúhlasím s Vami. Schapiro je právnik a jeho vyjadrovanie bolo právnické, nie diplomatické. Je to taký štýl, ktorý oponenta urazí, ale pritom mu nie je možné z vyjadrenia dokázať, že vyslovil priamu urážku.
      Celá tá myšlienková konštrukcia „není na mně, abych prezidentovi říkal, kam by měl jezdit, a rozumím tomu, že chce vzdát hold obětem druhé světové války. Nicméně si myslím, že…“ úplne jasne hovorí, že nie je v záujme USA, aby Zeman cestoval do Moskvy. Zeman to dešifroval úplne správne. Schapiro to potvrdil aj svojim neskorším vyjadrením, že na svojich slovách trvá a že ich Zeman nepochopil tak, ako bolo treba. Veľvyslanec totiž ani na chvíľku nie je súkromná osoba a už tobôž, keď dáva vyjadrenia tlači. Práve tento spôsob usmerňovania cez tlač je ponižujúci a veľmi sa čudujem, že sa to dotklo len nepatrného počtu českých vlastencov.

    • jarda

      Zabouchnutí dveří před „ekonomicky i politicky nejvýznamnější zemí planety“?????, už ste pane mněl neco k snídani?, ne? bješte se honem najíst!

            • Tygr

              Tvrdil jsem, že USA jsou ekonomicky i politicky nejsilnější zemí planety.
              Načež „jarda“ neznačil, že to není pravda a já, když si to myslím, jsem asi úplně blbej.
              A vy jste rádobyvtipně oklikou uvedl, že nejsilnější země je Čína.

              1) že jsou USA nejsilnější zemí ekonomicky jsem dokázal v odkazu
              2) že jsou USA nejsilnější zemí vojensky vám v případě zájmu vygoogluju za 5 minut
              3) že jsou USA nejsilnější politicky vám z principu nemohu exaktně dokázat, pže neexistje exaktní měřítko. Nejspíše jsou první, ale přinejhorším druzí

              Tak že vy buď
              1) máte buď milné informace
              2) nebo je u vás přání otcem myšlenky
              3) záměrně z nějakého důvodu lžete

              Já se kloním k variantě č.2. S nějakým Straw manem na mě nechoďte. Kdo tu neumí argumentovat a obhájit si fakty a argumenty svoje tvrzení a názory jste vy. Sorry.

              • Tribun

                Ono nejde jen o momentální hodnotu nějakého ukazatele, ale též – a možná především – o trend. A že USA stagnují, zatímco především Čína, ale třeba i Indie jdou nahoru, je zjevné. Co jsem naposledy četl, tak v objemu ekonomiky má Čína předhonit USA snad již příští rok. A nejde jen o trend, ale i o strukturu. Nebo třeba o takový „detail“, že celý rozpočet USA je založen na masivním a nesplatitelném zadlužení. Pokud ještě před dvaceti lety platilo, že USA mohou inspirovat, dnes už jenom vydírají. Dominance USA je iluze, v níž USA podporují i jejich evropští vazalové. Je to jen věc dohody, nikoliv reálné situace. USA možná mají potenciál svět zničit vojensky i ekonomicky, ale nedokáží ho bez spolupráce různých „quislingů“ ovládat. A mě nezajímá, co kdo může světu vzít, ale co mu může dát. A USA již nemají kromě válek co nabídnout. Ale i kdyby byla pravda, že USA jsou bezkonkurenčně nejmocnější, není to důvod, proč se jim klanět, ale naopak důvod, proč být v opozici a snažit se jejich vliv vyvažovat, protože jak napsal jeden slavný spisovatel: „Moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.“

                USA jsou v mnoha směrech papírový drak. Už jenom kvůli kolabující společnosti, kterou rozežírá stále více vnitřních problémů, které většinou pramení z nerovnosti jako důsledku dogmatu deregulace a liberalizace. Zatím se ještě daří to lakovat na růžovo, ale je otázka, jak dlouho ještě. Vezměte si například vězeňskou populaci USA, která je největší na světě, z ní těžící soukromý (!) vězeňsko-průmyslový komplex, rostoucí policejní brutalitu, radikální omezování občanských práv a svobod… To, jak USA vidíte, protože je tak vidět chcete, nemusí vůbec odpovídat tomu, jaké ve své podstatě jsou.

                USA už dávno nejsou leader, už je z nich jen boss.

              • Tygr

                Ale bože… USA nemají do nabídnout? Neinspirují a jen vydírají?

                Apple, Google, Microsoft, IBM, Dell, Boeing, Ford, Oracle, Cisco, Intel, GeneralMotors, GeneralElectric, HawlettPaccard, Accenture, Amazon…
                Všechno světoznámé firmy, které jsou na špičce a technologicky táhnou svět dopředu.

                Dokážete vyjmenovat nějaké Čínské, Ruské, či Indické podobně významé firmy? Rusko je normální ropný emirát, přijmy z ropy a plynu tvoří polovinu ruského rozpočtu. Jediné v čem jsou dobří jsou zbraně. Jinak nemají nic, ani obyčejné auto nedokáží vyrobit. Bez ropy by Rusko nebylo nic.
                Čína těžila cca do roku 2010 pouze z levné pracovní síly, kradení patentů a kopírování. Že má Čína velkou budoucnost? Bezpochyby. USA ale v celkové velikosti ekonomiky předstihne až okolo roku 2025. V přepočtu na 1 obyvatele asi nikdy.
                Indie je běh na extrémně dlouhou trať.

                • Tribun

                  Ale to je přesně to, o čem mluvím: USA vysávají svět a to, co nasají, pak vydávají za vlastní. I když dnes je otázka, nakolik ty firmy, které zmiňujete, jsou vůbec americké, když působí celosvětově a sídla mají kvůli krácení daní v daňových rájích. Rusové mají špičkovou zbrojní výrobu (otázka je, jestli je zrovna tohle k chlubení) a špičkovou raketovou vědu, řada špičkových IT firem je ruská nebo ruského původu. Číňané jsou cílevědomí a pracovití, Indie se také zvedá… Kdyby USA musely platit svoje dluhy tak, jak je k tomu nuceno Řecko, patří již dávno minulosti. I ten Jágr jednou dohraje, i když pořád hraje. Ale jaké ho to stojí úsilí, jenže nemůže a neumí jinak, tak se trápí a hraje si s fanoušky na to, že jeho forma je věčná a doufá, že teď to ještě nepraskne.

      • NavajaMM

        No, zas by som to tak nepreceňoval. Zemanovo funkčné obdobie je také, že ešte privíta v Prahe nového amerického prezidenta. Isté riziko je len v tom, že Obamu vystrieda istá pani guvernérka z Aljašky a pošle do Prahy humanitárny náklad určený pre Čečencov.

      • NavajaMM

        Mimochodom, jarda, keď tak ohľadom návštevy v Moskve porovnávam našich dvoch prezidentov, tak ten náš Kiska pôsobí ako veľmi snaživý a poslušný. A nemám pocit, že to zvládol lepšie. V sobotu bol v Bratislave Lavrov a Kiska si cez médiá niekoľko dní vopred dodával odvahy a zastrájal sa, že mu do očí chrstne odmietnutie cestovať do Moskvy. Čo sa napokon aj stalo, ale Lavrov si ho asi premeral takým prísnym pohľadom, že Kiska jedným dychom dodal, že síce ostane doma, ale že sa osobne postará, aby pri každom hrobe sovietskeho vojaka horela sviečka.
        Takže keď už bude Zemanova avantúra dávno zabudnutá, Kiska bude ešte jazdiť po Slovensku a zapaľovať sviečky.

      • NavajaMM

        To teda hodne rýchlo zmazali a to pritom bolo vyjadrenie senátora.
        Bolo tam zhruba toto:
        Veleba tvrdí, že do naší domácí reality vstoupil v podobě vyjádření amerického velvyslance Andrew Schapira prvek, který je v západních demokraciích bezprecedentní. Schapiro totiž podle jeho soudu nemá Zemana za jeho plánovanou cestu do Moskvy na oslavy sedmdesátého výročí konce druhé světové války co kritizovat, neboť jde o rozhodnutí prezidenta suverénní země.
        „Neumím si představit reciproční hypotetický výraz našeho velvyslance ve Washingtonu, kterým by nazval například zahájení bombardování Bagdádu v přímém televizním přenosu bez mandátu OSN pod vylhanou záminkou, že Saddám Husajn má atomové zbraně,“ uvádí Veleba ve svém komentáři zveřejněném na ParlamentníchListech.cz.
        V tomto kontextu proto senátor oceňuje sdělení prezidenta Zemana pro ParlamentníListy.cz, že má americký velvyslanec za výroky na jeho osobu dveře na Hrad zavřené. „Nevzpomínám si, že by nějaký evropský politik našel odvahu k něčemu podobnému,“ vyzdvihuje Veleba prezidentovo gesto a dodává, že v rozepři českého prezidenta s americkým velvyslancem je vítězem prvně jmenovaný.
        „Miloš Zeman do Moskvy pojede a česká vláda mu jeho cestu schvaluje a také ji zaplatí. A tak je to pan velvyslanec USA, který se nenadále ocitl v prekérní situaci. Vždyť tři roky, tolik ještě zbývá Miloši Zemanovi do skončení jeho mandátu, nejít na Hrad, to je pro velvyslance USA situace velmi prekérní, ne-li neřešitelná. Neboť k čemu takový velvyslanec vlastně je?“ táže se Veleba.

  3. tresen

    Vidím to tak, že v případě hodnocení pošetilosti našeho pana prezidenta ze strany naší vlády je daleko podstatnější jednotný unijní postoj k současnému ruskému vedení než připomínka amerického vyslance.

    • Tribun

      Což je přesně to, o čem mluvím: kolonie nemohou mít vlastní zahraniční politiku. V tomto případě ovšem nejde o politiku, ale o elementární slušnost. Politiku z toho dělá banda zoufalců, kteří už nevědí, jak zaujmout a odvést pozornost od vlastní neslušnosti.

      • tresen

        Těmi zoufalci, postrádajícími elementární slušnost, myslíte hlavy evropských států, pro které je v současné době účast na moskevských oslavách nepřijatelná?

        • XY

          „…hlavy evropských států, pro které je v současné době účast na moskevských oslavách nepřijatelná?“
          Myslíte například ty, které se nerozpakovaly tak úspěšně intervenovat v Libyi? Byl mezi nimi jistý mírový nobelista pan Obama, jistý Brit pan D. Cameron, byli mezi nimi političtí šéfové států jako Dánsko, Holandsko, Švédsko, byl mezi nimi i pan Sarkozy, čiperný prezident Francie, jenž panu Kaddáfímu dlužil nějaké ty miliony (zabít věřitele, toť oblíbený ekonomický trik Cosy Nostry) a jemuž to do ouška našeptával jistý pan Bernard – Henri Lévy, neúnavný šiřitel demokracie, jenž se nedávno zrovna zjevil na Ukrajině. Jeden slušňák vedle druhého, jak také jinak.
          Rozhodně ne zoufalci, ale pánové, vyznávající zásadní tezi politiky: Lepší drzé čelo než poplužní dvůr.
          Jsem asi poslední, kdo by se zastával kroků prezidenta Zemana, nicméně poznámku amerického pana velvyslance v ČT lze docela výstižně označit jako „infámní drzost“. Člověka potěší, když při té příležitosti vzkážou z Washingtonu, že v té věci pevně stojí za panem velvyslancem.

          • Tribun

            Co vzkázali z Washingtonu je naprosto v pořádku, nic jiného vzkázat nemohli. Problém je v tom, co vzkázali ze Strakovky a z Černína. Nicméně alespoň poučení můžeme z celé kauzy vyvodit: Hlavní kvalifikací demokratického politika je loajalita k aktuálnímu mocenskému centru.

            • XY

              „Hlavní kvalifikací demokratického politika je loajalita k aktuálnímu mocenskému centru.“
              Tak, tak. Zvonku to tak naozaj vyzerá…

            • XY

              „Co vzkázali z Washingtonu je naprosto v pořádku, nic jiného vzkázat nemohli….“
              Cosi se mi na téhle větě nelíbilo – až na to za mě přišel Dolejš v Referendu:

              „Velvyslance (Shapira) v tom podpořilo i ministerstvo zahraničí USA, což zatím kupodivu ponechalo v klidu našeho ministra zahraničí. Představa jak český velvyslanec ve Washingtonu veřejně kritizuje pracovní cesty amerického prezidenta je ale bizarní nejen z protokolárního důvodu.“
              http://denikreferendum.cz/clanek/20169-kam-se-valej-vzdyt-jsou-malej

              Tož tak. :-)

    • NavajaMM

      tresen, v súvislosti s priamou narážkou amerického veľvyslanca na tento jednotný postoj únie ma napadá, do akej miery je tá zmienená únia ešte európska?

  4. embecko

    Meli bychom si to ujasnit, at netapeme: nemelo by se tech ve valce padlych 20 milionu Rusu rovnou zapocitat do obeti stalinistickych represi?

    • Tribun

      Pokud jsem si dobře všiml, tak už se tam dávno počítají. Alespoň tedy u západních „pokrokářů“ a antikomunistů.

      • embecko

        Tak to je pomalu cas vznest vudci Rusku naroky na valecne reparace a na odskodneni potomku Cechu padlych ve valce…

        • NavajaMM

          embecko, čo sa týka vojnových reparácií, vždy platí menší. Jedno, či víťaz alebo porazený. Doklad je tu:
          http://www.sds.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2002050701
          Stadiaľ vyberám:
          Aby nám Britové vydali naše zadržované zlato, stanovili si, mimo jiné, i jednu zvláštní podmínku. Chtěli zaplatit veškeré výdaje spojené s pobytem našich vojáků, kteří za druhé světové války bojovali pod jejich velením. V době, kdy Jiří Weis natáčel tento dokument, bylo na území Velké Británie ve zbrani přes 14 tisíc československých vojáků, včetně letců. Tito stateční lidé stáli po boku svých spojenců už v době, kdy zuřila bitva o Británii a Anglie byla zcela osamocená v boji proti Hitlerovi.

          • embecko

            Ano, to je velmi spatne, ta kniha se cte jako detektivka a pak je vam z ni nanic:
            https://www.kosmas.cz/knihy/106606/kam-zmizel-zlaty-poklad-republiky/
            Napocitali nam i ponozky a futraly na mrtvoly…mane mne napada KHB a jeho Nechod Vasku s pany na led…
            To je tak velky uder, ze se o tom neda mluvit, ne tady na netu, ale coby o narodni kauze. Je to sok, jako kdyz dostanete jednu do nosu :o) Za poklad se umiralo, jak pise Motl a nezajem o nej pak nutne otvira mnohem hlubsi konsekvence, nezli ty ucetni.

            • Tribun

              To se hned pozná, že se málo díváte na ČT a čtete Lidovky, protože to byste takhle nemohl mluvit, to byste věděl, že tak je to správné, tak to má být, a můžeme být ještě rádi, že jsme to pořídili tak výhodně.

              • Seal

                Mohli byste pro zajímavost uvést, jak byla financována výstavba československých jednotek v SSSR? Někde jsem totiž četl, že Beneš považoval za důležité, abychom si zahranhiční odboj včetně armády finacovali sami. Prý to považoval za znak československé suverenity. Rád bych se o tom dozvěděl víc, než co sde objevilo v médiích.

                • NavajaMM

                  K tomu som tak narýchlo našiel toto:
                  „Dlouho nebylo jasné, odkud vezme jednotka výstroj i zbraně. Vzniku jednotky totiž předcházelo půldruhého roku čekání. Mezistátní smlouvu podepsaly ČSR a SSSR v červenci 1941, v ní se zavázali zajistit si vybavení sami. Generál Svoboda proto zvažoval využití německé výzbroje, kterou Rudá armáda získá na bojišti. Nakonec se o první Čechoslováky postarala polská armáda, která později poskytla i 3 000 uniforem, původně z britských zásob.“
                  http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/160579-vznik-ceskoslovenskych-jednotek-na-vychode-provazely-improvizace/
                  a:
                  „Od prvopočátku Ludvík Svoboda připravoval jednotku jako jednotku vysoce akceschopnou, připravenou vystoupit na frontě. To bylo v rozporu se záměrem londýnského ministerstva národní obrany, které počítalo s touto jednotkou jako s jednotkou symbolickou, připravenou k nasazení v posledních dnech války.“
                  http://www.ludviksvoboda.cz/cz/zivotopis-podrobneji#6
                  a:
                  „Dne 28. srpna 1942 se Ludvík Svoboda obrátil s dopisem ke Stalinovi, v němž žádal o nasazení na frontu, za což sklidil kritiku Benešovy londýnské vlády. Stalin žádosti vyhověl a přikázal jednotku o síle 979 mužů a 38 žen vyzbrojit. Prapor obdržel 553 poloautomatických pušek SVT-40, 192 opakovacích pušek Mosin-Nagant, 10 odstřelovačských pušek, 47 samopalů (převážně PPŠ-41), 47 pistolí a revolverů, 40 lehkých kulometů DP, 12 těžkých kulometů Maxim 1910, 16 protitankových pušek PTRS-41, 2 protitankové kanóny ráže 45 mm, 9 minometů ráže 50 mm a 9 minometů ráže 82 mm. Vojáci byli obléknuti do britských stejnokrojů.“
                  http://www.panzernet.net/php/index.php?topic=1615.0
                  a:
                  „Náklady na výstroj a výzbroj čs. armády jak na východě, tak na západě jsme si hradili sami – financovány byly z úvěrů poskytnutých vládami Velké Británie a SSSR. Úvěr poskytnutý Velkou Británií byl kryt čs. zlatem a po válce musel být plně splacen…“
                  http://www.fronta.cz/dotaz/financovani-cs-armady-v-zahranici
                  Na tomto poslednom odkaze sú informácie najpodrobnejšie, vrátane článkov z príslušných medzištátnych zmlúv. Vyplýva z toho medziiným aj fakt, že sovieti celkovú čiastku pravdepodobne neboli schopní vyčísliť a nakoniec to vyriešili pomerne „veľkoryso“.

                • Seal

                  Díky, ten poslední odkaz je dobrý: Z úvěru přešli na vzájemné zaúčtování pohledávek. Oni to Sověti asi ale i vyčíslili, ale jak so konstatuje v článku, komplikovalo se to současně tím paragrafem o sovětské válečné kořisti, která se vztahovala rovněž na německé průmyslové podniky v ČSR.

    • Seal

      Bacha na ty čísla, Saxi. Těch 20 mil. Rusů (!) pochozí ještě z chruščovovské éry, ale k tomu určená komise to pak za Gorbačeva realisticky propočítala na cca 26,5 miliónu lidí. Díky tomu, že největší podíl obětí představuje civilní obyvatelstvo, tak masivní ztráty zaznamenali především Ukrajinci (spolu s Poláky navíc drží největší podíl ztrát k počtu obyvatelstva) a Bělorusové. Pokud nepovažujete Ukrajince a Bělorusy za zbloudilé větve dříve společného ruského kmene, tak se spíš držte celkových ztrát jednotek Rudé armády včetně v ní zařazených zahraničních jednotek. Je to sice „jenom“ 8,7 mil. mužů, ale zato propočet podle národnostního složení přiznává Rusům 66,5 %. Za sebe bych k tomu dodal hlavně to, že jedním z vítězů 2. světové války se stal Svaz sovětských socialistických republik, který vznikl na troskách ruského impéria, když gosudar prohrál jiný zásadní konflikt, jemuž se kdysi říkalo Velká válka.

      • Tribun

        Velká válka se říkalo v době, kdy se ještě nevědělo, že bude třeba války číslovat, protože se věřilo, že je poslední velká. (Já vím, že to víte, já jen tak veřejně vzdychám.)

        • Seal

          Toho číslování se docela hodně bojím. Teda spíš toho, že ty velké konflikty se nějak podezřele kryjí se střídáním generací…

      • embecko

        Diky za opravu cisla, seale, ja si to tak pamatuji uz od skoly…
        Jinak si nemyslim, ze by Rusko valku prohralo, ale ze z ni vycouvalo s uzemnimi ztratami. To neni slovickareni, ale uvaha o tom, ze kdyby ve valce pokracovalo, tak by zakonite prohralo a rozdelili by si ho na kolonie. Uz tehdy, dnesni utok na nej neni zadna novinka, tahle plany jsou velmi stare, dokonce za tim stoji ty same kruhy.

  5. tresen

    Koukám, pane XY, že se v té prožluklé unii necítíte nejlíp. Dokonce i ti Skandinávci se vám jaksi zkazili.
    U nás dnes ovšem pro požadavek opuštění tohoto spolku a vysvobození z koordinované evropské politiky najdete nadšený souhlas vpravo vlevo. Hlavně hodně vpravo a hodně vlevo. Zajímavě se to kryje s kruhy, kterým se líbí představa, jak by si s prohnilostí Západu poradil prezident Putin.

    • XY

      Mně se nikdo nezkazil, to jste na hlubokém omylu. Ta Libye byla víceméně jaksi soukromá akce těch jmenovaných států, které se rozhodly ve jménu demokracie podpořit spravedlivý boj libyjského lidu proti hnusnému diktátorovi, předtím však docela kamarádovi těch soukromých státních válečníků. Však jsou Libyjci dodnes za tu pomoc vděčni a demokracie tam vzkétá netušenou měrou. (To ještě tehdejší pan velvyslanec z té velké země za oceánem nedával v televizi dobré rady, co má dělat v té situaci český stát a jeho státníci – pěkně stát v řadě a rozhodně bez rozkazu nevyčuhovat, že) Dovolávat se takových farizejů co nějakého měřítka politické a demokratické zásadovosti je více než úsměvné.
      Pokud se těch vašich neblahých kruhů týče, myslím, že nejvíce spojenců najdou v dnešním Kyjevě a okolí. A nejsou to opravdu nějací troškaři – mají pod palcem hojnost vycvičených a velice slušně vyzbrojených (polo?) vojenských sborů a jsou – ve shodě s těmi vašimi kruhy – pevně rozhodnuti se s nějakou demokracií nepárat. Jeden z jejich význačných šéfů, takto poslanec kyjevské dumy nebo jak tomu tam říkají, se právě stal tuším náměstkem či poradcem ukrajinského pana ministra války. Má takové (v českém kontextu) hrdinské příjmení – Jaroš. Jeho úkolem je kádrově upevnit ukrajinskou armádu svými rezolutními muži v boji s cizojazyčným nepřítelem.
      Ona ta naše mocná Evropská unie tak dlouho expandovala na východ, až tím zahájila svou vnitřní dezintegraci. Vidím to velmi nerad a nehodlám opakovat svá vyjádření na adresu těch, kdo tu celou situaci z EU rozehráli, přičemž mimoděk dokázali, že podpis evropského politika pod nějakou dohodou nemá ani cenu toho papíru, na němž je sepsaná.
      PS Aby toho nebylo málo, právě tuším premiér Albánie naznal, že pro Kosovo není jiného východiska než jeho sjednocení s Albánií. Tož to jsem opravdu zvědav, jak z takového nápadu EU vybruslí…

      • embecko

        Obavam se, ze ta oskliva slova jako revansismus ci revizionismus, co jsme slychavali v dobe, kdy ta slova byla temer polomrtva, se neblaze zhmotnuji v celem svem puvodnim vyznamu.
        Postoj hlav evropskych statu k moskevske prehlidce je velke varovani a jak jsem nekde cetl, „jsem zvedav, zda- li Evropa hodla opakovat stejnou chybu“. Ovsem jak vidime, pouceni se z podpory „demokratickych sil“ a vysledku prislusnych intervenci se vubec nekona. Milion mrtvych sem, milion tam, rozvraceny stat do korenu tady, rozvraceny stat tam, prestavam si delat nadeje, ze to dobre dopadne, v cemz mne posluji postoje mych bojovne demokraticky naladenych spoluobcanu.
        Jedine smutne na tom je, ze se s tim svezou i ti slusni, jinak by mi to bylo uz docela jedno- kdo chce kam, pomozme mu tam.
        Situace ma trochu nadech recke tragedie, bohuzel mi tu ale chybi jeji uvedomeni, provazene jejim mravnim uchopenim: ze strukturovaneho a poucneho mytickeho zazitku zbyly pouhe slzy a litost.
        Az se budou zase rozdavat zlute hvezdy a ja uslysim „tak tohle jsme nechteli“, tak si zapcu usi.

        • Tribun

          V klasické Řecké tragédii tu vždycky byla nějaká ta zadní vrátka deus ex machina. Jenže ty jsme si zavřeli a jsme v tom sami.

          • Antimon

            No mám také obavu, že to už, jako ona pověstná deus ex machina, nezachrání ani ti paroubkovi marťani ….

          • embecko

            Presne tak, Tribune, v reckem dramatu byli poctive se snazici lide zasahovani bozimi rozmary (zamery?) a ritili se pak neovladatelne urcenym smerem.
            Dnes je to jinak, ciny dnesnich humanitarnich bombometciku jsou kalkulovany predem a to nikoliv jako vysledek vyreseneho dilematu, ale jako jednoducha, ale o to ucinnejsi konkurencni taktika.
            Kdo dnes strani bombardovani, ziskava PR vyhodu, at je to posledni socka, chtejici se nejakym zpusobem zalibit ulicnimu/hospodskemu nazorovemu vudci, ci bohaty podnikatel. Rodiny obyvkle preferuji politicky postoj vlastni jeji hlave, batuskovi a ziviteli a to jak deti, tak manzelky a milenky. Tato konkurencni vyhoda je momentalne totiz to jedine, co podnikatelum zbyva, dnes vyrabi vsichni stejne, ve stejne cenove hladine a i kvalite. S nazory/ minenimi je to podobne
            Tak mohu rici, ze straneni humanitarnimu bombardovani je vysoce systemovy produkt, uzce spjaty s vyrobou a prodejem zbozi. Konecne vzpomenme na normalizaci; ti, kterym chybi osobni przozitek se soudruzku Svorcovou, si dnes mohou pustit horovani poslankyne Nemcove za vystaveni seznamu zaprodancu a samozvancu ve vladnim tisku.
            Spolecnym jmenovatelem tu je chradnouci hospodarstvi, fibrilujici na hrane funkcnosti. Kdo to byl ten Marx?, ten o tom pry neco napsal.

            • NavajaMM

              embecko, siahol by som aj po domácom klasikovi – Tomáš Baťa: „To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“
              Toto platí aj dnes do bodky.

                • NavajaMM

                  embecko,
                  jednak – manažérske prístupy Baťu sa v tom čase nijako zásadne nelíšili napríklad od Forda. Aj Ford bol kryptofašista?
                  http://www.slcp.sk/index.php/sk/produktivita/produktivita-v-praxi/276-systemyovplyvsuc-stand-pre-vyr-syst
                  jednak – článok vo Vašom odkaze je akýsi pokus o tendenčnú dehonestáciu Baťu a jeho systému. Vzhľadom na môj vyššie uvedený citát je však celkom irelevantný. V živote jednotlivých mysliteľov (napríklad aj Marxa) by sme toho mohli nájsť…

                • Tribun

                  Řekněme to takhle: pro Baťu i pro Forda platilo pojetí firma jako koncentrák. A nebyli samozřejmě zdaleka sami, někteří „hrdinové kapitalistické práce“ to tak vidí pořád.

                • embecko

                  Nerikejte, ze to neznate, Navajo:

                  Bata je samozrejme slozitejsi otazka, na zaostalem zlinsku postavil svoji malou vnitrni kolonii, dotovanou ze statnich zakazek z metropole…ony ani ty jeho pobocky po celem svete, zvlaste rozvojovem (!) nejsou zadna nahoda.
                  Jinak neni dobre zamenovat jev za jeho pricinu, zamestnanecky dril neprinasi vyssi uroven produktivity- moralni skluzavka vede presne naopak: zamestnanci jsou v presu proto, ze je od nich vyzadovana vyssi produktivita…ergo kladivko i zde je clovek az na poslednim miste a prvym je ekonomicky zamer.
                  Pokud vam ta spolecna prace univerzitnich kateder dejin prijde jako dehonestujici, pak muzete sahnout do soft-medii, treba DR tady:
                  http://denikreferendum.cz/clanek/12498-mluvil-tady-nekdo-o-batovi-ohlizeni-za-kapitalismem-s-lidskou-tvari?utm_source=twitterfeed&utm_medium=twitter
                  „Ke snaze zachránit kapitalismus bude jistě stále naléhavěji patřit potřeba jej „humanizovat“, poskytnout mu milosrdnější, „lidskou tvář“. Připravme se na obrázky usměvavých hrdinů velkého kapitálu. Dá se čekat, že jich přibude.“

                  Na me si s tatickem Batou a jeho moralkou neprijdete, to se omlouvam

                • Seal

                  NavajaMM: Vedle Forda a Bati si dobově dosaďte ještě nacistický REFA-systém. Jejich cílem byla intenzifikace výroby a základním nástrojem normování práce. Změna přišla až po 2. světové válce, kdy se začala rozvíjet sociologie práce, takže teorie řízení podniku už nebyla výlučnou záležitostí technokratů. Dneska vám proto jeden pól představuje např. VW, který nemá problém ani se silným vlivem odborů, protože je považuje za součást výrobního systému. No a na druhé straně stojí třeba Foxconn, který se stal nechvalně známým mj. sebevraždami svých zaměstnanců.
                  Jinak o Fordovi by se toho dalo napsat hodně. Podle mě to byl bezohledný podnikatel a současně jeden z otců moderní konzumní společnosti, ale jiní ho naopak považují díky vydávání protižidovských spisů za zasloužilého bojovníka proti Novému světovému řádu. Nevím, jestli bych ho označil rovnou za kryptofašistu, ale každopádně patřil k americkým podporovatelům nacismu. V oficiální firemní historii to samozřejmě nenajdete. Ta spíš zaujme zmínkou, že i Baťa makal jeden rok u Fordovy výrobní linky, než se sám pustil do obuvnického businessu.

                • NavajaMM

                  áno, embecko, nebudem sa biť za Baťu ako sociálny ideál, už samotný predaj „pracovnej sily“ je neprirodzený a nesociálny. To sme sa z pôvodnej diskusie dostali mimo.
                  Snažil som sa, aby sme ostali vecní. Kto z nás v živote nepovedal žiadnu blbosť alebo nepravdu. Nikto. Pritom nás to nediskvalifikuje pri podobných debatách prezentovať svoje stanoviská. Tak to doprajme aj Baťovi v konkrétnom citáte o morálnom úpadku a kríze dôvery. Ja zas, embecko, neprijimam Váš protiargument, že to nie je pravda, lebo Baťa bol kryptofašista a zdieral robotníkov.
                  Aby sme sa vrátili k nadpisu, to by sme pri rovnakej logike museli uznať, že Zemanovi protivníci majú v rukáve alkoholického žolíka a to rovnako nepripúšťam, lebo to nie je relevantný argument.

                • embecko

                  Naprosta vetsina cestovatelu v case, Navajo, vyzaduje jasnou odpoved: spatne- dobre; zly- dobry atd.
                  Ale tak to neni, jako vy s Batou vam mohu ja kontrovat zamestnaneckymi socialnimi vymozenostmi Nemecka roku 1933- 38, ktere byly vpravde obdivuhodne.
                  Na Batu byt klidne hrdi byt muzeme, ale odsad podsad, nevim proc bych mel zavirat oci pred zamestnaneckym terorem v Batovych zavodech jen proto, ze to bylo tehdy neco noveho.
                  Ale opakuji jinymi slovy to, co pisi vyse: veskera socialni aktivita jak Bati, tak nacistu mela jediny duvod: zvysit vykonnost zamestnance (aby vubec unesl pracovni pozadavky na nej kladene).
                  Nazev „filosofie a dilo socialni“ je z pohledu pokud mozno nezainteresovaneho divaka/ citatele nesmysl, pokud se dotyka doby o ktere piseme.

                  Pokud mate zajem, vygooglujte si PRORA, nemecke stredisko oddychu zamestnancu. Dale uz samozrejme nedoporucuji to vytrhnout z kontextu, jak to delate vy u Bati.
                  Firma- koncetrak…nenapsal bych to lepe :o)

                • NavajaMM

                  Áno, Seal aj embecko, vygúglil som si oba pojmy, aj keď sa s nimi nestretávam po prvý raz. K vášmu hodnoteniu (oboch) javov, o ktorých píšete, momentálne nemám výhrady, až na to, že utekajú od témy. A otvárajú tému inú, ktorá by si tiež zaslúžila bohatú diskusiu.
                  Aby som sa držal Tribunovej témy, pôvodne som reagoval na Vašu poznámku, embecko, o chradnúcom hospodárstve a humanitárnych bombomečíkoch. A chcel som len zaglosovať, že mravný aj hospodársky úpadok chodievajú spoločne a žiadny hospodársky zázrak sa konať nebude, kým sa v spoločnosti neobnoví mravnosť a dôvera.
                  Úplne polopate – od USA a NATO (ale aj Ruska a BRICKS, aby sme boli spravodliví) nemôžeme čakať nič dobrého, kým zároveň s nimi neprídu mravnosť a dôvera.
                  *
                  Ešte off-topic, embecko, k vašej vete „Naprosta vetsina cestovatelu v case vyzaduje jasnou odpoved: spatne- dobre; zly- dobry atd.“ Nie som tento typ cestovateľov v čase. Je to možno tiež na samostatnú diskusiu, no myslím, že ten hodnotiaci prístup „dobre-zle“ nám stavia mantinely a obmedzuje naše možnosti poznania.
                  Svojim spôsobom – práve tento hodnotiaci prístup je jedným zo základných kameňov Matrixu.

                • embecko

                  Diky za odpoved, Navajo…vy jste tu relativne novy, je to cirka 5 let (odhadem 2006-11) co se tu urputne resila prave ta „vase“ otazka, jestli tenhle system „slysi“ na moralku, tedy jestli ho lze moralnim chovanim ovlivnit. Vznikly tu dve skupiny: jedna tvrdila ano, druha ne (do te patrim i ja).
                  Jen v par vetach to, co se tu resilo roky :o):
                  Existuje urcite ekonomicke nastaveni spolecnosti, tykajici se otazek vlastnictvi, trhu, nakladani se ziskem (dane) atd. a k temto ideologickym vychodiskum je pevnym zpusobem prirazeno i pravo, ktere z nich vychazi (alespon v ekonomicke oblasti) a „prodluzuje je do sfer konkretniho jednani.
                  Predevsim nas zajimaji konkurencni vztahy. Pokud se v takto nastavenem pravnim prostredi budete chovat mravne, prve, co se stane, ze vas prevezme (vyradi) nemravne se chovajici konkurent, ridici se pouze zakonem.

                  Ekonomicka obnova cestou obnovy mravni neni mozna, protoze teoreticky staci jen jeden jediny nemrava a vsechno skoupi :o) Tedy teoreticky mozna je a to tehdy, kdyby v jedinem casovem okamziku se vsichni lide bez vyjimky premenili v mravni osobnosti. Pravdepodobnost takove zmeny odhadnete jiste sam.

                  Moralka je v zasade moralkou proto, ze se nevyplaci. Kdyby to bylo naopak, o moralce by se nemluvilo, nebot by se z ni stal standard jednani a slovo moralka by zmizelo z naseho slovniku. A v ekonomicky nastavene spolecnosti plati to same: coby moralne se chovajici jedinec prezijete par tydnu, mozna mesicu, pak vas pohlti konkurence (cimz jeste prizivite ono „zlo“).
                  To je v kostce asi vsechno…

                • Tribun

                  Já bych neřekl, že morálka se prostě nevyplácí. Nemusí se vyplácet z redukovaného monokriteriálního pohledu momentálního individua, ale ze středně a dlouhodobého pohledu se vyplácí jak skupinově, tak individuálně, protože snižuje transakční náklady mezilidské interakce.

                • NavajaMM

                  embecko, ďakujem za stručné uvedenie do problematiky. Áno, tieto úvahy sú mi známe, tiež som ich absolvoval, hoci na iných miestach. V podstate s Vami súhlasím. Súčasný systém je nastavený tak, ako popisujete.
                  Pri dôkladnom štúdiu (aj) klasických ekonómov som zistil, že oni síce svoje poučky a teórie formulujú technokraticky, ale ten morálny imperatív bol vtedy v spoločnosti všade oveľa citeľnejší ako dnes. Bol to dobový kontext, bolo zbytočné o tom písať do odbornej práce.
                  Súčasný establishment sa cez rôzne moderny, ateizmy a postmoderny takmer úplne oprostil od morálneho imperatívu a naďalej narába len s technokratickou časťou ekonómie, preto z toho vznikol klasikmi nezamýšľaný paskvil.
                  Momentálne som presvedčený, že spoločnosť musí ako na jednom z pilierov stáť na morálnych imperatívoch a vzájomnej dôvere, inak ju železná logika konkurenčného boja zničí. A platí to pre celé spektrum možných ekonomických systémov.
                  Že sa morálka ekonomicky nevypláca? Áno, viem. Vedome som sa rozhodol nestotožniť s ekonomickou mainstreamovou paradigmou. Neznamená to, že nespolupracujem, alebo že robím všetko proti. Naopak, som voči systému v podstate bezproblémový. Len som sa rozhodol inak vnímať realitu a ekonomickú časť existencie pokiaľ možno nepreceňovať.
                  Verím, že poznáte psychologickú teóriu Maslowovej pyramídy ľudských potrieb. Ekonomická realita pokrýva len prvé dve poschodia z piatich. Systém, ktorý preceňuje váhu ekonomiky, sústreďuje všetku pozornosť na tieto dve poschodia akoby vyššie neexistovali, ale tým príslušné potreby len vytesní, neuspokojí. Taký systém preto nikdy nemôže ľuďom (a ľudstvu) priniesť šťastie alebo sebarealizáciu.

                • Tribun

                  To s tou implicitní přítomností (protestantské!) morálky v ekonomii je výborný postřeh.

        • NavajaMM

          embecko, áno, smutné to je, ale hádam nie až po beznádej… to by už nemalo zmysel ani takto diskutovať.
          „I nechať je tolik lidí,
          kolik čertů v světě.
          Bůh je s námi, kdo proti nám,
          toho Perun smete.“

  6. Petr

    Je velice smutné, že na Hradě nemáme presidenta, ale pošahaného, prolhaného a vztahovačného demagoga, jakým je Milouš. Z velice korektní odpovědi na otázku novináře udělá něco jiného. Je už nejvyší čas na ekvivalent Lex Svoboda, protože Zeman je už skutečně mimo mísu.

    • Tribun

      Jiný by zase řekl, že máme konečně prezidenta, který má silný vlastní názor a nebojí se jej ventilovat, nebojí se jít do střetu a je i jinak silná individualita.

  7. tresen

    Jen tak pro doplnění /na samý závěr dlouhé debaty/ sem dám přesný přepis toho, co vlastně Schapiro odpověděl na otázku televizního moderátora Dolanského: „Je politicky moudré od českého prezidenta, že navštíví Moskvu, aby zde oslavil konec 2. světové války?“
    „K tomu bych řekl následující: Není na mně nebo na kterékoli jiné zemi, abychom říkali českému prezidentovi, co má, nebo nemá dělat. A chápu, když prezident Zeman řekl, že je třeba vzdát hold obětem všech zemí v souvislosti s koncem druhé světové války. Ta symbolika toho, že možná je jediným vůdčím představitelem států EU, který bude stát na pódiu a sledovat vojenský pochod, když ta armáda vlastně destabilizuje jeden ze států sousedících s EU, tak to možná je takové prekérní. Uvidíme, co se stane.“

    • Tribun

      Však ano, přesná citace na mém hodnocení projevu pana „velvyslance“ nic nemění, jen ho potvrzuje. Zkrátka a dobře říkal věci, o kterých měl mlčet, způsobem, který je buď krajně nevhodný a neohrabaný, nebo naopak neomalený a pak platí, že vystupoval v roli „místodržícího“.

    • NavajaMM

      tresen, tú odpoveď som do písmena poznal a potvrdzujem, čo hovorí Tribun.
      Ďakujem Vám však za doslovné uvedenie tej otázky. Je vyslovene nelojálna voči vlastnému prezidentovi a potom, čo som si ju prečítal niekoľkokrát – veru neviem, či sa formulácia odpovede nezrodila skôr ako formulácia otázky.
      Ale veď o press… (tlači) vieme svoje.

  8. embecko

    Diky za odpoved, Navajo, davam to sem dolu, uz se v tom nevyznam.
    Pisete:
    „morálny imperatív bol vtedy v spoločnosti všade oveľa citeľnejší ako dnes….Súčasný establishment sa cez rôzne moderny, ateizmy a postmoderny takmer úplne oprostil od morálneho imperatívu a naďalej narába len s technokratickou časťou ekonómie…“

    Naprosto presne rozumi, o cem pisete. Je tu ale jedna vec, ke ktere jesem nedosel ani tak rozumem, jako spise zkusenostmi, ovsem zpetne se da rozumem overit :o) a sice:

    Protestanstska podnikatelska moralka je pokracovani stredovekeho cechovniho systemu jinymi prostredky, oni totiz nemohli jinak. Ucelem je 1) omezit na minimum trh a za 2) pripustit konkurenci jen v potrebne vysi.
    Nasi predci nebyli zadni hlupaci a moc dobre vedeli o co jde a ze takoveho skudce jako „trh“ si do spolecenstvi pustit nemohou. Stredoveky administrativni cechovni system skoncil se zamorskymi objevy a vznikem kolonii a prestransformoval se v pruznejsi institut moralniho apelu (cechovni chovani bylo zazite po genrace, tak to nebyl zadny problem).

    Ted se branim „holistickemu“ pohledu na nas predmet diskuze: skutecnost tu odhalim jen s dohalenim drobnych skutecnosti:
    Protestantska podnikatelska morlaka (jina snad ani neni :o) muze fungovat POUZE na malem teritoriu, kde moralni chovani bezprostredne omezuje konkurenta- tedy na vesnici, malomeste, anebo v planich s nizkou hustotou obyvatel, jednou vetou, kde se vsichni znaji a vidi si do kuchyne.

    Protoze jsem mezi malomestskymi protestanty prozil kus zivota tak vim, ze jejich moralka neni vnitrni potreba, ale jde o bic na konkurenci (!) Na konkretnim pripade: 2 drogiste v meste, deti jednoho z nich odmitly chodit do kostela a on do 3 let zavrel kram, protoze protoze se to samozrejme rozkriklo a lidi k nemu prestali chodit (kdo vi, co to ma vlastne doma, tohle my podporovat nebudeme).

    Podminkou uplatneni protestanstke morlaky je tedy primerena velikostb obce (trea max. 10-20 tisic lidi) a jeji samostatnost (i vesnice o 10 cislech mela pravo zakazat otevreni nove provozovny, aby zamezila konkurenci).
    To vedel i Weber, abychom mu nekrivdili a proto mluvi o protestanstke etice stojici v ZAKLADU kapitalismu (mineno historicky):
    “ Ursachenreihe beizutragen, welche die Herausbildung einer konstitutiven Komponente des Geistes der modernen kapitalistischen Wirtschaft bedingte.“
    tedy:
    „Posloupnost rady pricin, tvoricich konstrukticni soucasti ducha moderniho kapitalismu.“

    Jakmile uvolnite trhy, dovolite zakonem otevirat provozovny na libovolnem miste a prodejci umoznite vybirat si zbozi podle ceny, nabizene dodavatelem, mate celou moralku v cudu, protoze jste se zbavil jakychkoliv pak na rizeni obchodnich vztahu (mimo pravnich, samozrejme, ale o tech tu neni rec).
    Proto skoncila moralka v ekonomice, moralka bez klacku totiz nefunguje.
    Samozrejme vim, ze jsou lide, kteri si to nemysli a veri na pusobnost ciste ideje…s tim ale nic nenadelam a ani nic nadelat nechci, to je takrikajic jejich osud, na kterem ovsem nechci participovat, tolik casu v zivote mi zas nezbyva :o)

    • NavajaMM

      embecko, rozumiem. Nemám však v úmysle ľpieť na protestantskej morálke. Len som chcel ilustrovať, že tá morálka tu bola spolu s ekonomickou teóriou. Nechcem ju ani hodnotiť. Je to záležitosť ľudí tej doby. Naša spoločnosť sa odvtedy zmenila a tak je celkom prirodzené, že sa mení aj morálka. Tvrdím len, že ekonomické vzťahy bez morálky (našej súčasnej) túto spoločnosť zničia. Už sme vyššie spomenuli dôveru. Robil som niekoľko rokov v banke. Bankový biznis vôbec nie je o peniazoch. Stojí a padá s dôverou. Dôvody prečo sa nemôžeme vymotať z finančnej krízy od 2008? Peniaze sú. A dá sa ich natlačiť koľko len chcete. Chýba dôvera.
      Kvitujem poznámku o našej konečnosti. Tiež si uvedomujem, že už možno mnoho času nemám. Preto pre mňa nie je na mieste uvažovať, že sa teraz budem starať o ekonomické záležitosti a o morálku snáď potom. Možno žiadne „potom“ nebude…

      • embecko

        „Nechcem ju ani hodnotiť. Je to záležitosť ľudí tej doby.“

        Tak to je dobre, ze si rozumime, Navajo. Ani ja jsem sem nedaval nejaky zavazujici pohled jako treba „moralka nefunguje, budme tedy amoralni“, to vubec. Jen bych zasadne rozlisi moralku coby instrument rizeni spolecnosti a moralku individualni, ktera je veci kazdeho z nas. Slo mi tedy o popis stavu a nikde neni receno, ze osobni mravni chovani nic neprinasi. Pokud pisi ze se moralka nevyplaci, myslim tim uzky usek hodnoceni nejakeho moralniho pocinu: tady neni navratnost investice bezprostredni, v danem okamziku uricte neco ztracite a pozitivni vysledek se dostavi nekdy v budoucnu, aniz byste casto vubec vedel jaky.
        I Tribun se tu spoleha na odborniky :o) a tvrdi, ze snizuje naklady mezilidske interakce. To urcite nekde cetl :o) a je samozrejme otazka, zda- li se jedna o naklady, ktere byste musel platit zrovna vy…tohle maji totiz morlani vykukove velmi dobre zmaknute a umi v tom chodit.

        • Tribun

          Při všeobecném morálním chování jsou ty „náklady mezilidské interakce“ nízké pro všechny, při amorálním chování je zmrdi „neplatí“ vůbec a morální lidé ve zvýšení míře. Kdyby byli všichni zmrdi, budou platit všichni. Z toho plyne, že všichni zmrdi být nemůžou, protože by se nedoplatili a taková společnost by hodně rychle „zbankrotovala“.

          • embecko

            Takze klasicke vydirani: zmrd vi, ze vsichni nemuzou byt zmrdi a o to vetsim zmrdem je, protoze cim dal to dotahne, tim vice lidi bude platit moralni vypalne, aby jim to nezbankrotovalo.

            To je tradicni dejinna zapletka, tribune, ale drive, na rozdil od dnesnich casu, si ti slusnejsi vzdycky nasli nejake paky na to, jak zmrdy pritlacit ke zdi. V systemu volne konkurence zmrda potlacit nemuzete, protoze naopak, tenhle system bez zmrdu okamzite zbankrotuje- staci se podivat na burzu atd.
            Zde vyborny clanek od Zeleneho:
            http://www.milanzeleny.com/cs-CZ//stranky/1/-/0/178/jak-bublina-vzhuru-leti
            „Hloupí se nikdy neučí z chyb druhých, ale jen a pouze z chyb vlastních. Cyklus iracionality, od bubliny k bublině, se tak opakuje, už po staletí. Novum dneška je, že do toho razantně vstupuje stát, přes své centrální banky, a ničí reálnou ekonomiku, aby politicky posílil virtuální ekonomiku finančních spekulací. Když si stát vydá vlastní dluh, a ještě ho sám od sebe koupí… račte vstoupit do trvale startujícího superletadla…Supermagorium!“

            • Tribun

              Však také systém volné konkurence není nějaký přírodní zákon nebo dějinná danost, ale vynález v duchu hesla zmrdi sobě. Klasická znouzectnost.

          • embecko

            Ze by se muj komentar ztratil? Ted si ho chci sam okomentovat…
            Zelenemu bych oponoval v tom, ze ne stat vstupuje do hry, nybrz se zmrdove vstoupili do statu…a to je opravdu dejinna novinka (myslim miru jejich zastoupeni, vyjimky byly vzdycky).

        • NavajaMM

          Áno, embecko, vo veci morálky si neprotirečíme. Individuálna morálka je niečo ako vodítko ako správne konať, keď racionálna úvaha poskytuje neúplné výsledky alebo protirečí emóciám. Tá individuálna morálka na všetkých úrovniach tu je, lebo svojim spôsobom to je ľudská potreba. Je to tiež silný tímotvorný stmeľujúci prvok. Aj mafia má svoju morálku a pomerne silnú. Ibaže nie je koherentná so zvyškom spoločnosti.
          A to je práve ono. Súčasný liberálny kapitalizmus morálku nepotláča, len efektívne dosiahol, že je v spoločnosti nekoherentná (aj napr. multikulti prístupom) a presviedča nás, že je to tak správne. Reál je však plný dôkazov o opaku. Celospoločensky totiž morálka plní svoju úlohu len vtedy, keď je koherentná.
          Dúfam, že je to len také hluché medziobdobie, lebo aj v korporátnom prostredí v USA som našiel veľa ľudí, ktorí kladú patričnú váhu aj na morálnu dimenziu. Odporúčam napríklad knižky Jima Collinsa, vyšli aj v češtine.
          Inak – morálka je veľmi silný nástroj „ľudu“, ktorým pôsobí na svojich vládcov. Je to nepretržité a silnejšie ako voľby a mám podozrenie, že práve preto ju vrchnosť buď torpéduje, alebo forsíruje po svojom.

          • Tribun

            Jde o to, jestli je morálka něco jako firemní či klanová kultura, nebo obecně platný hodnotový systém, tj. jestli se neokrádáme jen mezi sebou my, co spolu mluvíme, nebo jestli nekrademe vůbec a u nikoho.

            Celý systém zastupitelské demokracie tak, jak dnes funguje, je o tom, že voliči nemají na politiky žádné morální páky. I z toho, co jste sám napsal výše, mi plyne, že morálka je dnes spíše velmi silný nástroj, kterým vlády (resp. vládnoucí třída) působí na lidi. Jen si vezměte všechny ty morální apely, že se musí šetřit, že máme bránit naše hodnoty, etc.

            • NavajaMM

              Áno, Tribune, sme zajedno. To, čo popisujete, som nazval „forsíruje po svojom“.
              Mal som asi použiť podmieňovací spôsob, lebo väčšina ľudu o morálke ako nástroji buď nevie, alebo naň rezignovala.

  9. Seal

    Možná by stálo za to nejdřív si uvědomit, co je to vlastně morálka, proč nemůžou být mravní zásady univerzální, jak funguje tzv. mravní imperativ a proč kdejaký politik se nejraději ze všeho ohání právě morálními hodnotami… Osobně bych raději dával přednost jasně definovaným legislativním normám, vymahatelnosti práva a transparentní politice s konkrétně popsanými zájmy, protože obecné apely na morálku jaksi nevidí, že tu na jedné straně máme vládnoucí politicko-morální představy a na druhé straně různé jiné existeční situace, které pak přirozeně vedou k definování vlastní skupinové morálky (viz klasický imperativ: Krást se nemá! versus existenční chudoba nebo squatting, který je taky střetem dvou hodnotových – „mravních“ – soustav). V nejobecnější rovině, už od éry sběračů a lovců, se ten základní morální střet přitom odehrává mezi prosociálním a egocentrickým chováním, přičemž třeba samotné chození do kostela vůbec nic neříká o míře osobní odpovědnosti nebo vědomí kolektivní sounáležitosti. Klasická středostavovská morálka samozřejmě dnešní systém změnit nebo obrodit nemůže, i když na druhou stranu je fajn, že existují podniky, které dávají najevo, že to třeba s fair trade, etickými pravidly nebo firemní kulturou myslí opravdově. Jsem zkrátka velmi skeptický k tomu, že by třeba i upřímně míněné odkazy na morálku mohly nahradit potřebu základní světonázorové orientace. Jasně je to vidět právě na politice, pro kterou platí, že když takzvaně prosazuje jedny morální zásady, tak současně potlačuje jiné, které mají zkrátka tu smůlu, že vznikly v jiné hodnotové soustavě.

    • Tribun

      Ale na základě čeho jiného, než právě morálky, jsou ty legislativní normy definovány? S tím squattingem či chudobou je to zajímavá situace, protože člověk se může (a také by měl!) ptát: Kdo koho vlastně okrádá? Squatteři vlastníka, nebo vlastník společnost, když nechává svoji nemovitost ladem chátrat?

      • Seal

        V klasické marxistické definici má právo třídní podstatu. Ale i systém liberální parlamentní demokracie počítá s tím, že legislativní normy vznikají z nějakého skupinového zájmu, který nemusí být zrovna celospolečenský (proto různá váha legislativních norem, ústavní soud, regulace činnosti lobistů atd.). Ideálně by se zákony měly odvozovat od státních idejí, které vyjadřují zájem celku. Ale to je samozřejmě jenom teorie, protože stát je na tom obdobně jako právo: Na jednu stranu představuje organizační nutnost, na druhou stranu je používán k prosazování mocenských zájmů. Morálka je naproti tomu historicky a sociálně podmíněná (neexistuje jedna univerzální morálka) a funguje tak, že vám říká, co máte sám automaticky považovat za normalitu (tzv. mravní imperativ není nic jiného než vnitřní pohnutka, narozdíl třeba od policejního postihu). Má praktický smysl v každodenních individuálních situacích, kdy vám napovídá, co by se fakt dělat nemělo. Ale v běžném politickém provozu právě proto, že se morálka tváří jako jediná univerzálně platná norma, slouží především k zakrývání skutečných mocenských zájmů. To na druhou stranu dobře věděli všichni ti odbojníci různých zavedených režimů, takže v opozici k systému se současně snažili vytvářet i nějakou novou revoluční morálku (u dnešních squatterů se to dá sledovat prakticky v přímém přenosu). Před řečněním o morálce bych proto raději dávál přednost řečem o pokrokových hodnotách, jenže to žádný český homo politicus neudělá, protože asi správně tuší, že by si tak mohl uříznout ostudu.

        • NavajaMM

          Seal, ano, len by som ešte doplnil tú formu morálneho imperatívu, ktorý je vyjadrený v pozitívnych príkladoch. Všetky historické formácie také niečo mali. Od kultu predkov a polobohov, cez životy katolíckych svätých, až po „hrdinov práce“.
          Postmodernizmus tieto morálne príklady zosmiešňuje a ničí principiálne a programovo.

  10. NavajaMM

    Seal, ako píše Tribun, tie písané legislatívne zákony musia byť zajedno s morálnymi. Zároveň nie všetko sa dá zapísať a tie morálne ich predsa len musia trochu presahovať.
    Verím, že aj tie univerzálne sú potrebné a možné. Napríklad nerobiť druhým to, čo nechcem, aby robili mne. Alebo „walk your talk“ (kongruencia – jednota medzi slovami a skutkami). Pritom som tiež presvedčený, že v skutočnej demokracii nemôžu byť politici tvorcami týchto morálnych zákonov. To by si toho uzurpovali príliš.

    • Seal

      Univerzální morální zásadou také je, že co bylo ukradeno, musí být vráceno. Klasicky tato zásada byla třeba zneužita při tzv. církevních restitucích. Další často zneužívanou morální zásadou je nedotknutelnost soukromého vlastnictví, která v praxi umožňuje, aby se na jedné straně hromadily obrovské zisky a na straně druhé se vytrácela odpovědnost za osudy miliónů hladovějících lidí. Je to tak proto, že vládnoucí morální představy jsou jako i v jiných případech především představami vládnoucích tříd (zkuzte třeba bankéři vysvětlit, že základní chybou při řešení finační krize bylo to, že peníze nedostali lidé, ale banky). Kdyby se lidi chovali poctivě (což je asi to, kam v téhle diskusi směřujete), tak bychom jistě měli lépe fungující státní systém, ale spravedlivější zákony a lepší společnost vám to samo o sobě ještě nezaručí.

      • NavajaMM

        Áno, súhlas.
        S otáznikom pri rozsahu súkromného vlastníctva. Podľa morálky „primitívnych“ národov nie je možné vlastniť veci ako zem alebo vodu, ktoré patria všetkým bytostiam, nielen ľuďom.
        Páčila by sa mi aj taká zásada, že ak niekto niečo ukradol alebo spôsobil škodu, musí dať náhradu on osobne alebo jeho dedičia, nie zástupne cez poisťovňu.
        *
        Ešte malá poznámka k tej finančnej kríze v bankách, lebo som bol v tom čase dosť blízko. Nešlo o to, že by banky dostali niečo zadarmo. Ony v tom momente dostali likviditu, pretože nemali vyváženú bilanciu. Všetko, čo dostali museli alebo musia vrátiť aj s úrokmi. Problém, prečo z toho vznikla finančná kríza, bol v tom, že ľudia stratili k bankám dôveru. Zistili, že banky sa nesprávajú zodpovedne a môžu svojím krachom ohroziť ich úspory. Banky tiež boli organizátormi určitých „pyramídových hier“ a tie s touto stratou dôvery tiež skončili.
        Kým sa táto dôvera neobnoví, alebo si dôveru ľudí nezíska nejaká iná inštitúcia, finančnej krízy sa nezbavíme.

          • NavajaMM

            Seal, ďakujem za ten odkaz, no netriafa sa mi presne do noty. V našich končinách je vzťah k dlhu trochu odlišný a trúfam si povedať, že väčšina tunelovania sa udiala cez „zlé úvery“. Tá nedôvera k bankám je kvôli tomu podľa mňa úplne oprávnená. Myslím, že v našich krajinách – SR a ČR – by čiastočným riešením obnovenie činnosti štátnej sporiteľne pre obyvateľstvo.

            • Seal

              No v ČR se stát o obnovu důvěry v banky postaral už dávno před začátkem finanční krize: Masivně je odlužil, aby je pak za symbolickou cenu mohl předat zahraničním vlastníkům. Do dnešní doby nevíme, kolik tahle operace vlastě stála, ale spodní odhad je na úrovni cca 700 mld Kč. Znám akorát návrh, že stát by měl provozovat svoji vlastní investiční banku, která by úvěrovala rozvoj středního podnikání, komunální podniky a kofinacování evropských projektů. To dává částečně smysl, protože – jak správně píšete – banky sice v průběhu krize dostaly likviditu, ale protože současně spřísnily pravidla půjček, tak se nově vytvořené peníze stejně nedostaly tam, kde mělo údajně dojít k nahození motoru (narozdíl od situace, kdyby se nové peníze zkrátka lidem nasypaly z vrtulníku). Když se podíváte na čísla o zadlužení domácností, tak zjistíte, že stát žádnou svoji kampeličku nepotřebuje. Odírání občanů skvěle zvládají různé úvěrové společnosti, kterým stát nastavuje zhruba tak účinná pravidla jako exekutorům. Nevím jak na Slovensku, ale v ČR přitom typické likvidační dluhy vznikly z nájemného, kde stát umožnil majitelům bytů (z nichž většinu přitom tvořila zastupitelstva) tak velkou penalizaci, že ani člověk s průměrným platem fakticky neměl žádnou šanci na splacení dluhu. Nedůvěryhodný je především celý systém, který z lichvy udělal normální zdroj podnikání a z dluhu železnou krávu, kterou dneska už drtí celé státy (samozřejmě s výjimkou bohatých, protože ti v poměrném systému zaplatí vždycky míň, než třeba ty dneska zprofanové střední třídy).

              • NavajaMM

                Áno, na Slovensku to s bankami aj zadĺžením obyvateľstva bolo podobné. Slováci sa ešte menej ochotne zadlžujú ako Česi, takže tu sa ten spôsob života na dlh presadzuje veľmi ťažko. A je mi to sympatické.
                Predtým som písal o štátnej sporiteľni, teda nie o úverovom dome. Bolo by správne, aby vklady občanov spravoval štát, keď ich aj tak vo veľkej miere garantuje. Štát by potom mohol požičiavať nie, aby zarobil, ale aby podporil. Napríklad mladomanželské pôžičky alebo pre začínajúcich živnostníkov na prvé dva roky (potom ho už na vedomie berú aj banky).

      • embecko

        „často zneužívanou morální zásadou je nedotknutelnost soukromého vlastnictví“

        Jak to myslite zneuzivanou, Seale? Pokud si deklarujeme (ci to udela stat) soukrome vlastnictvi jako nedotknutelne, pak je preci nedotknutelne…nevidim tu zadny menvrovaci prostor k tomu, jak z nedotknutelneho predmetu prava udelat lehce dotknutelny, anebo nekdy vice dotknutelny.

        • Tribun

          Ono to soukromé vlastnictví nebývá nedotknutelné absolutně, ale podmíněně, za jistých okolností. Problém je v tom, že i když se okolnosti změní, stát se vymluví na morální imperativ „nedotknutelnosti“ a nekoná.

          • embecko

            Takze nedotknutelnost prava se dle zakona nekona…vsimnete si, jak jsme zblbli- nikde v ustave se o zadne nedotknutelnosti nepise, ovsem my to jiz prijali za sve a piseme, ze vlastnictvi nebyva nedotknutelne absolutne. Zaba je jiz polouvarena (anebo polosyrova?).

        • Seal

          Manipulace s morálním imperativem funguje na úplně stejném principu, jak když státní rozpočet přirovnáte k rodinnému účetnictví, anebo stát prohlásíte za firmu. Prostě berete příklady z praktického, běžného života, se kterým lidé obvykle nemají problém se stotožnit, a prohlásíte je za univerzální zásadu. „Morální střet“ v případě soukromého vlastnictví přitom nevytváří až nějaké znárodňování, ale třeba už přirozené monopoly (voda, energie, distribuční systémy…), u kterých je snad dostatečně vidět, že zkrátka existuje rozpor mezi soukromým vlastnictvím nečeho a celospolečenskými zájmy.

        • NavajaMM

          K zneužitiu nedotknuteľnosti súkromného vlastníctva by som uviedol aj príklad „nadobudnutia v dobrej viere“. Človek napríklad kúpi nehnuteľnosť a potom v nej nájde niečo, o čom predávajúci nevedel. Môže sa vám to zdať smiešne, ale presne tak sa v bratislavskom Primaciálnom paláci našli slávne gobelíny.
          Alebo príklady súčasných vynaliezavých privatizérov a „tunelárov“, ktorí sa nestali boháčmi vlastnou usilovnosťou.

  11. XY

    Mno, o tom, jak funguje v debatě nahoře zmíněný morální tlak v malé societě, napsal několik velice výstižných her jistej Dürrenmatt; pamatuji-li si dobře, jsou Švýcaři (o nichž a pro něž D. zejména psal) většinou právě protestanty – takže tam máme tyhle mechanismy protestantské morálky v krystalicky čisté podobě a její velikost i přízemnost je dodnes patrná v německých kantonech Švajcu v odpudivé míře. Ale to je odbočka, která sem nepatří.
    Pozdravujte v Konolfingen… :-)

    • embecko

      Patri- nepatri…protestantsvi ma ruzne formy a ruzne „ukoly“, za Husa melo urcite jinou napln, nezli v 19. stoleti. Protestantsky roub na kapitalismus s jeho najemnim podnikanim (pachty) jako by se hledaly. Nesudme to ale moralne: podle meho je urcite pravda, ze protestante hrali velkou roli v zadrzovani kapitalismu (vecna slava velkemu Reaganovi), ale jak uz to tak v dejinach chodi, i tady se casem karta obratila a ty nejhorsi protestantske perverze se staly naopak zakladnim legitimizacnim prvkem kapitaloveho podnikani :o)
      Rusaci nesetrej a maj vseho hodne, navic se pry ani nemejou. Takhle si Panbuh zivot nepredstavuje, proto ve jmenu boha a pokroku hrrr na ne!

    • NavajaMM

      XY, čoho je moc, je niekedy príliš. Presolená polievka je horšia ako neslaná. Ale žiadny dobrý kuchár neprestal používať soľ len zo strachu, aby nepresolil.

      • XY

        Pánové embéčko a NavajaMM, neurazíte-li se, pokusím se to vzít z jedné vody pro oba: Moc už nesleduji výboje na poli etiky, ale v časech „zahnívajícího liberalismu“ ve mně hlodá stále větší podezření, že příslušné nemravné činy nemají příčinu v těch či oněch věroučných základech, ale v prosté lidské schopnosti si své konání vždy pozitivně zhodnotit (viz Návštěva staré dámy). Je-li to, čemu říkáme svědomí, vlastně soubor individuem přijatých dobových společenských norem, pak je schopnost zařadit jakékoli vlastní jednání do souladu s příslušnými normami nejjednodušší způsob, jak žít se svým svědomím v poklidu, ať už se individuálně či kolektivně dopouštíme čehokoli. Kdybychom si náhodou nevěděli rady, však už nám mocná média nabídnou schůdná řešení dle svého politickoideologického zaměření a okamžité potřeby.
        Že se ve společnosti postavené na čím dál vyhrocenějším individualismu nedokážeme shodnout na téměř žádných sdílených hodnotách (jak už zde mnohokrát konstatováno), to zřetelně dokládají zdejší diskuse. Jak metaforicky naznačuje pan NavajaMM: Tč. neexistuje způsob, jak dosáhnout shody na úrovni slanosti v polévce.

        • NavajaMM

          Pane, XY, nepokúšam sa hovoriť za embéčko, ale za seba, držiac sa metafory slanej polievky, môžem povedať, že nie je potrebné v tomto robiť konsenzus. Polievku by mal mať každý slanú podľa chuti. Sedí ten príklad, lebo ako kuchár by som mal variť podľa chuti mojich hostí. Ak chcem hostí uraziť, je to jedno, ale ak nie, nič nepokazím, ak sa k nim správam etickejšie ako by zniesli.
          Svedomie aj etika sú podľa mňa individuálne kvality. Mám takú skúsenosť z rôznych situácií, že externe prijatý etický kódex nie je autentický, indivíduum ho len predstiera a jeho dodržiavanie je nespoľahlivé. Zo všetkých policajtov ten najspoľahlivejší a najprísnejší som ja sám sebe.
          Spoločenská dohoda o etike je nutná, aby sme svoje individuálne kódexy zladili, ale jednak to prebieha veľmi dlho počas výchovy a jednak tam hrajú silnú úlohu práve tie vedúce osobnosti, na ktoré sa chceme podobať (idoly) a ktorých etické prístupy pri tom nevdojak preberáme. Tieto sú podľa mňa oveľa silnejšie, ako médiá alebo oficiálne autority. Človek sa podvedome bráni pred vnútením etiky, s ktorou nesúhlasí.
          Teoreticky v tomto nie som veľmi zbehlý, takže neviem citovať, čie názory sa na mňa nalepili a do akej miery.

          • XY

            Mno, tohle by bylo na nekonečnou debatu. Osobně mám potíž přijmout představu nějakého apriorního kantovského mravního zákona v nás – to jsou hodnoty či normy, které imho získáváme výchovou a zkušenostmi z prostředí, v němž se pohybujeme (kam patří i ty idoly). S tou růzností slanosti polévek je pak velice silná potíž už v běžné životní praxi: Jistě se shodneme, že jednostranně odebírat cizím majetek je nejen nezákonné, ale i mravně odsouzeníhodné. Ostatně existuje k tomu také jakési přikázání Nepokradeš!, kde se tahle elementární norma ještě podpírá božskou autoritou. Že tahle norma rozhodně nepatří do apriorní výbavy individuality, o tom svědčí klasické konflikty dítek na pískovišti. Trvá to nějaký čas, než se jim tahle norma zafixuje, nehledě k tomu, že existují komunity, které ji naprosto neuznávají (včetně slovutné bankovní rady ČNB, jež svou inflační politikou bezostyšně okrádá obyvatelstvo o část jeho příjmů). Takové individuality pak končívají (jsou-li dopadeny) v rukou strážců už zákonem kodifikovaných morálních norem (což např. pana Singera rozhodně nečeká :-)) a jsou sankcionovány tak, aby se v nich tahle morální norma (Nepokradeš!) více zafixovala. A víme, že v řadě případů je to marné, jak svědčí zástupy recidivistů (včetně pana Singra). Je to docela zvláštní situace – na malé přestupníky používáme zákon, na instituce celospolečenského dosahu a jejich lidské představitele pak hledíme přívětivě, ač podstata – porušení běžného morálního i zákonného normativu Nepokradeš! – je tu doslova stejná. :-)
            Pravděpodobně většina z nás by měla potíže bezdůvodně zabít příslušníka vlastního druhu – a přesto jistě jinak velice slušní lidé, mnohdy i velmi zapálení křesťané, dokáží a dokázali takové činy organizovat v masovém měřítku, aniž je jejich práce jakkoli strašila či straší ve snech. Ostatně ne nadarmo se na některých kontinentech k takovým činům používají dětští vojáci, u nichž právě buď zcela chybí nebo není dobudován morální hodnotový systém. Jsou skvěle ovladatelní a vykonají cokoli. Ještě ve 20. století existovala kulturní mikrospolečenství, kde u nás tak silně tabuizovaný čin jako kanibalismus byl takřka všední záležitostí kultické povahy.
            Takže docela souhlasím s Vaším posledním odstavcem (jen jsem skeptický k síle těch idolů), ale individuální kvality individua jsou, jak píšete, imho vždy získané – a jejich dodržování může být vynuceno toliko společenským konsensem a ostrakizací přestupníků. Kdo si ovšem bude ošklivit třeba guvernéra ČNB? :-)))
            No, rozkecal jsem se nemístně.
            Pěkný večer.

            • Tribun

              Však to znáte: vykradete-li bankovní pobočku, jste zločinec, ukradnete-li celou banku, jste úspěšný podnikatel.

              S tím mravním zákonem mě napadá, nebylo by možné, že by byl něco na způsob archetypu, nebo ještě lépe memu? Sice nikoliv vrozený, ale velmi bazálně reprodukovaný?

            • NavajaMM

              Myslím, že by sme to všetci traja nejako dali dokopy.
              XY, nebudem Vás nahovárať na vrodený kódex, tomu neverím, ale dieťa tie vzorce správania načerpáva v prvom roku života popri tom, ako sa učí rozprávať. (Asi tak ako píše Tribun.) Takže pozor na rodičov detí, ktoré sú na pieskovisku agresívne a hádavé. :-)
              Ľudia majú v princípe snahu byť konformní v skupine „priateľov“. V jednom psychologickom pokuse sa prejavila tendencia objednávať si v reštaurácii rovnaké jedlo podľa prvého, ktorý objednal, ak v tom nebránili alergie alebo nechute.
              Aj vo vnútri zločineckých skupín často platia prísne morálne zákony, niekedy prísnejšie ako vo väčšinovej populácii. Rozlišujú vlastných a cudzích. Voči cudzím morálku vôbec nemusia mať definovanú. Myslím, že sľubnejší spôsob prevýchovy je stieranie rozdielu medzi svojim a cudzím, alebo rozširovanie okruhu, ktorý tvoria „svoji“.

              • Tribun

                Jiná morálka pro vlastní a jiná (žádná) pro cizí je velmi tradiční přístup, viz talmud.

                Myslím, že sľubnejší spôsob prevýchovy je stieranie rozdielu medzi svojim a cudzím

                Raději než převýchovy bych říkal výchovy, převýchova zavání lágrem. Ale jinak naprostý souhlas – stírání rozdílu mezi svým a cizím je stírání nerovnosti a nerovnost (nikoliv rasa nebo národnost) je kořenem všeho zla. Nicméně dnes jsou tendence spíš opačné – rozdíly utvrzovat a jejich stírání odmítat co neomarxistický multikulturalismus.

  12. XY

    A ještě bych dodal, abychom se vrátili zpět k „dialektice konkrétního“ – totiž na Ukrajinu. Nesmírně mne potěšilo, že kyjevští si zakázali dva zločinné režimy – komunismus a fašismus, ale ponechali si banderovský nacionální socialismus a zejména jsou rozhodnuti dente ungibusque hájit územní zisky, jež jim přinesl ničemný komunismus. Takže v zemi proběhne velká očistná deleninifikace, zato volyňský masakr se stane základem nových nacionálně socialistických demokratických národních tradic. Tak nevím – neměla by se Halič včetně Lemberka zase vrátit Polsce, Bukovina snad Rumunsku, Podkarpatská Rus nám nebo Maďarsku? Abych tak zdráv byl – to je režim jako víno.

    • NavajaMM

      No… ak tento režim zavčasu neskolabuje na svoju neschopnosť, tak sa pravdepodobne rozpomenie, že na Ukrajine je pravdepodobná pravlasť Slovanov a potom sa môžeme tešiť na zrod nového impéria.

      • tresen

        Pokud je mi známo, naši slavjanofilové se vesměs přichylují k imperiálnímu dubisku odvedle.
        Eventuelně pějí teskně Onam onamo.

        • NavajaMM

          tresen, čo sa týka našich slavjanofilov, máte pravdu, ale čo sa týka pravoverných Ukrajincov je tento sentiment už pasé. Všetci, čo žijú na východ od Donca sú Moskali, čo je synonymum pre podľudí a odporúča sa v centrálnej a západnej Ukrajine nehovoriť rusky a neukazovať na verejnosti tradičnú slovanskú trikolóru. Ukrajinci sú na ňu alergickí a doplatili na to fanúšikovia z Francúzska na Kyjevskom štadióne, lebo tie trikolóry sú také podobné.
          To, že Ukrajinci sú najstaršia civilizácia v Európe a že oni postavili Tróju, to sa už deti v ukrajinských školách učia…

          • XY

            Tak, tak, pane NavajaMM. Při troše snahy lze přece lehce dokázat, že Kyjevská Rus byla ve skutečnosti Kyjevská Ukrajina – a je vymalováno, jak jsme se dozvídali v souvislosti s historickou argumentací Ukrajinců o právu na Krym, kde se nechal pokřtít jistý kyjevskoruský kníže Vladimír… Ostatně není to tak dávno, co zase tady vypukly poměrně komické československo-velkomoravské tahanice. Chytnou-li se ovšem takových tezí elementy ctící Stepana Banderu co národního hrdinu a ustanovující dávné členy těch brutálních jednotek co bojovníky za svobodu (jak navrhl a prosadil jistý Šuchevič – taky velezajímavé jméno – v kyjevském parlamentu), je na malér zaděláno. A pokud šéf dědičky (ne)slavné NKVD a KGB, z níž vykrystalizovala Služba bezpeki Ukrajiny (SBU), Nalyvajčenko jménem, prohlásí, že svůj podnik chce nadále budovat na tradicích banderovské OUN-UPA, je čas hledat, kde nechal tesař díru. Při vzpomínce na Volyň, Oděsu, Korsuň a na metody války na jihovýchodní Ukrajině se člověk těm ukrajinským Rusům vůbec divit nemůže.

            • Tribun

              Nemůže, ale je-li dobrý občan Západu milující svobodu, demokracii, pravdu, lásku, Guantanámo a humanitární bombardování, tak musí.

  13. tresen

    Já jsem jen chtěla podotknout, že imperiální snahy Kyjeva založené na slovanském kvazihistorickém sentimentu by v blízkém i širším okolí narazily na to, že tahle pozice už je dávno obsazená.
    Nějak taky postrádám směr, kam by ti zešílevší Kyjevané mohli při svých úvahách podle vás pohlížet. Polsko? :-)

  14. tresen

    XY obviňuje bankovní radu ČNB, že svou inflační politikou
    bezostyšně okrádá obyvatelstvo o část jeho příjmů a tudíž porušuje biblické přikázání.
    Obdivuju, že se někdo cítí tak silný v kramflecích v problémech, o které se celá desetiletí přou světová esa, respektive hlavní ekonomické školy.
    Otázka, jestli chudáky víc poškodí řízená inflace, kdy mzdy rostou opožděně za růstem cen a HDP, anebo deflace, kdy je pokles cen provázen poklesem výroby a růstem nezaměstnanosti, je tedy konečně vyřešena?
    Z morálního hlediska zřejmě ano. :-)

    • Tribun

      Co si pamatuji, tak byla vyřešena již dávno ve shodě nad tím, že smyslem inflace je a) zachovat moc emitentů peněz, a b) zabránit akumulaci kapitálu „lůzou“. Spor je spíš o to, jestli to má být tak, nebo jinak.

    • NavajaMM

      tresen, ono to nie je pre všetkých rovnaké. Mladí ľudia bez úspor určite viac trpia pri deflácii, pretože im na rozbeh života ani nikto nepožičia, aj je menšia šanca, že sa zamestnajú. Zároveň splácanie pôžičiek trvá dlhšie.
      Na druhej strane starší ľudia (a to už nad 40), ktorí majú nejaké životné úspory (kam sa rátajú aj dôchodkové poistenia), určite viac trpia kvôli inflácii. Tá im škrtá úspory s konečným výsledkom, že sa dreli zbytočne.
      Rozumný kompromis je predvídateľná veľmi nízka inflácia.

    • XY

      No, že se PŘOU světová esa, to přece není vůbec žádný argument, leda potvrzení faktu, že to jsou v zásadě „volové jako my šicí“, abych citoval klasika. Ostatně maléry, které ta světová esa nadělala před časem v americké a posléze evropské a víceméně globální finanční krizi, si všichni dobře pamatujeme. Jakpak se jmenovala ta světová esa od Lehmanů? Zisky ovšem zůstaly privátní, o ztráty jsme se podělili všichni, státní rozpočty se prohnuly – rotačky jely pilně a neomylně, a i ti největší konzervativci se náhle proměnili v keynesiány. Dnes to potkává už i euro… :-)
      Býti světovým ekonomickým esem, trochu bych se za ten titul styděl – jak patrno, stačí trocha té odborné hantýrky a zpupně drzé čelo.
      Dobře to říká pan NavajaMM, když volá po rozumném kompromisu, čili z hlediska uvedeného příkladu pana Singera – po takovém přiměřeně celospolečensky tolerovaném přikrádání… Asi jako když v časech 1. poloviny 20. stol. ve Střední Evropě dorazli za ves kočovní Cikáni či jiná tulácká „jindyvidua“ – všichni věděli, že se při té příležitosti ztratí nějaká ta slepice. Když to vesničany přestalo bavit, poslal starosta do tábora obecní rameno spravedlnosti, případně četnictvo – no, a celý proces se opakoval o nějakou dědinu dále.
      Holt nepokradeš… :-) Ale z podstaty věci je bankovní inflační politika klasickým okrádáním mas s nerovnoměrným dopadem – o 10% znehodnocený milionový příjem je zanedbatelná nepříjemnost. O 10% znehodnocený příjem 15 tisíc je zatracený malér.
      Ale to jsem odbočili opravdu hodně daleko od tématu, kvůli dobrému spaní pana Singera. :-)))

  15. tresen

    Petra Kunetku a spol. by asi překvapilo, kdo se to přidal na stranu následovníků Ludwiga Misese.:-)
    Odmítání strachu z deflace, spásný zlatý standard….
    Ne že by na tom něco nebylo.
    Mimochodem – pan Navajamm velmi správně poznamenal, že inflace nepostihne ani tak ty, co žijí z ruky do huby, jako ty, co mají nasysleno ve štrozoku.

    • embecko

      „inflace nepostihne ani tak ty, co žijí z ruky do huby, jako ty, co mají nasysleno ve štrozoku“
      To zrejme zalezi na predstave, co to znamena „byt postizeny“. Urcite se najde nejaka citlivka, co se muze citit postizena uz tehdy, kdyz zacne hladovet, anebo nema na leky.

  16. tresen

    Embecko:
    Asi to chce zeptat se pana NavajaMM, jak to tedy myslel. Tak, jak jsem to četla já, mi to přišlo rozumné.

    • embecko

      Ja se nechci hadat, jen popiram ruzne experty, hadajici se, komu inflace pomuze vice a komu mene, jako by na tom zalezelo. Jen jsem to tak dodal, neb jsem mel pocit, ze Navaja o tech z ruky do huby vubec nemluvil.
      Inflace je vubec kapitola sama pro sebe, me prijde jako skryte reseni nadvyroby na ukor poptavajicich. Zdrava inflace je dle meho protimluv- v pozadi stale vidim vyrazeni klinu klinem (inflaci valorizaci) a na tom nic zdraveho nevidim. Jen mne napada citat z Herbertovy Duny „The spice mus flow“.

    • NavajaMM

      tresen, áno, myslel som to tak, ako ste to pochopili Vy. Myslím, že pre tých, čo žijú z ruky do úst inflácia moc neznamená, lebo keď sa dostanú k peniazom, minú ich v okamihu za tú istú hodnotu. Inflácia im nič neuberie.
      Ledaže by to embéčko myslel tak, že predtým šlo o milionára a inflácia z neho urobila chudáka bez úspor.

      • embecko

        K penezum se dostavate s podpisem pracovni smlouvy, ne az kdyz je dostanete na ruku, Navajo, nezapominejte.
        Kdyz sporite a prijdete o cast uspor, tak jde aktualne jen o ucetni problem. Ovsem kdyz mate 10 tisic cisteho a zijete z ruky do huby (= bez uspor), pak po 5 letech a 10% inflace zijete z ruky do huby na 90%. Ted si presne nepamatuji to cislo, ale pro myslim 25% lidi znamena neocekavany nutny vydaj nad 6000 korun zavazny existencni problem.
        Myslite, ze kdyz jste na nule a z toho vam inflace odebere 10%, ze se vas to dotkne mene, nezli cloveka s usporami, ktery tim prichazi o budouci pozitky? To mu nejak nerozumim.
        Pokud zijicim z ruky do huby myslite pouze bezdomovce, pak to je neco jineho.

        • NavajaMM

          S touto argumentáciou celkom nesúhlasím, embéčko. S podpisom pracovnej zmluvy dostávate do rúk určitú istotu do budúcnosti a máte veľa možností, ako dosiahnuť, aby inflácia pracovala vo váš prospech. Napríklad nákupom na splátky. Ak je vaša mzda naviazaná aj na tržby, ľahšie pri inflácii splníte plán. To čistý život z ruky do huby, teda okrem bezdomovcov, majú živnostníci. Tiež sa im pri inflácii oplatí čerpať pôžičky.

          • embecko

            „Napríklad nákupom na splátky.“
            Ja mel zato, Navajo, ze se bavime o lidech, kterym po zakladnich vydajich na konci mesice nic nezbyde a kteri tedy ziji z ruky do huby, pricemz tou hubou jsou dnes mysleny zakladni existencni vydaje. Cheba, pojisteni, najem a leky na splatky jsem zatim prodavat nevidel.
            Pokud mezirocni rust cen cini 4,3% a rust mezd 2,5%, pak logicky vychazi, ze za rok ztracite z kupni sily cirka 2%. Samozrejme tam je ono kouzelne sluvko „prumerne“, coz znamena, ze ti z ruky do huby jsou na tom jeste hure.
            Co je na tom k nesouhlaseni?

            Kdyz to vezmeme hrube, pak muzeme skrtnout duchodce, jimz se prijem valorizuje (neresim ted jak), pak bezdomovce a lidi s prijmem vyssim nezli jsou jejich zakladni vydaje. Presto zbydou jeste desitky % obyvtel s nulovymi usporami a k inflaci adekvatne se nezvysujicim platem.

            Nerikam, ze sporici clovek na inflaci neztraci, samozrejme ano, ale branim se tomu, ze je to jedina skupina, inflaci postizena.
            Dokonce dopad na „z ruky do huby“ je mnohem silnejsi, nez kdyz ma nekdo na uctu 200 tisic, protoze to citite okamzite, ted na konci mesice.

              • Tribun

                Kdo má málo peněz, ten si může vybrat z nepřeberné plejády knížecích rad těch, kteří jich mají dost a jejich situaci se nedovedou ani představit (asi tak, jako si chlap nedovede představit porod).

            • NavajaMM

              K Vašej argumentácii, embéčko, mám ešte pár výhrad. Ľudia, čo niekde pracujú a nie sú bezdomovci, musia niekde bývať a k tomu patrí aj vybavenie domácnosti. Takže tá nula im na konci mesiaca ostane až po výdavkoch na zariadenie domácnosti. Dnes už na splátky môžete kupovať aj rýchlovarnú konvicu.
              Druhá – vyššie ste spomenuli, že zamestnanec má koncom roka pri inflácii 10 % nižší reálny príjem, za celý rok je to strata 5 % ročného príjmu (necelý mesiac). Dôchodca, ktorý má na účte úspory za 30 rokov (príklad) má reálne na konci toho istého roka stratu 10 % z týchto úspor (úspory za 3 roky), pričom pri ročnej miere úspor 10 % to znamená príjem za 3,5 mesiaca. Samozrejme, za ďalšie roky už z nižších úspor stráca čoraz menej, ale nepochybujem, že to je slabá útecha. Môžete si spočítať, že po 10 rokoch nášmu dôchodcovi zostane z úspor už len 1/3, ak sa nespamätá a neminie ich zavčasu celé naraz. Ak má náš dôchodca úspory v dôchodkovej poisťovni a tieto výpočty premietneme do kalkulácií poisťovne, dopracujeme sa k zlomku výšky dôchodku v porovnaní so situáciou bez inflácie (trúfnem si odhadnúť, že hlboko pod 50 %).
              Preto by vyššia ako 3 %-tná inflácia znamenala napr. v Nemecku revolúciu.

              • embecko

                „pričom pri ročnej miere úspor 10 % to znamená príjem za 3,5 mesiaca“

                V tom mate velkou pravdu, navajo a nezpochybnuji to.
                Tenhle rozhovor neberu jako spor, nejde o to nekoho presvedcit, kdo trpi vice, ale, alespon dle meho, je treba upozornit na to, ze inflace se netyka jen financnich ketasu, ale z velmi vysokeho procenta i bezneho obcana.

                Ja mam obvzlastni cit na kolateralni obeti a kdyz mi nekdo rekne, ze inflace je 3 procenta, ovsem rohlik stoji o jiz o 20% vice, tak se vzdy zarazim.
                Proto jsem Treseni odpovedel, ze mam zato, ze jste ze sveho seznamu postizenych nekoho vynechal (zrejme ne :-)
                Ja tu zas nejakou velkou argumentaci neprovadim, to jsou docela jednoduche pocty: mam 10 tisic, inflace je 4%, plat mi roste o 2% a jelikoz uz na zacatku jsem zil z ruky do huby, je dnes huba od ruky o 2% vzdalenejsi, nezli loni.
                Na argumentaci by asi doslo tehdy, kdybychom chteli zjistit, kolik takovych lidi je…na coz nemam sil, odhadem z tech mych udaju nahore jich muze byt treba petina, ctvrtina…mene bych nerekl.

                Co se te rychlovarne konvice na splatky tyce…nejste vy nahodou exekucni agent? :-) Konvici to zacina a prasklou stoupackou to konci. Kdyz nemam penize, je to nejhorsi co muzu udelat, ze si budu pujcovat. Ne ekonomicky, samozrejme, ale psychologicky.
                Vemme treba zaklad, velmi jednoduse: koupim si na splatky konvici, boty, nejake skolni potreby- dluh mam maly, splacim treba 3 stovky mesicne, ale pak mi odejde pracka (at vezmeme neco obligatne potrebneho) a je vymalovano. Vezmu si preklenovaci uver, protoze s konivi nebyl problem a odejde mi telefen atd. Znam v okoli 2 klasicke priklady, ktere take zacinaly „konvici“ a ted po deseti letech jsou na pul milionu uveru.

                • Tribun

                  Pul miliónu, to je masakr, to už by udělalo čáru přes rozpočet i mě. A přitom to není vlastně tolik. Jedno auto, byt v Ústí, nebo předsíň a rohožka v Praze… Je to trochu jako s těma drogama: první dávka je snadno dostupná, každá další hůř. a přitom nezbytnější.

                • NavajaMM

                  áno, embéčko, tiež to beriem tak, že nejde o vzájomné presvedčovanie. Skôr takto jeden druhého posúvame dopredu. Do splátkového predaja trochu vidím z vlastnej skúsenosti (robil som už v živote kadečo) a viem, že si často požičiavajú ľudia s veľmi nízkymi príjmami. Niektoré veci taký človek proste musí mať čo najskôr – ako mobil, televízor alebo práčku. Tie splátkové spoločnosti, to je ešte počestný kšeft. Často je to bez navýšenia ceny, alebo len veľmi málo. Zúfalci, čo nespĺňajú podmienky splátkových spoločností sú schopní požičať si u nebankoviek (Provident) za 4 % mesačne a to už mi nejako žalúdok netrávi.
                  A máte pravdu, celkovo nízka inflácia je aj vtedy, keď zrdažejú rohlíky na dvojnásobok a pritom nepatrne zlacnejú luxusné autá.

  17. XY

    Aha, copak pravdomluvný pan Kunetka, třešni… Měl jsem teď takový zvláštní zážitek – velice stará paní mi předala (pro mne) omračující částku, kterou našetřila za cca 10 let značně asketického života. Abych jí to uložil, že se bojí nechávat to doma ve strožoku. Mno, učinil jsem, jak žádala, aby na ty peníze lépe dosáhly instituce podřízené panu Singerovi, které ty inflační ztráty nepatrně zmírňují. Víte, je dojemné, jakou neotřesitelnou víru přikládají staří lidé v jistotu těch smrdutých (ano, užívané bankovky zabalené v obálce odporně smrdí) papírků, které dokáží s takovým odříkáním shromažďovat.
    Existuje celospolečenský konsensus, že cca 3% roční inflace je to pravé ořechové pro hospodářský růst a socani jsou (zaplaťpánbůh) vždy připraveni alespoň částečně kompenzovat inflační ztráty v příjmech důchodců vždy, když inflace přeleze ročních 5%. Pochopitelně, že inflace má vždycky náskok, ale je to aspoň něco. Manévruje-li pan Singer nadto ještě se znehodnocováním měny vůči dolaru a tč. znehodnocovanému euru (nápad pana Junckera), dochází vskutku k bezostyšnému porušování etické i zákonné normy Nepokradeš. Představuji si, že třeba máte jakousi jistinu 100 zlatých dukátů a já si za vámi rok co rok jménem pana Singera přijdu pro tři z nich… Jistě se vám to bude líbit.
    No, lepší debata je o chybějících vyjmenovaných slovech po p o hospodu výše…
    Všem krásný víkend.

    • embecko

      „je dojemné, jakou neotřesitelnou víru přikládají staří lidé v jistotu těch smrdutých (ano, užívané bankovky zabalené v obálce odporně smrdí) papírků“
      Nejen stari lide, XY:
      „Na první pohled vypadá zboží jako velmi prostá a triviální věc. Jeho rozbor ukazuje, že je to velmi zpropadená věc, plná metafysické rafinovanosti a theologické záludnosti. Jako užitná hodnota nemá v sobě nic tajemného…. Forma dřeva se na př. mění, dělá-li se z něho stůl. Přesto stůl zůstává dřevem, praobyčejnou, smyslově vnímatelnou věcí. Ale jakmile se stává zbožím, mění se ve smyslově nadsmyslnou věc. Nejenže stojí všemi čtyřmi nohami na zemi, ale staví se vůči všem ostatním zbožím na hlavu, a v jeho dřevěné palici se rodí vrtochy daleko podivuhodnější, než kdyby z ničeho nic začal tancovat. Mystický charakter zboží nevyplývá tedy z jeho užitné hodnoty. Nevyplývá ani z obsahu určení hodnoty. “

      Tolik bozsky Karl…
      Nekdy mam pocit, ze vsechno v ekonomice se toci jen okolo tady toho.
      K tomu jeste jeden citat z Kapitalu:
      „Cena čili peněžní forma zboží je, stejně jako každá forma jejich hodnoty, něco odlišného od jejich smysly postřehnutelné reálné tělesné formy, je to tedy jen ideální forma, existující jen v představě.“

      Primo na hlavicku, pekny vikend, dobrou noc.

  18. tresen

    embecko:
    To, že lidé nemají úspory, není podle mne záležitost inflace, nebo alespoň ne ve všech případech. Nominální výše příjmu nezůstává na původní úrovni. To se týká i nízkých příjmových skupin.
    A co je podstatné: Reálný příjem občanů roste či klesá v závislosti na výkonu ekonomiky, ne na inflaci.

    • Tribun

      Uvažujme: pokud by neexistovala inflace, bylo by ekonomicky racionální spořit i nicotnou částku, protože po nějaké době by v součtu dala částku významnou. Inflace ale způsobí, že ztráta hodnoty je rychlejší, než akumulace, takže pro chudé je ekonomicky racionální nespořit, ale spotřebovávat. Nehledě k tomu, že pro většinu z nich je to nutné i existenčně.

  19. tresen

    Ano, ekonomice jednotlivců i států do velké míry vládne očekávání. Optimismus, ať už vznikl na racionálním základě anebo ne, může pozvednout celý systém. A pesimistické očekávání může ekonomiku potopit. To se nakonec může stát i tak, že lidé, očekávající horší časy, odkládají spotřebu v tak masivním měřítku, že mocně klesne poptávka a hospodářství jde do kopru.

    • Tribun

      Ekonomika je samonaplňující se proroctví, to je poměrně známá věc. Jenom bych to neoznačoval za očekávání, to zní příliš racionálně, lépe je nazývat to sentiment. Tržní sentiment.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s