Víš, co nechceš?

Tak jsem oslavili 70. výročí vítězství nad nacismem. Někteří z přesvědčení, někteří z povinnosti, někteří vůbec, ale úplně nejvíc zřejmě bylo těch, kteří vůbec netuší, co to ten nacismus vlastně je. Jasně, že Hitler, holocaust, válka, gestapo, Drang nach Osten… to všechno jsou součásti nebo projevy nacismu, důvody, proč jej odmítáme jako čiré zlo, ale je to nacismus sám o sobě? Nacismus jako systém, koncepce a vize? Možná, že nacismus nic takového ani nemá, ale kdo to ví jistě? Nacismus odmítáme naučeně, reflexivně (sama o sobě to není vyloženě špatná strategie, drogy je také lepší odmítat bez zkoušení), ale víme, co to ten nacismus přesně je? Nejde jen o to, že mlčení o něm může mít příchuť zakázaného ovoce, jde o něco mnohem závažnějšího: pokud nevíme, co je to ten nacismus vlastně je, nepoznáme ho, jestli se vrátí s jinými lidmi a v jiné podobě.

Reklamy

113 comments

  1. NavajaMM

    Nacizmus je antidemokracia na druhú. Jednak tým, že stavia na národnom, nie občianskom princípe, teda nepriznáva občianske práva ľuďom, ktorí nemajú tú správnu národnosť. A jednak tým, že je kolektivistický a stavia na vodcovskom princípe. Všetci občania sú povinní poslušnosťou k vodcovi, vodca nemá záväzky voči občanom, ale voči abstraktnému národu.
    *
    Nerád si staviam ciele podľa toho, čo nechcem. Bolo by lepšie zamerať sa na to, čo chceme – na autentickú demokraciu so sociálnou aj ekologickou zodpovednosťou. Je to úplne inde ako nacizmus, takže je to aj cesta, ako sa mu vyhnúť.

  2. Petr

    Máte doslova „svatou pravdu.“ I mě vždy vytočí, když slyším žvásty třeba o jakémsi „Ukrajinském nacismu“ a podobně. Okamžitě vím, že mluví nedouk a blb.
    Ale co naděláte? Prostý lid to polyká…

    • NavajaMM

      Petr, nebyť Vášho príspevku, tak by som ani netušil, že aj napríklad minister obrany Kanady je „nedouk a blb“.
      http://news.nationalpost.com/news/world/kenney-says-canadian-troops-wont-be-training-nazi-sympathizers-in-ukraine-745104
      Aj tie kanadské noviny musia byť plné nedoukov a blbov, keď normálne píšu takéto správy, čo by sa hanbili vysielať v českej alebo slovenskej televízii.
      A vôbec, v tej Kanade je nejako veľa tých nedoukov a blbov:

      Podobných obrázkov sa nájde veľa z Nemecka, Talianska, Španielska, z celej Európy, len som myslel, že v Kanade bude predsa len menej „prostého lidu polykajícího Putinovu propagandu“.
      Inak ešte jedna ilustrácia, výrečná hádam dostatočne (ten pán na obrázku je predseda jednej z ukrajinských vládnych strán – Svoboda):

      • Petr

        No vidíte, tak teď to alespoň víte Navajo. Ale budiž Vám útěchou to, že pokud jde o informační válku, je v tom RU více než dobré. Obrana je ale jednoduchá. Je to obecná vzdělanost a znalost pojmů. Na to časem přijdete také, pokud Vám v tom nezabrání, třeba SA, pardon, dneska se ty bezpečnostní oddíly jmenují jinak, že.

        Pokud pak mohu hodnotit druhý snímek, ukazuje mi to dost. Dost k tomu, aby mě to přidalo další plus k tomu, že se mohu domnívat, že mám skutečně pravdu. To bych mohl jako protiklad ukazovat toto:

          • Tribun

            To je jak ty fotky s Paroubkem, který také na každé vypadal jako debil – když jich uděláte dost, tak tu správnou najdete a ani nepotřebujete photoshop. A když je nejhůře, tak pomůže i ten.

            • Petr

              Určitě máte Tribune pravdu. Přirozeně to platí zejména na výše zobrazenou fotografii, kvůli které jsem přidal ten nezobrazující se obrázek „hajlujícího“ Medvěděva.

          • NavajaMM

            OK, Petr, ja nevylučujem neonacizmus ani v Rusku.
            Rád by som sa však nechal dovzdelať v tom, ako si Vy definujete nacizmus (ak si ho viažete na nemeckú národnosť, resp. NSDAP, a konkrétnu dobu, tak neni o čom) a čo Vás vedie k presvedčeniu, že je vylúčené, aby sa na Ukrajine vyskytol.
            Len tak naslepo niekoho označiť za nedouka a blba to je úroveň 4. cenovej.

            • Petr

              Neberte to Navajo osobně, ale pro čtyřku její úroveň. Tak nějak totiž považuji některé znalosti za součást jakéhosi obecného přehledu.
              Podle mého, a nejen to, ale obecného a v politologii uznávaného, názoru je nacismus jen a pouze nacismem německým z období tzv. Třetí Říše. Ostatně nacismus je pouze zkratka výrazu Nationalsozialismus, který byl oficiálním, řekněme učením právě tehdy a tam. Následovníky, přirozeně s příslušnými modifikacemi, je možné nazývat výhradně neo-nacismy (s i bez té pomlčky, napsal jsem jí tam extra kvůli zdůraznění).
              A opakuji, že nejde o můj názor, ale o obecně přijímaný politologický fakt, který při podrobném zkoumání zpochybníte jen s velkými obtížemi.
              O to víc jsem alergický na zneužívání v propagandě. Vím, že se v ní zneužívá a překurcuje řada termínů, nicméně jde často o termíny o které by se odborníci mohli přít. Ale o termín jehož význam by měl být podle mého názoru jasný každému absolventovi ZŠ, budiž řekněme gymnasistovi z prvního ročníku, tak to se mi otevírá kudla v kapse.

              • Tribun

                Jinými slovy nacismem šermuje kde kdo, a přitom tím každý myslí něco jiného, ale protože o něm mlčíme (abychom ho nelegitimizovali), tak to ani nevíme. Proč by měl být nacismus exkluzivně vyhrazen pro politiku NSDAP? Aby ostatní myšlenkově a hodnotově příbuzné systémy vypadaly lépe? Abychom se nemuseli podívat pravdě do očí a mohli si lhát do kapsy, že tuhle kapitolu již máme za sebou? Z politologického hlediska máte nejspíš pravdu (neověřoval jsem to, věřím vám), ale proč by mělo být politologické hledisko platné a závazné univerzálně? Pokud to totiž přijmeme, tak se připravíme o možnost výstižně pojmenovávat jisté nebezpečné okolnosti.

                • Petr

                  To není o dívání se pravdě do očí. To je o pojmenování věcí správnými jmény. Specifikum nacismu tkví již v jeho názvu, který je jen obyčejnou zkratkou. Bohužel zkratkou fenomenální, mohu-li jí tak nazvat.
                  Ten pravý a skutečný nacismus měl několik atributů, které prostě dnes nejsou a nebo dokonce nemohou být plněny. Pokud bych mohl použít hodně velkou zkratku, pak jde skutečně o syntézu národního socialismu, pangermanismu, speciálně zaměřeného rasismu spojeného s pseudověděckým učením o nadřazenosti německého národa etc.

                  Právě pojmenování věcí správnými slovy nám teprve umožní se té pravdě podívat do očí. Pokud totiž přijmeme, že učení nacismu může mít a má své pokračovatele a že jimi jsou různé neo-nacismy, pak teprve pochopíme stav věci.

                  Můžete vyléčit chřipku a plácat se po ramenou jak je to super. Ale při její nové mutaci už to nebude chřipka. Budete-li jí za ní ovšem považovat, začnete nejspíš hodně brzy potřebovat čaj a postel.

                • Tribun

                  Já vám rozumím, jen se obávám, že snaha o přesné pojmenování může naopak vést ke zmatení pojmů. Ono je to jako s tou chřipkou: je v zásadě jedno, jak se jí říká, jde o to, co je zač. Když jí ale řekneme chřipka, tak se lépe a rychleji dohodneme na tom, jakou nemocí trpíme.

                • Petr

                  Nebyl jsem v dosahu tak reaguji až dnes.
                  Máte zcela pravdu, pokud jde o hovorové pojemnování. Je to i snadnější k vyslovení, ač jde jen o pár písmen. Řeknu-li „nácek“ je vše jasné.
                  Podle mě je ale zcela nepřípustné, aby takové termíny byly používány v oficiální propagandě a podobných místech.
                  Nemám moc rád slovo „nekorektní“ ale tady pasuje doslova jak prdel na hrnec.

              • NavajaMM

                OK, v tomto prípade je zbytočné sa hádať o nacizmus – sú to „knedlíky“.
                Dohodnime sa, že pre túto diskusiu prijímam Vašu definíciu. V tom prípade pripomeniem, že diskusiu ste vyvolali Vy a použili ste termín „Ukrajinský nacizmus“. Aj ste ho dali do úvodzoviek. Aj vzhľadom na Vašu definíciu môže byť termín „Ukrajinský nacizmus“ chápaný len ako metafora, pretože na to, čo je naozaj na Ukrajine zatiaľ pomenovanie nemáme. Možno sa to bude volať Majdanizmus alebo inak, je to jedno. S tým čistokrvným nacizmom má veľa podobných vonkajších prejavov. Určite sa naň podobá viac ako na akýkoľvek doteraz existujúci typ demokracie. Dokonca má k nacizmu bližšie ako tzv. „klérofašistický režim“ vojnovej Slovenskej republiky.

                • Tribun

                  Jestli jsem Petra správně pochopil, tak by mělo pro uvedení věcí na pravou míru stačit, když budeme hovořit o ukrajinském neonacismus.

                • Petr

                  Jak Tribunovi i Vám omluva. Nebyl jsem dostupný.
                  Ano, je to možné tak brát. Proto ty uvozovky.
                  Je to jednoduché. Proč to nenazvat ukrajinským ultranacionalismem. Ruský ultranacionalismus ostatně máme (Žirinovskij a spol.) tak proč ne ukrajinský. Obé je ostatně jedno a totéž.

                  Jinak ke klerofašimu. To je možná z politologického hlediska ještě větší oříšek. On s nacismem zase tolik společného nemá. Jo, byli to kámoši, to ano, ale ideologicky se docela míjeli. Nacismus svým způsobem vyrůstá z národního socialismu, kdežto klerofašismus má blíže k fašismu. Ale klidně se to může smíchat jako ve Španělsku a můžeme začít hodnotit zase od začátku. Hezké, že? :-)

                • NavajaMM

                  Áno, akademická presnosť je jedna vec. Na druhej strane chápem Rusov, že robia paralely medzi Veľkou vlasteneckou vojnou a dneškom. Je to hlavne kvôli propagande a motivácii vlastných ľudí. Nie je to určené nám a nie je v poriadku, keď sa naše médiá tvária, že ruské médiá dezinformujú – nás. Nás, bohužiaľ, dezinformujú hlavne naše médiá. Aj preto, že informácie z tých ruských sa dozvedáme cez naše.
                  Nuž a naše médiá (slovenské) robia paralely ešte krkolomnejšie. Dozvedáme sa, že boj o Donecké letisko je bojom o Bratislavu, lebo ak sa podarí proruským separatistom odtrhnúť od Ukrajiny a pripojiť k Rusku, určite to povzbudí slovenských Maďarov, aby sa pripojili k Maďarsku.
                  Je to trochu odbočka od nacizmu, len ilustrujem, že médiá do záležitostí nevnášajú svetlo, skôr z toho robia guláš.

                • NavajaMM

                  Inak jednu definíciu systému na Ukrajine som našiel tu:
                  http://rinf.com/alt-news/editorials/ukraine-cancer-europes-heartland/ (Ukrajina – rakovina v srdci Európy)
                  „It’s a US-installed Nazi-infested fascist police state headed by an illegitimate anointed oligarch mega-crook.“
                  V preklade: „Je to američanmi dosadený a nacizmom nakazený policajný štát, na čele ktorého stojí nezákonne inaugurovaný oligarchický megadarebák.“
                  Ešte podotýkam, že autorom je Stephen Lendman, rodilý američan žijúci v Chicagu.

                • NavajaMM

                  Ospravedlňujem sa, v preklade mi ušlo slovo „fašistický“, takže reparát:
                  „Je to američanmi dosadený a nacizmom nakazený fašistický policajný štát, na čele ktorého stojí nezákonne inaugurovaný oligarchický megadarebák“.
                  Inak celý ten článok je zdôvodnením, prečo je definícia práve takáto.

                • XY

                  Hm, Petře, proč nacismus nenazvat německým ultranacionalismem? Hned by se nám lépe dýchalo.
                  BTW – považujete třeba volyňský masakr, organizovaný a páchaný OUN – UPA za projev ultranacionalismu nebo rovnou nacismu? Dnes má Porošenko na stole k podpisu zákon posvěcený Verchovnou radou, že banderovci byli bojovníky za svobodu. Vypadá to, že dokonce i velcí kamarádi těch ultranacionalistických Ukrajinců s tím mají jakési potíže; Češi pro jistotu drží hubu, ač se jich to také týká. Zatím, pravda, ti ultranacionalisté na Ukrajině ještě nestavějí plynové komory (spokojili by se s „filtračními tábory“), ale staří pamětníci chodí do TV vyprávět nostalgické vzpomínky, jaká krása a pořádek byly německé koncentráky s teplými sprchami a dobrým jídlem. Tenhle konkrétní tam spolu s dalšími bojovníky za svobodu „pracoval“ jako dozorce. Je to rozhodně velice zajímavá země, plná kreativních námětů, kterak zajistit tahleta „lidská práva“. Jinak než v uvozovkách se představy tamních ultranacionalistů, jak říkáte, napsat nedají.

                • Tribun

                  Kruciální otázka zní, zda Ukrajina míří do minulosti, nebo do budoucnosti, a co to vypovídá o nás?

                • XY

                  No, nechci dělat falešného proroka, ale Ukrajina tč. nemíří nikam, v těch nejhorších variantách jen do virtuální (aspoň doufám) nacionální minulosti. Převlékla kabát, bourá pomníky – ale nejspíše zatím vše zůstává při starém; vyměnili se jen herci, jimž nezbývá lid před kulisami povzbuzovat šovinistickými hesly. Obecně vzato, Ukrajinu jako celek nejspíše čeká především odpověď na otázku, co vlastně je a co v té vytoužené Evropě chce. Zatím to vypadá tak, že především potřebuje vyvézt své nezaměstnané a částečně okradené občany do EU, aby si tam aspoň trochu mohli kompenzovat svou beznadějnou bídu. Ale pokud jsem si všiml, EU se zrušením vizového režimu pro Ukrajinu nespěchá, budou se tedy, chudáci, muset dusit sami mezi sebou. Čeká je společenská radikalizace, excesy – a k tomu krvavé boje na východě, do nichž se pouštějí se sebevražedným elánem. Kyjevská vláda je v dost zoufalé situaci – v USA skuhrají o zbraně, v EU o peníze, v Rusku o plynové slevy, všude jen něco chtějí. Nejsem s to odhadnout, jak dlouho jim potrvá, než pochopí, že se s Ruskem musí dohodnout stůj co stůj a ukončit tak ty šílenosti na Donbasu, aby se mohli pustit vůbec do nějakých reforem, připustí-li je ti v pozadí – nebo jak dlouho to bude trvat, než kyjevské strejdy dostane rozzuřená ulice…
                  Řečeno naplno – je to tím podělaným navrch – a nemohu si pomoci, je to mj. i důsledek eurounijního diletantismu.
                  Dnes už nebudu, pěkný večer.

                • Tribun

                  Já to bohužel myslel tak, není-li Ukrajina nešťastnou nehodou předzvěstí evropské budoucnosti?

                • NavajaMM

                  Súhlas s XY a bohužiaľ asi áno, Ukrajina je predzvesťou veľkého nebezpečenstva.
                  Je to tiež dôsledok zlyhania celej generácie európskych politikov. Je treba čím skôr ich nahradiť novými skromnejšími, čestnejšími a zodpovednejšími ľuďmi. Na to, aby tí súčasní dostali príležitosť na reparát, už nie je čas.

                • NavajaMM

                  Tým horšie, ak to bol plán. Z môjho pohľadu je to zlyhanie tak, či tak. Rozdiel je len v tom, že plánované zlyhanie je úkladný trestný čin, zlyhanie z nedbalosti sa trestá podstatne miernejšie a zlyhanie z hlúposti a diletantizmu sa netrestá vôbec.

                • embecko

                  Ukrajinsky parlament prijal zakon, jimz rusi platnost mezinarodnich konvenci na uzemi vychodni Ukrajiny:
                  http://www.1tv.ru/news/polit/284226
                  „Tak ten boj za lidska prava nam tedy pekne zacina“ (c) Havel pri zatykani smerem k Landovskemu :o)

                • embecko

                  Jeste pro XY: ukrajinsti vlastenci se zrejme rozhodli ukoncit fazi doprosovani a presli do protiutoku. Jelikoz nejen lidskymi pravy je ziv clovek, ukrajinsky parlament vyhlasil moratorium na splaceni mezinarodnich dluhu:
                  http://www.kmu.gov.ua/control/en/publish/article?art_id=248168290&cat_id=244314975
                  Jelikoz o tom ovsem nase objektivni media neinformuji, mozna to nebude tak dulezite, byt normalni stat by byl hned druhy den po vyhlaseni takove zpravy v defaultu. Takova velkorysost se nam urcite vyplati: za miliardy od drobnych stradalu a danovych poplatniku se nam nase gesto ucrite vrati, minimalne v prilivu kvalifikovanych odborniku.

                • XY

                  „…není-li Ukrajina nešťastnou nehodou předzvěstí evropské budoucnosti?“
                  To snad bude záležet i na nás, Tribune. Nemohu však popřít, že možné je úplně všechno. Ale velice bych si to nepřál – snad je to i poznat. Zatím je vývoj docela logický – zhoršení ekonomiky, posílení centrifugálních tendencí, vzrůst nacionalismu ve smyslu akcentace národních zájmů. Doufejme, že se nám ukrajinským koncům podaří zabránit – pak bychom byli totiž jako oni: závislí na vnějších silách. Tohle jsme přece v Evropě prožili už před 70 lety.

    • Tribun

      Možná, že na Ukrajině není čistokrevný nacismus, ale je snad tamější režim proto méně hnusný a nebezpečný? Není to možná úplně přesné označení, ale je dostatečně přesné a hlavně srozumitelné pro většinu lidí, aby pochopili podstatu toho, o co na Ukrajině jde. Lidská komunikace je symbolická a nacismus je v tomto případě vysoce funkční symbol. A funkční je proto, že podstat je shodná, nebo přinejlepším podobná.

      • Petr

        Tribune na Ukrajině totiž není žádný nacismus. Víte, nemám rád překrucování významů, které jsou jasné, proto mi to vadí.
        Říci totiž to co Vy, tedy „Možná, že na Ukrajině není čistokrevný nacismus, ale je snad tamější režim proto méně hnusný a nebezpečný?“ je jako říci, že „jezevčík, který někoho kousl není možná čistokrevný vlk, ale neznamená to, že je méně hnusný a nebezpečný než vlk.“

        Víte Tribune, pokud slyším, že je na UK nacismus, pak mi to ihned říká, že autor výroku je buď nevzdělanec, což píšu výše, nebo je zmanipulován ruskou propagandou a nebo jí dokonce sám a vědomě šíří.
        Tvrzení o ukrajinském nacismu začali šířit východoukrajinští separatisté a RU propaganda. Jenže nekritické přebírání této lži já prostě akceptovat nehodlám. Jestli jiná ano, je to jejich věc. Jenže v tom případě pro mě budou nemlich to samé.

        Zjistěte si nejprve CO je nacismus a pak se zeptejte, proč někdo o možném neonacismu hovoří jako o nacismu.

        • Tribun

          A co když je to naopak jiná propaganda, která nás přesvědčuje, že na Ukrajině žádný nacismus není, abychom se smířili s tím, že tam je? Ruské zdroje jsou u nás tak nedostupné, že na jejich základě si nikdo žádný názor udělat nemůže. A nezapomínejte na to, že Rusovo jsou na projevy nacismu citlivější, protože s ním mají kvalitativně jinou zkušenost, než my.

          Když vezmu ten váš příměr s jezevčíkem a vlkem, tak co je důležitější? Jestli kouše, nebo co je to za druh?

          • Petr

            Záleží na úhlu pohledu. Pokud budete chtít poštvat na kousajícího jezevčíka koho to jen půjde, pak řeknete, že kouše. Pokud budete realista, řeknete pravdu, že je to jezevčík.
            Tím nesnižuji bolestivost kousnutí.
            Moc dobře píšete „A nezapomínejte na to, že Rusovo jsou na projevy nacismu citlivější, protože s ním mají kvalitativně jinou zkušenost, než my.“
            A proto právě v oné kombinaci – RU propagandy a používání slova nacismus vidím velké nebezpečí, zakrývající ruský neonacismus.

            • NavajaMM

              No, pomaly sa dostávame k jadru pudla. Dvaja sa vzájomne obviňujú, kto z nich je väčší fašista. Dvaja sa bijú a vzájomne sa obviňujú, kto zostreľuje civilné lietadlá a kto zabije viac civilistov. A čo urobíme my – civilizovaná Európa?
              Necháme, nech sa to vyrieši bitkou ako v NHL?
              Keby sa niečo podobné prihodilo na pieskovisku medzi deťmi – je normálne, že to skončí hromadnou bitkou rodičov?

        • NavajaMM

          Áno, ten príklad s vlkom a jazvečíkom je fajn.
          Petr, mne pripadá rozdiel medzi nacizmom a neonacizmom približne podobný,ako rozdiel medzi kolonializmom a neokolonializmom, alebo konzervativizmom a neokonzervativizmom, alebo stalinizmom a neostalinizmom.
          Aby ste nakoniec nevyzerali ako v Pelíškách táta Krausů, že to niesú žiadne noky, ale knedlíky…

  3. XY

    Nacismus jako vize, Tribune, je rozdělení lidského společenství na dvě skupiny, z nichž jedna, ta vyvolená (ať už z jakéhokoli důvodu), má právo zahubit všechny ostatní, protože méněcenné (ať už z jakéhokoli důvodu), zmocnit se jejich statků hmotných i nehmotných a využít je toliko pro sebe.
    Kdysi jsme se nepohodli ohledně nacistické symboliky oddílů SS na přilbách našich žoldnéřů – tedy profesionálních vojáků – v Afghanistánu. Dnes už bychom snad ten spor vést asi nemohli; ukázalo se nedaleko našich hranic, jak inspirující silou nelidskosti tahle symbolika dovede být (máte tu kdesi odkaz na to video s křižováním jakéhosi zajatého nešťastníka – pořád ještě nikdo nedoložil, že to je podvod; tu naději v sobě ještě chovám). Jakékoli hnutí či organizace, které dokáží podobné sadistické praktiky přijmout jako (zákonnou) normu, se stávají v pravém smyslu toho slova nacistickým. Když jsem tu před časem připomínal v jiné souvislosti Mailerovy Nahé a mrtvé, nemohu pominout jeden ze základních motivů téhle prózy – totiž jak se velitel toho románového oddílu amerických pěšáků bojujících v džungli jakéhosi ostrova proti Japoncům sám proměňuje v nacistu – disponován k tomu výchovou a poměry, z nichž vzešel, je úspěšně transformován válečnými ději a mocí mu svěřenou v nacistickou kreaturu. Je to velice nakažlivé, jak psal o hospodu níže Seal, to konfliktní sbubnování pod my a oni – a v tomto směru nás brutalita a sadismus nacismu provázejí i nadále v našich válečných konfliktech, byť se zrovna nevedou za vítězství jedné nadřazené rasy nad ostatními.
    Ostatně, jistě jste si všiml, kolik úsilí vynaložili někteří diskutéři, aby vykreslili obraz méněcennosti aktuálního nepřítele z Ruska? Tím to přece začíná, lhostejno, jde-li o Židy, Rusy, Ukrajince, nevěřící či věřící, barevné, bílé a vůbec o všechny, jichž se obáváme – a tudíž je potřebujeme nenávidět.
    Pěkný víkend!

    • Tygr

      XY napsal:
      „Ostatně, jistě jste si všiml, kolik úsilí vynaložili někteří diskutéři, aby vykreslili obraz méněcennosti aktuálního nepřítele z Ruska? Tím to přece začíná, lhostejno, jde-li o Židy, Rusy, Ukrajince, nevěřící či věřící, barevné, bílé a vůbec o všechny, jichž se obáváme – a tudíž je potřebujeme nenávidět.“

      Člověče jak se vám to přihodilo, že jste si tenhle nesmysl zkonstruoval ve vaší hlavě? Celá moje diskuse s Tribunem i jinými byla reakce na toto Tribunovo tvrzení:
      „Upřímně, skoro těm Rusům závidím, že mají na co být hrdí a že to umějí. Tedy pocit, který jako příslušník vazalského národa asi jen těžko zažiji.“
      Tj. vynášení Rusů do nebes a naopak hanění našeho, prý vazalského národa, který nemá být na rozdíl od Rusů na co hrdý.
      Já jsem se pomocí faktů jen snažil dokázat (samozřejmě neúspěšně), že si ve srovnání s Rusy na hlavu srát opravdu nemusíme a nemáme se vůbec za co stydět. O vyspělých západních zemích nemluvě. Toť vše.
      Na té vaší citaci je krásně vidět jak nahlížíte na ostatní, v jakém módu se odehrává celé vaše diskutování, přemýšlení….

      • Tribun

        Fakt je také to, že jste z mého „skoro těm Rusům závidím“ udělal svoje „závidím Rusům a obdivuji je, úplně ve všem, absolutně a nekriticky“, přimíchal jste k tomu Američany, o kterých jsem já vůbec nemluvil, teď tu s tím svým konstruktem triumfálně polemizujete.

      • hauptmann

        Ne tygře. V předchozím příspěvku jste se zcela odkrytě s despektem ptal: „… co asi tak Rusové umějí?“ A všechny vaše příspěvky jsou v tom samém duchu. A nejen vaše. S vámi těžko diskutovat v této oblasti na jakékoliv podobné téma, protože ačkoliv i já mám výhrady a kritický postoj k politice a společnosti země zvané Rusko, při vašich pohrdavých hodnoceních se člověk mimovolně změní v jejich obhájce i tam, kde by to nedělal.

        Znám myšlení lidí jako jste vy, mám jich okolo sebe plno a proto můžu klidně konstatovat: ano, patříte mezi ně, mezi lidi, kteří se emočně (negativně) vyhranili vůči jedné skupině, ve vašem případě k Rusům. A to ve všech aspektech. Podobné emoce prožívá spousta našinců při konfrontaci třeba s Cikány, černochy, Židy apod. Člověk už je takový. Někteří z nás se jednoduše radují, když uvidí ty, jimiž opovrhují, v nesnázích. Pro mě naprosto nepochopitelný pocit.

        Tomu se říká xenofobie a je základním kamenem nebo, chcete-li, výchozím bodem k nacismu. S tím nechci nic mít.

        • Tribun

          Podle mě zde hraje roli ještě jeden podstatný faktor, a totiž něco, co bych nazval statusová kompenzace. Pokud se cítím bezmocný a ohrožený, je pro mě důležité, aby existoval ještě někdo jiný, kdo na tom bude vždy hůř než já prostě proto, že to je Cikán nebo Rus a já si pak mohu libovat, že mám sice hovno a každý si se mnou vytře zadek, přesto mám ale to úžasné privilegium, že Rus ani Cikán nejsem a kdybych byl úplně na dně, budu pořád víc, než oni. Prostě existenční stres izolovaného individua.

          • hauptmann

            Přesně jak jste řekl. Je to zřejmě v povaze některých lidí, nebo dáno špatnou výchovou, že reagují tímto způsobem. Kdyby jen na negativní aspekty, fajn, ale oni úplně na vše. To je přímo destruktivní jednání.

            Jen nechápu jedno, jak se v tom ocitli Rusové, když všechny ostatní národy z toho prostoru víceméně akceptujeme. Nemluvím o jistém velmocenském aspektu jejich politiky, ale o nálepku primitiv, bezkulturní barbar, atd. Přitom sám jsem se z podobné optiky také dlouho nemohl dostat. Nevím. Přišlo to tak samo sebou, navzdory propagandě, slušnému rodinnému zázemí, loajálním učitelům… Možná to je díky kombinaci několika faktorů, plus antipropaganda. A samozřejmě neinformovanost.

            • Tribun

              Oni se tak ale vnímají i sami Rusové, despekt bojarů k mužikům byl pověstný a trvá to dodnes, pro příklady netřeba chodit daleko, stačí k některým českým komentátorům ruského původu.

              • hauptmann

                Ano, to je pravda. Když sleduju výblitky některé jejich „intelektuální“ elity povětšinou z liberálních a uměleckých kruhů, tak i mně stoupá tlak. Jaký vliv to musí mít na běžného Rusa? Jedna věc je oprávněná kritika, hlavně ta konstruktivní, a druhou je střelba do zad z vlastních řad. Označení sama sebe za untermensch ochromuje, nebo naopak vyburcuje nacistické vášně. Ale něco podobného lze pozorovat i tady, i když ne v takovém měřítku. V Německu nebo třeba Švédsku jsem nic podobného neviděl.

                • Tribun

                  Narážíte na to, co je podle mě kvintesencí nacismu, a tou je nerovnost. Vše ostatní je jen nadstavba, maska, dekorace.

    • NavajaMM

      XY, áno, to vytváranie obrazu „méněcennosti aktuálního nepřítele“ ma neprestáva zarážať. Takýto prístup ešte nikdy žiadneho nepriateľa neporazil, ak teda naozaj títo tlčhubovia chcú niekoho porážať. Ak to nemyslia tak, že porážka toho menejcenného nepriateľa je tak banálna záležitosť, že to spojenci z NATO hravo zvládnu sami a stačí im zatlieskať a prispieť na benzín.

      • Seal

        No, to vytváření negativního obrazu bohužel není nic neobvyklého nebo nepřirozeného. Hranice mezi „my“ a „oni“, resp. „nejsme jako oni“, je základním prvkem formování identity, který proto už najdete u nejmenších dětí. Bylo by omylem myslet si, že jde jenom o proces nějakého působení propagandy. Ta vždycky pouze více či méně dovedně využívá základních stereotypů, které mají svůj původ v genetické paměti. Před rokem 1989 se třeba mimo nějakou oficiální propagandistickou linii mluvilo o Rusech zcela běžně jako o Rusácích. Jenom se to tehdy ještě nezdůvodňovalo nějakým odporem vůči takzvané politické korektnosti, což dnešním uživatelům různých razantních pojmenování navíc poskytuje i pocit vlastního „rebelství“. Další termín z podobného ranku představuje třeba slovo „úkáčka“. Vznikl už v 90. letech, kdy se k nám začala hrnout levná ukrajinská pracovní síla, zatímco přece kulturně a společensky vyspělejší Češi začali jezdit za prací na Západ. No a na některých dnešních webech včetně vlkova blogu se termíny „ukr“ nebo „ukrouš“ používají skoro jako norma. Jde přitom zase hlavně o ten základní prvek vlastního vymezování, jak ho v poslední větě generálně – na obě strany – popsal XY.
        Jinak patřím k lidem, kteří považují nacismus za jednu z konkrétních odrůd fašismu. Vidět dneska pouze tuto formu mi navíc přijde docela nebezpečné, protože třeba v českém prostředí hodně setřela vzpomínky na 2. republiku, která se rychle klubala do podoby svojsky českého fašistického státu. Taky by asi chtělo rozlišovat, jestli se díváme na fašismus (nacismus) jako na hnutí, které teprve usiluje o moc, anebo jej bereme jako státní formu, když už jsou masky strženy a vše je hotovo. Je docela škoda a svým způsobem i zvláštní, že na webu se mi nepodařilo najít v českém překladu zajímavou esej, kterou už před dvaceti lety sepsal na toto téma Umberto Eco. No tak aspoň link na původní anglickou verzi: http://www.pegc.us/archive/Articles/eco_ur-fascism.pdf

        • Tribun

          Druhá republika neměla jen nakročeno, ta už dost těžce došlapávala. Před lety k tomu byl velmi dobrý článek v ĎaSu, který jsem bohužel ztratil spolu s výpisky, které jsem si z něj dělat.

          Přidám ještě jednu svoji zjednodušující definici nacismu: nacismus = fašismus + mysticismus.

          • Seal

            Samozřejmě, že 2. republika neměla k fašismu jen nakročeno, protože agrární pravice v této době už neuměla být jiná, než fašizoidní. Ale vedle Berana a spol. tu existovalo i české fašistické hnutí, které se dralo k moci, aby nastolilo ještě čistokrevnější fašistický režim. Mě spíš zajímá, kam se za 2. republiky poděli všichni ti předchozí masarykovští demokrati. Škoda, že jste ztratil ty výpisky. Dneska snad všichni řeší tzv. Peroutkovo intelektuální selhání, tak mě napadlo, jestli v roce 1939 vůbec vyšel v legálním tisku nějaký článek, který by bylo možné postavit proti Peroutkovi jako správný vzor držení státní ideje 1. republiky včetně parlamentní demokracie a dalších proklamovaných liberálních hodnot. Ten druhorepublikový, hromadný „útěk od praporů“ je přece nejenom viditelný, ale současně potvrzuje známou tezi, že fašismus coby fenomén vývoje po 1. sv.v. vyrůstá z hlubokých otřesů „maloburžoazie“, čili té pověstné střední třídy. No a ta pak v té své frustraci zahazuje klasické liberální hodnoty jako nějaké staré haraburdí, a místo toho se rozhlíží po nějakém skutečném vůdci, který by ji – jsa jistě obdařen nějakou vyšší prozřetelností – z toho marasmu existenčního/existencionálního bytí vyvedl.

            • XY

              „…kam se za 2. republiky poděli všichni ti předchozí masarykovští demokrati…“
              No, nevím, jak to bylo v politice – řekl bych, že část těch skutečných masarykovských demokratů byla na útěku do zahraničí, kde se stali základem Benešovy exilové vlády, jiné (včetně některých členů Beranovy vlády) ta zkušenost teprve čekala za podstatně dramatičtějších okolností (např. Feierabend).

              „…jestli v roce 1939 vůbec vyšel v legálním tisku nějaký článek, který by bylo možné postavit proti Peroutkovi jako správný vzor držení státní ideje 1. republiky včetně parlamentní demokracie a dalších proklamovaných liberálních hodnot.“
              S tím Peroutkou je to samozřejmě od počátku hovadina; kdyby si pan prezident s panem mluvčím dali tu práci, aby citáty, jež hodlala hlava státu vypustit na veřejnost, (pr)ověřili předem včetně kontextu, v němž byly uveřejněny, měli bychom všichni, i ti na Hradě, daleko jednodušší život.
              Výraznější projevy protestu a desiluze přinášela v první vlně zejména literatura a z ní (logicky) poezie v reflexích Mnichova; přinášely je ale i oficiální kulturní akce, dramaturgicky stavěné tak, aby obecenstvo jasně pochopilo jejich poselství, včetně např. koncertů vážné hudby, atd. – ale nikoli PROTI Peroutkovi, leč ve shodě s ním: (kulturní) hodnoty okupanta nejsou hodnotami Čechů – a jako takové nebudou proto v Čechách přijaty. Představitelé německého náckovského režimu Peroutku pochopili přesně – a taky na něho uvalili ten Schutzhaft. Dnes si hlava státu s vytrvalostí sobě vlastní v tom směru jen čím dál víc nabírá do bot.

              „…druhorepublikový, hromadný „útěk od praporů“ je přece nejenom viditelný…“
              Ale jistě – zejména zbytek 38. roku byl charakteristický výhřezem kalu z politického dna; nahlédnete-li ovšem např. do takového Kritického měsíčníku V.Černého, zjistíte, že odpor i proti němu existoval. Nemám teď příslušné materiály po ruce, tak aspoň jednu bezprostřední reakci rektora Masarykovy univerzity na Mnichov z Lidových novin. Odstaveček z dlouhého a koncepčně promyšleného článku:
              „…Ale starých bitev Bůh žije jen potud, pokud národ nepřestal v sebe věřit, pokud nepřijal svůj krutý osud nikoli s resignací, ale s protestem, pokud se nevzdal ochromujícímu pesimismu, tupému zoufalství, bezmocné ztrnulosti před osudem. Jsou životní situace, za nichž si jednotlivec vykupuje tragické právo na sebevraždu. Národ však toho práva nemá nikdy.“
              (Arne Novák: Zoufalství a víra (LN 1.10.1938))

              • Seal

                Perfektní odpověď! S vámi bych asi neměl problém dojít si i na to pověstné pivo. Protože vy jste už četl, takže máte svůj názor, který kvůli momentálně aktuálním politickým postojům nemusíte teď honem opírat třeba o wikipedii :-) Pro pořádek ale signalizuji, že např. proti Kritickému měsíčníku bych asi argumentoval Hlasem mladých. Ale jinak souhlas: Druhá republka byla tak temným obdobím, že ten, kdo byl tehdejší vývoj schopen domyslet a měl současně tu možnost, utíkal už dopředu někam do zahraničí. Asi jenom dnešní internetoví hujeři se mohou pozastavovat nad tím, že zatímco v pokořeném tuzemsku veřejná diskuse běžela v lepším případě o přijatelné míře vazalství, tak v domácím a zahraničním odboji se tím spíš diskutovalo o nové státní myšlence, která by už dopředu vylučovala prožít si v budoucnu nějakou novou mnichovskou tragédii.

  4. embecko

    „Nacismus odmítáme naučeně, reflexivně…“
    Bohuzel, Tribune, udalosti posledniho roku tuhle poucku, alespon v mych ocich, vyvratily.
    Jinak na nejake Zlo moc neverim a tudiz i nacismus povazuji za obrannou rekaci. Spise tedy nezli se vrtat v nacismu, povazuji za dulezitejsi odhalit, co k nemu vedlo. Pokud pak cloveka ovsem neco relevantniho napadne, tak si to (opet ve svetle poslednich udalosti) radsi necha sam pro sebe, proc ze sebe delat blba.

    • hauptmann

      To je pravda, nutno hledat kořenové příčiny. V Německu tím hlavním motorem byla krize Weimarské republiky. Frustrace z porážky, válečné reparace, ekonomická krize a politická degradace Německa, silné a industrializované země. Ale nacismu se dobře dařilo i v Británii, mnohem dřív než v Německu. Důvodem byl pravý opak. Konfrontace s prostředím svých koloniálních držav, které bezuzdně vysávali. Také nutno říct, že se to netýkalo celé společnosti v Británii.

      • embecko

        To je dobra poznamka, hauptmanne…samozrejme v chovani lidskem nenajdeme nic noveho, vzorce se opakuji stale dokola. A ano, nacismus jako jeden takovy vzorec take neni zadna novinka. Anglicane se svym akcentem na hrubejsi nakladni s masami (zrejme take diky nejen povaze, ale oddeleni od kontinentu), tohle vzdycky aplikovali. Jak na cizi (v koloniich), tak na vlastni (treba behem Ohrazovani).
        Nacismus s fasismem tvori neodlucnou dvojicku a to ve sve naslednosti:
        nejprve fasismus se rozhodne podporovat silne, posleze ho doplni nacismus se svoji snahou likvidovat slabe.
        Nikoliv vzdalene tomu bylo take treba behem obdobi honu na carodejnice, to je take de fakto nacismus- sice neslo o narodni socialismus, ale, diky epose, o (treba) fundamnetalni katolicismus…ale ono je jedno, jak to nazveme.
        Nacismus je negativne selektivni socioinzenyrska metoda, tak by sel treba definovat.

        A dale: ano, Nemci za Vymarske republiky na tom byli podobne (coby obeti). Ony vitezne mocnosti ne zcela jasne vedely, co s nimi, tak je dusily a plosne zabijely (viz anglicke potravinove a lekove embargo, tam umiraly ke konci statisice lidi mesicne). Podle mne jejich „planem“ bylo nemeckou populaci vyrezne snizit a zcela vysat nemecke bohatstvi. Zbytek je tak nejak nezajimal. Ocividne take nejde o zadnou novinku.
        Dobrovolna (!) volba Hitlera tak nebyla zadna nahoda, jakmile ukazal, ze zna recept na vybrednuti z krize, tak mu tech 33% volici radi hodili. Ze je nejak fanatizoval, ci zblbnul (tedy ze jeho volba byla manipulativni) je samozrejme nesmysl (byt to k tomu samozrejme take patrilo, ale nebylo to rozhodujici, jak se vseobecne uvadi). Nemci tehdy nemohli jinak a obavam se, ze ani nas neco podobneho nemine (a mozna uz jsme na to narazili a viditelne to prijali za vlastni).
        Ukrajinsti nackove jsou v oukeji, s imigranty z Afriky se vyporadame potapeni jejich barek delovymi cluny a mezi tim si strihneme nejakou malou invazicku do Libye (samozrejme humanitarni, jak jinak).

      • NavajaMM

        Pri tých koreňových príčinách – nedá mi nespomenúť Starý zákon a z neho dva princípy:
        – vyvolený národ – snáď nie náhodou sa táto idea u európskeho nacizmu zrkadlovo kamaráti s antisemitizmom
        – oko za oko, zub za zub – je to kolektivistický princíp krvnej pomsty. V tom nacistickom kolektivizme tento princíp znamená, že je jedno, ktorý člen nepriateľského národa bude pykať za kolektívnu vinu. V ich predstave sú všetci akoby prepojení. A preto smrť každého jedného komunistu zasahuje priamo Stalina a smrť aj toho najúbohejšieho židovského chlapca zasahuje svetové Židovstvo.
        Psychologicky to vysvetľuje aj tú neprimeranú krutosť, s akou zaobchádzajú so zajatcami, aj tie pogromy, do ktorých sa masovo zapájajú zväčša zbabelí a slabí jedinci.

    • XY

      Víte, embéčko, co píšete o nacismu jako o obranné reakci, je zajisté pravda, tak to chodí. Ale v zásadě je to šílená berlička typu „Co můžete chtít po člověku (skupině, národu, atd., atd.), jenž je tak postižen jako já? Já přece musím dělat, co dělám.“
      Ve zkratce a na příkladu německého nacismu: Porazili jste náš národní stát, uvalili jste na nás vražedná hospodářská opatření, stali jsme se logicky nacisty…
      Ach, ano – zdůvodnit lze všechno. Otázka zní – lze také všechno exkulpovat s poukazem na zdůvodnění?

  5. tresen

    Co je nacismus?
    Jev, který povstal z frustrace, z pocitu pokoření, který přivodila porážka, provázená zmatky a potížemi, a z pocitu, že stavem společnosti je vinen nepřítel, nikoli vlastní národ. Jev, který byl vyvolán těmi, co namísto pokoření a slabosti národu slíbíli Sílu, Pořádek a Právo /na životní prostor a na jeho vyčištění od nepřátelských a nežádoucích elementů/, dosažení Slávy a Velikosti. Ti, co národu škodili, se ho teď budou bát. Zatočit s nimi všemi prostředky je žádoucí….
    Není samozřejmě vyloučeno, že nacismu podobný nádor vznikne i v úplně odlišných podmínkách. Ale když se někde vyskytne vzorec, který se od toho dávného příliš neliší, měli bychom být hodně ostražití.

    • Tribun

      Přitom bychom ale neměli zapomínat na to, že ta porážka a následná sociální i ekonomická devastace Německa po 1. světové válce byla objektivní a chtěná realita. Poučení je vlastně jednoduché: tlak vyvolává protitlak a zahrávání si s lidmi mívá všelijaké konce.

  6. Ota

    Koncepce a vize nacismu je odlišná od fašismu, zatímco fašismus byl běžný v mnoha zemích Evropy a byl i přes volební oktrojování účasti liberálních (ty dříve byly především levicové) a komunistických stran, pak byly i z hlediska demokracie, tedy preference samotných voličů, preferovány před liberální demokracií coby dekadentní bezbřehou osobní svobodou, společností kde si každý tím, že je mu vše povoleno, upadající do chaosu. Mussoliniho fašistický stát do roku 1926 je označováno jako období zákonné diktatury. V první Mussoliniho vládě dokonce převažovali nefašističtí ministři. Po invazi USA na Siciílii vytvořil v severní Itálii Mussolini tzv. Republika Salò, tedy Repubblica sociale Italiana – sociální itálskou republika.

    Co je pozoruhodné je to, že státní korporativismus, po kterém volají v současné době odpůrci liberální demokracie a přátelé tzv. „osvícených diktátorů“ resp. přátelé vlády tzv. silné ruky, takže chtějí vlastně klasický model korporativistického syndikalismu, kde by musely být vládě lidu resp. národa a národním zájmům (proto se vždy děsím, když někdo chce aby ČR obhajovala v EU své „národní“ zájmy) poslušny všechny složky společnosti – soukromé fabriky by pracovaly výhradně pro stát na stáních zakázkách veřejného zájmu, odbory by držely zaměstnance ve fabrikách v klidu a dohlížely by na vysokou pracovní morálku, zaměstnavatelé by měli za povinnost zajistit na své náklady nějaké základní sociální výdobytky (za Mussoliniho byly ve Fiatu a v leteckých fabrikách Savoia Marchetti zavedeny první kantýny a závodní lékaři) a vlastně to byl sociálně-konzervativní stát respektující NÁRODNÍ zájem Itálie, zpočátku bez projevů antisetimitismu.

    Čtenáři odpustí, ale dost podobně je na tom dnešní Rusko, i když nějaká opozice formálně existuje, občas nějaké to opoziční medium je také tolerováno, ale to jsou jen kosmetické rozdíly. Kde je snad zásadní rozdíl, že v Rusku pořád existují podnikatelé, co jim je národ šumák a s přehledem si „kolaborují“ v privátní ekonomice se zahraničím, politika nepolitika. Ovšem i tam nakonec dojde ke 100% glajšaltizaci státní diktaturou, resp. „národním zájmem“. Kriminalizace podnikatelů či jejich nájemné vraždy tam nejsou ničím neznámým. Demokracie něco takového nezná, resp. jediný zájem který je zároveň zákonně nezpochybnitelným, je ten náš osobní, lidský společně s občanskými právy a svobodami.

    Nacismus naproti tomu pracuje s výlučností rasy a definuje i podřadné rasy, které mají být zlikvidovány či zotročeny. Nakonec i na výlučnosti jedné třídy (dělnické) pracuje komunismus, který společnost definuje třídně a který chce společnost beztřídní, organicky podřízenou straně. Po třídní genocidě soukromých vlastníků tedy ve své politické afinitě k fašismu operuje se stejnými politickými atributy jako fašistické režimy. Je důležité si uvědomit, že jak komunismus tak fašismus (o nacismu nemluvě), jsou společnosti konzervativní, tedy antiliberální, popírající individuální lidská práva a nadřazující zájem společnosti/národa nad zájem osobní a kde převládá buď jako státní autorita sama strana/vůdce, nebo strana společně s církví. Tam kde neexistuje církev, a společnost je bigotně materialistická, je ovšem víra a liturgické učení také přítomno, jen jen dualisticky se státní stranickou mocí nerealizuje společně církev, ale strana a její propagandističtí politruci. Být ortodoxní pravoslavný věřící nebo fanatický marxista-lenista, je ve svých důsledcích totéž.

    Cíle těchto společností jsou tedy jasné, zaručit nějaké národní společenské zájmy a ty nadřadit osobním svobodám a lidským právům jednotlivce.

    • Tribun

      A o předmětném nacismu ani slovo, zase jen ta vaše agenta, ovšem tentokráte v luxusním balení. Ale musím uznat, že tentokrát jste se vytáhl, tohle je od vás majstrštyk, který jsem si, věřte nevěřte, docela užíval. Snad jen dvě poznámky, či spíše jedna dvojjediná: vláda pevné ruky kapitálu je pořád vláda pevné ruky a mezi podřízeností všeho a všech národu a národním zájmům a podřízeností všeho a všech kapitálu a kapitalistickým zájmům není žádný významný rozdíl, pořád je to jen o moci a prioritách.

      • Ota

        Díky za poklonu. Chcete-li vytvářet nějaké vlastní ideologické definice nacismu, pak na to mě, resp. mé vysvětlení nepotřebujete. Jistě lze tvrdit, že nacismus je výplod západní společnosti, či snad dokonce jeho „vlastní identitou“. Nebo že je to subkultura ideologie západní kulturní nadřazenosti, snažící se onu nadřazenost antropologicky vědecky dokázat. Já zůstanu u toho, co nás učí dějiny politologie.

        Tak předně snažit se odůvodnit nadřazenost biologickým, etnologickým či antropologickým „inženýrstvím“ není v dějinách nic nového. Soupeření v „síle původu“ porobíhalo již mezi Suméřany a Babyloňany a Asyřany, když se Suméřané považovali za potomky „kosmické rasy“ od Božstva, přijivšího z nebes. Tedy něco jako „vyvolení“.

        Historie německého nacismu je opřena o spoustu „rádobyfilosofů“, k hlavním patří Prof. Dr. Hans Friedrich Karl Günther, eugenik a tzv. „rasový“ vědec a politruk těchto pavěd Alfred Rosenberg. Biologického nacionalismus či přímo rasismus již hlásali podstatně slovutnější a uznávanější filosofové jako např. Friedrich Nietsche nebo Martin Heidegger.Árijská kultura má svůj původ v hinduismu a zoroastrismu a je daleko více mytologií a esoterickým blouzněním než by alespoň vykazovala nějaké znaky antropologické sociologie, je to spíše jen jalový projev „hrdosti“ (jeho nacionálněsocialistické leitmotivy jsou nejvíce obsažené v knize Vůle k moci, vydané ovšem až po jeho smrti jeho sestra Elisabeth Förster-Nietzscheová, která ovšem do těchto spíše aforistických vět bez vzájemné vazby, psala poznámky, prý tam i něco sama „dopsala“) než cokoli filosoficky opodstatněného jinde než v mystice.

        Takže Nietsche sám o sobě byl jistě nacionalista, ale nacista ne, tím byl daleko spíše posléze správce Nietscheho archivu a právní teoretik Carl August Emge. Nicméně Emge též jako teolog odmítal antisemitismus jako filosofii co nepochází od Boha. Nakonec velké rozpory mezi filosofy rasismu vedly k tomu, že nikdo z nacistických teoretiků a filosofů nacismu snad kromě Günthera nebyl ochoten souhlasit s nutností vyhlazení Židů. Ani samotný otec německého nacionalismu Oswald Spengler. Ten byl spíše teoretikem fašismu, byl to konzervativní pesimista, kritik západu a jeho „dekandence“ v tomto se tedy přiliš nelišil od těch klasických italských Fredy nebo Moscy, jejichž sociologicko-filosofickým východiskem byl sociální darwinismus.

  7. tresen

    Zbavuje to nacisty viny?
    Nebo jinak: Je možné tvrdit, že se Němci zákonitě nemohli zachovat jinak, než že masově přijali Hitlerovu ideologii násilí, když jim byla nabídnuta? Nebo že by to v Německu dopadlo podobně, i kdyby charismatický Hitler s vizí tisícileté říše a vůdčí úlohou německého národa nevystoupil?

    • Tribun

      Ale samozřejmě, že je to nezbavuje viny. Jen to problematizuje nevinnu jiných. Vývoj v Německu zákonitý byl a nepřijít Hitler, přišel by jiný (Hitler byl jen médium). To je jako spekulovat, jestli by vzniklo křesťanství nebýt Ježíše? Samozřejmě ano, jen by bylo jiné. Jestli byl jiný vývoj možný je zvláštní otázka v tom, že víme, jaký byl ve skutečnosti. Z tohoto pohledu jiný možný nebyl, byť lze spřádat mnohé alternativní a přitom realistické scénáře.

    • NavajaMM

      Správna otázka. Na rozdiel od Tribuna si myslím, že iný vývoj bol možný a Nemci si mohli zvoliť aj inú cestu. Vina nacistov je o to väčšia, že využili všetky svoje prostriedky na to, aby sa vývoj uberal tým smerom, ktorý si želali. Ľudia majú tendenciu podporovať víťaza, ak osobne im neubližuje. Preto to v spätnej perspektíve vyzerá ako pomerne jednoznačná a predvídateľná záležitosť.
      Podobne je to dnes na Ukrajine. Bol možný aj iný vývoj bez sporu o Krym a bez krviprelievania na Donbase. Z informácií, ktoré postupne odhaľujú, čo sa skutočne stalo, vyplýva, že „niekto“ mal eminentný záujem na vyvolaní vojnovej situácie medzi Európou a Ruskom. Neverím, že je to historická nevyhnutnosť, že proti tomu nič nemôžeme robiť a že nás vojna neminie. Ak zvíťazí zdravý rozum a vyhneme sa vojne, bude to v spätnom pohľade vyzerať ako hlúpa intriga, ktorá nemala nádej na úspech. Dnes to však také jasné nie je.

      • Tribun

        Dobře, ale nacisté mohli uspět jenom proto, že jejich agenda ve společnosti rezonovala, bez toho byste o nich dnes věděl asi tolik, jako o komunistické straně USA – nic.

        • NavajaMM

          Áno, neprotirečím, že to práve vďaka tomu bolo možné. No koľko Nemcov (aj vplyvných) bolo napríklad prinútených emigrovať…
          Nacisti sa nespoliehali na historickú nevyhnutnosť, že všetko vyrieši za nich. Študoval som dejiny Nemecka dosť podrobne a v prípade nacizmu šlo o „revolúciu zhora“. Aj tie kritické voľby v 1932 nedopadli jednoznačne v prospech NSDAP, hoci bola najsilnejšou stranou:
          http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_feder%C3%A1ln%C3%AD_volby_1932_(listopad)
          Až ďalšou obratnou politikou Hitler dosiahol, že sa nepodarilo zostaviť vládu jeho oponentom a ríšsky prezident ho vymenoval za kancelára s kľúčovými ministerstvami v rukách nacistov. Až s touto štátnou mašinériou dokázal Hitler jednoznačne vyhrať nasledujúce voľby.
          Dalo by sa povedať, že nemecká spoločnosť odmenila výsledky nacistov za prvé roky ich vládnutia. Bolo by to pravdivejšie než keby sme si mysleli, že nacisti ideovo vyjadrovali väčšinové postoje Nemcov. Nepriamo to dokladá aj rýchla a takmer úplná denacifikácia po porážke.

          • Seal

            Řekl bych, že jde hlavně o to, jak se nacisté prodrali k moci, aby pak mohli prosazovat tu svoji „revoluci“. A tady je odpověď naprosto jasná: parlamentní cestou, čili využitím mechanismů v Německu již hodně nefunkční liberální demokracie. Můžeme se samozřejmě do nekonečna bavit, kdo všechno to spoluzavinil. Zda ti, kteří se postarali o nefukčnost dosavadního politického systému, anebo třeba i ti, kteří byli tak moc svým vlastním bojem, že za hlavního protivníka v parlamentním systému dál setrvačně považovali „sociálfašismus“, takže si ani pořádně nevšimli, že v nacismu jim mezitím vyrostl skutečný, nový nepřítel.

            • embecko

              „…využitím mechanismů v Německu již hodně nefunkční liberální demokracie.“
              Pokud si vzpominate, Seale, pak vse zacalo hned po valce, kdy se ustanovily Republiky rad, potrene navysost parlamentni stranou, socialni demokracii (kancler Eber). Ta nechala po dohode s prumyslniky do zastancu novych republik strilet dokonce dely (cirka bylo asi 10 tisic mrtvych). V takhle rozmasakrovanem state sazet na funkcni demokracii by byla cista iluze. Tohle je ovsem urcity „celistvy“ obraz nasi moderni demokracie: vse je v poradku, pokud ovsem nahodou parlamentni mechanismy nevygeneruji nejake hnuti/ stranu, kterou by napadlo zacit naplnovat realne prani volicu, to pak „demokracie“ nezna zadne pardon.

              Funkcnost tehdejsiho nemeckeho systemu byla dana vseobecnou rizenou (!) bidou, tady se zacit chovat nejak umerene, v ramci paradigmatu liberalni demokracie, proste neni mozne. Radikalni pokus o zmenu cestou Republik rad, tedy zleva, byl zlikvidovan, tak se na to za par let slo podobnou metodou, jenze zprava. Proc nacisty nezlikvidovali stejne jako komunisty? No proc asi…

              • Seal

                MB, nejenom v Německu, ale i u nás, resp. na východním Slovensku jsme tehdy měli pokus o vytvoření Republiky rad. Přestože to dneska vypadá jako opakující se vychr tehdejších let, tak se v reálu bavíme o hodně vzdálené minulosti v jejích tehdy – snad, chce se mi věřit – jedinečných podmínkách. V případě Německa mě dneska ani tak moc nezajímají historické příklady „Eber nebo Hitler“, ale hlavně to, jak se s touhle minulostí dokáže současná německá politika vyrovnat. Je to samozřejmě tak velká historická zátěž, že jí x let po pádu nacistického režimu stojí zato sledovat. Váš otazník v závorce míří podle mě totálně mimo, protože tu německou bídu ve skutečnosti nikdo programově neřídil, ale byla výsledkem toho, jak se vždycky přirozeně projevoval a dál bude projevovat kapitál.Takže i dneska si z té ziskuchtivé honby, která přitom nevynecháná ani malé „kapitalisty“, můžete vždycky udělat hodně chytlavý programový poutač:Proti plutokratům, židobolševikům, zednářům, vesmírným vetřelcům, Aštaru Šenanovi, atd.

                • Tribun

                  Kapitál není bytost s vlastní vůlí, tou je kapitalista, a tedy projevuje-li se nějak kapitál, projevuje se ve skutečnosti kapitalista, který jedná aktivně a cílevědomě, tedy programově řídí.

                • embecko

                  Pokud tedy kapital vyvezl nemecke zlato ven ze zeme a okolo pobrezi zakotvil krizniky tak, aby ani mys neproklouzla, pak spanembohem, seale. Opravdu si myslite, ze prislusne rozkazy vydal kapital a ne nejaky clovek? A to jen tak nahodne a nekoordinovane (nerizene)? Selhani intelektualu v dejinach vzdy zacina tak, ze pojmenovani pricin je neustale obecnejsi, az se promeni v „principy“. To je samozrejme voda na mlyn tech, kteri puvodne byli intelektualum zrnkem piska v oku. Na nic lepsiho nezli na principy totiz dvoji metr neprilozite: jednou Kosovo ano, podruhe Krym ne. Jednou Bandera ne, podruhe Bandera ano. Jednou potopena lod ne, podruhe potopena lod ano…atd. Zalezi na principu.

                • Seal

                  Při vší úctě, co tou námitkou vlastě chcete říct?! Běžně mluvíme o tom, že trhy jsou maniodepresivní, což i přes odosobněnost výraziva neznamená nic jiného, než že trhy razantně ovlivňuje lidský faktor. Hodně by mě zajímalo, jak vůbec definujete kapitalistu, protože dneska skrze fondy hrají v burzovním kasínu proti sobě úplně stejní lidé, jako jste třeba vy. Tůdle – nůdle s nějakým cílevědomým a programovým řízením kapitalistou. V reálu existují pouze konkrétní zájmy, které se snaží prosadit tím, že je někdo silný – nejlíp kapitalista – nadefinuje, a pak se na to nabalují další lidi. No tyhle konkrétní zájmy pak zcela běžně narážejí na opačné zájmy, které kupodivu zformuloval zase jiný kapitalista, a koupil kvůli tomu bodrému lidu třeba i novou fotbalovou merunu. Přesně podle známé poučky: Chléb a hry. V případě internetových diskusí jde přitom samozřejmě hlavně o tu merunu, protože jak praví jiné české přísloví: Kdo si hraje, nezlobí.

                • Ota

                  Nevím z čeho embéčko čerpá ve Švýcarsku důchod, ale rozhodně ze „solidarity“ průběžňáku to nebude, resp. za něj hrají na burze brokeři za nějakých 0,3% appreciation fee:-). Mám rád ty proletářské bojovníky v před- a důchodovém věku, co vystupují v Bulharsku a Chorvatsku na letišti ala Split a berou si taxíka do 150km vzdáleného Dubrovníku a to ještě když vidí na tržnici chlapa jak jí chleba se salámem a přitom druhou rukou váží melouny procedí něco s londýnským „weshamským“ zpěvným dialektem: „Horrible social care, those people don´t have even to eat at the table with tablecloth and lemon water for hand washing“.

                  Jj, holt buržoasní finanční kasino dnes platí ty apartmány a grilled octopussy v Chorvatsku a britští a holandští proletáři když vidí jen oněch průměrných „6-8% investment return, pak hned volají těm svým bankovním buržoustům a řvou do telefonu něco vy smysli – indexuj kruci jen ty akcie do portfolia, vod těch firem, co od krize vyrazili aspoň 30% nadbytečných makáčů, kdo má taky platit ty jejich věčně lačný žaludky za 8% p.a.! Copak kradu?!…..:-.)

                • Tribun

                  … a žili spolu šťastně až do smrti, a jestli neumřeli, tak jsou šťastní dodnes.

                • NavajaMM

                  Pri spätnom pohľade na tie historické udalosti máme tendenciu príliš zovšeobecňovať. Aj na našej súčasnej spoločnosti vidíme, že vláda (strana), ktorá je pri moci, má priamu podporu menšiny obyvateľov. Typicky si vystačí s 10 – 20 %. Ostatní majú zväčša veľa svojich dôležitejších starostí a túto vládu tolerujú, ak je zle, zo strachu sa zoradia do šíku, ale nie sú stotožnení.
                  Tak to bolo aj v Nemecku za nacizmu. Z dnešného pohľadu je vláda nacizmu spojená s holocaustom priam definitoricky. To však v tých časoch nebolo. Holocaust bol prísne utajovaná záležitosť a niektorí nacistickí pohlavári boli s holocaustom konfrontovaní až na tribunáli v Norimbergu.
                  Nacizmus nebol nebezpečný konkrétnymi ľuďmi. Bol hlavne nebezpečný ako systém, lebo do rozhodovacích a výkonných pozícií cielene vyberal ľudí, ktorí poslušne vykonávali akékoľvek rozkazy, alebo aj sami iniciatívne rozvíjali v sebe tú zlú stránku svojho charakteru – v prospech uskutočnenia nacistických ideí nie je žiadny prostriedok tabu.
                  Preto sa aj sporím vyššie s Petrom, lebo s konkrétnymi nacistami nezomrela aj možnosť znovu vytvoriť takýto zločinný systém kdekoľvek inde na svete.
                  A to je aj odpoveď na Tribunovu titulnú otázku. Nechcem, aby znovu vznikol taký systém – nech sa už sám nazve, ako chce.

                • embecko

                  Seale, stale se bavim o tom, „kdo za to muze“. Kapitalist je zajimavy az od urovne, kdy je schopen tvorit a vymahat zakony, tedy od tzv. systemove urovne, zbytek se mozna kapitalisty da take nazyvat, ale spise to jsou obeti, nezli hraci.
                  Jinak za nejvyssi zlo povazuji ony Kellerovy „servisni elity“, v sirsim slova smyslu kolaborujici intelektualy, resici stale dokola nejake principy, nejlepe mravni.
                  Co myslite, je financni kapital (abychom byli konkretni) take nejaky vyssi princip, anebo ho vymyslela nejaka konkretni osoba?

                • Tribun

                  No to je otázka do pranice. Jistě ho nevymyslela jedna konkrétní osoba v jeden konkrétní okamžik, ale mnohem spíše více osob v průběhu času, byť v určitých momentech mohlo docházek ke kvalitativním skokům („aha“ momenty). Kapitál je princip, ale nikoliv vyšší, ale na stejné úrovni, jako např. spalovací motor.

                • embecko

                  Holocaust, Navajo, byl, pokud si dobre vzpominam, odstartovan az na konferenci ve Wannsee, coz bylo dobrych 10 let po nastupu nacistu k moci.

                • Seal

                  MB, i když vždycky čtu Kellera s velkým zájmem, tak třeba termíny servisní nebo diskrétní elita řadím spíš někam do kategorie dnešní novořeči. Dřív mě docela bavilo tázat se, kdo u nás vlastně představuje „diskrétní“ elitu a pak se dozvědet to ohromné tajemství, že je to třeba Bakala. V jistém ohledu jsem tradicionalista, takže jsem schopen mluvit vlastně jenom o inteligenci, o které coby sociální vrstvě vždycky platilo, že buď sympatizuje s těmi nahoře, anebo s těmi dole, a podle toho pak investuje svůj znalostní kapitál. Spíš by mě proto zajímalo, jestli do té vaší kategorie kolaborujích elit řadíte obecně třeba učitele ve škole, šmahem všechny právníky nebo i řadové zaměstnance pojišťoven a bank. Zklamu vás i s tím finančním kapitálem. Není to žádný princip, ale už od nepaměti hodně stará služba, která se později institucionalizovala v podobě bank. Vznik finačního kapitálu bezprostředně souvisí se vznikem peněz. No a kdo konkrétně vymyslel peníze? To je myslím taky docela dobrá záhada.

                • Anonymní

                  Holocaust byl „pouze“ strašlivým vyvrcholením cesty, kterou nacisti zahájili dávno před tím, než se dostali k moci. K rasově podmíněné nenávisti, ke svalování všech možných vin na nepřítele definovaného původem a k ventilování těchto idejí organizováním pogromů pak rychle stvořili zákony na ochranu čistoty německé krve, které „méněcenné obyvatelstvo“ zbavily práv. Dlouho před Wannsee.

                • Tribun

                  Podstatou nacismu je totiž mýtus nerovnosti – který v naší společnosti stále velmi intenzivně rezonuje.

        • NavajaMM

          Ešte aby sa nezabudlo – k predchádzajúcemu príspevku doplním pripomienku o podpálení ríšskeho snemu necelé 2 mesiace po nastúpení Hitlera do kancelárskeho úradu – to už mali nacisti pevne v rukách ministerstvo vnútra. Nasledoval potom hon na komunistov – inak druhá najsilnejšia strana v parlamente a najvážnejší konkurent nacistov.
          Takže nacisti tej psychologickej klíme v nemeckej spoločnosti vedeli veľmi účinne pomôcť.

  8. tresen

    „Podobne je to dnes na Ukrajine. Bol možný aj iný vývoj bez sporu o Krym a bez krviprelievania na Donbase. Z informácií, ktoré postupne odhaľujú, čo sa skutočne stalo, vyplýva, že „niekto“ mal eminentný záujem na vyvolaní vojnovej situácie medzi Európou a Ruskom.“
    S první větou souhlas bez výhrad.
    Pak se trochu ztrácím. Kalkuloval podle vás ten tajemný „niekto“ s předstihem s anexí Krymu a s ruskou vojenskou podporou separatistů na východě Ukrajiny?

    • NavajaMM

      Pravdepodobne ten „niekto“ nekalkuloval s anexiou Krymu. Z vecného pohľadu bola zo strany majdanistov a USA možnosť akcie Rusov na Kryme značne podcenená a Rusi to urobili skutočne veľmi efektívne. Určite tým druhú stranu prekvapili a zaskočili. Tú protiruskú hystériu si vysvetľujem aj tým, že Rusko sa nedrží scenára. :-)
      S vyvolaním podobných incidentov ako na Donbase, to sa asi počítalo. Myslím, že by sa na Rusko vyvíjal vytrvalý tlak, kým by mu nepraskli nervy.

      • Anonymní

        Efektivíta akce Krym je nesporná, pokud jejím smyslem byl pouze prvoplánový územní zisk.
        Jenže jak se naplňování komplexního scénáře /Rusové ho mají a drží se ho, ne že ne/ na destabilizaci Ukrajiny pomocí masové internetové masáže coby moderní dělostřelecké podpory hybridní války projeví v delším horizontu, tzn. jestli nakonec Rusku spíš neuškodí, je otázka.

        • NavajaMM

          Tu si nerozumieme. Rusi majú svoj scenár, ktorého sa držia a „nespolupracujú“ s druhou stranou. Ruský scenár ohľadom Krymu však vznikol ad-hoc krátko pred jeho realizáciou – to pripustil v interview aj sám Obama. Rusku v prípade Krymu nešlo o územný zisk, Krym preň predstavuje skôr logistický problém. Rusku hrozilo, že na Kryme vznikne námorná základňa NATO, čo nie je plané maľovanie čerta na stenu – sú na to doklady.
          Inak tie informácie, čo dostávame – je to smutné, ale náš západný mainstream (určite minimálne český a slovenský) je ešte menej dôveryhodný ako ruský. Takže s argumentami vyčítanými z dennej tlače radím narábať s veľkou rezervou.

          • Tribun

            Toto je racionální stránka věci. Ale je tu i stránka emocionální, otázka Ruské identity, kterou přesně vystihuje titul dokumentu o (re)anexi Krymu „Krym – návrat do vlasti“. To není žádná ruská propaganda, ale ruská realita, takhle to Rusové cítí, a nejenom ti na Krymu.

          • tresen

            Důvěryhodnost oficiálních ruských médií nehodlám komentovat, věřím jim, že když napíšou, že Putin řekl to a to, tak to asi opravdu řekl. To je vše, krom toho, že si myslím, že se tam netrpí laxnost, jaká panuje v těch našich.
            Mimochodem – opravdu věříte, že existoval projekt na základnu NATO na Krymu? Myslím tím reálný záměr, ne nějaké neurčité úvahy ve smyslu „třeba by to za určitých podmínek v budoucnosti, patrně dosti vzdálené, šlo“, ani tendr na opravu střechy a výměnu oken sevastopolské školy.
            Hlavní roli v Putinově rozhodnutí hrál podle mne blížící se termín vypršení smlouvy o Sevastopolu a nejistota ohledně ukrajinské ochoty na její prodloužení, vyplývající z politického zemětřesení v Kyjevě.

            A omlouvám se za předchozí dva nepodepsané příspěvky.

            • Tribun

              Zcela jistě existuje intence Západu na zadržování Ruska a jen těžko si lze představit efektivnější prostředek, než vyhnání VMF z Krymu a jeho nahrazení US Navy. Na holocaust také nacisté v roce 1933 žádné plány neměli, ale imanentně byl v nacismu přítomen vždy.

            • NavajaMM

              Áno, verím na existenciu reálneho zámeru na vytvorenie základne NATO na Kryme. Na niekoľkých zdrojoch na internete (aj anglicky písaných) som videl americkým ministerstvom obrany vypísaný tender na adaptáciu určitých budov v Sevastopoli. Nepriamym dôkazom je vyjadrenie niektorých komentátorov v USA (nie som si istý, či to bol Stratfor), že Čierne more hrá v bezpečnostnej štruktúre NATO a USA kľúčovú úlohu. Bez námornej základne na Kryme prestáva Čierne more pre Rusko existovať ako vojensky využiteľný priestor. Áno, po prevrate v Kyjeve bolo predĺženie nájomnej zmluvy v Sevastopole už len iluzórne. Rusko preto asi bezodkladne začalo pripravovať scenáre. Z tohoto pohľadu je mi podivná to diletantstvo novej Kyjevskej vlády. Ako keby si mysleli, že Rusko sa na nič nezmôže alebo že si nič netrúfne. Čítal som nedávno rozhovor s dôstojníkom ukrajinských vojsk MV na Kryme. Oni v tých pohnutých dňoch nemali žiadne inštrukcie z centra a velitelia len improvizovali. A tak sa mnohí rozhodli prorusky.

  9. Tribun

    K tématu v dnešním Deníku Referendum O. Macl: Proč nás už nacismus nedojímá?:

    Hrozbou stereotypního pohledu na nacizmus je rovněž sentimentalizace zla jako něčeho daného, snadno rozlišitelného dle hákového kříže a blonďatých vlasů. Divákům je přitom vnucována pozice ztotožnění se s etnicky či eticky suverénním dobrem.

    • NavajaMM

      Za najväčšiu hrozbu zla (nielen nacizmu) považujem to, že človek môže celkom ľahko nepostrehnúť, že veď „už ja som tá sviňa, čo ubližuje druhým a koná zlo“. Nebezpečné zlo, také, čo môže človeka zničiť, nie je niekde mimo. Je vo vnútri, nespozorované alebo aj maskované ušľachtilými ideálmi.
      Správne odsúdenie zla nespočíva v odpore k určitým historickým osobám, ktoré to zlo stelesňujú. Spočíva v tom, že prijmem pevné rozhodnutie určité skutky nerobiť, nepomáhať im a ak to umožnia moje sily a možnosti, takým skutkom zabrániť.

  10. M

    Co je to nacismus?

    Nacismus je když:
    1. představitelé státu přesvědčují svůj národ o jeho jedinečnosti a výjimečnosti,
    2. demokratické principy jsou pošlapávány v zájmu vládnoucí elity,
    3. jsou likvidováni političtí oponenti a nezávislá média,
    4. všechna moc přechází do rukou jednoho člověka,
    5. vládní elity šíří nenávistou a lživou propagandu,
    6. jsou pošlapávány základní lidská práva a svobody,
    7. vládní elity hledají vnějšího nepřítele, se kterým je třeba bojovat,
    8. nějaký stát porušuje celé mezinárodní právo a své závazky a útočí na své sousedy pod smyšlenými důvody,
    9. nějaký stát po vojenské okupaci anektuje část území svého souseda,
    10. nejvyšší představitel státu si buduje neohrožený kult osobnosti.

    Není divu, že z celého světa je nejvíce neonacistů právě v Rusku:

  11. Pingback: Víš, co nechceš? | Outsider Media
  12. Pingback: Víš, co nechceš? | ALMANACH
  13. Pingback: Víš, co chceš? | ALMANACH
  14. Stanislav HOŠEK

    A co škála: Patriotismus, vlastenectví, nacionalismus, nacismus.
    Kde patriotismus je čistě formálně projevovaná hrdost ke své vlasti, čili nejen k národu, kupříkladu pravicí na hrudi při hraní hymny vlastního státu. Vlastenectví pak vědomá angažovanost ve prospěch svého etnika, až po sebeobětování, je-li napadeno. Nacionalismus považováním svého národa za nějak výjimečný, úspěšný či světově nezbytný. Nacismus se od všech předešlých zásadně odlišuje přesvědčenou nenávisti k jiným, či alespoň některým jiným národům. Tedy je nacismem i česká nenávist k Němcům, či polská k Rusům.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s