Že válka nakopne ekonomiku, je iluze

Ze stejnojmenného rozhovoru s prof. Milanem Zeleným, údajně jedním z nejcitovanějších českých ekonomů. Těžko říct, kdo a kde ho cituje, ale nikdo v Česku to nebude, protože s následujícími názory se v českém veřejném prostoru téměř nejde setkat:

To, co prožíváme, není cyklická krize (…) ale transformační změna, jakou byla třeba průmyslová revoluce. Bolestí moderní doby je, že naše ekonomie nedokáže rozlišit cyklické krize a transformace.

Vyčerpali jsme čtyři sektory – zemědělství, průmysl, služby, státní sektor – a nikam dál se už ekonomika transformovat nemůže. Proto se budeme přeměňovat do lokální ekonomiky.

Starý systém se bude vždy bránit a všechny transformace v historii byly doprovázeny válkami. (…) Války nejsou řešení. (…) Ekonomika se nedá nakopnout. Ekonomika není stroj, ekonomika je živý organismus.

Problém je, že nechceme dát lokalitám a regionům autonomii, protože jsme se rozhodli, že budeme integrovat a centralizovat. (…) Ale národní stát, který je nebezpečný, lze oslabit dvěma způsoby. Buď ho oslabím směrem nahoru a vezmu mu centrum. To dělá Evropská unie. Nebo se dá oslabit tak, že rozpustím některé funkce národního státu do regionů a lokalit.

Dnes centrální banky uměle brzdí inflaci a převádějí ji do akciových trhů.

Na českou ekonomiku se ani dívat nemusíme, tady nic není. Jakákoliv přidaná hodnota, kterou vytvoříme, plyne do zahraničí. My z toho máme jenom kontrahované mzdy. (…) Na našem začínají fungovat celé výrobní řetězce, ze kterých nemáme vůbec nic kromě toho, že politici mohou říct, že zvýšili zaměstnanost. Ale na jak dlouho?

Všichni učí totéž, jako bychom byli monokultura a celé Česko pak vypadá jako ohromné pole žluté řepky. (…) Proto všichni děláme monetarismus a pumpujeme peníze do ekonomiky, protože nikdo nic jiného neumí.

Advertisements

28 comments

    • Tribun

      Nejde ani tak o objem výstupu, jako jeho konzumaci likvidací. Jestli jsem to správně pochopil, tak prof. Zelený říká víceméně totéž (jen jsem to neocitoval a bez výslovné žádosti /může být nekolkovaná/ se s tím ani opisovat nehodlám).

    • NavajaMM

      Tiež neverím, že vojna môže nakopnúť ekonomiku. Len svet vráti v čase a je potom nutné vrátiť sa na „predvojnovú úroveň“. To úsilie zvyčajne ešte zo zotrvačnosti nejaký čas pôsobí.

        • NavajaMM

          Ono to vyzerá pozitívne len pri tomto spätnom pohľade, keď už iná alternatíva neprichádza do úvahy. Rozbeh USA šťastnou náhodou ťahali po skončení vojny aj vesmírne lety, automobilizmus, letecká doprava a computerizácia. To všetko by bolo aj bez vojny a vojna tomu dala určitý smer, ktorý dnes možno nie je optimálny. Vojnu si môžu želať firmy, ktoré sú napojené na štátne objednávky, lebo v prípade vojny určite stúpne štátny dopyt.

          • Tribun

            USA na válce vydělaly jenom proto, že se válčilo v Evropě a Pacifiku. Kdyby se válčilo v Americe, byla by to jiná. Z občanské války se také vzpamatovávaly docela dlouho a definitivně to zlomila až První světová.

            • NavajaMM

              Ešte ma napadlo, že nebyť svetových vojen, najmä tej druhej, možno by sme teraz nepoznali pojem „mobilita pracovnej sily“. Vojna s pracujúcimi poriadne zahýbala. Asi sa uplatnilo aj uvažovanie typu: „mohli jazdiť za prácou totálne nasadení v dobytčákoch, tak prečo by ste nemohli jazdiť do susedného krajského mesta v pohodlných ľudových vozidlách“.

            • NavajaMM

              Ťažko povedať. Rozhodne tam je silné prepojenie. Tí biznis analytici vo veľkých korporáciách už roky vopred uvažovali, ako využiť pripravené a naplno bežiace výrobné kapacity. Napríklad Boeing – staval lietajúce pevnosti, strategické bombardéry. Po skončení vojny tie isté linky a typy preorientoval na civilnú výrobu, ale najskôr musel vyvinúť nemalé marketingové úsilie, aby sa rozvinul dopyt po lietaní. Som si istý, že keby nebolo strategické bombardovanie nosnou vojnovou stratégiou západných spojencov, dnes by doprava vyzerala inak.
              Podobne to bolo s raketami, ale to iste poznáte.
              Vojna určite ťahá vývoj techniky nerovnomerne a nie vždy najužitočnejším smerom. Pozrite sa na to, že máme automaty, ktoré dokážu samostatne robiť laboratórny rozbor vzoriek priamo na Marse. A autá si stále riadime sami, aj keď už s hromadou elektroniky. Robotický vysávač alebo kosačka je ešte len úplná novinka.

  1. NavajaMM

    Rozumný človek tento prof. Zelený. A dobrý výber, Tribune. Kľúčový je ten postreh, že svet sa za posledných 10 rokov zmenil principiálne a staré recepty už nemajú šancu, aby fungovali.
    Vojna však hrozí aj zo zúfalstva. Ako keď sa pokazí motor na aute a človek sa snaží, ale nič nezaberá. Zo zúfalstva potom do toho praští kladivom, či sa predsa nechytí. Namiesto toho, aby si uznal, že je to nad jeho sily a zveril to niekomu odbornejšiemu.

  2. vera

    Spoustě věcí nerozumím, my se učili že války jsou pro ekonomiku ambivalentní, co s nějakým nakopnutím, dlouhodobě nejstabilnější a nejvýnosnější ekonomika byla stejně spojena s otrokářstvím. Považuje pan profesor za starý systém= sociální stát? a chce říct že když se stát bude bránit tak bude válka, ale ta stejně ničemu nepomůže, takže rozpad státu je v této chvíli hotová věc? A transformace na regionální ekonomiku, která nemá šanci se bránit velkým koncernům… není-li pak tento článek dalším z řady článků o „ekonomické svobodě“, prostě další z mozkových klystýrů připravující pacienta na přijetí TTIP?

      • vera

        nojono, dobře, odvolávám klystýr, dávám jen propláchnutí:-) ale když mně pan profesor přišel ne úplně přesný, bere do úvahy jenom stav tady, našeho kontinentu, a mně se zdá že jinde se tvoří něco nového o čem se nezmiňuje, trochu srovnání se zeměmi které se teď derou do popředí, jak to funguje v zemích BRICSU, tohle bych čekala jako novum, hledání cesty… Protože cesta, kterou on popisuje, vytváří dojem že není nic jiného než rozpad a oslabení…
        Protože tomuhle já nerozumím. Regionální ekonomika…jak velký kus území má na mysli, to je jedna věc. A mluví jenom o ekonomice – a kdo by jako v té regionální ekonomice garantoval to co teď zajišťuje stát? to si vůbec neumím představit…
        No a tyhle věci mě vedou k tomu, že si myslím, že pan profesor kope za někoho, komu jsou taková rozdrobení a oslabení po chuti.

        • Tribun

          Nemyslím si, že by BRICS představoval inovaci, změnu systému. BRICS podle mně znamená jen vznik nového centra v rámci stávajícího systému.

        • NavajaMM

          Paní Vera, toto znie ako obava z neznámeho. Samozrejme, že regionálne ekonomiky neznamenajú zánik štátu, znamená to skôr zakorenenie podnikateľov v regióne a prevzatie časti zodpovednosti za jeho vývoj. Niečo ako za prvej republiky Baťa v Zlíne.

    • tresen

      Pokud by se ukázalo, že se regionální ekonomiky v praxi obejdou bez velkých koncernů, pak by se spíš změně nedokázaly ubránit tyto molochy.

      • Tribun

        A právě proto byla vynalezena globalizace, aby molochy mohly lépe externalizovat a tedy zůstat ještě alespoň chvílí zdánlivě konkurenceschopní.

      • NavajaMM

        Mám jeden drobný príklad z výroby stoličiek. Kedysi som pracoval v továrni na tonetky, ako je (najväčšia na svete) v Bystřici pod Hostýnem. Tá továreň TON v Bystřici nie je zrovna koncernový moloch ako automobilky, ale je to výrobná linka sústredená na úspory nákladov par excelance. Je impozantné sledovať všetky procesy ohýbania dreva na stoličky, najmä na hojdacie kreslá. Exkurzia v TONe určite stojí za to.
        Napriek všetkým superlatívom stoličky z TONu sú kvalitou až za talianskymi. Kvôli povrchovej úprave. Taliani majú výrobu atomizovanú do drobných rodinných podnikov, z ktorých každý sa špecializuje na presne svoju časť procesu a pracuje každá v inom rytme podľa používanej technológie. V TONe sa rytmus prispôsobuje množstvu a priepustnosti, sklady sú malé a povrchová úprava rýchla a efektívna. Taliani majú na krásu čas. Na niekoľkonásobné jemné brúsenie, niekoľko náterov a dlhé prirodzené schnutie na vzduchu. Ani množstvo pre nich nie je problém – pribudne ďalší rodinný podnik. Samozrejme, rozdiel je aj v cene.
        To je príklad toho, že koncerny neprevalcovali úplne všetko a regionálna ekonomika je možná.

      • vera

        Pamatuju si takovou televizní inscenaci, Návrat staré dámy, v hlavní roli paní Bohdalová. Stará dáma co přijede do rodného města, aby mu věnovala hodně peněz. Jenže, ten dar je podmíněn potrestáním její dávné lásky… což vypadalo jako romantická zápletka, a lidi v městečku se bránili, dokud ….dokud se neukázalo, že tato bohatá dáma s velkými konexemi dokázala místní oblast podnikatelsky odříznout od okolního světa. Najednou nebylo odběratelů, dovozců, tudíž zboží…pamatuju jak se nálada lidí měnila, a jak nakonec z hladu a nouze vydali i bližního svého…
        Nevím proč, ale od té doby věřím tomu, že tamti z velkého světa se regionální ekonomice smějou pod fousy. Moc peněz je obrovská.
        určitě se v regionální ekonomice může najít zajímavý zdroj, výjimečný. Ale to je jako v manželství. Jsou velké věci, o kterých se rozhodujeme mimořádně. A pak jsou detaily, tisíce detailů každý den…které vztah buď podepřou, nebo zničí. Pokud v té regionální ekonomice nebude fungovat moře detailů, tak to msíto zničí.
        Vždyť už teď jsou mikroregiony, a jak fungují, bez dotací z velkého světa, prosperují? nějak tu slávu nevidím…

        • NavajaMM

          Paní Vera, popísali ste to pôsobivo, no je to inscenácia – fikcia. V kraji, kde žijem – na severe Slovenska, vidím skôr opačné vplyvy. Napríklad okolo Martina boli veľké strojárne, kde sa vyrábali tanky. Po zmene režimu tieto továrne zanikli – aj vznik aj zánik podnikov bolo globálne rozhodnutie. Tí globálni hráči sa vykašlali na to more detailov. Proste zrušili vojenskú výrobu a bolo. Ten región teraz trochu vytiahli automobilky Volkswagen a KIA. Lákadlom bola lacná pracovná sila. Bývalí strojári šli pod cenu, aby nemuseli za prácou chodiť do Nemecka alebo ďalej. Ale dokedy? Kórejci, ktorí žijú v Žiline, majú pre svoje deti vlastné kórejské školy. Nevychovávajú manažérov z miestnych ľudí ako náhradu za seba. Sú to globálni hráči a keď to pre nich bude výhodné, vykašlú sa na tisíc regionálnych detailov a pôjdu s výrobou na Filipíny. Regióny, ktoré sú závislé od rozhodnutí globálnych hráčov, sú veľmi zraniteľné.
          Regionálna ekonomika je aj zásobovanie obchodov z čo najbližších zdrojov. Dnes na Liptove kupujeme v supermarketoch zemiaky z Poľska, jablká z Čile, mliečne výrobky z južných Čiech, syry z Rakúska, kuracie mäso z Číny … a prevládajúce plodiny na poliach v okolí sú kukurica a repka olejná. Zemiaky (brambory) vôbec žiadne(!), tie sú len v záhradkách pri domoch.
          Všetko by bolo v poriadku (i tak še da), keby globálni hráči dokázali garantovať fungovanie globálneho systému. Ale od roku 2008 vieme, že to nedokážu.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s