Odkud vichr války vane

Karel Dolejší z Britských listů sepsal další ze svých protiruských opusů, ve kterém varuje před eskalací v Sýrii, za kterou ponese Rusko odpovědnost tím, že nepřestává překážet plánům NATO a drží padnout Assada. Ve své zaslepenosti pan Dolejší nějak nepostřehl, že všechny argumenty, kterými se snaží před Ruskem varovat, ve skutečnosti ukazují na někoho úplně jiného.

Jediná americká zásada, kterou Barack Obama ještě neporušil, stanoví nedodávat bojovníkům proti Asadovi protiletadlové zbraně, jimiž se mohli bránit před ruskými nálety.

Nejsou to Rusové, kdo skrytě, ale nepokrytě, intervenují v suverénní zemi proti suverénní vládě. Destabilizace a eskalace v Sýrii jde nutně na konto těch, kteří povstání proti Assadovi, jenž posléze přerostlo v občanskou válku, vyvolali a materiální i morálně podporovali a stále podporují. Rusové si nezačali, Rusové jen reagují.

 

Útok na Azaz pravděpodobně začne ve čtvrtek nebo v pátek. Pokud by obrana města nebyla úspěšná, Turecko, které dalo mnohokrát za sebou najevo, že Kurdům nedovolí město obsadit, se bude muset rozhodnout, co dál. Jednou z možností je, že vyzve obyvatele k odchodu a následně Azaz úderem ze svého území zničí. Podobným způsobem se již vyjádřilo k budoucnosti heliportu v Menaghu. Druhou možností je, že 2. turecká armáda, nejpravděpodobněji její 5. a 20. obrněná brigáda, vjede na syrské území a převálcuje kurdské pěšáky.

Ten, kdo situaci v Sýrii hrotí, je tu jasně pojmenován: je to Turecko. Turecko, které je zjevně přesvědčeno, že může intervenovat v Sýrii proti Kurdům, byť, na rozdíl od Rusů, nemá k žádné takové intervenci od syrské vlády mandát. Ten by sice šlo nahradit mandátem OSN, ale v žádném případě mandátem NATO, nebo dokonce Velkoturecké myšlenky. Pan Dolejší se ovšem nad tím, že náš spojenec Turecko chce intervenovat proti našemu spojenci Kurdům, a ať již mimochodem, nebo záměrně, tak podpořit našeho nepřítele Islámský stát, ani na chvilku nepozastaví. Proč by Turecko muselo zasahovat proti Kurdům, notabene na území třetího státu (vlastně druhého, protože Kurdové svůj vlastní stát, i díky „péči“ Turecka, nemají)? Jak by vůbec mohlo? Protože je v NATO a když je někdo v NATO, tak je vždy v právu a může si dělat, co chce? Turci mají na Kurdy dlouhodobě pifku a při vzpomínce na Tureckou genocidu Arménů je jasné, jak důslední a odhodlaní umějí Turci být. A Dolejší tomu přitakává.

Moskva nepochybně doufá ve druhou možnost, tedy v pozemní útok, která by jí poskytla pretext k útoku na Turecko. (…)  Jestliže Turecko zahájí pozemní intervenci v Sýrii, Moskva získá záminku k jeho napadení. V takovém případě Ankara bude chtít aktivovat článek 5 Severoatlantické smlouvy.

Odpovědnost NATO,  jmenovitě USA a především Turecka, si pan Dolejší prostě vůbec nepřipouští a o jejich krocích ani na okamžik nezapochybuje. Já osobně se ale víc než Rusů bojím lidí, kteří jsou přesvědčeni, že zatlačování Ruska je účel, který posvětí jakékoliv prostředky. Kdyby to byli jen agitátoři jako Dolejší, nemuselo by být ještě tak zle, jenže takových se i mezi politiky a vojáky najde víc, než dost. Dolejší ovšem pilně připravují půdu pro souhlas veřejnosti s jejich vražednými avantýrami.

P.S. Všimli jste si, že pan Dolejší ani jednou nezmíní Islámský stát? Trochu se bojím, že to vůbec není náhoda, ale důsledek jeho přesvědčení, že když se ve Washingtonu rozhodnou, že Assad musí pryč, a v Moskvě, že ho podrží, tak se z každého, kdo proti němu zdvihne zbraň, stane vážený a ctihodný spojenec. Svržení Assada má přednost před zničením Islámského státu. Tady si ale zřejmě Dolejší nic nevymýšlí a věrně komunikuje neoficiální, ale o to pevnější, stanovisko NATO.

 

 

 

Reklamy

48 comments

  1. XY

    No, názory pana Dolejšího nejen na syrskou válku pomalu hraničí s psychiatrickou diagnózou, na četbu (i polemiku s ním, jakkoli se vám povedla) je škoda času. Jako byste bral vážně Jochovy záchvaty… :-)
    Dolejší je zajímavý spíše jako snaživý propagandista, pilně hájící „narativ“ těch původně Britských, později Kyjevských, dnes už beznadějně Humoristických listů – a o jeho názorové nezávislosti mám velice vážné pochyby. Nakonec i Humoristické listy musí z něčeho žít… Když si k tomu člověk přičte ještě silácky kategorickou akademickou ješitnost páně Čulíkovu, která z jeho stránek vyhnala kdejakého slušného autora (Hořejší, Sušová-Salmien, atd.), je výsledek bizarně smrtící.

    • Miguzzi

      Bohužel souhlas. Blisty jsem pravidelně čítával, ještě tak před cca 1 – 2 roky to šlo. Pak jsem se u některých článků začal mít divný pocit, že tu něco nesedí, začal jsem se tak nějak „vnitřně ošívat“ a přemýšlet nad tím co tím chtěl jakože autor říct a proč Byl jsem tak naivní, že jsem si ze začátku říkal, že to blbě chápu. Vůbec mě nenapadlo, nechtěl jsem si připustit, že chyba není na mém příjmači….no, zkrátím to : dnes už mi Dolejšího výplody svou zaslepeností, ignorováním faktů na úkor jakési ideologie a štvavým tónem jednoznačně připomínají projevy Dr.Urválka, které znám z filmových archivů. To už se dnes fakt nedá číst ani jako studijní materiál. „Přejmenování“ na Kyjevské a nyní Humoristické listy je naprosto trefné. Je to ale škoda.

  2. tresen

    Myslím, že na beznaději syrských uprchlíků /pokud kdy doufali, že se budou moci vrátit do svých zničených domovů/ se podepisuje Rusko i Turecko.
    Turecko svou snahou nepřipustit za žádnou cenu emancipaci Kurdů a Rusko podporou Asada i za cenu vyhnání dalších statisíců lidí. Islámský stát jako by postupně přestal zajímat všechny strany konfliktu kromě jeho samotného.

    • Panda

      Tak tomuhle, co píšete, nerozumím – Rusko podporuje Asada. Mají přece smlouvu už mnoho let. A převeďte si to do Evropy: co kdyby, třeba KLDR, podporovalo umírněnou opozici zbraněma, u nás třeba Okamuru. Prošlo by to v klidu? Je normální, aby jeden stát podporoval zbraněmi opozici v jiném státě? A pokud může tam, tak proč ne tady? Jsou přece všichni členové OSN a podepsali Chartu.

    • XY

      Ono by možná stačilo, kdyby do Sýrie přestali strkat své špinavé prstíčky naši demokratičtí spojenci ze Saudské Arábie, Kataru a ještě jakýchsi emirátů a vlastně všichni bodří syrští sousedé, včetně Izraele. Saúdové jsou přece ti vzorní ochránci lidských práv, kteří léčí nevěřící a své neposlušné obyvatelstvo nejen jakýmsi tím kinžálem, utínáním údů, ale taky třeba humánně: pouhými 800 ranami bičem. A vy se tady budete správně pohoršovat nad zvěrským Asadem, jenž si pozval na pomoc Rusy. Saúdové taky intervenují v Jemenu, jenž bombardují hlava nehlava, nemocnice nebo baráky – všechno jedno. Pravda, těmito demokratickými metodami dosahují doma poměrného klidu a nikdo jim nevyčítá středověk, v němž se jim zalíbilo. Nejspíše se svým tureckým spojencem také podporují Daeš, Turecko ostatně zcela veřejně s Daešem obchoduje, to není žádné tajemství, doma Kurdy masakruje (kdopak to jen řekl, že ten, kdo používá armádu proti vlastnímu obyvatelstvu, ztrácí legitimitu) a přesto je také naším spojencem. (Kdesi jsem zahlédl trefnou poznámku, že s TAKOVÝM spojencem už ani nepotřebujeme nepřátele) Nerad bych tomu rozuměl tak, že členové NATO skrze Turecko a EU skrze pošetilost paní Merkelové vlastně Daeš také podporují, včetně velmoci zvané ČR. Pět let syrští sousedé rozvracejí syrský stát; bez jejich pomoci by ti správní vražední demokraté už dávno zašli v poušti, ale holt pro potřebu velmocenského soupeření nazýváme islámské teroristy umírněnou opozicí, ač nic takového nejspíš ani neexistuje. A existovalo-li, pak jsou dávno pod drnem, v takovém pekle se o ně nezištně podělily obě základní strany konfliktu. Nebo je to ten jediný londýnský člen SOHR, což je, jak jistě uznáte, pro klid v zemi dost málo. Nejspíše se nemýlím, když napíšu, že v Sýrii utrpí tahle podlá politika Západu nejspíše zdrcující porážku, podobně jako se mu to přihodilo v Egyptě. Třeba se z toho Západ poučí, ale to jistě přeháním.
      Mezi námi – nebylo by na čase, když jsme takovými stoupenci demokracie a listiny práv a svobod, konečně vytáhnout na Saúdskou Arábii jako kdysi na Saddáma? Jsou to středověcí a barbarští feudálové, mají moc nafty a písku, jakož i Mekku; zbraně povětšinou ze Západu, čili všichni vědí, jak na ně… Ujařmení saudskoarabští poddaní si jistě blaženě vydechnou a nastolí demokratický režim, v jakém se budeme moci zhlížet.

      • Tribun

        A víte, co je na tom nejsmutnější? Že to není žádné tajemství. Každý to má před očima, každý to může vidět, k pochopení nejsou potřeba žádné zvláštní expertní znalosti, stačí jen trochu toho mýtického „zdravého selského rozumu“, a stejně to tolik lidí nevidí a nechápe. Nebo nechce vidět a chápat?

      • tresen

        Na tom, co se odehrálo a odehrává v Sýrii, by se nic podstatného nezměnilo, i kdyby Západ, ke kterému Turecko přes členství v NATO nepočítám, nehnul ani prstem.
        Pletete si přání ovlivnit dění s tím, co se skutečně děje.

        • XY

          Skutečně se děje to, že se celý Blízký východ stal bojištěm rozdováděných lokálních matadorů, kteří si navzájem rozvracejí své státy pomocí náboženského fanatismu a peněz z ropy. Skutečně se děje to, že náš spojenec Turecko brání sebeurčení Kurdů, že v tom svinstvu hraje prim Saúdská Arábie, která se (imho právem) obává, že jí Írán splatí stejnou mincí, když Irák je teď i díky NATO v troskách. Ta Saudská Arábie, která pro potřeby Američanů vyseděla bin Ládinovu al Káidu, ti kamarádi našich kamarádů z USA, zapletení do pádu newyorských dvojčat (sic!), skutečně se děje to, že se Turecko dostalo do rukou umírněných (???) islamistů se všemi důsledky, které z toho plynou, včetně tak dramatického prohloubení svobody a demokracie, že by věhlasná HRW měla šílet a Čulík se zalykat odporem a nenávistí jako republikánský učitel Kulíšek ze Zvonokos proti církvi, ale i oni kupodivu mlčí jako dobře utěsněný hrob. (Všimli jste si, že dokonce i veleservilní české soudnictví odmítlo vydat do Turecka jakéhosi teroristického zločince, který spáchal neuvěřitelný zločin: sešel se s někým, kdo se Ankaře nelíbí, tudíž se stal mezinárodně hledaným nebezpečným teroristou…?)
          Děje se to, že Západ zpupně pomáhal rozvracet celou řadu arabských režimů, aniž si lámal hlavu, co s těmi zeměmi bude dál, a teď žasne nad dramatickým rozvojem demokracie a lidských práv v Libyi, kde jsou nejen dvě vzájemně se potírající se vlády, ale už se hlásí ke slovu třetí hráč – hoši z Daeše. Ti už určitě dodají těm lidským právům ten správný rozměr.
          Děje se to, že po čtvrtstoletí skončil monopolární mocenský model světa a rozvrácené Rusko pochopilo, že pokud nebude mít silné armádní argumenty, nikdo je nebude brát vážně. Tak je máme zpátky, ty brutální barbary, jejichž zbraně vraždí výhradně civilisty a pošlapávají lidská práva, zatímco ty naše likvidují výhradně vojenské cíle a než by zabily nevinného, raději se vrátí zpátky a zabijí toho, kdo je spustil. A hlavně, kde se objeví, tam mír, svoboda a demokracie přímo bují, jak všichni dobře vidíme. Proto byla v Sýrii naprostá idyla, do příchodu Rusa se tam např. vůbec nevraždilo. To jen ten zvěrský Asad. Máme Rusy zpátky a půjde-li to takhle dál, možná jim budeme ještě vděčni, když pomohou Evropě i v té Libyi, abychom se neutopili v přívalu tentokrát afrických běženců. (Dnes jsem si přečetl v novinách, že se pan Juncker nechal slyšet, že se to s těmi uprchlíky už lepší, že jejich počet klesá. Být zima, hned bych si tou zprávou vycpal boty, aby mne hřála zespod.) Rusové jsou zpátky – a nepochopil-li to Západ na příkladu Čečny, mohlo mu to dojít aspoň v Gruzii s osudem bláznivého válečníka Saakašviliho. Nestačilo to, museli jsme se zamotat do Ukrajiny, následkem čehož je Ukrajina bez Krymu a tč. ekonomicky a politicky na dně; jak to bude s Donbasem, bůh suď – a máme Rusa v Sýrii s jasnou, přesvědčivou a dle všeho úspěšnou vojenskou politikou, která dává zřetelně najevo všem lokálním matadorům, kde je jejich místo. Že je z toho pan Erdogan na mrtvici, to mne vůbec nedojímá.

        • XY

          Skutečně se děje to, že se syrští sousedé za pomoci Západu pokoušejí zbavit kdysi mocného a úspěšného syrského státu, jenž je spojencem Íránu. Silná Sýrie nevyhovuje ani Izraeli, ani Turecku, ani Jordánsku a zejména ne Saudské Arábii. Irák je v takovém srabu, že mu to může být tč. jedno. Po této stránce vede islám svou třicetiletou náboženskou válku.

  3. xcnemo

    Pana Dolejšího už raději nečtu, tento typ humoru je už poněkud profláklý:) Zajímalo by mne, jestli to dělá sám od sebe, nebo jestli je za to placen. Je je to dobrovolník, nechápu, proč si jako cíl vybral právě Rusko. Od 89 má na nás Rusko vliv asi jako Brazílie. Tedy kromě to, že slouží pro sluníčkáře jako etalon zla:)

  4. Tom

    Na syrském konfliktu je dobře vidět rozdíl v přístupu různých národů ke stejnému incidentu. Když Američané omylem zasáhli nemocnici Lékařů bez hranic, tak se ještě ten den přiznali a omluvili, zaplatili poškozeným a pozůstalým odškodné a přislíbili postavit nemocnici novou. Když Rusové omylem zasáhli nemocnici Lékařů bez hranic, tak to svedli na Američany…

  5. Pingback: Odkud vichr války vane | Outsider Media
  6. hank

    „Socialismu dělají nejhorší reklamu jeho stoupenci. Mnohé, které neodpuzuje socialismus, odpuzují socialisté.“
    Tohle (asi necituju přesně) napsal Orwell v roce 1936. Zřejmě se to dá použít i na křesťanství, ochranu životního prostředí a jiná velká vyprávění moderní i postmoderní společnosti.

    Já současné psaní BL nevnímám jako propagandu. (Nebudu hodnotit občas bídnou řemeslnou úroveň, čímž myslím konkrétně K. Dolejšího. Na něj se Orwellovo zjištění dá bohužel dost dobře použít.) Já to chápu tak, že BL se snaží poukázat na riziko toho, že s vaničkou vylijeme dítě.

    Vztah a postoje k Rusku každého příslušníka malého národa, který je o tom ochoten a schopen přemýšlet jinak než v černobíle binární manicheistické škále dobro-zlo, by měly mít víc než jen tu jednu dimenzi – kdo je nepřítel USA, ten to s námi jistě myslí dobře. A to dnes vynechám své obvyklé stesky na to, že se do politiky škála dobro-zlo vůbec nemá zatahovat… :-)

    Ve hře jsou především velmocenské zájmy. Ono se sice obecně mluví o jakýchsi nepříliš konkrétně definovaných zájmech nějakých států nebo národů (tady navíc často dochází k významovému zmatení, kdy čeština na rozdíl od jiných jazyků tyto dva pojmy důsledně odlišuje…), ale kdo jsou ty státy/národy? Čí zájmy ve skutečnosti hájí a prosazují jejich věrchušky? Mělo by se mluvit o majitelích těch peněz, kterými jsou placeny a udržovány při životě vlády a silové struktury velmocí. Jsou jejich zájmy i zájmy našimi? Nebo obyčejných lidí v Rusku, v USA, kdekoli jinde na Zemi?

    Dále. Jaký má hájení těch kterých velmocenských zájmů vliv na naši bezpečnost? „Naši“ znamená nejen nás tady v ČR, ale všech srovnatelně malých národů v Evropě. Nepříliš dávná historie Evropy přece dokládá, že národy naší velikosti nakonec vždycky nejvíc doplatí na velmocenské střety někoho jiného, do nichž jsou proti své vůli zataženy. Tatáž historie zároveň ukazuje, že příklon k té nebo oné velmoci nezajišťuje malým národům/státům, pokud jde o jejich vnější bezpečnost, vůbec nic. A do třetice, bezpečnost malých (nejen malých…) evropských národů je nedělitelná, tzn., že když si kterýkoli (zvlášť malý…) národ bude hrát na svém písečku, doplatí na to celá Evropa.

    Otázka by se tedy měla stavět takhle: Co máme my, evropské – především malé evropské – národy, k dispozici pro zajištění své bezpečnosti? O tomhle se snaží mluvit J. Čulík (a skoro nikdo ho nechce vnímat, natož chápat), že bychom pro hájení našich bezpečnostních zájmů (S výhradou řečenou nahoře: Co to je náš národní bezpečností zájem? Zoufale chybí pořádná definice.) měli provozovat co nejaktivnější kulturní diplomacii. Protože jestli nás všude budou mít za sebranku idiotů (a důležité není, co jsme, ale jak nás vnímají a proč nás tak vnímají…), všichni se na nás vykašlou, až tu pomoc budeme opravdu potřebovat.

    K. Dolejší (aniž by to výslovně prohlašoval) zřejmě vychází z toho, že když už jsme tedy jednou členy NATO, měli bychom se opírat o NATO jako o jedinou strukturu, kterou k zajištění naší bezpečnosti momentálně máme k dispozici. A teď zdůrazním to, co považuji za důležité: Jestli tedy v NATO být nechceme, co s tou bezpečností chceme dělat? Čí a které zájmy vlastně NATO hájí? Tady se ukazuje, že EU je od začátku koncipovaná přímo tragicky – už dávno měla udělat něco pro to, aby na NATO a USA její bezpečnost nezávisela. Jestli ale chceme z NATO vypadnout (a dost lidí hází NATO a EU do jednoho pytle a chtělo by vypadnout z obou struktur), jak dokážeme naše zájmy a naši bezpečnost hájit? Obávám se, že dost lidí jako tu alternativu vidí právě Rusko. A tím se vracím na začátek: Čí zájmy hájí velmocenská politika současné ruské vlády?

    A kdyby mi náhodou chtěl někdo otřískat o hlavu, že tady hájím NATO, tak výslovně prohlašuju, že do NATO jsem nikdy nechtěl. Dodnes považuju za dvě největší křivdy, kterých se na mně jako na občanovi oprávněném o něčem spolurozhodovat dopustily zdejší tzv. demokratické vlády, že se mě formou referenda nezeptaly, jestli chci rozpad federace a jestli chci do NATO.
    (Pro osvěžení paměti: Za které vlády jsme do něj vstoupili? Kdo byl v čele vlády, která otevřela v r. 1999 náš vzdušný prostor pro bombardéry letící likvidovat Jugoslávii?) Považuji NATO za nástroj vládců USA a samozřejmě znám historii amerických agresí za posledních 200 let. Ruská velmocenská politika však není o nic vstřícnější vůči zájmům malých národů a už vůbec ne zájmům obyčejných lidí v nich než ta americká. A to se týká i jejich vztahů k jejich vlastnímu občanstvu.

    • XY

      No, nerad bych se pouštěl do definic našich bezpečnostních zájmů a motivace Jana Čulíka (obávám se, že to pořadí hodnot u pana Čulíka je podstatně jiné) a rozhodně nejsem milovníkem ruských pořádků. Co však považuji za podstané, je okolnost, že režimy v jednotlivých státech si volí JEJICH občané – a nikdo jiný. Zejména ne specializované zahraniční agentury. Nemám nejmenší iluze o velmocenské politice zájmů, ale rozhodně mám zájem, abychom si nezacpávali uši a oči jen proto, že jsme členy té či oné mocenské struktury. To britské humory pana Čulíka dělají zcela nepokrytě a agresivně. Bývaly doby, že ten web měl ve svém záhlaví slogan, že je „o všem, o čem se v ČR nepíše“. Nyní je tam jiné heslo – tuším, že vše je složitější. V rozporu s tím se ovšem redakční politika britských humorů krajně zprimitivizovala: Hlavní obsah tvoří selektivně jednostranný výběr z britského tisku a beznadějná analytická plochost s předzjednanými závěry. Metodologicky se britské humory uchylují k těm nejzprofanovanějším manipulativním technikám – šéfredaktorovo volání po dojemných příbězích uprchlíků je pak už jen pokleslou ozvěnou aranžovaného mediálního kýče s kurdským batoletem – a ve výsledku je stejně kontraproduktivní, jako když se onehdy tyhle stránky rozčilovaly nad útlakem 30 českých homosexuálů, nositelů AIDS, stíhaných za nechráněný pohlavní styk (což lze vzhledem k nevyléčitelnosti vnímat víceméně i jako pokus o vraždu).
      Čulíkovy listy ztratily obsahovou a ideovou nezávislost a otevřenost, (kde jsou ty časy, kdy byl jejich majitel fascinován schopností britské žurnalistiky „šťourat a znejisťovat pravdy politiků“) a proměnily se v nástroj europropagandy v tom nejhorším slova smyslu, přičemž není sporu, že europrojekt právě prožívá vážnou krizi s hlubokým demokratickým deficitem. Podle mne to souvisí se svévolným porušováním pravidel euromocnými státy, jimž je bruselská komise tragicky poslušným nástrojem. Celou uprchlickou krizi tu máme zejména proto, že se mocný soused zcela svévolně a bez ohledu na mínění jiných států rozhodl suspendovat schengenská pravidla. Osobně se domnívám, že by měl být za to volán k odpovědnosti – místo toho jsou ovšem kritizováni ti, kdo je chtějí dodržovat. Ale to jsem už odbočil.
      Pokud se Ruska týče, vytrvalý expanzionismus EU na východ dříve nebo později musel na Rusko narazit a poskytnout mu impuls k protiútoku. Tou poslední kapkou byla Ukrajina, která Rusko inspirovala k rázné odpovědi a k vyvinutí protitlaku. Stále nemohu uvěřit, že si tohoto nebezpečí nebyl ctihodný eurokomisař pro rozšíření (sic!) Štefan Fülle jako absolvent MGIMO a dobrý znalec ruské politické mentality vědom. Jaksi nedokážu jásat s idioty, kteří odšpuntují flašku s džinem a pak po mně chtějí, abych s nimi volal, jak je ten džin hnusný. A o to dle mne usilují i Čulíkovy britské humory.

      • Tribun

        Úpadek Britských listů pozoruji též. Z mého pohledu je to možná ještě o to horší, že po věcné stránce kolikrát souhlasím, ale formální stránka téhle few men show je nesnesitelná.

        • XY

          No, když už jsem tohle zanedbatelné téma sem zavlekl (omlouvám se), u toho Čulíka je patrný ještě jeden postup. Má tam nějaký ten regionálně televizní rozhovor s panem Kartousem, anoncovaný titulkem Bude brzy ČR zase ruskou kolonií? (nebo podobně). Možná je to povídání zajímavé, nevím, nemám na to čas. Ale v anončním textu čtu zase výkřik typu, že česká NENÁVISTNÁ politika vůči sousedům vede do izolace či co. Všimněte si: Čulík pilně překládá do angličtiny radikální vyjádření okamurů a spol. a s gustem obzvlášť vydařené úlety pana prezidenta – z hlediska vládní politiky zcela nepodstatná vyjádření, jakých by (snad s výjimkou hlavy státu) našel hojnost i v britském tisku. Činí tak samozřejmě v denunciačním zájmu – dovolávat se nějakého „Right or wrong – my country“ je v jeho případě zcela zbytečné, ale ten přenos národoveckých blbostí na STÁTNÍ politiku je typická propagandistická lež: Obviňovat Sobotkovu vládu z nenávistné politiky vůči jiným zemím může jen opravdu zlomyslný skřet (nebo hlupák, ale to Čulík není). Jinými slovy – z Čulíka se stal zjevně bezskrupulózní propagandistický manipulátor té nejpokleslejší ražby. Těžko říct, zda je to jen jeho přirozený vývoj nebo zaplacená služba. Nedůvěryhodný je zjevně.
          PS – ona ta nesnesitelnost plyne tak trochu i z prostředí, v němž se pachatel pohybuje – to je známá akademická diagnóza: hra na nejchytřejšího stůj co stůj… :-)
          Pěkný víkend!

            • XY

              No, to snad lze vyčíst z názorů, které tímto způsobem šíří. Neoznačuje je za ideologii, leč za „narativ“, domnívaje se patrně, že přejmenovaním jevu se změní jev sám (stará dobrá hra na korektnost – rozhodně lépe zní „manažer odpadu“ než prosté a výstižné označení profese: „popelář“.) To je jedna možnost. Protože však ten „narativ“ šíří tak průhledně manipulativním způsobem, že dosahuje kontraproduktivních výsledků, může být, že v pozadí stojí právě ti, na něž BL útočí. Dnes, jak se jistě shodneme, je možné všechno. V každém případě pro mne Čulíkův věstník dávno ztratil důvěryhodnost svými hysterickými komentáři a krajně selektivním výběrem argumentů a nakonec i pilnými pokusy o denunciaci ČR v zahraničí. Připomíná tak onoho rozmyslného staříka z Rozmarného léta, jenž třepe provazochodcovým lanem volaje: Slezte dolů, pane Kryštůfku, vždyť spadnete! A když konečně Arnoštek z rozhoupaného lana spadne, dí dědoušek s uspokojením: Vidíte, vždyť jsem vám to říkal! – Čulík jako vyšitý… :-))

      • hank

        XY napsal: „…režimy v jednotlivých státech si volí JEJICH občané – a nikdo jiný..“
        Tak tohle určitě neplatí, nebýt SSSR, tak by tu určitě 40 let byl jiný režim, a nebýt vměšování ze Západu po r. 1989, tak by tu teď byl taky určitě jiný režim… Po volbách i v relativně civilizovaných zemích (Chile 1973, Řecko 1974, Alžírsko 1992, Egypt 2013…) docházelo ke státním převratům v režii armád podporovaným nebo trpěným zvenčí a nastolené režimy lidi určitě nechtěli… Koneckonců i v tom Turecku do určité doby, když si politici moc vyskakovali, tak armáda s odkazem na ideály Atatürka pravidelně shazovala demokraticky (přemýšlím, jestli mám dát uvozovky…) volené vlády.

        XY napsal: „…. Celou uprchlickou krizi tu máme zejména proto, že se mocný soused zcela svévolně a bez ohledu na mínění jiných států rozhodl suspendovat schengenská pravidla.“
        Jordánsko, Libanon ani Turecko v Schengenu nejsou a jestli je někde uprchlická krize, tak je to v těchto třech zemích. To, co je v Evropě, není uprchlická krize, ale krize vnitřního uspořádání EU a (ne)legitimity jejích politiků a struktur, kterou by nebýt uprchlíků dřív nebo později spustilo něco jiného. Občanská válka a uprchlická krize v Sýrii začala proto, že po několikaletém suchu v Sýrii a odchodu statisíců rolníků do měst za jinou obživou (= vnitřní uprchlická krize v Sýrii) se k nim Asad začal chovat jako hovado. Hranice Sýrie přesáhla až poté, kdy do ní začal někdo vrtat zvenku, a ten někdo zpočátku nebyla EU.

        • Tribun

          XY to asi myslel tak, že o režimech ve svých státech by si ideálně měli rozhodovat jejich občané sami, ne že je běžná praxe. Ale nemohu mluvit za něj, říkám je, jak jsem to pochopil.

          Uprchlická krize v Evropě je podle mě opravdu především vnitřní krize Evropy, především krize sebedůvěry. Žili jsme tak dlouho ve své slonovinové věži, že každý náznak reality běžné venku nás vyděsí k smrti. Je to svým způsobem skutečně krize identity, ale nikoliv identity národností, ale lidské a občanské.

        • XY

          Hanku, už jen stručně: K těm volbám – technika agenturních intervencí na ovlivňování občanů v jiných státech je dávno propracovaná, to není nic nového. Je něco špatně, když to odmítám? Bohatě stačí domácí agentury a případně domácí silové složky, ne?

          Neschopnost řešit problém je krize. Evropa si neví rady s uprchlíky. Evropa tedy má problém, označovaný jako uprchlická krize. Že ještě větší problém mají v tom směru syrští sousedé, je nesporné. Ale nezdá se, že by usilovali ten příliv ztlumit tím, že by přestali podporovat své ozbrojené zmrdy – naopak, s gustem přilévají oleje a zbraní do ohně.
          Myslíte-li, že občanská válka začala v Sýrii proto, že dlouho nepršelo, nebudu se přít. Ale myslím, že to bylo zatraceně jinak.
          Pěkný víkend i vám.

          • Tribun

            Evropa nemá problém s uprchlíky, Evropa má problém sama se sebou. Sebedrakoničtější postup proti uprchlíkům ho proto nevyřeší. V Sýrii zcela jistě měl kdosi své zájmy sucho nesucho, ale to sucho mu nepochybně zahrálo do karet.

            • XY

              No, řekl bych, že Evropa s těmi uprchlíky má zatracený problém, když už se kvůli nim začínají otřásat i schengenská pravidla, které loni Německo tak velkoryse suspendovalo, aniž se ctná komis pana Junckera zmohla na jediné slovo. Pokud se pak EU na něco zmohla, bylo spílání těm, kdo a) trvali na schengenských pravidlech, b) měli na uprchlickou vlnu jiný názor než paní kancléřka Merkelová. Z druhé strany vzato, máte jistě pravdu, že EU má problém sama se sebou. S velikou pompou vyhlašuje všeliká pravidla, která ovšem někteří sobě rovnější ve vší tichosti porušují, aniž se kdo odváží pozvednout proti tomu hlas. Když se Německo a Francie dostaly do potíží ohledně eurorozpočtových pravidel s deficity, prostě sdělily, že ta pravidla NEDODRŽÍ – a nikdo ani nemukl. Když si paní kancléřka usmyslí, že Schengen je třeba hodit přes palubu, tak ten Schengen přes tu palubu letí – a zase jsou všechny komise, pánové Juncker i Tusk zcela v lati. Nevím už, kdo to jmenovitě byl, ale kdysi v polovině 90. let, když se jednalo o přistoupení středovýchodní Evropy k EU, nechal se nějaký jasnozřivý Francouz slyšet, že je třeba poměry uspořádat tak, aby ti malí nemohli prostřednictvím koalic komplikovat mocenské postavení velkých (buď to byl fr. prezident nebo jeho ministr zahraničí). Byl to embéčko, kdo tady upozornil na doslova kakánskou tradici, zakletou v činech EU – otevřenými hranicemi proudí do Evropy davy uprchlíků (jen do Německa jich nakonec dorazilo na 1,5 milionu) a v Bruselu se tvrdohlavě prosazovaly zcela nesmyslné, protože v dané chvíli už úplně nereálné a z hledska lidskoprávního nepřijatelné kvóty. Není žádným objevem, že EU selhává vždy, když musí čelit „zhoršení počasí“ – a protože se s pravidly zachází, jak výše uvedeno, začínají zákonitě kvést koalice malých mimo eumocenská centra a do sebe zahledění mocní (tč. Německo) jsou celí překvapení… :-)

              • Tribun

                Osobně považuji za větší riziko pro EU třeba Brexit, než uprchlíky. Ale uprchlíci jsou jednodušší na pochopení a lépe prodatelní plebsu, protože se s nimi dá zahrát na primitivní pudy, což s Brexitem nelze.

                • XY

                  No, to je přece jedno s druhým, Tribune. Princip je týž – všichni jsou si rovni – ale někteří (viz Britové) holt rovnější, a tak si prosazují své extrabuřty. Mimochodem, někde jsem zahlédl, že s těmi sociálními příplatky se už také nechává inspirovat Německo… A panu Erdoganovi se zase začíná eklovat představa, že by mu EU ty uprchlíky začala vracet zpátky do Turecka. Ještě bude veselo.

  7. Pingback: Odkud vichr války vane | ALMANACH
  8. Pingback: Anonymous Slovensko UK &raquo Odkud vichr války vane
  9. oh

    Je zmiňované stanovisko NATO stále ještě neoficiální, nebo už je to pevně určená politika, jen do první vhodné záminky utajená před veřejností?
    „Dění v NATO v Bruselu a další indicie perspektivu jakési Pouštní bouře II naznačují. To platí i pro slova amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, že pokud už konečně nenastane pokrok v mírovém úsilí v Sýrii, pak se může do konfliktu zapojit více zahraničních sil.“
    http://nazory.euro.e15.cz/komentare/radek-palata-ceka-syrii-poustni-boure-ii-1273677

    • Tribun

      To samo o sobě nemusí být špatně, Sýrie si klid zbraní, i kdyby měl být vynucený intervencí, zaslouží. Otázka ovšem je, zda by to byla intervence za příměří, nebo proti Rusku, čehož bych se já osobně bál víc.

      • oh

        Když seženete alespoň jednu intervenční armádu s předpokladem si klid zbraní NA VŠECH STRANÁCH skutečně vynutit, u které nebude už na začátku oprávněný předpoklad snahy přihřívat si intervencí vlastní polívčičku, tak se přihlaste.
        Já si zrovna nemohu na nějakou úspěšnou intervenci, která by nekončila instalací loutkové vlády, vzpomenout. A ne, OSN v tom také nedůvěřuji – od Jugoslávie postrádám k důvěře důvod.

    • hank

      http://www.blisty.cz/art/81238.html
      http://www.blisty.cz/art/81236.html
      Jsem zvědav, kolik místních „znalců“ to smete bez čtení s poukazem na protiruskou propagandu…

      Ale začíná se to dále zahušťovat, pokud to ještě vůbec je možné: Ze CIA se prolátlo, že Saúdská Arábie má několik jaderných hlavic, pravděpodobně pákistánského původu, kde království předtím financovalo jaderný výzkum. Informace je údajně stará už dva roky a protože zřejmě pochází přímo ze zpravodajského prostředí, odkud obvykle informace neunikají neřízeně a neúčelově, dá se uvažovat, proč to pustili zrovna teď.

      • Tribun

        Bojím, bojím, bojím… Ale škoda, že se autoři na BL už pod své články nepodepisují, dost jim to ubírá na důvěryhodnosti.

        O těch jaderných hlavicích SA se mluvilo již dříve, teď to „jen“ někdo připomenul. Proč? Možnost první, aby se posílila vyjednávací pozice SA, možnost druhá, aby vzrostl mezinárodní tlak na SA aby se to ničeho nemíchala. Asi to bude spíš ta první, ale naděje umírá poslední. Je vždycky průser, když má takové zbraně někdo, kdo si myslí, že může vše (protože bůh a strýček ve Washingtonu) a nemá vlastní zkušenost s totální válkou, takže netuší, co může rozpoutat, což je podle mě případ jak SA, tak USA.

        • tresen

          Pokud vím, tak pod přejaté články se Čulík ani nikdo z jeho redaktorů nepodepisovali nikdy. Zato je tam odkaz na zdroj.

          • Tribun

            V tom případě prudce narostl podíl převzatých článků. Stejně by se tam ale mohl podepsat ten, kdo rozhodl, že se přejme zrovna tenhle, nemyslíte?

        • hank

          Taky to může být reakce na dřívější ruskou hrozbu, že za určitých podmínek mohou použít jako první taktických jaderných zbraní…

      • XY

        Mno, hanku, mohl byste říci, co je to za zdroje, ta Syrská intifáda a Nový Arab (či Nová Arábie?) Komu patří, za koho mluví? To nám Britské humory nějak zůstávají dlužny. Neopominou sice zdůraznit, že dle AI Rusko páchá nejneslýchanější válečné zločiny, ovšem takovou drobnost, jako byly poslední atentáty v Damašku a Homsu (cca 140 civilních obětí jedním vrzem) vůbec nezaznamenají, natož aby to nějak reflektovaly. Těžká věc důvěřovat takto redigovanému věstníku… :-)
        A co se těch saudskoarabských jaderných zbraní týče, to je snad na jednání a sankce OSN, soudě podle toho, jak tahle organizace vyvádí v případě Íránu či Severní Koreje. Obstavit účty, diplomaticky izolovat, zavést embargo na nákup jejich ropy a prodej jakékoli vojensky využitelné technologie, léčiv a potravin, atd., atd., dokud se těch svých náloží pod mezinárodní kontrolou nevzdají. Atomové zbraně v rukou feudálního režimu se středověkým právním systémem, to bychom měli řvát na poplach, ne? A chystat se na další válku v Zálivu, tentokrát holt na Arabském poloostrově, kde už Saúdové pilně válčí v Jemenu. Britské humory ovšem sladce spinkají, jsouce nejspíš toho názoru, že o čem nepíší, to neexistuje. :-)

        • Tribun

          No počkejte, vy byste snad chtěl, aby se všem měřilo stejným metrem bez rozlišování toho, kdo je spojenec USA a kdo není.

          • XY

            No, když nám všem jde o ta nedělitelná lidská práva a svobody, musíme přece včas zastavit jejich odpůrce a vražedného agresora… ;-)
            Možná by se některým pánům rozbřesklo, kdyby si mohli vychutnat cenu bedny vína ve vlastním autě dle saudskoarabských zákonů. Nemuselo by to být hned celých 800 ran bičem, možná by se jim rozbřesklo už po první stovce…

        • hank

          XY: Dobrá otázka, dá se to dohledat. Ten Kyle Orton je dlouholetý odborník na arabskou problematiku a zřejmě mluví – aspoň zvonka to tak vyzerá – především sám za sebe, a to převážně z levicově liberální pozice. Jeho domovský blog se jmenuje „Kupředu levá…“ :-D No a ty fungl nové arabské noviny si platí nějaký katarský bohatec, jehož hlavním cílem je zřejmě propaganada proti současnému egyptskému režimu, ale pokud jde o jejich všeobecnou důvěryhodnost, tak se asi nebudou moc lišit od Al-Džazíry. Nicméně jejich informace o rozhádanosti Kurdů a jejich účasti na všech zúčastněných stranách syrského konfliktu (včetně např. ekonomické spolupráce iráckých Kurdů s Tureckem na úkor bagdádského režimu) nejsou ničím novým a dají se dohledat ve spoustě zdrojů různého zaměření, takže asi nebudou daleko od pravdy.

          • XY

            Mno, levicový liberál pod hlavičkou Syrské intifády je tak trochu „contradictio in adiecto“, ne? O katarských zájmech si není třeba nic vyprávět; snad by bylo slušné, kdyby takové detaily Britské humory svým čtenářům zprostředkovávaly rovněž.
            Samy o sobě ty informace o Kurdech skutečně nejsou nic překvapujícího – s Bagdádem mají iráčtí Kurdové své zkušenosti od Saddámových časů, turečtí zase s Ankarou po celé 20. století, dneškem zjevně zdaleka nekonče, syrští budou mít zase jiné starosti. Válečný konflikt, který na tom území probíhá, dává každé té skupině jiné možnosti – buď se nakonec sjednotí na sebeurčovacím principu, podobně jako kdysi protektorátní odboj v u nás, nebo se svého Kurdistánu zase nedočkají. A není pochyb o tom, že jiné kurdské milce bude mít turecká vláda, jiné irácká a stejně tak syrská. A co? Toho času svět toleruje jednomu z těch států, aby bezostyšně proti Kurdům vojensky zasahoval na územích jiných suverénních států, aniž by k tomu byl někým delegován nebo jim vypověděl válku. Proti turecké vojenské přítomnosti včetně válečných akcí na svém území marně protestuje Irák, proti bombardování svého území z Turecka stejně marně protestuje Sýrie. Tohleˇ“čulíky“ netrápí ani v nejmenším… :-)

  10. kopyto

    No, já se tedy musím Karla Dolejšího trochu zastat. Naopak jsou to právě jeho články, kvůli kterým ještě BL čtu. Ve své většině mi přijdou jako dobře vyargumentované, podložené množstvím nezávislých externích zdrojů a KD mi přijde (možná je to ale jen můj pocit) jako poměrně dobře informovaný a realisticky uvažující novinář – to jest mimo rámec nyní tak oblíbené argumentace stylem ode zdi ke zdi (v poslední době čím dál vzácnější úkaz).

    Pokud jde o jeho pociťované „protiruské“ postoje, ty jsou dlouhodobě konzistentní. KD se například už před delší dobou ve svých článcích věnoval nacionálně-bolševickému hnutí v Rusku, a o jeho napojení na vládnoucí kruhy prostřednictvím různých ideologů razících „alternativní“ geopolitická paradigmata, jako je třeba politolog Alexandr Dugin – kteří v současné době určitě mají vliv na lidi, kteří v Rusku nyní drží moc a kromě toho na ruských universitách formují nastupující členy ruské politiky, obrany a diplomacie. A (dle mého naprosto po právu) shledává jejich ideologii jako silně iliberální, expansionistickou a vůči Západu hostilní – a jako takové se jí musí Západ bránit. Což vůbec neznamená, že by se Západ nedopouštěl na Ukrajině nebo v Sýrii (a i dříve) chyb – naopak – jen prostě současné Ruské vedení jich umí šikovně využít k posilování svého vlivu. Tímto prizmatem pak KD nahlíží i na jednání Ruska v souvislosti s děním na Ukrajině a v Sýrii, což je naprosto legitimní pohled. Taky si nemyslím, že by se KD dopouštěl nějakých ideologických zkreslení – kdo jeho články čte pozorně, kritiku Západu tam samozřejmě najde a hojnou – zároveň se ovšem přes to přese všechno domnívá že sklouzávání do sféru vlivu Ruska, respektive neliberální euroasianistické ideologie, která se nyní snaží představit jako alternativa k současnému politickému diskursu na Západě představuje pro ČR daleko větší nebezpečí, než setrvání v Západních strukturách, se všemi problémy, které z toho vyplývají ale které by se daly jistě řešit, kdyby k tomu byla vůle – což je ovšem vzhledem k aktuálnímu evropskému záchvatu krize identity (jak už tu někdo psal výše) těžké. Tady je samozřejmě každého věc, který světonázor mu konvenuje – spousta lidí by dnes chtěla radikální změny a kdekdo si myslí že cesta na Východ by nás spasila – podle mě by to představovalo spíš střelení se do vlastní nohy.

    Každopádně u KD podle mě nejedná o nějaké primitivní antiruské/proamerické záchvaty (ostatně před nějakou dobou patřil mezi velké odpůrce umístění radaru v ČR) ale o poměrně strukturované názory, které ovšem v dnešní situaci, kdy velká část čtenářstva vyžaduje články s jasným stanoviskem typu Amerika FUJ, Rusko HUJ! (nebo naopak) vyvolávají u jedněch pocity nevole a u jiných dokonce nutkání autorovi provést plastiku obličeje. Já ale mezi takové nepatřím.

    Tož tak – a teď mě tu za tu apologetiku třeba ukřižujte:)

  11. Pingback: Odkud vichr války vane – Nová republika

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s