Krize identity „slušného člověka“

Každá identita bez nepřítele chřadne a uvadá. Péče o ni je tak vždy zároveň péčí o obraz našeho nepřítele – o onu demarkační linii, na kterou je potřeba postavit plot, jenž jasně odlišuje, kde se nachází naše-správné a kde už je ono cizí-špatné.

Sami sebe tedy nechápeme jenom skrze to, čím jsme, ale také skrze to, čím nejsme. Nepřítel je naším vnějškem.

Říct o někom, že je fašista, komunista nebo neomarxista, znamená především varovat před nebezpečím, které představuje. Slova tu nemají jen popisovat realitu, ale utvářet ji.

Na pozadí prošedivělého a přestárlého komunismu je to právě „nový levičák“, kdo nastupuje na místo nepřítele, který vymezuje identitu vykleštěné pravice. Jakožto kulturní (neo)marxista představuje skutečného židobolševika pro 21. století: je jednotný, spiknutý, u moci a je všude. Představuje rakovinu našeho normálního světa, do kterého jako čaroděj přivolává démony z jiných dimenzí: cizince, muslimy, cikány, homosexuály, feministky. Je často překvapivé, jak se jednotícím prvkem těchto jinak nesourodých a exotických bytostí často stává jejich údajně nespoutaná sexualita,

Sexualita potlačená šosáckou konzervativní morálkou a seberealizace potlačená námezdní prací vytváří autoritářskou životní formu, která volá po univerzální sebedisciplinaci všech. Toto potlačování sebe sama – v posteli i na pracovišti – tvoří osu slušného člověka, který si o všech svých různorodých nepřátelích myslí pořád to samé: jsou to nemakačenka, kteří žijí z našich peněz svým nezřízeným erotickým životem.

(Kulturní neomarxismus jako nový nepřítel)

Reklamy

75 comments

  1. hank

    Já k tomu jen podotknu, že je až zarážející, kolik lidí, často i formálně dost slušně vzdělaných, předvádějících ve virtuálním prostoru své údajně levicové postoje, dští při každé možné i nemožné příležitosti oheň a síru na neomarxismus a neomarxisty, přičemž po prokousání jejich obsáhlými textovými průjmy plnými expresivních výrazů a formulací (bez hlavy a paty, ale čím expresivnější, tím líp…) při bližším ohledání obvykle zjistíte, že pro předmět své nenávisti nemají žádnou definici.

    Ale ono to koneckonců není nic nového: od židobolševiků a plutokratů po imperialistické agenty a zrádce dělnické třídy, od ztroskotanců a samozvanců po staré struktury a temné nitky slušovické, od iluminátů přes podplacené NGOs až po neomarxisty je vždycky potřeba najít nějakou (skutečnou nebo pomyslnou) skupinu, jíž lze přisoudit vše, z čeho je „slušný“ „normální“ člověk s chybějícím kritickým myšlením, zato obdařený „selským rozumem“ (koneckonců zcela dostačujícím pro taková „odhalení“) posranej strachy a na niž lze ukázat jako na viníka všeho zla.

    • tresen

      Vrba ale potřebu pečovat o svou identitu nalezením viníka všeho zla v „nové levici“ zredukoval na potřebu výhradně pravicovou. Tím podle mne situaci silně zkreslil. Váš výklad je realitě blíž, zvlášť když se do množiny neomarxistických nepřátel daří zahrnovat všechny lidskoprávní agenty, genderisty, havlisty, sluníčkáře a vůbec pachatele dobra všeho druhu.
      Na jedné lodi, kde se takto pečuje o identitu, pak kromě typických klausistů najdete slavjanofily pravé i levé, všelijaké jurodivé konspiratisty i šiky ostalgiků, ať už mají v šuplíku knížku rudou anebo vázanou v kůži obstaranou Zemanem.

      • Seal

        Vrba nic nezredukoval, ale svůj článek jasně tematicky vymezil na pravici, protože Zahradilův výkřík na FB vytváří určitě mnohem zajímější kontext, než když tenhle umělý termín používali jenom krajní pravičáci. Jako spousta nesmyslů, tak i tohle podivné označení k nám doputovalo z Ameriky. Nelze se proto divit, že pod něj lze šmahem zařadit i liberální demokraty a spojit je tak s Marxem, což je dozajista v každé slušné středostavovské společnosti dostatečně hanlivé označení. Vrbovi uniklo akorát to, že čeští liberálové raději budou dál strašit nebezpečím tradičního komunismu včetně jeho možného návratu do nebohé české kotlinky, než aby inovovali politickou hru v tom smyslu, že nikoli samotný Marx nebo Lenin, ale naopak systematická eroze tzv. tradičních konzervativních hodnot vytváří dneska to údajné největší nebezpečí. Stačí si přece pustit televizi a člověk hned dostane patřičnou mediální nalejvárnu, jak se KSČM pořád ještě nevyrovnala s minulostí a zpochybňuje zločiny komunismu, takže do nějaké slušné demokratické vlády samozřejmě ani omylem nepatří. Po těch skoro třiceti letech je to přitom už tak vyčpelý politický folklór, že se ani nelze divit tomu, že se tu docela úspěšně mezitím etablovalo nějaké nové, podobné strašidlo, které primárně cílí na zdejší pravicový elektorát.

        • tresen

          Jestli někdy dojde k tomu, že „liberálové“ budou inovovat politickou hru v tom smyslu, že nikoli samotný Marx nebo Lenin, ale systematická eroze tzv. tradičních konzervativních hodnot znamená největší nebezpečí, a dostanou to pod jménem liberalismu do obecného povědomí, pak opravdu nevím, jak svou pozici nazvu. Liberalismus /při vší úctě k jeho klasikům/ už to asi nebude.

          • Seal

            Proč byste si měla pro svoji pozici vymýšlet nějaký nový název? No tak dobře, byla to trochu kostrbatější věta, ale fakt v ní nenabádám liberály k tomu, aby přestali být liberály. Jenom si všímám toho, že zatímco liberálové tu pořád mají toho tradičního nepřítele v minulém, režimu, tak tu začínají zabírat nové strašáky.

    • hank

      Lidstvo je ze všech představitelných hledisek už dávno přemnožený živočišný druh, což se mj. projevuje i nástupem dějů, které jsou známé z případů přemnožení jiných druhů. Snížení populace je proto jedním z možných řešení, jak Zemi i lidské společnosti ulevit. Preventivně upozorňuji, že nevolám po tom, aby tento proces proběhl „čínskou cestou“, tj. nějakým institucionalizovaně organizovaným donucením. Jenže dobrovolná všelidská dohoda hrozí ještě míň, takže k němu nejspíš dojde tak jako tak – buď „přirozeným“ postupem (hladomory, pandemie) nebo ve vedlejším důsledku nějakých „normálních“ lidských aktivit (válek, klimatických změn, degradace životního prostředí).

      • JM

        Tak především je zajímavé to, že požadavky na snížení populace se ozývají ze Švédska, kde jsou počty obyvatel víceméně stabilní, nikoli třeba z Nigérie, kde se počty obyvatel za posledních padesát let ztrojnásobily.

        Co to má za smysl, chtít snižovat kvůli uhlíkové stopě počty rodilých Švédů, ale současně tahat do Švédska přespočetné lidi z Afriky a umožnit jim tak násobně zvýšit jejich dosavadní uhlíkovou stopu? Pokud ovšem není cílem snížení uhlíkové stopy, nýbrž odstranění domorodého obyvatelstva; pak to najednou smysl dává.

        • hank

          Zdaleka není řeč jen o uhlíkové stopě. A ať si to vezmeme ze kterékoli strany, tak jakékoli řešení, které nezahrne celé lidstvo, nebude k ničemu. Přičemž netvrdím, že celé lidstvo musí být donuceno ke stejným konkrétním opatřením. Dnes spotřebováváme jako lidstvo asi 1.5násobek obnovitelné kapacity světových zdrojů. Kdybychom všichni spotřebovávali třeba jako Indonésani (kteří se v průměru zdaleka nemají nejhůř), tak by ten faktor byl asi 0.75 – tj. ještě dostatečná rezerva. Zatímco při spotřebě jako Američani bychom ty zeměkoule potřebovali asi 4. Takže logicky se nabízí, že nejvíc by se měli omezovat ti, kdo nejvíc plýtvají. Třeba subsaharská Afrika žije velice „úsporně“, ale „dohání“ to právě tím množstvím lidí.

          I „přirozené“ řešení neudržitelné porodnosti bez administrativního násilí čínského typu je však už dávno známo. Ze všech indických států má dlouhodobě nejnižší – a udržitelnou i z globálního hlediska – porodnost stát Kérala, kde toho dosáhli snahou o co nejvyšší vzdělání a co největší míru rovnoprávnosti žen, včetně jejich práva na (spolu)rozhodování o rodinných financích. Zbývá jen podotknout, že ve všech vládách v Kérale od r. 1945 byli a jsou komunisti…

          Nicméně v zájmu objektivity je nutno říci, že 100 největších světových korporací odpovídá za 70% spotřeby fosilních paliv. Díky této skutečnosti někteří lidi tvrdí, že je sice hezké, když se jednotlivci snaží změnit svou spotřebu, ale jestli ke změně nedonutíme korporace, tak se nezmění nic.

          • vera

            Což je patová situace. Korporace, které jsou závislé na vaší spotřebě, donutíte ke změně jediným způsobem – omezením té spotřeby. Dejme tomu, že to část světa chápe, omezuje spotřebu i porodnost.
            Je ovšem snížení spotřeby v zájmu korporací? Není. Je v jejich zájmu nahradit tu část civilizace, která je ochotna omezovat spotřebu i porodnost, tou kulturou která se takovým omezením brání?

            • hank

              Korporace směřují k jedinému cíli, a to je maximalizace zisku. Když to nejde v reálné ekonomice, pokoušejí se o to v planetárním finančním kasinu. Na to už konzumenty nějakých výrobků nebo služeb užitečných pro lidi v podstatě nepotřebují. Jim stačí „investovat“. Jak už jsem připomněl jinde, tohle přece předpověděl už Marx, že na konci kapitalistické epochy už nebude vznikat zisk z kapitálu přes výrobky, ale peníze budou produkovat rovnou další peníze (jak říká můj kamarád hoteliér na Slovácku, „okotí se“) bez toho „zbytečného“ mezistupně reálné ekonomiky. A když se kapitál důsledku praskání finančních i jiných (nemovitostních, komoditních, dot.com) bublin „neokotí“ ani takhle, nastupuje vytloukání renty. K tomu korporace (zatím?) potřebují stát a proto přes všechnu rétoriku o minimalizaci státu, která z nich leze, dělají všechno pro to, aby ho všemi dostupnými způsoby ovládaly.

              • Tribun

                Když to nejde v reálné ekonomice, pokoušejí se o to v planetárním finančním kasinu.

                V rámci kapitalismu to představuje jednoznačné riziko, ale nemohla by to být v rámci jiného systému příležitost“? Minimálně do doby 100% využití kapacity reálné ekonomiky by se tak dalo zajistit zvyšování životní úrovně pro mnohem širší vrstvy populace, stačilo by překonat protestantský koncept *zásluhovosti, který je snad tím nejreakčnějším rysem kapitalismu.

            • hank

              Jinak vaše poslední otázka je přímo čítankově manipulativní. Zřejmě čekáte kladnou odpověď, abyste si potvrdila, co stejně víte předem, že tu imigrační krizi někdo řídí. Ne, tuhle krizi ani jiné krize vyplývající z toho, že světosystému dochází dech, opravdu neřídí Goldman & Sachs, Rothschildové, Soros ani Lékaři bez hranic. V situaci, kdy během příštích 10 – 50 let bude 80% pracovních míst nahrazeno automaty a většina neobnovitelných zdrojů vyčerpána, nejsou mezikontinentální přesuny populace dokonce ani v zájmu iluminátů a reptiliánů. Myslím, že místo Parlamentních listů a podobných prádelen mozků byste si měla přečíst raději něco od Wallersteina, Varufakise nebo aspoň Švihlíkové. Jistě tam najdete dost argumentů ke zjištění, že krize nejen tohoto druhu jsou do podstaty kapitalismu vestavěny a probíhají bez vědomého, natož záměrného, přičinění ředitelů zeměkoule. A jestli jsou pro Vás jmenovaní moc nalevo, tak by třeba stačil i echt anglický konzervativec John Gray. Dokonce i na této straně postojového spektra se dají najít schopní analytici.

              • vera

                To jste mě překvapil, hanku, čekala jsem cokoliv, ale manipulování… Neudělala jsem nic jiného, než se ptala klasickým Cui bono? , můžou mt z přesunu prospěch velké korporace? na to se dá odpovídat velice různým způsobem, tak proč jste v tom cítil že vás do něčeho vtahuju – a dokonce přímo do řízení… zmanipuloval jste se sám :-) vy se nezkoušíte ptát? bojíte se? čeho?
                Každá krize začíná nenápadně, slušně až nadšeně – vždycky je to spojeno s prospěchem někomu, a krizí se stává v okamžiku kdy se snaha o zisk přežene. Řízení? Nevím, může jít o nápad, ale víte jak to chodí -začne jeden kamínek, a přidají se další, kteří se přiživí, a je tu lavina…
                Říkám si to jinak, ale poslouchala jsem ai Švihlíková se dopouští takových úvah když hledá příčiny a zdroje. Že v kapitalismu je nutné za víšm hledat výhody, zisky, prospěch. I za krizemi, i za válkami, i za dobročinností. Jde jen o to přijít na to, čí zisky převažují , a jesltli jde o dlouhodbé nebo krátkodobé zájmy. no a zeptat se snad není hřích.

      • Tribun

        Problém přelidnění se podle mě může celkem jednoduše vyřešit přirozeně plošným zvýšením životní úrovně. Během jedné dvou generaci počet narozených klesne pod úroveň prosté reprodukce, jakou dnes máme my. S menším uskrovněním již bohatých a využitím vědecko-technického pokroku se to podle mě dá zvládnout i bez zásadního zvýšení nároků na přírodně zdroje a životní prostředí. Překážky nejsou ani tak reálné, ale ideové: neschopnost překročit stín maximy zásluhovosti „kdo nepracuje, ať nejí“.

  2. Ota

    Nový levičák z Frankfurtské školy je dnešní spojenec, pro něj je větším nepřítelem nereformovaný marxlenista dnes inklinující k spenglerovskému pojetí nacionálfašismu – zkrátka – nacionalistický konzervativec společně s těmi, jak nazýval Jürgen Habermas režim sovětského bolševismu – „rudými fašisty“ – dnes drží jednotnou linii. Už jsem slyšel levičáky jak křičí něco o „negrech“, a cikány mají za nemakačenka a socky co nám ujídají chlebíčka.

    No, nevím, tohle se házelo vždy na hrb pravičákům a hojně používali Klausovci v 90th. Myslím, že Habermasova „Kritická teorie“ by nevadila lidem jako Popper nebo Raimundovi Aronovi. Jistě, vadila by Hayekovi a Freedmanovi – ale ti by dneska nestáli na straně liberalismu, ale klausovského pojetí národního státu. Tedy exotů typu Macha a dalších, kam se vejde paní Bobošíková až po Jakla, Hájka ad.

    Takže liberálové a neomarxisté jsou dnes vcelku na jedné lodi. Ideologicky i reálpolitikou. Proto,že fašisté a komunisté proti nim vytvořili koalici už dávno. Už jen proto, že když přestanou platit lidská práva pro muslimy, cikány a cizáky všeho druhu, přestanou platit, slovy svob. Halíka i pro buržousty typu voj. Šternberka, který ho správně opravil, že on je feudál a buržousti jsou pro něj nepřátelé. Dnešní buržousti v nácionál provedení inklinují k fašistům, tedy ti co nově posílají lodě do Středozemního moře aby potápěli lodě s uprchlíky, zatímco ti nadnárodní dávají peníze na to, abychom je zachránili – tak ti druhé by původní židovští zakladatelé Frankfurtské školy, jistě považovali za své přátele (ti jim nakonec podali ruku, když komplet Frankfurtská škola coby židé a komunisté emigrovali do USA) dnes by měli od Trump & Bannon White Corp. zakázaný vstup do USA spolu s muslimy i oni. Neomarxističtí židé a muslimové by snad poprvé stáli na lavici politicky a kulturně nepřijatelných „společně“ a to v zemi, která vznikla na občanském spojení všech národů, ras a kultur. Takže neomarxisté jsou dnes společně s liberály přirozenými spojenci, už jen proto, že mají stejné nepřátele.

  3. michal

    Společnost svázaná psanými i nepsanými pravidly, konzervativní („měšťácká“) i socialistická stejnou měrou, byla především bezpečná. Lidé si rozuměli,věděli, co od sebe očekávat, žili podobným životním stylem a neošklivili si jeden druhého.
    Kdo chtěl nebezpečí a nespoutanost, expandoval vně hranic i fyzicky, v konzervativních společnostech to bylo pravda o něco jednodušší.

    Dneska je to jiné. Člověk je konfrontován s věcmi a ději, které jsou silnou zátěží pro jeho žaludek a chce to poměrně velkou dávku tolerance, aby se nepozvracel. Během posledních desítek let je jinakost nucena silou proti vůli značné části lidstva a svět je nikoli homogenizován, ale promícháván. Jistě, že vinou zlých kapitalistů, protože domácí populace se stala zpovykanou a nechce dělat a někdo tu pizzu rozvážet, výkopy kopat a třeba manikúru ženám dělat musí.
    Mám souseda, který je sociální demokrat, takového toho starého střihu, až do morku kosti. Občas diskutujeme o politice a tuhle mě překvapil tím, že se přestal zajímat o místní ČSSD a tuším že z ní i vystoupil. Protože podporuje buzeranty a jemu je z nich fyzicky špatně natolik, že by takovému člověku nepodal ruku, a chválil saudské způsoby zacházení s nimi.
    Měl jsem sto chutí mu říct, že jeden z mých přátel, se kterým se účastnil nedávného grilování, není rozhodně heterosexuál. :-)
    Nepodceňujte lidské instinkty.

    • hank

      „Během posledních desítek let je jinakost nucena silou proti vůli značné části lidstva…“
      Co to je za kravinu?

      Kdykoli jsem se během posledních desítek let z jakéhokoli důvodu odlišoval od okolí, vždy se našla nějaká formální autorita, jejíž představitelé měli snahu postavit mě do latě, srovnat mě s průměrem, zacpat mě zpátky do davu.

        • hank

          Alterius non sit, qui suus esse potest. Není ničí, kdo je svůj. Možných překladů je víc, ale tenhle je nejlapidárnější a asi nejlépe vyjadřuje, co chtěl jeho autor říci. Problém spočívá v tom, že kdo se tímto heslem snaží řídit, s jistotou si zadělává na potíže. Nicméně díky celoživotním zkušenostem získaným na vlastní kůži snahou o jeho naplňování mohu dosvědčit, že to, co napsal Michal, je prostě hovadina.

          Výrok se – možná ne úplně přesně – připisuje Theofrastu Bombastovi von Hohenheim aka Paracelsovi. Ne že bych se chtěl s tímto renesančním polyhistorem srovnávat, i když to byl do jisté míry profesní kolega :-) , ale i on měl toulavé boty, i on zpochybňoval zavedené autority, i on byl věrchuškou své doby považován za exota, protože kamkoli ho profese přivedla, všude nepřehlédnutelně trčel z davu. Oba jsme dokonce strávili 3 roky života ve stejném moravském městě, i když on o 460 let dříve :-)

      • michal

        To není vůbec kravina, ale pravda. Neustále se mluví o potřebě tolerovat jiné, cizí, ale nikdo nepřemýšlí nad tím, jaké nepřátelství to vyvolává. A míra tolerance různých druhů chování za posledních 100 let stoupla extrémně.
        Taky jsem vždycky vybočoval, takže osobně mi to nevadí. Nemám problém s jinou rasou ani sexuální orientací, natož s pornografií a drogami, možná trochu s kriminalitou, vulgaritou a hlučností menšin i bílých. Ale to neznamená, že necítím to zhnusení a odpor, který to vyvolává u ostatních.

        • Tribun

          Tolerance se vždy vztahuje na jiné, cizí. Máte-li potřebu tolerovat sám sebe, trpíte nejspíše poruchou osobnosti. Tolerance je největší vynález od krájeného chleba, protože jediná umožňuje prevenci proti blbosti z ješitnosti, jako jsou války etc. Toleruj, abys byl tolerován.

    • Ota

      Je vystopovatelné, lidé jakého charakteru a hodnot zvrací z leseb, muslimů, feministek nebo zelených ekologistů, co by chtěli omezovat automobilismus v městech či prosazovat elektromobily:-)

      Obvykle mají jedno společné. Jsou to konzervativci. Rudí, hnědí, modří. Všichni tito típci mají svoji modlu, pro kterou by šli na barikády. Tedy na její obranu. Tedy rudí by šli bránit stranu, hnědí národ, modří trh bez přívlastků. Každý je v tomto fundamentalista. Tolerantní liberální člověk se vyznačuje tím, že nemá vyhraněné hodnoty jako ti lidé snad krom právě té jedné, mít právo a zaručeno být „neaktivistický“ tedy že kašle na národ, na stát, na vlast, na národ, na stranu, na proletáře, na kapitalisty – a chce jediné – aby mu státní autority dali s těmito společenskými atributy svatý POKOJ, a on si mohl sám žít podle své INDIVIDUÁLNÍ volby nevyznávat nic, krom sebe sama:-). Že by jakýsi exaltovaný solipsismus? Ne, jen ono základní lidské právo nebýt nucen vzývat nic kolektivního, ale žít si podle svého a pro sebe (s ohledem na individuální lidská právo druhých, samozřejmě). Je to tak jednoduché.

      Proto se vždy shodnout ti kteří zastávali dříve dřevní postavení levice a pravice – protože oba směry měly v sobě kus národovectví, státního souručenství (i lokálburžoasie požadující po státu protekcionismus), měli raději vlastní národ než cizince, vlastní jazyk než angličtinu, vlastní jídla než internacionalní kuchyni….

      • Seal

        Nepletete si liberalismus s individualismem nebo i s kosmopolitismem? Pokud to snad nevíte, tak základní problém posametového českého liberalismu byl v tom, že rozhodně nestál na té pravolevé škále rozkročen tak zeširoka jako Bůh nad vodami. Dokonce i Pehe přišel už kdysi dávno na to, že jednou z příčin zániku Unie svobody a dalších podobných českých liberálních subjektů byla skutečnost, že se jednoznačně hlásily k pravici. Na pořadu dne byl přece boj proti levicovému nebezpečí, které se skrývalo – jak si snad upamatujete – pod tou mobilizační zkratkou „KSČSSD“. Zkuste se raději podívat do Polska nebo Maďarska. Díky svornému úsilí pravice všech barev a odstínů už „přemalovaní komunisté“ nezasedají ani v Sejmu, ale nezdá se, že by zrovna liberální demokraté tam dneska byli štěstím bez sebe, že si teď konečně užijí tu správnou individuální svobodu.

        • tresen

          Asi bych dokázala vyjmenovat daleko podstatnější příčiny, které vedly k zániku Unie svobody i dalších subjektů liberální povahy, než jejich převažující pravicová orientace. Možná má pravdu Ota v tom, že skutečným liberálům to moc nejde v houfu. Na stranických hrátkách a s nimi spojených prebendách nevidí nic lákavého. Účast v politice v podstatě vidí jako oběť a jsou ochotni podstupovat ji pouze dočasně.

          • Seal

            Kiidně můžete začít už Občanským hnutím a jsem opravdu zvědav, k čemu se doberete. Ota vám s tím rozborem jistě rád pomůže. Jenom halt je třeba mluvit v jasných termínech. Fakt si jenom hodně mlhavě představuji něco konkrétního pod pojmem „neomarxisté“ nebo „ryzí liberálové“.

            • tresen

              U Občanského hnutí především nemůžete operovat tím, že se hlásilo k pravici. Byl to zbytkový produkt Občanského fóra, poté co se z něj vysrážela ODS. Spojovala ho leda nechuť ke stranické organizovanosti a havlistický idealismus. Neúspěch hned v prvních volbách byl vražedný, zúčastnění pak buďto usoudili, že účast v politice nemají zapotřebí, anebo se neúspěšně pokoušeli o transformaci a končili v jiných subjektech.

              • Seal

                Neoperuji. Beru ho jako ryze liberální subjekt, který chtěl fungovat na občanském principu, resp. Havlovy „nepolitické politiky“. Od té doby pak všechny subjekty, které se hlásí k liberalismu (a přitom současně třeba i ke konzervatizmu!) stojí na té pravé straně politické škály. Dneska bych asi za ryzí liberály označil Piráty, kteří tu pozici zastávají nikoli kvůli moralizujícímu idealismu á la Havel, ale proto, že vsadili na koncept informační společnosti.

                • tresen

                  Já jsem reagovala na tvrzení, které jste převzal od Jiřího Pehe, že jedním z důvodů, proč všechna liberální uskupení skončila neslavně, bylo jejich přihlášení k pravici. No a to právě o OH neplatí, zato platí jiné společné příznaky.

                • Seal

                  No tak se třeba Pehe mýlil, když předpovídal, že liberalismus, který bude stát jenom na jedné noze (byť té pravé), to bude mít hodně těžké. No ale teď TOP09 znáborovala Bursíka se Sommerovou, tak to třeba ty liberální voliče správně nakopne. No a když ne, tak v záloze je ještě Hnutí Ano, které je v evropském parlamentu hrdým členem Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Tohle před těmi lety nemohl předvídat ani Pehe, takže ať to dopadne jakoliv, český posametový liberalismus bude dozajista v nějaké té progresivní podobě zachráněn.

        • Ota

          jistěže nepletu, liberalismus jako ideologicko-politický směr všechny tyto atributy v sobě už obsahuje. Snad nemusím připomínat kdo to byl otec liberalismu Karl Raimund Popper. Zjistíte, že jeho „Otevřená společnost“ je základem kosmopolitismu, individualismu, genderismu, občanskému aktivismu (neziskovky), a mnoho dalšího, a to vše vyvěrajíce z evropské historie humanismu a osvícenství. Obecně to znamená, že národ a stát jak jej známe nehrají UŽ TAKOVOU roli v ochraně našich práv, když tato jsou součastí mezinárodního práva, a mezinárodních dohod, součást nadnárodní konvence na které stojí OSN (Úmluva, Charta) a tato práva jsou i součástí Ústav asi 132 zemí světa.

          Lokálstát tímto pak dostává šafářskou roli regionálníhio správce, kraje – nic více nepotřebujeme když tu máme Evropský parlament, Evropskou Komisi (vládu) a Evropský soud pro lidská práva.

          • Seal

            To se pak samozřejmě nemůžeme dohodnout, protože když použijete frázi „otec liberalizmu“, ta se mi hnedka vybaví Locke nebo Mill. Asi jsem četl toho Poppera blbě, protože mě nějak unikly třeba ty výzvy ke kosmopolitismu nebo genderismu. Vždycky jsem jeho otevřenou společnost bral především jako hledání způsobu, jak navrátit stát jeho občanům.

            • Ota

              základ nemusí být výzvy, ale platforma. Platforma, která se inovuje a obměňuje. Ovšem máte další mezery než jen u Poppera. Zkuste se podívat na Frankfurtskou školu, klasické pravicově liberální křesťanské demokraty (Adenauer, Otto von Habsburg) a na straně druhé mimo ony „neomarxisty“ klasické socialisty typu Aristide Briarda – či levicové vizionáře typu Einsteina . kteří pracují se základní myšlenkou který tento „Eintopf“ vyrůstá na ZÁKLADU zase jiného vizionáře – hraběte Coudenhove-Kalergi.

              On je platforma – oni ji přijímají za svou, přičemž (jak už to v liberalismu chodí) každý je jiný a sleduje jinou prioritu. Nicméně to, co je pro někoho priorita vyššího řádu, druhý neodmítá, ale respektuje a sám přijímá, jen tomu klade jinší důležitost.

              A TO JE SAKRA ROZDÍL OD STAVU, kdy pro jedny je nepřijatelná Zelená, pro druhé „že by ženský měly mít vyhrazený místa v dozorčích radách“ a pro třetího, aby zaostalé děti, „zdržovaly“ ti rychlejší (silnější, schopnější a podle pana prezidenta by jim mezi takovými lidmi ani nebylo dobře a měly by se sdružovat mezi „sobě rovnými“, kujón jeden „levičácká“:-)

              Hodnotové priority nejsou u liberálů nikdy rigidní. Nejsou jen ekologičtí aktivisté, aniž by byli zároveň lidskoprávními, není žádný liberál který by snad upíral komukoli projevit svoji identitu (LGBT) a není liberála, který by zároveň nehoroval pro pozitivní diskriminaci sociálně vyloučených, inkluzi (jako náš eh „levicový“ prezident) v přístupu ke společenským statkům jako je vzdělání či kultura. To samé platí o genderových otázkách (sexistické prasátečko Bernard musí konvenovat jen konzervativcům rudým, hnědým i modrým – jejích vztah k ženám z hlediska IDEOLOGIE, co zastávají – je identický:-)

              Takže neplést s neoliberály, ti nemají s Popperem nic společného, sice se ho jako papá Klaus dovolávají, ale otevřenou společnost nechtějí jen volný obchod – pro ně – a proti ostatním protekcionismus :-)

              • Seal

                V tomhle ohledu, pokud jde o mezery, mi bohatě stačí číst vaše komentáře. Sice tu různými jmény šermujete jak d’Artagnan, ale čím víc se snažíte, tím víc je to ten zmiňovaný eintopf, čili něco, do čeho jste semlel pátý přes devátý. Podle mě tu teď akorát lovíte zbytky učebnicových znalostí, kterými jste kdysi dávno prudil na OM, kdy jste se naopak snažil vysmívat všem projevům levicového cítění. Při vší úctě k německému školství (a potažmo k LSE): V tomhle ohledu jste provařenej jako ten pověstnej kotlík. Fagan si aspoň občas přečetl nějakou tu diplomku, ale dnešní Ota/Ondřej fakt už umí vařit jenom z té pověstné vody. Snažím se teď o elementární uctivost, takže vám napíšu jenom tolik, že na dnešní české škole byste nejspíš ani neodmaturoval, když jste schopen vršit takové nesmysly.

                • Ota

                  Víte, Seale, že ad hominem reakce vypovídá a diskredituje argumentační validitu toho, kdo ji použije proti těm „jménům a učebnicovým poučkám ve snate o jeho personální dehonestaci namísto relevantních znalostí a i bazální společenské úrovně schopnosti komunikace? . Spekulace o mé osobě jsou vždy fragmentem intelektuální úrovně těch debatních for, kde se dogmatické jádro chovající verbální nenávist a hodnotově fundamentálně agresivní rétoriku vůči debatérům používající nějaká data a povýšeně odmítající jejich emotivně vulgární oportunismus vůči liberálním principům fungování společnosti, chová jako primitivní nevzdělanci nemající elementární návyky společenského vychování platící pro veřejné vystupování.

                  Tato vaše eh, „reakce“ mi samozřejmě může těšit, ale neuspokojí, neb je to jak vítězství v Zemanově hospodě o argumentaci o vlivu CO2 na globální růst teploty pivními strejci se znalostí tak max. odkud a za kolik přestoupil Lafata nebo kdo vystřídá Petra Radu:-). Nemějte mi moji slušnost za zlou ˇči snad za moji slabost, ale nevzdám se ji), ale až přestanete klesat na tuto úroveň, můžeme se snad alespoň letmo zmínit (diskusi bych do té doby nebral za případný termín jakékoli naší komunikace) o tom, co je to „Kritická teorie“ nebo z čeho vychází Derrida když použije pojem „dekonstrukce“ a co je „kategorickým imperativem“ pro pojmy jako antropocentrismus který je vázán na individuální pojetí lidské bytosti jako nejvyšší axiomatické aspirace na hodnotovou NEDOTKNUTELNOST lidství/lidskosti. Nikdy právně ani filosoficky nebude do politiky a státoprávní konstrukce upřednostněna kolektivní práva založena na nějakém sociálním či antropogenním znaku /ještě aby to tak:-/

                  Apropos, onen dekonstruktivismus vytváří takový „hash“ pojmů a hodnotových měřítek, srovnání, když pracuje na hraně „řízeného“ chaosu ve smyslu relativizace a SUBJEKTIVIZACE prezentace či reprodukce a následné INTERPRETACE poznaného – že vaše, cituje: “ d’Artagnan, ale čím víc se snažíte, tím víc je to ten zmiňovaný Eintopf, čili něco, do čeho jste semlel pátý přes devátý.“, že človíčku nešťastná, snad ani nechápete, že právě toto je základem postmoderního vnímání či smýšlení – a hodnotově neutrální či pojmově (subjektivizující) reflexí toho – co je pro vás „Eintopf“ – je, chlape bídná, základ evropského postmoderně „intermediačního“ – civilizačního dialogu – a formování společenských úzů – které jsou základy naší hodnotové orientace, která nemá formální ani skutečnou OPONENTURU v jejím nějakém konkurenčně-hodnotovým protipólu který by byl přijatelný. Mimo diktatury, která ovšem funkční NENÍ a vždy s „hashovou“ kulturně multilaterálním „Entopfovým“ „chaosem „vyrostlým z INDIVIDUALIZACE a právem neřídt se mimo ústavními principy žádnými společenskými měřítky, která by byla vnucovány shora, tak tato diktatura PROHRÁLA a stala se tak základ naší (post)moderní poválečné západní KULTURY…. Ať to byli frankističtí či salazarovští fašisté, tak i brežněvovští komunisté. Evropské liberální smýšlení dohnalo i USA, kde Trump ve snaze udělat konzervativní kontrarevoluci naráží nejen na nespokojenost lidí, ale zákonné (ústavní) limity vlastní justice.

                  Vy si mějte, Seale, třeba patagonské kultutrně-hodnotové naprosto „koherentní“ pojmy hodnot vymezených jmény a pojmy (akademickými termíny z humanitních oborů), „neeintopfovými“, ovšem ta která mají normativně-právní charakter a jaká jsou platná TADY A TEĎ (EU) – jsou a budou (!) – takto „Eiintopfová“…..A jejich základem je to, za co dříve umírali levičáci a liberálové všeho druhu, kterými sice ne zjevně, ale velmi naivně zastíraně „pohrdáte“ jako konzervativní postfašisté kulturními marxisty (špatný výraz, nic takového neexistuje a má s Marxem společného asi tolik jako měl Machiavelli s Mahátmá Gándhím) až po ony tolik „znetvořené“ neomarxisty (špatný termín, zračící politologickou nevzdělanost, nikdo nemůže být jakýmsi novým pokračovatelem Marxe, když jeho fundamenty z jeho ideologie naprosto odmítá a staví na jeho kritice konstrukce svých VLASTNÍCH teorií).

                  Tím bych mohl skončit.

                • Seal

                  Zvláštní. Sice znáte Derridu, ale jaksi vám nedošlo, že vaše komentáře jsem nejdřív dekonstruoval, a teprve potom jsem na ně reagoval. A můžu s tím klidně pokračovat. Vy teď třeba vzýváte antropocentrismus, takže to nevyslovenou antitezí je biocentrismus. Ze spojení obou pojmů pak vcelku jasně vyplyne, jak pak to asi máte coby liberál se vztahem k přírodě a potažmo k celému okolnímu světu. No a v podstatě dekonstruujete sám sebe, když píšete, že „nikdy právně ani filosoficky nebude do politiky a státoprávní konstrukce upřednostněna kolektivní práva založena na nějakém sociálním či antropogenním (!) znaku.“ To mi přijde jako poněkud překvapivé tvrzení, protože k uznávaným evropským hodnotám vedle svobody patří přece i rovnost a solidarita. Řečeno s Derridou: Co by tak asi pravověrní liberálové dneska znamenali, kdyby tu současně neexistoval strašák kolektivismu? Akorát partu individuí, která nechápe, že společnost, ve které žijí, musí už jenom kvůli přirozené dělbě práce vykazovat alespoň základní sociální soudržnost. Derrida je na vás evidentně moc těžkej, když nechápate, že dekonstrukce především upozorňuje na proces vylučování některých myšlenek, hodnot a potažmo i skupin lidí. Jinak postmoderna už vyšla z módy, i když samozřejmě chápu, proč se vám tak líbí. Zkuste raději Baumana; je to sice postmarxista, ale jeho koncept tekuté modernity propaguje i Bělohradský. Možná byste si mohl přibrat i Beckovu rizikovou společnost. Ale to samozřejmě jenom v tom případě, pokud už víte, že samotné liberální myšlení nestačí k tomu, aby se i běžným lidem začalo žít lépe a radostněji.

                • Ondřej

                  Rovnost je vztazena k individuu. Ne ke kolektivu, už od dob americké Deklarace nezávislosti. Ovšem se solidaritou máte pravdu. Ale ta není ultimativní, jako základní lidská práva. Je dána MIROU, tedy podle množství vytvořeného bohatství uvnitř dane společnosti. Solidaritu nelze měřit absolutně třeba jako vlastenectví nebo schopnost obětovat život ve válce.Lze ji jen přizpůsobit moznostem. Nicméně právo na svobodu projevu lze vynutit. Solidaritu nikoli. Být bohatým a tím povinnost se rozdělit prostě nikoho když se pro svůj absolutní odpor se dělit raději zůstane chudy.

                  Vynutit si ale svobodu šířit své myšlenky.slovem.nebo písmem lze kdykoli jakoukoli moc vnější represí/sankcemi. Známe pripady, kdy se lidé se státem soudili o své majetkové právo a stát musel újmu nahradit. Že nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti po třech letech permanentniho nepracovani nevysoudite nikde na této planetě. Nebo pravo na post ředitele za 80tis. mesicne. Přitom se tak demagogicky argumentuje tím „právem na práci“. Přičemž se jim ve skutečnosti myslí právo se o ní ucházet bez nějaké formy diskriminace. Treba ze jste žena pred materskou nebo muž po padesátce. Ve skutečnosti lze omezit kritéria výběru formou soutěže. Tam ti co argumentují pravem zaměstnavatele si vybrat pri stejném anebo lepším vysledku, stejne pak daji přednost vitezi. Obvykle se jim stanou ti, kdo maji třeba „hendikep“ (strašné přirovnání pro tento pripad) pohlavím anebo věkem, vítězí kandidatova schopnost být komplexním přínosem pro firmu. Ale zase jen – v liberální společnosti, kde se občas i proti přirozeným pravum uplatňuje pozitivni diskriminace a společnost je v pravém slova smyslu inkluzivni. To je vyšší hodnota než vynucována solidarita na úrovni daní z příjmů nebo majetkovych, kterým se lze legálně s vynaložením určitých prostředků, vyhnout.

                • Ondřej

                  Oprava…“Solidaritu nikoli. Stát se bohatým a tím povinnost se s ostatními rozdělit, prostě nikoho když se pro svůj absolutní odpor se dělit, raději zůstane chudy, nedonutite.

                • Seal

                  Moje připomínka byla o základních hodnotách, tak do toho nepleťte nějaká skupinová (kolektivní) práva. Mohl bych sice ještě doplňit spravedlnost, ale obávám se, že by to pak už bylo hodně složité. Všechny tři známé republikánské principy by měly být v rovnováze. Pokud omezíte svobodu, tak se ocitnete v nějakém autoritativním režimu. No a pokud pro změnu potlačíte rovnost a solidaritu, tak vytváříte stát, ve kterém bude svoboda platit pouze pro bohaté, zatímco ti druzí nebudou mít reálnou šanci rozhodovat o svém životě. V ústavní praxi se to zajišťuje pozitivními a negativními občanskými právy, která by opět měla být ve vzájemném vztahu. Pro ryzí liberály platí, že uznávají především negativní občanská práva, zatímco ta druhá, která by měla vyjadřovat nejenom solidaritu, ale třeba i tzv. rovnost příležitostí, považují za škodlivá. V Německu se k principu solidarity hlásí nejenom levice, ale i CSU, což je myslím do dneška hodně znát na poměrech v Bavorsku, kde určitě nejde o vynucovanou solidaritu. Samozřejmě, ani Německo se proto nevyhýbá přerozdělování a využívá k tomu progresivní daň. Kdyby tomu tak nebylo, tak se na jedné straně začne neúměrně hromadit bohatství, no a na té druhé stejně tak neúměrně bída, materiální deprivace a s tím pak spojená frustrace. Řekl bych, že v téhle věci panuje v Německu hodně široký společenský konsensus, ale pokud tomu tak není, tak mě klidně opravte.

                • Ondřej

                  Ale jistě, nám Němcům to říkat nemusíte, a já proti progresivní dani nic nemám. Ale ta platí pro daň z příjmu FYZICKÝCH osob. A to je problém, jestli netušíte, jak daně platí bohatí podnikatelé a vlastníci, pak je problém s chápáním daňové soustavy resp. SLOŽENÍM daňovém mixu, především na vaší straně. Já mám představu o solidaritě jinou než de facto na úrovni SOLIDARITY rozdílu v platech zaměstnanců, byť jsou i jimi vlastnící firem, ale ti si moc velký plat nevyplácejí, resp. jejich zisk co jim zůstane po korporátním zdanění resp. po zdanění dividend moc SOLIDÁRNÍ není. Proto je pro mě solidarita především to, jak se chovám k druhým co se týče k lidské bytosti, jestli ji nechám „trumpovsky“ pomalu zemřít, když nemá lepší zdravotní péči než je ta základní život stabilizující zásahy, jestli přijmu uprchlíky před terorem svých vlastních vládců (že lidé utíkali ze Sýrie především před chapadly Asada a jeho mučitelů z tajných věznic je doložena nesčetně důkazy, rozhovory s konkrétními lidmi i obrazovým materiálem který se podařilo pár lidem pronést na Západ) nebo chovat se jinak k opuštěným dětem než jim nabídnout kolektivně výchovnou instituci typu komunistický „dětský domov“. Toto je solidarita s daleko více signifikantními rysy než ta, kde je je pře jen o to, jestli bude tento rok 300 € Arbeitsentgeltzuschuss navíc nebo si bude třeba Kaczynskeho stranický aparátčík v jedné osobě gen.prokurator a ministr spravedlnosti moci vyhazovat soudce jak proverkove komise zacatkem 70.let podle toho kdo bude soudit „špatně“.

                  Rovnost je dnes zaručená komplexními opatřeními v rámci antidiskriminačních zákonů, Zákoníku práce až po afirmativní kroky v otázce genderového zastoupení ve vedení firem, v rozdílu výplat (v BBC budou taxativně vymezené bonusy snižovat tak, aby se nejlépe placení muži nedostávali s mzdových schématem výše než je fix + bonusové schéma u nejlépe placených žen), velmi liberální zákony dnes prosazované na Západě k LGBT komunitě, já osobně mám opět za konstitucionálně, ústavně právní podstatě státu za DŮLEŽITĚJŠÍ než jen právě odsouhlasená výše „Teilarbeitslosengeld“ pro sezonně zaměstnané. Takže rovnost a svoboda jsou pro mě důležitejší než hmotná sociální podpora, za předpokladu, že je nastavena příjmová solidarita sama o sobě. V Německu je to 0-45% mezi příjmy 8000 – 250.000 ročně více €, a to mi přijde jako dostatečný rozptyl.

                • Tribun

                  Obávám se, že na dnešní české škole by odmaturoval každý. Jakés také síto začíná až na postgraduálu.

        • Antimon

          „… halt je třeba mluvit v jasných termínech…“ Hmmmm …. tak třeba takový „slušný člověk“ to je jasný termín?

          • Seal

            Je to slovní spojení, které se běžně používá v naší mateřštině. takže záleží na kontextu. V tom článku je použito v ironické podobě, což Tribun ještě zdůraznil použitím uvozovek. Snad skoro všichni se považujeme za slušné lidi při různici názorů, takže to spojení jde jak ironizovat, tak ten motiv naopak využívat pozitivně v rámci politického marketingu. Viz třeba animované postavičky Václava Dobráka a Marie Slušné, které kdysi pro ODS vytvořil Jiránek: https://www.youtube.com/watch?v=NyPRtqSjZ0Q&list=PL8C1C37B6C9939D66&index=5

            • Antimon

              Tudíž to jasný termín nebyl, není a ani nemůže být. :-) A je jedno zda to Tribun ironizuje, nebo ne. Tudíž není vůbec jasné, čí vlastně ta „krize identity“ je. Tedy co tím Tribun vlastně myslel. Respektive, co bylo myšleno v odkazovaném článku. Jde mi o to, že se vysloví požadavek na „mluvení v jasných termínech“ a přitom se jedná o termíny neurčité – rozplizlé. Dobře to dokumentuje odkaz, který dala „tresen“. To není ani …., ani …. a ani ……, to je jenom hloupé.

              • hank

                „Slušný člověk“ je obvykle očekávaným/požadovaným produktem křížení většinové morálky a ideologie vládnoucí třídy.

              • Seal

                Nebyl to vůbec žádný termín Pokud byste se ptal na ten původní článek, dávalo by to větší smysl než volba nějaké „sofistikované“ taktiky, kdy to vezmete obchvatem a na jednu rovinu postavíte dvě nesrovnatelné věci. Ten článek je pro mě zajímavý především jako přímá reakce na Zahradilův fejsbůček, což je sám o sobě žánr k popukání. Na můj vkus je ale ten text docela klišoidní, takže jsem reagoval až na to, co se objevilo v diskusi. Ale pokud jinak nedáte, tak si samozřejmě můžeme začít vysvětlovat i to, jak kdo z nás chápe slovo termín :-)

          • Tribun

            Právě že není, to je, oč tu běží. Za „slušného“ se přímou otázku označí každý první. Každý se považuje za slušného, i rasista. Jsou na to dokonce i vědecké výzkumy, že každý má potřebu být slušný a proto považuje za slušné vše, co dělá a myslí. Ti, o nichž se v článku píše, by sami sebe za slušné jistě označili. Ale označil byste je tak i vy? Nebo já? Právě o to, co je slušné, tu ale běží a nálepky jako „fašista“ či „měšťák“ by byly jen zavádějící.

    • Tribun

      Tady jste se – asi neúmyslně – dotkl fundamentálního aspektu lidské existence: potřeby bezpečí. Pokud se lidé cítí sami o sobě v bezpečí, pak nejsou nebezpeční svému okolí. Celá levice pak není o ničem jiném, než o bezpečí pro všechny, čímž se fundamentálně liší od pravice, které prosazuje bezpečí jen pro vyvolené, ať již původem, majetkem či jiným ad-hoc pravidlem.

  4. hank

    Jiří Dolejš dnes v Deníku Referndum:
    „Ve skutečnosti křísí vylekaní levičáci jako poslední barikádu sociální egoismus a kulturní šovinismus, které by chtěli bránit v jakési konzervativní viróze postihující jejich ideologické koncepty. A společně pak některé elity pravice i levice již viditelně přebíhají k daleko reakčnějším, ale vlivnějším strukturám kapitalistické moci. Mesaliance s těmito novými pořádky tak hrozí jak pravici, tak levici. Vývoj v Polsku a Maďarsku naznačuje, kam by to mohlo vést. Uvázat občana ústavou k povinnostem k vrchnosti a použít k udržení pořádku i hrubé síly, tím by to mohlo končit. Je jedno, jestli tomu budeme říkat postdemokracie či postfašismus. Fragmentovaná a neukotvená společnost se tomu bude těžko bránit.“

    Odkaz na celý článek:
    http://denikreferendum.cz/clanek/25696-prinesou-volby-konec-starych-casu

    • Nerevar

      Že je celá KSČM jen banda zrádců, je jasné od chvíle, kdy se přeorientovali na pěstitelství a ovocnářství. Smutný pohled.

    • Tribun

      Někdy si říkám, co ten Dolejš v té KSČM vlastně dělá, vždyť se k nim hodí méně, než ta příslovečná bílá vrána.

  5. Eddie

    prosim co znamena : seberealizace potlačená námezdní prací jaka je jeste jina prace nez namezdni ?

    • Hamilbar

      Ale to víte že existuje jiná práce než námezdní Eddie. Říká se jí v češtině koníček nebo také moderněji hoby. Bohužel v současné době se provozováním svého koníčka dokáže živit pouze nepatrné procento populace.

      • hank

        Tím jste teď ale hrubě urazil všechny, především ženy, kdo dělají veškerou penězi nezaplacenou práci v rodinách, kdo často bez nároku na jakoukoli odměnu – nejen peněžní, ale třeba aspoň dobré slovo – pečují o děti, nemocné a nemohoucí staré, kdo udržují v chodu domácnosti, což v některých zemích znamená nachodit denně pěšky desítky km pro vodu a topivo apod.

        A ani neplacenou práci některých aktivistů nelze označit jako hobby, když tím supluje to, na co veřejná i soukromá sféra kašlou, přestože to je v zájmu zachování existence společnosti potřeba udělat – tím myslím především některé oblasti konkrétní péče o životní prostředí, počínaje přímými akcemi a protesty proti environmentálním zvěrstvům některých korporací a konče různými dobrovolnickými formami odklízení odpadků, výsadby stromků apod.

        Práce je všechno to, co je potřeba udělat, ať už pro sebe nebo pro jiné lidi, bez ohledu na to, jestli za to někdo zaplatí. A můžeme se dohadovat o tom, co to znamená „potřeba“. Jestli do toho zahrneme nejen činnosti nutné pro přežití, ale i duchovní potřeby nebo potřeby rozvoje osobnosti, pak se tam často vejde i to hobby.

          • hank

            Názor na užitečnost/potřebnost jedinců tohoto druhu i na organizace, které je sdružují, se v historii mění, často i dost radikálně. Zůstaňme v Evropě: Jinak se pohlíželo na žebravé a kontemplativní mnišské řády ve vrcholném a pozdním středověku a jinak za Josefa II.

        • Hamilbar

          Téměř každý máme nejaké hoby Eddie. Jedinců co když mohou tak nevylezou celé dny z postele je málo a dříve nebo později je jim poskytnuta kvalifikovaná lékařská pomoc. Tedy alespoň prozatím.

          Problém vidím spíše v tom, že užitečnost některých koníčků je těžké pro součastníky ocenit. No což, Van Gogh na tom nebyl lépe.

          Takový příklad pro ilustraci. Ještě za hluboké totality jsem znal jednoho týpka co rozvážel sekanou a podobné masné výrobky z jakési výrobny do pražských bufetů. Podle jeho vlastních slov měl dva koníčky. Kundy a sekanou. No a když o těchto svých koníčcích občas vyprávěl, budete se divit, přišlo mi, že koná společensky velice prospěšnou práci.

        • Seal

          Problém je v tom, že dnešní neoliberální systém dokázal patřičně odosobnit práci i těm, kteří ji původně vykonávali jako svoje hobby. V tomhle ohledu je dnešní společnost, která si udělala kultovního bůžka z maximální výkonu, v podstatě demokratická, protože smrt z přepracovavání (karoši) nebo propad do existenční nicoty prostupuje všechny sociální skupiny bez rozdílu postavení na trhu práce a vztahu k výrobním prostředkům. Předpokládám, že Eddie nechce nějaké speciální zacházení pro vyhořelé topmanažery, další servisní jelita, drobné podnikatele a živnostníky, kteří často nejsou ani v tom klasickém zaměstnaneckém vztahu, ale i tak v onom jistě spravedlivém konkurečním boji neobstáli. Hodně často se nechytnou ani zpátky ve fabrice nebo v nějakém běžném úřadě. Nejspíš se jim vůbec nechce pracovat. Tak co s nimi?

        • Tribun

          A co s těma jsou staří? Co s těmi, co jsou nemocní? Co s těmi, kteří jsou mentálně retardovaní? Odpovězte si na jednu otázku a máte odpověď na všechny.

    • Tribun

      Tak například práce živnostníka nebo akademika, ale i práce vlastníka podniku, pokud jej řídí sám a nikoliv skrze námezdní šafáře.

  6. Tribun

    Že nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti po třech letech permanentniho nepracovani nevysoudite nikde na této planetě.

    A to je to příslovečné jádro pudla: právo na důstojnou a zdraví nepoškozující práci za mzdu umožňující více než pouhou reprodukci nemáte, ale veškerou existenční odpovědnost za to, že nepracujete – v kapitalismu ve přesněji za to, že nevlastníte, ale tím to teď nechci komplikovat – nesete vy. To je elementární porušení míru, čili spravedlnosti.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s