Předběžná inventura prezidentských kandidátů

Tak se na to podíváme, copak to tu všechno máme…

Nejprve kandidáti parlamentní, tedy podle mínění některých demokratičtější, neb mající k lidu dále, podle mínění jiných, tj, třeba mě, kandidáti velmi pochybní jak svojí pověstí a osobností, tak především tím, že mají podporu jedněch a těch samých zákonodárců, což je z pohledu zákona sporné.

Petr Hannig: nevím, neznám, neviděl jsem. To ostatně platí o většině kandidátů z této skupiny, o panu Hannigovi ovšem obzvláště. Neznám vlastně jediný důvod, proč ho nevolit, zároveň ale neznám jediný důvod, proč bych ho volit měl. Může to změnit volební kampaň, ale osobně jsem k takovému zázraku dost skeptický.

Jiří Hynek: kandidát Realistů, kteří chtějí pušku do každé rodiny, tlačí na militarizaci společnosti a jako kandidáta postavili prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, což je jen eufemismus pro vojensko-průmyslový komplex. Prostě zbrojaře. Zbrojaře nebrat, už tak se nám cpou s těmi svými špinavými kšefty do života víc, než dost.

Vratislav Kulhánek: bývalý šéf boleslavské automobilky. Zřejmě dobrý manažer, ale dobrý manažer ještě neznamená dobrý politik. Zcela jistě bude mít pochopení pro další manažery a podnikatele, ale dokázal by chápat i zaměstnance? Tím spíš, že se celý svůj profesní život zaměřoval na to, jak je vzít co nejvíce u huby? A pak ta strana, která ho nominovala – ODA. Strana, s níž se pojí jména jako Benda nebo Kalvoda a jejíž program byl vždy ostře konzervativní. Jak je pravděpodobné, že poslala kandidovat člověka, který její hodnoty odmítá? Kulhánka nebrat.

Marek Hilšer: další z kategorie nevím, neznám, neviděl jsem. Profesí lékař, ale jak se lze přesvědčit dnes a denně, být lékař ještě neznamená být dobrý člověk. Hilšer se zatím nijak neprojevoval, takže o jeho názorech a postojích lze usuzovat jen na základě toho, že se neobrátil na občany, ale na poslance.

Pavel Fischer: nevím, neznám neviděl jsem potřetí. Dočetl jsem se o něm jen tolik, že je to bývalý velvyslanec (to by mohlo být pro rezidenta plus) a přesvědčený havlista (to je pro mě mínus, ale pro jiné bohužel zcela zásadní a postačující kvalifikace). Přesto tak nějak chovám tajnou naději, že by to mohl být záložní kandidát pro případ nouze nejvyšší, ale obávám se, že to je jen iracionální přání založené na nedostatku informací.

Mirek Topolánek: vím (bohužel), znám (bohužel), viděl jsem (bohužel). Chlapa s guľama netřeba představovat, stačí připomenout jména Dalík nebo Berlusconi. Pak nějaké čachry s firmami, ale ty jsou vedle toho, co jede ve velkém Babiš, zřejmě celkem bagatelní. Topolánek je svým způsobem kandidát politický a jasně profilovaný. Když volíte Topolánka, víte, do čeho jdete, asi jako když pijete becherovku – jdete do něčeho, co rozhodně nechcete. Pokud chcete kontinuitu polistopadového režimu se vším tím rozkrádáním, šmelením a arogancí pravice u moci, je Topolánek přesně pro vás.

A nyní ti, kteří přímou volbu vzali vážně jako přímou a došli si pro podporu občanů, což jim všem slouží ke cti. Už jenom proto, že museli jít s kůží na trh dřív a nejsou tak králíkem z klobouku na poslední chvíli, jako jejich kolega Topolánek.

Jiří Drahoš: ten by bohužel mohl z fleku přebrat přezdívku „Želé“, kterou dostal při minulých volbách Jan Fischer. Nemastný, neslaný, nevýrazný, muž, o jehož názorech se vlastně nic neví, s výjimkou jediného: neuznává přímou demokracii, zejména referendum, neboť se lidu bojí a myslí si něm, že je hloupý (přitom se od něj ale chce nechat zvolit prezidentem a zdá, že pro tento účel považuje lid za zcela kompetentní). Drahoš je černým koněm těch, kteří nechtějí současného prezidenta Zemana, a Drahoš zdá se tuto roli přijal a svůj program zredukoval na to, že bude dělat vše opačně, než Zeman. Zdá se mít poměrně značné šance, ale to může být zkreslení dané tím, že jej podporují lidé tvořící mediální obsah. Od Drahoše se asi dá očekávat distingované vystupování, ale také značná dávka atlantická submisivity.

Michal Horáček: pro mě je zcela nepřijatelný kvůli svému podnikání spojenému s ilegálními hazardními hrami, kvůli svému anitzemanismu (to prostě není program) i kvůli očekávatelnému nepřátelství k Rusku a servilitě k Západu. O tom, že by měl zájem o lidi mimo bublinu pražské elity a pochopení pro jejich problémy také dost pochybuji. Upřímně na něm ale oceňuji, že svoji kandidaturu bere vážně, šel si pro podpisy občanů a vše si financuje sám (alespoň to tedy tvrdí a zatím není důvod mu nevěřit). Pro světonázorové neshody bych já Horáčka nikdy nevolil, ale jinak je to relevantní kandidát. Navíc má podle všeho mnohem větší ponětí o tom, do čeho se to vlastně pustil a proč to dělá, než takový Drahoš nebo dobrodruzi z první skupiny.

Miloš Zeman: současného prezidenta jsem si nechal nakonec, protože o něm nejspíš napíši nejvíc, navzdory tomu, že ho je třeba představovat snad ještě méně, než Topolánka. Zeman je člověk, který mne čím dál více irituje, ale zároveň také jediný kandidát, se kterým se alespoň na něčem shodnu (ano, mluvím o jeho postoji k Rusku a pár dalším věcem). Zároveň je ale také starý a evidentně nemocný muž. Stáří není handicap, beru to spíše tak, že svoje už udělal a teď by měl nárok na odpočinek. Volit Zemana by pro mě asi z celé té sestavy byl nejmenší problém, ale zároveň to nebude nic, po čem bych vyloženě toužil (takže reálně možná tyhle volby vynechám, než abych se nutil do něčeho, s čím se ne zcela ztotožňuji). Zeman má ovšem asi největší šance na úspěch, a to nejenom proto, že mu je vedena nejdelší a nejintenzivnější kampaň. Ona je to tedy kampaň jeho odpůrců proti němu, ale argumenty, který používají, i lidé, kteří je říkají, jsou pro mnoho lidí dostatečným důvodem k tomu, aby Zemana volili. Akorát jsou to lidé, kteří jsou mediálně nezajímaví a neviditelní, takže to na první pohled vypadá, jako když je Zeman odepsaný a izolovaný. Proti svým konkurentům má jednu podstatnou výhodu: nepohrdá obyčejnými lidmi, ale projevuje o ně zájem. Kdo ví, možná je to jen hra, přetvářka, manipulace, ale to je nakonec jedno, podstatné je, že Zeman jako jediný z kandidátů za obyčejnými lidmi (tedy zaměstnanci, důchodci, lidmi žijícími od výplaty k výplatě) přijde, vyslechne je a dá jim naději, že nejsou sami, opuštění a zapomenutí. Lidé chtějí prezidenta, kterému budou rozumět a který bude rozumět jim, nebo se tak alespoň bude tvářit, chtějí v politice někoho, kdo mluví a myslí podobně, jako oni, protože mají už plné zuby odcizených arogantních elitářů, kteří si řízení státu usurpovali s odkazem na svojí morální a intelektuální nadřazenost. Lidé pořád poslouchají o svobodě, ale ve svých životech zažívají jen donucení, ať už v práci, nebo v politice, kde musí sledovat, jak politici poklonkují Západu, ke kterému oni mají výhrady (jedno, jestli oprávněné, jde o to, že se s nimi o tom nikdo nebaví, protože by tomu přece nerozuměli, což je nejlépe vidět na členství v NATO nebo EU) a naopak jsou ostentativně nepřátelští k Rusku, se kterým lidé ve své většině válčit nechtějí. Zeman sám o sobě by asi příliš šancí neměl, ale jeho soupeři mu to svojí zpupností nakonec asi vyhrají. Už zase.

Závěr z téhle malé inventury je poněkud tristní: přímá volba zcela odkryla mizérii české politiky. To, co by při politikaření v parlamentu zůstalo skryto, se teď ukázalo v celé nahodě: česká společnost nemá elity, má jen elitáře. Česká politika je v totálním rozkladu, ani na toho prezidenta, což je funkce s nejsilnější republikánskou symbolikou, se nenajde dostatek kvalitních kandidátů. Co dostatek, on se nenašel ani jeden. Nikdo nechce? To je špatně. Nikdo není? Také špatně. Naprosto nám chybí osobnosti, kolem kterých bychom se mohli semknout, osobnosti, které by dokázali spojovat všechny, ne jedny proti druhým, které by uměly do těla národa přijímat, ne z něj vylučovat. Tristní, ale logický důsledek téměř třiceti let kontrarevoluce pod praporem sobectví, prospěchářství a pěstování kultu individualismu. Než tohle trápení, možná bychom se vážně měli zamyslet nad tím, jestli prezidentský úřad nezrušit úplně?

 

Reklamy

42 comments

  1. hank

    Hanniga obejít širokým obloukem. (To je ten popový promotér, co objevil Lucii Bílou, možná si ještě někdo vzpomene na neposlušné tenisky :-) ) Když byl ještě naživu Milan Valach, byl na přelomu 90. a nultých let členem Hnutí za přímou demokracii jistý zedník (později stavební podnikatel) z Bruntálska, který chtěl mermomocí zakládat politickou stranu s tímto programem. Ta strana vznikla, jmenovala se Strana zdravého rozumu, zafinancoval ji a předsedou se stal právě Hannig. Ve volbách (už si nepamatuju ve kterém roce) dostala nula-nula-prd hlasů, milý zedník nakonec otráveně z HzPD odešel a stal se aspoň místostarostou ve své domovské obci. Není mi známo, že by tam – natož v aktuálním hnutí P. Hanniga –
    byla přímá demokracie na nějakém vzestupu… :-P

  2. Ota

    Elektorát fašistů i komunistů nachází nejen jasný průsečík v roli Stbáckého oligarchy ve Sněmovně, ale i v postkomunistickém protofašistickém populismu současného prezidenta mluvící slovníkem chátry ve snaze všechny ty, co jsou právem společností vržené na její okraj, chce jako jako z textilní dělnice Brožové-Polednové večerním školením VUMLU udělat elitu, v případě prezidentských voleb, je psychologie ta samá jako u Rusů, klidně dál budu chcípat hlady, odevzdám Putinovi svůj důchod, „jen aby se nás ve světě zase lidé báli“ a my, vyhublí na kost v nevytopených panelácích v Lužnikách, tak předstíráme onu „levicovost“ a máme „hřejivý“ pocit při sledování TV zpráv státní televize, jak jsme to těm proamerickým rodinám v Aleppu s našimi Suchoji zase „natřeli“.

    Zeman který dělá v zásadě totéž co Mussollni, tedy skrze propojení státu a národní oligarchii vytváří státně-korporativistický syndikalismus fašistického souručenství zbohatlíků napojených na původní KS nomenklaturu s PROLETÁŘI, tak je dnes 80 let po Mussolinim ještě o krůček dál, vytváří globální internacionálu ovšem NIKOLIV proletářů, ale otrokářů, jejíchž zásadní inovací v informatice a komunikaci – je zabanování internetu a vylepšení svých represí o hrozbu rozprodeje lidských biologických orgánů popravených vězňů na světové „putovní výstavy“.

    Spolupráce s ruskými okupanty kteří po nás budou za chvíli vymáhat „reparace“ za dva havarované tanky, kterým nedaly dvě pražské tramvaje včas „přednost v jízdě“, bude vrcholným počinem spolupráce někdejších českých bolševiků a penzionovaných lampasáků (Tvrdík) s „transformovanou“ Rudou armádou do dnešní, „nové“, šojguovské:-).

    Mluvící ovšem naprosto identickým jazykem jako ta někdejší, brežněvovská stejně jako dnešní FSB jazykem KGB mající ve svém středu stejné kádry jako tehdy. Jen s tím rozdílem, že tehdy bylo pro ně terno přivést si z NDR pár digitálek a z Maďarska videorekordér, dnes mají jachty a děti do lázní jezdí nikoli na Krym, ale do Lausanne:-)

    Proti tomuto je každý jiný kandidát než Zeman výhra, už jen pro udržení vlastní elementární lidské důstojnosti, což tento agresivní stařec ohánějící se po lidech holí a chtějící lidi na potkání zabíjet, je degradace nejen tohoto úřadu, ale obecně lidské důstojnosti vůbec.

    • Tribun

      A to je přesně ten důvod, proč Zeman zase vyhraje: ve srovnání s takovýmito projevy – a že nevycházejí jen z klávesnic internetových trollů, ale i z úst etablovaných představitelů tzv. městských liberálních elit – působí Zeman se všemi svými nedostatky jako morální a intelektuální titán. Při představě, že vyhraje Drahoš a podobné kecy se stanou oficiální státní rétorikou mě jímá zděšení.

      • Ota

        Ale kdepak my, čeští zrádci panslovanské vzájemnosti a socialismu v kontrarevoluci západní buržoasní reakce, ale už i ten západ a tamní liberální levice (čti devianti, ženské a humanističtí universitní vyžírkové, co vystudovali za dělnické peníze) si myslí o nás to, co výše uvedení a vám zajisté musí být velmi příjemné počiny těch, co se v Maďarsku a Polsku rozhodli zasáhnout proti liberálům se šibenicemi. Proč se rudohnědá galérka nenaučila něco novějšího do 21.století a dělá pořád to samé jako jejich předchůdci, na základě ČEHOŽ je tak zásadně porazil liberalismus?

        Ein Milliardär, ein Neonazi und ein Kommunist – das ist Tschechiens neues Regierungsbündnis

        Huffington Post v německé mutaci.

          • Ota

            pak si važte kapitalismu, že vám umožňuje to, za co by ten váš socialismus lidi mučil v kobkách na Hradčanech a zabíjel v pracovních lágrech, Pokrok jaký žádný jiný systém nikdy a nikde nedokázal nastolit.

  3. hank

    „…Než tohle trápení, možná bychom se vážně měli zamyslet nad tím, jestli prezidentský úřad nezrušit úplně?“

    No jo, jenže komu by pak psali dopisy lidi jako hrdina jedné Nohavicovy písničky? „Vážený pane presidente…“

    A vůbec, vždyť to tady píšu pořád dokolečka: Ostatně soudím, že presidentský úřad v tomto státě je zcela zbytečný a jako takový měl už dávno být zrušen.

  4. XY

    Tak děkuji za soupisku, Tribune – a vyjadřuji hluboký souhlas s hankem ohledně Hanniga. Je to ten nejodpudivější hudební živnostník a příšerný hudební redaktor nebožtíka totalitního Čs. rozhlasu, nepletu-li se, hojně spolupracovával s jistým básníkem, spíše bídným textařem Václavem Honsem. Studiová skupina Petra Hanniga bylo nezapomenutelné dílo; cosi jako orchestr ÚV SSM Plameny. Na stará kolena zkouší chytnout nějaké to lukrativní rito…
    Co se soupisky týče, člověku se opravdu ani nechce k těm urnám.

  5. Seal

    Závěr téhle inventury je samozřejmě tristní, protože jak jsme se tu už bavili před pár dny, je vůbec otázka, jestli žijeme v systému, který umožňuje, aby tu mohly vyrůst nějaké osobnosti. Můj postoj je hodně tradiční: K nezadatelným občaským právům patří i právo nevolit. A určitě by se mělo aplikovat v situaci, kdy se předvolebně pragmaticky začne argumentovat volbou menšího zla, protože v civilizované společnosti by volba jakéhokoliv zla neměla vůbec přicházet do úvahy. Ale ti, kteří chtějí ze systému profitovat, si samozřejmě nebezpečí takového odmítnutí uvědomují, takže zrova typicky Zeman rád mluví o zavedení volební povinnosti. Nemohu si pomoci, ale taková změna volebního systému by mě ze všecho nejvíc zaváněla požadavkem spolupachatelství. Už proto nemůžu souhlasit s Tribunovým názorem, že Zeman “ nepohrdá obyčejnými lidmi“. Pokud si s nimi chce vydláždit cestu k moci, tak s nimi pohrdá úplně stejně, jako ti, kteří s oblibou tvrdí, že uvědomělý volič pravice přece už jenom z principu nemůže patřit mezi nějaké socky.
    Při takhle rozdaných kartách to uvědomělý občan určitě nebude mít jednoduchý. Tipuji, že v úvodním kole nikdo nezíská nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů, takže z první pozice bude postupovat Zeman a z druhé Drahoš. No a pak se to ve veřejném prostoru začne řezat tak, že nebude možné normálně zajít ani do hospody. Ve druhém kole bude hrát hlavní roli zásadní nepřijatelnost prezidentského kandidáta, což by teoreticky mělo přihrát rozhodující hlasy Drahošovi. Ale po pravdě řečeno, vůbec si nedovedu představit, jak může takový Drahoš čelit při přímé konfrontaci zrovna Zemanovi. To nám ukáže teprve ta oblíbená televizní estráda při prvním kole, takže teprve až po jejím skončení doporočuji případné sázení na konečné volební výsledky.

  6. embecko

    S Hannigem ma problem uz 30 let: Jakmile se totiz nekde ozve slovo „normalizace“, nevybavi se mi Husak, ani Charta 77, ani prvni maj, ale Petr Hannig s Frantiskem Janeckem, na pozadi plakatovaci plochy v metru, stanice Gottwaldova, za spocenym sklem lezi hromady neuklizeneho cerneho snehu. To je takovy muj normalizacni obraz, mozna si ho necham vytesat na nahrobni kamen.
    Hannig je ale zajimavy fyzicky typ, za poslednich 40 let se totiz nejak moc nezmenil, lehce pribral a ma vyhlazenejsi a mladsi tvar.

  7. Pingback: Předběžná inventura prezidentských kandidátů » Oral.sk - Porno Politika
  8. embecko

    A Marek Rezanka to uz take zariznul. Skoda, ale chapu:
    http://literarky.cz/blogy/marek-ezanka/25284-pro-jsem-se-rozhodl-pestat-komentovat
    „Osobně odmítám hrát hru, kdy bych měl volit mezi padesáti odstíny pravice. Pravice jako pravice, to není volba pro mě – a obávám se, že už vůbec ne pro naši zemi. Tím, že ztrácím možnost skutečné svobodné volby, neboť má politická poptávka není podpořena adekvátní nabídkou, přicházím i o smysl své politické publikační činnosti. Nemá smysl omílat stále dokola, co je špatně. To už pomalu vidí i všichni slepí. Nenacházím však nic pozitivního, konstruktivního, co bych svým čtenářům mohl nabídnout…Bojkotujme reality show, která není naše…Nekažme si předvánoční dobu. Nechejme zaujatá média, ať dál sázejí na své koníčky, my se však zabývejme důležitějšími otázkami. Kam vůbec tento systém spěje – a co z toho vyplyne pro nás. K tomu ale již nikdo nepotřebuje komentátory.“

        • XY

          Nejsem Tribun, ale odpověď mám, hanku. Není. Takže jsme co voliči postaveni před přelíbeznou volbu jako svého času zákazníci pana Henryho Forda: „Můžete mít vůz jakékoli barvy, zvolíte-li si černou.“

          • embecko

            O cem to mluvite vy dva? :o)
            Vzdyt Zeman je soucasnym prezidentem, jak muze byt/ nebyt zaroven alternativou? :o)

            • XY

              Zeman, ač tč. prezident, je jednou z položek volebního menu. Z tohoto zorného úhlu je alternativou jako každý jiný kandidát.

            • hank

              Tak já jsem tu Tribunovu poznámku pochopil jako vyjádření jeho lítosti nad tím, že neohrožený bojovník za Zemana Řezanka konečně vzdává svá slohová cvičení publikovaná v periodiku, kde by za jiných časů jeho příspěvky neprošly ani filtrem redaktora třídícího dopisy čtenářů… Z tohoto hlediska není alternativou ani Zeman (protože ho nelze považovat za součást levice) ani jeho advokát Řezanka (ani ne tak pro své názory, které mu budiž demokraticky tolerovány, ale spíš jako učebnicový příklad úpadku novinářské práce jeho – svým příšerným stylem by dokázal zdiskreditovat Slovo Boží i v hlavách těch nejvěrnějších věřících – i editora-in-chief internetového vydání LtN; mají tam vůbec někoho takového?). No ale když tím filtrem před časem procházely ještě kouzelnější absurdity z klávesnice jisté Míši Julišové, tak už bych se asi neměl divit ničemu… Úpadek kdysi slavné značky je evidentní.

              • Seal

                Marek Řezanka samozřejmě není žádný novinář, ale demograf. Vždycky mi přišlo trochu zvláštní, jak striktně odděloval svoji profesi od svého veřejného působení. Byla to škoda, protože zrovna v tom svém oboru by měl co říct. Ten jeho text byl hodně bilanční, takže třeba nakonec zjistí, že po smrti Milana Valacha tak nějak ztratil orientaci, a zase se vrátí.

            • embecko

              Alternativou byl prede 5 lety, ted vam jen naskocila pred ocima oranzova mlha, alespon vite, jak se citi rusofobove, antibabisovci a antiputinovci, kterym stacin jen rici „volby“ a uz to jede… :o)
              Jeste si pamatuji, jak jsem se pred temi 5 lety zucastnil obcanskeho natlaku na Wagnerovou, aby, proboha, si tu svoji nekandidaturu rozmyslela a clovek nebyl nucen velit mezi tesilovym a kohoutim zlem. Nakonec to vyhral tesilak a dobre tak, letos to nebude jinak. Predevsim diky Otovi & spol.. Takze jeste jednou: Otiku, dekujeme!

              • XY

                Hm, teď nevím, ke komu se obracíte, embé. Ale předpokládám, že hankovi nebudete vykládat něco o oranžové mlze před očima, takže to paranoidně vztáhnu na sebe. Nemám nic proti vaší volební preferenci; můj vkus je zkrátka jiný. Jsme v hospodě, kde nám nabízejí jednotnou flaksu jednou s bramborem, podruhé s houskovým knedlíkem, potřetí s bramborovým knedlíkem, počtvrté s nějakou plackou, popáté s rohlíkem, pošesté s chlebem, posedmé s rýží, poosmé s kuskusem, podeváté bez přílohy, jen s nějakou trávou… Jediná výjimka je flaksa, která byla na lístku už před pěti lety a už tehdy zaváněla a musela být hodně okořeněna, aby se to jakžtakž přerazilo. Teď je v nabídce znovu a v daleko horším stavu. Budou to muset nazvat nějak jako katův šleh, aby se to dalo vůbec nabídnout. Šoufl z toho bude všem, jakkoli to budou zapíjet množstvím piva emocionálních a iracionálních argumentů. Děkuji, nechci, žrát se to nedalo ani před těmi pěti lety. Protože nemohu změnit hospodu s tak mizernou nabídkou, nejspíš tam ani nepůjdu; to víte, zdraví je přednější… :-)

                • embecko

                  „Jsme v hospodě, kde nám nabízejí jednotnou flaksu…“
                  To je otazka, kterou tu otevrel jiz Seal, a sice neschopnost spolecnosti generovat osobnosti. „Oni“ by jednotnou flaksu nenabizeli, kdyby…letos odmitl kandidaturu Keller, loni mnou zminovana Wagnerova, pred tim prohral Sokol…ti mi jako jenotna flaksa tedy nepripadaji.
                  Jak jsem zaslechl v roce 2003 v hospode: „Doufam, ze nezvolej toho s tou bekovkou!“ (myslen Jan Sokol). A volic- intelektual take neni zadne stesti, obvykle sahne bez zavahani po nejakem Drahosovi, hlavne aby byl noblesni a mel uroven a co ma v hlave uz obvykle neni tak dulezite.
                  V cizine se o Cesku a Cesich s prekvapenim rikava, ze jsou konzervativni (s prekvapenim pro domocecha). Ano, tam se to trochu lame, nejde sice o konzervatismus politicky, ale pragmaticky, do politiky prenesene obvykle zazite obrazy a je vcelku jedno, co na nich je. V cizine prosadite v domacnosti bez problemu zahranicni jidlo, v Cesku nemate sebemensi sanci („Ja to delam po svym a sem tak spokojenej, s zadnyma novotama si na me neprijdes!“).
                  Jsou drobne postrehy, kter skladaji mozaku: Po 89. roce bylo vyhozeno nase podnikove vedeni a nikdo nechtel byt reditelem, az tam byl nasiim dokopan clovek s nejmensi mirou odporu. Privezu ze Svajcu cokoladu a svycarske pivo: Cokolada je zkonzumovana napul, se slovy „nic moc“, pivo je po lhute vylito do drezu se slovy „preci si nebudu kazit chut“.
                  Takze ne ze by byli Cesi konzervativni, oni se spise radi zakonzervovavaji.
                  A proc tedy nejsou osobnosti? Protoze spolecnost je zakonzervovana v marasmu normalizace. Ne ze by tohle komunisti narodu vnutili, spise se jim podarilo vyhmatnout etos nehybnosti“, ktery je Cechum zrejme vlastni. A pretahlo se to na dalsi generace. Mozna je to vlastni i vsem Slovanum. Nerikam, ze je to spatne, ale zrejme uderila kosa na kamen: Zazite obyceje a mechanismy prezivani narazily na necekany systemovy tlak. Spolecnost se tak jevi jako ochrnuta a zaujala pozici mrtveho brouka, „nezije“ vyckava.

                • Tribun

                  Víte, co se mi jako první vybavilo, když jsem četl ten váš pojem „étos nehybnosti“? Švejk! Zapadá to do sebe, až to hezké není.

                • Seal

                  Jednou z těch příčin je samozřejmě extrémní politizace veřejného prostoru, která se tu začala rozjíždět už v 90. letech. Viz třeba generování mladých – nadějných tváří, jako byli Gross, Březina, Langer, Nečas…, dneska třeba Feri; a vůbec razance té znovuzrozené politiky, která dokázala tak nebo tak vyeliminovat osobnosti i s nějakým větším humanistickým přesahem. Vedle Sokola bych zmínil i Táňu Fišerovou a Erazima Koháka, byť ten se o žádnou podobnou funkci neucházel. Jejich místo proto nahrazují intelektuálové, kteří se dokážou přizpůsobit té extrémní politizaci, což byl dřív typicky Pithart a dneska je to Drahoš. Jde samozřejmě o regulérní součást celospolečenské hry na politiku, protože konzervativní Češi si myslí, že to tak zkrátka musí být. Možná je v tom odlesk normalizace, kdy se v touze po změně odhodlaně četlo v Rudé právu mezi řádky, ale jinak tu normalizační paralelu, která se dneska začíná objevovat v některých komentářích, nijak zvlášť nesdílím. Mě spíš v tomhle ohledu fascinují takové věci,jako je třeba televizní projekt GEN – Galerie elity národa, který ve velkých časových odstupech má za sebou tři ročníky. Ten poslední 2016/17 je obzvlášť dobře propečený: Havlová-Veškrnová, Albrightová, bratři Mašínové, Hvížďala, Koller, Brady, Duka, Drahoš, Zagorová… Chápu, že existují lidé, jejichž jméno se ve veřejném prostoru vznáší jak duch Boží nad vodami, ale proč je kvůli tomu označovat rovnou za elitu národa mi nějaký valný důvod tedy nedává.

                • embecko

                  „Jednou z těch příčin je samozřejmě extrémní politizace veřejného prostoru“
                  Napoprve jsem to cetl jako „extremni polarizace verejneho prostoru“. Ale ono je to podobne a budeme muset trochu slovickarit, abychom dospeli k cili. Nechal se verejny protor politizovat nasilim? Podle meho ne a jeho politizace je pouhym dusledkem jeho disociace. Chybi jednotici spojujici idea a spolecnost nevi, proc „zije“ :o)
                  Spolecnost bych si na primeru predstavil jako kapalinu, iontovy roztok (lide jsou individuality s rozdilnym nabojem). Bud do nej vlozite dve elektrody a uvnitr roztoku vznikne stabilni situace, ionty primerene proudi „kazdy k svemu“ a vznika urcita rovnovaha. Pokud elektrody (ideje) vyjmete, ionty zacnou samovolne virit „disociovat se“ a muze s nimi manipulovat kde co (teplota,nahodny zdroj elektomagnetismu atd.).

                  Jak vyjmenovavate Grosse, Brezinu, Langera, Necase, tak to byly do spolecnosti-roztoku vlozene „elektrody“ jednotlivych stran. Ale kde nic neni, ani Langer nebere, tyhle osoby byly spise vyjadrenim vnitropartajnich ocekavani, nezli vaznym pokusem o nalezeni noveho smeru a konzolidaci spolecnosti.
                  Tenhle muj chemicky primer je samozrejme neobratny, ale lepsi jsem nenasel :o)

                  Nechemickou terminologii receno, kapitalismu se podarilo vyssi spolecenskou ideu ukazat jako zbytecnou a tim ji zlikvidovat.
                  Proc se tak stalo? Protoze udrzovani jednotici ideje je narocny proces, ve kterem kazdy jedinec musi neustale a prubezne zvazovat („starat se“) a predevsim prijimat bolestne kompromisy. A nemusi- li to delat, pak to nedela…tudiz tahle moznost byla ze strany kapitalismu nabidkou, ktera se neodmita (nepotrebujete ideu, staci jen neosobni trzni vztahy).
                  Tedy odmitnuti vyssi ideje neni zadnym nasilim na spolecnosti pachanym, ale naopak (!) jde o ulevny proces. Otazku, zda- li je tento proces i prinosny, tu ted neresim.

                  A dve poznamky:
                  – K normalizaci: Tam probehlo neco podobneho, vyssi idea, vnucena stranou, take prestala fungovat. Tehdy to ale nebylo proto, ze by ji lide opustili, nybrz proto, ze ji jako celek odmitli (neco opustit a odmitnout je velky rozdil, po odmitnuti vznika vzdy prazdny prostor). Na konci 80. let byla spolecnost temer deregulovana a ritila se ke svemu konci.

                  K intelektualum: Intelektualove jsou „myslici fabriky, snazici se ziskat moc“ :o) (jedno v jake forme a nad kym) a jsou to prave oni, kteri do jiz disociovane spolecnosti vnasi nejvetsi neporadek (nepokoj). Namisto jednoho ideoveho (spolecenskeho) centra je nyni centrem kazdy intelektual, kazdy si soucasnou situaci vyklada po svem, kazdy nese svoji vyssi, univerzalni ideu.
                  Proto ona politizace na kterou zehrate, seale, spolecnost je prepolitizovana, nebot nedokaze upustit paru skrze „humanisticky presah“ (jak pisete). Ten totiz neni mozne nijak definovat, kazdy ho vidi nekde jinde a nekde jinak a tudiz faktiky nema narok na existenci (naplneni).
                  Jinak vam rozumim a souhlasim s vami, vyjma toho, ze politizace zacala az v 90. letech- dle meho proces zacal s Chartou 77, pote, co komancove pristoupili k helsinskym dohodam (75?). Ono gulasove antipolitikum a utek na chaty byly naopak politikum jako poleno, uz tehdy byla spolecnost prepolitizovana.

                • Tribun

                  Protoze udrzovani jednotici ideje je narocny proces.
                  Cožpak o to, náročný, ale nežádoucí. Jednotící idea kazí individualismus, dělá z masy společnost. A to přece kapitalismus nechce, ten chce homogenní masu konzumentů, kteří si ve své izolovanosti myslí, kdo ví jak nejsou individuální a originální, protože si kupují tu samou věc jinak obrandovanou.

                • embecko

                  A jeste poznamka k onomu humanistickemu presahu: ten je vytvaren intelektualy (a kym take jinym, ze) a ne-intelektualove tento presah opravnene zavrhuji jako mocenskou manipulaci. Proc se neustale dovolavat nejakeho Peroutky, Capka, Wericha, proc si s nimi lamat hlavu, kdyz my mame sveho Lidla a e-shopy (ted trh, byt samozrejme ne v jeho bigotnim, ekonomicistnim vyznamu, jaky tu prezentuje treba Che).

                  Tahle spolecenska poloha ma sve dva dusledky (samozrejme jich je vice, ale tyhle jsou nejnapadnejsi):
                  – Diky tomu, ze spolecnost ve sve ne-intelektualni vetsine prijima trh, prijima i kapitalismus a tim padem neni zadny zajem na vzniku autenticke levice. Viz vsechny ty marne uvahy „proc levice selhala“…ona neselhala, ale „nikdo“ ji nechce.

                  Diky tomu, ze intelektual ztratil svoji vudci roli doslo ke vzpoure intelektuala a vzniku Kavarny- Havlismu :o)
                  To je posledni hnizdo intelektualniho odporu a zaroven terminalni stav intelektualni obce, neschopne reflektovat realitu, ale o to pevneji lpici na starych idealech humanitnich. Ono progresivni slunickarsko- lidskopravni hnuti je konzervativni kontrarevoluci intelektuala. Treba i za cenu milionu mrtvol, znicenych statu a kooperace s velkokapitalem…dneska jde intelektualovi totiz o vsechno, bud-anebo. Hleda svoji roli v systemu, ktery uz nepotrebuje zadne lokalizovane nazorove vudce, ani prevodniky mocenske ideje (tedy intelektualy), dneska staci jeden Palata anebo Kambersky, majici v rukach medialni masinerii, schopnou nahradit destitisice „delniku ideologickeho more“.

                • Seal

                  MB, to bychom se mohli přít o to, co bylo dřív: jestli politizace nebo polarazice. Mám to samozřejmě jednodušší v tom, že společnost nevnímám jako koloidní roztok, ale naopak jako soustavu vztahů, které se v nějaké podobě neustále reprodukují. Normalizace podle mě už žádnou ideu neobsahovala, akorát tak tupou kamufláž, na což pak „strana a vláda“ v roce 1989 patřičně dojela. S Chartou 77, resp. Havlovou nepolitickou politikou je to krapet složitější, byla to na jednu stranu docela zajímavá vize, leč příliš utopistická, což nakonec potvrdili její hlavní protagonisté, kteří si pak s úlevou vyvrali běžná partajní angažmá. Dnešnímu slovu intelektuál jsem nikdy nepřišel na chuť a použil jsem ho v předchozím komentáři vlastně v opozici k pojmu osobnost, kam bych samozřejmě zařadil i toho Karla Čapka (na rozdíl od Peroutky), protože dnešní společenská atmosféra v lecčems připomíná období 2. republiky. Levice podle mě zkolabovala především proto, že se tak upjala na výkonnou moc, že přestala ztělesňovat nějaké ideály. To může v kapitalismu dlouhodobě procházet jenom pravici, která se prosazováním třídních zájmů netají (viz na tomto fóru její apoštol Otík, „Che“, Ondřej, nebo taky z dřívějška Gota, Fagan a Bimbo). Zajímavější je spíš to, proč ten v podstatě kabaretní styl dnešní politiky lidem vyhovuje, takže jsou ochotni furt do nekonečna se ho účastnit. Obvykle se to vysvětluje konzumním stylem života, ale může v tom být i čekání na Godota, anebo naopak rezignace, že tenhle systém něco jiného, než menší zlo stejně nevygeneruje. Ale moc to neřeším, protože, jak pravil Marx při jiné příležitosti: „Lidé dělají své dějiny sami, ale nedělají je tak, jak je napadne, za okolností, které si sami zvolili, nýbrž za okolností, které tu bezprostředně nacházejí, které jsou jim dány, a které zdědili z minulosti.“.

                • hank

                  Marx také napsal toto:
                  „Lidstvo řeší vždy jen takové problémy, které může vyřešit, neboť při podrobnější zkoumání se vždy ukáže, že problém sám vzniká teprve tam, kde materiální podmínky jeho řešení jsou již dány nebo kde jsou aspoň v procesu vzniku.“

                • Tribun

                  Lidstvo řešení především takové problémy, které dokáže identifikovat a jejich problematičnost pochopit a připustit.

                • embecko

                  „Levice podle mě zkolabovala především proto, že se tak upjala na výkonnou moc, že přestala ztělesňovat nějaké ideály.“
                  V nasi nedavne pri zastaval XY s hankem presvedceni, ze socdem toho udelal pro lidi hodne. Coz nebudu rozporovat, neni to predmetem reci.
                  Zajima mne mechanismus odmitnuti, anebo „jineho videni“.
                  Reknemez, ze XY s hankem maji, vzhledem k predlozenym dukazum, pravdu. Kde je tedy chyba, proc nedoslo k prevodu: dobre udelali=> volic chape, ze dobre udelali?
                  Dobre udelali a spatne prodali? Date nekomu neco, co chce, ale on to neprijme, dokud mu to „dobre“ neprodate? To nezni moc presvedcive.
                  Anebo ze prestali ztelesnovat idealy, jak pisete? To je slozite a tezko si pod tim neco predstavit. Pokud delaji svoji praci dobre a odvadi to, co je po nich pozadovano, pak jakepak ztelesnovani? Cim lze ztelesnit svoji ideu lepe, nezli jejim naplnenim. Anebo ze by se chovali a oblekali vice lidove?
                  Mozna v projevu, nevim, ale na druhou stranu vetsina straniku schvalila po prohranych volbach to, ze nejlepsim resenim je zadna zmena a pulrocni vyckavani na snem, coz schvalili vicemene i mistni nestranici zde z blogu.
                  Same otazky…

                • XY

                  Tedy pánové, napsali jste tu docela zajímavá moudra, nicméně vzhledem k aktuálnímu volebně prezidentskému modelu jsou poněkud nepoužitelná, protože nelákavá nabídka se už nezmění, nanejvýš se na jídelním lístku něco škrtne. Nezbývá než vyčkat, až se okolnosti, „které tu bezprostředně nacházíme,“ změní natolik, že vypukne tak silná nespokojenost, až si vynutí změnu. Což bezprostředně rozhodně nehrozí, ale systémově je tu patrná stagnace až erozivní degradace, již usiluje zakrýt onen gradující „kabaretní styl politiky“ – při nedostatku sdílitelných idejí logicky posiluje tzv. zábavný prvek, aby show mohla pokračovat. Mj. všelijaké ty volební kalkulačky – viz níže. :-)

      • hank

        Asi se picnu… :-P U mě bez hodnocení váhy Fischer, ale při „vážení“ důležitosti a bez „nevím“ Horáček, a to až tak, že u důležitých otázek máme 100% shodu.

      • Seal

        U mě 26 shod s Horáčkem a Hilšerem, tj. dvojnásobek oproti poslednímu Zemanovi. Byla to asi nejhorší předvolební kalkulačka, kterou jsem kdy zkoušel. Což nemyslím ani tak jako chybu autorů, jako spíš reálný obraz funkce českého prezidenta. Ten dílem řeší hlouposti, dílem „komplikuje“ výklad ústavy, no a v té druhé polovině otázek se vyslovuje k věcem které stejně nemůže změnit, protože nemá sílu vítězné parlamentní strany. No a protože na tenhle kuriózní soubor otázek odpovídali všichni kandidáti, abychom se s nimi mohli srovnávat, tak je to současně o síle nastolování mediální agendy. Vítejte zkrátka v českém Kašpárkově, kde se nenašel ani jeden prezidentský kandidát, který by tuhle divadelní roli odvozenou od Zemana odmítl. Vůbec přitom třeba napadla otázka, jestli by měl být prezident nadstranický, ani jednou nezaznělo jméno TGM, který zakládal prezidentskou tradici, a nepadla ani jedna otázka, která by se týkala té obligátní pravo-levé škály. Zkrátka nic o ideálech, všechno jenom o výkonu moci, takže po bídě politických stran tu teď nastupuje bída těch, kteří se chtějí ucházet o prezidentskou fuknci.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s