Včera měla KSČM sjezd. Možná ho má ještě dneska, občas tyhle dýchánky bývají dvoudenní, nevím, to hlavní pozdvižení na vsi bylo včera. Antikomunisté se mocně pohoršovali hned po dvou liniích: že strana s přívlastkem „komunistická“ v názvu vůbec smí nějaký sjezd mít, a že na ten sjezd přijel pronést zdravici prezident republiky Zeman, čímž stranu legitimoval a sebe ještě více zdiskreditoval. Jenže KSČM je strana nejenom legální, ale i legitimní a prezident Zeman tak jenom udělal konec té trapné hře na to, že s komunisty se nemluví, protože komunisté jsou už desítky let zcela normalizovanou a integrální stranou našeho (pseudo)demokratického zřízení. Mluvili s nimi vždycky všichni a oni vždycky mluvili se všemi tak, že nebýt toho přívlastku komunistická, nikdo by nepoznal, že ta strana není socdem. Chápu, že se antikomunistům existence komunistické strany nelíbí, ale chlapci a děvčata z lepších rodin by měli konečně pochopit, že jedinou příčinou toho, že KSČM stále existuje, jsou oni sami, respektive to, že jejich jedinou politikou je antikomunismus, kvůli kterému bagatelizují (nemůžou za to komunisti, není to problém) a neřeší (nic jiného, než existence komunistů, není problém) skutečné problémy, jako jsou sociální a ekonomické nespravedlnosti, které jsou a historicky vždy byly katalyzátorem vzniku komunistických stran (hlavně těch skutečných, které byly komunisté ne jenom podle názvu). Vadí vám komunisté? Udělejte vše pro to, aby jejich existence nedávala smysl. Zákazy nic nevyřeší, jen problém zametou na čas pod koberec. A protože tohle „demokraté“ zjevně nechápou a hlavně nechtějí, protože by se museli zříct svých privilegií a svého monopolu na moc a na pravdu, budou tady komunisté v té či oné podobně s námi tak dlouho, dokud tu s námi bude kapitalismus a průmyslová civilizace.
56 komentářů: „Na okraj jednoho sjezdu“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
Ať už jsou komunisté jacíkoliv a domluva s nimi je jakkoliv správná, pokulhává Vaše logika v jedné zásadní věci.
Kapitalismus už tu máme několik set let a postupem času se vyvíjí od toho opravdu „tvrdého“ kapitalismu, který nechal hynout vdovy a sirotky, o něž se nikdo nepostaral (v reálu se to nedělo, ale nešť, tak praví dickensiana) až po kapitalismus měkký, který je postaven na obřím zdanění a právu veškeré chudiny na zdravotní péči, bydlení, dokonce i dovolenou jednou ročně (jediné, co neobsahuje, je právo na práci, kupodivu ho ani nikdo z nové levice nežádá).
V kapitalismu tvrdém byly levicí včetně té extrémní žádány veskrze rozumné výdobytky, jako je právo na sociální zabezpečení pro pracující, kteří už pracovat nemohou (invalidé, staří).
V kapitalismu měkkém je žádána týmiž spousta blbostí, jako je právo se nechat anonymně oplodnit a živit za státní peníze, právo nepracovat, neproduktivně žvanit a být živen na škole. Splněné požadavky z tvrdého kapitalismu jsou brány jako samozřejmost.
S jídlem roste chuť a strategie appeasementu je hloupá. Za komunisty nemohou antikomunisté, ale přehnaná měkkost a ustupování. Řešení je v obrácení kola dějin. A už se – minimálně – přibržďuje. Snad.
Stačí, abyste napsal „chudina“ a je jasné, že nejste partner do diskuse, stejně jako ten, který píše „negr“. A když se pak ještě vyznáte z toho, že byste rád otočil kolo dějin zpět, je to tuplované. Kam zpět? Zpět k okolnostem, které si vznik komunistického hnutí vynutily?
A co je to „neproduktivní žvanění“? Kdo a jakým právem rozhodne, co je a co není produktivní? Kam byste vy liberálové bez neproduktivního žvanění, které legitimuje chudobu, nespravedlnost a vykořisťovaní, došli?
„Negr“ nebo „chudina“ jsou jen pojmy, kleré si na nic nehrají. Upřímné. Komu vadí, je pokrytec.
Co je a co není produktivní odjakživa rozhodoval zákazník (= trh); liberálové proti socialistům obvykle žvaní za vlastní. :-)
Za vlastní? Spíš za ukradené… Na začátku všech velkých majetků byly krádeže, často i jiné zločiny…
Všech?
Co ukradl amazonský Jeff Bezos? notoricky známý Bill Gates? Mark Zuckerberg (data, ale až potom :-))? Larry Ellison z Orákula? Michael Bloomberg?
Tuším všichni patří mezi top ten.
mimochodem tu squadru, co jste vybral nemá smysl moc komentovat, pokud za někomu za něco v oblasti současných počítačů, sítí, tiskáren, digitální dat někomvděčíme tak je výzkumné středisko Xeroxu PARC, které vzniklo díky tomuto pánovi
https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson
jenže ten byl ještě ze staré školy…
Jako příklad je historie s MS-DOS dostatečně výmluvná a známá…
http://www.ddworld.cz/aktuality/aktuality/ms-dos-byl-skutecne-ukraden-microsoft-usvedcen-3.html
Kolo dějin ještě nikdy nikdo zpět neotočil. On jím ještě nikdo nikdy neotočil dokonce ani dopředu. A kdykoli se o to někdo pokusil, možná to vypadalo jako úspěch pár let nebo desetiletí, ale následky návratu k historicky nutné cestě vývoje pak byly mnohem horší, než kdyby se to nechalo tak, a pravidelně smetly i ty, kdo si mysleli, že na tom kole mají ruce nebo že jsou to dokonce oni sami, kdo jím otáčejí, ať už vpřed nebo zpět. Pravda, z hlediska perspektivy a časového omezení jednoho lidského života je to možná těžké postřehnout, ale jestli si kdokoli myslí, že se mýlím, prosím o konkrétní důkazy.
Taky by to chtělo naučit se něco o úloze osobností v dějinách.
Ona vůbec i ta představa „kola dějin“ vycházející ze zákonů dialektiky a teleologických představ o nějakém cíli, ke kterému dějiny směřují, je produktem anticko-židovsko-křesťansko-osvícenského, zkrátka západního způsobu myšlení. Co když má pravdu myšlení taoisticko-konfuciánské, které vidí dějinné procesy jako směřování k rovnováze a úlohu člověka v nich ve snaze o návraty k rovnováze, když ji nějací bláhovci příliš naruší?
Možná.
Dlouhotrvající rovnováha byla narušena v (a po) obou světových válkách a později ještě více v 60. letech a od let devadesátých se do ní vracíme. :-)
To se ještě uvidí. Respektive uvidí to naši potomci. Ten, kdo to v konečné instanci bude posuzovat, rozhodně nebudeme my. My se toho soudu ani nedožijeme.
Dokonce se může stát i to, že si tu rovnováhu zjedná Gaia, to když by hrozilo, že si s tím lidstvo neporadí.
Teď to po sobě čtu a ono to zní trochu eschatologicky, ale tak jsem to opravdu nemyslel. Spíš jsem měl napsat, že nás budou soudit ti potomci, a pak to zase bude záležet na tom, jestli to budou posuzovat a) vítězové společenských zápasů (neboť dějiny píšou vítězové, jak je všeobecně známo…) nebo b) budoucí historici.
Má to jeden háček: To, co si nechalo nálepku „komunistická strana“, už dávno komunistická strana není. A už vůbec od toho nelze čekat jakýkoli přínos k řešení aktuálních společenských problémů, natož tvůrčí činnost vedoucí aspoň k nastínění perspektivy dalšího vývoje a/nebo podoby toho, co by mělo rozkládající se kapitalismus nahradit.
No, nehodlám se pouštět do debat, je-li či není-li KSČM komunistická strana, ale připadá mi půvabné, když dávný předseda ČSSD, pod jehož vedením socani přijali jisté bohumínské usnesení, dnes jezdí pozdravovat KSČM na její sjezd. Tomu se říká dialektický zvrat.
Nebo by se to dalo považovat za onu mýtickou „nadstranickost“. Záleží na vkusu každého soudruha.
Pouze idiot nikdy nemění své názory, ni?
Přehnané naděje do strany, jejíž poslanci jsou už štamgasty, inventářem parlamentní restaurace (v přeneseném slova smyslu), jistě nelze vkládat, lze jenom doufat že sklouznutí pod pět procent je donutí k větší revolučnosti. Řečenou s Lízou Doolitleovou, pohnout tou línou prdelí.
Ale v každém případě jsou dobří jako možnost protestní volby.
Zásadní otázkou je, k čemu je dobrá protestní volba partaje, která je už dávno neodmyslitelnou součástí systému – nota bene téhož systému, proti kterému ve svých lepších dobách bojovala nebo se aspoň tak tvářila a na tom boji postavila zdůvodnění celé své existence – a vposledku ani jinou ambicí než zůstat součástí systému nemá. Asi by bylo potřeba, aby dostali pár ministrů a tím se definitivně zdiskreditovali – podobně jako KS Francie za Mitteranda.
Jedinou účinnou protestní volbou je nevolit vůbec.
Pro změnu je taková volba na nic, ale z hlediska kanalizace protestu a zachování status quo není marná.
Otázkou je, jestli je zachování statu quo žádoucí.
Teoreticky se neúčast ve volbách skutečně jedná o formu protestu, média i politici to však hladce vysvětlí jako projev lenosti spokojeného a přežraného voliče. Lepší je volit tak, aby to někoho bolelo.
Tak například anarchisti, které lze těžko podezírat z lenosti a přežranosti, na to mají jiný názor. Ale totéž se týká i deklasovaných vrstev společnosti, v nichž je koneckonců podíl nevoličů největší. Další otázka je, koho ty mluvící hlavy v médiích ještě zajímají.
Už ani to ne, protestní hlasy luxuje Okamura a Babiš (sic!).
Ale pozor, když mluvím o komunistech, neznamená to přece, že mluvím o KSČM. Ale uznávám, že z té rychlé noticky to není zřejmé.
Komunisti jsou stejny konzervativni blok jako Ceska televize, „fabrika“ stareho stylu, ktera bankrotuje az se zmenou rezimu.
A tady male doplneni od jako vzdy vyborneho Pavla Letka:
„Babiš se lekl, lekli se také jeho kolegové z ANO. Uvědomili si, že žádnou revoluci vlastně nechtějí. Nepotřebují hájit nějakého Ondráčka jen tak z principu, nepotřebují obhajovat dobré vztahy s Ruskem a Čínou, když těžiště jejich zájmů leží mnohem spíše v EU a USA. Jde jim totiž především o konkurenční výhodu, aby se měli lépe a urvali větší kus koláče pro sebe a své děti. Tím samozřejmě o část voličů přijdou, protože proč by měl člověk volit ANO, když může volit ODS? Nač pochybný byznysmen ze Slovenska, když máme krásného českého profesora Fialu? Nač je nám militantní Šlechtová z ANO, když máme stejně hezkou a neméně militantní Černochovou z ODS? A koneckonců nač je nám takový ministr zahraničí za ANO, který říká co na očích vidí šéfům z USA, když to samé může klidně dělat takový osvědčený Zaorálek? Všechny důvody pro volbu hnutí ANO postupně padly. Setrvačností voličských preferencí budou ještě chvíli profitovat, ale jejich pád je neodvratný, jelikož jejich hnutí se stalo zcela zbytečným. Babiš sice umí pěkné kotrmelce, ale pochybuji, že budou stačit. Cvičená ODS totiž takové kotrmelce umí taky, navíc s úžasnými veletoči.“
http://e-republika.cz/article4022-Babi%C5%A1%C5%AFv-pad
Jenže komunisti se změnou režimu nezbankrotovali, naopak byli v prvních letech perestrojky ála Klaus silnější než dnes. Navíc by to měli být oni, kteří další změnu neoliberálního režimu podněcují, zatím se však omezili na přátelské pozdravy do Severní Koreje a elegantní Vojtovy kličky v jednacím řádu sněmovny a v ústavě.
Nemyslel jsem to marx-leninsky, ale spojenecky. Komunisti podnikali za socialismu, podnikaji i dneska, v tom se pro ne moc nezmenilo. Budou tu spolu s CT, dokud bude existovat zadouci vzpominka na stare casy a na nase transatlanticke spojence. Tahle komedie se totiz behem dne muze prevratit ve svuj pravy opak, to pak bude fofr, a bude se prevlekat a menit nazvy.
Vzdyt to vem, jazyckem na vahach a hlavnim spojencem velkokapitalisty jsou komunisti a tyranii po svete siri matka vsech demokracii…nevim, jak dlouho lze tohle udrzet. Mozna ale dlouho? Co ja vim…ale jednou to padne, to vim na 100% :o)
Zvonku to tak vyzerá, ovšem ve skutečnosti vyluxoval Babiš komunistům program (stejně tak ČSSD), takže věcné důvody ke spolupráci tady jsou. Problém pak je v tom, že AB ty volby vyhrál ve stylu pořadu Sejdeme se na Vlachovce s hlavními účinkujícími Moravankou, Evou a Vaškem a konferenciérkou Bohdalovou. Teď narazil na evropskou a atlantickou realitu a musí začít zpívat složitější melodie než je dechovka. Takže to spojenectví s KSČM může vzít rychlý konec. Možná se mýlím, ale Babiš je politik typu „Tancovala jedno léto“, protože mezinárodní politická scéna ho semele a pak ztratí domácí voliče.
„takže věcné důvody ke spolupráci tady jsou“
Vecne ano, ideove ani nahodou…ted jde o to, zda- li maji pravdu ti, co tvrdi, ze konci politika a zacina statni manazerstvi. Pokud ano, pak jsme v pytli, protoze Koblihar si pak muze delat co chce. Ted uz narazil na sve ideove meze (udelal poradek) a blizi se kamen, na ktery kosa brzy dopadne, tim bude Liabon 2, tedy kvoty. Koblihar je ciste oportunni a je otazka, zda. li to nahodou volici nevadi, tedy, zda- li volic neopustil postulat programu/ smerovani svych mandantu a zda- li mu nahodou uz neni vsechno jedno a neni utazen na vejicku slevy v Lidlu (tim myslim kompletne, volic jiny politicky program, nezli slevy nema). Pak by obcan pustil k vode i nejaky boj o smerovani naroda, valku s Ruskem, tedy ty vsechny obvykle serepeticky, co delaly politiku politikou. A ze Koblihar udela cokoliv, jen aby mel vice dutin v koblihach, o tom neni pochyby, jemu je uplne vsechno, vyjma vysledovky agrofertiho hnizda, lhostejne a to naprosto. Mozna to uz klasicke strany zabalily a presly na modus zivota trapperu- survivalistu? Mozna ano, vyzera to tak.
S těmi „vašimi“ protestními volbami je to komické. Politik se stává politikem i (v horším případě právě) proto, aby z politiky těžil. Vždycky tu bude radikální rovnostářský elektorát a vždycky bude někdo, komu bude těch cca 3 – 8% stát za to, aby je vysál; ale jak si může rozumný člověk představovat, že dotyčný vysávající (levičáci by řekli kanalizující) politik bude i v praxi zastávat stejné extrémně rovnostářské názory?
Co by z toho v měřítku svého omezeného života měl?
Kdepak, jen KSČM do vlády! 2 masařky jednou ranou! Podporu neoliberalismu nikdy žádná komunistická strana nepřežila. A to byly vzdy v dosti levicových vládách, a přesto nepřežily ala Mitterrand a další. Nicméně druhý efekt bude život oligarchy. Až bude (a ona bude už velmi brzy!) potřebovat novou expedici NATO proti diktátorům, nebude ji jim mít kdo odblasocat, kdyby snad někdo Babišovi v této šlamastice z Demokratického bloku pomohl, je politická mrtvola. Takže?! Neoliberální smrt komunistům a fašistům přichází vzdy, kdyz by se měly dostat do konfliktu peníze a ideály. Ti druzí musí zákonitě vždy prohrat…Ale když ti důchodcovsti ultras mají svoji cest, že…? S tím se samozřejmě počítá…Budou jednat srdcem, aby pomohli zničit co sami zaseli. Tady rudým ani hnědým pšenka nepokvete, protoze když se přiškrtí fondy a začne každý „makat“ za své, zase tu budou ty rozdily. Chudych bude ale vždy více. Jinak to totiz ani nejde..Až proletář pozná opět co je to „kompetitivní evaluace“ zjistí, že fašisté ani komunisté jim v této prekerni situaci nepomohou…A ke slovu přijde starý dobry trh který měří všem stejnym metrem zasluhovosti. Staral si se sám dostatečně o sebe? Budeš mít a nikdo ti to nesebere (alespoň ne dnes, a ne na zapade).
Nechal si starat se o sebe druhé? Zjistíš že jaksi státu nic moc nezbylo…Přidávat důchody? No jasně! Všem přidáme a čím víc tím lépe..Neprimerena mira a ekvivalence
je jako vykolejeni tramvaje, čím více něčeho bude „zdarma“ tím napachaji více škody a to tim kolik lidí jim na to skočí, čím věže státní vlak více lidí, čím je těžší podle toho kolik lidí veze…tím déle poletí ze zatáčky v kotrmelcich.
Pak si lidé rozmyslí jezdit tramvají a každý si raději koupí něco vlastního. Jedni mopeda, druzí limuzínu. A někteří zjistí že i jezdit na kole se dá. Spadnout z kola je za pár odřenin, ale třetí třída spinave státní lokálky ktera je nabízena zdarma, vede na Krchov…
Komunisté podporujici miiliardare?! Hynku, Vileme…Marxi, Lenine, Che Guevarooo…můj sladký sen se splnil..:-)
http://denikreferendum.cz/clanek/27487-ve-vezeni-jsem-cetl-rosu-luxemburgovou-rozhovor-s-cerstvym-clenem-kscm
Odpověď na otázku, kdo z výrazných členů komunistické strany je mladému komunistovi názorově nejbližší:
„Mně je sympatický Jirka Dolejš. A to bude trochu kontroverzní – můžu říct, že se mi dobře spolupracuje s Martou Semelovou. Je tam spousta skvělých lidí.“
Spousta skvělých lidí, každý ovšem svým způsobem.
Věkový průměr členstva je údajně 75 let.
Můj antikomunismus skomírá shodně s ambicemi a možnostmi této bizarní strany.
Antikomunismus se stal oficiální státní ideologií v Polsku a nezdá se, že by se tam nyní žilo liberálním demokratům lépe a radostněji. To samé Maďarsko: Od antikomunismu k antiliberalismu vedla evidentně rychlejší zkratka než přes nějakou partaj, která nostalgicky vzpomínala na dobu, která vzala za své už před třiceti lety. Ještě před pár lety byl český antikomunismus tím kopáním do mrtvoly hlavně směšný, ale dneska už je tuplem i krátkozraký. Odvádí akorát pozornost od skutečných problémů a navíc se za něj často schovávají lidé, kteří jsou zhruba takoví demokraté jako komunisti.
Jak tu nedavno bystre poznamenal hank, dnesni antikomunismus je formou mocenskeho postoje a komunismus je pro nej pouhou ideovou antitezi, ke ktere nepotrebuje zadny realny podklad.
Jedna stránka antikomunismu je samozřejmě pomíjivá. Kopat do degenerovaného spolku nostalgiků po bývalé moci, pohodlně přežívajících v dnešním parlamentním systému, je opravdu nadbytečné.
Druhou stránkou je věčný souboj s myšlenkou, že lidstvo je nutné třeba i násilím přimět k přerodu, tj. k vytvoření ideálního společenského systému bez zla individuálního vlastnictví. Udržení pozemského ráje na věčné časy je pak samozřejmost. Tahle idea se vynořuje zas a znova bez vazby na stranickou legitimaci.
Tak hlavně že privatizace a transformace byla nenásilná.
Na bývalou moc nostalgicky vzpomíná i ODS a ideální společnost pro druhé touží vytvořit i bigotní katolíci. Hezká dnešní trefa do černého: https://a2larm.cz/2018/04/navrat-smesnych-katoliku/
Jenže život v té bigotní katolické společnosti býval poněkud snesitelnější než je v prasečkářské cochcárně.
Nemuselo se pořád zamykat, nezvedal se člověku žaludek při pohledu na lidi okolo sebe a děti vyrůstaly ve slušných a úplných rodinách a chovaly se podle toho (zeptejte se délesloužícího učitele, z velké části slušnost nevykořenil z lidí ani socialismus; až to moderní prasečkářství).
Ale zase můžete vystrkovat nahou řiť.
Vy jste fakt zažil život v bigotní katolické společnosti?
To teda zírám.
Měla jsem o tom úplně jinou představu, ale od insidera se nechám poučit.
Začínáš dosahovat Otíkovy argumentační dokonalosti…
Teprve od 90. let se v Irsku dostávají na veřejnost příšerné případy zacházení s dětmi – především se sirotky a žáky církevních škol – ze strany kněží a řádových sester v dobách, kdy tam vládl bigotně katolický režim. Irská biskupská konference eviduje jen za léta 1930 – 1990 asi 35 000 prokázaných případů zanedbané péče, fyzického a sexuálního násilí – včetně těch, jejichž následky byla úmrtí dětí. Například na místě sirotčince provozovaného jedním ženským klášterem v letech 1926 – 1961 byly nalezeny pozůstatky nejméně 796 dětí (a to se jedná jen o zdokumentované případy…), většinou kojenců a batolat, pohřbených anonymně do masových hrobů nebo prostě naházených do jímky… Budiž dnešním irským římským katolíkům (a taky vrcholným politikům) přiznáno k dobru, že se za to nejen formálně omluvili; soudně přiznané finanční odškodnění tehdejších dětí irskou katolickou církev v podstatě ekonomicky zruinovalo. Nicméně z toho, co se stalo, se nelze vykecat; naštěstí nejsem římským katolíkem, takže nemusím předstírat, že bych byl schopen něco takového komukoli odpustit, natož posvěceným údům instituce, která si do štítu vepsala zásadu neomezené lásky k bližnímu.
Tož tak.
Ale treba to se mu prave tohle libi, kdo vi…lide jsou ruzni…pro jednoho je Kalvin liberalem, druhy nachazi radost v zachazeni bigotnich katoliku s detmi…rozhodne se tu rysuje urcita poucka o tom, kam, zrejme zakonite, vedou liberalni a libertinisticke nazory.
K útoku na liberalismus /= moderní prasečkářství/ se hodí všechno.
„Jenže život v té bigotní katolické společnosti býval poněkud snesitelnější než je v prasečkářské cochcárně“
Ale no tak :o)
Friedrichshafensky (drive buchhornsky) trh s detskymi otroky byl zrusen az v roce 1908 (!), rocne se obchodovalo s 300- 400 detmi ve veku 11- 14 let. Text lze lehce strcit do prekladace:
http://www.landesstelle.de/kindermarkt-in-friedrichshafen/
Friedrichshafen byl vzdy bigotni katolicke mesto, ve kterem nikdy neprobehla reformace a patri dodnes pod kostnicke biskupstvi (Konstanz- dejiste jednoho z nejvetsich /papezskych/ koncilu v dejinach, trval celkem 4 roky 1414- 1418).
Co by na to rekl Otik? Lepsi byt prodan na riskem trhu s otroky, nezli skoncit v ruskem gulagu!
Pánové (a dámo), ale to je právě ono.
V době bigotské se jistě najdou jednotlivé příklady špatného zacházení někoho s někým (v jiných dobách ne?), ale nutnost zamykat, neúcta k učitelům a nevolnost při pohledu na chování druhých (abych se přidržel uváděných výtek) se nyní v době prasečkářské odehrává neustále a všude.
Výměnou za omezení malého počtu drastických excesů je slušné většině méně ubližováno neustále a všude, už jsme si na to tak nějak zvykli a holt máme bezpečnostní zámky, krátké palné zbraně a auta s temnými skly, nebo aspoň brýle.
Akorát ty vztahy, rodinné nebo školní, to vše se hroutí.
Mně to nakonec může být jedno, osobně se mě to týká relativně málo. Vezmu si ty temné brýle. :-)
„V době bigotské se jistě najdou jednotlivé příklady špatného zacházení někoho s někým (v jiných dobách ne?)…“
Takže třídní násilí, na němž byly postaveny prozatím všechny dosavadní společensko-ekonomické formace, je „jednotlivým příkladem špatného zacházení…“? Chtěl bys být otrokem v antickém Římě, nevolníkem v Rusku za Kateřiny Veliké nebo anglickým dělníkem v době průmyslové revoluce?
Koneckonců nové formy otroctví se vracejí (a kdoví, jestli odtamtud vůbec kdy odešly…) i do „slušných“ zemí v „civilizované“ Evropě.
http://denikreferendum.cz/clanek/27525-jak-se-stat-ekonomickym-migrantem
Zatímco třídní boj neskončil nikdy a nepřetržitě ho provozují nikoli rudí komisaři, nýbrž příslušníci třídy vládnoucí v systému, do něhož se země tábora míru a socialismu s nadšení vrátily po 40 letech neúspěšného experimentování, což po pádu reálného socialismu veřejně přiznali s hrdostí jim vlastní právě ti nejprominentnější z kapitalistů.
Násilí (nevolnictví, otrokářství) ale nelze směšovat s obyčejnou povinností vydělat si na svůj život a nebýt na obtíž (dělníci v dobách průmyslové revoluce), to je faul.
Nicméně odbíháš od původního tématu zkázy mravů a panujícího ne-li násilí, tak alespoň ubližování – třeba jen střední třídě, když už máš ty třídy tak rád.
A to je špatně.
Nemůžete mít povinnost vydělat si na život a nebýt na „obtíž“, protože jste neměl možnost svůj příchod na svět ovlivnit.
Tu povinnost uložil kdo, komu a jakým způsobem? Co to znamená „nebýt na obtíž“?
Nad zkázou mravů se odjakživa nebo aspoň přinejmenším 5000 let, tj. po celou dobu psaných dějin, nejvíc pozastavují právě příslušníci vládnoucích tříd a jejich kazatelé, ideologové, píáristi i jiní pohůnci. Na sebe samotné to přirozeně nevztahují – oni přece mají tu neodpáratelnou zásluhu, že se narodili správně nebo že správně slouží těm urozeným, takže na jejich morálku jsou nároky zcela jiné než na morálku nemajetné lůzy. Zato kázat třídám ovládaným, jak se mají chovat, aby se to nedejbože nedotklo útlocitu nebo dokonce zištných zájmů příslušníků tříd vládnoucích, na to byly jejich příslušníci vždycky přeborníky; nejlépe když k tomu kázání měli i příslušné silové donucovací struktury.
Oprava překlepu: „…byli přeborníky“…
Nemůžete mít povinnost dotovat druhému jeho život, protože jste neměl možnost jeho příchod na svět ovlivnit. Nejste-li jeho rodič.
A ani rodič tu povinnost nemá od situace, kdy příchozí dosáhne životaschopnosti.
Mohl jste ovlivnit jeho příchod na svět tím, jak jste ovlivnil životní podmínky jeho rodičů. A můžete ovlivnit i jeho odchod tím, jak ovlivníte jeho životní podmínky. Čili za něj máte odpovědnost. A máte ji proto, že s ním sdílíte to jedno jediné místo, kde můžete oba žít – Zemi. Zemi, která nepatří ani vám, ani jemu, a na které jste oba závislí. V konečném důsledku je to totiž Země, kdo vás živí, žádný trh, žádná podnikavost. Ta „povinnost dotovat“ není nic jiného, než povinnost dělit se o to, o co jste se sám nezasloužil, co si jen díky nedokonalostem a komplexitě systému můžete přivlastnit.
Kdo komu dotuje život? Prozatím vždycky v dějinách chudí bohatým. Výjimkou bylo těch pár desítek let neúspěšného reálně socialistického pokusu. Teď se díky své ignoranci a nezájmu vracíme k osvědčeným feudálním poměrům a tím si zaděláváme na opakování všech průserů, které naši předci v dějinách v důsledku té mezitím zapomenuté dotace absolvovali.
hank: Nikoliv, život (ač nebohatý) dotuju chudým tou měrou, jakou mě stát sdírá z daní více než daně téměř neplatící chudé, kteří konuzmují tytéž státní služby.
tribun: jak víte, že jsem se o své sám nezasloužil? proč by výdobytky Země měly patřit všem (a rozdílné přivlastňování bylo přičítáno nedokonalosti systému? jakého systému?)?
Jak vím, že jste se sám nezasloužil? Protože vím, že jste také jenom člověk.
„…proč by výdobytky Země měly patřit všem…?“
A proč ne? Jakým právem si někdo zaslouží podílet se na prospěchu z nich víc než někdo jiný, když se o jejich vznik nezasloužil nikdo?
Přinejmenším je naší povinností vůči budoucím generacím umožnit podílet se na tom prospěchu aspoň do takové míry, do jaké jsme tu možnost my zdědili po předcích. Koneckonců nikdo si nikdy nemohl/nemůže/nebude moci vybrat, do jakého světa ho rodiče přivedli/přivádějí/přivedou. Takže to potomkům vlastně dlužíme. Některé přírodní národy (třeba severoameričtí indiáni) si to uvědomovaly; odtud jejich posuzování některých zásahů do přírody s ohledem na příštích 7 generací. Stejně tak to chápali ti, kdo udržovali při životě feudální občiny; jejich zrušení na počátku kapitalismu přineslo kromě spousty krvavého násilí mj. i začátek rozvratu životního prostředí, jehož vyvrcholení s patřičnými následky zažijeme možná ještě i my, ale určitě naše děti.