Nejen komunisté vyvlastňovali

Kosmopolitní charakter těch divadel přetrvával, byť byla přinejmenším v Československu ve dvacátých letech odebírána původním majitelům a předávána do „českých rukou“. Stalo se tak i (…) rodině Tichých. Jakožto národnostně indiferentním, a tedy údajně nepřátelským živlům jim bylo divadlo po vleklém soudím sporu ve dvacátých letech odebráno a předáno novému majiteli.

(in Filip Herza: Divadla rozmanitostí, DaS 4-2018)

Pozemková reforma je známá, ale vyvlastňování z národnostních důvodů za První republiky? Zatím jsem ho měl vždy spojené s prezidentskými dekrety po roce 1945.  Jak je vidět, vyvlastňování není jen doménou režimů, které si máme hnusit, ale i těch, které nám mají imponovat. Ach ovšem, namítnete, že toto vyvlastnění nebylo plošné, nýbrž prošlo přes soud a původní majitelé měli možnost se bránit, ale je to opravdu takový rozdíl? Určitě byl soud nové republiky, jejíž existence ještě nebyla samozřejmá, zcela nezávislý a nezaujatý? A kdyby znárodnění po roce 1948 neproběhlo jen ze zákona, ale prošlo přes soud  – a přes ten by zcela jistě prošlo, jak naznačují politické procesy let padesátých – bylo by snad nezpochybnitelné? A není nakonec eticky mnohem spornější, když vyvlastněný majetek získá nový soukromý majitel, než když se stane majetkem společným, národním, veřejným?

 

Reklamy

19 comments

  1. embecko

    Vsak v roce 1947, jeste pred volbami, bylo jiz znarodneno na 2/3 objemu prumyslu (tusim ze to byla 1/5 vsech soukromych firem).
    Oni komunisti neznarodnovali ani tak velkou produkci, jako velky pocet firem…a to se jim do toho vubec nechtelo, ale nechteli se nechat predbehnout socdem, ktera byla do znarodnovani mensich podniku jako diva :o)
    A nikoliv poslednim tjemstvim je, proc se o Unoru 1948 mluvi jako o komunistickem puci, kdyz puc po radnych volbach naplanovali a chystali se provest ministri demokratickych stran :o)

    • tresen

      :o)
      „Vsak v roce 1947, jeste pred volbami, bylo jiz znarodneno na 2/3 objemu prumyslu (tusim ze to byla 1/5 vsech soukromych firem).“
      Před kterými volbami?
      „Oni komunisti neznarodnovali ani tak velkou produkci, jako velky pocet firem…a to se jim do toho vubec nechtelo, ale nechteli se nechat predbehnout socdem, ktera byla do znarodnovani mensich podniku jako diva :o)“
      Nechtěli se nechat předběhnout, tak socdem zlikvidovali a ujali se čela závodu na 40 let /doufali, že na věčné časy/.
      „A nikoliv poslednim tjemstvim je, proc se o Unoru 1948 mluvi jako o komunistickem puci, kdyz puc po radnych volbach naplanovali a chystali se provest ministri demokratickych stran :o)“
      :o))))
      Žeby ministři demokratických stran plánovali puč prostřednictvím demise vlády a poté vítězstvím v řádných volbách? To by bylo opravdu podvratné, proto tomu komunisti museli předejít.

      Mimochodem, znárodňování se po II. světové netýkalo jen Československa, ale odehrálo se i v dalších zemích Evropy. U nás /než přišel Únor a zatrhnul to/ mělo proběhnout stejně jako v civilizovaných zemích za řádnou náhradu /vyjma majetku Němců a kolaborantů/, obdobně jako se to dělo po I.WW, což se týká i úvodního článku.

      • Seal

        Takže znárodňování samo o sobě není zlo, protože je důležitá hlavně forma, jakou se to provede. Zajímavé, že při opačném procesu, kdy se naopak veřejný majetek privatizuje, to takhle nefunguje.

        • michal

          Hlavně znárodňování nefunguje. První republika, která znárodňovala mizivě (a pokud ano, zase do soukromých rukou vracela – viz Tribun), měla v Evropě postavení vcelu prosperujícího státu.
          Až za komančů jsme se propadli někam do postavení … indiánské rezervace a horko těžko se to napravuje, zvlášť s těmi nenechavci a nemyslícími, které si od převratu volíme.

            • michal

              Ale kdeže, na Západě je Čech mnohem méně chudým příbuzným než v roce 1990 (1985). Jen není vzestup tak rychlý, jak by mohl. A už vůbec ne kvůli privatizaci; spíš kvůli pozdní privatizaci. Ale taky kvůli likvidaci některých průmyslových odvětví a celkově nemoudrému hospodaření státu, jakož i přebujelému sociálnímu systému.

        • tresen

          Jistě, forma je důležitá. Když vláda dojde k názoru, že některá odvětví mají být v rukou státu, fajn, ale ať za ten majetek hezky zaplatí.

    • emebcko

      Vsak v roce 1947, jeste pred volbami => v roce 1947, jeste pred zemedelskou krizi…zrejme jsem podvedome myslel na sliby pravice, jak podrzi prechodnou vladu do svobodnych voleb. Obvykle totiz kdyz pravice urednickou/ plukovnickou vladu opravdu dostala, konaly se dalsi volby az za par generaci….. Tady byli myslim komunisti jiz pouceni.

      • tresen

        O jakém státě to je?
        Pokud by to mělo být o Československu, pak řádné volby měly být v onom osudném roce 1948, tuším už v červnu. Jediní, kterým se to nehodilo, byli komunisti, protože zjistili, že ztrácejí podporu voličů.

        • Tribun

          A neztráceli ji náhodou proto, že ostatní strany začaly přebírat jejich agendu? I bez toho „puče“ by nakonec možná jediný rozdíl byl ve vlivu Moskvy, a to ještě mnohem spíš ve způsobu, než intenzitě.

          • tresen

            Znárodnění do posledního holiče, monstrprocesy, pracovní lágry, zákaz studia pro děti postižených, všudepřítomná tajná policie, zadrátovaná hranice – to je podle vás obraz republiky, i kdyby nepřišel Únor?

            • tresen

              Od 1948 znárodnění = konfiskace. Aby nedošlo k nedorozumění, že se snad jednalo o proces v obvyklém smyslu slova.

          • poznamkovnik

            třeba se bude hodit na doplnění:
            I když proces znárodnění má svůj dlouhý vývoj, tak za vrchol právní úpravy
            můžeme považovat čtyři známé Benešovy dekrety, přijaté dne 24. října 1945. Konkrétně
            prvním dekretem č. 100/1945 Sb. se znárodnily doly a některé průmyslové podniky,
            druhý č. 101/1945 Sb. se týkal některých podniků potravinářského průmyslu, třetí
            dekret vydaný pod č. 102/1945 Sb. znárodňoval akciové banky a konečně podle
            čtvrtého dekretu č. 103/1945 Sb. přešly do vlastnictví státu pojišťovny.Dekrety
            vycházely z vládního programu první poválečné vlády v čele s předsedou Zdeňkem
            Fierlinger a s náměstkem předsedy vlády Klementem Gottwaldem

            října 1945:
            „Ministr Bohumil Laušman 30 se dotýká bodu vztahujícího se na přádelny.Tlumočí přání
            hospodářské skupiny československého textilního průmyslu, aby vláda revidovala své
            usnesení, podle něhož mají být znárodněny jen přádelny s více než 500
            zaměstnanci.Skupina považuje tento průmysl věsmes za klíčový a doporučuje úplné
            znárodnění. Po výměně názorů se ministr Dr. Hubert Ripka31 domnívá, že není třeba
            změnit usnesení.Konečně doporučuje náměstek Klement Gottwald, aby se limit pro
            prádelny snížil na 400 zaměstnanců.Vláda schvaluje tento návrh deseti proti šesti
            hlasům.32

            V diskuzi přicházela v úvahu také varianta, kde by se každý občan stal podílníkem na celkovém
            znárodněném majetku
            , tento způsob byl zavrhnut s odůvodněním, že sektor průmyslu je
            natolik důležitý, že ho není možno ponechat v dispozici jednotlivců. Další možnost byla,
            že znárodněný podnik by řídilo družstvo, ve kterém by se na řízení v největší míře
            podíleli občané, ale i toto řešení nebylo přijato za vhodné s argumenty, že družstevní
            podnikání není vhodná forma pro velké průmyslové podniky, které se účastní tohoto
            procesu.
            Znárodnění se uskutečnilo ke dni účinnosti dekretu, tedy k 27. říjnu 1945.Takto
            znárodněné majetkové podstaty vplynuly rozhodnutím resortních ministerstev jako tzv.
            kmenové jmění do nových subjektů, kterými byly národní podniky.Národní podnik
            nastupoval do závazků původního subjektu a to ke dni převzetí majetku, s tím, že
            národní podnik mohl právně odporovat jednání, které učinil původní vlastník po 29.
            srpnu 1944, s úmyslem poškodit nebo ztížit znárodnění.

            str. 38
            https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120031104

  2. Ota

    První republika nebyla také liberální demokracií. Byla jen demokracií kde vládla většina, ale nebyla zajištěna lidská práva. Takže demokracie principiálně stejná jako Pilsudského Polsko nebo Horthyovské Maďarsko. Obě by dnes nikdo za demokracie nepovažoval. Jen my si myslíme, že když jsme tu nedělali pogromy a hony na menšiny, že jsme byli demokracií. Ano, o něco lepší než byly vedlejší diktatury, ale to ze žádné země demokracii nedělá. A už vůbec ne ten její jediný lidský a zároveň ekonomiky nejefektivnější model – demokracii liberální. Takže, když Tatíček znárodňoval pro „špatnou“ národnost, je to jakoby činil někoho méně nadaného svými právy jak máme dnes definici „na základě, národnosti, etnicity, barvy kůže či náboženství“ – byl normální fašista jako byli všude v okolí v té době. Beneš pak byl pohůnek komunistů a ve své podstatě ještě horší zločinec. Nakonec fašista když si „demokraticky“ určí svého nástupce s tímto zaměřením, je to zcela přirozené a jak tu již delší době tvrdím, tyto dvě odrůdy politických extremistů jsou pokrevnými bratry. Za 100 let se nic nezměnilo. Žádná dialektika, tento pavedecký dadaismus mladých kandrdasů který převzali od Hegela, ale v zásadě politická metafyzika, zákonitosti přirozeného výběru, člověku coby evolučního tvora, který instikty povýšil na ratio a osobní (ego)psychologii učinil smysl i tam, kde racionalita jde stranou, ale jedná se o princip. Takže politika je a vždy bude jen esencí přírodních zákonů a ty jsou neúprosné a tvrdé, v případě ochrany práv lidí dokonce nepřekročitelné, které vyvažují „přílišnou tvrdost“ těch prvních..

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s