Dobře připravený převrat

Již od ledna tu následující citace čeká na nejlepší příležitost ke zveřejnění a ta příležitost přišla právě teď. Lidé už toho možná měli dost, ale byl tu někdo, kdo byl připraven, aby spontánní vystoupení lidu podchytil, využil a nasměroval.

Máme doklady, že na začátku roku ´89 Pavel Tigrid, jeden z nejvýznamnějších představitelů československého exilu, navíc s úzkými kontakty na americké tajné služby, vydal ve svém časopise Svědectví článek na podporu prezidentské kandidatury [Václava] Havla, kterého i jinak propagoval. Jednalo se patrně o reakci na zprávy, že prezident Husák je na tom zdravotně špatně (…) Tigrid se proto snažil převzít iniciativu a dokonce nechal vyrobit takové odznáčky s nápisem „Havel for President“, které následně distribuoval.

(Mgr. Michal Macháček, Ph.D., historik)

8 komentářů: „Dobře připravený převrat

  1. No, ten citát by byl jaksi důvěryhodnější, kdyby byl uveden název Tigridova článku, číslo a ročník příslušného vydání Svědectví, včetně stránek. Tohle vzbuzuje dojem, že autor mluví o něčem, co neměl v ruce a nečetl.
    Že Tigrid intenzivně pracoval na přípravě Havlova prezidentství je obecně známo; že VH osobně (přinejmenším prostřednictvím jím osobně podepsaného dopisu či oběžníku) žádal zahraniční disidentská centra, aby se veřejně a odmítavě vyjadřovali o Nesnesitelné lehkosti bytí – své o tom věděl Pelikán v Římě a dodnes o tom ví prapodivný pletichář Janouch (tenkrát ve Stockholmu) s vazbami na příslušné nobelovské komise – a zmařili tak pokud možno jakékoli šance jednoho románu na tu pochmurnou a dnes už úplně znehodnocenou cenu. Problém byl v tom, že VH byl ve světě na rozdíl od autora Nesnesitelné lehkosti zoufale neznámý a případná nobelovka by mohl zhatit Tigridovy naděje prosadit svého kandidáta do vedení popřevratové republiky.
    No, ostatně zde máte k dispozici zase jiné vzpomínky starého zbrojnoše:
    https://www.info.cz/cesko/uhde-vzpomina-na-disent-i-listopad-proc-se-kundera-nevratil-z-francie-a-v-cem-selhal-havel-43627.html

    1. Ano, co vypráví Uhde, mi zní docela pravděpodobně.
      Dokonce o hodně pravděpodobněji, než fantastická domněnka, že si někdo myslel, že Kundera by stál Havlovi v cestě na Hrad. Uhde klade chartistické piklení proti Kunderovi do souvislosti se Seifertem, a to nás dostává do roku 1984, kdy o převratu nesnili ani největší optimisti.

  2. Mám dojem, že ten Tigridův návrh /Havel prezidentem/ brali všichni, ke kterým se donesl, jako dobrý vtip. Havel byl v té době v komunistické base.
    Asi to tak brali i ti, kterým tenkrát údajně rozdával odznáčky s nápisem Havel for president. Pokud existovaly. Ale třeba jeden z nich po mnoha letech opravdu doputoval do rukou renomovaného historika Macháčka i s přiloženou legendou.

    1. To je poprvé, co slyším, že CIA, ona organizace, jejímž nevím zda zaměstnancem, ale rozhodně agetem Tigrid byl, vymýšlela placky Havel for president jen ze srandy. No, možné je všechno, třeba ta arganizace byla opravdu pro srandu králíkům…
      Ale to byste se musela zeptat ve Washingtonu.
      …“ v roce 1976. Rok po naší emigraci, kdy si nás pozval Pavel Tigrid a u oběda řekl: „pane Kundero, nepleťte se do politiky“. My jsme na něj koukali vykuleně, proč to říká, protože Milan žádné politické ambice neměl. On chtěl jenom psát.“
      Zbytek viz toto listopadové číslo časopisu Host, AUTORIZOVANÝ rozhovor s Věrou Kunderovou. Docela poučné…

  3. TASS je zplnomocněn prohlásit.:-)

    I kdyby je to státnický čin, Listina nakonec dává lidem lidské právo – proti totalitě – bojovat i násilnými prostředky. Proč by měl tedy navýsost politická cesta převratu být něčím nepřijatelným, byla-li v souladu s vůlí lidu? Cenzore, děkujte dobrodiní liberalismu, že vám dává prostředky, třeba aby prezident jmenoval bez důvery, proti vůli většiny poslanců, držet při moci úřednickou – vaším jazykem – nevolenonu a tudíž vysoce reakční vládu Jiřího Rusnoka – ale pak se nedivte, že když liberalismus, tomuto zabrání v případě totalitního režimu, že může tak učinit kdykoliv – aniž by prosil stranické sekerníky o svolení. Lid – vždy a rád, účinná řešení pro tržní ekonomiku konzumu – rád podpoří. Každý na nějaký veřejný zájem a společenské prostředky, které budou ku prospěchu potřebným (a ne tedy každému podle jeho schopností) s…u jak poliční vořech na veřejný trávník.

    1. Smí se bojovat i proti totalitě kapitálu, nebo jen proti totalitě, která totalitu kapitálu ruší? Přijatelnost či nepřijatelnost „navýsost politické cesty“ (nečekal bych od vás takové pochopení pro Vítězný únor) není předmětem tohoto článku, tím je iluze spontaneity, když už to musíte vědět.

  4. Zde bych doporucil maly, ale nadmiru zajimavy serialek insidera historika Solty k vyroci:
    http://vasevec.parlamentnilisty.cz/komentare/jan-solta-kdo-tedy-revoluci-vyvolal-kdo-vlastne-v-ni-zvitezil
    „Stenogramy rozhovorů z Kremlu jasně ukazují, že Iljescu (nástupce Ceausesca v Rumunsku) byl prakticky mužem Moskvy v Rumunsku. Když se chopil moci, těsně koordinoval své akce s Gorbačovem. „Není tedy pochyb, že ‚sametové revoluce‘ v roce 1989 byly sovětskou operací,“ konstatuje kategoricky Bukovskij. „Mechanismus technik ‚změn‘ byl za 40 let vybroušen k dokonalosti, vše se provádělo tiše, kabinetně a bez rizika. Viděli jsme, jak se v Moskvě rozhodovalo, kdo má být jmenován vládcem Polska, a jak lehko se to uskutečňovalo.“ Obdobně probíhaly výměny vůdců v Praze, Sofii i Budapešti. Jak známo, ani pád Berlínské zdi a znovusjednocení Německa nebyly pro Moskvu nečekaným, ale očekávaným aktem
    V roce 1989 nebyla svoboda zemí východní Evropy dosažena jednoduše v důsledku převahy Západu, ani nebyla velkorysým darem Sovětského svazu; nejspíš byla vyvolána tahem vynuceným potřebou Sovětského svazu vyřešit si vlastní krizi, tedy vlastním dobrovolně zvoleným způsobem jejího řešení.“
    Na cely serialek volne navazujicich clanku k vyroci se dostanete kliknutim na „VIP blogy – Jan Šolta* dole pod clankem.

  5. Kunderuv osud je vzorovy priklad dopadu chorobne revnivosti ceskych kulturnich a politickych elit a proto je take tabu. O Kunderovi nejlepe nemlvit, nebo clovek zabredne do baziny osobnich antipatii a malichernych svaru.
    Kunderova zahorklost vuci (temer) vsemu ceskemu prameni z reflexe osobnich odmitnuti jeho osoby (anebo primo utoku na nej) ze strany ceskych kruhu, ve kterych obcoval.
    Ze se nekterym podarilo udelat z Kundery podivina, odrodilce, ci nevyrovnaneho cloveka je samozrejme, nebot tlak na tabu kunderovskeho tematu je vysoky. Zde je pak nejlepsi metodou odmitnuti v jeho celku („je divnej“).
    Kundera je takovym cernym svedomim ceske kulturni obce (myslim v globalu, vyjimky- napriklad nahore uvedeny Uhde- samozrejme existuji).
    Kdyz se pozorne rozhledneme, Kunderovske existencni tema stale zije- viz velke mnozstvi rozhodovru s pametniky pri prilezitosti soucasneho ( a jinych) vyroci. Vetsina zasvecenych vhledu je ale ignorovana, potlacena, nebrana v uvahu, zkratka je jim odepren vstup do verejneho prostoru, ci verejne diskuze.

    Jinak Uhdeho je treba pochvalit za bystrost, s niz odhalil tendenci, kterou predlistopadova spolecnost a politika zacala nabirat, tady opravdu klobouk dolu!

Na komentář není právní nárok

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s