Toto je avizovaná druhá porce z eseje Pavla Barši Slepá ulička antitotalitarismu:
Celková bilance tohoto století svědčí spíše o tom, že by se komunismus se svým rovnostářským univerzalismem nebyl schopen dlouhodobě prosadit proti partikularistickým hodnotám národa a patriarchální autority, pokud by si tyto hodnoty nepřisvojil a svůj původní slib všelidského bratrství nezradil.
Toto poučení z 20. století je ostatně stvrzeno i dnešní situací: liberální demokracie nečelí náporu nějakého znovuoživeného totalitarismu, kombinujícího krajní pravici s krajní levicí, jak tvrdí nejslavnější Judtův intelektuální dědic, americký historik Timothy Snyder (1969) v Cestě k nesvobodě (přeložil Martin Pokorný, Prostor a Paseka 2019), ale „jen“ oprášenému pravicovému nacionalismu, rasismu, patriarchalismu a morálního konzervatismu.
Dnes již je jasné, že liberálnědemokratická zřízení v Evropě i Americe (včetně Brazílie antikomunisty Bolsonara) neohrožuje znovuoživený marxismus či komunismus, ale konzervatismus a nacionalismus, které používají proti liberalismu často stejné ideologické zbraně, které si už vyzkoušely v boji proti marxismu a komunismu.
Od pravicových liberálů, s nimiž sdílejí antitotalitní paradigma, se Judt a Snyder odlišují ostrým vědomím, že důležitým strukturálním faktorem, jenž kypří půdu pro nástup antidemokratických sil, je sociální nerovnost generovaná neoliberálním kapitalismem. Antitotalitní paradigma jim však zabraňuje hledat jeho politicko-ekonomickou alternativu. Tu totiž v minulých sto padesáti letech nabízela právě krajní levice s projekty socialismu a komunismu. A protože ji spolu s krajní pravicí podřadili pod největší zlo minulého století, nezbývá těmto levicovým liberálům než buďto nostalgicky evokovat ztracený ráj regulovaného kapitalismu padesátých a šedesátých let (jako Judt ve Zle se vede zemi), nebo navzdory uznání onoho strukturálního zdroje nástupu antidemokratických sil koncentrovat všechnu pozornost na domnělý zdroj geopolitický v podobě Putinova Ruska (jako Snyder v Cestě k nesvobodě).
Tribun 
ano, je pravda, že liberalismus má málo kriminálů za popírání holocaustu, gulagů a vyhrožování Romům, muslimům a liberálům (sluníčkářům) obnovením výstavby koncentráků ze strany fašistů a komunistů. Nakonec i takový Breivik nedostal žádný lágr kde by denně tlačil 100kg vozík s hlušinou „obohacenou“ o radiaktivní záření, ale tráví čas četbou v příjemně vytopené místnosti – ale co mu bezpochyby činí nesmírnou bolest, že při studiu politologie je zkoušen z díla Poppera, Spencera a speciálně z díla prominentního žida Isaiaha Berlina. Stejně jako pro všechny ty, kdo si myslí, že proto aby se měl on dobře, je nutné omezit práva lidí schopnějších, vzdělanějších a inteligentnějších než je on sám a říká o tom, že je povinnost každého jedince omezit svůj osobní egoizmus ve prospěch celku (národa, lidu:-) a je jedno jestli se tomu říká v politologii třídní boj anebo Lebensraum pro „národ“.
Poslouchají, že oni jsou takovej malej českej politickej Donutil?