Ekonomie, ekologie, kapitalismus, realita

Studovna

Výpisky z rozhovoru s Clivem Spashem, které jsou sice spíše přepisem, ale co mám dělat, když ten člověk mluví k věci a dotýká se tolika fundamentálních problémů a přitom je nahlíží z úhlu, který jde dnes stejně vzácný, jako nutný?

Varování: Následující řádky mohou přivodit vážné zdravotní problémy liberálům, ekonomistům, absolventům Vysoké školy života a dalším vyznavačům růstu, uhlí, betonu, oceli a expanze.

O ekologické ekonomii

Ekologická ekonomie se vrací k propojení ekonomie s biofyzickou realitou. Současné ekonomii se nedaří dobře chápat vztah mezi ekonomikou a materiálními toky a tudíž také náš vztah k ekosystémům. 

Takže například vytěžujeme přírodní zdroje, používáme armády ke kontrole dodavatelských řetězců, produkujeme odpad, který způsobuje environmentální a zdravotní problémy — ale to není považováno za součást ekonomiky a tak se o tom v souvislosti s ní příliš nemluví. Ale děje se to.

O Zelené dohodě

Pro začátek: Zelená dohoda vůbec není dobrou cestou k řešení ekologické krize. Český postoj k Zelené dohodě je extrémně ovlivněný fosilním průmyslem a těžbou uhlí a váš premiér je notorický miliardář, kterého životní prostředí absolutně nezajímá. Je to zcela prorůstový člověk, stojí „na straně ekonomiky“. Jeho obavy jsou pozoruhodné v kontextu toho, že Zelená dohoda je také zcela založená na ekonomickém růstu. Ursula von der Leyen ji dokonce prosazuje doslova jako “novou růstovou strategii pro Evropu“. V tomto ohledu jsou Babiš i von der Leyen spojenci. Proč by tedy Česká republika měla stát proti něčemu, co podporuje ekonomický růst?

Jednoznačně je tomu tak proto, že dohoda je nevýhodná pro ty, kdo vydělávají na fosilních palivech. Je odlišná v tom, že tlačí na proměnu ekonomiky směrem k většímu využití obnovitelných zdrojů.

Zelená dohoda je podle mě ale problematická proto, že je to růstová strategie. Měli bychom ji kritizovat a stavět se proti ní, ale přesně z opačných důvodů, než česká vláda.

Neexistuje prorůstová politika, která by mohla být pro lidstvo přínosná. Růst, bude-li i nadále pokračovat, je z definice předurčen k tomu, aby planetu zničil.

O vykoupení korporací

Myslím, že každá vláda, která nyní takto „zachraňuje“ soukromé vlastníky, by od nich měla klíčové podniky raději odkoupit, ať už jsou to aerolinky nebo automobilky nebo cokoliv. Proč bychom měli dávat peníze za nic? To je přesně to, co jsme udělali po minulé krizi v roce 2008 a vedlo to jen k prohloubení problémů.

O konfliktech

Co se týče konfliktů: ty se přece odehrávají pořád, většinu času je jen ignorujeme, protože jsou od nás daleko. Jen když se nějaký odehrává kousek od našeho domova, začneme si ho všímat. Co myslíte, že dělají největší armády světa? Jsou to armády zemí s největším ekonomickým výkonem, je to jasná korelace. Jejich hlavním smyslem existence je udržet dodávky zboží, přírodních zdrojů, ropy. Čili konflikty nejsou nic nového. A je to spíše naopak — konflikty budou pokračovat především pokud se budeme snažit udržet dnešní systém.

O zásobování

Koronavirus v západních zemích ukázal, že dlouhé dodavatelské řetězce je těžké udržet, že se během krize mohou úplně zhroutit. 

V Británii nemáme vlastní rajčata, nemáme ani základní jídlo. A to proto, jak je nastavený dnešní ekonomický systém. Británie neprodukuje ani polovinu jídla, které spotřebuje. 

To je jeden z rysů dnešní kapitalistické ekonomiky — neexistují zásoby, všechny dodávky přicházejí přesně na čas. 

Místo toho máme šedesát variant stejných párků. Proč? Protože takový je kapitalismus. Jenže šedesát variant jednoho párku není žádná volba, to je prostě jen hodně různých etiket v jednom regálu. A pak se podíváte, kdo je vyrábí a zjistíte, že existuje několik korporací, které vyrábějí všechny produkty, od každého dvacet variant. 

O zajištění potřeb

Ekonomika přestala sloužit k zaopatřování skutečných potřeb a místo toho slouží maximalizaci zisku.

Každý musí naplnit své základní potřeby — a k tomu by měla ekonomika sloužit především. V současnosti ale musíte nejprve mít příjem, abyste si své potřeby zajistili. Pokud ho nemáte, hladovíte.

Ve Velké Británii je nyní půl druhého milionu lidí závislých na potravinové pomoci. Není to příjem, je to jen jídlo. To mimo jiné ukazuje, že lidé nechtějí a nepotřebují nutně peníze. Chtějí jídlo, chtějí naplnit svou základní potřebu. Zajištění bydlení, jídla, zdravotnické péče, základních potřeb — to by měla společnost lidem poskytovat v prvé řadě. Je k tomu ale nezbytný příjem? Že tomu tak je, je jen důsledek toho, že žijeme ve zcela monetarizované ekonomice, kde je všechno za peníze. Lidé ale nepotřebují příjem. To co potřebují, je naplnit své potřeby.

O práci

Co se týče zkracování pracovní doby: u těchhle úvah je podobně problém, že nepřekračují rámec dnešní na výkon orientované ekonomiky. Předpokladem je, že jsme již tak produktivní, že si můžeme dovolit pracovat méně. Podíváte-li se na to z pohledu ekologické ekonomie, svědčí to o naprostém nepochopení situace. Naším cílem by nemělo být dosáhnout stejné produktivity za využití menšího množství práce. Pokud chceme zastavit ekologickou krizi, budeme naopak v řadě ohledů muset produktivitu snížit. 

Je tu nakonec totiž otázka: co vlastně myslíme prací? Náš diskurz je uvězněn v produktivistickém, výkonovém pojetí — práce je to, za co dostáváme plat. Ale proč je placena jen některá práce? 

Jistě budeme mít co do činění s urputnými snahami obnovit kapitalistickou ekonomiku, jak vypadala doposud. Za to se lobbovalo od prvního týdne krize. Mezinárodní měnový fond nebo G20 se hlavně snaží zachránit ekonomiku. Tyto instituce budou zřejmě tlačit na další deregulaci. Budou chtít obnovit ekonomiku co nejrychleji a tvrdit, že potřebujeme co nejrychlejší růst. 

Přesně tak to bylo v roce 2008. Z dřívějška také známe to, co se teď děje v USA a v Kanadě: snahu zbavit se environmentálních regulací ve jménu zachování těžby plynu, ropy, uhlí. To se ale nesmí stát. Jedna z nejdůležitějších věcí je usilovat o to, abychom neinvestovali miliardy do obnovení fosilního sektoru, což se právě děje například u toho leteckého průmyslu.

Klimatické hnutí se musí vrátit k tomu, že je hnutím ekologickým. Musí usilovat o fundamentální proměnu kapitalismu, postavit se velkým korporacím a dívat se na ně jako na extrémně mocné a především nedemokratické instituce, proti kterým je potřeba bojovat všemi prostředky: poukazovat na jejich nedemokratičnost, na jejich neochotu platit daně, na zneužívání veřejných zdrojů.

Advertisement
Publikováno

45 komentářů: „Ekonomie, ekologie, kapitalismus, realita“

  1. Ano, teorie by byly, otazka je, proc se nechytaji.
    Odpoved na to jsem nedavno nasel v jednom ekonomickem clanku (to jako ze to neni z me hlavy, coz by tuhle myslenku diskreditovalo)…parafrazuji: „I slepemu musi byt po problehle dekade jasne, ze obcane toleruji pouze jednu statni politiku, a to prorustovou.“
    Optimisticky dodavam uz ze sve hlavy: A rust budou branit do hrdel a statku.
    *
    Vsichni jsou si vedomi toho, ze svym konzumem kolaboruji se svym tyranem a zaroven nici zivotni prostredi a zotrocuji obyvatele chudsich zemi (zchudlych pro nas blahobyt). A vsichni to vedi a vsichni konzumuji a chteji konzumovat jeste vice. A zabranit jim v tom lze jedine nasilim: utrhnout jim hambace od huby, stahnout jim Nike ponozky z Bangladese, neprodat jim novy smartfoun drive jak po 5 letech. A na veskere zbozi jim vydat pridelove listky.

    1. Prorůstová politika je je to samé jako politika pro nesmrtelnost – stokrát to můžu deklarovat, reálně toho nejsem schopen. Ale myslím, že lidé si to neuvědomují, protože na jeden článek z disentního webu, který to zpochybňuje, připadá deset mainstreamových – a tedy bez problémů dostupných až vnucovaných – které růst propagují. Násilím není třeba bránit v konzumu, konzum je energeticky náročný a tedy nepřirozený, násilí je nutné k tomu, aby byl konzum vynucován. A to už není nutné ani tak kvůli růstu bohatství bohatých, jako kvůli tomu, aby nemohl být zpochybněn systém jako takový. Ono to občas i někde prosákne, jen to zapadne, protože to je pro většinu populace nepochopitelné snad ještě méně, než kvantová mechanika.

      1. „násilí je nutné k tomu, aby byl konzum vynucován“
        Reknete mi, Tribune, jak je nase lidlujici spoluobcanstvo do konzumu nuceno, to by mne zajimalo.
        Samozrejme musime vyjmout monopoly vseho druhu, jako napr. ruzne update, nova wokna (bez kterych by to nefungovalo), energie, odpady a tak dale.
        Druhou vyjimkou jsou statusova zamestnani (hlavne manazeri), kde je spotreba urciteho druhu zbozi a sluzeb predepsana vnitrnimi smernicemi firmy (obleky, rauty atd.).
        Jinak mam na mysli bezny konzumni konzum spotrebniho zbozi vcetne aut….kdo tu koho do ceho nuti? Nerikam podsouva, to ano, ale nuti= tlak, kteremu jde tezko odolat.
        Ja tedy okolo sebe vidim jen a pouze cisty aktivni zajem na konzumaci- lide asi aktivne berou letaky, ve volnem case projizdeji e-shopy, delaji si rodinna nedelni odpoledne v nakupnich centrech a podobne.

        1. „…jak je nase lidlujici spoluobcanstvo do konzumu nuceno…“
          Když pominu reklamu, tak třeba tím, že řetězce využily své ekonomické síly a vymetly z trhu menší obchodníky.

        2. Zadna reklama vam nikdy nedokaze vnutit neco co nechcete, vzdy musi padnout na aktivni konzumni teren. Oklamat? Ano! Donutit? Ne!
          Pokud retezce pozraly soukromniky, pak misto u soukromniku nakupujete u retezcu- tim vas jedine donutili nakupovat na jinem miste, nezli jste si pral konzumovat puvodne.
          Proto to maji obchodnici tak jednoduche- jste to vy, kdo jim chce lezt do kramu, oni vam jen pootevrou dvere.
          Proc zanikaji soukrominici? Protoze konzumovat na vice mistech zdrzuje v konzumu, mnohem pohodlnejsi je to pod jednou strechou.

        3. Oni to mají snadné, protože konzum je lidem vrozený.
          Nikdo nikoho nenutí, ale když ti to tak pohodlně (za malý energentický výdej) a tak obrovské množství (velký energetický příjem či energetická úspora třeba u oděvů) nabízejí.
          Také máš státní pobídky na konzum.
          Šrotovné na auta, bezůročné úvěry a splátky- to je po dobrém, ale i STK a EURO 1-2-3-4-5-6 atd.. po zlém.
          Módní vlivy (na mládež) atd..atd…
          Na drobné obchodníky pak tady máme levičáky, s jejich buzernástroji, EET apod, kdy tito levičási svou službou velkokapitálu též konzumu pomáhají.
          Kde jsou ty časy, kdy se levice starala o důstojnější podmínky o pracující……

        4. Existují i jiné formy násilí, než to čistě fyzické. Podsouvá = nutí. Marketing, média, propaganda. Do konzumu vás musí nutit, protože konzum je nepřirozený. Přirozená je lenost, ale konzum? Abyste se chodil měsíc do práce jenom proto, abyste pak zase někam šel kupovat nový iPhone, k tomu vás musí někdo donutit. Že si kolikrát ani neuvědomujete, nebo to dokonce považujete za svoji osobní výhru je věc jiná.

        5. embecko: Každá reklama je manipulace, každá reklama je násilí.

        6. A řešení, Tribune,Hanku?
          Dejme tomu, že reklama je násilí, a že konzum je něco jiného, než přirozená lenost.
          Dejme tomu zákaz reklamy jako řešení.
          Sníží se konzum?
          Reklama jako taková se samozřejmě zakázat nedá, stejně budou ve výloze nějaké „akce“ a výhody, a když bude chtít někdo půjčit peníze, zeptá se na bance , ale zrušení veřejné, televizní, plakátové a rozhlasové reklamy.
          Zmenšil by se konzum?

        7. Mam spocteno, ze vyhazuji 6 litru odpadku za tyden a zbytek, v minimalnich objemech, recykluji. Potraviny v obalech temer nekupuji, PET flasky taktez, dopravuji se prevazne na kole, anebo, kdyz musi byt, MHD. Igelitky nepouzivam, po kapsach ma sve platene tasky, joggovat chodim ve starem pyzamu…atd…
          Proc to pisi? Protoze mira osobniho konzumu a jeho externality jsou rozdeleny podle Gaussovy krivky- nejvice svini stredni trida, nejmene chudaci a bohaci (kterych je %).
          A jsme u IQ, take distribuovaneho dle Gaussovy krivky. Nejvice lidi ma 100 (cislo bylo takhle stanoveno, aby se to dobre pocitalo).
          Vy, hank, vittta, ja, vsichni tu mame IQ 100. Kdyz se my ctyri nechame ovlivnit reklamou pouze ve velmi male mire, proc si myslite, ze zbytek lidi jsou pitomci s urovni premysleni na mnohem nizsi urovni, nezli my? Vy zvladnete byt dobrovolne skromny, co vas vede k predpokladu, ze zbytek to nezvladne a necha si konzum vnutit?
          *
          „Abyste se chodil měsíc do práce jenom proto, abyste pak zase někam šel kupovat nový iPhone, k tomu vás musí někdo donutit.“
          Tahle myslenka nakrasne ilustruje selhani levice a duvod, proc o jeji ideje neni zajem. Prve, co si clovek mysli, kdyz to cte, je: „Copak jsem pitomec? Co mi tu ten clovek vyklada? To me chce chranit pred necim, co mi dela dobre?“
          *
          To si lide berou v samoskach akcni letaky proto, ze jim to nekdo vnutil? Proboha…
          A pokud nejake nasili, pak kolektivni socialni tlak: Pokud tenhle vyrobek nebudes mit, jsi ztracenej a nemuzes jit s nama!

        8. Zadna reklama vam nikdy nedokaze vnutit neco co nechcete.

          Však se o to také žádná reklama ani nepokouší – reklama neútočí na chtění, ale na potřeby. Reklama vám sugeruje, že to či ono potřebujete, bez ohledu na to, jestli to chcete. Reklama zneužívá přirozenou lidskou potřebu společenského uznání a nabízí vám statusové symboly pro je uspokojení. Stejně je to hezká ironie, jak jsou ti nejhlasitější individualisté závislí na něčem tak eminentně kolektivistickém.

      2. Povšimněte si, prosím, že jediné, co v důsledku pandemie v ekonomice roste (tedy kromě míry nezaměstnanosti, zadlužení a podobných ukazatelů…), jsou burzovní indexy, které pravicoví komentátoři vítězně označují za růst ekonomiky, přestože reálná ekonomika ve skutečnosti neroste. Na to upozorňuje známý bonmot z Murphyho zákonů: Když jde ekonomika nahoru, všechno ostatní jde do prdele.

        1. Já si hlavně všímám, že to radši nikdo nekomentuje. Nikomu se do toho špinavého prádla asi nechce.

  2. S tím růstem to máte tak, že vlastně nikdo si neumí představit opak, ledaže to předstírá.
    Je to především psychologický problém, protože pro většinu, snad vyjma té nejzajištěnější vrstvy, to představuje ztrátu komfortu. Pro vlády se k tomu přidává obava ze sociálních otřesů, taky vlastně z důvodu neexistence receptu, jak to systémově zvládnout, protože ani ti /převážně levicoví/ myslitelé, co nutnost zastavení růstu ekonomik hlásají, ve skutečnosti nic realizovatelného nenavrhují. Takže se dá čekat leda to, že místo řízené akce přijde pokles zcela spontánně a že následný kolaps globální ekonomiky bude provázen nepříjemnými lokálními projevy a společenským chaosem. Což je ovšem rajská hudba pro sluch všech revolucionářů.

    1. Já si zase nedovedu předtavit ten růst.
      Jak si ho předtstavujete vlastně vy, liberální levičáci?
      Já vůbec netuším, o co jde, jen se o tom pořád mluví, rozumíte, se stejným a menším počtem lidí ve výrobě, (dneska kde kdo študuje a dělá pak vyžírky ze státní kasy) nelze přece reálně docílit nějakého růstu, když vědeckotechnická základna se nijak extrémně nevylepšuje a nezvyšuje.

    2. tresen: Potřeba neustálého ekonomického růstu vznikla spolu s vynálezem úroku. Nicméně úrok – nebo obecně současné pojetí peněz – není dán přírodními zákony, je to forma společenské dohody.

      Jediný významnější sektor ekonomiky, o němž vím, že se obejde bez úroku, jsou banky pracující podle práva šaría. Tam je úrok nahrazen faktickým spoluvlastnictvím banky po dobu splácení úvěru a jejím podílem na dlužníkem vytvářeném zisku, který (ten podíl) postupně v průběhu splácení jistiny úvěru klesá až na nulu. (Velmi zjednodušeně řečeno.) Proto taky tento sektor má – na rozdíl od západních institucionálních věřitelů, kteří si své dlužníky pěstují trvalým udržováním v postavení dlužníků – na splácení dluhů zájem.

      Velké nadnárodní banky s domicilem na Západě mají v muslimských zemích i dceřiné společnosti a pobočky tohoto typu a zdá se, že jejich činnost nijak není v rozporu s ekonomickými zákony kapitalismu. Ergo: Kdyby byla vůle, základní zdroj potřeby ekonomického růstu by se změnou společenské dohody dal odstranit. Kdyby byla dobrá vůle, tak i bez násilí. Neřešitelné v tomto ohledu – aspoň zcela jistě bez násilí – je spojení moci a peněz. To, co změně dohody brání, jsou mocenské zájmy vlastníků.

    3. Jistě si vybavíte slova matky Terezy: „Není těžké nasytit chudé. Těžké je nasytit bohaté.“ Se snížením spotřeby i zastavením růstu nehrozí ztráta komfortu, jen ztráta zisků. A úroků. viz Hank. Komfort je, když máte telefon, ne když máte každý rok nový. A to ještě mluvím o něčem zcela zbytném. Na dostupnost potravin nemůže mít zastavení růstu z podstaty věci žádný vliv, protože víc už se stejně přecpávat nemůžeme. Růst růstu není nutný pro většinu lidí, je nutný jen pro kapitalisty, aby se nezačali přibližovat těm, ze kterých těží svoji rentu.

      1. Dobrý pokus, ale: prokazatelně nejsem jediný, na jehož životní úrovni (i s celou rodinou) se velmi citelně podepisuke každé snížení růstu o pouhé desetiny procentních bodů. Za snížení růstu neplatí kapitalista ani manažer. Nesnažte se tvrdit, že to nechápete.

    4. Hank:
      S návaznosti potřeby růstu na dluhovou podstatu směny souhlasím, i s tím, že dohoda na změně je možná, i když za převládajícího vlivu ekonomických teorií nepravděpodobná. Se souvislostí mezi dluhovou ekonomikou a mocí je to myslím složitější. Zdá se, že moc islámských oligarchů tamní bankovní systém nijak neomezuje.

    5. Tribun:
      V ekonomice nejsou tak důležitá čísla, jako lidské očekávání. Jestliže se lidé domnívají, že po zastavení růstu bude následovat pokles produkce, pak tu zmíněnou ztrátu komfortu pro ně představuje redukce sortimentu zboží, jeho dostupnosti, úbytek veřejných financí a s tím spojené očesání veřejných statků, jako školství, zdravotní péče, kultury atd. Jak byste jim to vymluvil? S tím asi nehnete.

    6. Proč jim to vymlouvat? Vybydlet si planetu je přece mnohem pohodlnější. Jo, tohle je největší triumf kapitalismu: neklade na lidi žádné nároky, kromě jediného: považovat sám sebe za zboží.

    7. tresen: Ty muslimské oligarchy včetně jejich globálního vlivu si pěstujeme sami přílivem petrodolarů. Jimi si zároveň sami platíme i podvratné působení wahhábistických ideologů a podobných dárečků na Západě. Až jim přestaneme za ropu platit, zase budou – jako jejich pradědkové – křižovat poušť na velbloudech, aniž by ohrožovali zbytek světa.

  3. Mam spocteno…

    Každý člověk je ovlivnitelný, protože je to člověk a je svým lidstvím determinován a omezen, ať si libertariáni říkají, co chtějí. ten vámi nastíněný „problém“ má jednoduché řešení: Člověk není jen IQ, člověk je i charakter, temperament, emoce, hormony…

    1. Je-li, dle vas, clovek tak slozity, pak asi nema smysl vytvaret nejake univerzalne platne spolecenske hypotezy.
      Konecne, ze je levicova teorie o vynucenem konzumu chybna, je dokazano tim, ze je temer naprostou vetsinou obcanu i volicu odmitnuta. Jaky dukaz si prat vice?

    2. embecko: Jestliže to něco dokazuje, tak jediné: Míru zmanipulovanosti lidstva.

    3. Voliči u voleb prostě nekrmí trolly, Hanku.
      V EU už také žádné relevantní volby nejsou, vládne EK, která je jmenovaná.
      Volby jako kulisa, to se vám povedlo, ale moc se vám zatím uchvátit nepovedlo.
      Liberální demokratizace ale ještě neskončila, teď jsem četl, chcete přejmenovat Koněvovu ulici na Marie Terezie.

    4. „Jestliže to něco dokazuje, tak jediné: Míru zmanipulovanosti lidstva.“
      Dlouho mi byl vyrok „levice pachajici dobro“ proti srsti, ted se mi uz ale zda, ze zcela naplnuje podstatu levicoveho mysleni.

    5. embecko: Neurověda opakovaně a vcelku bezesporně experimentálně dokazuje, že rozhodování lidí probíhá na nevědomé a emocionální úrovni dříve a rychleji, než se do hry zapojí vědomí a rozum. Jestliže média a reklama používají takových metod, které rozum záměrně odstavují ze hry, není to nic jiného než manipulace. To se v plné míře týká i politické reklamy.

      K tomu, že levice chce údajně páchat dobro: Už jsem přestal rozčilovat nad tím, když někdo do úvah o politice zatahuje morální kýč. Dělají to skoro všichni a skoro pořád a definici politiky jako střetu zájmů odsuzují jako cynickou. Jenže dokonce i spor utilitaristické a deontologické morálky (Bentham & Mill vs. Kant) se dá po neurovědeckých experimentech posledních zhruba 20 let interpretovat jako spor mezi vědomě-racionálním rozhodováním probíhajícím v šedé kůře mozkové a rozhodováním na úrovni podvědomé-emocionální, které probíhá v mozkových centrech zděděných po lidoopech. (Vůči Kantovi je to ironicky kruté, protože on se domníval, že deontologická morálka je produktem rozumu… Neurověda dokazuje, že tomu tak není. Každé intuitivní morální rozhodování projevující se jako výsledek fungování kantovské deontologické morálky probíhá v centrech vývojově starších než je šedá kůra mozková.) Ta hranice mezi oběma funkčními oblastmi vede mozkem každého z nás. Marketingoví, mediální i političtí manipulátoři velice dobře vědí o jejich existenci i o tom, jakých metod používat, aby rozum vyřadili ze hry.

      Proto taky tvrdím, že selský rozum neexistuje. A proto jsme zmanipulovatelní a do nějaké míry zmanipulovaní (možná by bylo přesnější použít pojmu indoktrinovaní, ale indoktrinace je taky způsob manipulace) všichni; nejvíce však ti, kdo tvrdí, ze zmanipulovatelní nejsou a také ti, kdo se nejvíce ohánějí právě selským rozumem. Údajně vědomě-racionálně vytvořené postoje a názory obhajované jako důsledky selského rozumu se při bližším ohledání skoro vždy projeví jako produkty vnější manipulace s nevědomou a emocionální úrovní lidské psychiky. Ta manipulace probíhá všude, v rodině, ve škole, v církvích, v médiích, v politice a samozřejmě i v reklamě a není před ní úniku. Jedinou obranou proti ní je poznání toho, že popsané mechanismy existují a jak fungují.

      Více viz kniha Františka Koukolíka Proč se Dostojevskij mýlil?.

    6. Ještě jednu poznámku k tomu dobru a morálce (nejen) v politice: Každé (nejen) politické jednání by se mělo vposledku posuzovat nikoli podle úmyslu (deontologie), ale podle výsledku (utilitarismus).

    7. „není to nic jiného než manipulace“
      Ale vzdyt to uz rikam nahore.
      Zacal s tim myslim Packard na pocatku minuleho stoleti.
      Najednou prodavali vyznamne vice vozu od typu, ktery byl na reklame upozaden a vpredu stala krasna zenska…jasne, ze si kupujete predevsim tu zenskou a to auto az v druhe rade.
      Proc ma tedy kazdy jenom jedno auto, kdyz mu ho lze takhle lehce vnutit?
      Protoze auto chce kazdy a zenska mu pomuze si vybrat typ.
      Kdyby vam reklama neco dokazala vnutit, mate uz doma 10 pracek, 20 lednic plnych zmrzliny, 50 paru bot…
      Proste neni to tak, jak se ve sve vasni domnivate, neuroveda, neneuroveda…reklama vzdy musi padnout na urodnou pudu (prirozeneho) konzumu, jinak by totiz vubec nefungovala.
      A ze kupujeme vice, nezli spotrebujeme? Delat si zasoby je normalni, i veverka takhle funguje.

    8. Ptal jsem se na řešení, Hanka a Tribuna, Tribun se nevyjadřuje, a Hank napsal obsáhlou teoretickou esej o souboji velkých osobností a knize Koukolíka, která ale asi také nic neřeší.
      Je dobré říci- TO JE N HOVNO, ale co s tím???

  4. „…jak je nase lidlujici spoluobcanstvo do konzumu nuceno…“ (embecko)

    Lídl jako symbol konzumu??
    Tak to se povedlo :-)
    Nevím jak ve Švajcu (pokud tam Lídl vůbec je), ale u nás je tento řetězec spíš symbolem chudoby a posměchu.
    Třeba k důchodcům, kteří tam čekají už pred otvíračkou a hádají se potom o kostku másla ve slevě.
    Oni jsou totiž opravdu často chudí!
    Oni nemusí nic předstírat , čistit si svědomí , na něco si hrát a chodit třeba běhat v pyžamech.
    Leda by snad utíkali před exekutorem.
    Na zdravé potraviny z farmářských trhů jim po zaplacení nájmu prostě nezbyde a za slevové letáky z Lidlu jsou nakonec rádi.
    Možná i práce s podvědomým strachem z takových konců je tou nejlepší reklamou a ti, kteří opravdový konzum propagují a nabízí, to dobře ví.

    1. Lidl je nejdražší běžný kšeft.
      U nás.
      Tady je to tak, že nejlevnější (a nejkvalitější) jsou malé české samky a malí řezníci.
      Ceny masa a uzenin jsou nižší bai voko o 25% než v supermarketech, pochopitelně vůbec nemluvím o kvalitě.
      Druhý nejlevější je Kaufland a třetí je Delvita.
      Lidl je jasně nejdražší, a má naprosté minimum akcí.
      Osobně nejraději nakupuji v české samce v malém městě tak 6 km daleko, a u řezníka na sídlišti, kde je ovšem často fronta.

  5. Vyloveno z internetu:
    Ekologicky se musí pouze smýšlet. Jakmile cokoliv děláš a nedej bože, aby si toho někdo všimnul nebo jsi někomu znepříjemnil jednu jízdu autem, tak to potom už jsi terorista, to je potom nelegitimní.

    1. To je bohužel naprosto přesné. Ale, ehm…, Hanku, kde vždycky vyhrabete tyhle obstarožní posty? Netvrtďte mi, že mi to tu pročítáte pořád dokola.

      1. :-)
        Když už mám potřebu napsat něco OT, hledám nějaký i starší post, k jehož tématu by to tak moc OT nebylo.

  6. vydělávat na fosilních palivech je pro mne (skoro) stejný zločin, jako vydělávat na drogách. Tato komodita by měla být postupně zakazována těžit jako lidstvu škodlivý (toxický) odpad.

    Naštěstí, i když postkomunističtí oligarchové, co podkuřují té největší spodině absolutně populistickými politickými rozhodnutími, brzy zjistí, že jsou krátcí na jeden dosti mocný a na politicích nezávislém fenému – trhu.

    Prostě se nikomu nevyplatí (a já se těším až na to přijdou i v Kremlu a jak se bude Putin na dalším Petrohradském ekonomickém fóru při tom tvářit) těžit, protože cena bude tak nízká, že to bude prodělečný podnik. Ocel a uhlí je už naštěstí v aspoň té ekonomicky vyspělé Evropě, ke které my z části též patříme, už z větší části pevně uloženo v ekonomickém hrobu skanzenu kapitalismu 19.století.

    Je neskutečnou ostudou lidí „z budoucnosti“ o 240 let staré od dob bankéř Salomona Mayera Rothschilda, Franze Josefa hraběte Wilczeka a Jindřicha hrabětě Larisch-Mönnicha, kteří zahájili těžbu v českých zemích resp. založili první Slezské doly koncem 18.století. To by vypovídalo o tom, že jsme jak jeskyní lidé na žádnou lepší technologii nepřišli (ale přišli!) ale nechce se nám za její ekologičnost, hospodárnost (obnovitelnost) a prostě si víc připlatit, když si můžeme dovolit díky technologiím vypěstovat takovou haldu jídla, o čemž se nesnilo ani hrabatům v tom zaostalém 18.století, že 30% z toho skončí v koši, protože naše žaludky už nestačí tolik jídla pobrat.

    Takže včera bylo pozdě. Západní Evropě to už došlo, Budeme se divit, že nas za pár let s našimi smradlavými škodovkami nikam za hranice nepustí a sem pro změnu nikdo nebude za Západu jezdit, protože nebude mít kde „natankovat“ el.energii do baterií od svého auta.

    2. „Ocel a uhlí je už naštěstí v aspoň té ekonomicky vyspělé Evropě, ke které my z části též patříme, už z větší části pevně uloženo v ekonomickém hrobu skanzenu kapitalismu 19.století.“
      Uhlí možná. Ale že by i ocel?

      1. Ekologicky smýšlející liberál, kterému outsourcovaná výroba oceli zmizela z očí do Číny nebo Indie, se tváří, jako že žádnou fuj-fuj ocel k životu nepotřebuje, a může zachvácen morální panikou vykřikovat, že Čína a Indie schválně kazí ekologické úsilí takových, jako je on…

        1. ono, je to jinak, napsal jsem vám příspěvek (i Kamilovvi) prodchnutý statistikami, ale asi se právě díky tom zdál cenzuře nebo z důvodu jiných – jaksi nehodný publikace – a zmizel. Opakovat to asi nepůjde . Ale fakta o ekonomice neznáte, ideologické floskule si zatím pamatujete dobře….Ta data samozřejmě rád poskytnu v i v jiné podobě než tady v diskusi. Produkce oceli v EU klesá a to dost fatálně, stoupá v Číně a to pro jejich vlastní potřebu. Každá z více rozvojových zemí má více či méně špinavou ekonomiku, někdo to omlouvá výrobou „pro druhé“, druhý vlastní spotřebou produkce „mírových ingotů“.

          1. Ale prdlajs… Čína vyrábí víc oceli než zbytek světa dohromady. Samozřejmě ani zdaleka jen pro vlastní spotřebu. Kde se asi bere ocel na všechny auťáky vyráběné v EU a USA?

            Tady je produkce oceli v miliónech tun za měsíc duben 2021:
            1. Čína 97,9
            2. Indie 8,3
            3. Japonsko 7,8
            4. USA 6,9
            5. Rusko 6,5
            6. Jižní Korea 5,9
            7. Německo 3,4
            8. Turecko 3,3
            9. Brazílie 3,1
            10. Írán 2,5
            (Zdroj: Ocelářská unie via časopis Ekonom 5/2021)

            V roce 2020 se na světě vyrobilo v průměru 156,5 mil. t oceli měsíčně.
            (Zdroj: Ročenka World Steel 2021)

          2. asi máte problém s pochopením psaného textu, hanku. Diskuse s vámi nemá ani zbla cenu, zkuste slovo po slově z toho co jsem napsal si ZNOVU ODSLABIKOVAT. Zjistíte mj.z toho

            1.Čína vyrábí zdaleka nejvíc a roste. Kvůli své KOMUNISTICKO-ROZVOJOVÉ POTŘEBĚ, především!!
            2. Evropa – vyrábí méně, má menší spotřebu a sama nechce/neumí (obojí JE DOBŘE!!) reagovat na dumping cenu a podporovat tak i SVOJI ŠPINAVOU EKONOMIKU v čemž hrají velmi POZITIVNÍ ROLI – emisní povolenky. Bič Boží/Unijní o:-)

            Jinak ambice o nulových emisích v EU v r 2050, které země EU DOBROVOLNĚ PŘIJALY, a abych parafrázoval citací jeho plamenného projevu (NECHVALNĚ ZNÁMÉHO KLASIKA) – „ať dopadnou jako železná pěst na nehodné členy tohoto exkluzivního společenství….“

            ….Nejbohatšího a nejrozvinutějšího kouta světa….Dodávámn já.

            Kde lidství má rozměr nejen ekonomický, ale i více lidský podle obecně sdílených hledisek těch největších náboženství světa a filosofií lidského žití/bytí. Kdy víc než vyspělost, bohatství a životní úroveň mají slovo garanci osobních svobod,, .lidské důstojnosti, ochrana zdraví a života. Přečtěte si něco o tom, kde se žije na světě nejlépe, právě díky těmto hodnotám. To, že v Číně staví Ocelová města a tamní KSČ říká, že čím víc jich postavií, tím bude jejich lid spokojenější – je blud, který zjistí až se dostanou do doby postprůmyslové, kdy jako v 60.letech Horkheimer, Marcuse a Habermas řekli, náš dělník má už vše, co by si mohl přát a co je reálné (vydělávat miliony a být jako ti „nahoře“ si asi i samotní dělníci nemysleli, že by bylo reálné, že jsou pro ekonomiku zase tak nepostradatelní:-)

            Co mu nabídneme více? Sexuální revoluci, vymanění se z područí paternalismu autorit – státu, rodiny a církve. Dáme jim práva na individuální život, identitu, svobodné osobité projevení své isexualiy, právo na rovnoprávnost pohlaví ve společnosti, nezávislost intelektuálních institucí a vědy na státu, svobody kulturní a umělecké tvorby (bez společensko-konvenčního respektu k ehm, tradičním „hodnotám“ ).

            Bum a máme tu (neo)liberalismus. Neplést s liberalismem jako procesem progresivismu a emancipace individualismu(!!) sahajícím někam až Magně Chartě. To neo- znamená jeho specifická PROMĚNA hodnot a nový akcent na ně v době POSTMODERNÍ. Toto slovo si dopře zapamatujte, bude ještě o něm hodně řeči…

            Mějte se.

Komentáře nejsou povoleny.