Islamismus není islám


Marek Čejka v eseji Děsí vás Korán? Bojte se jiných knih (myšleny jsou hlavně Milníky na cestě od Sajjida Qutby) mj. píše:

Z výše uvedeného plyne, že aktivisté a bojovníci ISIS nejsou znalci islámu, nýbrž pragmatici, kteří pod rouškou náboženství uskutečňují plány připravené zkušenými bývalými vojáky a pracovníky iráckých tajných služeb. V tom jim pomáhají džihádisté a dobrodruzi z celého světa. Podobné typy lidí – mezi nimi mnoho z křesťanské tradice vzešlých Evropanů – ostatně vstupovaly za války do jednotek SS. (…) Kdyby nebyla doba sekulárních ideologií na Blízkém východě pryč, je dost pravděpodobné, že by klidně bojovali pod zástavou nacionalismu.

Pojmenuj nepřítele


Na Blízkém Východě, v Sýrii a Iráku se nachází entita, která má tolik jmen, až je bezejmenná. Je to prostě Islámský stát, nebo Islámský stát v Sýrii a Levantě? Je to IS, ISIL nebo ISIS? Je to Daeš, Daiš, Daíš nebo Daaš? Znamenají všechna ta jména totéž, jako znamená totéž Deutchland, Germany a Německo, nebo rozdíly ve jméně  v sobě nesou i rozdíly ve významu, jako Rusko a SSSR, nebo Třetí říše a Německo? Které pojmenování je to správné? A záleží vůbec na tom, jak té entitě říkáme Neexistují i další jména, třeba i přiléhavější? Snad bychom boj s tímto nepřítelem měli začít tím, že ho jednoznačně pojmenujeme, abychom si rozuměli alespoň sami mezi sebou, s kým to vlastně chceme bojovat a proč.

Možná souvislost mezi uprchlíky a terorismem


Se zajímavou teorií o souvislosti terorismu a uprchlické krize přišel americký profesor Alan Krueger:

Přijímání uprchlíků je především humanitární otázka s správná cesta, jak se postavit k tamní občanské válce. Jedním z vysvětlení rostoucí intenzity teroristických útoků přitom je, že se islamisté cítí slabí protože Evropa se zachovala pohostinně vůči lidem prchajícím před nimi. A proto se dnes snaží na Evropu tlačit, aby tento svůj přístup změnila.

Ponechme teď stranou, že pan profesor je Američan, tedy de facto nezúčastněný pozorovatel, i to, že Evropa se nezachovala ani tak pohostinně, jako nebyla schopna se domluvit a reagovat. Pokud si toto odmyslíme, nemohlo by na tom zrnko pravdy být? Islámský stát vládne skrze strach. Lidem, kteří mohou odejít a nemusí se ho tudíž bát, vládnout nemůže. Ale jestli se Evropa z uprchlíků podělá, tak bude vládnout nejenom jim, ale Evropě.

Šklebíme se s MoD


U těch Američanů fakt jeden někdy neví, jestli jsou tak arogantní, nebo naivní. Třeba když americký ministr obrany (nesmějte se, to ještě není vtip, to je teď takový standard, že se ministerstvu války říká ministerstvo obrany, aby to lépe vypadalo) spílá Iráčanům, že jim chybí odhodlání bojovat a utíkají před nepřítelem, protože víceméně bez boje přenechali město Ramádí Islámskému státu. Proč si u všech všudy Američané myslí, že jejich války bude každý považovat za své? Nebyli to snad Američané, kdo podnikl vojenskou invazi to Iráku a přinesl Iráčanům válku, bídu, smrt a utrpení? A teď se pohoršují a rozčilují, že okupovaný nebojuje tak, jak si okupant představuje. Přitom Islámský stát je problém, který je nerozlučně spjat s americkým angažmá v oblasti. Američané problém vytvořili, a teď jej za ně mají řešit Iráčané, tedy další oběti amerického avanturismu?

Tak teď už se smát můžete. A nebo ne, ještě přitvrdíme. Pan americký ministr obrany to totiž ještě vygradoval:

Můžeme se podílet na porážce IS, ale nemůžeme udělat z Iráku příjemné místo k životu, nemůžeme udržovat vítězství, to mohou dělat jen Iráčané a v tomto případě sunnitské kmeny na západě.

Takže USA mohou udělat z Iráku válčiště, ale nemohou z něj udělat příjemné místo k životu? USA mohou dělat bordel, ale nemusí ho uklízet? USA mohou ničit, ale nemusí opravovat? USA mohou a všichni ostatní musí? Tenhle washingtonský škleb, to už není fraška, to už není ani černý humor, to už je čirý cynismus.