Tagged: Krym

Nepohodlná fakta o Krymu


Z článku Jana Schneidera Kerčský incident, Husův odkaz a Krym:

Vysvětlením je zřejmě to, že neschvalují Chruščovovu anexi Krymu z roku 1954. Je třeba zdůraznit, že odpůrci současného stavu, kdy je Krym součástí Ruska, jsou tedy nutně zastánci Chruščovovy anexe, tedy typického projevu sovětského režimu, pro který jinak nemají než slova odsouzení.

V případě Krymu je zamlčováno referendum z 20. ledna 1991, zda má být obnovena Krymská autonomní sovětská socialistická republika. Šlo tehdy o administrativní „povýšení“ Krymu z „oblasti“ na „autonomní republiku“. Zúčastnilo se 81 procent oprávněných voličů, 94 procent z nich řeklo, že ano. Nejvyšší sovět Ukrajinské SSR příslušný zákon schválil a Krym se s účinností od 19. června 1991 stal autonomní republikou v rámci Ukrajiny.

Dne 21. října 1998 krymský parlament přijal už třetí verzi krymské ústavy. Dne 23. října 1998 ukrajinský prezident Kučma podepsal zákon, který ji schválil. Článek 48 krymské ústavy deklaroval právo Krymské republiky vypsat referendum, týkající se podstatných otázek pro krymské obyvatelstvo.

Referendum z 16. března 2014 bylo tedy uplatněním tohoto práva, které bylo v souladu i s ukrajinskou ústavou. Námitky, že se konalo za přítomnosti ruských („okupačních“) vojsk, která tam dokonce byla prý poslána, jsou zcela liché. V roce 2010 byla totiž uzavřena rusko-ukrajinská smlouva o pronájmu krymských základen pro ruskou Černomořskou flotilu s platností až do roku 2042. Milan Syruček (Rusko-ukrajinské vztahy. Mýty a skutečnost. Praha 2015) uvádí, že Sevastopol dostal zvláštní status, a celkem 4.600 objektů na Krymu mělo právo exteritoriality. Celkový počet vojáků ani po jejich doplnění počátkem roku 2014 (to asi měla být ta „okupace“) nikdy nepřesáhl množství, uvedené ve smlouvě.

Reklamy

Proč se Rusko před šedesáti lety vzdalo Krymu


Stejnojmennou aktuální a tolik potřebnou stať Marka Kramera (bohužel překladovou – to nemáme vlastní historiky? – s chybami, které bych od Víta Smetany nečekal, jako je prezident KSSS) přináší čerstvý ĎaS 8/2014.

Celý příspěvek

Anketa: Jak se správně nazývají obyvatelé Krymu?


Při psaní poznámek o Krymu jsem si uvědomil, že vlastně nevím, jak obyvatele Krymu nazvat jedním slovem. Tak proč se neporadit, možností se nabízí hned několik:

Tři důvody, proč je referendum na Krymu samozřejmě platné


  1. Referendum o osamostatnění Krymu a jeho připojení k Ruské federaci (sic!) údajně není platné, protože odporuje ukrajinské ústavě. To je ovšem podstat prohlášení nezávislosti, pokud by Krym již nezávislý podle stávající ukrajinské ústavy byl, nebylo by co řešit. Americké kolonie také vyhlásily nezávislost v rozporu s britskou ústavou, a vznik ČSR určitě také nebyl z pohledu Rakousko-Uherské ústavy úplně košer.
  2. Stejně jako prezident Janukovič fakticky přišel o vládu nad Ukrajinou, byť je podle ústavy stále prezidentem, protože ukrajinský lid se tak rozhodl, tak přišel kyjevský parlament o vládu nad Krymem, protože obyvatelé Krymu se tak rozhodli.
  3. Stále oblíbenějším argumentem je, že referendum na Krymu nemůže být platné, protože uskutečnilo za podmínek vojenské okupace, která svobodné rozhodování vylučuje. Problém ovšem je, že krymští považují ruské vojáky za své a pranic se jich nebojí, zatímco za cizí považují ukrajinské. Kdyby ruští vojáci na Krymu nebyli, žádné referendum by se nekonalo, nebo by bylo krymským důrazně rozmluveno. Ruští vojáci tak v tomto případě byli paradoxně spíše zárukou svobodného rozhodnutí, než donucením.